(EU) 2019/773Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Text s významem pro EHP.)

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/773 ze dne 16. května 2019 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 139I 27.5.2019, s. 5)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/778 ze dne 12. června 2020,	L 188	4	15.6.2020

---

▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/773

ze dne 16. května 2019

o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí 2012/757/EU

(Text s významem pro EHP)

Článek 1

Toto nařízení stanoví technickou specifikaci pro interoperabilitu (TSI) subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému Unie, jak je stanovena v příloze.

TSI stanovená v příloze se vztahuje na subsystém „provoz a řízení dopravy“ vymezený v bodě 2.5 přílohy II směrnice (EU) 2016/797.

Článek 2

Členské státy oznámí Komisi do 1. ledna 2020 tyto typy dohod, pokud již nebyly oznámeny na základě rozhodnutí Komise č. 2006/920/ES ( 1 ), 2008/231/ES ( 2 ), 2011/314/EU ( 3 ) nebo 2012/757/EU:

Článek 3

Podmínky, které musí být splněny pro ověření interoperability podle článku 13 směrnice (EU) 2016/797, se stanoví ve vnitrostátních předpisech použitelných v členském státě, v němž se provoz uskutečňuje, v těchto případech:

Článek 4

Nejpozději do 1. července 2019 zveřejní agentura příručku pro aplikaci subsystému „provoz a řízení dopravy“ (aplikační příručku). Agentura bude tuto aplikační příručku průběžně aktualizovat.

Článek 5

Rozhodnutí 2012/757/EU se zrušuje s účinkem ode dne 16. června 2021.

Dodatky A a C k příloze rozhodnutí 2012/757/EU se však mohou nadále používat, a to nejdéle do 16. června 2024.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 16. června 2021.

Oddíly 4.2.2.1.3.2 a 4.4 přílohy se však použijí ode dne 16. června 2019.

V členských státech, které neučinily oznámení agentuře a Komisi v souladu s čl. 57 odst. 2 směrnice (EU) 2016/797, se oddíl 4.2.2.5 a dodatek D1 k příloze tohoto nařízení použijí ode dne 16. června 2019.

▼M1

Oddíl 4.2.2.5 a dodatek D1 k příloze tohoto nařízení se použijí ode dne 16. června 2020 v členských státech, které učinily oznámení agentuře a Komisi v souladu s čl. 57 odst. 2 směrnice (EU) 2016/797, a v členských státech, které neučinily oznámení agentuře a Komisi v souladu s čl. 57 odst. 2a směrnice (EU) 2016/797.

Oddíl 4.2.2.5 a dodatek D1 k příloze tohoto nařízení se použijí ode dne 31. října 2020 v členských státech, které učinily oznámení agentuře a Komisi v souladu s čl. 57 odst. 2a směrnice (EU) 2016/797.

▼B

Dodatky A a C k příloze tohoto nařízení se použijí nejpozději ode dne 16. června 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

---

PŘÍLOHA

OBSAH
1.	Úvod
1.1.	Technická oblast působnosti
1.2.	Místní oblast působnosti
1.3.	Obsah tohoto nařízení
2.	Popis oblasti působnosti
2.1.	Zaměstnanci a vlaky
2.2.	Zásady
2.3.	Použitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu neodpovídající TSI
3.	Základní požadavky
3.1.	Soulad se základními požadavky
3.2.	Základní požadavky – přehled
4.	Vlastnosti subsystému
4.1.	Úvod
4.2.	Funkční a technické specifikace subsystému
4.2.1.	Specifikace týkající se zaměstnanců
4.2.1.1.	Obecné požadavky
4.2.1.2.	Dokumentace pro strojvedoucí
4.2.1.2.1.	Kniha pravidel pro strojvedoucí
4.2.1.2.2.	Popis tratě a příslušného zařízení tratě souvisejícího s provozovanými tratěmi
4.2.1.2.2.1.	Vypracování Tabulek traťových poměrů
4.2.1.2.2.2.	Změny informací obsažených v Tabulkách traťových poměrů
4.2.1.2.2.3.	Informování strojvedoucího v reálném čase
4.2.1.2.3.	Jízdní řády
4.2.1.2.4.	Kolejová vozidla
4.2.1.3.	Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku s výjimkou strojvedoucích
4.2.1.4.	Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury, kteří povolují jízdy vlaků
4.2.1.5.	Komunikace týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, jinými zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci, kteří povolují jízdy vlaků
4.2.2.	Specifikace týkající se vlaků
4.2.2.1.	Viditelnost vlaku
4.2.2.1.1.	Všeobecné požadavky
4.2.2.1.2.	Začátek vlaku
4.2.2.1.3.	Konec vlaku
4.2.2.1.3.1.	Vlaky osobní dopravy
4.2.2.1.3.2.	Vlaky nákladní dopravy
4.2.2.2.	Slyšitelnost vlaku
4.2.2.2.1.	Všeobecné požadavky
4.2.2.2.2.	Řízení
4.2.2.3.	Identifikace vozidla
4.2.2.4.	Bezpečnost cestujících a nákladu
4.2.2.4.1.	Bezpečnost nákladu
4.2.2.4.2.	Bezpečnost cestujících
4.2.2.5.	Traťová kompatibilita a řazení vlaku
4.2.2.5.1.	Traťová kompatibilita
4.2.2.5.2.	Řazení vlaku
4.2.2.6.	Brzdění vlaku
4.2.2.6.1.	Minimální požadavky na brzdný systém
4.2.2.6.2.	Brzdicí účinek a maximální povolená rychlost
4.2.2.7.	Zajištění provozuschopného stavu vlaku
4.2.2.7.1.	Všeobecné požadavky
4.2.2.7.2.	Údaje před odjezdem
4.2.2.8.	Požadavky na viditelnost návěstí a značení podél tratě
4.2.2.9.	Bdělost strojvedoucího
4.2.3.	Specifikace týkající se provozu vlaků
4.2.3.1.	Plánování vlaků
4.2.3.2.	Identifikace vlaků
4.2.3.2.1.	Formát čísla vlaku
4.2.3.3.	Odjezd vlaku
4.2.3.3.1.	Kontroly a zkoušky před odjezdem
4.2.3.3.2.	Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku
4.2.3.4.	Řízení dopravy
4.2.3.4.1.	Obecné požadavky
4.2.3.4.2.	Podávání zpráv o vlaku
4.2.3.4.2.1.	Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku a předpokládaném času předání
4.2.3.4.3.	Nebezpečné věci
4.2.3.4.4.	Provozní kvalita
4.2.3.5.	Záznam údajů
4.2.3.5.1.	Záznam údajů o dozoru mimo vlak
4.2.3.5.2.	Záznam údajů o dozoru ve vlaku
4.2.3.6.	Provoz za zhoršených podmínek
4.2.3.6.1.	Informace pro jiné uživatele
4.2.3.6.2.	Informace pro strojvedoucí
4.2.3.6.3.	Nouzová opatření
4.2.3.7.	Zvládnutí nouzové situace
4.2.3.8.	Pomoc doprovodu vlaku v případě mimořádné události nebo závažné poruchy kolejového vozidla.
4.3.	Funkční a technické specifikace rozhraní
4.3.1.	Rozhraní s TSI „Infrastruktura“ (TSI INF)
4.3.2.	Rozhraní s TSI „Řízení a zabezpečení“ (TSI CCS)
4.3.3.	Rozhraní s TSI „Kolejová vozidla“
4.3.3.1.	Rozhraní s TSI „Lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob“ (TSI LOC&PAS)
4.3.3.2.	Rozhraní s TSI „Nákladní vozy“ (TSI WAG)
4.3.4.	Rozhraní s TSI „Energie“ TSI (TSI ENE)
4.3.5.	Rozhraní s TSI „Bezpečnost v železničních tunelech“ (TSI SRT)
4.3.6.	Rozhraní s TSI „Hluk“ (TSI NOI)
4.3.7.	Rozhraní s nařízením (EU) č. 1300/2014, TSI „Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“ (TSI PRM)
4.4.	Provozní pravidla
4.4.1.	Provozní zásady a pravidla pro železniční systém Evropské unie
4.4.2.	Vnitrostátní předpisy
4.4.3.	Přijatelné způsoby prokázání souladu
4.4.4.	Přechod z uplatňování vnitrostátních předpisů na provádění tohoto nařízení
4.5.	Pravidla pro údržbu
4.6.	Odborná způsobilost
4.6.1.	Odborná způsobilost
4.6.2.	Jazykové znalosti
4.6.2.1.	Zásady
4.6.2.2.	Úroveň znalostí
4.6.3.	Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců
4.6.3.1.	Základní prvky
4.6.3.2.	Analýza a aktualizace vzdělávacích potřeb
4.6.4.	Pomocní zaměstnanci
4.7.	Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti
4.7.1.	Úvod
4.7.2.	Lékařské prohlídky a psychologické posudky
4.7.2.1.	Před ustanovením do pracovní pozice
4.7.2.1.1.	Minimální obsah lékařské prohlídky
4.7.2.1.2.	Psychologický posudek
4.7.2.2.	Po zařazení do pracovní pozice
4.7.2.2.1.	Četnost pravidelných lékařských prohlídek
4.7.2.2.2.	Minimální obsah pravidelné lékařské prohlídky
4.7.2.2.3.	Další lékařské prohlídky a/nebo psychologické posudky
4.7.3.	Zdravotní požadavky
4.7.3.1.	Obecné požadavky
4.7.3.2.	Požadavky na zrak
4.7.3.3.	Požadavky na sluch
4.8.	Další informace o infrastruktuře a vozidlech
4.8.1.	Infrastruktura
4.8.2.	Kolejová vozidla
5.	Prvky interoperability
5.1.	Definice
5.2.	Seznam prvků
6.	Posouzení shody prvků a/nebo jejich vhodnosti k používání a ověřování subsystému
6.1.	Prvky interoperability
6.2.	Subsystém „provoz a řízení dopravy“
6.2.1.	Zásady
7.	Provádění
7.1.	Zásady
7.2.	Zvláštní případy
7.2.1.	Úvod
7.2.2.	Seznam zvláštních případů
7.2.2.1.	Trvalý zvláštní případ (P) Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Maďarsko a Slovensko
7.2.2.2.	Trvalý zvláštní případ Irska a Spojeného království pro Severní Irsko
7.2.2.3.	Dočasný zvláštní případ (T1) Irsko a Spojené království
7.2.2.4.	Trvalý zvláštní případ (P) Finsko
	Dodatek A Provozní zásady a pravidla ERTMS
	Dodatek B Společné provozní zásady a pravidla
	Dodatek C Metodika komunikace související s bezpečností
	Dodatek D Traťová kompatibilita a Tabulky traťových poměrů
	Dodatek D1 Parametry kompatibility u vozidel a vlaků na trati určené k provozu
	Dodatek D2 Prvky, které provozovatel infrastruktury musí poskytnout železničnímu podniku pro Tabulky traťových poměrů
	Dodatek E Úroveň jazyka a komunikace
	Dodatek F Minimální prvky týkající se odborné kvalifikace pro úkoly související s doprovázením vlaků
	Dodatek G Minimální prvky týkající se odborné kvalifikace pro přípravu vlaků
	Dodatek H Evropské číslo vozidla a související abecední označení na vozové skříni
	Dodatek I Seznam oblastí, pro které se mohou i nadále používat vnitrostátní předpisy podle článku 8 směrnice (EU) 2016/798
	Dodatek J Slovníček

1.   ÚVOD

1.1.    Technická oblast působnosti

Tato technická specifikace pro interoperabilitu („TSI“) pokrývá subsystém „provoz a řízení dopravy“ uvedený v seznamu v bodě 1 a definovaný v bodě 2.5 přílohy II směrnice (EU) 2016/797.

