(EU) 2018/761Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/761 ze dne 16. února 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 1077/2012 (Text s významem pro EHP. )
| Publikováno: | Úř. věst. L 129, 25.5.2018, s. 16-25 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
| Přijato: | 16. února 2018 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 14. června 2018 | Nabývá účinnosti: | 16. června 2019 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/761 ze dne 16. února 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 1077/2012 (Úř. věst. L 129 25.5.2018, s. 16) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/782 ze dne 12. června 2020, |
L 188 |
14 |
15.6.2020 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/761
ze dne 16. února 2018,
kterým se stanoví společné bezpečnostní metody pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 1077/2012
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví společné bezpečnostní metody (dále jen „CSM“) uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice (EU) 2016/798 pro dohled vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány nad zajišťováním bezpečnosti železničními podniky poté, co jim byla vydána jednotná osvědčení o bezpečnosti, a nad provozovateli infrastruktury poté, co jim byla vydána schválení z hlediska bezpečnosti.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„orgánem vydávajícím osvědčení o bezpečnosti“ orgán odpovědný za vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti, tedy agentura nebo vnitrostátní bezpečnostní orgán;
„přetrvávajícím problémem“ závažná záležitost zjištěná při posuzování žádosti o jednotné osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, která nebrání jeho vydání a může být později předmětem dohledu.
Článek 3
Postup dohledu
1. Vnitrostátní bezpečnostní orgány uplatňují postup dohledu stanovený v příloze I.
2. Vnitrostátní bezpečnostní orgány zavedou interní mechanismy nebo postupy pro řízení postupu dohledu.
3. Pro účely dohledu uznávají vnitrostátní bezpečnostní orgány schválení, uznání a osvědčení produktů nebo služeb poskytovaných železničními podniky a provozovateli infrastruktury nebo jejich subdodavateli, partnery nebo dodavateli, udělená v souladu s příslušným právem Unie jakožto důkaz schopnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury plnit příslušné požadavky vymezené v nařízení v přenesené pravomoci Komise (EU) 2018/762 ( 1 ).
Článek 4
Techniky dohledu
Vnitrostátní bezpečnostní orgány přijmou vhodné techniky, jako jsou audity a kontroly, a při plánování svých činností dohledu zvolí ty nejvhodnější.
Článek 5
Spojitost mezi dohledem a posuzováním
1. Vnitrostátní bezpečnostní orgán vykonávající dohled využívá, a pokud je to vhodné, sdílí informace o výkonnosti systému zajišťování bezpečnosti získané během svých činností dohledu pro účely obnovení nebo aktualizace jednotných osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti.
2. V případech, kdy vnitrostátní bezpečnostní orgán uvedený v odstavci 1 není odpovědný za vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, koordinuje neprodleně po obdržení žádosti o obnovení nebo aktualizaci svou činnost s agenturou působící jako orgán vydávající osvědčení nebo v případě přeshraniční infrastruktury na jeho žádost s příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem.
Na základě výsledku koordinace uvedené v prvním pododstavci vnitrostátní bezpečnostní orgán určí informace, které jsou relevantní pro posouzení toho, zda je systém zajišťování bezpečnosti železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury účinný, a zaměří se na ně, přičemž tyto informace zahrnují alespoň:
popis případů závažného nesouladu, které mohou mít dopad na bezpečnost nebo způsobit vážné bezpečnostní riziko, a veškeré jiné problematické oblasti zjištěné při činnostech dohledu od předchozího posouzení;
stav akčního plánu (nebo plánů) stanovených železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury k řešení případů závažného nesouladu a jakýchkoli jiných problematických oblastí uvedených v písmenu a) a příslušných opatření, která učinil vnitrostátní bezpečnostní orgán za účelem dohledu nad řešením těchto záležitostí;
přehled o stavu bezpečnosti železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury vykonávajícího svou činnost na území jeho členského státu;
stav akčního plánu (nebo plánů) stanovených železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury k řešení přetrvávajících problémů od předchozího posouzení.
