(EU) 2019/907Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/907 ze dne 14. března 2019, kterým se stanoví společná závěrečná zkouška odborné přípravy pro instruktory lyžování podle článku 49b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 145, 4.6.2019, s. 7-18 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 14. března 2019 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 24. června 2019 Nabývá účinnosti: 24. června 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 4. června 2019

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/907

ze dne 14. března 2019,

kterým se stanoví společná závěrečná zkouška odborné přípravy pro instruktory lyžování podle článku 49b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 145 4.6.2019, s. 7)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 038, 11.2.2020, s.  39 (2019/907)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/907

ze dne 14. března 2019,

kterým se stanoví společná závěrečná zkouška odborné přípravy pro instruktory lyžování podle článku 49b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení se použije na všechny občany Unie, kteří si přejí vykonávat povolání instruktora lyžování v jiném členském státě než v tom, ve kterém získali kvalifikaci uvedenou v příloze I.

Článek 2

Předmět

1.  Toto nařízení stanoví obsah společné závěrečné zkoušky odborné přípravy (dále jen „závěrečná zkouška“) a podmínky, které je nutné splnit pro účast na této zkoušce a pro její úspěšné vykonání.

2.  Závěrečná zkouška se skládá ze zkoušky potvrzující technické schopnosti instruktorů lyžování a ze zkoušky potvrzující kompetence týkající se bezpečnosti v souladu s pravidly stanovenými v částech I a II přílohy II.

Článek 3

Příslušné subjekty

Pro účely tohoto nařízení se „příslušným subjektem“ rozumí jakýkoliv subjekt uvedený v příloze I, který uděluje osvědčení o kvalifikaci zakládající právo zúčastnit se závěrečné zkoušky podle článku 5.

Článek 4

Zásada automatického uznávání

1.  Členské státy uznávají osvědčení vydaná v souladu s článkem 8, která potvrzují úspěšné vykonání závěrečné zkoušky. Jakýkoliv občan Unie, který je držitelem takového osvědčení vydaného v členském státě, je oprávněn k získání přístupu k profesním činnostem instruktorů lyžování v ostatních členských státech, a to za stejných podmínek, jaké platí pro instruktory lyžování, kteří získali svou kvalifikaci v těchto členských státech.

2.  Členské státy uznávají osvědčení vydaná v souladu s článkem 8 instruktorům lyžování, kteří využívají nabytých práv, jak je stanoveno v článku 7. Jakýkoliv občan Unie, který je držitelem takového osvědčení vydaného v členském státě, je oprávněn k získání přístupu k profesním činnostem instruktorů lyžování v ostatních členských státech, a to za stejných podmínek, jaké platí pro instruktory lyžování, kteří získali svou kvalifikaci v těchto členských státech.

Článek 5

Účast na společné závěrečné zkoušce odborné přípravy

Všichni občané Unie, kteří jsou držiteli kvalifikace uvedené v příloze I nebo se účastní odborné přípravy za účelem získání této kvalifikace ( 1 ), jsou oprávněni k účasti na společné závěrečné zkoušce odborné přípravy.

Článek 6

Osvobození

1.  Aniž je dotčen článek 5, instruktoři lyžování jsou osvobozeni od požadavku splnění zkoušky potvrzující technické schopnosti, jak je uvedeno v části I přílohy II, pokud jsou držiteli kvalifikace uvedené v příloze I nebo se účastní odborné přípravy za účelem získání této kvalifikace a pokud:

a) 

mohou prokázat, že získali alespoň 100 bodů FIS v alpském lyžování u mužů a alespoň 85 bodů FIS v alpském lyžování u žen v jedné z technických disciplín slalomu nebo obřího slalomu během jakéhokoliv pětiletého období; nebo

b) 

úspěšně vykonali zkoušku Eurotest.

2.  Aniž je dotčen článek 5, instruktoři lyžování, kteří úspěšně vykonali zkoušku Eurosecurity, jsou osvobozeni od požadavku splnění zkoušky potvrzující kompetence týkající se bezpečnosti, jak je uvedeno v části II přílohy II, pokud jsou držiteli kvalifikace uvedené v příloze I nebo se účastní odborné přípravy za účelem získání této kvalifikace.

3.  Instruktoři lyžování, kteří v rámci závěrečné zkoušky úspěšně vykonali zkoušku potvrzující technické schopnosti podle části I přílohy II nebo zkoušku potvrzující kompetence týkající se bezpečnosti podle části II přílohy II, nejsou povinni opakovat tu část závěrečné zkoušky, kterou již úspěšně absolvovali.

Článek 7

Nabytá práva

1.  Na instruktory lyžování, kteří jsou držiteli profesní karty vydané na základě memoranda před datem vstupu tohoto nařízení v platnost, se vztahuje zásada automatického uznávání podle čl. 4 odst. 2.

2.  Na instruktory lyžování, kteří spadají do působnosti tohoto nařízení a kteří úspěšně vykonali zkoušky Eurotest a Eurosecurity, se vztahuje zásada automatického uznávání podle čl. 4 odst. 2, pokud jsou také držiteli kvalifikace uvedené v příloze I.

3.  Na instruktory lyžování, kteří získali kvalifikaci uvedenou v příloze I v členském státě, jenž není signatářem memoranda, k okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost a kteří mohou prokázat odbornou zkušenost po dobu nejméně 200 dnů během období pěti let bezprostředně předcházejícího vstupu tohoto nařízení v platnost, se vztahuje zásada automatického uznávání podle čl. 4 odst. 2.

4.  Instruktoři lyžování, kteří využívají nabytých práv podle odstavců 1, 2 a 3, jsou oprávněni požádat o osvědčení o způsobilosti podle článku 8.

Článek 8

Osvědčení o způsobilosti

1.  Instruktorům lyžování, kteří spadají do působnosti tohoto nařízení a kteří úspěšně vykonali závěrečnou zkoušku nebo kteří využívají nabytých práv podle článku 7, se vydá osvědčení o způsobilosti. Osvědčení vydá členský stát nebo příslušný subjekt v členském státě, který odborníkovi udělil odbornou kvalifikaci zakládající právo zúčastnit se závěrečné zkoušky podle článku 5.

2.  Osvědčení o způsobilosti uvádí alespoň:

a) 

jméno instruktora lyžování;

b) 

výsledky dosažené ve společné závěrečné zkoušce odborné přípravy a případně datum vykonání této zkoušky;

c) 

konkrétní nabyté právo, kterého instruktor lyžování využívá podle článku 7, je-li to relevantní;

d) 

vydávající členský stát nebo příslušný subjekt;

e) 

kvalifikaci uvedenou v příloze I, jejímž je instruktor lyžování držitelem.

3.  K osvědčení o způsobilosti se přiloží nálepka, kterou lze umístit na vnitrostátní průkaz instruktora lyžování. Nálepka potvrzuje vydání osvědčení o způsobilosti instruktorovi lyžování a uvádí alespoň:

a) 

jméno instruktora lyžování;

b) 

rok vydání osvědčení o způsobilosti;

c) 

vydávající členský stát nebo příslušný subjekt.

4.  Duplikát osvědčení o způsobilosti je na žádost instruktora lyžování vydán kdykoliv.

Článek 9

Postup oznamování

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům jakoukoliv změnu kvalifikací uvedených v příloze I a také existenci jakýchkoliv nových kvalifikací, které jsou srovnatelné s těmi uvedenými v příloze I, co se týče dovedností a znalostí. Toto oznámení proběhne prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ( 2 ).

Článek 10

Odborná příprava a dlouhodobá zkušenost

Instruktorům lyžování, kteří jsou držiteli kvalifikace uvedené v příloze I a kteří mohou prokázat alespoň 95 dnů teoretické a praktické odborné přípravy instruktora lyžování a 95 dnů odborné praxe jako instruktoři lyžování, se v Rakousku uzná kvalifikace diplomovaného učitele lyžování („Diplomschilehrer“).