1.2.    Místní oblast působnosti

Místní oblastí působnosti tohoto nařízení je síť Unie podle oddílu 1 přílohy I směrnice (EU) 2016/797, s výjimkou případů uvedených v čl. 1 odst. 3 a 4 směrnice (EU) 2016/797.

1.3.    Obsah tohoto nařízení

V souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice (EU) 2016/797 toto nařízení:

Kromě toho v souladu s čl. 4 odst. 5 směrnice (EU) 2016/797 lze ve specifických případech pro každou TSI vypracovat zvláštní ustanovení.

2.   POPIS OBLASTI PŮSOBNOSTI

2.1.    Zaměstnanci a vlaky

Body 4.6 a 4.7 platí pro zaměstnance, kteří plní úkoly důležité pro bezpečnost související s doprovázením vlaku.

Bod 4.6.2 platí pro strojvedoucí vlaků, aniž je dotčen bod 8 přílohy VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ( 4 ).

Na zaměstnance, kteří plní úkoly důležité pro bezpečnost související s výpravou vlaků a povolováním jízd vlaků, se bude vztahovat uznávání odborných kvalifikací a podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy.

Pro zaměstnance, kteří plní úkoly důležité pro bezpečnost spojené se závěrečnou přípravou vlaku před plánovaným překročením státní hranice (státních hranic) a pracují za místem označeným (místy označenými) v prohlášení o dráze vypracovaném provozovatelem infrastruktury jako 'hranice' a zahrnutým (zahrnutými) do jeho bezpečnostního schválení, se použije bod 4.6, zatímco pro vzájemné uznávání mezi členskými státy se použije bod 4.7. Vlak není považován za přeshraniční službu, pokud splňuje podmínky stanovené v čl. 10 odst. 8 směrnice (EU) 2016/798.

2.2.    Zásady

Toto nařízení se vztahuje na prvky železničního subsystému „provoz a řízení dopravy“, u nichž existují provozní rozhraní mezi železničními podniky a provozovateli infrastruktury a u nichž je interoperabilita obzvlášť přínosná.

Železniční podnik a provozovatel infrastruktury musí zajistit, aby všechny požadavky týkající se pravidel a postupů a také dokumentace byly splněny zavedením příslušných procesů. Stanovení těchto procesů je důležitou součástí systému řízení bezpečnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury podle požadavků směrnice (EU) 2016/798. Samotný systém řízení bezpečnosti hodnotí příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán před udělením bezpečnostního schválení a Agentura Evropské unie pro železnice před udělením osvědčení o bezpečnosti.

2.3.    Použitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu neodpovídající TSI

I když se většina požadavků obsažených v tomto nařízení týká procesů a postupů, část z nich se týká i fyzických prvků vozidel, které jsou důležité pro jejich provoz v kontextu tohoto nařízení.

Tyto fyzické prvky jsou stanoveny ve strukturálních TSI pokrývajících jiné subsystémy, než provoz a řízení dopravy. Musí být posuzovány podle postupů definovaných v těchto TSI.

Žádné z ustanovení tohoto nařízení nesmí být použito k odůvodnění vnitrostátního předpisu podle strukturální TSI.

3.   ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

3.1.    Soulad se základními požadavky

V souladu s článkem 3 směrnice (EU) 2016/797 musí železniční systém Unie, jeho subsystémy a prvky interoperability vyhovovat základním požadavkům obecně stanoveným v příloze III uvedené směrnice.

3.2.    Základní požadavky – přehled

Základní požadavky se týkají:

Podle směrnice (EU) 2016/797 mohou být základní požadavky obecně použitelné na celý železniční systém Unie nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho součásti.

V následující tabulce jsou přehledně uvedeny vztahy mezi základními požadavky stanovenými v příloze III směrnice (EU) 2016/797 a v tomto nařízení.

4.   VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU

4.1.    Úvod

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ( 5 ) je provozovatel infrastruktury celkově odpovědný za poskytnutí všech příslušných požadavků, které mají splňovat vlaky, jimž je povolen provoz v jeho síti s ohledem na zeměpisné zvláštnosti jednotlivých tratí a funkční nebo technické specifikace stanovené v této kapitole.

4.2.    Funkční a technické specifikace subsystému

Funkční a technické specifikace subsystému „provoz a řízení dopravy“ se skládají z těchto bodů:

4.2.1.    Specifikace týkající se zaměstnanců

4.2.1.1.    Obecné požadavky

Tento bod se zabývá zaměstnanci, kteří přispívají k provozu subsystému tím, že plní úkoly důležité pro bezpečnost, do nichž je zapojeno přímé rozhraní mezi železničním podnikem a provozovatelem infrastruktury.

Kromě toho pro zaměstnance uvedené v bodě 2.1 toto nařízení stanoví požadavky na:

4.2.1.2.    Dokumentace pro strojvedoucí

Železniční podnik zajišťující jízdu vlaku musí včas poskytnout strojvedoucímu veškeré potřebné informace a dokumentaci, které potřebuje k plnění svých povinností. Tyto dokumenty mohou být v tištěné nebo elektronické podobě.

Tyto informace musí zohledňovat nezbytné prvky pro provoz v běžných situacích, v situacích za zhoršených podmínek a v nouzových situacích na tratích, kde se bude vlak provozovat, a pro provoz kolejových vozidel používaných na těchto tratích.

4.2.1.2.1.    Kniha pravidel pro strojvedoucí

Všechny postupy, které strojvedoucí potřebuje, musí být uvedeny v dokumentu nebo na elektronickém nosiči dat označeném „Kniha pravidel pro strojvedoucí“.

Kniha pravidel pro strojvedoucí musí definovat požadavky pro všechny provozované tratě a pro kolejová vozidla používaná na těchto tratích v běžném provozu, v provozu za zhoršených podmínek a v nouzových situacích, se kterými se strojvedoucí může setkat.

Kniha pravidel pro strojvedoucí se musí týkat dvou rozdílných aspektů:

Musí zahrnovat postupy týkající se minimálně těchto hledisek:

Železniční podnik je odpovědný za Knihu pravidel pro strojvedoucí a sestaví ji tak, aby byla úplná a přesná, a aby bylo pro strojvedoucího možné všechna provozní pravidla uplatnit.

Železniční podnik musí předložit Knihu pravidel pro strojvedoucí ve srozumitelném formátu pro celou infrastrukturu, na které budou jeho strojvedoucí pracovat.

Dokument musí obsahovat dva dodatky:

Předem definované zprávy a formuláře musí existovat alespoň v „provozním“ jazyce („provozních“ jazycích) provozovatele (provozovatelů) infrastruktury.

Proces přípravy a aktualizace Knihy pravidel pro strojvedoucí železničním podnikem musí zahrnovat tyto kroky:

Provozovatel infrastruktury musí zajistit, aby obsah dokumentace poskytnuté železničním podnikům byl úplný a přesný.

4.2.1.2.2.    Popis tratě a příslušného zařízení tratě souvisejícího s provozovanými tratěmi

Strojvedoucí musí obdržet popis tratí a souvisejícího zařízení tratě relevantního pro řízení vlaku a týkajícího se tratí, na kterých bude působit. Tyto informace musí být uvedeny v jediném dokumentu s názvem „Tabulky traťových poměrů“.

Seznam minimálních informací, které musí být poskytnuty:

4.2.1.2.2.1.   Vypracování Tabulek traťových poměrů

Formát Tabulek traťových poměrů musí být připraven stejným způsobem pro všechny infrastruktury, na kterých jsou provozovány vlaky daného železničního podniku.

Železniční podnik odpovídá za úplné a správné zpracování Tabulek traťových poměrů na základě informací, které poskytl (poskytli) provozovatel (provozovatelé) infrastruktury. Železniční podnik musí zajistit, aby obsah dokumentu, v němž jsou shrnuty změny informací obsažených v Tabulkách traťových poměrů, byl úplný a přesný. Železniční podnik musí zajistit, aby Tabulky traťových poměrů náležitě popisovaly provozní podmínky související s vlastnostmi tratí a vlastnostmi vozidel.

Provozovatel infrastruktury musí železničnímu podniku poskytnout alespoň informace pro Tabulky traťových poměrů podle dodatku D2 prostřednictvím registru infrastruktury (RINF). Tyto informace musí zahrnovat příslušné informace, které musí být vzaty v úvahu pro přizpůsobení provozu vlaků vlastnostem tratí a vlastnostem vozidel. Do doby, než bude příslušné parametry v souladu s článkem 6 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/777 ( 6 ), poskytovat registr infrastruktury, musí tyto informace provozovatel infrastruktury poskytovat jiným způsobem, a to bezplatně, co možná nejdříve a první podání musí v každém případě proběhnout do 15 dnů, pokud železniční podnik neschválí prodloužení této lhůty.

Jakmile získá provozovatel infrastruktury informace týkající se změn informací v Tabulkách traťových poměrů, informuje o nich železniční podnik prostřednictvím registru infrastruktury, nebo do doby, než registr tuto funkci zpřístupní, jiným způsobem.

Provozovatel infrastruktury musí zajistit, aby informace poskytnuté železničním podnikům byly úplné a přesné. Pro nouzové situace nebo poskytnutí informací v reálném čase zajistí provozovatel infrastruktury vhodné alternativní prostředky pro okamžité informování železničního podniku o dodatku D2.

4.2.1.2.2.2.   Změny informací obsažených v Tabulkách traťových poměrů

Provozovatel infrastruktury musí železniční podnik informovat o všech trvalých nebo dočasných změnách informací poskytovaných podle bodu 4.2.1.2.2.1.

Tyto změny musí být železničním podnikem shrnuty ve zvláštním dokumentu nebo na elektronickém nosiči dat, jehož formát musí být stejný pro všechny infrastruktury, na kterých jsou provozovány vlaky daného železničního podniku.

4.2.1.2.2.3.   Informování strojvedoucího v reálném čase

Provozovatel infrastruktury musí strojvedoucí informovat o všech změnách na trati a na příslušném zařízení tratě, které nebyly sděleny jako změny informací pro Tabulky traťových poměrů podle ustanovení bodu 4.2.1.2.2.2.

4.2.1.2.3.    Jízdní řády

Poskytování informací o jízdních řádech vlaků usnadňuje jízdu vlaků načas a pomáhá v poskytování služeb.

Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucím informace nezbytné pro normální vedení vlaku. Tyto informace obsahují minimálně tyto údaje:

Tyto informace o jízdě vlaku, které musí být založeny na informacích poskytnutých provozovatelem infrastruktury, mohou být poskytnuty v elektronické nebo tištěné formě.

Předkládání dokumentace strojvedoucímu musí být jednotné na všech tratích, na kterých železniční podnik zajišťuje provoz.

4.2.1.2.4.    Kolejová vozidla

Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucímu veškeré informace týkající se činnosti kolejových vozidel při provozu za zhoršených podmínek (např. vlaků vyžadujících pomoc). Tato dokumentace se v těchto případech musí zaměřit i na konkrétní rozhraní se zaměstnanci provozovatele infrastruktury.

4.2.1.3.    Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku s výjimkou strojvedoucích

Železniční podnik musí poskytnout všem svým zaměstnancům (ať již ve vlaku nebo jinde), kteří plní úkoly důležité pro bezpečnost, jež se týkají přímého rozhraní se zaměstnanci, zařízením nebo systémy provozovatele infrastruktury, pravidla, postupy, konkrétní informace o kolejových vozidlech a o trati, které považuje za vhodné pro tyto úkoly. Tyto informace musí být použitelné jak v běžném provozu, tak v provozu za zhoršených podmínek.

Pro zaměstnance ve vlacích musí struktura, formát, obsah a proces přípravy a aktualizace těchto informací vycházet ze specifikace uvedené v pododdíle 4.2.1.2.

4.2.1.4.    Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury, kteří povolují jízdy vlaků

Veškeré informace nezbytné pro zajištění komunikace týkající se bezpečnosti mezi zaměstnanci, kteří povolují jízdy vlaků, a doprovodem vlaku musí být stanoveny:

Provozovatel infrastruktury musí tyto dokumenty vypracovat ve všech svých provozních jazycích.

4.2.1.5.    Komunikace týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, jinými zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci, kteří povolují jízdy vlaků

Jazykem pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku, jinými zaměstnanci železničního podniku (podle definice v dodatku G) a zaměstnanci, kteří povolují jízdy vlaků, je provozní jazyk(y) (podle definice v dodatku J), který (které) používá provozovatel infrastruktury na dotčené trati.

Zásady pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi doprovodem vlaku a zaměstnanci, kteří povolují jízdy vlaků, jsou uvedeny v dodatku C.

V souladu se směrnicí 2012/34/EU je provozovatel infrastruktury odpovědný za zveřejnění „provozního“ jazyka („provozních“ jazyků), který (které) používají jeho zaměstnanci v každodenním provozu.

Avšak tam, kde místní praxe vyžaduje možnost používání i druhého jazyka, musí provozovatel infrastruktury určit zeměpisné hranice jeho používání.

4.2.2.    Specifikace týkající se vlaků

4.2.2.1.    Viditelnost vlaku

4.2.2.1.1.    Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny prostředky označujícími začátek a konec vlaku.

4.2.2.1.2.    Začátek vlaku

Železniční podnik musí zajistit, aby byl blížící se vlak jasně viditelný a rozpoznatelný jako vlak podle přítomnosti a uspořádání rozsvícených bílých předních světel.

Přední strana prvního vozidla vlaku ve směru jízdy musí být vybavena třemi světly ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, jak je znázorněno níže. Tato světla musí být rozsvícena pokaždé, když se vlak řídí z uvedené strany.

Přední světla musí optimalizovat rozlišitelnost vlaku (poziční světla), poskytovat strojvedoucímu dostatečnou viditelnost (čelní světla) v noci a během zhoršených světelných podmínek a nesmí oslňovat strojvedoucí protijedoucích vlaků.

Vzájemná vzdálenost, výška nad temenem kolejnice, průměr, intenzita světel, rozměry a tvar vyzařovaného paprsku v denním i nočním provozu jsou stanoveny v TSI „Kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob“ (TSI LOC&PAS).

Ve lhůtách uvedených níže pro harmonizaci návěsti „Konec vlaku“ podle oddílu 4.2.2.1.3.2, musí být svítivost čelních světlometů vozidel v souladu s bodem 5 oddílu 4.2.7.1.1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ( 7 ) (TSI LOC&PAS) pro přístup k tratím identifikovaným v registru infrastruktury, kde se používá permisivní řízení.

4.2.2.1.3.    Konec vlaku

Železniční podnik musí poskytnout potřebné prostředky označující konec vlaku. Návěst „Konec vlaku“ musí být umístěna pouze na konci posledního vozidla vlaku. Musí být umístěna podle níže uvedeného znázornění.

4.2.2.1.3.1.   Vlaky osobní dopravy

Návěst „Konec vlaku“ vlaku osobní dopravy musí sestávat ze dvou stálých červených světel ve stejné výšce na příčné ose nad nárazníkem.

4.2.2.1.3.2.   Vlaky nákladní dopravy

Návěst „Konec vlaku“ vlaku nákladní dopravy musí sestávat ze dvou desek z odrazového materiálu ve stejné výšce na příčné ose nad nárazníkem. Vlak vybavený dvěma stálými červenými světly je rovněž považován za vyhovující této povinnosti.

Desky z odrazového materiálu musí být v souladu s dodatkem E k TSI „Nákladní vozy“ a být následujícího tvaru s bílými postranními trojúhelníky a horními a dolními červenými trojúhelníky:

Tyto desky musí být ve stejné výšce na příčné ose nad nárazníkem.

Zvláštní případy:

Belgie, Francie, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Spojené království mohou nadále používat oznámené vnitrostátní předpisy, které požadují jako podmínku pro provoz na úsecích své sítě, aby vlaky nákladní dopravy byly vybaveny dvěma stálými červenými světly, pokud je to odůvodněno již zavedenými provozními postupy a/nebo vnitrostátními předpisy oznámenými do konce ledna 2019.

Zprávy:

Nejpozději do ►M1  31. prosince 2020 ◄ musí dotčené členské státy předložit Komisi zprávy o používání desek z odrazového materiálu, které určí všechny závažné překážky bránící plánovanému odstranění vnitrostátních předpisů.

Spolupráce se sousedními zeměmi:

Mezitím dotčené členské státy, zejména na žádost železničních podniků, provedou posouzení s cílem akceptovat použití dvou desek z odrazového materiálu na jednom nebo více úsecích své sítě, bude-li výsledek posouzení kladný, a vymezit vhodné podmínky, které budou založeny na posouzení rizik a provozních požadavcích. Toto posouzení musí být dokončeno nejpozději do šesti měsíců po obdržení žádosti železničního podniku. Pokud členský stát zamítnutí řádně neodůvodní na základě negativního výsledku posouzení, budou desky z odrazového materiálu akceptovány.

Členské státy se zejména vynasnaží povolit používání desek z odrazového materiálu na koridorech pro železniční nákladní dopravu s cílem upřednostnit stávající úzká místa. Tyto úseky a podrobnosti o všech podmínkách, které se na ně vztahují, musí být zaznamenány v registru infrastruktury. Dokud nejsou informace vloženy do registru infrastruktury, provozovatel infrastruktury zajistí, aby informace byly železničním podnikům sděleny jinými vhodnými prostředky. Provozovatel infrastruktury v registru infrastruktury určí úseky tratí, na nichž jsou vyžadována dvě stálá červená světla.

Postupné ukončení:

Do ►M1  30. června 2021 ◄ Komise na základě doporučení agentury a s přihlédnutím ke zjištěním uvedeným ve zprávách členských států přezkoumá data a specifikace, pokud jde o harmonizaci návěsti „Konec vlaku“ tak, aby desky z odrazového materiálu byly akceptovány pro celou Unii, s přihlédnutím k otázkám bezpečnosti a kapacity a k finančnímu dopadu během tohoto přechodu.

Nestanoví-li taková revize jinak, platí pro akceptování vlaků nákladní dopravy vybavených dvěma deskami z odrazového materiálu tyto lhůty:

Komise předloží výboru uvedenému v článku 51 směrnice (EU) 2016/797 zprávu o pokroku při provádění oddílu 4.2.2.1.

4.2.2.2.    Slyšitelnost vlaku

4.2.2.2.1.    Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny zvukovým výstražným zařízením upozorňujícím na blížící se vlak.

4.2.2.2.2.    Řízení

Aktivace zvukového výstražného zařízení musí být možná ze všech poloh při řízení vlaku.

4.2.2.3.    Identifikace vozidla

Každé vozidlo musí mít jedinečné identifikační číslo, které ho odlišuje od ostatních kolejových vozidel. Toto číslo musí být zřetelně uvedeno alespoň na obou bočních stranách vozidla.

Musí být také možné identifikovat provozní omezení platná pro dané vozidlo.

Další požadavky jsou uvedeny v dodatku H.

4.2.2.4.    Bezpečnost cestujících a nákladu

4.2.2.4.1.    Bezpečnost nákladu

Železniční podnik musí zajistit, aby nákladní vozy byly bezpečně a spolehlivě naloženy a zůstaly tak po celou cestu.

4.2.2.4.2.    Bezpečnost cestujících

Železniční podnik musí zajistit, aby přeprava cestujících při odjezdu a během cesty byla prováděna bezpečně.

4.2.2.5.    Traťová kompatibilita a řazení vlaku

4.2.2.5.1.    Traťová kompatibilita

4.2.2.5.2.    Řazení vlaku

Požadavky na řazení vlaku musí vzhledem k přidělené trase brát v úvahu následující skutečnosti:

Železniční podnik může být nucen vzít v úvahu další omezení z důvodu typu brzdného režimu nebo typu trakce u konkrétního vlaku (viz bod 4.2.2.6).

4.2.2.6.    Brzdění vlaku

4.2.2.6.1.    Minimální požadavky na brzdný systém

Všechna vozidla vlaku musí být napojena na průběžný automatický brzdný systém tak, jak je definován v TSI LOC&PAS a WAG.

První a poslední vozidlo (včetně hnacích vozidel) ve všech vlacích musí mít funkční samočinnou brzdu.

V případě, že se vlak náhodou rozdělí na dvě části, musí se obě rozpojené soupravy vozidel automaticky zastavit v důsledku maximálního využití brzdy.

4.2.2.6.2.    Brzdicí účinek a maximální povolená rychlost

4.2.2.7.    Zajištění provozuschopného stavu vlaku

4.2.2.7.1.    Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí určit postup, jak zajišťovat, aby veškeré vybavení vlaku související s bezpečností bylo plně funkční a aby provoz vlaku byl bezpečný.

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury o veškerých změnách vlastností vlaku ovlivňujících jeho jízdu nebo o veškerých změnách, které by mohly ovlivnit schopnost přizpůsobení se vlaku přidělené trase.

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí stanovit a aktualizovat podmínky a postupy pro provoz vlaku za zhoršených podmínek.

4.2.2.7.2.    Údaje před odjezdem

Železniční podnik zajistí, aby provozovateli (provozovatelům) infrastruktury byly před odjezdem vlaku zpřístupněny tyto údaje nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz:

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury v případě, že vlak nepojede po trase, která mu byla přidělena, nebo že byl zrušen.

4.2.2.8.    Požadavky na viditelnost návěstí a značení podél tratě

Strojvedoucí musí být schopen vidět návěsti a značení podél tratě a tyto návěsti a značení musí být pro strojvedoucího viditelné, pokud pro něho platí. Totéž platí i pro jiné typy značek podél tratě, pokud se týkají bezpečnosti.

Návěsti, značení podél tratě, značky a informační tabule musí být proto navrženy a umístěny natolik konzistentně, aby tomu napomáhaly. Je nutno vzít v úvahu mimo jiné i tyto otázky:

Stanoviště strojvedoucího musí být navržena natolik jednotně, aby strojvedoucí byl schopen snadno vidět příslušné zobrazované informace.

4.2.2.9.    Bdělost strojvedoucího

Ve vlaku jsou nezbytné prostředky k monitorování bdělosti strojvedoucího. Ty musí zasáhnout tak, že vlak zastaví, pokud strojvedoucí v určitém čase nereaguje; časový rozsah je stanoven v TSI „Kolejová vozidla“.

4.2.3.    Specifikace týkající se provozu vlaků

4.2.3.1.    Plánování vlaků

V souladu se směrnicí 2012/34/EU musí provozovatel infrastruktury informovat o tom, jaké údaje jsou potřeba v případě, že se žádá o trasu vlaku.

4.2.3.2.    Identifikace vlaků

Každý vlak musí být označen číslem vlaku. Číslo vlaku určuje provozovatel infrastruktury, když přiděluje trasu; toto číslo musí znát železniční podnik a všichni provozovatelé infrastruktury, kteří zajišťují jízdu vlaku. Číslo vlaku musí být pro každou síť jedinečné. Mělo by se zamezit změnám čísla vlaku během jízdy.

4.2.3.2.1.    Formát čísla vlaku

Formát čísla vlaku je definován v TSI „Řízení a zabezpečení“ (dále jen „TSI CCS“, nařízení Komise (EU) 2016/919 ( 10 )).

4.2.3.3.    Odjezd vlaku

4.2.3.3.1.    Kontroly a zkoušky před odjezdem

Železniční podnik musí stanovit kontroly a zkoušky s cílem zajistit, aby každý odjezd byl uskutečněn bezpečně (např. dveře, náklad, brzdy).

4.2.3.3.2.    Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury, když je vlak připraven vjet na železniční síť.

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury před odjezdem vlaku a během jízdy o všech odchylkách ovlivňujících vlak nebo jeho provoz, které by mohly mít dopad na jeho jízdu.

4.2.3.4.    Řízení dopravy

4.2.3.4.1.    Obecné požadavky

Řízení provozu musí zajistit bezpečný, efektivní a časově přesný provoz železnice, včetně účinného obnovení narušeného provozu.

Provozovatel infrastruktury musí určit postupy a prostředky pro:

Jakékoli další postupy vyžadované železničním podnikem, které ovlivňují rozhraní s provozovatelem/provozovateli infrastruktury, mohou být zavedeny až po jejich schválení provozovatelem infrastruktury.

4.2.3.4.2.    Podávání zpráv o vlaku

4.2.3.4.2.1.   Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku a předpokládaném času předání

Provozovatel infrastruktury musí:

4.2.3.4.3.    Nebezpečné věci

Železniční podnik musí stanovit postupy pro provádění přepravy nebezpečných věcí.

Tato dokumentace zahrnuje

4.2.3.4.4.    Provozní kvalita

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí mít zavedeny postupy monitorování efektivního provozu všech dotčených služeb.

Monitorovací procesy budou navrženy tak, aby analyzovaly údaje a zjišťovaly základní trendy s ohledem jak na lidskou chybu, tak i na chybu systému. Výsledky této analýzy musí vést k opatřením ke zlepšení určeným k odstranění nebo zmírnění událostí, které by mohly ohrozit efektivní provoz sítě.

Pokud by tato opatření na zlepšení přinesla prospěch celé síti při zapojení ostatních provozovatelů infrastruktury a železničních podniků, musí být o nich s výhradou obchodního tajemství tito provozovatelé a podniky náležitě informovány.

Události, které závažným způsobem narušily provoz, bude co nejdříve analyzovat provozovatel infrastruktury. Bude-li to vhodné a zejména tam, kde se to týká zaměstnanců železničních podniků, přizve provozovatel infrastruktury železniční podnik zúčastněný na události (železniční podniky zúčastněné na události) k účasti na analýze. Pokud výsledek této analýzy vyústí v doporučení ke zkvalitnění sítě, která mají odstranit nebo omezit příčiny nehod nebo mimořádných událostí, budou tato doporučení sdělena všem příslušným provozovatelům infrastruktury a železničním podnikům.

Tyto procesy musí být dokumentovány a podléhat vnitřnímu auditu.

4.2.3.5.    Záznam údajů

Údaje týkající se jízdy vlaku musí být zaznamenány a uchovány pro tyto účely:

Zaznamenané údaje musí být možné přiřadit k:

Údaje, které mají být zaznamenány pro systém ETCS/GSM-R, jsou definovány v TSI CCS a jsou relevantní vzhledem k požadavkům uvedeným v tomto bodě 4.2.3.5.

Údaje musí být bezpečně zapečetěny a uskladněny a přístupné oprávněným subjektům, včetně inspekčních orgánů, při výkonu jejich činnosti podle článku 22 směrnice (EU) 2016/798.

4.2.3.5.1.    Záznam údajů o dozoru mimo vlak

Provozovatel infrastruktury musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:

4.2.3.5.2.    Záznam údajů o dozoru ve vlaku

Železniční podnik musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:

Další technické specifikace týkající se záznamového zařízení jsou uvedeny v TSI LOC&PAS.

4.2.3.6.    Provoz za zhoršených podmínek

4.2.3.6.1.    Informace pro jiné uživatele

Provozovatel infrastruktury ve spojení se železničními podniky musí stanovit postup, jakým se budou neprodleně vzájemně informovat o každé situaci, která narušuje bezpečnost, výkonnost a/nebo dostupnost železniční sítě nebo kolejových vozidel.

4.2.3.6.2.    Informace pro strojvedoucí

V případě provozu za zhoršených podmínek, spojeného s oblastí odpovědnosti provozovatele infrastruktury, musí provozovatel infrastruktury poskytnout strojvedoucím formální pokyny o opatřeních, která se musí přijmout, aby byly zhoršené provozní podmínky bezpečně překonány.

4.2.3.6.3.    Nouzová opatření

Provozovatel infrastruktury ve spolupráci se všemi železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu, a podle potřeby i se sousedícími provozovateli infrastruktury, musí stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná nouzová opatření a odpovědnosti přiřadit na základě požadavku snížit všechny negativní dopady vyplývající z provozu za zhoršených podmínek.

Požadavky plánování a reakce na takové události musí být přiměřené povaze a možné závažnosti zhoršených podmínek.

Tato opatření musí minimálně zahrnovat plány na obnovení „normálního“ stavu sítě a mohou se týkat též:

Provozovatel infrastruktury musí shromáždit a aktualizovat informace o kontaktech na klíčové zaměstnance provozovatele infrastruktury a železničního podniku, na které se lze obrátit v případě narušení služby vedoucí k provozu za zhoršených podmínek. Tyto informace musí obsahovat kontaktní údaje pro pracovní i mimopracovní dobu.

Železniční podnik musí poskytnout tyto informace provozovateli infrastruktury a oznámit mu rovněž jakékoli změny těchto kontaktních údajů.

Provozovatel infrastruktury musí uvědomit všechny železniční podniky o jakýchkoli změnách ve svých údajích.

4.2.3.7.    Zvládnutí nouzové situace

Provozovatel infrastruktury musí po konzultaci:

stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná opatření pro zvládání nouzových situací a uvedení tratě zpět do běžného provozu.

Taková opatření se obvykle vztahují na:

Železniční podnik musí poskytnout provozovateli infrastruktury veškeré specifické informace o uvedených okolnostech, zejména s ohledem na obnovu nebo opětovné nakolejení svých vlaků.

Železniční podnik musí mít kromě toho zavedeny postupy pro informování cestujících o nouzových a bezpečnostních postupech ve vlacích.

4.2.3.8.    Pomoc doprovodu vlaku v případě mimořádné události nebo závažné poruchy kolejového vozidla.

Železniční podnik musí stanovit vhodné postupy pro pomoc doprovodu vlaku v situacích za zhoršených podmínek s cílem zamezit nebo zmenšit zpoždění způsobené technickými nebo jinými poruchami kolejových vozidel (např. komunikační linky, opatření, která se musí učinit v případě evakuace vlaku).

4.3.    Funkční a technické specifikace rozhraní

S ohledem na základní požadavky stanovené v kapitole 3 tohoto nařízení jsou funkční a technické specifikace rozhraní následující:

4.3.1.    Rozhraní s TSI „Infrastruktura“ (TSI INF)

4.3.2.    Rozhraní s TSI „Řízení a zabezpečení“ (TSI CCS)

4.3.3.    Rozhraní s TSI „Kolejová vozidla“

4.3.3.1.    Rozhraní s TSI „Lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob“ (TSI LOC&PAS)

4.3.3.2.    Rozhraní s TSI „Nákladní vozy“ (TSI WAG)

4.3.4.    Rozhraní s TSI „Energie“ TSI (TSI ENE)

4.3.5.    Rozhraní s TSI „Bezpečnost v železničních tunelech“ (TSI SRT)

4.3.6.    Rozhraní s TSI „Hluk“ (TSI NOI)

4.3.7.    Rozhraní s nařízením (EU) č. 1300/2014 ( 15 ), TSI „Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace“ (TSI PRM)

4.4.    Provozní pravidla

4.4.1.    Provozní zásady a pravidla pro železniční systém Evropské unie

Provozní zásady a pravidla, které mají být stanoveny pro celý železniční systém Evropské unie, jsou specifikovány v dodatcích A (provozní zásady a pravidla ERTMS) a B (společné provozní zásady a pravidla).

4.4.2.    Vnitrostátní předpisy

Vnitrostátní předpisy nejsou s touto TSI slučitelné, s výjimkou dodatku I, který uvádí oblasti, v nichž neexistují žádné společné provozní zásady a pravidla a které mohou i nadále podléhat vnitrostátním předpisům. V souladu s rozhodnutím (EU) 2017/1474 agentura ve spolupráci s dotčeným členským státem (dotčenými členskými státy) spolupracuje při posuzování seznamu otevřených bodů s cílem:

4.4.3.    Přijatelné způsoby prokázání souladu

Agentura může formou technického stanoviska vymezit přijatelné způsoby prokázání souladu, u nichž se předpokládá, že zajistí soulad se zvláštními požadavky tohoto nařízení a zajistí bezpečnost v souladu se směrnicí (EU) 2016/798.

Komise, členské státy nebo dotčené zúčastněné strany mohou agenturu požádat, aby vymezila přijatelné způsoby prokázání souladu podle článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 ( 16 ). Agentura konzultuje s členskými státy a dotčenými zúčastněnými stranami a předloží technické stanovisko před jeho přijetím výboru uvedenému v článku 51 směrnice (EU) 2016/797.

Nejpozději do 16. června 2021 vydá agentura technická stanoviska vymezující přijatelné způsoby prokázání souladu alespoň pro každou z těchto oblastí:

Pokud se členské státy a dotčené zúčastněné strany domnívají, že v souvislosti s vymezením přijatelných způsobů prokázání souladu ve výše uvedených oblastech by měl být zohledněn specifický vnitrostátní předpis, oznámí podrobnosti o tomto předpisu před 15. říjnem 2019 agentuře, která bude postupovat v souladu s postupy uvedenými v bodě 4.4.3.

4.4.4.    Přechod z uplatňování vnitrostátních předpisů na provádění tohoto nařízení

Během přechodu z uplatňování vnitrostátních předpisů na provádění tohoto nařízení železniční podniky a provozovatelé infrastruktury přezkoumají své systémy řízení bezpečnosti, aby zajistili pokračování bezpečného provozu. V případě potřeby své systémy řízení bezpečnosti aktualizují.

V případě nedostatku se použije postup v článku 6 směrnice (EU) 2016/797.

4.5.    Pravidla pro údržbu

Nepoužije se

4.6.    Odborná způsobilost

4.6.1.    Odborná způsobilost

Zaměstnanci železničního podniku a provozovatele infrastruktury musí mít odpovídající odbornou způsobilost k tomu, aby mohli plnit všechny nezbytné úkoly důležité pro bezpečnost v běžných situacích, v situacích za zhoršených podmínek i v nouzových situacích. Tato způsobilost zahrnuje odborné znalosti a schopnost uplatnit tyto znalosti v praxi.

Minimální požadavky týkající se odborné kvalifikace pro jednotlivé úkoly jsou uvedeny v dodatcích F a G.

4.6.2.    Jazykové znalosti

4.6.2.1.    Zásady

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí zabezpečit, aby jejich příslušní zaměstnanci byli způsobilí používat komunikační protokoly a zásady stanovené v dodatku C.

Pokud je provozní jazyk provozovatele infrastruktury odlišný od jazyka obvykle používaného personálem železničního podniku, musí jazykové a komunikační vzdělávání tvořit rozhodující část celkového systému řízení způsobilosti u železničního podniku.

Zaměstnanci železničního podniku, jejichž povinnosti obnášejí komunikaci se zaměstnanci provozovatele infrastruktury o záležitostech důležitých pro bezpečnost, a to jak v běžných situacích, tak v situacích za zhoršených podmínek nebo v nouzových situacích, musí mít dostatečnou úroveň znalostí provozního jazyka provozovatele infrastruktury.

4.6.2.2.    Úroveň znalostí

Úroveň znalosti jazyka provozovatele infrastruktury musí být dostatečná pro účely bezpečnosti.

Úroveň znalostí pro doprovodný personál vlaku kromě strojvedoucích musí být alespoň na stupni 2 podle popisu v dodatku E.

4.6.3.    Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců

4.6.3.1.    Základní prvky

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí určit postup hodnocení svých zaměstnanců za účelem splnění požadavků stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ( 17 ) nebo v nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ( 18 ) a v nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ( 19 ).

4.6.3.2.    Analýza a aktualizace vzdělávacích potřeb

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí provést analýzu vzdělávacích potřeb svých příslušných zaměstnanců a definovat proces pro revizi a aktualizaci jejich individuálních vzdělávacích potřeb s cílem splnit požadavky uvedené v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 nebo v nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a v nařízení Komise (EU) č. 1169/2010.

Tato analýza musí definovat rozsah i složitost a zohlednit rizika spojená s provozem vlaků, trakci a kolejová vozidla. Železniční podnik musí stanovit proces, kterým se získávají a udržují znalosti zaměstnanců pracujících ve vlaku o provozovaných tratích. Tento proces musí být:

Pro úkoly související s „doprovázením vlaků“ a „přípravou vlaku“ jsou prvky, které musí být posouzeny, uvedeny v dodatcích F a G. V příslušných případech musí být tyto prvky zavedeny jako součást vzdělávání zaměstnanců.

Je možné, že s ohledem na typ provozu, který předpokládá železniční podnik, nebo na povahu sítě provozovatele infrastruktury nebudou některé prvky v dodatcích F a G vhodné. V analýze těchto potřeb odborného výcviku je třeba zdokumentovat potřeby, které se nepovažují za vhodné, spolu s důvody.

4.6.4.    Pomocní zaměstnanci

Železniční podnik musí zajistit, aby pomocní zaměstnanci (např. pro stravování a úklid), kteří netvoří součást doprovodu vlaku, měli kromě svého základního výcviku i takový odborný výcvik, aby dokázali reagovat na pokyny členů doprovodu vlaku, kteří prošli úplným odborným výcvikem.

4.7.    Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

4.7.1.    Úvod

Zaměstnanci uvedení v bodě 4.2.1 jako zaměstnanci provádějící úkoly důležité pro bezpečnost v souladu s bodem 2.1 musí být dostatečně fyzicky způsobilí, aby mohli plnit celkové provozní a bezpečnostní normy.

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí v rámci svého systému řízení bezpečnosti vypracovat a zdokumentovat proces, který zavádějí, aby u jejich zaměstnanců byly splněny lékařské, psychologické a zdravotní požadavky.

Lékařské prohlídky uvedené v bodě 4.7.2 a veškerá s tím spojená rozhodnutí o fyzické způsobilosti jednotlivých zaměstnanců musí provádět lékař.

Zaměstnanci nesmějí provádět úkoly důležité pro bezpečnost, pokud je jejich bdělost oslabena látkami, jako je alkohol, drogy nebo psychotropní léky. Proto musí mít železniční podniky a provozovatelé infrastruktury zavedené postupy na kontrolu rizika, že zaměstnanci přijdou do práce pod vlivem takových látek, nebo že tyto látky požívají v práci.

Pro vymezení nejvyššího přípustného množství těchto látek se použijí vnitrostátní předpisy členských států, v nichž je vlaková dopravní služba provozována.

4.7.2.    Lékařské prohlídky a psychologické posudky

4.7.2.1.    Před ustanovením do pracovní pozice

4.7.2.1.1.    Minimální obsah lékařské prohlídky

Lékařské prohlídky musejí zahrnovat:

4.7.2.1.2.    Psychologický posudek

Cílem psychologického posudku je podpora železničního podniku při jmenování a řízení zaměstnanců, kteří mají kognitivní, psychomotorické, behaviorální a osobnostní schopnosti pro bezpečný výkon svého povolání.

Při stanovení obsahu psychologického posudku musí být vzata v úvahu alespoň tato kritéria, která jsou relevantní pro požadavky na každou bezpečnostní funkci:

Pokud je některý z uvedených prvků vynechán, musí být příslušné rozhodnutí odůvodněno a zdokumentováno psychologem.

Žadatel prokáže svou psychickou způsobilost tím, že úspěšně podstoupí prohlídku provedenou psychologem nebo lékařem, nebo – podle rozhodnutí členského státu – pod dohledem psychologa nebo lékaře.

4.7.2.2.    Po zařazení do pracovní pozice

4.7.2.2.1.    Četnost pravidelných lékařských prohlídek

Musí se provést alespoň jedna systematická lékařská prohlídka:

Pokud to zdravotní stav zaměstnance vyžaduje, musí lékař stanovit zvýšenou četnost prohlídek.

4.7.2.2.2.    Minimální obsah pravidelné lékařské prohlídky

Pokud zaměstnanec splňuje kritéria požadovaná při prohlídce, která se provádí před prováděním profese, musí pravidelná specializovaná prohlídka zahrnovat minimálně:

4.7.2.2.3.    Další lékařské prohlídky a/nebo psychologické posudky

Pokud existuje přiměřený důvod pro pochybnosti o zdravotní nebo psychologické způsobilosti zaměstnance nebo důvodné podezření z užívání drog nebo požívání alkoholu nad povolené meze, musí se kromě pravidelné lékařské prohlídky provést speciální lékařská prohlídka a/nebo psychologický posudek. To se provádí zejména po mimořádné události nebo nehodě způsobené lidskou chybou daného zaměstnance.

Železniční podnik a provozovatel infrastruktury musí zavést systémy, kterými se zabezpečí, že se v příslušných případech budou provádět takovéto další prohlídky a posudky.

4.7.3.    Zdravotní požadavky

4.7.3.1.    Obecné požadavky

Personál nesmí být v takovém zdravotním stavu ani se podrobovat takovému lékařskému ošetření, jež by mohly způsobit:

Musí být splněny následující požadavky na zrak a sluch:

4.7.3.2.    Požadavky na zrak

4.7.3.3.    Požadavky na sluch

Dostatečný sluch potvrzený tónovým audiogramem, tj.:

4.8.    Další informace o infrastruktuře a vozidlech

4.8.1.    Infrastruktura

Požadavky na údaje týkající se infrastruktury železnic, pokud jde o subsystém „provoz a řízení dopravy“, které musí mít železniční podniky k dispozici prostřednictvím registru infrastruktury, jsou specifikovány v dodatku D.

Do dokončení registru infrastruktury musí tyto informace provozovatel infrastruktury poskytovat jiným způsobem, a to bezplatně, co možná nejdříve a první podání musí v každém případě proběhnout do 15 dnů, pokud železniční podnik neschválí prodloužení této lhůty.

Provozovatel infrastruktury musí informovat železniční podnik o změnách údajů týkajících se infrastruktury, jakmile má tyto informace k dispozici, prostřednictvím registru infrastruktury nebo do doby, než registr tuto funkci zpřístupní, jiným způsobem. Za správnost těchto údajů odpovídá provozovatel infrastruktury.

Pro nouzové situace nebo poskytnutí informací v reálném čase zajistí okamžité informování železničního podniku vhodné alternativní komunikační prostředky provozovatele infrastruktury.

4.8.2.    Kolejová vozidla

Provozovatelé infrastruktury musí mít k dispozici následující údaje týkající se kolejových vozidel:

5.   PRVKY INTEROPERABILITY

5.1.    Definice

„Prvky interoperability“ jsou definovány v čl. 2 bodě 7 směrnice (EU) 2016/797.

5.2.    Seznam prvků

Pokud jde o subsystém „provoz a řízení dopravy“, neexistuje žádný prvek interoperability.

6.   POSOUZENÍ SHODY PRVKŮ A/NEBO JEJICH VHODNOSTI K POUŽÍVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ SUBSYSTÉMU

6.1.    Prvky interoperability

Protože toto nařízení zatím nestanoví žádné prvky interoperability, neposuzují se žádná hodnotící opatření.

6.2.    Subsystém „provoz a řízení dopravy“

6.2.1.    Zásady

Subsystém „provoz a řízení dopravy“ je funkční subsystém podle přílohy II směrnice (EU) 2016/797.

V souladu s články 9 a 10 směrnice (EU) 2016/798 železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí při žádosti o jakékoli nové nebo změněné bezpečnostní osvědčení nebo bezpečnostní schválení prokázat soulad s požadavky tohoto nařízení v rámci svého systému řízení bezpečnosti.

Společné bezpečnostní metody pro posuzování shody a společné bezpečnostní metody týkající se systému řízení bezpečnosti vyžadují od vnitrostátních bezpečnostních orgánů, aby stanovily režim inspekce pro dohled nad shodou se systémem řízení bezpečnosti včetně všech TSI a pro její sledování. Je třeba poznamenat, že žádné prvky obsažené v tomto nařízení nevyžadují samostatné hodnocení oznámeným subjektem.

Požadavky tohoto nařízení, které se vztahují na strukturální subsystémy a jsou uvedeny v rozhraních (bod 4.3), jsou hodnoceny podle příslušných strukturálních TSI.

7.   PROVÁDĚNÍ

7.1.    Zásady

V souladu s článkem 9 směrnice (EU) 2016/798 železniční podniky a provozovatelé infrastruktury zajistí soulad s tímto nařízením v rámci svého systému řízení bezpečnosti.

7.2.    Zvláštní případy

7.2.1.    Úvod

Následující zvláštní ustanovení jsou povolena v níže uvedených zvláštních případech.

Tyto zvláštní případy jsou rozděleny do dvou kategorií:

7.2.2.    Seznam zvláštních případů

7.2.2.1.    Trvalý zvláštní případ (P) Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Maďarsko a Slovensko

Pokud jde o provedení bodu 4.2.2.1.3.2, vlaky, které jsou provozovány výlučně na železniční síti Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Maďarska a Slovenska na tratích o rozchodu 1 520  mm, mohou používat následující návěst „Konec vlaku“.

Kotouč z odrazového materiálu musí mít průměr 185 mm s průměrem červeného kruhu 140 mm.

7.2.2.2.    Trvalý zvláštní případ Irska a Spojeného království pro Severní Irsko

Pokud jde o provedení bodu 4.2.2.1.3.2, vlaky, které jsou provozovány výlučně na železniční síti Irska a Severního Irska na tratích o rozchodu 1 600  mm, musí používat jako návěst „Konec vlaku“ dvě stálá červená světla.

7.2.2.3.    Dočasný zvláštní případ (T1) Irsko a Spojené království

Pokud jde o provedení bodu 4.2.3.2.1, používají Irsko a Spojené království ve stávajících systémech alfanumerický znak. Tyto členské státy stanoví požadavky a harmonogram pro přechod z alfanumerických čísel vlaku na numerická čísla vlaku v cílovém systému.

7.2.2.4.    Trvalý zvláštní případ (P) Finsko

Pokud jde o provedení bodu 4.2.2.1.3.2 a provedení společného provozního pravidla 5 dodatku B, Finsko nepoužívá žádné zařízení pro návěst „Konec vlaku“ pro vlaky nákladní dopravy. Prostředky pro označení návěsti „Konec vlaku“ pro vlaky nákladní dopravy, jak jsou uvedeny v bodě 4.2.2.1.3.2, jsou ve Finsku také akceptovány.

---

Dodatek A

Provozní zásady a pravidla ERTMS

Provozní pravidla ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R jsou uvedena v dokumentu „Provozní zásady a pravidla ERTMS – verze 5“ vydaném 9.4.2019 ( 20 ).

---

Dodatek B

Společné provozní zásady a pravidla

B1    Základní principy fungování

1.	Způsob povolování jízd vlaků musí mezi vlaky udržovat bezpečný interval.

2.	Vlak může být provozován na části tratě, pouze pokud je řazení vlaku v souladu s infrastrukturou.

3.	Před tím, než může vlak zahájit jízdu nebo pokračovat v jízdě, je třeba zajistit, aby cestující, zaměstnanci a zboží byli přepravováni bezpečně.

4.	Před tím, než je vlaku povoleno zahájit jízdu nebo pokračovat v jízdě, musí mít oprávnění k jízdě a všechny nezbytné informace upřesňující podmínky této jízdy.

5.	Vlaku musí být zabráněno ve vjezdu na část tratě, je-li známo nebo existuje-li podezření, že by nebylo bezpečné, aby vlak odjel, dokud nebudou přijata opatření, která vlaku umožní bezpečně pokračovat v jízdě.

6.	Vlak nesmí pokračovat v jízdě poté, co byl shledán nebezpečným v jakémkoli ohledu, dokud nebudou přijata opatření, která vlaku umožní bezpečně pokračovat v jízdě.

B2    Společná provozní pravidla

V případě provozu za zhoršených podmínek musí být rovněž vzata v úvahu nouzová opatření stanovená v bodě 4.2.3.6.3.

1.   PÍSKOVÁNÍ

Je-li vlak vybaven pískovacím zařízením, které se spouští ručně, musí strojvedoucí vždy mít možnost písek použít, ale musí se tomu vyhnout, kdykoliv je to možné:

Výjimky z toho jsou případy,

2.   ODJEZD VLAKU

Na první stanici nebo po plánovaném zastavení může strojvedoucí zahájit jízdu, jakmile jsou splněny tyto podmínky:

3.   POVOLENÍ K JÍZDĚ VLAKU V PŘEDPOKLÁDANÉ DOBĚ NEBYLO UDĚLENO

Jestliže strojvedoucí neobdržel souhlas k jízdě vlaku v předpokládané době a nemá k dispozici žádné informace o důvodu, informuje zaměstnance řízení provozu.

4.   ÚPLNÁ PORUCHA PŘEDNÍCH SVĚTEL

Jestliže strojvedoucí není schopen zapnout některé z předních světel:

4.1.    Za dobré viditelnosti

Strojvedoucí musí o poruše informovat zaměstnance řízení provozu. Vlak musí dojet na nejbližší místo, kde může být přední světlo opraveno nebo vyměněno nebo dotčené vozidlo nahrazeno, přitom nesmí překročit maximální povolenou rychlost. Při jízdě musí strojvedoucí podle potřeby nebo podle pokynů zaměstnance řízení provozu použít zvukové výstražné zařízení vlaku.

4.2.    Za tmy nebo za snížené viditelnosti

Strojvedoucí musí o poruše informovat zaměstnance řízení provozu. Pokud je vpředu na vlaku upevněno přenosné přední světlo bílé barvy, musí vlak maximální povolenou rychlostí při této poruše dojet na nejbližší místo, kde může být přední světlo opraveno nebo vyměněno nebo dotčené vozidlo nahrazeno.

Pokud přenosné přední světlo není k dispozici, vlak nesmí pokračovat v jízdě, dokud zaměstnanec řízení provozu nevydá formální pokyny, aby vlak pokračoval na nejbližší vhodné místo, do kterého může být trať uvolněna.

Při jízdě musí strojvedoucí podle potřeby nebo podle pokynů zaměstnance řízení provozu použít zvukové výstražné zařízení vlaku.

5.   ÚPLNÁ PORUCHA NÁVĚSTI „KONEC VLAKU“

6.   PORUCHA ZVUKOVÉHO VÝSTRAŽNÉHO ZAŘÍZENÍ VLAKU

Pokud dojde k poruše zvukového výstražného zařízení, strojvedoucí musí o poruše informovat zaměstnance řízení provozu. Vlak nesmí překročit rychlost povolenou v případě poruchy zvukového výstražného zařízení a musí pokračovat v jízdě do nejbližšího místa, kde lze zvukové výstražné zařízení opravit nebo nahradit dotčené vozidlo. Strojvedoucí musí být připraven zastavit před všemi úrovňovými přejezdy, kde musí být zvukové výstražné zařízení použito, a poté může pokračovat v jízdě přes úrovňový přejezd pouze v případě, že je to bezpečné. Jestliže má vícetónové zvukové výstražné zařízení poruchu, ale funguje alespoň jeden tón, může vlak pokračovat v jízdě obvyklým způsobem.

7.   PORUCHA ÚROVŇOVÉHO PŘEJEZDU

7.1.    Zastavení vlaku při jízdě přes porouchaný úrovňový přejezd

V případě zjištění technické poruchy ovlivňující bezpečnost provozu vlaků na úrovňovém přejezdu musí být běžná jízda vlaků až do doby obnovení bezpečného provozu přes úrovňový přejezd vyloučena.

7.2.    Jízda vlaků přes porouchaný úrovňový přejezd (je-li povolena)

8.   PORUCHA HLASOVÉ RÁDIOVÉ KOMUNIKACE

8.1.    Porucha vlakového rádiového zařízení zjištěná během přípravy vlaku

V případě poruchy vlakového rádiového zařízení na vlaku nesmí vlak zahájit jízdu na tratích, na kterých je vlakové rádiové zařízení vyžadováno.

8.2.    Porucha hlasové rádiové komunikace po zahájení jízdy vlaku

Všechny typy poruch

Pokud strojvedoucí zjistí poruchu hlavní hlasové rádiové komunikace, musí za použití všech dostupných prostředků co nejdříve informovat zaměstnance řízení provozu.

Strojvedoucí musí následně vykonat pokyny vydané zaměstnancem řízení provozu ohledně další jízdy vlaku.

Porucha palubní jednotky

Vlak s poruchou hlasové rádiové komunikace může:

9.   JÍZDA PODLE ROZHLEDOVÝCH POMĚRŮ

Pokud má strojvedoucí jet podle rozhledových poměrů:

to neplatí, objeví-li se v oblasti tratě v rámci brzdné dráhy neočekávaná překážka.

10.   POMOC VLAKU, KTERÝ MÁ PORUCHU

11.   POVOLENÍ K PROJETÍ NÁVĚSTI/INDIKACE STŮJ

Strojvedoucí dotčeného vlaku musí mít povolení k projetí návěsti/indikace STŮJ.

Při udělení povolení musí zaměstnanec řízení provozu poskytnout strojvedoucímu veškeré pokyny k jízdě.

Strojvedoucí musí splnit pokyny a nesmí překročit žádné omezení rychlosti, je-li uloženo, až do dosažení místa, kde bude možné obnovit běžný provoz.

12.   ODCHYLKY V NÁVĚSTECH NA TRATI

Jestliže je zjištěna některá z těchto odchylek:

Strojvedoucí musí jednat podle nejvíce omezující návěsti, která by mohla být na návěstidle zobrazena.

Jestliže strojvedoucí zjistí pochybnou návěst, musí o tom vždy informovat zaměstnance řízení provozu.

13.   TÍSŇOVÉ VOLÁNÍ

Strojvedoucí, který přijme tísňové volání, musí předpokládat, že nastala nebezpečná situace, a provést všechny nezbytné kroky k tomu, aby zabránil dopadům této situace nebo je zmírnil.

Kromě toho strojvedoucí musí:

Strojvedoucí, kteří dostali příkaz k zastavení, se nesmí znovu rozjet bez povolení zaměstnance řízení provozu. Ostatní strojvedoucí musí pokračovat v jízdě podle rozhledových poměrů, dokud jim zaměstnanec řízení provozu nesdělí, že jízda podle rozhledových poměrů není nutná.

14.   BEZODKLADNÉ ZÁSAHY K ZABRÁNĚNÍ NEBEZPEČÍ PRO VLAKY

15.   PORUCHA PALUBNÍHO ZAŘÍZENÍ

Železniční podnik určí případy, kdy porucha palubního zařízení ovlivňuje jízdu vlaku.

Železniční podnik poskytne strojvedoucímu a/nebo vlaku nezbytné informace o tom, jak postupovat v případě poruch ve vlaku, které mají vliv na jízdu vlaku.

Pokud strojvedoucí zjistí poruchu palubního zařízení, které má vliv na jízdu vlaku:

Pokud zaměstnanec řízení provozu nevydá povolení, aby vlak zahájil nebo znovu zahájil jízdu, musí se strojvedoucí řídit pokyny zaměstnance řízení provozu.

16.   MINUTÍ KONCE OPRÁVNĚNÍ K JÍZDĚ BEZ SVOLENÍ

Jakmile je vlak schopen pokračovat, strojvedoucí o tom uvědomí zaměstnance řízení provozu. Zaměstnanec řízení provozu stanoví nebo zkontroluje trať, po které vlak bude pokračovat, a vydá veškeré nezbytné pokyny.

17.   PORUCHA KOLEJOVÉHO ZAŘÍZENÍ VČETNĚ TROLEJOVÉHO VEDENÍ

---

Dodatek C

Metodika komunikace související s bezpečností

C1    Ústní komunikace

1.    Oblast působnosti a účel

Tento dodatek stanoví pravidla pro komunikaci související s bezpečností mezi doprovodem vlaku, hlavně strojvedoucím, a zaměstnancem řízení provozu, zejména za účelem definování její struktury, metodiky a obsahu. Komunikace související s bezpečností má přednost před veškerou ostatní komunikací.

2.    Komunikace související s bezpečností

2.1.    Komunikační struktura

Hlasový přenos zpráv souvisejících s bezpečností musí být stručný, jasný a pokud možno bez zkratek. Aby bylo zajištěno, že zprávě bude porozuměno a mohla být přijata nezbytná opatření, musí osoba podávající zprávu uvést alespoň tyto body:

Strojvedoucí se musí identifikovat číslem a polohou vlaku.

Zaměstnanci řízení provozu se musí identifikovat pomocí řízené oblasti nebo umístění stavědla.

2.2.    Metodika komunikace

Osoba podávající zprávu musí:

U komunikace mezi zaměstnancem řízení provozu a strojvedoucím je zaměstnanec řízení provozu odpovědný za zajištění toho, že hovoří se strojvedoucím uvnitř své řízené oblasti. To je velmi důležité tehdy, když se komunikace odehrává v oblastech, kde se hranice komunikací překrývají. Tato zásada platí i po přerušení v průběhu komunikace.

2.3.    Obsah komunikace

Jednotlivé strany se musí identifikovat použitím následujících zpráv:

Při komunikaci musí všechny strany používat tuto terminologii:

Standardní terminologie, kterou musí při komunikaci všechny strany používat bez překladu:

Tento výraz se nepřekládá a nemusí se používat v případě, že je ve vlaku k dispozici funkce tísňového volání (např. GSM-R).

3.    Pravidla pro komunikaci

Aby bylo komunikaci související s bezpečností správně porozuměno, musí být bez ohledu na používaný komunikační prostředek dodržena tato pravidla:

3.1.    Mezinárodní fonetická abeceda

Mezinárodní fonetická abeceda se použije:

3.2.    Čísla

Čísla se musí vyslovovat po jednotlivých číslicích.

C2    Provozní pokyny

1.    Úvod

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí při komunikaci použít evropské pokyny v těchto případech:

Čísla 1 až 20 jsou vyhrazena pro evropské pokyny, čísla 1–5 a 7 jsou povinná pro systém ETCS. Vyžaduje-li se v provozním pokynu týkajícímu se systému třídy B více informací než v evropských pokynech, lze místo něj použít vnitrostátní pokyn. V takovém případě může provozovatel infrastruktury tyto požadavky definovat ve svých vnitrostátních pokynech. Jsou-li vnitrostátní pokyny stanovené jednotlivými provozovateli infrastruktury očíslovány, musí začínat od čísla 21. Vnitrostátní pokyny musí mít alespoň stejný obsah jako evropské pokyny.

2.    Obsah

V provozním pokynu musí být uvedeny alespoň tyto informace:

Kromě toho může provozní pokyn v závislosti na okolnostech uvádět rovněž:

Provozní pokyn, který byl vydán a je určen k zapsání, lze odvolat pouze evropským pokynem č. 4 a výslovným odkazem na identifikační číslo pokynu, který má být odvolán.

3.    Vydávání provozních pokynů

Evropské pokyny zahrnují informace vydané elektronicky, ústně, fyzicky na papíře nebo jako ústní pokyny určené k zapsání strojvedoucím, anebo jiným bezpečným způsobem komunikace se stejnou informační úrovní.

V zásadě, vyžaduje-li se, aby si strojvedoucí provozní pokyn zapsal, vlak musí stát. Železniční podnik a příslušný provozovatel infrastruktury mohou společně provést posouzení rizik, které by ve výsledku mohlo vymezit podmínky, za nichž by bylo bezpečné se od této zásady odchýlit.

Provozní pokyn se vydává co nejblíže dotčené oblasti.

Provozní pokyn má přednost před příslušnými návěstmi, které zobrazují návěstidla na trati, a/nebo indikacemi na DMI. Pokud je v úseku povolená rychlost nebo uvolňovací rychlost nižší, než je maximální rychlost předepsaná v provozním pokynu, použije se nižší z rychlostí.

Provozní pokyn vydá zaměstnanec řízení provozu, pouze pokud bylo určeno číslo vlaku, a v případě potřeby určena poloha vlaku/posunového dílu. Před vykonáním provozního pokynu strojvedoucí zkontroluje, zda se tento provozní pokyn vztahuje k jeho vlaku/posunovému dílu a k jeho aktuální nebo určené poloze.

4.    Zpravení o provozním pokynu

Železniční podnik musí stanovit postup, který zajistí zpravení strojvedoucího o provozním pokynu předtím, než vlak dosáhne místa, kde musí být pokyn proveden.

Není-li nutné provozní pokyn provést bezprostředně po jeho vydání, musí mít strojvedoucí možnost provozní pokyn vyhledat.

5.    Sledování zpracovaných provozních pokynů

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí v rámci souladu s nařízením (EU) 2018/762 a se směrnicí (EU) 2016/798 sledovat postupy vydávání a provádění provozních pokynů.

6.    Evropské pokyny

V evropském pokynu se každému informačnímu poli přidělí vlastní identifikátor.

Zatímco obsah a identifikátory jsou pevně stanovené, samotný formát je pouze orientační.

Pokud se v členském státě nebo na síti provozovatele infrastruktury dané pole nepoužívá, není povinné zobrazovat toto pole v evropském pokynu a žádné pole nesmí být přidáno.

7.    Sdělení provozního pokynu

Při komunikaci musí všechny strany používat tuto terminologii:

8.    Kniha formulářů

Provozovatel infrastruktury je odpovědný za zpracování Knihy formulářů a samotných formulářů ve svém provozním jazyce.

Všechny formuláře, které se budou používat, musí být shromážděny do jednoho dokumentu nebo počítačového média nazvaného Kniha formulářů.

Tuto Knihu formulářů musí používat jak strojvedoucí, tak zaměstnanci povolující jízdy vlaků. Kniha používaná strojvedoucím a kniha používaná zaměstnanci povolujícími jízdy vlaků musí být strukturovaná a očíslovaná stejným způsobem.

Kniha formulářů obsahuje dvě části.

První část obsahuje alespoň tyto položky:

Druhá část obsahuje samotné formuláře provozních pokynů. Železniční podnik je musí shromáždit a předat strojvedoucímu.

9.    Slovník pojmů železniční terminologie

Železniční podnik musí vypracovat slovník pojmů železniční terminologie pro každou síť, ve které jsou jeho vlaky provozovány. Slovník obsahuje pojmy pravidelně používané v jazyce zvoleném železničním podnikem a v „provozním“ jazyce provozovatele (provozovatelů) infrastruktury, na jehož (jejichž) infrastruktuře železniční podnik provozuje železniční dopravu.

---

Dodatek D

Traťová kompatibilita a Tabulky traťových poměrů

D1    Parametry kompatibility u vozidel a vlaků na trati určené k provozu

Poznámka:

D2    Prvky, které provozovatel infrastruktury musí poskytnout železničnímu podniku pro Tabulky traťových poměrů

---

Dodatek E

Úroveň jazyka a komunikace

Ústní jazykovou kvalifikaci lze rozdělit do pěti úrovní:

---

Dodatek F

Minimální prvky týkající se odborné kvalifikace pro úkoly související s doprovázením vlaků

1.    Obecné požadavky

2.    Odborné znalosti

Každé oprávnění vyžaduje úspěšné složení prvotní zkoušky a ustanovení pro pokračující posuzování a školení tak, jak je popsáno v bodě 4.6.

2.1.    Obecné odborné znalosti

2.2.    Znalosti provozních postupů a bezpečnostních systémů relevantní pro dané úkoly

2.3.    Znalost kolejových vozidel

2.4.    Znalost tratě

2.5.    Znalosti týkající se bezpečnosti cestujících

Odborná příprava týkající se bezpečnosti cestujících musí obsahovat alespoň tyto údaje:

3.    Schopnost uvést znalosti do praxe

Schopnost uplatňovat tyto znalosti v běžných situacích, v situacích za zhoršených podmínek a v nouzových situacích znamená, že se zaměstnanci musí dokonale seznámit s(e):

zejména s:

---

Dodatek G

Minimální prvky týkající se odborné kvalifikace pro přípravu vlaků

1.    Obecné požadavky

2.    Odborné znalosti

Každé oprávnění vyžaduje úspěšné složení prvotní zkoušky a ustanovení pro pokračující posuzování a školení tak, jak je popsáno v bodě 4.6.

2.1.    Obecné odborné znalosti

2.2.    Znalosti provozních postupů a bezpečnostních systémů relevantní pro dané úkoly.

2.3.    Znalost vybavení vlaku

3.    Schopnost uvést znalosti do praxe

Schopnost uplatňovat tyto znalosti v běžných situacích, v situacích za zhoršených podmínek a v nouzových situacích znamená, že se zaměstnanci musí dokonale seznámit s(e):

zejména s:

---

Dodatek H

Evropské číslo vozidla a související abecední označení na vozové skříni

1.   OBECNÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉHO ČÍSLA VOZIDLA

Evropské číslo vozidla (EVN) se přiděluje v souladu s dodatkem 6 k příloze II prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614 ( 21 ).

EVN se mění v souladu s bodem 3.2.2.8 přílohy II prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1614.

EVN se může změnit na žádost držitele v souladu s bodem 3.2.2.9 přílohy II prováděcího rozhodnutí (EU) 2018/1614.

2.   OBECNÉ USPOŘÁDÁNÍ VNĚJŠÍHO OZNAČENÍ

Velká písmena a číslice, z nichž se skládá nápis označení, musí mít minimální výšku 80 mm a typ písma sans serif odpovídající kvality. Menší výška může být použita pouze tam, kde neexistuje žádná jiná možnost umístění označení než na podélníky.

Označení se umísťuje nejvýše 2 metry nad úrovní kolejí.

Držitel může přidat ve formě písmen s velikostí větší než evropské číslo vozidla své vlastní číselné označení (sestávají zpravidla z číslic výrobního čísla doplněných abecedním kódem) užitečné při provozu. Místo, kde je vyznačeno vlastní číslo, si může zvolit držitel, nicméně musí být vždy možné snadno odlišit evropské číslo vozidla od vlastního číselného označení držitele.

3.   NÁKLADNÍ VOZY

Označení se napíše na skříň nákladního vozu tímto způsobem:

Kde v příkladech

Pro nákladní vozy, jejichž skříň nenabízí dostatečně velkou plochu pro tento typ uspořádání, zvláště v případě plošinových nákladních vozů, se označení uspořádá následujícím způsobem:

Pokud je na nákladním voze napsáno jedno nebo více indexových písmen vnitrostátního významu, toto vnitrostátní označení musí být uvedeno za mezinárodním označením písmeny a musí být od něj odděleno rozdělovacím znaménkem tímto způsobem:

4.   OSOBNÍ VOZY A PŘÍPOJNÉ VOZY PRO CESTUJÍCÍ

Číslo se připevní na každou boční stěnu vozidla v tomto formátu:

Označení země, ve které je vozidlo registrováno, a technických vlastností se nachází přímo před, za nebo pod dvanácti číslicemi čísla vozidla.

V případě osobních vozů se stanovištěm strojvedoucího je evropské číslo vozidla napsáno také uvnitř stanoviště.

5.   LOKOMOTIVY, MOTOROVÉ VOZY A SPECIÁLNÍ VOZIDLA

Evropské číslo vozidla musí být označeno na každé boční stěně hnacích vozidel tímto způsobem:

92 10 1108 062-6

Evropské číslo vozidla je též napsáno uvnitř každého stanoviště strojvedoucího hnacích kolejových vozidel.

6.   ABECEDNÍ OZNAČENÍ SCHOPNOSTI INTEROPERABILITY

„TEN“: vozidlo s oprávněním pro oblast použití pokrývající všechny členské státy.

„PPV/PPW“: vozidlo, které je v souladu s dohodou PPV/PPW nebo PGW (uvnitř států OSJD). (originál: PPV/PPW: ППВ (Правила пользования вагонами в международном сообщении); PGW: Правила Пользования Грузовыми Вагонами).

Vozidla, která mají povolení platné pro oblast použití, která se nevztahuje na všechny členské státy, potřebují označení uvádějící členské státy, které jsou součástí oblasti použití vozidla. Toto označení musí být v souladu s jedním z následujících nákresů, přičemž D označuje členský stát, který udělil první povolení (v daném příkladu Německo) a F označuje druhý povolující členský stát (v daném příkladu Francie). Členské státy jsou kódovány v souladu s částí 4 dodatku 6 k rozhodnutí (EU) 2018/1614.

---

Dodatek I

Seznam oblastí, pro které se mohou i nadále používat vnitrostátní předpisy podle článku 8 směrnice (EU) 2016/798

1.   OBLASTI PRO VNITROSTÁTNÍ PŘEDPISY

2.   SEZNAM OTEVŘENÝCH BODŮ

---

Dodatek J

Slovníček

Definice v tomto slovníčku se vztahují na používání pojmů v tomto nařízení.

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice (EU) 2016/797 a v bodě 2.2 TSI Lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob.

---

( 1 ) Rozhodnutí Komise 2006/920/ES ze dne 11. srpna 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „Provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 359, 18.12.2006, s. 1).

( 2 ) Rozhodnutí Komise 2008/231/ES ze dne 1. února 2008 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Provoz“ transevropského vysokorychlostního železničního systému přijaté podle čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 96/48/ES, kterým se zrušuje rozhodnutí Komise č. 2002/734/ES ze dne 30. května 2002 (Úř. věst. L 84, 26.3.2008, s. 1).

( 3 ) Rozhodnutí Komise 2011/314/EU ze dne 12. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 144, 31.5.2011, s. 1).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

( 6 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/777 ze dne 16. května 2019 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/880/EU (viz strana 312 v tomto čísle Úředního věstníku).

( 7 ) Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 228).

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).

( 9 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/545 ze dne 4. dubna 2018, kterým se stanoví praktická pravidla pro postup povolování železničních vozidel a typu železničních vozidel v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (Úř. věst. L 90, 6.4.2018, s. 66).

( 10 ) Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 158, 15.6.2016, s. 1).

( 11 ) Nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 ze dne 11. prosince 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Využití telematiky v nákladní dopravě“ železničního systému Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 62/2006 (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 438).

( 12 ) Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému (Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11).

( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).

( 15 ) Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110).

( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).

( 17 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 (Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 26).

( 18 ) Nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ze dne 9. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 326, 10.12.2010, s. 11).

( 19 ) Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 327, 11.12.2010, s. 13).

( 20 ) Zveřejněn na internetových stránkách ERA (www.era.europa.eu).

( 21 ) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1614 ze dne 25. října 2018, kterým se stanoví specifikace registrů vozidel uvedených v článku 47 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 a kterým se mění a zrušuje rozhodnutí Komise 2007/756/ES (Úř. věst. L 268, 26.10.2018, s. 53).