Článek 6
Kompetence pracovníků podílejících se na činnostech dohledu
1. Vnitrostátní bezpečnostní orgány zajistí, aby pracovníci podílející se na činnostech dohledu měli tyto kompetence:
znalost příslušného právního rámce v rozsahu, ve kterém se týká dohledu;
znalost fungování železničního systému;
přiměřenou úroveň kritického analytického myšlení;
zkušenosti s dohledem nad systémem zajišťování bezpečnosti či podobným systémem řízení v odvětví železniční dopravy nebo systémem zajišťování bezpečnosti v odvětví rovnocenném svou provozní a technickou náročností;
znalosti a zkušenosti s vedením pohovorů;
schopnost řešení problémů, komunikace a týmové práce.
2. V případě týmové práce mohou být tyto kompetence rozděleny mezi členy týmu.
3. S cílem zajistit správné uplatňování odstavce 1 vnitrostátní bezpečnostní orgány zavedou systém řízení kompetencí, který zahrnuje:
rozvoj profilů kompetencí pro každé pracovní místo, pozici nebo úlohu;
přijímání pracovníků v souladu se zavedenými profily kompetencí;
udržování, rozvoj a posuzování kompetencí pracovníků v souladu se zavedenými profily kompetencí.
Článek 7
Kritéria pro rozhodování
1. Vnitrostátní bezpečnostní orgán vypracuje a zveřejní kritéria pro rozhodování o tom, jak hodnotí správné uplatňování systému zajišťování bezpečnosti železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury a účinnost systému zajišťování bezpečnosti při omezování bezpečnostních rizik spojených s činnostmi železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury.
Tato kritéria musí zahrnovat informace o tom, jak vnitrostátní bezpečnostní orgán nakládá s případy nesouladu zjištěnými v systému zajišťování bezpečnosti železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury a jak je řeší.
2. Vnitrostátní bezpečnostní orgán přijme a zveřejní postup upřesňující, jakým způsobem železniční podniky, provozovatelé infrastruktury a jakékoli jiné zúčastněné strany mohou předkládat stížnosti na rozhodnutí přijatá v průběhu činností dohledu.
Článek 8
Koordinace mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány a spolupráce s jinými orgány nebo subjekty
1. Vnitrostátní bezpečnostní orgány zapojené do činností dohledu nad provozovatelem infrastruktury s přeshraniční infrastrukturou nebo nad železničním podnikem, který svou činnost vykonává ve více než jednom členském státě, koordinují svůj přístup v oblasti dohledu v souladu s čl. 17 odst. 7 a 9 směrnice (EU) 2016/798.
Po vydání schválení z hlediska bezpečnosti nebo jednotného osvědčení o bezpečnosti vnitrostátní bezpečnostní orgány neprodleně rozhodnou, který z nich má mít vůdčí úlohu při koordinaci dohledu týkajícího se správného uplatňování a účinnosti systému zajišťování bezpečnosti, aniž jsou dotčeny povinnosti vnitrostátních bezpečnostních orgánů podle čl. 16 odst. 2 písm. d) a j) a článku 17 směrnice (EU) 2016/798.
2. Pro účely odstavce 1 vnitrostátní bezpečnostní orgány vypracují ujednání na základě rámce pro koordinovaný a společný dohled stanovený v příloze II.
3. Vnitrostátní bezpečnostní orgány rovněž vypracují ujednání o spolupráci s vnitrostátními vyšetřovacími orgány, orgány vydávajícími osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu a jinými příslušnými orgány nebo subjekty.
Článek 9
Zrušení
Nařízení (EU) č. 1077/2012 se zrušuje s účinkem ode dne 16. června 2019.
Článek 10
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od 16. června 2019.
Ustanovení čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 a 2 se však použijí od 16. června 2020 v členských státech, které podle čl. 33 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798 agentuře a Komisi oznámily, že prodloužily lhůtu pro provedení uvedené směrnice a které podle čl. 33 odst. 2a směrnice (EU) 2016/798 agentuře a Komisi neoznámily, že dále prodloužily uvedenou lhůtu pro provedení ve vnitrostátním právu
Ustanovení čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 a 2 se použijí ode dne 31. října 2020 v členských státech, které podle čl. 33 odst. 2a směrnice (EU) 2016/798 agentuře a Komisi oznámily, že dále prodloužily lhůtu pro provedení uvedené směrnice.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Postup dohledu podle článku 3
1. VŠEOBECNĚ
Vnitrostátní bezpečnostní orgán vypracuje strukturovaný a kontrolovatelný postup pro veškeré činnosti dohledu zohledňující níže uvedené prvky. Zajistí se tak, aby postup dohledu byl iterativní a zohledňoval potřebu soustavného zlepšování, jak ukazuje schéma níže v dodatku.
2. ZAVEDENÍ STRATEGIE A PLÁNU (PLÁNŮ) DOHLEDU
Vnitrostátní bezpečnostní orgán:
shromažďuje a analyzuje údaje/informace z různých zdrojů s cílem stanovit strategii a plán nebo plány dohledu. Zdroji mohou být informace shromážděné v průběhu posuzování systémů zajišťování bezpečnosti, výsledky z předchozích činností dohledu, informace pocházející ze schvalování subsystémů nebo vozidel, zprávy/doporučení vnitrostátních vyšetřovacích orgánů týkající se nehod, jiné zprávy nebo údaje o nehodách/mimořádných událostech, výroční zprávy o bezpečnosti železničních podniků nebo provozovatelů infrastruktury předkládané vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu, výroční zprávy o údržbě subjektů odpovědných za údržbu, stížnosti veřejnosti a další relevantní zdroje;
určuje ve strategii dohledu rizikové oblasti pro cílené činnosti dohledu, včetně těch, které vyplývají z případného zapojení a řízení lidských a organizačních faktorů;
vypracovává plán nebo plány dohledu, v nichž se uvádí, jak bude realizovat strategii dohledu během životního cyklu platných jednotných osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti;
na základě určených cílových oblastí vypracuje počáteční odhad zdrojů potřebných na realizaci plánu nebo plánů;
přiděluje zdroje na realizaci plánu nebo plánů;
ve strategii a plánu (plánech) dohledu se zabývá veškerými záležitostmi, které se týkají přeshraničního provozu nebo infrastruktur, prostřednictvím jejich koordinace s dalším vnitrostátním bezpečnostním orgánem (nebo orgány).
3. SDĚLENÍ TÝKAJÍCÍ SE STRATEGIE A PLÁNU(Ů) DOHLEDU
Vnitrostátní bezpečnostní orgán:
příslušným železničním podnikům nebo provozovatelům infrastruktury a případně dále v širším smyslu ostatním zúčastněným stranám sděluje celkové cíle strategie dohledu a podává celkové vysvětlení plánu nebo plánů;
příslušným železničním podnikům nebo provozovatelům infrastruktury podává celkové vysvětlení způsobu realizace plánu nebo plánů dohledu.
4. PROVÁDĚNÍ ČINNOSTÍ DOHLEDU
Vnitrostátní bezpečnostní orgán:
realizuje plán nebo plány dohledu;
přijímá přiměřená opatření k řešení případů neplnění právních povinností ze strany železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury, včetně vydávání případných naléhavých bezpečnostních varování a uplatňování dočasných bezpečnostních opatření;
vyhodnocuje, do jaké míry bylo vypracování a realizace akčního plánu nebo plánů ze strany železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury přiměřené pro nápravu jakéhokoli nesouladu nebo přetrvávajícího problému v určeném časovém období;
dokumentuje výsledky svých činností dohledu.
5. VÝSLEDKY ČINNOSTÍ DOHLEDU
Vnitrostátní bezpečnostní orgán:
sděluje výsledky svých činností dohledu příslušného železničnímu podniku nebo provozovateli infrastruktury, včetně určení oblastí neplnění povinností ze strany železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury a osvědčených postupů v jakékoli oblasti, které podpoří zvyšování bezpečnosti;
má přehled o stavu bezpečnosti jednotlivých železničních podniků nebo provozovatelů infrastruktury vykonávajících svou činnost na území jeho členského státu;
zveřejňuje svá stanoviska k celkovému stavu bezpečnosti v členském státě a informuje o nich zúčastněné strany;
zveřejňuje svá stanoviska k účinnosti právního rámce v oblasti bezpečnosti a informuje o nich zúčastněné strany;
využívá, a pokud je to vhodné, sděluje informace o výkonnosti systému zajišťování bezpečnosti shromážděné během svých činností dohledu nad železničními podniky a provozovateli infrastruktury před opětovným posouzením žádosti o obnovení nebo aktualizaci jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti agentuře působící jako orgán vydávající osvědčení nebo v případě přeshraniční infrastruktury příslušnému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu;
pokud je to vhodné, přijímá donucovací opatření, určuje, zda existují důvody pro omezení nebo odebrání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a v případě, že není odpovědný za vydání jednotného osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, patřičně informuje příslušný orgán.
6. PŘEZKUM ČINNOSTÍ DOHLEDU
Na základě informací shromážděných a zkušeností získaných během činností dohledu a na základě stavu bezpečnosti jak na úrovni jednotlivých podniků a provozovatelů tak na úrovni členského státu, vnitrostátní bezpečnostní orgán v pravidelných intervalech:
provádí přezkum strategie a plánu nebo plánů dohledu, aby zkontroloval přiměřenost původních cílených činností, využívání údajů/informací z různých zdrojů, výsledků dohledu a přidělování zdrojů, a podle potřeby mění priority;
reviduje v případě potřeby plán nebo plány a posuzuje vliv změn na strategii dohledu;
případně přispívá svými stanovisky a všemi návrhy k tomu, aby členský stát odstranil jakékoli nedostatky právního rámce v oblasti bezpečnosti.
Dodatek
PŘÍLOHA II
Rámec pro koordinovaný a společný dohled podle čl. 8 odst. 2
Příslušné vnitrostátní bezpečností orgány vypracují ujednání na základě následujících zásad a specifických prvků:
Dohodnou se, u kterých železničních podniků a provozovatelů infrastruktury je na základě způsobu provozu nutný koordinovaný a společný dohled.
Dohodnou se na jazyku nebo jazycích, které budou používat, a na úrovni důvěrnosti informací, která bude platit pro účely mechanismů koordinace.
Dohodnou se, jaké informace a v jakém časovém rámci si budou sdělovat:
vyměňují si příslušné informace o železničních podnicích a provozovatelích infrastruktury určených v bodě 1 a sdílí výsledky svých činností posuzování;
ve vhodných případech si poskytují kopie schválení z hlediska bezpečnosti;
sdílejí výsledky souvisejících činností dohledu, včetně případných donucovacích rozhodnutí a opatření;
sdílejí informace o stavu bezpečnosti železničních podniků a provozovatelů infrastruktury určených podle bodu 1 v každém členském státě.
Sdílejí kritéria pro rozhodování:
sdílejí informace o tom, jak každý vnitrostátní bezpečnostní orgán stanovuje cíle své činnosti pro každý železniční podnik a každého provozovatele infrastruktury jakožto součást svého plánu dohledu;
vedou dialog mezi příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány o navrhované reakci při řešení případů závažného nedodržení právních předpisů.
Koordinují:
sdílení stávajících strategií a plánů dohledu;
stanovení bodů společného zájmu a/nebo společných otázek;
efektivní plánování samostatných, koordinovaných nebo společných iniciativ, aniž by železničním podnikům a provozovatelům infrastruktury způsobovaly obtíže, přičemž zamezí překrývání rozsahu těchto iniciativ.
Dohodnou se v příslušných případech, který vnitrostátní bezpečnostní orgán (nebo orgány) dále sleduje opatření, jejichž cílem je řešit přetrvávající problémy, které měly být podrobeny činnostem dohledu později.
Dohodnou se, ve kterých oblastech budou postupovat koordinovaně nebo společně:
určí hlavní rizika pro příslušné železniční podniky a provozovatele infrastruktury, jež mají vnitrostátní bezpečnostní orgány řešit koordinovaně nebo společně;
dohodnou se v případě potřeby, který vnitrostátní bezpečnostní orgán povede činnosti a ve kterých oblastech, a to na základě jasně stanovených kritérií;
dohodnou se v případě potřeby, které druhy společných činností dohledu provedou;
dohodnou se, jakým způsobem by železniční podniky a provozovatelé infrastruktury měli být uvědomeni o ujednáních a dohodách, které vnitrostátní bezpečnostní orgány sjednají.
Sdílejí osvědčení postupy:
vypracují postupy pro pravidelný přezkum a koordinaci činností dohledu, pokud jde o příslušné železniční podniky a provozovatele infrastruktury.
vypracují postupy pro hodnocení účinnosti koordinace a spolupráce mezi vnitrostátními bezpečnostními orgány a případně agenturou.
( 1 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/762 ze dne 8. března 2018, kterým se stanoví společné bezpečnostní metody týkající se požadavků na systém zajišťování bezpečnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 a kterým se zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 a (EU) č. 1169/2010 (viz strana 26 v tomto čísle Úředního věstníku).