Článek 11

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Kvalifikace

Kvalifikace uvedené v této příloze musí být koncipovány tak, aby byl zajištěn vyvážený přístup mezi teoretickou výukou a praktickým výcvikem, včetně lyžování na sjezdovce a lyžování mimo sjezdovku, a mají za cíl předat zejména tyto dovednosti a znalosti:

a) 

porozumění metodám výuky, výcviku a tréninku a schopnost uplatnit je při výcviku alpského lyžování na sjezdovce i mimo sjezdovku;

b) 

schopnost přizpůsobit výuku měnícím se povětrnostním podmínkám;

c) 

schopnost samostatně vypracovat, zavést a posuzovat požadavky na výcvik vhodné pro všechny kurzy všech úrovní výcviku alpského lyžování, od začátečníků po zkušené lyžaře;

d) 

schopnost navrhnout výcvikový program alpského lyžování za použití vhodných výukových technik;

e) 

schopnost vytvořit tréninkovou situaci;

f) 

schopnost připravit výuku, výcvik a výukové materiály, které se použijí během jakéhokoliv typu výcviku alpského lyžování;

g) 

schopnost provést technickou demonstraci včetně vysvětlení jejích různých prvků pro všechny kurzy všech úrovní výcviku alpského lyžování;

h) 

schopnost zhodnotit hodinu nebo cyklus výuky alpského lyžování;

i) 

znalost a schopnost uplatnění zásad první pomoci v případě nehody spojené s výkonem zimního sportu a zahájení záchrany.



Členský stát

Kvalifikace

Subjekty vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Rakousko

Diplomschilehrer nebo Landesschilehrer/Schilehrer ve Vorarlbersku

— Bundessportakademie Innsbruck

— Landesschilehrerverbände

Belgie

— BE-fr: Moniteur sportif entraineur

— BE-nl: Trainer A Alpijns Skiën/Skileraar

— Administration de l'Éducation physique, du Sport et de la Vie en Plein Air (ADEPS)

— Sport Vlaanderen

Bulharsko

Ски учител клас C

Българско ски училище

Chorvatsko

Učitelj skijanja

— Skijaško Učilište

— Hrvatski zbor učitelja i trenera sportova na snijegu (HZUTS)

Česká republika

Instruktor lyžování APUL A

Asociace profesionálních učitelů lyžování a lyžařských škol, o.s. (APUL)

▼C1

Dánsko

Professional Ski Instructor

Den Danske Skiskole

▼B

Finsko

Level 3 – hiihdonopettaja

— Suomen hiihdonopettajat ry (FNASI/SHOry)

— Vuokatti Sports Institute

Francie

— Diplôme d'Etat de ski

— moniteur national de ski alpin

Ecole Nationale des Sports de Montagne (ENSM)

Německo

Staatlich geprüfter Skilehrer

—  Technische Universität München in Zusammenarbeit mit DSLV – Deutscher Skilehrerverband, soweit diesem Aufgaben übertragen wurden

Řecko

Instruktor sjezdového lyžování stupně A

Γενική Γραμματεία Αθλητισμού – Υπουργείο Πολιτισμού και Αθλητισμού

▼C1

Maďarsko

Síoktató ****

Síoktatók Magyarországi

Szövetsége

▼B

Irsko

Alpine Ski Teacher – Level 4

Irish Association of Snowsports instructors (IASI)

Itálie

Maestro di Sci

— Collegio Nazionale dei Maestri di Sci

— Federazione Italiana Sport Invernali

— Collegi Regionali e Provinciali

Lotyšsko

Profesionāls slēpošanas instruktors

Latvijas Slēpošanas un snovborda instruktoru asociācija (LSSIA)

Litva

A kategorijos instruktorių pažymėjimai

Národní ruská liga instruktorů (NRLI)/DruSkiSchool

Nizozemsko

Ski-instructeur niveau 4

Nederlandse Ski Vereniging

Polsko

Instruktor Zawodowy – PZN

Stowarzyszenie Instruktorów i Trenerów Narciarstwa Polskiego Związku Narciarskiego (SITN PZN)

Portugalsko

Treinadores de esqui alpino de grau 2

— Federação de Desportos de Inverno de Portugal (FDI-Portugal)

— Instituto Português do Desporto e Juventude

Rumunsko

Monitor de schi I

Federația română de schi biatlon

Slovensko

Inštruktor lyžovnia III. kvalifikačného stupňa

— pro doklady o dosažené kvalifikaci vydané od 1. ledna 2016: Univerzita Komenského v Bratislavě (Fakulta tělesné výchovy a sportu), Prešovská univerzita v Prešově (Fakulta sportu), Univerzita Mateja Bela v Banské Bystrici (Filozofická fakulta) a Univerzita Konštantína Filozofa v Nitře (Pedagogická fakulta) a také Slovenská lyžařská asociácia (SLA)

— pro doklady o dosažené kvalifikaci vydané před 31. prosincem 2015: Slovenská lyžiarska asociácia (SLA) jako součást „Tatranská, akciová spoločnosť“ nebo Slovenská asociácia učiteľov lyžovania a snowboardingu (SAPUL)

Slovinsko

Strokovni delavec 2 – športno treniranje – smučanje – alpsko

Smučarska zveza Slovenije

Španělsko

Técnico deportivo de esquí alpino

Ministerio de Educación, Cultura y Deporte

Švédsko

Svenska skidlärarexamen

Det svenska skidrådet

Spojené království

Alpine level 4 – International Ski Teacher Diploma

BASI – British Association of Snowsport Instructors




PŘÍLOHA II

Organizace společné závěrečné zkoušky odborné přípravy (dále jen „závěrečná zkouška“)

1.   ČÁST I – ZKOUŠKA POTVRZUJÍCÍ TECHNICKÉ SCHOPNOSTI (DÁLE JEN „TECHNICKÁ ZKOUŠKA“)

1.1    Obecné zásady

1.1.1    Použitelná pravidla

Technická zkouška se skládá z alpského lyžování – obřího slalomu. Provádí se v souladu s technickými pravidly stanovenými federací Fédération Internationale du Ski (dále jen „FIS“) přizpůsobenými cílům technické zkoušky.

1.1.2    Způsobilí kandidáti

Technické zkoušky se mohou zúčastnit občané Unie, kteří spadají do působnosti tohoto nařízení. Způsobilí kandidáti mohou zkoušku opakovat bez omezení, pokud byly jejich předešlé pokusy neúspěšné. Způsobilí kandidáti podávají žádost přímo pořádajícímu členskému státu nebo příslušnému subjektu v členském státě, který zkoušku pořádá, aby se mohli zúčastnit technické zkoušky.

1.1.3    Kola

Technická zkouška se skládá ze dvou kol. Startovní pořadí pro první kolo se vylosuje a startovní pořadí pro druhé kolo je opačné než pořadí pro první kolo. Kandidáti, kteří úspěšně vykonají technickou zkoušku v prvním kole, se druhého kola neúčastní. Kandidáti, kteří nevykonají technickou zkoušku v prvním kole úspěšně, se mohou zúčastnit druhého kola.

1.1.4    Zkušební poroty

Zkušební poroty dohlížejí na technickou zkoušku a zajistí její správné provedení. Členství ve zkušebních porotách pro technickou zkoušku je otevřeno kvalifikovaným občanům jakéhokoliv členského státu. Za způsobilé k tomu, aby mohli být jmenováni členy zkušební poroty za účelem hodnocení modulů technické zkoušky, jsou považováni pouze ti občané, kteří buď splnili zkoušku Eurotest před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebo kteří splnili závěrečnou zkoušku.

Zkušební porota je jmenována pořádajícím členským státem nebo případně příslušným subjektem, a to na základě své způsobilosti a odborných zkušeností v oboru. Pořádající členský stát nebo příslušný subjekt může přenést pravomoc jmenovat členy na třetí stranu, avšak členové zkušební poroty vždy zastupují alespoň tři členské státy. Členské státy nebo příslušné subjekty odlišné od členských států nebo příslušných subjektů pořádajících závěrečnou zkoušku mohou činit návrhy ohledně složení zkušební poroty. V takovém případě může pořádající členský stát nebo případně příslušný subjekt odmítnout návrh jen na základě řádného zdůvodnění.

1.1.5    Postup přezkoumání

Kandidáti mohou požádat o opětovné posouzení svého výkonu během technické zkoušky zkušební porotou, pokud se domnívají, že došlo k závažnému pochybení. V takovém případě zkušební porota požadavek posoudí a neprodleně odpoví spolu s uvedením důvodů pro zachování, anebo změnu výsledků technické zkoušky dotyčného kandidáta. Zkušební porota rozhodne prostou většinou svých členů.

1.1.6    Dokumentace výsledků

Pořádající členský stát nebo případně příslušný subjekt oznámí výsledky technické zkoušky členským státům nebo příslušným subjektům, které vydávají doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze I, během sedmi pracovních dnů od zorganizování akce za účelem provedení závěrečné zkoušky. Členské státy nebo případně příslušné subjekty vedou a jednou ročně zveřejňují aktuální seznam instruktorů lyžování, kteří úspěšně vykonali technickou zkoušku nebo kteří využili nabytých práv či osvobození, pokud jim byl vydán doklad o dosažené kvalifikaci odpovídající kvalifikacím uvedeným v příloze I.

1.2    Trať

1.2.1    Obecná kritéria tratě

Technická zkouška proběhne na trati obřího slalomu, která splňuje požadavky stanovené federací FIS a je přizpůsobená za účelem zohlednění cílů technické zkoušky, a to zejména s ohledem na délku, výškový rozdíl a počet branek. Pořádající členský stát nebo případně příslušný subjekt oznámí data technické zkoušky alespoň dva měsíce předem Komisi a dalším členským státům nebo jejich příslušným subjektům.

Výškový rozdíl se pohybuje v rozmezí 250 až 300 metrů. Počet branek odpovídá 11 % až 15 % výškového rozdílu v metrech, ideálně však 12 % až 13 %, aby bylo možné u instruktorů lyžování posoudit spíše schopnost zatáčení než schopnost klouzání.

Kritéria uvedená v tomto oddíle a v oddíle 1.2.2 mohou u předjezdců na začátku technické zkoušky vést k nekompenzovaným časům mezi 45 až 60 sekundami.

Technická zkouška umožňuje, aby trať byla vytyčena bez vnějších branek, s výjimkou první a poslední branky a zpomalovacích branek.

1.2.2    Sklon tratě

Sklon tratě obřího slalomu, pokud je to možné, splňuje tyto kombinace:

a) 

jedna třetina tratě by měla mít průměrný sklon mezi 26 % a 43 %;

b) 

jedna třetina tratě by měla mít strmý sklon mezi 45 % a 52 %;

c) 

jedna třetina tratě by měla mít mírný sklon mezi 25 % a 26 %.

1.2.3    Schválení tratě

Trať je schválena technickou komisí, jejíž členové jsou jmenováni pořádajícím členským státem nebo případně příslušným subjektem na základě své způsobilosti a odborných zkušeností. Členské státy nebo příslušné subjekty odlišné od členských států nebo příslušných subjektů pořádajících závěrečnou zkoušku mohou činit návrhy ohledně složení technické komise. V takovém případě může pořádající členský stát nebo příslušný subjekt odmítnout návrh jen na základě řádného odůvodnění. Jakmile je trať schválena, oznámí členský stát nebo příslušný subjekt Komisi a ostatním členským státům s alespoň dvouměsíčním předstihem praktické podrobnosti akce, která se má konat za účelem uskutečnění závěrečné zkoušky na zmíněné trati.

1.3    Předjezdci

1.3.1    Požadavky na předjezdce účastnící se technické zkoušky

Technické zkoušky se zúčastní nejméně tři předjezdci. Předjezdce je povinen vybrat pořádající členský stát nebo příslušný subjekt.

Předjezdci mohou být občany kteréhokoliv členského státu. Předjezdci mají buď splněnu zkoušku Eurotest a zkoušku Eurosecurity před vstupem tohoto nařízení v platnost, nebo mají úspěšně vykonánu závěrečnou zkoušku a při kalibrační zkoušce pro aktuální sezónu dosáhli opravného koeficientu, který se rovná nebo je větší než 0,8700.

1.3.2    Kalibrační zkouška pro předjezdce

Předjezdci účastnící se technické zkoušky podstoupí kalibrační zkoušku. Cílem kalibrační zkoušky je přidělit každému předjezdci opravný koeficient, aby mohl být stanoven základní čas pro kandidáty technické zkoušky. Každý předjezdec může během kalibrační zkoušky absolvovat dvě kola a dotyčnému předjezdci se poté přidělí lepší z výsledků. Opravný koeficient přidělený každému předjezdci se každoročně přezkoumá.

Kalibrační zkoušku pořádá komise pro kalibrační zkoušku. Členové komise pro kalibrační zkoušku jsou jmenováni pořádajícím členským státem nebo případně příslušným subjektem, a to na základě své způsobilosti a odborných zkušeností. Členské státy nebo příslušné subjekty odlišné od členských států nebo příslušných subjektů pořádajících kalibrační zkoušku mohou činit návrhy ohledně složení komise pro kalibrační zkoušku. V takovém případě může pořádající členský stát nebo příslušný subjekt odmítnout návrh jen na základě opodstatněných důvodů.

Pořádající členský stát nebo případně příslušný subjekt oznámí data kalibrační zkoušky alespoň dva měsíce předem Komisi a dalším členským státům nebo příslušným subjektům.

Výsledky kalibrační zkoušky pořádající členský stát zveřejní předtím, než je v daném členském státě naplánována závěrečná zkouška.

1.3.3    Opravný koeficient předjezdců

Kompenzované časy předjezdců se vypočítají vynásobením času, za který byla vykonána kalibrační zkouška daného předjezdce, a přiděleného opravného koeficientu.

Základní čas pro kalibrační zkoušku se vypočítá jako průměr dvou nejlepších základních časů příslušných předjezdců. Čtyři referenční předjezdci jsou navrženi komisí pro kalibrační zkoušku na základě seznamu výsledků předjezdců z předchozího roku.

Opravný koeficient předjezdců se počítá jako:

opravný koeficient = základní čas kalibrační zkoušky/čas vykonání zkoušky předjezdci.

1.4    Splnění technické zkoušky

1.4.1    Výpočet základního času u technické zkoušky

Základní čas technické zkoušky se vypočítá podle alespoň tří předjezdců zahajujících kolo a alespoň dvou předjezdců dokončujících kolo v souladu s těmito pravidly:

a) 

průměr se vypočítá ze dvou nejlepších kompenzovaných časů předjezdců, kteří dokončili kolo předtím, než své kolo zahájil první kandidát;

b) 

průměr se vypočítá ze dvou nejlepších kompenzovaných časů předjezdců, kteří dokončili kolo poté, co své kolo zahájil poslední kandidát;

c) 

základní čas technické zkoušky se vypočítá jako průměr těchto dvou průměrů uvedených v písmenech a) a b).

Každý předjezdec může startovat znovu, pokud nemohl své kolo dokončit běžným způsobem.

Kandidáti jsou informováni o koeficientu předjezdců před zahájením technické zkoušky.

1.4.2    Maximální čas vykonání

Technickou zkoušku úspěšně vykonají následující kandidáti:

a) 

mužští kandidáti, kteří dokončí kolo v čase, jenž se rovná nebo je nižší než základní čas technické zkoušky plus 19 %;

b) 

ženské kandidátky, které dokončí kolo v čase, jenž se rovná nebo je nižší než základní čas technické zkoušky plus 25 %.

Maximální čas vykonání se následně vypočítá jako:

a) 

maximální čas vykonání u mužů = základní čas technické zkoušky × 1,19;

b) 

maximální čas vykonání u žen = základní čas technické zkoušky × 1,25.

2.   ČÁST II – ZKOUŠKA POTVRZUJÍCÍ KOMPETENCE TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTI (DÁLE JEN „BEZPEČNOSTNÍ ZKOUŠKA“)

2.1    Obecné zásady

2.1.1    Cíl bezpečnostní zkoušky

Bezpečnostní zkouška má za cíl u kandidátů posoudit splnění minimálních požadavků týkajících se bezpečnosti, které jsou pro instruktory lyžování pracující ve zvláštním prostředí podstatné.

2.1.2    Způsobilí kandidáti

Bezpečnostní zkoušky se mohou účastnit občané Unie, pokud úspěšně vykonali technickou zkoušku. Způsobilí kandidáti mohou zkoušku opakovat bez omezení, pokud byly jejich předešlé pokusy neúspěšné. Způsobilí kandidáti podávají žádost přímo pořádajícímu členskému státu nebo příslušnému subjektu v členském státě, který zkoušku pořádá, aby se mohli zúčastnit bezpečnostní zkoušky.

2.1.3    Odpovědný orgán

Za organizaci bezpečnostní zkoušky nese odpovědnost příslušný subjekt pro odbornou přípravu instruktorů lyžování na území členského státu, ve kterém se bezpečnostní zkouška pořádá, na základě dohody s technickou komisí vytvořenou pro tento účel. Technická komise se skládá z kvalifikovaných občanů jakéhokoliv členského státu a jsou v ní zastoupeny alespoň tři členské státy. Členové komise jsou jmenováni pořádajícím členským státem nebo případně příslušným subjektem, a to na základě své způsobilosti a odborných zkušeností v odvětví. Pořádající členský stát nebo příslušný subjekt oznámí data bezpečnostní zkoušky alespoň dva měsíce předem Komisi a dalším členským státům nebo příslušným subjektům.

2.1.4    Zkušební poroty

Zkušební poroty dohlížejí na bezpečnostní zkoušku a zajistí její správné provedení. Členství ve zkušebních porotách pro bezpečnostní zkoušku je otevřeno kvalifikovaným občanům jakéhokoliv členského státu. Za způsobilé k tomu, aby mohli být jmenováni členy zkušební poroty za účelem hodnocení modulů bezpečnostní zkoušky, jsou považováni pouze ti občané, kteří splnili zkoušku Eurosecurity před vstupem tohoto nařízení v platnost nebo kteří splnili závěrečnou zkoušku.

Tyto zkušební poroty jsou jmenovány pořádajícím členským státem nebo případně příslušným subjektem, a to na základě své způsobilosti a odborných zkušeností v odvětví. Pořádající členský stát nebo příslušný subjekt může přenést pravomoc jmenovat členy na třetí stranu, avšak členové zkušební poroty vždy zastupují alespoň tři členské státy. Členské státy nebo příslušné subjekty odlišné od členských států či příslušných subjektů pořádajících závěrečnou zkoušku mohou činit návrhy ohledně složení zkušební poroty. V takovém případě může pořádající členský stát nebo případně příslušný subjekt odmítnout návrh jen na základě řádně opodstatněných důvodů.

2.1.5    Postup přezkoumání

Kandidáti mohou požádat o opětovné posouzení svého výkonu během bezpečnostní zkoušky zkušební porotou, pokud se domnívají, že došlo k závažnému pochybení. V takovém případě zkušební porota požadavek posoudí a neprodleně odpoví spolu s uvedením důvodů pro zachování, anebo změnu výsledků bezpečnostní zkoušky dotyčného kandidáta. Zkušební porota rozhodne prostou většinou svých členů.

2.1.6    Dokumentace výsledků

Pořádající členský stát nebo případně příslušný subjekt oznámí výsledky bezpečnostní zkoušky členským státům nebo příslušným subjektům, které vydávají doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze I, během sedmi pracovních dnů od zorganizování události za účelem provedení závěrečné zkoušky. Členské státy nebo případně příslušné subjekty vedou a jednou ročně zveřejňují aktuální seznam instruktorů lyžování, kteří úspěšně vykonali bezpečnostní zkoušku nebo kteří využili nabytých práv či osvobození, pokud jim byl vydán doklad o dosažené kvalifikaci odpovídající kvalifikacím uvedeným v příloze I.

2.2    Struktura zkoušky

Bezpečnostní zkouška se skládá ze dvou částí zahrnujících pět povinných modulů, přičemž každý z nich se hodnotí individuálně. Bezpečnostní zkouška posuzuje znalosti a dovednosti kandidátů, které se týkají bezpečnosti, prostřednictvím teoretické a praktické zkoušky.

Pokud kandidát nevykoná úspěšně jeden nebo více z těchto modulů nebo pokud bezpečnostní zkouška nezahrnuje všechny moduly, je nutné zkoušku zopakovat v celém rozsahu.

Obsah jednotlivých modulů je stanoven níže.

2.2.1    Teoretická zkouška

Modul: „Uskutečněte nouzový hovor po lavinové nehodě na místní záchrannou službu v jazyce hostitelské země.“

Teoretická zkouška je úspěšně vykonána, pokud byl nouzový hovor na záchrannou službu uskutečněn jasným a srozumitelným způsobem a pokud byly poskytnuty přesné informace umožňující službě plnit své povinnosti.

2.2.2    Praktická zkouška

Praktická zkouška z lyžování mimo sjezdovku se skládá ze tří výukových modulů, které se zaměřují na vedení skupiny, a z modulu zahrnujícího hledání dvou osob uvězněných pod lavinou a jejich záchranu. Praktická zkouška se skládá v jednom z úředních jazyků toho členského státu, ve kterém se zkouška koná.

Tři moduly týkající se vedení skupiny trvají každý 15 minut a dalších 15 minut je určeno na přípravu. Tyto výukové moduly jsou úspěšně vykonány, pokud alespoň 75 % cvičení bylo provedeno uspokojivě.

2.2.2.1    Moduly týkající se vedení skupiny

Modul 1: „Interpretujte společně se svou skupinou lavinovou předpověď. Porovnejte informace z předpovědi se svým vlastním pozorováním přímo na místě a vyhodnoťte situaci.“

Modul 2: „Vezměte svou skupinu na sjezd mimo sjezdovku a navrhněte trasu při zohlednění faktorů, jako jsou výběr sněhu, shromaždiště a formy organizace skupiny. Spolupracujte se skupinou na posouzení rizik sjezdu.“

Modul 3: Další forma hodnocení se náhodně vybere z těchto možností:

a) 

Interpretace meteorologické předpovědi a její pochopení

1. 

Horská předpověď počasí ukazuje situaci „Nordstau“, konkrétně silné srážky ze severu (vysoký tlak na západě a nízký tlak na východě). Jak k této situaci dochází? Kde a v jakém množství můžeme přibližně očekávat srážky? Jak tato situace ovlivňuje laviny?

2. 

Předpověď počasí ukazuje pravděpodobný příchod silných fénových větrů na severních svazích vysokých hor. Jaké bude počasí v severní a jižní části horského masivu a jak to pravděpodobně ovlivní lavinovou situaci?

3. 

Vyhodnoťte meteorologickou situaci na místě. Které faktory ovlivňují změny počasí a jak se podle vás změní počasí v příštích dnech?

b) 

Chápání nebezpečí ve vysokohorských regionech

1. 

Které faktory mohou vést k podchlazení a jaká preventivní opatření je nutné učinit? Jaké jsou charakteristické znaky podchlazení a jak byste měl/a reagovat? Které příznaky značí, že je zapotřebí poradit se s lékařem?

2. 

Které faktory mohou vést k omrzlinám a jaká preventivní opatření je nutné učinit? Jaké jsou charakteristické znaky omrzlin a jak zareagujete v případě lokální omrzliny? Které faktory přispívají k dalšímu rozvoji takové omrzliny? Které příznaky značí, že je zapotřebí poradit se s lékařem?

3. 

Nacházíte se uprostřed dlouhé sjezdovky. Viditelnost se postupně kvůli mlze zhoršuje. Jak se zorientujete bez použití GPS a které taktiky vedení skupiny použijete?

c) 

Schopnost posouzení sněhové pokrývky a její pochopení

1. 

Analyzujte stabilitu současné sněhové pokrývky.

2. 

Popište možnou sněhovou pokrývku v zimě s malým množstvím sněhových srážek. Vysvětlete meteorologické jevy, které mohou zapříčinit nestabilitu sněhové pokrývky.

3. 

Popište možnou sněhovou pokrývku v zimě s velkým množstvím sněhových srážek. Vysvětlete meteorologické jevy, které mohou zapříčinit nestabilitu sněhové pokrývky.

2.2.2.2    Modul týkající se hledání osob uvězněných pod lavinou a jejich záchrany

Cílem tohoto modulu je najít dva detektory na vyhledávání obětí lavin (dále jen „detektory“) a úspěšně alespoň jedno z těchto dvou zařízení vytáhnout. Každý detektor se umístí do tašky s izolátorem o šířce přibližně 60 cm a zahrabe se přibližně 1 m hluboko, aniž by se signály překrývaly. Lze použít detektor pro cvičné účely. Pátrací oblast je omezena na plochu o maximálních rozměrech 50 ×50 m. Maximální povolený čas na nalezení obou detektorů a vytažení jednoho z nich je 8 minut. Aby se kandidáti mohli zúčastnit pátracího modulu, je nezbytný digitální detektor s alespoň třemi anténami. Kandidáti s analogovými detektory nebudou mít povoleno se tohoto zkušebního modulu zúčastnit. Tento modul je úspěšně vykonán, pokud jsou oba detektory úspěšně lokalizovány a pokud je jeden z nich v časovém limitu vytažen.



( 1 ) Pro Rakousko se touto kvalifikací rozumí kvalifikace „Diplomschilehrer“, dříve označovaná „staatlich geprüfter Schilehrer“.

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU