(EHK OSN) č. 107Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 107 – Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel kategorie M2 nebo M3 z hlediska jejich celkové konstrukce [2018/237]
Publikováno: | Úř. věst. L 52, 23.2.2018, s. 1-137 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 23. února 2018 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 22. června 2017 | Nabývá účinnosti: | 22. června 2017 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
(Úř. věst. L 052 23.2.2018, s. 1) |
Opraveno:
Oprava, Úř. věst. L 178, 20.5.2021, s. 6 ([2018/237](Úřední) |
Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 107 – Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel kategorie M2 nebo M3 z hlediska jejich celkové konstrukce [2018/237]
Zahrnuje veškerá platná znění až po:
doplněk 1 k sérii změn 07 – datum vstupu v platnost: 22. června 2017
opravu 1 série změn 07
OBSAH |
|||||
PŘEDPIS |
|||||
1. |
Oblast působnosti |
||||
2. |
Definice |
||||
3. |
Žádost o schválení |
||||
4. |
Schválení |
||||
5. |
Požadavky |
||||
6. |
Změna a rozšíření schválení typu vozidla nebo karoserie |
||||
7. |
Shodnost výroby |
||||
8. |
Postihy za neshodnost výroby |
||||
9. |
Definitivní ukončení výroby |
||||
10. |
Přechodná ustanovení |
||||
11. |
Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů |
||||
12. |
Vyhrazeno |
||||
PŘÍLOHY |
|||||
1 |
|
||||
2 |
Uspořádání značek schválení typu |
||||
3 |
Požadavky, které musí splňovat všechna vozidla |
||||
4 |
Vysvětlující schémata |
||||
5 |
(Vyhrazeno) |
||||
6 |
Pokyny pro měření uzavíracích sil dveří ovládaných servomotorem a reakčních sil ramp ovládaných servomotorem |
||||
7 |
Alternativní požadavky pro vozidla třídy A a B |
||||
8 |
Vhodná úprava a přístupnost pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace |
||||
9 |
(Vyhrazeno) |
||||
10 |
Schválení typu samostatného technického celku a schválení typu vozidla s karoserií, která již byla schválena jako samostatný technický celek |
||||
11 |
Hmotnosti a rozměry |
||||
12 |
Doplňkové bezpečnostní předpisy pro trolejbusy |
||||
13 |
|
1. OBLAST PŮSOBNOSTI
1.1. |
Tento předpis platí pro všechna jednopodlažní, dvoupodlažní, tuhá nebo kloubová vozidla kategorie M2 nebo M3 ( 1 ). |
1.2. |
Požadavky tohoto předpisu se však nevztahují na tato vozidla:
1.2.1.
vozidla konstruovaná pro zabezpečenou dopravu osob, např. vězňů;
1.2.2.
vozidla speciálně konstruovaná pro dopravu zraněných nebo nemocných osob (sanitní vozidla);
1.2.3.
terénní vozidla;
1.2.4.
vozidla speciálně konstruovaná pro dopravu školáků. |
1.3. |
Požadavky tohoto předpisu se vztahují na následující vozidla jen v rozsahu, ve kterém jsou slučitelné se zamýšleným použitím a funkcí těchto vozidel:
1.3.1.
vozidla konstruovaná pro užívání u policie, bezpečnostních a ozbrojených složek;
1.3.2.
vozidla se sedadly určenými výhradně pro použití, když vozidlo stojí, ale která nejsou určena pro dopravu více než 8 osob (kromě řidiče) za jízdy. Příklady takových vozidel jsou pojízdné knihovny, pojízdné svatyně a pojízdné stánky s občerstvením. U takových vozidel musí být sedadla, která jsou konstruována pro používání za jízdy vozidla, pro uživatele zřetelně označena. |
1.4. |
Do té doby, než budou doplněna vhodná ustanovení, nebrání žádný prvek tohoto předpisu žádné smluvní straně ve stanovení podmínek pro montážní a technické požadavky na audio- a/nebo videozařízení pro zobrazení trasy a/nebo cíle cesty, které je namontované uvnitř nebo zvenčí u vozidel, která mají být na jejím území registrována. |
2. DEFINICE
Pro účely tohoto předpisu:
2.1. |
„Vozidlem“ se rozumí vozidlo kategorie M2 nebo M3 v rozsahu stanoveném v bodě 1 výše.
|
2.2. |
„Definice typu (typů)“
|
2.3. |
„Schválením vozidla, samostatného technického celku nebo konstrukční části“ se rozumí schválení typu vozidla, karoserie nebo konstrukční části podle definice v bodě 2.2 z hlediska konstrukčních znaků určených tímto předpisem. |
2.4. |
„Nástavbou“ se rozumí část karoserie, která přispívá k pevnosti vozidla v případě převrácení. |
2.5. |
„Provozními dveřmi“ se rozumí dveře určené k používání cestujícími za normálních okolností v době, kdy je řidič na svém místě. |
2.6. |
„Dvojdílnými dveřmi“ se rozumí dveře umožňující dva přístupové průchody nebo průchody jim rovnocenné. |
2.7. |
„Posuvnými dveřmi“ se rozumí dveře, které lze otevírat nebo zavírat pouze jejich posouváním po jedné nebo více přímých nebo přibližně přímých kolejnicích. |
2.8. |
„Nouzovými dveřmi“ se rozumí dveře určené k použití jako východ pro cestující jen výjimečně, zejména v případě nouze. |
2.9. |
„Únikovým oknem“ se rozumí okno, nikoli nutně zasklené, určené k použití jako východ pro cestující jen v případě nouze. |
2.10. |
„Dvojdílným nebo vícedílným oknem“ se rozumí únikové okno, které při rozdělení na dvě nebo více částí pomyslnou svislou čarou/svislými čarami (nebo rovinou/rovinami) vytváří dvě nebo více částí, z nichž každá splňuje požadavky na rozměry a přístup platné pro běžné únikové okno. |
2.11. |
„Únikovým poklopem“ se rozumí otvor ve střeše nebo podlaze určený k použití jako únikový východ pro cestující jen v případě nouze. |
2.12. |
„Únikovým východem“ se rozumí nouzové dveře, únikové okno nebo únikový poklop. |
2.13. |
„Východem“ se rozumí provozní dveře, spojovací schodiště, poloviční schodiště nebo únikový východ. |
2.14. |
„Podlaha nebo podlaží“:
2.14.1.
„Podlahou“ se rozumí ta část karoserie, jejíž horní povrch nese stojící cestující, nohy sedících cestujících, řidiče a členů posádky a může nést upevnění sedadel.
2.14.2.
„Podlažím“ se rozumí část podlahy určená jen pro cestující. |
2.15. |
„Uličkou“ se rozumí prostor umožňující cestujícím pohyb z libovolného sedadla nebo řady sedadel nebo jakéhokoli zvláštního prostoru pro uživatele invalidních vozíků na libovolné jiné sedadlo nebo do řady sedadel nebo do jiného zvláštního prostoru pro uživatele invalidních vozíků nebo ke kterémukoliv přístupovému průchodu od provozních dveří nebo k nim nebo ke spojovacímu schodišti a ke kterékoliv ploše pro stojící cestující. Ulička nezahrnuje:
2.15.1.
prostor 300 mm před každým sedadlem kromě případů, kdy je bočně orientované sedadlo umístěno nad podběhem kola; v takovém případě lze tento rozměr zmenšit na 225 mm (viz příloha 4, obrázek 25);
2.15.2.
prostor nad povrchem schodu nebo schodiště (kromě případů, kdy povrch sousedí s povrchem uličky nebo přístupového průchodu); nebo
2.15.3.
jakýkoli prostor, který umožňuje přístup výhradně k jednomu sedadlu nebo k jedné řadě sedadel nebo k sedadlům či řadám sedadel umístěným příčně proti sobě. |
2.16. |
„Přístupovým průchodem“ se rozumí prostor, který se od provozních dveří rozprostírá směrem do vozidla až k nejvzdálenějšímu okraji horního schodu (okraj uličky), spojovacího schodiště nebo polovičního schodiště. Jestliže u dveří není žádný schod, považuje se za přístupový průchod prostor měřený podle přílohy 3 bodu 7.7.1 až do vzdálenosti 300 mm od počáteční polohy vnitřní strany zkušebního kalibru. |
2.17. |
„Prostorem pro řidiče“ se rozumí prostor určený výhradně pro řidiče, kromě případů nouze, a zahrnující sedadlo řidiče, volant, ovladače, přístroje a jiná zařízení nezbytná pro řízení nebo provozování vozidla. |
2.18. |
„Pohotovostní hmotností vozidla“ se rozumí hmotnost nenaloženého vozidla s karoserií v provozním stavu, v případě tažného vozidla včetně spojovacího zařízení, nebo hmotnost podvozku s kabinou, jestliže výrobce nemontuje karoserii a/nebo spojovací zařízení (včetně chladicí kapaliny, oleje, 90 % paliva, 100 % ostatních kapalin kromě odpadní vody, včetně nářadí, náhradního kola a řidiče (75 kg) a u autobusů a autokarů též včetně hmotnosti člena posádky (75 kg), je-li ve vozidle sedadlo pro posádku. |
2.19. |
„Maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla (M)“ se rozumí maximální hmotnost vozidla na základě jeho konstrukce a výkonu, podle údajů výrobce. Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla se používá k určení kategorie vozidla. |
2.20. |
„Cestujícím“ se rozumí osoba jiná než řidič nebo člen posádky. |
2.21. |
„Cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace“ se rozumí každý cestující, který má obtíže při používání veřejné dopravy, jako jsou tělesně postižení lidé (včetně osob smyslově nebo duševně postižených), uživatelé invalidního vozíku, osoby s postižením končetin, osoby malého vzrůstu, osoby s těžkými zavazadly, starší osoby, těhotné ženy, osoby s pojízdnými nákupními taškami a osoby s dětmi (včetně dětí usazených v kočárku). |
2.22. |
„Uživatelem invalidního vozíku“ se rozumí osoba, která z důvodu nemoci nebo postižení používá invalidní vozík, aby se mohla pohybovat. |
2.23. |
„Členem posádky“ se rozumí osoba určená ke střídání řidiče nebo případně k práci jako pomocník. |
2.24. |
„Prostorem pro cestující“ se rozumí prostor určený pro cestující kromě jakéhokoli prostoru, kde se nacházejí vestavěná zařízení, jako jsou bary, kuchyňky, toalety nebo prostory pro zavazadla či zboží. |
2.25. |
„Provozními dveřmi ovládanými servomotorem“ se rozumí provozní dveře, které jsou ovládány výlučně jinou energií, než je energie svalová, a jejichž otvírání a zavírání, není-li automatické, dálkově ovládá řidič nebo člen posádky. |
2.26. |
„Automaticky ovládanými provozními dveřmi“ se rozumí provozní dveře ovládané servomotorem, které lze otvírat (jinak než pomocí nouzového ovládání) pouze po aktivaci ovladače cestujícím a po aktivaci ovladače řidičem a které se opět zavírají automaticky. |
2.27. |
„Ochranným zařízením proti rozjezdu“ se rozumí zařízení, které zabraňuje, aby mohlo být vozidlo uvedeno z klidu do pohybu, pokud nejsou některé dveře zcela zavřené. |
2.28. |
„Provozními dveřmi ovládanými řidičem“ se rozumí provozní dveře, které běžně otevírá a zavírá řidič. |
2.29. |
„Vyhrazeným sedadlem“ se rozumí sedadlo s přilehlým prostorem pro cestujícího s omezenou schopností pohybu a orientace, jež je příslušně označeno. |
2.30. |
„Nástupním zařízením“ se rozumí zařízení k usnadnění přístupu invalidního vozíku do vozidla, jako jsou například zdviže, rampy apod. |
2.31. |
„Systémem snížení výšky podlahy“ se rozumí systém, který snižuje a zdvihá celou karoserii vozidla nebo její část vůči její obvyklé poloze při jízdě. |
2.32. |
„Zdviží“ se rozumí zařízení nebo systém s plošinou, kterou lze zdvihat nebo snižovat, aby se umožnil cestujícím přístup mezi podlahou prostoru pro cestující a vozovkou nebo okrajem chodníku. |
2.33. |
„Rampou“ se rozumí zařízení k překlenutí mezery mezi podlahou prostoru pro cestující a vozovkou nebo okrajem chodníku. V poloze pro použití zahrnuje jakýkoli povrch, který je pohyblivý jako součást vysunuté rampy nebo který je k dispozici pro použití pouze v případě, kdy je rampa ve vysunuté poloze, a přes nějž se má invalidní vozík přesouvat. |
2.34. |
„Přenosnou rampou“ se rozumí rampa, kterou lze od konstrukce vozidla odpojit a kterou může umístit řidič nebo člen posádky. |
2.35. |
„Odnímatelným sedadlem“ se rozumí sedadlo, které lze snadno z vozidla odstranit. |
2.36. |
„Přední částí“ a „zadní částí“ se rozumí přední nebo zadní část vozidla při obvyklém směru jízdy a pojmy „přední“, „nejpřednější“, „zadní“ a „nejzadnější“ atd. je nutno chápat obdobně. |
2.37. |
„Spojovacím schodištěm“ se rozumí schodiště, které umožňuje spojení mezi horním a dolním podlažím. |
2.38. |
„Odděleným prostorem“ se rozumí prostor ve vozidle, který mohou za provozu obsadit cestující nebo posádka a který je oddělen od ostatního prostoru pro cestující nebo posádku, s výjimkou případu, kdy je cestujícím umožněn výhled do dalšího prostoru pro cestující a oba prostory jsou propojeny uličkou bez dveří. |
2.39. |
„Polovičním schodištěm“ se rozumí schodiště z horního podlaží, které končí u nouzových dveří. |
2.40. |
„Osvětlením provozních dveří“ se rozumí zařízení pro osvětlení vozidla, které je určeno k osvětlení vnějšího okolí provozních dveří a kol. |
2.41. |
„Systémem uzamykání přes noc“ se rozumí systém konstruovaný tak, aby umožňoval zabezpečit provozní a nouzové dveře vozidla proti otevření. |
2.42. |
„Systémem nouzového osvětlení“ se rozumí systém, který zajišťuje minimální úroveň osvětlení nutnou k tomu, aby cestující mohli bezpečně opustit vozidlo, včetně únikových východů. |
2.43. |
„Bezpečnostní značkou“ se rozumí určitá sestava vizuálních prvků, jejímž smyslem je sdělit informaci související s bezpečností. |
3. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ
3.1. |
Žádost o schválení:
a)
typu vozidla, nebo
b)
typu samostatného technického celku, nebo
c)
typu vozidla s typem karoserie již schváleným jako samostatný technický celek, nebo
d)
typu konstrukční části z hlediska jeho konstrukčních znaků podává příslušný výrobce nebo jeho řádně zmocněný zástupce. |
3.2. |
V případě žádosti o schválení vozidla vyrobeného spojením podvozku s karoserií schváleného typu se pojem „výrobce“ vztahuje na toho, kdo toto spojení provede. |
3.3. |
Vzor informačního dokumentu ohledně konstrukčních znaků je uveden v příloze 1 části 1.
|
3.4. |
V případě žádosti o schválení typu vozidla předloží výrobce v příslušných případech rovněž tyto dokumenty:
3.4.1.
Informace týkající se nainstalovaného hasicího systému:
3.4.1.1.
v případě hasicího systému schváleného jako konstrukční část: kopie formuláře sdělení ve věci schválení (příloha 1 část 2 dodatek 4) a analýza týkající se instalace hasicího systému (viz příloha 3 bod 7.5.1.5.4.2), nebo
3.4.1.2.
v případě hasicího systému instalovaného v určitém motorovém prostoru: analýza týkající se instalace hasicího systému (viz příloha 3 bod 7.5.1.5.4.2) a dokumentace požadovaná podle přílohy 13 části 2 bodu 1.3. |
3.5. |
Vozidlo/vozidla, karoserie nebo hasicí systém/systémy představující typ, který má být schválen, se předají technické zkušebně odpovědné za provádění zkoušek schválení typu. |
4. SCHVÁLENÍ
4.1. |
Schválení vozidla, karoserie nebo hasicího systému se udělí, jestliže dané vozidlo, daná karoserie nebo daný hasicí systém předané ke schválení podle tohoto předpisu splňují požadavky bodu 5. |
4.2. |
Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současnosti 07, což odpovídá sérii změn 07) udávají sérii změn zahrnující nejnovější významnou technickou změnu předpisu v době vydání schválení. Táž smluvní strana nesmí přidělit totéž číslo jinému typu vozidla, karoserie nebo hasicího systému ve smyslu bodu 2.2 výše. |
4.3. |
Oznámení o schválení nebo rozšíření schválení typu vozidla, karoserie nebo hasicího systému podle tohoto předpisu se sdělí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, na formuláři podle vzoru v příloze 1 části 2 tohoto předpisu. |
4.4. |
Na každém vozidle, karoserii nebo hasicím systému, které jsou shodné s typem vozidla, karoserie nebo hasicího systému schváleným podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení umístí mezinárodní značka schválení typu, kterou tvoří:
4.4.1.
písmeno „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila ( 3 );
4.4.2.
číslo tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení napravo od kružnice uvedené v bodě 4.4.1 výše, a
4.4.3.
doplňkový symbol tvořený římskými číslicemi pro třídu/třídy, ve které/kterých bylo vozidlo nebo karoserie schváleny. Samostatně schválená karoserie musí být navíc označena písmenem S. |
4.5. |
Vyhovuje-li vozidlo typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 4.4.1 výše opakovat; v takovém případě se čísla předpisu, čísla schválení typu a doplňkové symboly všech předpisů, podle nichž bylo uděleno schválení ve státě, který udělil schválení podle tohoto předpisu, musí umístit ve svislých sloupcích vpravo od symbolu předepsaného v bodě 4.4.1 výše. |
4.6. |
Značka schválení typu musí být jasně čitelná a nesmazatelná. |
4.7. |
Značka schválení typu se umístí v blízkosti štítku nebo přímo na štítek s údaji o vozidle nebo karoserii, kterým vozidlo opatřil výrobce. Značka schválení typu se umístí na hlavní část hasicího systému. Označení nemusí být viditelné, když je systém instalován ve vozidle. |
4.8. |
V příloze 2 tohoto předpisu jsou uvedeny příklady uspořádání značky schválení typu. |
5. POŽADAVKY
5.1. |
Všechna vozidla musí splňovat ustanovení přílohy 3 tohoto předpisu. Samostatně schválené karoserie musí splňovat ustanovení přílohy 10. Schválení vozidla s karoserií schválenou podle přílohy 10 musí být provedeno v souladu s přílohou 3. Samostatně schválený hasicí systém musí splňovat ustanovení přílohy 13 části 1. V případě schválení vozidla s hasicím systémem instalovaným v určitém motorovém prostoru musí být splněny požadavky uvedené v příloze 13 části 2. |
5.2. |
Vozidla třídy I musí být přístupná pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně alespoň jednoho uživatele invalidního vozíku a jednoho nesloženého kočárku nebo golfového kočárku podle technických požadavků stanovených v příloze 8. U tuhých vozidel třídy I může být prostor pro umístění invalidního vozíku kombinován s prostorem pro umístění nesloženého kočárku nebo golfového kočárku. V takovém případě musí být v tomto prostoru nebo v jeho blízkosti připevněny značky obsahující následující text, rovnocenný text nebo piktogram: „Prosím uvolněte tento prostor pro uživatele invalidního vozíku“. |
5.3. |
Smluvní strany mají možnost zvolit nejvhodnější řešení k dosažení lepší přístupnosti ve vozidlech jiných, než jsou vozidla třídy I. Jestliže však jsou vozidla jiná než vozidla třídy I vybavena zařízením pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a/nebo uživatele invalidních vozíků, musí takové zařízení splňovat příslušné požadavky přílohy 8. |
5.4. |
Žádný prvek tohoto předpisu nesmí bránit vnitrostátním orgánům smluvní strany stanovit, že určité druhy provozu jsou vyhrazeny pro vozidla, která jsou vybavena pro dopravu cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace podle přílohy 8. |
5.5. |
Pokud není uvedeno jinak, veškerá měření se provádějí na vozidle s hmotností odpovídající hmotnosti v provozním stavu, které stojí na hladkém a vodorovném povrchu a které je v obvyklém stavu pro jízdu. Je-li namontován systém snížení výšky podlahy, musí být nastaven tak, aby bylo vozidlo v obvyklé jízdní výšce. Při schvalování karoserie jako samostatného technického celku musí být poloha karoserie vůči plochému vodorovnému povrchu stanovena výrobcem. |
5.6. |
Je-li v tomto předpisu stanoven požadavek, aby byl určitý povrch ve vozidle, jehož hmotnost odpovídá hmotnosti v provozním stavu, vodorovný nebo v určitém úhlu, může být tento povrch v případě vozidla s mechanickým zavěšením nakloněn více nebo může vykazovat sklon, pokud hmotnost vozidla odpovídá hmotnosti v provozním stavu, za předpokladu, že je tento požadavek splněn, když je vozidlo ve stavu naložení podle prohlášení výrobce. Je-li vozidlo vybaveno systémem snížení výšky podlahy, nesmí být tento systém v provozu. |
6. ZMĚNA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA NEBO KAROSERIE
6.1. |
Každá změna typu vozidla, karoserie nebo hasicího systému musí být oznámena schvalovacímu orgánu, který daný typ schválil. Tento orgán pak může buď:
6.1.1.
usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají výrazný nepříznivý vliv a že vozidlo, karoserie nebo hasicí systém je v každém případě stále v souladu s požadavky, nebo
6.1.2.
vyžádat si další zkušební protokol od technické zkušebny odpovědné za provádění zkoušek. |
6.2. |
Potvrzení nebo odmítnutí schválení typu s uvedením změn se oznámí postupem uvedeným v bodě 4.3 tohoto předpisu smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis. |
6.3. |
Schvalovací orgán, který vydává rozšíření schválení typu, musí každému takovému rozšíření přidělit pořadové číslo a musí o tom prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 části 2 tohoto předpisu informovat ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis. |
7. SHODNOST VÝROBY
Postupy kontroly shodnosti výroby se musí shodovat s postupy stanovenými v dodatku 2 k dohodě (E/ECE/324 – E/ECE/TRANS/505/Rev.2) a musí splňovat následující požadavky:
Vozidla, karoserie a hasicí systémy schválené podle tohoto předpisu musí být vyráběny tak, aby se shodovaly se schváleným typem tím, že splňují požadavky stanovené v bodě 5 výše.
Schvalovací orgán, který udělil schválení typu, může kdykoliv ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním provozu. Tato ověření probíhají obvykle jednou za dva roky.
8. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY
8.1. |
Schválení udělené typu vozidla, karoserie nebo hasicího systému podle tohoto předpisu může být odňato, jestliže nejsou plněny požadavky stanovené v bodě 5. |
8.2. |
Jestliže některá smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně o tom informuje ostatní smluvní strany dohody, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 části 2 tohoto předpisu. |
9. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY
Jestliže držitel schválení zcela zastaví výrobu typu vozidla, karoserie nebo hasicího systému podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení informuje uvedený orgán o ukončení výroby ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 části 2 tohoto předpisu.
10. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
10.1. |
Počínaje úředním datem vstupu série změn 04 v platnost žádná ze smluvních stran, které uplatňují tento předpis, neodmítne udělit schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 04. |
10.2. |
Po uplynutí 24 měsíců od data vstupu série změn 04 v platnost udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení pouze tehdy, pokud typ vozidla, který se má schválit, splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 04. |
10.3. |
Po uplynutí 36 měsíců od vstupu série změn 04 v platnost mohou smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout udělit vnitrostátní/regionální schválení a první vnitrostátní registraci (první uvedení do provozu) vozidla, které nesplňuje požadavky série změn 04 tohoto předpisu. |
10.4. |
Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení podle série změn 03 tohoto předpisu v případě vozidel, jichž se netýká série změn 04. |
10.5. |
Bez ohledu na ustanovení bodů 10.2 a 10.3 výše zůstanou schválení vozidel udělená podle série změn 03 tohoto předpisu, jichž se série změn 04 netýká, nadále v platnosti a smluvní strany uplatňující tento předpis je musí nadále uznávat. |
10.6. |
Počínaje úředním datem vstupu série změn 05 v platnost žádná ze smluvních stran, které uplatňují tento předpis, neodmítne udělit schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 05. |
10.7. |
Po uplynutí 24 měsíců od data vstupu série změn 05 v platnost udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení pouze tehdy, pokud typ vozidla, který se má schválit, splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 05. |
10.8. |
Po uplynutí 36 měsíců od vstupu série změn 05 v platnost mohou smluvní strany, které uplatňují tento předpis, odmítnout udělit vnitrostátní/regionální schválení a první vnitrostátní registraci (první uvedení do provozu) vozidla, které nesplňuje požadavky série změn 05 tohoto předpisu. |
10.9. |
Bez ohledu na ustanovení bodů 10.7 a 10.8 musí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nadále uznávat schválení typu udělená podle předcházejících sérií změn tohoto předpisu, jichž se netýká série změn 05. |
10.10. |
Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení v případě vozidel, jichž se netýká série změn 05. |
10.11. |
Po uplynutí 48 měsíců od data vstupu série změn 06 v platnost udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení typu pouze tehdy, pokud typ vozidla, který se má schválit, splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 06. |
10.12. |
Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení typu pro stávající typy, jež byla vydána podle série změn 05 tohoto předpisu. |
10.13. |
Po uplynutí 60 měsíců od data vstupu série změn 06 tohoto předpisu v platnost nesmí žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, mít pro účely vnitrostátního nebo regionálního schválení typu povinnost uznat typ vozidla schválený podle série změn 05 tohoto předpisu. |
10.14. |
Počínaje úředním datem vstupu série změn 07 v platnost žádná ze smluvních stran, které uplatňují tento předpis, neodmítne udělit nebo uznat schválení typu podle tohoto předpisu ve znění série změn 07. |
10.15. |
Od 1. září 2020 udělí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení typu vozidel třídy I a třídy II pouze tehdy, pokud typ vozidla, který se má schválit, splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 07. |
10.16. |
Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nesmí odmítnout udělit rozšíření schválení typu pro stávající typy, jež byla udělena podle série změn 06 tohoto předpisu. |
10.17. |
Od 1. září 2021 nesmí žádná smluvní strana, která uplatňuje tento předpis, mít pro účely vnitrostátního nebo regionálního schválení typu povinnost uznat typ vozidla třídy I nebo třídy II schválený podle série změn 06 tohoto předpisu. |
10.18. |
Bez ohledu na ustanovení bodů 10.14 a 10.16 musí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nadále uznávat schválení typu udělená podle série změn 06 vozidlům, jichž se netýká série změn 07. |
11. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ
Smluvní stany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů, které schválení vydávají a kterým se zasílají osvědčení o udělení schválení nebo o rozšíření nebo odmítnutí či odnětí schválení vydaných v jiných zemích.
12. VYHRAZENO
PŘÍLOHA 1
ČÁST 1
Dodatek 1
SCHVALOVACÍ DOKUMENTACE
Vzory informačních dokumentů
Vzor informačního dokumentu podle předpisu č. 107 ke schvalování typu vozidel kategorie M2 nebo M3 z hlediska jejich celkové konstrukce
Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být dodány ve vhodném měřítku a s dostatečnými podrobnostmi na archu formátu A4, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí být dostatečně podrobné.
Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.
1. OBECNĚ
1.1. |
Značka (obchodní název výrobce): … |
1.2. |
Typ: …
|
1.3. |
Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (b): …
|
1.4. |
Kategorie vozidla (c): … |
1.5. |
Název a adresa výrobce: … |
1.6. |
Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů): … |
2. OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA
2.1. |
Fotografie a/nebo výkresy představitele typu vozidla: … |
2.2. |
Rozměrový výkres celého vozidla: … |
2.3. |
Počet náprav a kol: …
|
2.4. |
Podvozek (existuje-li) (celkový výkres): … |
2.5. |
Materiál podélníků (d): … |
2.6. |
Umístění a uspořádání motoru: … |
2.7. |
Kabina řidiče (před nápravou nebo kapotová) (z): … |
2.8. |
Řízení:
|
2.9. |
Upřesněte, je-li motorové vozidlo určeno k tažení přívěsů a je-li přívěsem návěs, přívěs s ojí nebo s nápravami uprostřed. … |
3. HMOTNOSTI A ROZMĚRY (E) (V KG A MM) (VIZ PŘÍPADNĚ VÝKRES)
3.1. |
Rozvor (rozvory) náprav (plně naloženého vozidla) (f): … |
3.2. |
Rozsah (vnějších) rozměrů vozidla: …
|
3.3. |
Poloha těžiště naloženého vozidla v podélném, příčném a svislém směru při jeho maximální technicky přípustné hmotnosti: … |
3.4. |
Hmotnost vozidla s karoserií v provozním stavu, v případě tažného vozidla kategorie jiné než M1 včetně spojovacího zařízení, je-li namontováno výrobcem, nebo hmotnost podvozku či podvozku s kabinou, bez karoserie a/nebo spojovacího zařízení, jestliže výrobce nenamontoval karoserii a/nebo spojovací zařízení (včetně kapalin, nářadí, náhradního kola a řidiče, a u autobusů a autokarů včetně člena posádky, je-li ve vozidle sedadlo pro posádku) (o) (maximální a minimální hodnota pro každou variantu): …
|
3.5. |
Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla uvedená výrobcem (y) (maximální a minimální hodnota pro každou variantu): …
|
3.6. |
Maximální technicky přípustná hmotnost na každou z náprav: … |
3.7. |
Maximální technicky přípustná hmotnost ve spojovacím bodě: …
|
4. KAROSERIE
4.1. |
Typ karoserie: jednopodlažní/dvoupodlažní/kloubová/nízkopodlažní (4) |
4.2. |
Použité materiály a způsoby konstrukce: … |
4.3. |
Hasicí systém
|
5. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VOZIDLA PRO PŘEPRAVU OSOB, KTERÁ MAJÍ VÍCE NEŽ OSM SEDADEL KROMĚ SEDADLA ŘIDIČE
5.1. |
Třída vozidla (třída I, třída II, třída III, třída A, třída B): |
5.2. |
Plocha pro cestující (m2): …
|
5.3. |
Počet cestujících (sedících i stojících): …
|
5.4. |
Počet cestujících (sedících) (5) : …
|
5.5. |
Sedadlo pro posádku: ano/ne (4) |
5.6. |
Počet provozních dveří: … |
5.7. |
Počet únikových východů (nouzových dveří, únikových oken, únikových poklopů, spojovacích schodišť a polovičních schodišť): …
|
5.8. |
Objem prostoru pro zavazadla (m3): … |
5.9. |
Plocha pro přepravu zavazadel na střeše (m2): … |
5.10. |
Technická zařízení pro usnadnění přístupu do vozidel (např. rampa, zdvihací plošina, systém snížení výšky podlahy), pokud jsou namontována: … |
6. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO TROLEJBUSY
6.1. |
Zvláštní podmínky okolního prostředí pro spolehlivý provoz:
6.1.1.
Teplota …
6.1.2.
Okolní vlhkost …
6.1.3.
Atmosférický tlak …
6.1.4.
Nadmořská výška … |
6.2. |
Vozidlo
6.2.1.
Rozměry se zablokovanými tyčovými sběrači …
6.2.2.
Napájení …
6.2.3.
Jmenovité napětí trolejového vedení (V) …
6.2.4.
Jmenovitý napájecí proud vozidla (A) včetně pomocných hnacích mechanismů, klimatizace …
6.2.5.
Výkon …
6.2.6.
Maximální rychlost (km/h: běžný provoz/autonomní provoz) …
6.2.7.
Maximální sklon (%: běžný provoz/autonomní provoz) …
6.2.8.
Popis hlavních silových obvodů …
6.2.9.
Schémata obvodů …
6.2.10.
Ochranná opatření (schémata a výkresy) …
6.2.11.
Sledování izolace (pokud existuje) …
6.2.12.
Značka a typ sledovacího zařízení …
6.2.13.
Zásada sledování, popis …
6.2.14.
Popis úrovní izolace konstrukčních částí … |
6.3. |
Elektromotor
6.3.1.
Značka a typ elektromotoru …
6.3.2.
Typ (vinutí, buzení) …
6.3.3.
Maximální hodinový/trvalý výkon (kW) …
6.3.4.
Jmenovité napětí (V) …
6.3.5.
Jmenovitý proud (A) …
6.3.6.
Jmenovitý kmitočet (Hz) …
6.3.7.
Umístění ve vozidle … |
6.4. |
Výkonová elektronika
6.4.1.
Značka a typ trakčního střídače …
6.4.2.
Maximální trvalý výkon …
6.4.3.
Chladicí systém …
6.4.4.
Značka a typ nabíječky pro 24V baterii …
6.4.5.
Maximální trvalý výkon …
6.4.6.
Chladicí systém …
6.4.7.
Značka a typ zdroje třífázového střídavého napájení …
6.4.8.
Maximální trvalý výkon …
6.4.9.
Chladicí systém … |
6.5. |
Napájení v případě autonomního provozu:
6.5.1.
Systém pro uchovávání energie …
6.5.2.
Baterie/superkondenzátory …
6.5.3.
Značka a typ systému pro uchovávání energie …
6.5.4.
Hmotnost (kg) …
6.5.5.
Kapacita (Ah) …
6.5.6.
Umístění ve vozidle …
6.5.7.
Značka a typ řídicí jednotky …
6.5.8.
Značka a typ nabíječky …
6.5.9.
Jmenovité napětí (V)/minimální napětí (V), konečné nabíjecí napětí (V) …
6.5.10.
Jmenovitý proud (A)/max. vybíjecí proud (A), max. nabíjecí proud (A) …
6.5.11.
Pracovní schéma, ovladače a bezpečnost …
6.5.12.
Charakteristiky nabíjecích period …
6.5.13.
Jednotka motor-generátor …
6.5.14.
Hodinový/trvalý výkon (kW) …
6.5.15.
Značka a typ jednotky nebo motoru a generátoru …
6.5.16.
Palivo a palivový systém …
6.5.17.
Umístění ve vozidle … |
6.6. |
Sběrač proudu
6.6.1.
Značka a typ sběrače proudu …
6.6.2.
Provoz sběrače proudu |
Vysvětlivky:
Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (např. ABC??123??).
Podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.3.
Je-li to možné, uveďte označení podle euronormy, pokud nikoli, uveďte:
popis materiálu,
mez kluzu,
mez pevnosti v tahu,
prodloužení (v %),
tvrdost podle Brinella.
Pokud existuje jedna verze se standardní kabinou a jiná s kabinou s lůžky, uveďte obě řady údajů o hmotnosti a rozměrech.
Norma ISO 612-1978 bod č. 6.4.
Příloha 11 bod 2.2.1.
Příloha 11 bod 2.2.2.
Příloha 11 bod 2.2.3.
Norma ISO 612-1978 bod č. 6.6.
Norma ISO 612-1978 bod č. 6.7.
Hmotnost řidiče a případně člena posádky se uvažuje 75 kg (podle normy ISO 2416-1992, z toho připadá na hmotnost osoby 68 kg a 7 kg na hmotnost zavazadla), palivová nádrž se naplní na 90 % a ostatní systémy plněné kapalinami (s výjimkou systémů na odpadní vodu) se naplní na 100 % objemu podle údaje výrobce.
U přívěsů nebo návěsů, které na spojovací zařízení nebo točnici působí výrazným svislým silovým zatížením, se toto zatížení vydělené standardním gravitačním zrychlením zahrne do maximální technicky přípustné hmotnosti.
Přední ovládání znamená uspořádání, kdy více než polovina délky motoru za nejpřednějším bodem základny čelního skla a hlavice volantu je v přední čtvrtině délky vozidla.
Dodatek 2
VZOR INFORMAČNÍHO DOKUMENTU
podle předpisu č. 107 ke schvalování typu karoserie vozidel kategorie M2 nebo M3 z hlediska jejich celkové konstrukce
Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být dodány ve vhodném měřítku a s dostatečnými podrobnostmi na archu formátu A4, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí být dostatečně podrobné.
Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.
1. OBECNĚ
1.1. |
Značka (obchodní název výrobce): … |
1.2. |
Typ: … |
1.3. |
Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (b): …
|
1.4. |
Umístění a připevnění značky schválení typu v případě konstrukčních částí a samostatných technických celků … |
1.5. |
Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů): … |
2. OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA
2.1. |
Fotografie a/nebo výkresy představitele typu vozidla: … |
2.2. |
Rozměrový výkres celého vozidla: … |
2.3. |
Počet náprav a kol: … |
2.4. |
Podvozek (existuje-li) (celkový výkres): … |
2.5. |
Materiál podélníků (d): … |
2.6. |
Umístění a uspořádání motoru: … |
2.7. |
Kabina řidiče (trambusová s čelním řízením nebo kapotová) (z): … |
2.8. |
Řízení: … |
3. HMOTNOSTI A ROZMĚRY (E) (V KG A MM) (VIZ PŘÍPADNĚ VÝKRES)
3.1. |
Rozvor (rozvory) náprav (plně naloženého vozidla) (f): … |
3.2. |
Rozsah (vnějších) rozměrů vozidla: …
|
4. KAROSERIE
4.1. |
Typ karoserie: jednopodlažní/dvoupodlažní/kloubová/nízkopodlažní ( 8 ) |
4.2. |
Použité materiály a způsoby konstrukce: … |
5. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO VOZIDLA PRO PŘEPRAVU OSOB, KTERÁ MAJÍ VÍCE NEŽ OSM SEDADEL KROMĚ SEDADLA ŘIDIČE
5.1. |
Třída vozidla (třída I, třída II, třída III, třída A, třída B):
|
5.2. |
Plocha pro cestující (m2): …
|
5.3. |
Počet cestujících (sedících i stojících): …
|
5.4. |
Počet sedadel pro cestující (9) : …
|
5.5. |
Počet provozních dveří: … |
5.6. |
Počet únikových východů (nouzových dveří, únikových oken, únikových poklopů, spojovacích schodišť a polovičních schodišť): …
|
5.7. |
Objem prostoru pro zavazadla (m3): … |
5.8. |
Plocha pro přepravu zavazadel na střeše (m2): … |
5.9. |
Technická zařízení pro usnadnění přístupu do vozidel (např. rampa, zdvihací plošina, systém snížení výšky podlahy), pokud jsou namontována: … |
5.10. |
Body tohoto předpisu, jež musí být splněny a prokázány pro tento samostatný technický celek: … |
6. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO TROLEJBUSY
6.1. |
Zvláštní podmínky okolního prostředí pro spolehlivý provoz:
6.1.1.
Teplota …
6.1.2.
Okolní vlhkost …
6.1.3.
Atmosférický tlak …
6.1.4.
Nadmořská výška … |
6.2. |
Vozidlo
6.2.1.
Rozměry se zablokovanými tyčovými sběrači …
6.2.2.
Napájení …
6.2.3.
Jmenovité napětí trolejového vedení (V) …
6.2.4.
Jmenovitý napájecí proud vozidla (A) včetně pomocných hnacích mechanismů, klimatizace …
6.2.5.
Výkon …
6.2.6.
Maximální rychlost (km/h: běžný provoz/autonomní provoz) …
6.2.7.
Maximální sklon (%: běžný provoz/autonomní provoz) …
6.2.8.
Popis hlavních silových obvodů …
6.2.9.
Schémata obvodů …
6.2.10.
Ochranná opatření (schémata a výkresy) …
6.2.11.
Sledování izolace (pokud existuje) …
6.2.12.
Značka a typ sledovacího zařízení …
6.2.13.
Zásada sledování, popis …
6.2.14.
Popis úrovní izolace konstrukčních částí … |
6.3. |
Elektromotor
6.3.1.
Značka a typ elektromotoru …
6.3.2.
Typ (vinutí, buzení) …
6.3.3.
Maximální hodinový/trvalý výkon (kW) …
6.3.4.
Jmenovité napětí (V) …
6.3.5.
Jmenovitý proud (A) …
6.3.6.
Jmenovitý kmitočet (Hz) …
6.3.7.
Umístění ve vozidle … |
6.4. |
Výkonová elektronika
6.4.1.
Značka a typ trakčního střídače …
6.4.2.
Maximální trvalý výkon …
6.4.3.
Chladicí systém …
6.4.4.
Značka a typ nabíječky pro 24V baterii …
6.4.5.
Maximální trvalý výkon …
6.4.6.
Chladicí systém …
6.4.7.
Značka a typ zdroje třífázového střídavého napájení …
6.4.8.
Maximální trvalý výkon …
6.4.9.
Chladicí systém … |
6.5. |
Napájení v případě autonomního provozu:
6.5.1.
Systém pro uchovávání energie …
6.5.2.
Baterie/superkondenzátory …
6.5.3.
Značka a typ systému pro uchovávání energie …
6.5.4.
Hmotnost (kg) …
6.5.5.
Kapacita (Ah) …
6.5.6.
Umístění ve vozidle …
6.5.7.
Značka a typ řídicí jednotky …
6.5.8.
Značka a typ nabíječky …
6.5.9.
Jmenovité napětí (V)/minimální napětí (V), konečné nabíjecí napětí (V) …
6.5.10.
Jmenovitý proud (A)/max. vybíjecí proud (A), max. nabíjecí proud (A) …
6.5.11.
Pracovní schéma, ovladače a bezpečnost …
6.5.12.
Charakteristiky nabíjecích period …
6.5.13.
Jednotka motor-generátor …
6.5.14.
Hodinový/trvalý výkon (kW) …
6.5.15.
Značka a typ jednotky nebo motoru a generátoru …
6.5.16.
Palivo a palivový systém …
6.5.17.
Umístění ve vozidle … |
6.6. |
Sběrač proudu
6.6.1.
Značka a typ sběrače proudu …
6.6.2.
Provoz sběrače proudu |
Vysvětlivky: viz dodatek 1.
Dodatek 3
VZOR INFORMAČNÍHO DOKUMENTU
podle předpisu č. 107 ke schvalování typu vozidel M2 nebo M3 z hlediska jejich celkové konstrukce, jejichž karoserie již dříve obdržela schválení typu jako samostatný technický celek
Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být dodány ve vhodném měřítku a s dostatečnými podrobnostmi na archu formátu A4, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí být dostatečně podrobné.
Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.
1. OBECNĚ
1.1. |
Značka (obchodní název výrobce): … |
1.2. |
Typ: …
|
1.3. |
Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (b): …
|
1.4. |
Kategorie vozidla (c): … |
1.5. |
Název a adresa výrobce: … |
1.6. |
Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů): … |
2. OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA
2.1. |
Fotografie a/nebo výkresy představitele typu vozidla: … |
2.2. |
Rozměrový výkres celého vozidla: … |
2.3. |
Počet náprav a kol: …
|
2.4. |
Podvozek (existuje-li) (celkový výkres): … |
2.5. |
Materiál podélníků (d): … |
2.6. |
Umístění a uspořádání motoru: … |
2.7. |
Řízení:
|
3. HMOTNOSTI A ROZMĚRY (E) (V KG A MM) (VIZ PŘÍPADNĚ VÝKRES)
3.1. |
Rozvor (rozvory) náprav (plně naloženého vozidla) (f): … |
3.2. |
Rozsah (vnějších) rozměrů vozidla: …
|
3.3. |
Hmotnost vozidla s karoserií v provozním stavu, v případě tažného vozidla kategorie jiné než M1 včetně spojovacího zařízení, je-li namontováno výrobcem, nebo hmotnost podvozku či podvozku s kabinou, bez karoserie a/nebo spojovacího zařízení, jestliže výrobce nenamontoval karoserii a/nebo spojovací zařízení (včetně kapalin, nářadí, náhradního kola a řidiče, a u autobusů a autokarů včetně člena posádky, je-li ve vozidle sedadlo pro posádku): (o) (maximální a minimální hodnota pro každou variantu): …
|
3.4. |
Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla podle údaje výrobce (y) (maximální a minimální hodnota): …
|
3.5. |
Maximální technicky přípustná hmotnost na každou z náprav: … |
4. HASICÍ SYSTÉM
4.1. |
Značka a typ hasicího systému: … |
4.2. |
Číslo schválení typu hasicího systému (v příslušných případech): … |
4.3. |
Hasicí systém pro určitý motorový prostor (v příslušných případech) (3):
|
5. VYHRAZENO
6. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO TROLEJBUSY
6.1. |
Zvláštní podmínky okolního prostředí pro spolehlivý provoz:
6.1.1.
Teplota …
6.1.2.
Okolní vlhkost …
6.1.3.
Atmosférický tlak …
6.1.4.
Nadmořská výška … |
6.2. |
Vozidlo
6.2.1.
Rozměry se zablokovanými tyčovými sběrači …
6.2.2.
Napájení …
6.2.3.
Jmenovité napětí trolejového vedení (V) …
6.2.4.
Jmenovitý napájecí proud vozidla (A) včetně pomocných hnacích mechanismů, klimatizace …
6.2.5.
Výkon …
6.2.6.
Maximální rychlost (km/h: běžný provoz/autonomní provoz) …
6.2.7.
Maximální sklon (%: běžný provoz/autonomní provoz) …
6.2.8.
Popis hlavních silových obvodů …
6.2.9.
Schémata obvodů …
6.2.10.
Ochranná opatření (schémata a výkresy) …
6.2.11.
Sledování izolace (pokud existuje) …
6.2.12.
Značka a typ sledovacího zařízení …
6.2.13.
Zásada sledování, popis …
6.2.14.
Popis úrovní izolace konstrukčních částí … |
6.3. |
Elektromotor
6.3.1.
Značka a typ elektromotoru …
6.3.2.
Typ (vinutí, buzení) …
6.3.3.
Maximální hodinový/trvalý výkon (kW) …
6.3.4.
Jmenovité napětí (V) …
6.3.5.
Jmenovitý proud (A) …
6.3.6.
Jmenovitý kmitočet (Hz) …
6.3.7.
Umístění ve vozidle … |
6.4. |
Výkonová elektronika
6.4.1.
Značka a typ trakčního střídače …
6.4.2.
Maximální trvalý výkon …
6.4.3.
Chladicí systém …
6.4.4.
Značka a typ nabíječky pro 24V baterii …
6.4.5.
Maximální trvalý výkon …
6.4.6.
Chladicí systém …
6.4.7.
Značka a typ zdroje třífázového střídavého napájení …
6.4.8.
Maximální trvalý výkon …
6.4.9.
Chladicí systém … |
6.5. |
Napájení v případě autonomního provozu:
6.5.1.
Systém pro uchovávání energie …
6.5.2.
Baterie/superkondenzátory …
6.5.3.
Značka a typ systému pro uchovávání energie …
6.5.4.
Hmotnost (kg) …
6.5.5.
Kapacita (Ah) …
6.5.6.
Umístění ve vozidle …
6.5.7.
Značka a typ řídicí jednotky …
6.5.8.
Značka a typ nabíječky …
6.5.9.
Jmenovité napětí (V)/minimální napětí (V), konečné nabíjecí napětí (V) …
6.5.10.
Jmenovitý proud (A)/max. vybíjecí proud (A), max. nabíjecí proud (A) …
6.5.11.
Pracovní schéma, ovladače a bezpečnost …
6.5.12.
Charakteristiky nabíjecích period …
6.5.13.
Jednotka motor-generátor …
6.5.14.
Hodinový/trvalý výkon (kW) …
6.5.15.
Značka a typ jednotky nebo motoru a generátoru …
6.5.16.
Palivo a palivový systém …
6.5.17.
Umístění ve vozidle … |
6.6. |
Sběrač proudu
6.6.1.
Značka a typ sběrače proudu …
6.6.2.
Provoz sběrače proudu |
Vysvětlivky: viz dodatek 1.
Dodatek 4
VZOR INFORMAČNÍHO DOKUMENTU
podle předpisu č. 107 ke schvalování typu hasicího systému jako konstrukční části
Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být dodány ve vhodném měřítku a s dostatečnými podrobnostmi na archu formátu A4, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí být dostatečně podrobné.
Mají-li konstrukční části elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.
1. OBECNĚ
1.1. |
Značka (obchodní název výrobce): … |
1.2. |
Typ a obecný obchodní popis: … |
1.5. |
Název a adresa výrobce: … |
2. HASICÍ SYSTÉM
2.1. |
Hasicí látka (značka a typ): … |
2.2. |
Hmotnost hasicí látky (potřebná pro motorový prostor o objemu 4 m3): … |
2.3. |
Typ místa/míst vypouštění (např. typ trysek): … |
2.4. |
Počet míst vypouštění (potřebný pro motorový prostor o objemu 4 m3): … |
2.5. |
Délka výpustné trubky (potřebná pro motorový prostor o objemu 4 m3): … |
2.6. |
Typ hnacího plynu: … |
2.7. |
Tlak hnacího plynu: … |
2.8. |
Maximální provozní teplota: … |
2.9. |
Rozměry trubek a úchytů: … |
2.10. |
Podrobný popis, dispoziční výkresy a instalační příručka hasicího systému a jeho konstrukčních částí: … |
ČÁST 2
Dodatek 1
Dodatek 2
Dodatek 3
Dodatek 4
PŘÍLOHA 2
USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU
VZOR A
(viz bod 4.4 tohoto předpisu)
a = min. 8 mm
Výše uvedená značka schválení typu umístěná na vozidle udává, že tento typ vozidla byl vzhledem ke svým konstrukčním znakům schválen v Nizozemsku (E 4) pro třídu III podle předpisu č. 107 pod číslem schválení 062439. Číslo schválení udává, že schválení bylo uděleno podle požadavků předpisu č. 107 ve znění série změn 06.
VZOR B
(viz bod 4.5 tohoto předpisu)
a = min. 8 mm
Výše uvedená značka schválení typu umístěná na vozidle udává, že tento typ vozidla byl schválen v Nizozemsku (E4) podle předpisů č. 107 a 43 ( *1 ). První dvě číslice čísel schválení typu udávají, že v době, kdy byla tato schválení typu udělena, obsahoval předpis č. 107 sérii změn 06 a předpis č. 43 byl ve svém původním znění.
VZOR C
(viz bod 4.4.3 tohoto předpisu)
a = min. 8 mm
Výše uvedená značka schválení typu umístěná na karoserii vozidla udává, že tento typ karoserie byl vzhledem ke svým konstrukčním znakům samostatně schválen v Nizozemsku (E 4) pro třídu III jako samostatná karoserie (písmeno S) podle předpisu č. 107 pod číslem schválení 062439. Číslo schválení udává, že schválení bylo uděleno podle požadavků předpisu č. 107 ve znění série změn 06.
VZOR D
a = min. 8 mm
Výše uvedená značka schválení typu umístěná na hasicím systému udává, že tento typ hasicího systému byl schválen v Nizozemsku (E 4) jako konstrukční část podle předpisu č. 107 pod číslem schválení 072439. Číslo schválení udává, že schválení bylo uděleno podle požadavků předpisu č. 107 ve znění série změn 07.
PŘÍLOHA 3
POŽADAVKY, KTERÉ MUSÍ SPLŇOVAT VŠECHNA VOZIDLA
1.–6. |
(Vyhrazeno) |
7. |
POŽADAVKY 7.1 Obecně
7.2. Hmotnosti a rozměry
7.3. Prevence nehod
7.4. Zkouška stability
7.5. Ochrana proti riziku požáru 7.5.1. Motorový prostor
7.5.2. Elektrická zařízení a kabely
7.5.3. Baterie
7.5.4. Hasicí přístroje a vybavení pro první pomoc
7.5.5. Materiály Do vzdálenosti 100 mm od výfukové soustavy, jakéhokoliv zařízení s vysokým elektrickým napětím nebo jiného významného zdroje tepla se nesmí nacházet žádný hořlavý materiál, pokud není účinně krytý. Pokud je třeba, musí být zajištěno krytí, aby se do styku s výfukovým systémem nebo jiným významným zdrojem tepla nedostal tuk či jiné hořlavé materiály. Pro účely tohoto bodu se za hořlavý materiál považuje materiál, který není uzpůsoben k tomu, aby odolával teplotám, které se mohou v daném místě vyskytovat. 7.5.6. Detekce požáru
7.6. Východy 7.6.1. Počet východů
7.6.2. Umístění východů
7.6.3. Minimální rozměry východů
7.6.4. Technické požadavky na veškeré provozní dveře
7.6.5. Dodatečné technické požadavky na provozní dveře ovládané servomotorem
7.6.6. Dodatečné technické požadavky na automaticky ovládané provozní dveře 7.6.6.1. Uvedení ovladačů otvírání v činnost
7.6.6.2. Otevírání automaticky ovládaných provozních dveří
7.6.6.3. Uzavírání automaticky ovládaných provozních dveří
7.6.7. Technické požadavky na nouzové dveře
7.6.8. Technické požadavky na úniková okna
7.6.9. Technické požadavky na únikové poklopy
7.6.10. Technické požadavky na zasouvatelné schody Zasouvatelné schody, jsou-li namontovány, musí splňovat tyto požadavky:
7.6.10.1.
činnost zasouvatelných schodů může být synchronizována s činností příslušných provozních nebo nouzových dveří;
7.6.10.2.
jestliže jsou dveře zavřeny, pak žádná část zasouvatelného schodu nesmí přesahovat přiléhající obrys karoserie o více než 10 mm;
7.6.10.3.
když jsou dveře otevřené a zasouvatelné schody jsou ve vysunuté poloze, musí plocha povrchu odpovídat požadavkům bodu 7.7.7 této přílohy;
7.6.10.4.
u schodů ovládaných servomotorem nesmí být možné, aby se vozidlo dalo z klidu do pohybu vlastní motorickou silou, jsou-li schody ve vysunuté poloze. U ručně ovládaných schodů musí řidiče varovat zvukový signál, že schody nejsou zcela zasunuty;
7.6.10.5.
schody ovládané servomotorem se nesmějí vysunout, když je vozidlo v pohybu. Jestliže zařízení k ovládání schodů selže, musí se schody zasunout a zůstat v zasunuté poloze. V případě takové poruchy nebo poškození či zatarasení schodů však nesmí být znemožněna činnost příslušných dveří;
7.6.10.6.
jestliže na zasouvatelných schodech ovládaných servomotorem stojí cestující, nesmí být možné zavřít příslušné dveře. Soulad s tímto požadavkem se ověří umístěním zátěže o hmotnosti 15 kg, představující malé dítě, do středu schodu. Tento požadavek neplatí pro žádné dveře v přímém zorném poli řidiče;
7.6.10.7.
(Vyhrazeno)
7.6.10.8.
rohy zasouvatelných schodů směřující vpřed nebo vzad musí být zaobleny poloměrem nejméně 5 mm; hrany musí být zaobleny poloměrem nejméně 2,5 mm;
7.6.10.9.
pokud jsou dveře pro cestující otevřené, musí být zasouvatelné schody bezpečně zajištěny ve vysunuté poloze. Umístí-li se zátěž o hmotnosti 136 kg do středu jednoduchého schodu nebo zátěž o hmotnosti 272 kg do středu dvojitého schodu, nesmí průhyb v žádném bodě schodu přesáhnout 10 mm, měřeno vůči karoserii vozidla. 7.6.11. Bezpečnostní značky
7.6.12. Osvětlení provozních dveří
7.7. Vnitřní uspořádání 7.7.1. Přístup k provozním dveřím (viz příloha 4 obrázek 1)
7.7.2. Přístup k nouzovým dveřím (viz příloha 4 obrázek 5) Následující požadavky neplatí pro dveře řidiče, které se používají jako únikové východy ve vozidle s kapacitou nepřesahující 22 cestujících.
7.7.3. Přístup k únikovým oknům
7.7.4. Přístup k únikovým poklopům 7.7.4.1. Únikové poklopy ve střeše
7.7.4.2. Únikové poklopy v podlaze U únikového poklopu namontovaného v podlaze musí poklop poskytovat přímý a volný výstup ven z vozidla a musí být namontován tam, kde je nad poklopem volný prostor odpovídající výšce uličky. Jakýkoli zdroj tepla nebo pohybující se konstrukční část musí být vzdáleny alespoň 500 mm od jakékoli části otvoru poklopu. Musí být možné prostrčit zkušební kalibr ve tvaru tenké desky o rozměrech 600 mm × 400 mm s poloměrem zaoblení rohů 200 mm ve vodorovné poloze z výšky 1 m nad podlahou vozidla od země. 7.7.5. Uličky (viz příloha 4 obrázek 6)
7.7.6. Sklon uličky Sklon uličky nesmí přesahovat:
7.7.6.1.
v podélném směru:
7.7.6.1.1.
8 % u vozidla třídy I, II nebo A, nebo
7.7.6.1.2.
12,5 % u vozidel třídy III a B, a
7.7.6.2.
v příčném směru 5 % u všech tříd. 7.7.7. Schody (viz příloha 4 obrázek 8)
7.7.8. Sedadla pro cestující (včetně sklápěcích sedadel) a prostor pro sedící cestující 7.7.8.1. Minimální šířka sedadla (viz příloha 4 obrázek 9)
7.7.8.2. Minimální hloubka sedáku (rozměr K, viz příloha 4 obrázek 11) Minimální hloubka sedáku musí být:
7.7.8.2.1.
350 mm u vozidel třídy I, A nebo B, a
7.7.8.2.2.
400 mm u vozidel třídy II nebo III. 7.7.8.3. Výška sedáku (rozměr H, viz příloha 4 obrázek 11a) Výška nestlačeného sedáku nad podlahou musí být taková, aby vzdálenost od podlahy k vodorovné rovině tečné k přednímu hornímu povrchu sedáku byla mezi 400 mm a 500 mm; tato výška se však může snížit na minimálně 350 mm u podběhů kol (přičemž se berou v úvahu odchylky povolené podle bodu 7.7.8.5.2) a u motorového prostoru/prostoru převodovky. 7.7.8.4. Vzdálenost mezi sedadly (viz příloha 4 obrázky 12A a 12B)
7.7.8.5. Prostor pro sedící cestující (viz příloha 4 obrázek 13)
7.7.8.6. Volný prostor nad místy k sezení
7.7.9. Dorozumívání se s řidičem
7.7.10. Zařízení pro výrobu horkých nápojů a kuchyňské zařízení
7.7.11. Dveře do vnitřních prostorů Každé dveře na toaletu nebo do jiného vnitřního prostoru:
7.7.11.1.
se musí samy zavírat, a pokud by mohly překážet cestujícím v případě nouze, jsou-li otevřené, nesmějí být vybaveny žádným zařízením, které by je aretovalo v otevřené poloze;
7.7.11.2.
nesmějí v otevřené poloze zakrývat žádnou kliku, ovládací zařízení pro otevírání nebo povinné značení jakýchkoli provozních dveří, nouzových dveří, únikových východů, hasicích přístrojů nebo skříněk první pomoci;
7.7.11.3.
musí být opatřeny prostředky umožňujícími otevření dveří zvnějšku prostoru v případě nouze;
7.7.11.4.
nesmí být možné uzamknout je zvnějšku, aniž by bylo možné je vždy otevřít zevnitř. 7.7.12. Spojovací schodiště dvoupodlažního vozidla (viz příloha 4 obrázek 1)
7.7.13. Prostor pro řidiče
7.7.14. Sedadlo řidiče
7.8. Umělé vnitřní osvětlení
7.9. Kloubová část kloubových vozidel
7.10. Řiditelnost kloubových vozidel Pokud se kloubové vozidlo pohybuje v přímém směru, musí se střední podélné roviny jeho tuhé části shodovat a tvořit souvislou rovinu bez jakéhokoli odklonu. 7.11. Madla a držadla 7.11.1. Obecné požadavky
7.11.2. Doplňující požadavky na madla a držadla u vozidel, která jsou určena pro dopravu stojících cestujících
7.11.3. Madla a držadla u provozních dveří
7.12. Zabezpečení v šachtě schodiště a ochrana nechráněných sedadel
7.13. Přihrádky pro zavazadla a ochrana cestujících Cestující musí být ve vozidle chráněni před předměty, které mohou při brzdění nebo zatáčení spadnout z přihrádek pro zavazadla. Pokud je vozidlo vybaveno prostory pro zavazadla, musí být konstruovány tak, aby nemohlo při prudkém zabrzdění dojít k vypadnutí zavazadel. 7.14. Poklopy v podlaze, jsou-li namontovány
7.15. Vizuální zábava
7.16. Trolejbusy
7.17. Ochrana cestujících ve vozidlech bez střechy Každé vozidlo bez střechy musí mít:
7.17.1.
spojitý čelní panel přes celou šířku té části vozidla, která nemá střechu, o výšce nejméně 1 400 mm od úrovně podlahy přiléhající k čelnímu panelu;
7.17.2.
spojitou ochranu podél stran a na zadní straně té části vozidla, která nemá střechu, o výšce nejméně 1 100 mm po stranách a 1 200 mm na zadní straně vozidla, měřeno od úrovně podlahy přiléhající k těmto panelům. Tato ochrana musí být tvořena spojitými bočními panely a zadním panelem o výšce nejméně 700 mm od úrovně podlahy přiléhající k těmto panelům a musí být kombinována s jedním nebo několika spojitými madly, která musí mít tyto vlastnosti:
a)
žádný rozměr řezu nesmí být menší než 20 mm nebo větší než 45 mm;
b)
rozměr jakékoli mezery mezi madlem a jakýmkoli sousedním madlem nebo panelem nesmí být větší než 200 mm;
c)
musí být pevně připojena ke konstrukci vozidla;
d)
dveře východů se považují za součást této ochrany. 7.18. Prostředky pro výhled a komunikaci U vozidel bez střechy musí mít řidič k dispozici vizuální prostředky, například zrcadlo, periskop nebo videokameru/monitor, které mu umožní pozorovat chování cestujících v prostoru bez střechy. Kromě toho musí být k dispozici systém pro komunikaci, který řidiči umožňuje komunikovat s cestujícími. |
Dodatek
Ověření mezí statického náklonu výpočtem
1. |
Vozidlo může prokázat splnění požadavku uvedeného v příloze 3 bodu 7.4 výpočetní metodou schválenou technickou zkušebnou provádějící zkoušky pro schválení typu. |
2. |
Technická zkušebna odpovědná za provádění zkoušek pro schválení typu může vyžadovat, aby byly na částech vozidla provedeny zkoušky, které by ověřily předpoklady učiněné ve výpočtu. |
3. |
Přípravy pro výpočet
|
4. |
Platnost výpočetní metody
|
PŘÍLOHA 4
VYSVĚTLUJÍCÍ SCHÉMATA
Obrázek 1
Přístup k provozním dveřím
(viz příloha 3 bod 7.7.1)
Zkušební kalibr 1
Zkušební kalibr 2
Třída vozidla |
Výška horního panelu (mm) (Rozměr „A“ na obrázku 1) |
|
Zkušební kalibr 1 |
Zkušební kalibr 2 |
|
Třída A |
950 (*1) |
950 |
Třída B |
700 (*1) |
950 |
Třída I |
1 100 |
1 100 |
Třída II |
950 |
1 100 |
Třída III |
850 |
1 100 |
(*1)
U vozidel třídy A nebo B může být dolní panel vodorovně posunut vůči hornímu panelu za předpokladu, že posun je ve stejném směru. |
Obrázek 2
Přístup k provozním dveřím
(viz příloha 3 bod 7.7.1.4)
Obrázek 3
Určení volného přístupu ke dveřím (rozměry v mm)
(viz příloha 3 bod 7.7.1.9.1)
Obrázek 4
Určení volného přístupu ke dveřím (rozměry v mm)
(viz příloha 3 bod 7.7.1.9.2)
Obrázek 5
Přístup k nouzovým dveřím
(viz příloha 3 bod 7.7.2)
Obrázek 6
Figurína pro uličky
Jednopodlažní |
||||||
Třída |
B (mm) |
C (mm) |
D (mm) |
E (mm) |
F (mm) |
|
A |
550 |
350 |
500 (1) |
1 900 (1) |
900 |
|
B |
450 |
300 |
300 |
1 500 |
900 |
|
I |
550 |
450 (2) |
500 (1) |
1 900 (1) |
900 |
|
II |
550 |
350 |
500 (1) |
1 900 (1) |
900 |
|
III |
450 |
300 (3) |
500 (1) |
900 (4) |
||
Dvoupodlažní |
||||||
I |
DP |
550 |
450 (2) |
500 |
1 800 (5) |
1 020 (5) |
HP |
550 |
450 (2) |
500 |
1 680 |
900 |
|
II |
DP |
550 |
350 |
500 |
1 800 (5) |
1 020 (1) |
HP |
550 |
350 |
500 |
1 680 |
900 |
|
III |
DP |
450 |
300 (3) |
500 |
1 800 (5) |
1 020 (5) |
HP |
450 |
300 (3) |
500 |
1 680 |
900 |
|
(1)
Výšku horního válce, a tím i celkovou výšku, lze snížit o 100 mm v kterékoli části uličky za: a) příčnou rovinou umístěnou ve vzdálenosti 1,5 m před osou zadní nápravy (nejpřednější zadní nápravy u vozidel, která mají více než jednu zadní nápravu); a b) příčnou svislou rovinou umístěnou u zadního okraje provozních dveří nebo nejzadnějších provozních dveří, jestliže existuje více provozních dveří.
(2)
Průměr spodního válce lze snížit z 450 mm na 400 mm v kterékoli části uličky za přednější z těchto dvou rovin: a) příčná svislá rovina umístěná ve vzdálenosti 1,5 m před osou zadní nápravy (nejpřednější zadní nápravy u vozidel, která mají více než jednu zadní nápravu); a b) příčná svislá rovina umístěná u zadního okraje nejzadnějších provozních dveří mezi nápravami. Pro účely výše uvedeného se každá tuhá část kloubového vozidla považuje za samostatnou část.
(3)
220 mm u sedadel pohyblivých do stran (viz bod 7.7.5.3 přílohy 3).
(4)
V případě vozidla, u něhož se část podlaží nachází přímo nad prostorem pro řidiče, může být celková výška měřicího zařízení snížena (snížením výšky spodního válce) z 1 900 mm na 1 680 mm před příčnou svislou rovinou, která se kryje s osou přední nápravy.
(5)
Celková výška kalibru může být snížena (snížením výšky spodního válce): a) z 1 800 mm na 1 680 mm v kterékoli části uličky dolního podlaží za příčnou svislou rovinou umístěnou 1 500 mm před středem zadní nápravy (nejpřednější zadní nápravy u vozidel, která mají více než jednu zadní nápravu); b) z 1 800 mm na 1 770 mm u provozních dveří, které jsou umístěny před přední nápravou v kterékoli části uličky mezi dvěma příčnými svislými rovinami umístěnými 800 mm před a za osou přední nápravy. |
Obrázek 7
Vymezení předního prostoru uličky (rozměry v mm)
(viz příloha 3 bod 7.7.5.1.1.1)
Obrázek 8
Schody pro cestující (rozměry v mm)
(viz příloha 3 bod 7.7.7)
Výška nad úrovní země, nenaložené vozidlo
Třídy |
I a A |
II, III a B |
|
První schod od podlahy „D“ |
Max. výška (mm) |
340 (1) |
|
Min. hloubka (mm) |
300 (*1) |
||
Ostatní schody „E“ |
Max. výška (mm) |
250 (4) |
350 (5) |
Min. výška (mm) |
120 |
||
Min. hloubka (mm) |
200 |
||
(*1)
230 mm u vozidel s kapacitou do 22 cestujících.
(1)
700 mm u nouzových dveří. 1 500 mm u nouzových dveří v horním podlaží dvoupodlažního vozidla. 850 mm maximálně u nouzových dveří v dolním podlaží dvoupodlažního vozidla.
(2)
430 mm u vozidla s výhradně mechanickým zavěšením náprav.
(3)
U alespoň jedněch provozních dveří; 400 mm u ostatních provozních dveří.
(4)
300 mm u schodů u dveří za nejzadnější nápravou.
(5)
250 mm v uličkách u vozidel s kapacitou do 22 cestujících. Poznámky: 1. U dvoudílných dveří se schody v každé polovině přístupového průchodu posuzují samostatně. 2. Rozměr „E“ nemusí být pro každý schod tentýž. |
Obrázek 9
Šířka sedadel pro cestující (rozměry v mm)
(viz příloha 3 bod 7.7.8.1)
|
G (mm) minimum |
|
F (mm) min. |
Spojená sedadla |
Samostatná sedadla |
200 (*1) |
225 |
250 |
(*1)
225 pro třídu III. |
Obrázek 9A
Šířka sedadel pro cestující (rozměry v mm)
(viz příloha 3 bod 7.7.8.1.3)
|
G (mm) min. |
|
F (mm) min. |
Spojená sedadla |
Samostatná sedadla |
200 |
200 |
200 |
Obrázek 10
Přípustný výčnělek ve výšce ramen (rozměry v mm)
Příčný průřez minimálního volného prostoru ve výšce ramen pro sedadlo při stěně vozidla
(viz příloha 3 bod 7.7.8.1.4)
G = 225 mm u spojeného sedadla
G = 250 mm u samostatného sedadla
G = 200 mm u vozidel o šířce menší než 2,35 m
Obrázek 11a
Hloubka a výška sedáku
(viz příloha 3 body 7.7.8.2 a 7.7.8.3)
H = 400/500 mm (*)
K = min. 350 mm (**)
(*) 350 mm u podběhů kol a motorového prostoru.
(**) 400 mm u vozidel třídy II a III.
Obrázek 11b
Prostor pro nohy cestujících sedících za sedadlem směřujícím do uličky nebo na něm
(viz příloha 3 bod 7.7.8.5.2)
Obrázek 12A
Vzdálenost mezi sedadly
(viz příloha 3 bod 7.7.8.4)
|
H |
Třídy I, A a B |
650 mm |
Třídy II a III |
680 mm |
Obrázek 12B
Zkušební kalibr pro rozměr H
(viz příloha 3 bod 7.7.8.4.2)
Tloušťka kalibru: max. 5 mm
Obrázek 13
Prostor pro cestující sedící za přepážkou nebo za tuhou konstrukcí jinou než sedadlo
(viz příloha 3 bod 7.7.8.5.1)
Obrázek 14
Přípustný výčnělek do prostoru nad sedadlem (rozměry v mm)
Příčný průřez minimálního volného prostoru nad sedadlem při stěně vozidla
(viz příloha 3 bod 7.7.8.6.3.1)
Obrázek 15
Přípustný výčnělek nad místem k sezení
(viz příloha 3 bod 7.7.8.6.3.2)
I (mm)
400 až 500
(pro třídy A, B, I a II minimálně 350 mm u podběhů kol a motorového prostoru/motorových prostorů)
Obrázek 16
Přípustný výčnělek v dolní části prostoru pro cestující (rozměry v mm)
(viz příloha 3 bod 7.7.8.6.3.3)
(*) 150 mm u nízkopodlažních vozidel.
(**) 0,03 m2 u nízkopodlažních vozidel.
Obrázek 17
Přípustný výčnělek u zadních rohových sedadel
Půdorys předepsané plochy sedadla (dvě postranní sedadla v zadní části)
(viz příloha 3 bod 7.7.8.6.3.4)
Obrázek 18
Přípustný výčnělek podběhu kola nepřesahujícího svislou osu postranního sedadla
(viz příloha 3 bod 7.7.8.6.4.2.1)
Obrázek 19
Přípustný výčnělek podběhu kola přesahujícího svislou osu postranního sedadla (rozměry v mm)
(viz příloha 3 bod 7.7.8.6.4.2.2)
Obrázek 20
Zkušební zařízení pro umístění držadel
(viz příloha 3 bod 7.11.2.1)
Obrázek 21
Referenční invalidní vozík
(viz příloha 8 bod 3.6.4)
Celková délka l |
: |
1 200 mm |
Celková šířka b |
: |
700 mm |
Celková výška h |
: |
1 090 mm |
Poznámka: Uživatel invalidního vozíku sedící v invalidním vozíku přidává 50 mm k celkové délce a vytváří výšku 1 350 mm nad zemí.
Obrázek 22
Minimální volný prostor pro uživatele invalidního vozíku v prostoru pro invalidní vozík (rozměry v mm)
(viz příloha 8 bod 3.6.1)
Obrázek 23
Symboly přístupnosti
(viz příloha 8 body 3.2.8, 3.6.6 a 3.10.4)
Obrázek 23A
Piktogram pro uživatele invalidních vozíků
|
nebo |
|
Barva: modré pozadí s bílým symbolem
Rozměr: průměr alespoň 130 mm
Reference pro zásady vytváření bezpečnostních symbolů: ISO 3864-1:2002
Obrázek 23B
Piktogram pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace, jiné než uživatele invalidních vozíků
Barva: modré pozadí s bílým symbolem
Rozměr: průměr alespoň 130 mm
Reference pro zásady vytváření bezpečnostních symbolů: ISO 3864-1:2002
Obrázek 23C
Piktogram pro prostor pro kočárek a golfový kočárek
Barva: modré pozadí s bílým symbolem
Rozměr: průměr alespoň 130 mm
Reference pro zásady vytváření bezpečnostních symbolů: ISO 3864-1:2011
Obrázek 24
(Vyhrazeno)
Obrázek 25
Prostor pro nohy cestujících
(viz příloha 3 bod 7.7.1.6)
Obrázek 26
Vyhrazeno
Obrázek 27
Přístup ke dveřím řidiče
(viz příloha 3 bod 7.6.1.7.2)
Obrázek 28
Přístup ke dveřím řidiče
(viz příloha 3 bod 7.6.1.9.3)
Obrázek 29
Příklad opěradla pro invalidní vozík směřující dozadu
(viz příloha 8 bod 3.8.6)
Obrázek 30
PŘÍLOHA 5
(Vyhrazeno)
PŘÍLOHA 6
Pokyny pro měření uzavíracích sil dveří ovládaných servomotorem
(viz příloha 3 bod 7.6.5.6.1.1)
a reakčních sil ramp ovládaných servomotorem
(viz příloha 8 bod 3.11.4.3.3)
1. OBECNĚ
Uzavírání dveří ovládaných servomotorem a činnost ramp ovládaných servomotorem jsou dynamické procesy. Když pohybující se dveře nebo rampa narazí na překážku, výsledkem je dynamická reakční síla, jejíž průběh (v čase) závisí na několika faktorech (například hmotnost dveří nebo rampy, zrychlení, rozměry).
2. DEFINICE
2.1. |
Uzavírací nebo reakční síla F(t) je funkcí času, měřená u vnějších okrajů dveří nebo rampy (viz níže uvedený bod 3.2). |
2.2. |
Špičková síla FS je maximální hodnota uzavírací nebo reakční síly. |
2.3. |
Činná síla FE je průměrná hodnota uzavírací nebo reakční síly vztažená k délce impulsu:
|
2.4. |
Délka impulsu T je časový úsek mezi t1 a t2: T = t2 – t1 kde:
|
2.5. |
Vztah mezi výše uvedenými parametry je znázorněn na obrázku 1 (jako příklad): Obrázek 1
|
2.6. |
Síla sevření nebo průměrná reakční síla FC je aritmetická střední hodnota činných sil měřených ve stejném měřicím bodě několikrát po sobě:
|
3. MĚŘENÍ
3.1. |
Podmínky měření:
3.1.1.
Teplotní rozsah: 10 °C až 30 °C
3.1.2.
Vozidlo musí stát na vodorovném povrchu. U měření rampy musí být tento povrch vybaven pevně namontovaným blokem nebo podobným zařízením, proti jehož přední straně může rampa působit. |
3.2. |
Body měření jsou:
3.2.1.
U dveří:
3.2.1.1.
na hlavních uzavírajících se okrajích dveří: jeden bod ve středu dveří; jeden bod 150 mm nad dolním okrajem dveří.
3.2.1.2.
U dveří vybavených zařízením bránícím sevření při otvírání: na přilehlých uzavírajících se okrajích dveří v tom bodu, který se považuje za nejnebezpečnější místo sevření.
3.2.2.
U ramp:
3.2.2.1.
na vnějším okraji rampy umístěném kolmo ke směru jejího pohybu: jeden bod ve středu rampy; jeden bod 100 mm směrem dovnitř od okrajů rovnoběžných se směrem pohybu rampy. |
3.3. |
Aby se stanovila síla sevření nebo průměrná reakční síla podle bodu 2.6, musí se v každém bodě měření provést nejméně tři měření. |
3.4. |
Signál uzavírající síly nebo reakční síly se zaznamenává pomocí dolnopropustného filtru s mezní frekvencí 100 Hz. Práh citlivosti a práh poklesu, které omezují délku impulsu, se stanoví na 50 N. |
3.5. |
Odchylka uvedených údajů od jmenovité hodnoty nesmí být větší než ± 3 %. |
4. MĚŘICÍ ZAŘÍZENÍ
4.1. |
Měřicí zařízení sestává ze dvou částí: držadla a měřicí části, kterou je siloměr (viz obrázek 2). |
4.2. |
Siloměr musí mít tyto vlastnosti:
|
PŘÍLOHA 7
Alternativní požadavky pro vozidla třídy A a B
1. |
Vozidla třídy A a B musí splňovat požadavky přílohy 3 s těmito výjimkami:
a)
místo přílohy 3 bodu 7.6.3.1 může vozidlo splňovat bod 1.1 této přílohy;
b)
místo přílohy 3 bodu 7.6.2 může vozidlo splňovat bod 1.2 této přílohy. 1.1. Minimální rozměry východů Jednotlivé druhy východů musí mít tyto minimální rozměry:
|
PŘÍLOHA 8
Vhodná úprava a přístupnost pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace
1. OBECNĚ
Tato příloha obsahuje ustanovení, která se vztahují na vozidla konstruovaná pro snadný přístup cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace a uživatelům invalidních vozíků.
2. OBLAST PŮSOBNOSTI
Tyto požadavky platí pro vozidla umožňující snadnější přístup osobám s omezenou schopností pohybu a orientace.
3. POŽADAVKY
3.1. Schody
Nejméně u jedněch provozních dveří nesmí výška prvního schodu od země přesahovat 250 mm u vozidel třídy I a A a 320 mm u vozidel třídy II, III a B. V případě, kdy tento požadavek splňují pouze jedny provozní dveře, nesmí na nich být překážka nebo označení, které by bránilo jejich užívání jak pro nástup, tak pro výstup.
Další možností je, že u vozidel třídy I a A nesmí první schod od země být výše než 270 mm ve dvou dveřních otvorech, jednom vstupu a jenom výstupu.
U nízkopodlažních vozidel smí být využit pouze systém snížení výšky podlahy, nikoli však zasouvatelný schod.
U ostatních vozidel smí být využit systém snížení výšky podlahy a/nebo zasouvatelný schod.
Výška schodů v přístupovém průchodu nesmí být u výše uvedených dveří a po délce celé uličky větší než 200 mm u vozidel třídy I a A a 250 mm u vozidel třídy II, III a B.
Přechod ze snížené uličky do prostoru k sezení se nepovažuje za schod.
3.2. Vyhrazená sedadla a prostor pro cestující s omezenou schopností pohybu a orientace
3.2.1. |
Sedadla musí být směrovaná buď dopředu, nebo dozadu, musí být umístěna poblíž provozních dveří vhodných pro nástup a pro výstup a musí splňovat ustanovení bodu 3.1 výše. |
3.2.2. |
Pod alespoň jedním z vyhrazených sedadel nebo vedle něj musí být dostatečný prostor pro vodicího psa. Tento prostor netvoří součást uličky. |
3.2.3. |
Mezi místy k sezení a uličkou musí být u sedadel namontovány loketní opěrky a tyto opěrky musí být možné snadno odklonit, aby se umožnil snadný přístup k sedadlu. U sedadel umístěných proti sobě může být jedno ze sedadel u uličky vybaveno svislou tyčí. Tato tyč musí být umístěna tak, aby byl cestující bezpečně držen na sedadle a aby byl k sedadlu umožněn snadný přístup. |
3.2.4. |
Minimální šířka sedáku vyhrazeného sedadla, měřená od svislé roviny procházející středem tohoto místa k sezení, je 220 mm na každou stranu. |
3.2.5. |
Výška nestlačeného sedáku vzhledem k podlaze musí být taková, aby vzdálenost od podlahy k vodorovné rovině tečné k hornímu přednímu povrchu sedáku byla v rozmezí od 400 mm do 500 mm. |
3.2.6. |
Prostor pro nohy u vyhrazených sedadel se musí rozprostírat před sedadlem před svislou rovinou procházející předním okrajem sedáku. Prostor pro nohy nesmí mít v žádném směru sklon větší než 8 %. U vozidel třídy I a A nesmí svislá vzdálenost mezi podlahou prostoru k sezení a navazující uličkou být větší než 250 mm. |
3.2.7. |
Každé místo pro vyhrazené sedadlo musí mít volnou výšku nejméně 1 300 mm u vozidel třídy I a A a 900 mm u vozidel třídy II, měřeno od nejvyššího bodu nestlačeného sedáku. Tato volná výška se musí rozprostírat nad svislým průmětem sedadla o minimální požadované šířce 440 mm a příslušného prostoru pro nohy. Výčnělek opěradla sedadla nebo jiných předmětů do tohoto prostoru je přípustný za předpokladu, že se zachová minimální svislá výška rozprostírající se 230 mm před sedákem. Pokud je vyhrazené sedadlo umístěno proti přepážce o výšce větší než 1 200 mm, musí být tento prostor 300 mm. Od okrajů volného prostoru vymezeného výše jsou povoleny výčnělky v souladu s přílohou 3 body 7.7.8.6.3.1 až 7.7.8.6.3.4 tak, jako by odkaz na volný prostor v příloze 3 bodech 7.7.8.6.1 a 7.7.8.6.2 byl odkazem na volný prostor vymezený výše. Mohou se použít ustanovení přílohy 3 bodu 7.7.8.1.4. Výčnělky držadel nebo madel, jak je uvedeno v bodě 3.4.2, smí pronikat nejvýše 100 mm od boční stěny do volného prostoru nad svislým průmětem prostoru pro nohy. |
3.2.8. |
Vozidla, která jsou vybavena vyhrazeným sedadlem, musí být opatřena piktogramem/piktogramy podle přílohy 4 obrázku 23B, viditelným(i) zvnějšku, a to jak na přední straně vozidla u okraje vozovky, tak v blízkosti odpovídajících provozních dveří. Piktogram musí být umístěn rovněž uvnitř vozidla v blízkosti vyhrazeného sedadla. |
3.3. Dorozumívací zařízení
3.3.1. |
V blízkosti každého vyhrazeného sedadla a v každém prostoru pro invalidní vozíky musí být umístěno dorozumívací zařízení, které musí být ve výšce mezi 700 mm a 1 200 mm nad podlahou. |
3.3.2. |
Dorozumívací zařízení v prostoru dolního podlaží musí být ve výšce mezi 800 mm a 1 500 mm tam, kde nejsou žádná sedadla. |
3.3.3. |
(Vyhrazeno) |
3.3.4. |
Je-li vozidlo vybaveno rampou nebo zdviží, musí být zařízení pro dorozumívání se s řidičem namontováno zvenčí v blízkosti dveří ve výšce 850 mm až 1 300 mm od země. Tento požadavek neplatí pro dveře v přímém zorném poli řidiče. |
3.4. Madla u vyhrazených sedadel
3.4.1. |
Mezi vyhrazenými sedadly uvedenými v příloze 3 bodě 7.7.8.5.3 a nejméně jedněmi provozními dveřmi vhodnými pro nástup a výstup musí být k dispozici madlo ve výšce mezi 800 mm a 900 mm nad úrovní podlahy. Přerušení je přípustné tam, kde je nutné získat přístup k prostoru pro invalidní vozík, sedadlu umístěnému nad podběhem kola, schodišti, přístupovému průchodu nebo uličce. Žádné přerušení madla nesmí přesahovat 1 050 mm a alespoň na jedné straně přerušení musí být k dispozici svislé madlo. |
3.4.2. |
Madla nebo držadla musí být umístěna v blízkosti vyhrazených sedadel tak, aby usnadňovala usednutí na sedadlo a vstávání z něj, a musí být konstruována tak, aby je cestující mohl snadno uchopit. |
3.5. Sklon podlahy
Sklon každé uličky, přístupového průchodu nebo plochy podlahy mezi jakýmkoli vyhrazeným sedadlem nebo prostorem pro invalidní vozík a alespoň jedním vstupem a výstupem nebo kombinovaným vstupem a výstupem nesmí překročit 8 %. Takové plochy se sklonem musí být opatřeny protiskluzovým povrchem.
3.6. Ustanovení pro umístění invalidního vozíku
3.6.1. |
Pro každého uživatele invalidního vozíku musí být v prostoru pro cestující zajištěna zvláštní plocha o šířce nejméně 750 mm a délce 1 300 mm. Podélná rovina této zvláštní plochy musí být rovnoběžná s podélnou rovinou vozidla, povrch podlahy této zvláštní plochy musí mít protiskluzové vlastnosti a maximální sklon nesmí v žádném směru přesahovat 5 %. U invalidního vozíku směřujícího dozadu, který splňuje požadavky bodu 3.8.4 této přílohy, nesmí sklon v podélném směru překročit 8 %, pokud se jedná o sklon směrem nahoru od přední části k zadní části zvláštní plochy. U prostoru pro invalidní vozík konstruovaného pro orientaci invalidního vozíku směrem vpřed smí do prostoru pro invalidní vozík zasahovat horní část opěradla sedadla umístěného před ním, jestliže je zajištěn volný prostor, jak je znázorněno v příloze 4 na obrázku 22. |
3.6.2. |
Musí být k dispozici alespoň jedny dveře, kterými mohou projet uživatelé invalidních vozíků. U vozidel třídy I musí být alespoň jedněmi dveřmi pro přístup invalidních vozíků provozní dveře. Dveře pro přístup invalidních vozíků musí být opatřeny zařízením pro nastupování podle ustanovení bodu 3.11.3 (zdviž) nebo 3.11.4 (rampa) této přílohy. |
3.6.3. |
Dveře pro přístup invalidních vozíků, které nejsou provozními dveřmi, musí mít minimální výšku 1 400 mm. Minimální šířka všech dveří, které umožňují přístup invalidních vozíků, je 900 mm, přičemž tuto šířku lze zmenšit o 100 mm, pokud se měření provádí v úrovni držadel. |
3.6.4. |
Do zvláštního prostoru/zvláštních prostorů musí být pro uživatele invalidního vozíku možné vjet bez překážek a snadno zvenku alespoň jedněmi dveřmi pro přístup invalidních vozíků na referenčním invalidním vozíku o rozměrech podle přílohy 4 obrázku 21.
|
3.6.5. |
Ve vozidlech třídy I a A vybavených rampou pro přístup invalidních vozíků musí být možný nástup a výstup referenčního invalidního vozíku o rozměrech podle přílohy 4 obrázku 21, když se invalidní vozík pohybuje směrem dopředu. |
3.6.6. |
Vozidla, která jsou vybavena prostorem pro invalidní vozík, musí být opatřena piktogramem/piktogramy podle přílohy 4 obrázku 23A, viditelným(i) zvnějšku, a to jak na přední straně vozidla u okraje vozovky, tak v blízkosti odpovídajících provozních dveří. Jeden takový piktogram musí být umístěn uvnitř vozidla v blízkosti každého prostoru pro invalidní vozík a musí uvádět, zda má být invalidní vozík umístěn směrem dopředu nebo dozadu. |
3.7. Sedadla a stojící cestující v prostoru pro invalidní vozík
3.7.1. |
V prostoru pro invalidní vozík smí být namontována sklápěcí sedadla. Taková sedadla, pokud jsou ve sklopené poloze a nejsou používána, však nesmějí zasahovat do prostoru pro invalidní vozík. |
3.7.2. |
Vozidlo lze v prostoru pro invalidní vozík vybavit odnímatelnými sedadly, a to za předpokladu, že taková sedadla může řidič nebo člen posádky snadno odejmout. |
3.7.3. |
Pokud u vozidel třídy I, II a A prostor pro nohy u jakéhokoli sedadla nebo část sklápěcího sedadla při užívání zasahuje do prostoru pro invalidní vozík, musí být taková sedadla opatřena značkou nebo musí být tato značka připevněna v jejich blízkosti, přičemž značka obsahuje následující text, rovnocenný text nebo piktogram: „Prosím uvolněte tento prostor pro uživatele invalidního vozíku“. Na jakákoli textová označení se použijí ustanovení přílohy 3 bodu 7.6.11.8. |
3.7.4. |
U vozidel, ve kterých se nachází prostor pro invalidní vozík určený výhradně pro použití uživatelem invalidního vozíku podle přílohy 3 bodu 7.2.2.2.10, musí být tento prostor zřetelně označen následujícím textem, rovnocenným textem nebo piktogramem: „Prostor určený výhradně pro uživatele invalidního vozíku.“ Na jakákoli textová označení se použijí ustanovení přílohy 3 bodu 7.6.11.8. |
3.8. Stabilita invalidních vozíků
3.8.1. |
Ve vozidlech, u nichž se vyžaduje montáž zádržného systému pro cestující, musí být prostor pro invalidní vozík konstruován tak, aby uživatel invalidního vozíku cestoval v poloze směrem dopředu, a tento prostor musí být vybaven zádržnými systémy, které splňují buď požadavky bodu 3.8.2, nebo bodu 3.8.3 níže. Ve vozidlech, u nichž se nevyžaduje montáž zádržného systému pro cestující, musí být prostor pro invalidní vozík vybaven zádržnými systémy, které splňují buď požadavky bodu 3.8.2 nebo 3.8.3, nebo musí splňovat požadavky bodu 3.8.4. |
3.8.2. |
Invalidní vozík orientovaný směrem vpřed – požadavky statické zkoušky
|
3.8.3. |
Invalidní vozík orientovaný směrem vpřed – požadavky hybridní zkoušky
|
3.8.4. |
Invalidní vozík orientovaný směrem vzad – požadavky statické zkoušky
|
3.8.5. |
Požadavky na opěradlo a oporu
|
3.8.6. |
Příklad opěradla, které splňuje požadavky bodu 3.8.4.1.3 (viz příloha 4 obrázek 29).
|
3.9. Ovladače dveří
3.9.1. |
Pokud jsou dveře uvedené v bodě 3.6 vybaveny ovladači otevírání pro použití za běžných podmínek, pak tyto ovladače:
3.9.1.1.
pokud jde o vnější ovladače, musí být na dveřích nebo v jejich blízkosti ve výšce mezi 850 mm a 1 300 mm od země a ve vzdálenosti maximálně 900 mm od těchto dveří; a
3.9.1.2.
pokud jde o vnitřní ovladače ve vozidlech třídy I, II a III, musí být na dveřích nebo v jejich blízkosti ve výšce mezi 850 mm a 1 300 mm od povrchu podlahy nejblíže u ovladače a nesmí být dál než 900 mm v jakémkoli směru od otvoru dveří. |
3.10. Ustanovení týkající se umístění nesložených kočárků nebo golfových kočárků
3.10.1. |
(Vyhrazeno) |
3.10.2. |
Prostor pro nesložený kočárek nebo golfový kočárek musí být nejméně 750 mm široký a 1 300 mm dlouhý. Jeho podélná rovina musí být rovnoběžná s podélnou rovinou vozidla a povrch podlahy musí mít protiskluzové vlastnosti. |
3.10.3. |
Přístup do prostoru pro kočárky nebo golfové kočárky musí být zajištěn v souladu s těmito ustanoveními:
3.10.3.1.
Nesložený kočárek nebo golfový kočárek musí být možné přemístit bez překážek a snadno zvenku do určeného prostoru (prostorů) vozidla alespoň jedněmi z provozních dveří.
|
3.10.4. |
Prostor musí být opatřen piktogramem znázorněným na obrázku 23C v příloze 4.
|
3.10.5. |
Pokud jde o stabilitu nesloženého kočárku nebo golfového kočárku, platí tyto požadavky:
3.10.5.1.
jedna z podélných stran prostoru pro kočárek nebo golfový kočárek musí být bokem nebo stěnou vozidla nebo přepážkou;
3.10.5.2.
v přední části prostoru pro kočárek nebo golfový kočárek musí být kolmo na podélnou osu vozidla namontována opora nebo opěradlo;
3.10.5.3.
opora nebo opěradlo musí být konstruovány tak, aby se kočárek nebo golfový kočárek nemohl převrátit, a musí splňovat ustanovení bodu 3.8.5 výše;
3.10.5.4.
na boku nebo stěně vozidla nebo na přepážce musí být namontováno madlo nebo držadlo tak, aby ho doprovázející osoba mohla snadno uchopit. Toto madlo nesmí přesahovat svislý průmět prostoru pro kočárek nebo golfový kočárek o více než 90 mm, a to pouze ve výšce alespoň 850 mm nad podlahou prostoru pro kočárek nebo golfový kočárek;
3.10.5.5.
na opačné straně prostoru pro kočárek nebo golfový kočárek musí být namontováno zasouvatelné madlo nebo rovnocenné pevné zařízení, aby se omezil jakýkoli boční posun kočárku nebo golfového kočárku. |
3.10.6. |
Tento prostor musí být vybaven zvláštním ovladačem, například tlačítkem, který cestujícím s nesloženým kočárkem nebo golfovým kočárkem umožní dát řidiči znamení, aby zastavil na příští zastávce. Použijí se obecné požadavky přílohy 3 bodu 7.7.9.1. |
3.10.7. |
Ovladače musí být opatřeny piktogramem popsaným na obrázku 23C v příloze 4. Rozměry piktogramu mohou být zmenšeny podle potřeby. |
3.10.8. |
Prostor pro nesložený kočárek nebo golfový kočárek se může nacházet bezprostředně vedle prostoru pro invalidní vozík, a tvořit tak jeho rozšířenou část. Výčnělky tyčí fungující jako držadla pro stojící cestující smí být povoleny, je-li splněn požadavek bodu 3.10.3 této přílohy. |
3.10.9. |
Jsou-li splněny příslušné požadavky, mohou být s prostorem pro umístění nesloženého kočárku nebo golfového kočárku kombinovány další prostory pro invalidní vozík. V takovém případě musí být takový prostor opatřen značkou nebo musí být tato značka připevněna v jeho blízkosti, přičemž značka obsahuje následující text, rovnocenný text nebo piktogram: „Prosím uvolněte tento prostor pro uživatele invalidního vozíku“. |
3.11. Ustanovení týkající se zařízení pro nastupování
3.11.1. |
Obecné požadavky:
3.11.1.1.
Ovladače, kterými jsou ovládána zařízení pro nastupování, musí být jako takové zřetelně označeny. Na vysunutou nebo spuštěnou polohu zařízení pro nastupování musí být řidič upozorněn sdělovačem.
3.11.1.2.
V případě selhání bezpečnostního zařízení nesmí být možné uvést zdviže, rampy a systémy snížení výšky podlahy v činnost, pokud je nelze bezpečně obsluhovat ručně. Typ a umístění nouzového ovládání mechanismu musí být zřetelně označeny. V případě výpadku proudu musí být možné zdviže a rampy obsluhovat ručně.
3.11.1.3.
Zařízení pro nastupování může bránit přístupu k jedněm z provozních nebo nouzových dveří vozidla za předpokladu, že jsou zevnitř i zvnějšku vozidla splněny dvě následující podmínky.
|
3.11.2. |
Systém snížení výšky podlahy
|
3.11.3. |
Zdviž
|
3.11.4. |
Rampa
|
PŘÍLOHA 9
(Vyhrazeno)
PŘÍLOHA 10
Schválení typu samostatného technického celku a schválení typu vozidla s karoserií, která již byla schválena jako samostatný technický celek
1. SCHVÁLENÍ TYPU SAMOSTATNÉHO TECHNICKÉHO CELKU
1.1. |
Aby bylo možné udělit karoserii vozidla schválení typu samostatného technického celku podle tohoto předpisu, musí výrobce prokázat ke spokojenosti schvalovacího orgánu splnění podmínek, jež jako výrobce uvádí. Ostatní podmínky tohoto předpisu musí být splněny a prokázány podle bodu 2. |
1.2. |
Schválení může být uděleno při splnění podmínek u úplného vozidla (jako např. vlastnosti vhodného podvozku, omezení použití nebo instalace), přičemž tato omezení musí být uvedena na certifikátu schválení typu. |
1.3. |
Veškeré takové podmínky musí být náležitým způsobem sděleny kupujícímu karoserie vozidla nebo výrobci další konstrukční fáze vozidla. |
2. SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA S KAROSERIÍ, KTERÁ JIŽ BYLA SCHVÁLENA JAKO SAMOSTATNÝ TECHNICKÝ CELEK.
2.1. |
Aby bylo podle tohoto předpisu možné udělit schválení typu vozidlu s karoserií, která již byla schválena jako samostatný technický celek, musí výrobce prokázat ke spokojenosti schvalovacího orgánu dodržení požadavků tohoto předpisu, které ještě nebyly splněny a prokázány podle bodu 1, přičemž se musí přihlédnout k jakémukoli předchozímu schválení typu pro nedokončené vozidlo. |
2.2. |
Musí být splněny veškeré požadavky podle bodu 1.2 výše. |
PŘÍLOHA 11
Hmotnosti a rozměry
1. |
Tato příloha se vztahuje na hmotnosti a rozměry motorových vozidel kategorií M2 a M3 v míře nezbytné pro schvalování vozidla z hlediska jeho celkové konstrukce. |
2. |
DEFINICE Pro účely této přílohy:
2.1.
„Skupinou náprav“ se rozumí nápravy, které jsou částí podvozku. Skupina dvou náprav se nazývá dvounápravový podvozek a skupina tří náprav třínápravový podvozek. Podle zvyklosti se jednotlivá náprava považuje za skupinu o jedné nápravě.
2.2.
„Rozměry vozidla“ se rozumí výrobcem uvedené rozměry vozidla dané jeho konstrukcí.
2.3.
„Maximální technicky přípustnou hmotností na nápravu (m)“ se rozumí hmotnost odpovídající maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení působícímu nápravou na povrch vozovky, danému konstrukcí vozidla a nápravy a uvedenému výrobcem vozidla.
2.4.
„Maximální technicky přípustnou hmotností na skupinu náprav (μ)“ se rozumí hmotnost odpovídající maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení působícímu skupinou náprav na povrch vozovky, danému konstrukcí vozidla a skupiny náprav a uvedenému výrobcem vozidla.
2.5.
„Přípojnou hmotností“ se rozumí celkové zatížení působící na povrch vozovky nápravou/nápravami taženého vozidla/tažných vozidel.
2.6.
„Maximální technicky přípustnou přípojnou hmotností (TM)“ se rozumí maximální přípojná hmotnost uvedená výrobcem.
2.7.
„Maximální technicky přípustnou hmotností působící v bodě spojení na vozidlo“ se rozumí hmotnost odpovídající maximálnímu přípustnému statickému svislému zatížení v bodě spojení, danému konstrukcí vozidla a/nebo spojovacího zařízení a uvedenému výrobcem. Podle definice tato hmotnost nezahrnuje hmotnost spojovacího zařízení vozidla.
2.8.
„Maximální technicky přípustnou hmotností naložené jízdní soupravy (MC)“ se rozumí celková hmotnost soupravy vozidla a přívěsu/přívěsů uvedená výrobcem.
2.9.
„Zařízením pro zdvihání nápravy“ se rozumí zařízení trvale připevněné k vozidlu za účelem snižování nebo zvyšování zatížení na nápravu/nápravy podle podmínek zatížení vozidla:
a)
buď zvedáním kol nad zem/jejich spouštěním na zem;
b)
nebo bez zvedání kol nad zem (např. u systému vzduchového odpružení či jiných systémů); za účelem snížení opotřebení pneumatik, když vozidlo není plně naloženo, a/nebo pro snadnější rozjezd motorového vozidla nebo soupravy vozidel na kluzké vozovce zvýšením zatížení hnací nápravy. |
3. |
POŽADAVKY 3.1. Měření hmotnosti vozidla v provozním stavu a jejího rozložení na nápravy Hmotnost vozidla v provozním stavu a její rozložení na nápravy se měří na vozidle/vozidlech předaném/předaných podle bodu 3.4 tohoto předpisu, stojícím/stojícími s koly nastavenými v přímém směru. Jestliže se naměřené hmotnosti liší maximálně o 3 % od hmotností uvedených výrobcem pro odpovídající technické uspořádání v rámci typu, nebo maximálně o 5 %, jde-li o vozidlo kategorie M2 s maximální hmotností 3 500 kg, použijí se pro účely níže uvedených požadavků hmotnosti v provozním stavu a jejich rozložení na nápravy, jak je uvádí výrobce. V ostatních případech se použijí naměřené hmotnosti, přičemž technická zkušebna pak může podle potřeby provést další měření na jiném vozidle/jiných vozidlech, než které/která bylo/byla předáno/předána podle bodu 3.4 tohoto předpisu. 3.2. Výpočet rozložení hmotnosti 3.2.1. Postup výpočtu
3.2.2. Omezení zatížení
3.2.3. Podmínky zatížení
3.3. Označení vozidel
3.4. Manévrovací schopnosti
|
PŘÍLOHA 12
Doplňkové bezpečnostní předpisy pro trolejbusy
1. DEFINICE
1.1. |
„Napětím sítě“ se rozumí napětí zajištěné pro trolejbus z vnějšího napájecího zdroje. Trolejbusy musí být konstruovány tak, aby byly provozovány jmenovitým napětím sítě buď:
a)
600 V (pracovní rozsah 400–720 V, a 800 V stejnosměrného napětí po dobu 5 minut); nebo
b)
750 V (pracovní rozsah 500–900 V, a 1 000 V stejnosměrného napětí po dobu 5 minut); a
c)
aby odolaly přepětí ve výši 1 270 V po dobu 20 ms. |
1.2. |
Elektrické obvody trolejbusu se klasifikují podle jmenovitého napětí do těchto tříd:
1.2.1.
„Napětím třídy A“ se rozumí: jmenovité napětí ≤ 30 Vst; a
jmenovité napětí ≤ 60 Vss;
1.2.2.
„Napětím třídy B“ se rozumí: 30 Vst < jmenovité napětí ≤ 1 000 Vst; a
60 Vss < jmenovité napětí ≤ 1 500 Vss.
|
1.3. |
Jmenovité klimatické podmínky
|
1.4. |
„Samozhášecím materiálem“ se rozumí materiál, který přestane hořet, když je odstraněn zdroj zapálení. |
1.5. |
„Izolace“: existují různé druhy izolace:
|
1.6. |
„Jmenovitým izolačním napětím“
|
2. ODBĚR PROUDU
2.1. |
Elektrický proud se získává z trolejového drátu prostřednictvím jednoho nebo několika připojovacích zařízení, která se obvykle skládají ze dvou sběračů proudu. (U aplikací s vnějším naváděním může být použit jediný sběrač proudu nebo pantograf.) Sběrač proudu sestává ze střešní nástavby (trolejová základna), trolejové tyče, hlavy sběrače proudu a výměnné vložky s kontaktním povrchem. Sběrače proudu musí být namontovány tak, aby se mohly otáčet jak vodorovně, tak svisle. Sběrač proudu musí být schopen rotace v úhlu alespoň ± 55° kolem svislé osy bodu připevnění k trolejbusu a v úhlu ± 20° kolem vodorovné osy bodu připevnění k trolejbusu. |
2.2. |
Trolejové tyče musí být vyrobeny buď z materiálu s izolačními vlastnostmi, nebo z kovu potaženého izolačním materiálem, aby byla zajištěna funkční izolace, jež má zabránit zkratu mezi trolejovými vedeními v případě jejich uvolnění (odpojení od trolejového drátu), a musí být odolné vůči mechanickým nárazům. |
2.3. |
Sběrače proudu musí být konstruovány tak, aby udržovaly dobrý kontakt s trolejovými dráty, pokud jsou tyto dráty ve výšce nejméně 4–6 m nad zemí, a musí umožnit, aby se podélná osa trolejbusu mohla vychýlit nejméně o 4,0 m na kteroukoli stranu od hlavní osy trolejových drátů. |
2.4. |
Každá trolejová tyč musí být vybavena zařízením, které ji automaticky stáhne dolů v okamžiku, kdy náhodou dojde k neúmyslnému odpojení sběrače proudu od trolejového drátu. |
2.5. |
V případě odpojení od trolejového drátu musí být zabráněno kontaktu mezi staženými tyčemi a jakoukoli částí střechy. |
2.6. |
Dojde-li k odpojení hlavy sběrače proudu od její normální polohy na trolejové tyči, musí zůstat k trolejové tyči připevněna. |
2.7. |
Sběrače proudu mohou být minimálně pro jejich stažení vybaveny dálkovým ovládáním z prostoru pro řidiče. |
2.8. |
Je třeba zajistit, aby mohl řidič v případě potřeby během provozu vozidla na silnici vyměnit výměnné vložky s kontaktním povrchem. |
3. POHON A POMOCNÁ VÝBAVA
3.1. |
Elektrické součásti montované do trolejbusu musí být chráněny před přepětím a zkratovým proudem. Tato ochrana by měla být pokud možno zajištěna jističi, které se znovu zapojují automaticky, dálkově nebo ručně. |
3.2. |
Elektrické součásti musí být chráněny před přepólováním nebo atmosférickým přepětím. |
3.3. |
Jističe musí zajistit rozpojení příslušných poškozených okruhů. |
3.4. |
Pokud má kterýkoli okruh jednopólový jistič, musí být tento jistič zapojen v živém přívodu okruhu. |
3.5. |
Veškeré elektrické obvody a jejich větve napájené napětím třídy B musí být dvoudrátové. Karoserie trolejbusu může být použita jako vodič pro účely ochranného pospojování obvodů, s dvojitou izolací od napětí sítě, pod napětím třídy B. Může být použita i pro účely zpětného spojení pro obvody napájené napětím třídy A. |
3.6. |
Skříně akumulátoru, kryty a vany musí být vyrobeny z nehořlavých nebo ze samozhášecích materiálů. |
3.7. |
Elektrické součásti připojené k napětí sítě musí mít kromě základní izolace i přídavnou izolaci od karoserie trolejbusu, palubního napájecího zdroje a signálních rozhraní. Pro ochranu vodivých částí a metalizovaných mezivrstev uvnitř prostoru pro cestující nebo zavazadlového prostoru musí být zajištěn stupeň ochrany IPXXD (podle normy ISO 20653:2013). Pro ochranu vodivých částí a metalizovaných mezivrstev v místech jiných, než je prostor pro cestující nebo zavazadlový prostor a střecha, musí být zajištěn stupeň ochrany IPXXB (podle normy ISO 20653:2013). Pro ochranu vodivých částí a metalizovaných mezivrstev na střeše, kde je ochrana zajištěna odpovídající vzdáleností, není vyžadován žádný stupeň ochrany.
|
3.8. |
Vodivé části elektrických součástí, s výjimkou sběračů proudu, přepěťové ochrany a trakčních odporů, musí být chráněny proti vlhkosti a prachu. |
3.9. |
Musí být zajištěny prostředky k tomu, aby se u konstrukčních dílů s dvojitou izolací mohly pravidelně provádět zkoušky odporu každé základní i přídavné izolace. V případě nového a suchého trolejbusu musí izolační odpor elektrických obvodů při zkušebním napětí 1 000 Vss dosahovat alespoň těchto hodnot:
|
3.10. |
Kabely a zařízení
|
4. ELEKTRICKÁ BEZPEČNOST CESTUJÍCÍCH A POSÁDKY
4.1. |
Každý obvod, který je v trolejbusu napájen napětím trolejového vedení, musí mít dvojitou izolaci podvozku vozidla. |
4.2. |
Vliv dynamických nabíjecích proudů, způsobený kapacitními vazbami mezi zařízeními třídy napětí B a elektrickým podvozkem, se sníží prostřednictvím ochranné impedance izolačních materiálů použitých ve vstupních prostorách. Tyče a madla u dveří, panely dveří a držadla, nástupní rampy a první schody musí být vyrobeny z izolačního materiálu nebo potaženy mechanicky odolnou izolací nebo musí být izolovány od karoserie trolejbusu. |
4.3. |
Trolejbus musí být vybaven palubním systémem pro trvalé monitorování svodového proudu nebo napětí mezi karoserií a povrchem vozovky. Zařízení musí automaticky odpojit vysokonapěťové obvody od napájecího systému (když trolejbus stojí), pokud svodový proud překročí 3 mA, nebo pokud svodové napětí převyšuje 60 Vss (podle normy EN 50122-1 nebo IEC 62128-1). |
5. PROSTOR PRO ŘIDIČE
5.1. |
V prostoru pro řidiče nesmí být žádné vysokonapěťové zařízení, které by bylo přístupné řidiči. |
5.2. |
Přístrojový panel musí obsahovat alespoň:
5.2.1.
ukazatel napětí napájecího systému;
5.2.2.
ukazatel nulového napětí napájecího systému;
5.2.3.
ukazatel stavu hlavního automatického jističe napětí sítě;
5.2.4.
ukazatel nabíjení/vybíjení baterií;
5.2.5.
ukazatel napětí na karoserii nebo svodového proudu, pokud přesahuje hodnoty stanovené v bodě 4.2. |
PŘÍLOHA 13
ČÁST 1
Hasicí systém schválený jako konstrukční část
1. SPECIFIKACE
1.1. |
Hasicí systémy se zkouší v situacích silného požáru, slabého požáru, silného požáru s ventilátorem a opětovného zapálení. |
1.2. |
V dodatku 1 k této příloze jsou popsána zkušební zařízení, jednotlivé zkušební požáry a obecné podmínky zkoušky. |
1.3. |
Silný požár
|
1.4. |
Slabý požár
|
1.5. |
Silný požár s ventilátorem
|
1.6. |
Zkouška opětovného zapálení
|
ČÁST 2
Hasicí systém instalovaný v určitém motorovém prostoru
1. SPECIFIKACE
1.1. |
Hasicím systémem instalovaným v určitém motorovém prostoru se rozumí motorové prostory, které se neliší v následujících podstatných hlediscích:
a)
umístění motorového prostoru;
b)
maximální hrubý objem;
c)
celkové uspořádání konstrukčních částí v daném prostoru (např. místa, v nichž hrozí zjištěná nebezpečí požáru). V případě prostorů, v nichž se nachází spalovací topení, se použijí písmena b) a c). |
1.2. |
Hasicí systémy se zkouší v situacích silného požáru, slabého požáru, silného požáru s ventilátorem (v případech, kdy je v motorovém prostoru a/nebo v prostoru, v němž se nachází spalovací topení, nainstalován ventilátor) a opětovného zapálení. |
1.3. |
V dodatku 1 k této příloze jsou popsána zkušební zařízení, jednotlivé zkušební požáry a obecné podmínky zkoušky. Pro snazší umístění požárních van do motorového prostoru nebo prostoru, v němž se nachází spalovací topení, mohou být použity přídavné podpěry a výška předepsaného plamene zkušebního požáru může být snížena na minimální hodnotu 40 mm. Zkušební podmínky popsané v dodatcích 2 až 5 lze upravit podle daného určitého motorového prostoru a prostoru, v němž se nachází spalovací topení. Při takové úpravě musí být zohledněna ustanovení v příloze 3 bodě 7.5.1.5.4.2 (týkající se zjištění nebezpečí požáru v motorovém prostoru) a bodě 7.5.1.5.4.3 (týkající se dimenzování hasicího systému). Úroveň bezpečnosti po úpravě musí být rovnocenná úrovni bezpečnosti před úpravou. Technická zkušebna odpovědná za zkoušky ověří způsob provedení takové úpravy. Způsob úpravy se zdokumentuje a přiloží ke zkušebnímu protokolu. |
1.4. |
Silný požár
|
1.5. |
Slabý požár
|
1.6. |
Silný požár s ventilátorem (v případech, kdy je v motorovém prostoru a/nebo v prostoru, v němž se nachází spalovací topení, nainstalován ventilátor)
|
1.7. |
Zkouška opětovného zapálení
|
Dodatek 1
Zkušební zařízení, zkušební požáry a obecné specifikace zkoušky
1. ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ
1.1. |
Zkušební zařízení musí být vyrobeno z ocelového plechu. Tloušťka ocelového plechu musí být v souladu s tabulkou 1. Na obrázku 1 je zkušební zařízení znázorněno zepředu, na obrázku 2 zezadu a na obrázku 3 seshora. Přední strana zkušebního zařízení představuje zadní stranu skutečného motorového prostoru. Obrázek 1 Soustava souřadnic pro umístění předmětů ve zkušebním zařízení (pohled zepředu)
Obrázek 2 Zkušební zařízení při pohledu zezadu
Obrázek 3 Zkušební zařízení při pohledu seshora
Tabulka 1 Předměty nacházející se ve zkušebním zařízení
|
1.2. |
Umístění předmětů
|
1.3. |
Rám
|
1.4. |
Otvory
|
1.5. |
Ventilátor
|
1.6. |
Makety konstrukčních částí
|
1.7. |
Termočlánky
|
1.8. |
Propanový hořák
|
1.9. |
Překážky
|
1.10. |
Požární vany
|
2. ZKUŠEBNÍ POŽÁRY
2.1. |
Zkušební požáry uvedené v tabulce 6 se provedou v souladu s ustanoveními v dodatcích 2 až 5. Jako zkušební palivo se použije motorová nafta (komerční topný olej nebo lehká motorová nafta), heptan (C7H16) a motorový olej 15W-40 s bodem vzplanutí (metoda otevřeného kelímku podle Clevelanda) 230 °C a viskozitou 107 mm2/s při 40 °C.
Tabulka 6 Zkušební požáry
|
2.2. |
Množství vody, motorové nafty a heptanu použité při zkouškách musí být v souladu s tabulkou 7.
Tabulka 7 Množství paliva použitého v požárních vanách
|
2.3. |
Při zkušebním požáru č. 2 se použije vana napuštěná heptanem a dvě vláknité desky nasáklé motorovou naftou s měrnou hmotností za sucha 3,5 kg/m3. Rozměry vláknité desky činí 12 mm × 295 mm × 190 mm. Materiál, z něhož jsou vyrobeny, musí obsahovat nejméně 90 % surového dřeva. Obsah vlhkosti v deskách před jejich namočením v motorové naftě nesmí být vyšší než 7 %. Vláknité desky musí být před zkouškou zcela ponořeny v motorové naftě po dobu nejméně 10 minut a namontovány ve svislé poloze do požární vany nejdříve 10 minut před zahájením zkoušky. |
2.4. |
Zkušební požáry č. 5 a 6 představují požáry rozstřikované motorové nafty a zkušební požár č. 7 představuje požár kapajícího oleje (vznícení působením horké povrchové plochy). Pro zkušební požár č. 5 se použije rozstřikovací tryska Lechler 460.368.30 nebo jiná rovnocenná tryska. Pro zkušební požár č. 6 se použije rozstřikovací tryska Lechler 212.245.11 nebo jiná rovnocenná tryska. Pro zkušební požár č. 7 se použije rozstřikovací tryska Danfoss 0.60X80H nebo jiná rovnocenná tryska. |
3. INSTALACE HASICÍHO SYSTÉMU
3.1. |
Aby bylo dosaženo požadované minimální rychlosti vyprazdňování, musí být hasicí systém sestaven tak, aby bylo využito jeho maximálních možností s ohledem na dimenzování, pokud jde o počet armatur a velikost a délku trubek, je-li to v daném případě relevantní. U válce se využije jeho jmenovitá kapacita, přičemž válec nebo nádoba na plyn se natlakují hnacím plynem až na úroveň běžného provozního tlaku, je-li to v daném případě relevantní. |
3.2. |
Hasicí systém musí být nainstalován výrobcem nebo dodavatelem systému. Na obrázku 11 je znázorněna plocha, ve které se smí nacházet místa vypouštění hasicí látky, jako jsou trysky, generátory hasicí látky nebo výpustné trubky hasicí látky Místa vypouštění musí být umístěna uvnitř zkušebního zařízení, a to na dvou různých místech:
a)
ve stropě a u zadní stěny. Místa vypouštění nacházející se ve stropě musí být umístěna v minimální vzdálenosti 750 mm nad úrovní podlahy (z ≥ 0,75) a vně překážky 1. Trysky nacházející se u zadní stěny musí být umístěny do vzdálenosti 350 mm od zadní stěny (y ≥ 1,15) a minimálně 450 mm nad úrovní podlahy (z ≥ 0,45). Plocha, kde mohou být trysky umístěny, je znázorněna na obrázcích 17 a 18.
b)
ve skříňce (označené „překážka 4“) na zadní straně zkušebního zařízení. Trysky se umístí na strop skříňky, přičemž jejich vzdálenost od podlahy musí činit minimálně 290 mm (z ≥ 0,29). Obrázek 11 Umístění trysek při pohledu ze zadní strany zkušebního zařízení
|
3.3. |
Před provedením zkoušky se zjistí a zdokumentuje nastavení systému a jeho konfigurace (např. množství hasicí látky a hnacího plynu, tlak v systému, počet míst vypouštění a jejich typ a umístění, délka trubek a počet armatur). Teplota se měří během zkoušek opětovného zapálení v místech uvedených v dodatku 1. |
3.4. |
Zkušební metoda
|
4. PŘÍPUSTNÉ ODCHYLKY
4.1. |
Platí přípustná odchylka ve výši ±5 % od stanovených hodnot (u časových hodnot platí: ± 5 s). |
Dodatek 2
Silný požár
Tabulka 1
Zkušební požáry
Zkušební požár č. (viz tabulka 6 v dodatku 1) |
Popis |
Souřadnice [x; y; z] (viz obrázek 1 v dodatku 1) |
6 |
Požár rozstřikované kapaliny (0,45 MPa, 0,19 kg/min) |
[1,47; 0,73; 0,46] |
3 |
Požár kapaliny ve vaně 200 mm × 300 mm |
[0,97; 0,85; 0,70] |
4 |
Požár kapaliny ve vaně o průměru 150 mm |
[0,97; 1,28; 0,00] |
3 |
Požár kapaliny ve vaně 200 mm × 300 mm |
[1,54; 0,57; 0,36] |
2 |
Požár kapaliny ve vaně 300 mm × 300 mm s 2 vláknitými deskami |
[1,54; 0,77; 0,36] |
3 |
Požár kapaliny ve vaně 200 mm × 300 mm |
[1,54; 0,13; 0,00] |
Pozn.: Bez použití ventilátoru.
Tabulka 2
Postup zkoušky
Čas |
Úkon |
00:00 |
Začátek měření času |
01:20 |
Zapálení požárů kapaliny ve vaně (během 20 s) |
01:50 |
Začátek rozstřiku motorové nafty |
02:00 |
Aktivování hasicího systému |
Obrázek 1
Umístění zkušebních požárů, pohled zepředu
Obrázek 2
Umístění zkušebních požárů, pohled zezadu
Dodatek 3
Slabý požár
Tabulka 1
Zkušební požáry
Zkušební požár č. (viz tabulka 6 v dodatku 1) |
Popis |
Souřadnice [x; y; z] (viz obrázek 1 v dodatku 1) |
4 |
Požár kapaliny ve vaně o průměru 150 mm |
[0,02; 0,08; 0,00] |
3 |
Požár kapaliny ve vaně 200 mm × 300 mm |
[0,37; 0,57; 0,00] |
4 |
Požár kapaliny ve vaně o průměru 150 mm |
[0,45; 1,20; 0,00] |
4 |
Požár kapaliny ve vaně o průměru 150 mm |
[0,97; 1,28; 0,00] |
4 |
Požár kapaliny ve vaně o průměru 150 mm |
[1,54; 0,57; 0,00] |
Pozn.: Pomocí ventilátoru musí být dosaženo rychlosti proudění vzduchu 1,5 m3/s.
Tabulka 2
Postup zkoušky
Čas |
Úkon |
00:00 |
Začátek měření času |
01:00 |
Zapálení požárů kapaliny ve vaně (během 30 s) |
01:30 |
Zapnutí ventilátoru |
02:00 |
Aktivování hasicího systému |
Obrázek 1
Umístění zkušebních požárů, pohled zepředu
Obrázek 2
Umístění zkušebních požárů, pohled zezadu
Dodatek 4
Silný požár s ventilátorem
Tabulka 1
Zkušební požáry
Zkušební požár č. (viz tabulka 6 v dodatku 1) |
Popis |
Souřadnice [x; y; z] (viz obrázek 1 v dodatku 1) |
5 |
Požár rozstřikované kapaliny (0,45 MPa, 0,73 kg/min) |
[0,37; 0,70; 0,46] |
1 |
Požár kapaliny ve vaně 300 mm × 300 mm |
[0,37; 0,47; 0,36] |
2 |
Požár kapaliny ve vaně 300 mm × 300 mm s 2 vláknitými deskami |
[0,37; 0,77; 0,36] |
1 |
Požár kapaliny ve vaně 300 mm × 300 mm |
[0,37; 0,13; 0,00] |
1 |
Požár kapaliny ve vaně 300 mm × 300 mm |
[1,54; 0,13; 0,00] |
Pozn.: Pomocí ventilátoru musí být dosaženo rychlosti proudění vzduchu 1,5 m3/s.
Tabulka 2
Postup zkoušky
Čas |
Úkon |
00:00 |
Začátek měření času |
01:00 |
Zapálení požárů kapaliny ve vaně (během 20 s) |
01:30 |
Zapnutí ventilátoru |
01:50 |
Začátek rozstřiku motorové nafty |
02:00 |
Aktivování hasicího systému |
Obrázek 1
Umístění zkušebních požárů, pohled zepředu
Dodatek 5
Zkouška opětovného zapálení
Tabulka 1
Zkušební požáry
Zkušební požár č. (viz tabulka 6 v dodatku 1) |
Popis |
Souřadnice [x; y; z] (viz obrázek 1 v dodatku 1) |
7 |
Požár kapajícího oleje (0,2 MPa, 0,01 kg/min) |
[0,82; 0,28; 1,22] |
Tabulka 2
Postup zkoušky
Čas |
Úkon |
Před zkouškou |
Předehřátí trubky |
00:00 |
Dosažení předem stanovených teplot |
00:30 |
Začátek kapání oleje |
00:45 |
Aktivování hasicího systému (až poté, co dojde ke vznícení oleje) |
Obrázek 1
Umístění zkušebních požárů, pohled zepředu
( 1 ) Podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.3, bod 2 – www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html
( 2 ) Na užívání těchto vozidel se mohou vztahovat pravidla stanovená vnitrostátními orgány.
( 3 ) Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.3, příloha 3 – www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html
( 4 ) Nehodící se škrtněte (v případech, kdy platí více než jedna možnost, není třeba nic škrtat).
( 5 ) Poznámka: V příslušných případech se připojí i dokumentace požadovaná podle přílohy 13 části 2 bodu 1.3.
( 6 ) U kloubového vozidla uveďte počet sedadel v každé tuhé části.
( 7 ) Pokud je vozidlo uzpůsobeno k přepravě invalidních vozíků, uveďte jejich maximální možný počet. Pokud kapacita pro přepravu cestujících závisí na počtu přepravovaných invalidních vozíků, uveďte přípustné kombinace sedících a stojících cestujících a cestujících na invalidním vozíku.
( 8 ) Nehodící se škrtněte (v případech, kdy platí více než jedna možnost, není třeba nic škrtat).
( 9 ) U kloubového vozidla uveďte počet sedadel v každé tuhé části.
( 10 ) Pokud je vozidlo uzpůsobeno k přepravě invalidních vozíků, uveďte jejich maximální možný počet. Pokud kapacita pro přepravu cestujících závisí na počtu přepravovaných invalidních vozíků, uveďte přípustné kombinace sedících a stojících cestujících a cestujících na invalidním vozíku.
( 11 ) Nehodící se škrtněte (v případech, kdy platí více než jedna možnost, není třeba nic škrtat).
( *1 ) Toto číslo je uvedeno jen jako příklad.