(EU) 2018/990Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/990 ze dne 10. dubna 2018, kterým se mění a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, pokud jde o jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, požadavky na aktiva obdržená na základě reverzního repa a metody hodnocení úvěrové kvality (Text s významem pro EHP.)

Publikováno: Úř. věst. L 177, 13.7.2018, s. 1-8 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 10. dubna 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 2. srpna 2018 Nabývá účinnosti: 21. července 2018
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 12. září 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/990

ze dne 10. dubna 2018,

kterým se mění a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, pokud jde o jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, požadavky na aktiva obdržená na základě reverzního repa a metody hodnocení úvěrové kvality

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 177 13.7.2018, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1383 ze dne 15. června 2021,

  L 298

1

23.8.2021




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/990

ze dne 10. dubna 2018,

kterým se mění a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, pokud jde o jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, požadavky na aktiva obdržená na základě reverzního repa a metody hodnocení úvěrové kvality

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA 1

KRITÉRIA PRO URČENÍ JEDNODUCHÉ, TRANSPARENTNÍ A STANDARDIZOVANÉ (STS) SEKURITIZACE NEBO KOMERČNÍHO PAPÍRU ZAJIŠTĚNÉHO AKTIVY

(čl. 15 odst. 7 nařízení (EU) 2017/1131)

Článek 1

Změna nařízení (EU) 2017/1131

V čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1131 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c) jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) sekuritizacemi určenými v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v článcích 20, 21 a 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( *1 ) nebo jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) komerčními papíry zajištěnými aktivy určenými v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v článcích 24, 25 a 26 uvedeného nařízení.



KAPITOLA 2

KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ POŽADAVKY NA ÚVĚROVOU KVALITU AKTIV OBDRŽENÝCH NA ZÁKLADĚ REVERZNÍHO REPA

(čl. 15 odst. 7 nařízení (EU) 2017/1131)

Článek 2

Kvantitativní a kvalitativní požadavky na likviditu aktiv uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1131

1.  
Reverzní repa uvedená v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1131 odpovídají stanoveným tržním standardům a jejich podmínky umožňují správcům fondů peněžního trhu, aby v případě selhání příslušné protistrany nebo předčasného ukončení repa uplatnili v plném rozsahu svá práva, a dávají správcům fondů peněžního trhu neomezené právo k prodeji veškerých aktiv obdržených jako kolaterál.
2.  
Aktiva uvedená v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1131 podléhají srážce při ocenění, která se rovná hodnotám koeficientu volatility uvedeným v tabulkách 1 a 2 v čl. 224 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 pro danou zbytkovou splatnost, a to s ohledem na 5denní dobu do realizace a nejvyšší hodnocení, pokud jde o stupeň úvěrové kvality.
3.  

V případě potřeby uplatní správci fondů peněžního trhu vedle srážky podle odstavce 2 dodatečnou srážku. S cílem posoudit, zda je tato dodatečná srážka nezbytná, zohlední všechny tyto faktory:

a) 

hodnocení úvěrové kvality protistrany v rámci reverzního repa;

b) 

období krytí rizika marží definované v čl. 272 odst. 9 nařízení (EU) č. 575/2013;

c) 

hodnocení úvěrové kvality emitenta nebo aktiva, které je použito jako kolaterál;

d) 

zbytkovou splatnost aktiva použitého jako kolaterál;

e) 

volatilitu ceny aktiva použitého jako kolaterál.

4.  
Pro účely odstavce 3 zavedou správci fondů peněžního trhu jasnou politiku srážek přizpůsobenou každému aktivu podle čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1131 obdrženému jako kolaterál. Tato politika musí být zdokumentována a odůvodňuje každé rozhodnutí uplatnit určitou srážku z hodnoty aktiva.
5.  
Správci fondů peněžního trhu srážky uvedené v odstavci 2 pravidelně revidují s přihlédnutím ke změnám zbytkové splatnosti aktiv použitých jako kolaterál. Revidují rovněž dodatečné srážky uvedené v odstavci 3, kdykoli se faktory uvedené ve zmíněném odstavci změní.
6.  

Odstavce 1 až 5 se nepoužijí v případě, že protistranou v rámci reverzního repa je kterýkoli z těchto subjektů:

▼M1

a) 

úvěrová instituce, nad kterou je vykonáván dohled podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 1 ), nebo úvěrová instituce povolená ve třetí zemi, ve vztahu k níž bylo přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s čl. 114 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

investiční podnik, nad kterým je vykonáván dohled podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 2 ), nebo investiční podnik povolený ve třetí zemi, ve vztahu k níž bylo přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s článkem 47 nařízení (EU) č. 600/2014;

c) 

pojišťovna, nad kterou je vykonáván dohled podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 3 ), nebo pojišťovna povolená ve třetí zemi, ve vztahu k níž bylo přijato rozhodnutí o rovnocennosti v souladu s článkem 260 uvedené směrnice;

▼B

d) 

ústřední protistrana povolená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ( 4 );

e) 

Evropská centrální banka;

f) 

národní centrální banka;

g) 

centrální banka třetí země za předpokladu, že požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace uplatňované v této zemi byly uznány jako rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii v souladu s čl. 114 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013.



KAPITOLA 3

KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ ÚVĚROVÉ KVALITY

(článek 22 nařízení (EU) 2017/1131)

Článek 3

Kritéria pro validaci metod interního hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131

1.  

Správci fondů peněžního trhu validují metody hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131, pokud splňují všechna tato kritéria:

a) 

metody interního hodnocení úvěrové kvality jsou systematicky uplatňovány ve vztahu k různým emitentům a nástrojům;

b) 

metody interního hodnocení úvěrové kvality jsou podloženy dostatečným počtem relevantních kvalitativních a kvantitativních kritérií;

c) 

kvalitativní a kvantitativní vstupní údaje pro metody interního hodnocení úvěrové kvality jsou spolehlivé a využívají vzorky údajů o přiměřené velikosti;

d) 

minulá interní hodnocení úvěrové kvality provedená za použití metod interního hodnocení úvěrové kvality byla správci dotčených fondů peněžního trhu řádně přezkoumána s cílem určit, zda jsou předmětné metody hodnocení úvěrové kvality vhodným ukazatelem úvěrové kvality;

e) 

metody interního hodnocení úvěrové kvality obsahují kontroly a postupy pro jejich vývoj a související schvalování, které umožňují vhodné přezkoumání;

f) 

metody interního hodnocení úvěrové kvality zahrnují faktory, jež správci fondů peněžního trhu považují za relevantní k určení úvěrové kvality emitenta nebo nástroje;

g) 

metody interního hodnocení úvěrové kvality při provádění veškerých hodnocení úvěrové kvality systematicky uplatňují klíčové předpoklady úvěrové kvality i podpůrná kritéria, neexistuje-li objektivní důvod se od tohoto požadavku odchýlit;

h) 

metody interního hodnocení úvěrové kvality obsahují postupy k zajištění toho, že kritéria uvedená v písmenech b), c) a g), jimiž jsou podloženy relevantní faktory v rámci metod interního hodnocení úvěrové kvality, jsou spolehlivá a relevantní pro hodnoceného emitenta nebo nástroj.

2.  
V rámci postupu validace metod interního hodnocení úvěrové kvality posuzují správci fondů peněžního trhu citlivost metod na změny jednotlivých výchozích předpokladů a kritérií úvěrové kvality.
3.  
Správci fondů peněžního trhu zavedou postupy zajišťující, že jakékoliv nesrovnalosti nebo nedostatky, na které upozorní zpětné testování podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131, budou identifikovány a náležitě řešeny.
4.  

Metody interního hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131 musí:

a) 

být nadále používány, neexistují-li objektivní důvody, které by vedly k závěru, že metody interního hodnocení úvěrové kvality musí být změněny či zrušeny;

b) 

být schopny rychle začlenit jakákoli zjištění plynoucí z průběžného sledování nebo přezkumu, zejména v případě, že by úvěrové hodnocení vypracované za použití uvedených metod interního hodnocení úvěrové kvality mohlo být potenciálně ovlivněno změnami strukturálních makroekonomických či finančních podmínek na trhu;

c) 

umožňovat srovnání minulých interních hodnocení úvěrové kvality.

5.  
Metoda interního hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131 musí být okamžitě zlepšena, pokud by jakýkoli přezkum, včetně validace, ukázal, že není vhodná pro zajištění systematického hodnocení úvěrové kvality.
6.  
Postup interního hodnocení úvěrové kvality předem vymezuje situace, kdy se interní hodnocení úvěrové kvality považuje za příznivé.

Článek 4

Kritéria pro kvantifikaci úvěrového rizika a relativního rizika selhání emitenta a nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131

1.  

Kritéria pro kvantifikaci úvěrového rizika emitenta a relativního rizika selhání emitenta a nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131 jsou tato:

a) 

informace o stanovování cen dluhopisů, včetně úvěrových rozpětí a stanovování cen srovnatelných nástrojů s pevným výnosem a souvisejících cenných papírů;

b) 

stanovování cen nástrojů peněžního trhu týkající se emitenta, nástroje nebo daného odvětví;

c) 

informace o stanovování cen swapů úvěrového selhání, včetně rozpětí swapů úvěrového selhání pro srovnatelné nástroje;

d) 

statistiky selhání týkající se emitenta, nástroje nebo daného odvětví;

e) 

finanční ukazatele týkající se zeměpisného umístění, daného odvětví nebo kategorie aktiv emitenta či nástroje;

f) 

finanční informace týkající se emitenta, včetně ziskovosti, ukazatele úrokového krytí, měření páky a stanovování cen nových emisí, včetně existence podřízených cenných papírů.

2.  
Je-li to nutné a relevantní, uplatní správci fondů peněžního trhu vedle kritérií podle odstavce 1 dodatečná kritéria.

Článek 5

Kritéria pro stanovení kvalitativních ukazatelů týkajících se emitenta daného nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/1131

1.  

Kritéria pro stanovení kvalitativních ukazatelů týkajících se emitenta daného nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/1131 jsou tato:

a) 

analýza veškerých podkladových aktiv, která u expozice vůči sekuritizaci zahrnuje úvěrové riziko emitenta a úvěrové riziko podkladových aktiv;

b) 

analýza veškerých strukturálních aspektů příslušných nástrojů vydaných emitentem, která u strukturovaných finančních nástrojů zahrnuje analýzu inherentního operačního rizika a rizika protistrany strukturovaného finančního nástroje;

c) 

analýza příslušného trhu (příslušných trhů), včetně stupně objemu a likvidity těchto trhů;

d) 

analýza státního emitenta, včetně rozsahu explicitních a podmíněných závazků a výše devizových rezerv v porovnání s devizovými závazky;

e) 

analýza rizika v oblasti správy a řízení týkajícího se emitenta, včetně podvodů, pokut za jednání, soudních sporů, finančních oprav, mimořádných položek, fluktuace vedoucích pracovníků, koncentrace dlužníků a kvality auditu;

f) 

zkoumání situace emitenta nebo odvětví trhu v souvislosti s cennými papíry;

g) 

případně analýza ratingů nebo ratingového výhledu emitenta daného nástroje vydaných ratingovou agenturou registrovanou orgánem ESMA a vybranou správcem fondu peněžního trhu, pokud je to pro konkrétní investiční portfolio fondu peněžního trhu vhodné.

2.  
Je-li to nutné a relevantní, uplatní správci fondů peněžního trhu vedle kritérií podle odstavce 1 dodatečná kritéria.

Článek 6

Kritéria pro stanovení kvalitativních ukazatelů úvěrového rizika týkajících se emitenta daného nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/1131

Pokud je to možné, správci fondů peněžního trhu hodnotí tato kvalitativní kritéria úvěrového rizika emitenta daného nástroje:

a) 

finanční situaci emitenta nebo případně ručitele;

b) 

zdroje likvidity emitenta nebo případně ručitele;

c) 

schopnost emitenta reagovat na budoucí události týkající se celého trhu nebo daného emitenta, včetně schopnosti splácet dluh za vysoce nepříznivé situace;

d) 

sílu odvětví emitenta v rámci ekonomiky v porovnání s hospodářskými trendy a konkurenční postavení emitenta v příslušném odvětví.

Článek 7

Odchylky

1.  
Správci fondů peněžního trhu se mohou od metody interního hodnocení úvěrové kvality odchýlit pouze za výjimečných okolností, včetně napjatých podmínek na trhu, a existuje-li pro to objektivní důvod. Správci fondů peněžního trhu, kteří se od výsledku metody interního hodnocení úvěrové kvality odchýlí, toto rozhodnutí zdokumentují.
2.  
V rámci procesu dokumentace podle odstavce 1 uvedou správci fondů peněžního trhu osobu, která je za toto rozhodnutí odpovědná, jakož i objektivní důvod pro přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 8

Podstatná změna podle čl. 19 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) 2017/1131

1.  

K podstatné změně podle čl. 19 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) 2017/1131 dojde vždy, když:

a) 

dojde k podstatné změně týkající se kteréhokoli z těchto prvků:

i) 

informací o stanovování cen dluhopisů, včetně úvěrových rozpětí a stanovování cen srovnatelných nástrojů s pevným výnosem a souvisejících cenných papírů;

ii) 

informací o stanovování cen swapů úvěrového selhání, včetně rozpětí swapů úvěrového selhání pro srovnatelné nástroje;

iii) 

statistik selhání týkajících se emitenta nebo nástroje;

iv) 

finančních ukazatelů týkajících se zeměpisného umístění, příslušného odvětví nebo kategorie aktiv emitenta nebo nástroje;

v) 

analýzy podkladových aktiv, zejména u strukturovaných nástrojů;

vi) 

analýzy příslušného trhu (příslušných trhů), včetně jejich objemu a likvidity;

vii) 

analýzy strukturálních aspektů příslušných nástrojů;

viii) 

zkoumání situace v souvislosti s cennými papíry;

ix) 

finanční situace emitenta;

x) 

zdrojů likvidity emitenta;

xi) 

schopnosti emitenta reagovat na budoucí události týkající se celého trhu nebo daného emitenta, včetně schopnosti splácet dluh za vysoce nepříznivé situace;

xii) 

síly odvětví emitenta v rámci ekonomiky v porovnání s hospodářskými trendy a konkurenčního postavení emitenta v příslušném odvětví;

xiii) 

analýzy ratingů nebo ratingového výhledu emitenta nebo nástroje vydaných ratingovou agenturou či agenturami vybranými správcem fondu peněžního trhu, jelikož jsou pro konkrétní investiční portfolio fondu peněžního trhu vhodné;

b) 

dojde ke snížení ratingu nástroje peněžního trhu, sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy pod úroveň dvou nejvyšších krátkodobých úvěrových ratingů vydaných kteroukoli ratingovou agenturou regulovanou a certifikovanou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ( 5 ).

2.  
Správci fondů peněžního trhu posuzují podstatnou změnu kritérií uvedených v odst. 1 písm. a) s ohledem na rizikové faktory a výsledky scénářů pro zátěžové testy podle článku 28 nařízení (EU) 2017/1131.
3.  
Pro účely odst. 1 písm. b) stanoví správci fondů peněžního trhu vnitřní postup pro výběr ratingových agentur vhodných pro konkrétní investiční portfolio daného fondu peněžního trhu a pro stanovení frekvence, s níž bude fond peněžního trhu ratingy těchto agentur sledovat.
4.  
Správci fondů peněžního trhu zohlední snížení ratingu uvedené v odst. 1 písm. b) a následně provedou vlastní hodnocení podle své metody interního hodnocení úvěrové kvality.
5.  
Revize metody interního hodnocení úvěrové kvality představuje podstatnou změnu podle čl. 19 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) 2017/1131 s výjimkou případů, kdy správci fondů peněžního trhu mohou prokázat, že tato změna není podstatná.

Článek 9

Kvantitativní a kvalitativní požadavky na úvěrovou kvalitu aktiv uvedených v čl. 15 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131

Správci fondů peněžního trhu použijí při hodnocení úvěrové kvality likvidních převoditelných cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 15 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131 články 3 až 8 tohoto nařízení.

Článek 10

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. července 2018 s výjimkou článku 1, který se použije ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU