(EU) 2018/1972Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění)Text s významem pro EHP.

Publikováno:	Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36-214	Druh předpisu:	Směrnice
Přijato:	11. prosince 2018	Autor předpisu:	Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od:	20. prosince 2018	Nabývá účinnosti:	20. prosince 2018
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 17. prosince 2018

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 321 17.12.2018, s. 36)

Opravena:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 164 (2018/1972)

▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1972

ze dne 11. prosince 2018,

kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

ČÁST I

RÁMEC (OBECNÁ PRAVIDLA PRO ORGANIZACI ODVĚTVÍ)

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI, CÍLE, DEFINICE

KAPITOLA I

Předmět, cíl a definice

Článek 1

Předmět, oblast působnosti a cíle

1. Tato směrnice vytváří harmonizovaný rámec pro regulaci sítí elektronických komunikací, služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a přiřazených služeb a určitých aspektů koncových zařízení. Stanoví úkoly vnitrostátních regulačních orgánů a případně jiných příslušných orgánů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celé Unii.

2. Tato směrnice má tyto cíle:

zavést vnitřní trh v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací, který vede k zavedení a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou, dosažení udržitelné hospodářské soutěže, interoperability služeb elektronických komunikací, přístupnosti a bezpečnosti sítí a služeb a k výhodám pro koncové uživatele; a

zajistit poskytování cenově dostupných, veřejně dostupných služeb v dobré kvalitě v celé Unii prostřednictvím účinné hospodářské soutěže a možnosti výběru, řešit okolnosti, za nichž trh nenaplňuje uspokojivě potřeby koncových uživatelů, včetně osob se zdravotním postižením, aby měly přístup ke službám za stejných podmínek jako ostatní, a stanovit nezbytná práva koncových uživatelů.

3. Touto směrnicí nejsou dotčeny:

povinnosti uložené vnitrostátním právem na základě práva Unie nebo právem Unie, které se týkají služeb poskytovaných prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací;

opatření přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni v souladu s právem Unie se záměrem prosazovat cíle veřejného zájmu, zejména s ohledem na ochranu osobních údajů a soukromí, regulaci obsahu a audiovizuální politiku;

opatření přijatá členskými státy za účelem zajištění veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti, jakož i za účelem obrany;

nařízení (EU) č. 531/2012 a (EU) 2015/2120 a směrnice 2014/53/EU.

4. Komise, Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a příslušné orgány zajistí při zpracování osobních údajů soulad s pravidly Unie v oblasti ochrany údajů.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

„sítí elektronických komunikací“ přenosové systémy, ať jsou založeny na trvalé infrastruktuře nebo centralizované správní kapacitě, či nikoli, a popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně neaktivních síťových prvků, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově nebo paketově komutovaných, včetně internetu) a mobilních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na typ přenášené informace;

„sítí s velmi vysokou kapacitou“ buď síť elektronických komunikací, která zcela sestává z optických prvků přinejmenším do rozvodného bodu v obslužném místě, nebo síť elektronických komunikací, která je schopna za obvyklých podmínek v době špičky dosahovat podobné výkonnosti, pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání. Výkonnost sítě lze považovat za podobnou bez ohledu na to, zda se vnímání ze strany koncového uživatele liší kvůli odlišným vlastnostem vyplývajícím z podstaty média, kterým je síť nakonec spojena s koncovým bodem sítě;

„nadnárodními trhy“ trhy určené v souladu s článkem 65, které pokrývají Unii nebo její podstatnou část a které se nacházejí ve více než jednom členském státě;

„službou elektronických komunikací“ služba obvykle poskytovaná za úplatu prostřednictvím sítí elektronických komunikací, která s výjimkou služeb poskytujících obsah přenášený prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávajících redakční dohled nad tímto obsahem zahrnuje tyto druhy služeb:

„službu přístupu k internetu“ ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 2 nařízení (EU) 2015/2120;

„interpersonální komunikační službu“;

služby spočívající zcela nebo převážně v přenosu signálů, například přenosové služby používané pro poskytování služby komunikace mezi stroji a pro vysílání;

„interpersonální komunikační službou“ služba obvykle poskytovaná za úplatu, která prostřednictvím sítí elektronických komunikací umožňuje přímou interpersonální a interaktivní výměnu informací mezi konečným počtem osob, kdy osoby, které komunikaci zahajují nebo se jí účastní, určují jejího/její příjemce a která nezahrnuje služby, které interpersonální a interaktivní komunikaci umožňují pouze jako nepodstatnou pomocnou funkci, která je ze své podstaty spjata s jinou službou;

„interpersonální komunikační službou založenou na číslech“ interpersonální komunikační služba, která je spojena s veřejně přidělenými číslovacími zdroji, tedy s číslem nebo čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech, nebo která umožňuje komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech;

„interpersonální komunikační službou nezávislou na číslech“ interpersonální komunikační služba, která není spojena s veřejně přidělenými číslovacími zdroji, tedy s číslem nebo čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech, nebo která neumožňuje komunikaci s číslem či čísly v národních či mezinárodních číslovacích plánech;

„veřejnou sítí elektronických komunikací“ síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a která podporuje přenos informací mezi koncovými body sítě;

„koncovým bodem sítě“ fyzický bod, ve kterém je koncovému uživateli poskytován přístup k veřejné síti elektronických komunikací a který je v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování určen určitou síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem koncového uživatele;

10)

„přiřazenými zařízeními“ ty přiřazené služby, fyzické infrastruktury a jiná zařízení nebo prvky související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, které umožňují nebo podporují poskytování služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo jsou toho schopny, a zahrnují budovy nebo vstupy do budov, elektrické vedení v budovách, antény, věže a jiné podpůrné konstrukce, kabelovody, potrubí, stožáry, vstupní šachty a rozvodné skříně;

11)

„přiřazenou službou“ služba související se sítí elektronických komunikací nebo službou elektronických komunikací, která umožňuje nebo podporuje poskytování, samoobslužnou nebo automatickou aktivaci služeb prostřednictvím této sítě nebo služby nebo je toho schopna a zahrnuje systémy převodu čísel, či systémy nabízející rovnocenné funkce, systémy podmíněného přístupu a elektronické programové průvodce, jakož i jiné služby, například služby určení totožnosti, místa nebo přítomnosti;

12)

„systémem podmíněného přístupu“ každé technické opatření, ověřovací systém nebo ujednání zajišťující přístup ke chráněné službě rozhlasového nebo televizního vysílání ve srozumitelné formě, podmíněný předplatným nebo jinou formou předchozího individuálního oprávnění;

13)

„uživatelem“ fyzická nebo právnická osoba, která používá nebo žádá o veřejně dostupnou službu elektronických komunikací;

14)

„koncovým uživatelem“ uživatel, který nezajišťuje veřejné sítě elektronických komunikací ani neposkytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací;

15)

„spotřebitelem“ každá fyzická osoba, která používá nebo žádá o veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely nespadající do její obchodní, podnikatelské, řemeslné nebo profesní činnosti;

16)

„zajišťováním sítě elektronických komunikací“ zřízení takové sítě, její provozování, dohled nad ní nebo její zpřístupnění;

17)

„zařízením rozšiřujícím vlastnosti digitální televize“ přídavné zařízení určené pro připojení k televizoru nebo integrovaný digitální televizní přijímač, které umožňují příjem digitálních interaktivních televizních služeb;

18)

„rozhraním pro aplikační programy“ neboli „API“ softwarová rozhraní mezi aplikacemi, poskytovaná provozovateli rozhlasového a televizního vysílání nebo poskytovateli služeb, a zařízení rozšiřující vlastnosti digitální televize, určená pro digitální televizní a rozhlasové služby;

19)

„přidělením rádiového spektra“ určení daného pásma rádiového spektra pro využití jedním, popřípadě více druhy radiokomunikačních služeb podle stanovených podmínek;

20)

„škodlivým rušením“ rušení, které ohrožuje funkčnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnost zajišťujících radiokomunikačních služeb nebo které jinak vážně zhoršuje, znemožňuje nebo opakovaně přerušuje radiokomunikační službu provozovanou v souladu s příslušnými mezinárodními právními předpisy, právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy;

21)

„bezpečností sítí a služeb“ schopnost sítí a služeb elektronických komunikací odolávat s určitou spolehlivostí veškerým zásahům, které narušují dostupnost, autenticitu, integritu nebo důvěrnost těchto sítí a služeb, uchovávaných, předávaných nebo zpracovávaných dat nebo souvisejících služeb, které tyto sítě nebo služby elektronických komunikací nabízejí nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné;

22)

„všeobecným oprávněním“ právní rámec zřízený členským státem v souladu s touto směrnicí, který zaručuje práva na zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a který stanoví zvláštní povinnosti pro tuto oblast, které se mohou vztahovat na všechny nebo na určité druhy sítí a služeb elektronických komunikací;

23)

„bezdrátovým přístupovým bodem s malým dosahem“ zařízení pro bezdrátový přístup k síti malých rozměrů, s nízkým výkonem a malého dosahu, využívající licencované rádiové spektrum či bezlicenční rádiové spektrum nebo jejich kombinaci, které může být používáno jako součást veřejné sítě elektronických komunikací, které může být vybaveno jednou nebo více anténami s minimálním vizuálním dopadem a které umožňuje uživatelům bezdrátový přístup k sítím elektronických komunikací bez ohledu na použitou topologii sítě, ať už mobilní nebo pevnou;

24)

„rádiovou místní sítí“ neboli „RLAN“ bezdrátový přístupový systém s nízkým výkonem a malým dosahem a s nízkým rizikem rušení s jinými podobnými systémy umístěnými v bezprostřední blízkosti jinými uživateli, který funguje na základě nevýhradního využívání harmonizovaného rádiového spektra;

25)

„harmonizovaným rádiovým spektrem“ rádiové spektrum, pro jehož dostupnost a efektivní využívání byly stanoveny harmonizované podmínky prostřednictvím technických prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES;

26)

„sdíleným využíváním rádiového spektra“ přístup dvou či více uživatelů k využívání týchž pásem rádiového spektra na základě stanoveného mechanismu sdílení, které je oprávněno na základě všeobecného oprávnění, individuálních práv na užívání rádiového spektra nebo jejich kombinace, včetně regulačních přístupů jako např. licencovaného sdíleného přístupu, který má usnadnit sdílené využívání pásma rádiového spektra, přičemž tento přístup podléhá závazné dohodě všech zúčastněných stran v souladu s pravidly pro sdílení uvedenými v jejich právech na užívání rádiového spektra, aby byly pro všechny uživatele zajištěny předvídatelné a spolehlivé mechanismy sdílení, aniž je dotčeno právo hospodářské soutěže;

27)

„přístupem“ zpřístupnění zařízení nebo služeb jinému podniku na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací, včetně případů, kdy jsou použity k předávání služeb informační společnosti nebo služeb obsahu vysílání. Vztahuje se mimo jiné na: přístup k síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů podpory provozu; přístup k informačním systémům nebo databázím pro předběžné objednávání, zajišťování, objednávání, žádosti o údržbu a opravy a fakturaci; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby a přístup ke službám virtuálních sítí;

28)

„propojením“ zvláštní druh přístupu zřízeného mezi operátory veřejných sítí prostřednictvím fyzického a logického spojení veřejných sítí elektronických komunikací užívaných týmž nebo jiným podnikem s cílem umožnit komunikaci uživatelům jednoho podniku s uživateli téhož nebo jiného podniku, nebo umožnit přístup ke službám poskytovaným jiným podnikem, pokud tyto služby poskytují zúčastněné strany nebo jiné strany, které mají přístup k síti;

29)

„operátorem“ podnik, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou síť elektronických komunikací nebo přiřazený prostředek;

30)

„účastnickým vedením“ fyzické spojení využívané signály elektronických komunikací spojující koncový bod sítě s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením v pevné veřejné síti elektronických komunikací;

31)

„voláním“ spojení uskutečněné prostřednictvím veřejně dostupné interpersonální komunikační služby, které umožňuje obousměrnou hlasovou komunikaci;

32)

„hlasovou komunikační službou“ veřejně dostupná služba elektronických komunikací pro uskutečňování a přijímání, a to přímo či nepřímo, vnitrostátních nebo vnitrostátních a mezinárodních volání prostřednictvím jednoho či více čísel národního nebo mezinárodního číslovacího plánu;

33)

„zeměpisným číslem“ číslo z národního číslovacího plánu, u kterého část číselné struktury obsahuje zeměpisný údaj používaný pro směrování volání na fyzické umístění koncového bodu sítě;

34)

„nezeměpisným číslem“ číslo z národního číslovacího plánu, které není zeměpisným číslem, např. čísla mobilních telefonů, služeb bezplatného volání a služeb se zvýšenou sazbou;

35)

„službami úplné konverzace“ služby multimediální konverzace v reálném čase, které umožňují obousměrný symetrický přenos pohyblivého obrazu, textu a hlasu v reálném čase mezi uživateli na dvou nebo více místech;

36)

„centrem tísňové komunikace“ neboli „PSAP“ fyzické místo, kde je v rámci odpovědnosti veřejného orgánu nebo soukromé organizace uznané členským státem jako první přijata tísňová komunikace;

37)

„nejvhodnějším centrem tísňové komunikace“ cPSAP zřízené odpovědnými orgány, které má vyřizovat tísňové komunikace z určité oblasti nebo tísňové komunikace určitého typu;

38)

„tísňovou komunikací“ komunikace pomocí interpersonálních komunikačních služeb mezi koncovým uživatelem a centrem tísňové komunikace, jejímž cílem je požadovat a získat od tísňových služeb pomoc při mimořádných událostech;

39)

„tísňovou službou“ služba uznaná jako taková členským státem, která v souladu s vnitrostátním právem poskytuje bezprostřední a rychlou pomoc v situacích, kdy je zejména přímo ohrožen život nebo zdraví, je přímo ohroženo zdraví nebo bezpečnost jednotlivce či veřejnosti, je přímo ohrožen soukromý nebo veřejný majetek či životní prostředí;

40)

„informací o místě, kde se volající nachází“ v případě veřejné mobilní sítě zpracovaná data ať už pocházející ze síťové infrastruktury nebo z telefonního přístroje, která uvádějí zeměpisnou polohu mobilního koncového zařízení koncového uživatele, nebo v případě veřejné pevné sítě data uvádějící fyzickou adresu koncového bodu sítě;

41)

„koncovým zařízením“ koncové zařízení ve smyslu čl. 1 bodu 1 směrnice Komise 2008/63/ES ( 1 );

42)

„bezpečnostním incidentem“ událost, která má skutečný nepříznivý dopad na bezpečnost sítí nebo služeb elektronických komunikací.

KAPITOLA II

Cíle

Článek 3

Obecné cíle

1. Členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů uvedených v této směrnici přijímaly vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány veškerá přiměřená opatření, která jsou nezbytná a přiměřená k dosažení cílů stanovených v odstavci 2. Členské státy, Komise, Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) a BEREC rovněž přispívají k dosažení těchto cílů.

Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány v rámci svých pravomocí přispívají k provádění politik zaměřených na podporu svobody projevu a informací, kulturní a jazykové rozmanitosti, jakož i mediální plurality.

2. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, jakož i BEREC, Komise a členské státy sledují v rámci této směrnice každý z těchto obecných cílů, které mají stejnou důležitost:

podporují připojení a přístup všech občanů a podniků Unie k sítím s velmi vysokou kapacitou, včetně pevných, mobilních a bezdrátových sítí a jejich využívání;

podporují hospodářskou soutěž při zajišťování sítí elektronických komunikací a přiřazených prostředků, včetně účinné hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury, a při poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených služeb;

přispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že odstraňují zbývající překážky při investicích do sítí elektronických komunikací, služeb elektronických komunikací, přiřazených prostředků a přiřazených služeb a jejich zajišťování a poskytování v celé Unii a usnadňují k tomu konvergentní podmínky, že vytvářejí společná pravidla a předvídatelné regulační přístupy, že upřednostňují účinné, efektivní a koordinované využívání radiového spektra, otevřené inovace, zřizování a rozvoj transevropských sítí, zajišťování, dostupnost a interoperabilitu celoevropských služeb a spojení mezi koncovými body;

prosazují zájmy občanů Unie tím, že zajišťují připojení a širokou dostupnost a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou včetně pevných, mobilních a bezdrátových sítí a služeb elektronických komunikací; že na základě účinné hospodářské soutěže umožňují co největší prospěch, pokud jde o výběr, cenu a kvalitu, že zachovávají bezpečnost sítí a služeb; že zajišťují vysokou a jednotnou úroveň ochrany koncových uživatelů prostřednictvím potřebných odvětvových pravidel a že řeší potřeby určitých sociálních skupin, zejména koncových uživatelů se zdravotním postižením, starších koncových uživatelů nebo koncových uživatelů se zvláštními sociálními potřebami, například pokud jde o cenovou dostupnost a volbu a rovnocenný přístup pro koncové uživatele se zdravotním postižením.

3. Pokud Komise stanoví referenční úrovně a podává zprávy o účinnosti opatření členských států zaměřených na dosažení cílů podle odstavce 2, jsou Komisi v případě potřeby nápomocny členské státy, vnitrostátní regulační orgány, BEREC a RSPG.

4. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány při sledování cílů politik uvedených v odstavci 2 a upřesněných v tomto odstavci mimo jiné:

prosazují předvídatelnost regulace zajišťováním jednotného regulačního přístupu v průběhu příslušných období přezkumu a prostřednictvím vzájemné spolupráce, spolupráce s BEREC, s RSPG a s Komisí;

zajišťují, aby za podobných okolností nedocházelo k diskriminaci v přístupu k poskytovatelům sítí a služeb elektronických komunikací;

uplatňují právo Unie technologicky neutrálním způsobem, nakolik je to v souladu s dosažením cílů stanovených v odstavci 2;

podporují efektivní investice a inovace do nové a rozvinutější infrastruktury, a to i tím, že zajišťují, aby jakákoli povinnost přístupu řádně zohlednila rizika, která nese investující podnik, a umožňují různé dohody o spolupráci mezi investory a stranami, které usilují o přístup, aby se investiční rizika diverzifikovala, a přitom zajišťují, že je zachována hospodářská soutěž na trhu a dodržována zásada nediskriminace;

náležitě zohledňují různé podmínky týkající se infrastruktury, hospodářské soutěže, okolností koncových uživatelů, a zejména spotřebitelů v různých zeměpisných oblastech v rámci členského státu, včetně místní infrastruktury spravované fyzickými osobami bez nároku na zisk;

ukládají regulační povinnosti ex ante pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění účinné a udržitelné hospodářské soutěže v zájmu koncových uživatelů, a tyto povinnosti zmírní nebo zruší, jakmile je tato podmínka splněna.

Členské státy dbají na to, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány jednaly nestranným, objektivním, transparentním, nediskriminačním a přiměřeným způsobem.

Článek 4

Strategické plánování a koordinace politiky rádiového spektra

1. Členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí na strategickém plánování, koordinaci a harmonizaci využívání rádiového spektra v Unii v souladu s politikami Unie pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací. Za tímto účelem zohlední mimo jiné politiky Unie z hlediska hospodářského, bezpečnostního, zdravotního, kulturního, vědeckého, sociálního a technického a z hlediska veřejného zájmu a svobody projevu, jakož i různé zájmy společenství uživatelů rádiového spektra, s cílem optimalizovat využívání rádiového spektra a předcházet škodlivému rušení.

2. Vzájemnou spoluprací a spoluprací s Komisí členské státy podporují koordinaci přístupů k politice rádiového spektra v Unii a případně harmonizované podmínky týkající se dostupnosti a účinného využívání rádiového spektra, které jsou nezbytné pro vytvoření a fungování vnitřního trhu v oblasti elektronických komunikací.

3. Za účelem podpory strategického plánování a koordinace přístupů k politice rádiového spektra v Unii členské státy spolupracují mezi sebou navzájem a s Komisí v souladu s odstavcem 1, prostřednictvím RSPG a na vyžádání i s Evropským parlamentem a Radou, a to formou:

vypracovávání osvědčených postupů o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem za účelem provádění této směrnice;

usnadňování koordinace mezi členskými státy za účelem provádění této směrnice a jiných právních předpisů Unie a za účelem přispívání k rozvoji vnitřního trhu;

koordinování svých přístupů k přidělování rádiového spektra a vydávání oprávnění k jeho využívání a formou zveřejňování zpráv nebo stanovisek o otázkách souvisejících s rádiovým spektrem.

BEREC se účastní v záležitostech týkajících jeho pravomocí, souvisejících s regulací trhu a hospodářskou soutěží ve vztahu k rádiovému spektru.

4. Komise může předkládat Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrhy za účelem vytvoření víceletých programů politiky rádiového spektra, které stanoví politickou orientaci a cíle pro strategické plánování a harmonizaci využívání rádiového spektra v souladu s ustanoveními této směrnice, a rovněž za účelem uvolnění harmonizovaného rádiového spektra pro sdílené užívání nebo pro užívání bez individuálních práv, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko RSPG.

HLAVA II

INSTITUCIONÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ A SPRÁVA

KAPITOLA I

Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány

Článek 5

Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány

1. Členské státy zajistí, aby každý z úkolů, který je stanoven v této směrnici, byl plněn příslušným orgánem.

V rámci oblasti působnosti této směrnice jsou vnitrostátní regulační orgány odpovědné přinejmenším za tyto úkoly:

provádění regulace trhu ex ante, včetně uložení povinností v souvislosti s přístupem a propojením;

zajišťování řešení sporů mezi podniky;

provádění správy rádiového spektra nebo rozhodování či, pokud jsou tyto úkoly svěřeny jiným příslušným orgánům, poskytování poradenství ohledně prvků formujících trh a prvků souvisejících s hospodářskou soutěží v rámci vnitrostátních postupů souvisejících s právy na užívání rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací;

přispívání k ochraně práv koncových uživatelů v odvětví elektronických komunikací v případné koordinaci s jinými příslušnými orgány;

pečlivé posuzování a sledování otázek formování trhu a hospodářské soutěže z hlediska přístupu k otevřenému internetu;

posuzování nespravedlivé zátěže a výpočet čistých nákladů poskytování univerzální služby;

zajišťování přenositelnosti čísel mezi poskytovateli;

výkon každého jiného úkolu, jenž je podle této směrnice vyhrazen vnitrostátním regulačním orgánům.

Členské státy mohou vnitrostátním regulačním orgánům uložit jiné úkoly stanovené touto směrnicí a jinými právními předpisy Unie, zejména úkoly týkající se hospodářské soutěže na trhu nebo vstupu na trh, jako je udělování všeobecného oprávnění, a úkoly související s jakoukoli úlohou svěřenou BEREC. Pokud jsou tyto úkoly týkající se hospodářské soutěže na trhu nebo vstupu na trh uloženy jiným příslušným orgánům, usilují tyto orgány před přijetím rozhodnutí o konzultaci vnitrostátní regulační orgán. Za účelem přispění k plnění úkolů BEREC jsou vnitrostátní regulační orgány oprávněny shromažďovat nezbytné údaje a jiné informace od účastníků trhu.

Členské státy mohou vnitrostátním regulačním orgánům uložit další úkoly také na základě vnitrostátního práva, včetně vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Unie.

Při provádění této směrnice do vnitrostátního práva podporují členské státy zejména stabilitu pravomocí vnitrostátních regulačních orgánů, pokud jde o přidělení úkolů vyplývajících z unijního regulačního rámce pro elektronické komunikace pozměněného v roce 2009.

2. Za účelem podpory regulační spolupráce uzavírají vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány téhož členského státu nebo různých členských států v případě potřeby vzájemné dohody o spolupráci.

3. Členské státy zveřejní úkoly, které mají plnit vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, ve snadno přístupné formě, zejména pokud jsou úkoly uloženy několika subjektům. Členské státy popřípadě zajistí, aby ve věcech společného zájmu probíhaly konzultace a uskutečňovala se spolupráce mezi těmito orgány, a mezi těmito orgány a vnitrostátními orgány, kterým je uloženo uplatňování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže nebo právních předpisů na ochranu spotřebitele. Jestliže je k řešení takových záležitostí zmocněno více orgánů, zajistí členské státy, aby příslušné úkoly každého orgánu byly zveřejněny ve snadno přístupné formě.

4. Členské státy oznámí Komisi všechny vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, kterým byly svěřeny úkoly podle této směrnice, a jejich odpovídající povinnosti, jakož i jejich případné změny.

Článek 6

Nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů

1. Členské státy zaručí nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů a jiných příslušných orgánů tím, že zajistí, aby byly právně odlišeny a funkčně nezávislé na všech fyzických a právnických osobách, které zajišťují či poskytují sítě, zařízení nebo služby elektronických komunikací. Členské státy, které si ponechají ve svém vlastnictví podniky zajišťující sítě či poskytující nebo služby elektronických komunikací nebo kontrolu nad nimi, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány vykonávaly své pravomoci nestranně, transparentně a včas. Členské státy zajistí, aby uvedené orgány měly k provádění svěřených úkolů odpovídající technické, finanční a lidské zdroje.

Článek 7

Jmenování a odvolání členů vnitrostátních regulačních orgánů

1. Ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, nebo jejich zástupci, jsou jmenováni na funkční období nejméně tří let z řad renomovaných osobností s profesními zkušenostmi na základě zásluh, schopností a zkušeností a v návaznosti na otevřené a transparentní výběrové řízení. Členské státy zajistí kontinuitu při rozhodování.

2. Členské státy zajistí, aby ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, nebo jejich zástupci mohli být v průběhu funkčního období odvoláni pouze tehdy, pokud již nesplňují podmínky nezbytné pro výkon svých povinností, jež byly stanoveny vnitrostátními právními předpisy před jejich jmenováním.

3. Rozhodnutí o odvolání ředitele dotyčného vnitrostátního regulačního orgánu, či případně členů kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, se zveřejňuje v okamžiku odvolání. Odvolaný ředitel vnitrostátního regulačního orgánu, případně členové kolektivního orgánu plnícího jeho funkce, obdrží odůvodnění rozhodnutí. Není-li odůvodnění zveřejněno, zveřejní se na žádost dané osoby. Členské státy zajistí, aby uvedené rozhodnutí z hlediska skutkových i právních okolností podléhalo soudnímu přezkumu.

Článek 8

Politická nezávislost a odpovědnost vnitrostátních regulačních orgánů

1. Aniž je dotčen článek 10, jednají vnitrostátní regulační orgány nezávisle a objektivně, a to i při vypracování vnitřních postupů a organizování zaměstnanců, fungují transparentně a odpovědně v souladu s právem Unie a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od jiného orgánu v souvislosti s plněním úkolů, jež jsou jim svěřeny podle vnitrostátních právních předpisů provádějících právo Unie. To nebrání dohledu v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Pravomoc pozastavit platnost rozhodnutí nebo změnit rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů mají pouze subjekty rozhodující o opravném prostředku zřízené v souladu s článkem 31.

2. Vnitrostátní regulační orgány každoročně mimo jiné podávají zprávu o trhu elektronických komunikací, o rozhodnutích, která vydají, o svých lidských a finančních zdrojích a jejich přidělování, jakož i o budoucích plánech. Jejich zprávy se zveřejňují.

Článek 9

Regulační způsobilost vnitrostátních regulačních orgánů

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly samostatné roční rozpočty a autonomii při nakládání s přiděleným rozpočtem. Tyto rozpočty se zveřejňují.

2. Aniž je dotčena povinnost zajistit, aby měly vnitrostátní regulační orgány k provádění svěřených úkolů odpovídající finanční a lidské zdroje, finanční autonomie nebrání dohledu či kontrole v souladu s vnitrostátním ústavním právem. Každá kontrola rozpočtu vnitrostátních regulačních orgánů se provádí transparentně a zveřejňuje se.

3. Členské státy rovněž zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány měly odpovídající finanční a lidské zdroje, jež jim umožní aktivně se účastnit a přispívat k činnosti BEREC.

Článek 10

Účast vnitrostátních regulačních orgánů v BEREC

1. Členské státy zajistí, aby cíle BEREC spočívající v podpoře větší koordinace a soudržnosti v oblasti regulace byly aktivně podporovány příslušnými vnitrostátními regulačními orgány.

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány při přijímání svých vlastních rozhodnutí pro své vnitrostátní trhy v nejvyšší míře zohlednily pokyny, stanoviska, doporučení, společné postoje, osvědčené postupy a metodiky přijaté BEREC.

Článek 11

Spolupráce s vnitrostátními orgány

Vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány podle této směrnice a vnitrostátní orgány na ochranu hospodářské soutěže si vzájemně poskytují informace nezbytné pro uplatňování této směrnice. V souvislosti s výměnou informací se uplatňují předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a přijímající orgán zajistí stejnou úroveň důvěrnosti jako orgán, který informaci poskytl.

KAPITOLA II

Všeobecné oprávnění

Oddíl 1

Obecná část

Článek 12

Všeobecné oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací

1. Členské státy zajistí volnost v zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací s výhradou podmínek stanovených v této směrnici. Za tímto účelem nesmějí členské státy bránit podnikům v zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné z důvodů stanovených v čl. 52 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Každé takové omezení volnosti v zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací musí být řádně odůvodněno a oznámeno Komisi.

2. Zajišťování sítí elektronických komunikací nebo poskytování služeb elektronických komunikací jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech může podléhat pouze všeobecnému oprávnění, aniž jsou dotčeny zvláštní povinnosti uvedené v čl. 13 odst. 2 nebo práva na užívání uvedená v článcích 46 a 94.

3. Pokud se členský stát domnívá, že požadavek na oznamování je odůvodněný v případě podniků podléhajících všeobecnému oprávnění, může daný stát od těchto podniků požadovat pouze předložení oznámení vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo jinému příslušnému orgánu. Členský stát nesmí od těchto podniků požadovat získání výslovného rozhodnutí nebo jakéhokoliv jiného správního aktu vydaného takovým orgánem nebo jakýmkoli jiným orgánem před uplatněním práv vyplývajících z všeobecného oprávnění.

Po oznámení, je-li požadováno, může podnik zahájit činnost, v případě potřeby s výhradou ustanovení o právech na užívání podle této směrnice.

4. Oznámení uvedené v odstavci 3 znamená pouze prohlášení fyzické nebo právnické osoby o úmyslu zahájit zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací učiněné vůči vnitrostátnímu regulačnímu nebo jinému příslušnému orgánu a předložení minimálních informací, které jsou nezbytné k tomu, aby umožnily BEREC a zmíněnému orgánu vést rejstřík nebo seznam poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací. Tyto informace jsou omezeny na:

název poskytovatele;

právní postavení, právní formu a registrační číslo poskytovatele, je-li registrován v obchodním rejstříku nebo jiném podobném veřejném rejstříku v Unii;

zeměpisnou adresu hlavního sídla poskytovatele v Unii, pokud existuje, a případně i jakékoli vedlejší pobočky v některém členském státě;

adresu internetových stránek poskytovatele spojených se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací, pokud takové stránky existují;

kontaktní osobu a kontaktní údaje;

stručný popis sítí či služeb, jejichž zajišťování či poskytování je zamýšleno;

dotyčný členský stát a

předpokládaný termín zahájení činnosti.

Členské státy nesmí ukládat žádné dodatečné nebo oddělené požadavky na oznamování.

S cílem sblížit požadavky na oznamování zveřejní BEREC pokyny týkající se vzoru pro oznámení a vede unijní databázi oznámení předaných příslušným orgánům. Za tímto účelem příslušné orgány bez zbytečného odkladu předají BEREC elektronickými prostředky každé obdržené oznámení. Oznámení předložená příslušným orgánům před 21. prosincem 2020 se BEREC předají do 21. prosince 2021.

Článek 13

Podmínky spojené s všeobecným oprávněním a s právy na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů a zvláštní povinnosti

1. Všeobecné oprávnění pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a práva na užívání rádiového spektra a práva na užívání číslovacích zdrojů mohou podléhat pouze podmínkám uvedeným v příloze I. Tyto podmínky musí být nediskriminační, přiměřené a transparentní. V případě práv na užívání rádiového spektra musí tyto podmínky zajišťovat jeho efektivní a účelné využívání a musí být v souladu s články 45 a 51 a v případě práv na užívání číslovacích zdrojů musí být v souladu s článkem 94.

2. Zvláštní povinnosti, které lze uložit podnikům zajišťujícím sítě a poskytujícím služby elektronických komunikací podle čl. 61 odst. 1 a 5 a článků 62, 68 a 83 nebo těm, které jsou určeny k poskytování univerzální služby podle této směrnice, se právně oddělí od práv a povinností stanovených všeobecným oprávněním. V zájmu dosažení transparentnosti se kritéria a postupy pro ukládání takových zvláštních povinností jednotlivým podnikům uvádějí ve všeobecném oprávnění.

3. Všeobecné oprávnění obsahuje pouze podmínky, které jsou zvláštní pro dané odvětví a jsou stanoveny v částech A, B a C přílohy I, a neukládá opakovaně podmínky, které se vztahují na podniky na základě jiných vnitrostátních právních předpisů.

4. Členské státy neukládají opakovaně podmínky všeobecného oprávnění, pokud udělují právo na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů.

Článek 14

Prohlášení pro usnadnění výkonu práv na instalování zařízení a práv na propojení

Na žádost podniku vydají příslušné orgány do jednoho týdne standardizovaná prohlášení, která v případě potřeby potvrdí, že podnik předložil oznámení podle čl. 12 odst. 3. Uvedená prohlášení podrobně uvedou, za jakých okolností má jakýkoli podnik, který zajišťuje sítě nebo poskytuje služby elektronických komunikací podle všeobecného oprávnění, právo požádat o práva na instalování zařízení, sjednat propojení a získat přístup nebo propojení, aby byl usnadněn výkon těchto práv například na jiných úrovních státní správy nebo vůči jiným podnikům. Taková prohlášení lze popřípadě vydat i jako automatickou odpověď na předložené oznámení uvedené v čl. 12 odst. 3.

Oddíl 2

Práva a povinnosti týkající se všeobecného oprávnění

Článek 15

Minimální seznam práv vyplývajících z všeobecného oprávnění

1. Podniky, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění podle článku 12, mají právo:

zajišťovat sítě a poskytovat služby elektronických komunikací;

domáhat se toho, aby jejich žádost o udělení nezbytných práv na instalování zařízení byla posouzena podle článku 43;

využívat rádiové spektrum v souvislosti se sítěmi a službami elektronických komunikací, s výhradou článků 13, 46 a 55;

domáhat se toho, aby jejich žádost o udělení nezbytných práv na užívání číslovacích zdrojů byla posouzena podle článku 94.

2. Jestliže takové podniky zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací veřejnosti, dává jim všeobecné oprávnění právo:

jednat o propojení s ostatními poskytovateli a popřípadě získat přístup k jiným poskytovatelům nebo propojení s jinými poskytovateli veřejných sítí elektronických komunikací a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, které jsou v Unii předmětem všeobecného oprávnění v souladu s touto směrnicí;

dostat příležitost být označeny za podniky poskytující různé prvky univerzální služby nebo pokrytí různých částí území státu podle článku 86 nebo 87.

Článek 16

Správní poplatky

1. Jakékoli správní poplatky ukládané podnikům zajišťujícím sítě nebo poskytujícím služby elektronických komunikací na základě všeobecného oprávnění nebo kterým bylo uděleno právo na užívání:

souhrnně pokrývají jen ty správní náklady, které vzniknou při řízení, kontrole a prosazování systému všeobecného oprávnění, práv na užívání a zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2, které mohou zahrnovat náklady na mezinárodní spolupráci, harmonizaci a normalizaci, analýzu trhu, sledování plnění a na další kontrolu trhu, jakož i na regulační činnost zahrnující přípravu a prosazování sekundárního práva a správních rozhodnutí, jako jsou rozhodnutí o přístupu a propojení; a

jsou ukládány jednotlivým podnikům objektivním, transparentním a přiměřeným způsobem, který minimalizuje dodatečné správní náklady a související poplatky.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat správní poplatky na podniky, jejichž obrat je pod určitou prahovou hodnotou nebo které z hlediska svých činností nedosahují minimálního tržního podílu nebo mají jen velmi omezenou územní působnost.

2. Pokud vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány ukládají správní poplatky, zveřejní každoročně přehled svých správních nákladů a celkovou částku vybraných poplatků. Dojde-li k rozdílu mezi celkovou částkou poplatků a správními náklady, provedou se odpovídající úpravy.

Článek 17

Oddělené účetnictví a finanční zprávy

1. Členské státy požadují od podniků zajišťujících veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací, které mají zvláštní nebo výhradní práva na poskytování služeb v jiných odvětvích v tomtéž nebo jiném členském státě, aby:

vedly oddělené účetnictví pro činnosti spojené se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací v míře, která by byla vyžadována, pokud by tyto činnosti byly prováděny právně nezávislými subjekty, tak aby byly určeny všechny položky nákladů a výnosů se základem pro jejich výpočet a s použitím podrobných metod přiřazování, které jsou spojené s takovými činnostmi, včetně podrobného rozpisu investičního majetku a strukturálních nákladů, nebo

měly strukturálně oddělené činnosti, které jsou spojeny se zajišťováním sítí nebo poskytováním služeb elektronických komunikací.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou uplatňovat požadavky uvedené v prvním pododstavci na podniky, jejichž roční obrat v činnostech, které jsou spojeny se sítěmi nebo službami elektronických komunikací v Unii, je nižší než 50 milionů EUR.

2. Pokud podniky zajišťující veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací nepodléhají požadavkům práva společností a nesplňují kritéria stanovená účetními pravidly podle práva Unie pro malé a střední podniky, vypracovávají své finanční zprávy, předkládají je k nezávislému auditu a zveřejňují je. Audit se provádí v souladu s příslušnými pravidly jednotlivých členských států a Unie.

První pododstavec tohoto odstavce se vztahuje i na oddělené účetnictví požadované podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a).

Oddíl 3

Změna a odnětí

Článek 18

Změna práv a povinností

1. Členské státy zajistí, aby se mohla práva, podmínky a postupy týkající se všeobecných oprávnění, práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo práv na instalování zařízení měnit pouze v objektivně odůvodněných případech a přiměřeným způsobem s tím, že se případně zohlední zvláštní podmínky týkající se převoditelných práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů.

2. Kromě případů, kdy jsou navrhovány pouze drobné změny, s nimiž držitel práv nebo všeobecného oprávnění souhlasil, se oznámení o záměru učinit takové změny podává odpovídajícím způsobem. Zainteresovaným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, je poskytnuta dostatečná doba k vyjádření názorů na navrhované změny. Tato doba činí nejméně čtyři týdny, s výjimkou mimořádných okolností.

Změny se zveřejňují včetně odůvodnění.

Článek 19

Omezení nebo odnětí práv

1. Aniž je dotčen čl. 30 odst. 5 a 6, členské státy neomezí ani neodejmou práva na instalování zařízení ani práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů před uplynutím doby, na kterou byla udělena, s výjimkou odůvodněných případů podle odstavce 2 tohoto článku a případně v souladu s přílohou I a podle příslušných vnitrostátních předpisů týkajících se odškodnění za odejmutí práv.

2. V souladu s potřebou zajistit účinné a hospodárné využívání rádiového spektra či provádění technických prováděcích opatření přijatých podle článku 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES mohou členské státy umožnit omezení nebo odnětí práv na užívání rádiového spektra, včetně práv uvedených v článku 49 této směrnice, na základě předem stanovených a jasně definovaných postupů, a to v souladu se zásadami proporcionality a nediskriminace. V takových případech mohou být držitelé práv ve vhodných případech a v souladu s právem Unie a s příslušnými vnitrostátními předpisy odpovídajícím způsobem odškodněni.

3. Změna ve využívání rádiového spektra v důsledku uplatnění čl. 45 odst. 4 nebo 5 sama o sobě odnětí práva na užívání rádiového spektra neospravedlňuje.

4. Případný záměr omezit nebo odejmout práva na základě všeobecného oprávnění nebo individuální práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů bez souhlasu držitele práv podléhá konzultaci zúčastněných stran podle článku 23.

KAPITOLA III

Poskytování informací, mapování a mechanismus konzultací

Článek 20

Žádost o informace určená podnikům

1. Členské státy zajistí, aby podniky zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací, přiřazené prostředky nebo přiřazené služby poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány a BEREC zajistily shodu s ustanoveními této směrnice a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ( 2 ) nebo s rozhodnutími či stanovisky přijatými na jejich základě. Vnitrostátní regulační orgány a případně i jiné příslušné orgány, je-li to nezbytné k plnění jejich úkolů, jsou zejména oprávněny od těchto podniků vyžadovat, aby poskytly informace týkající se budoucího rozvoje sítí nebo služeb, které by mohly mít dopad na velkoobchodní služby, které zpřístupňují konkurentům, jakož i informace o sítích elektronických komunikací a přiřazených prostředcích, které jsou rozčleněny na místní úrovni a jsou dostatečně podrobné, aby vnitrostátní regulační orgán mohl provádět zeměpisné mapování a určovat oblasti v souladu s článkem 22.

Pokud informace shromážděné v souladu s prvním pododstavcem nepostačují k tomu, aby mohly vnitrostátní regulační orgány, jiné příslušné orgány a BEREC vykonávat své regulační úkoly podle práva Unie, mohou být o tyto informace požádány jiné příslušné podniky působící v odvětví elektronických komunikací nebo odvětvích, jež s odvětvím elektronických komunikací úzce souvisejí.

Od podniků označených jako podniky s významnou tržní silou na velkoobchodních trzích může být rovněž vyžadováno předložení účetních údajů o maloobchodních trzích, jež jsou spojeny s těmito velkoobchodními trhy.

Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány mohou požadovat informace od jednotných informačních míst zřízených podle směrnice 2014/61/EU.

Každá žádost o informace musí být přiměřená plnění příslušného úkolu a musí být odůvodněná.

Podniky poskytnou požadované informace neprodleně a dodrží požadované lhůty a požadovanou míru podrobností.

2. Členské státy zajistí, aby po předložení odůvodněné žádosti vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány poskytovaly Komisi, po předložení odůvodněné žádosti, informace, které jsou pro ni nezbytné k plnění úkolů podle Smlouvy o fungování EU. Informace požadované Komisí musí být přiměřené plnění těchto úkolů. Pokud poskytnuté informace odkazují na informace, které byly předtím poskytnuty podniky na žádost uvedeného orgánu, musí být o tom tyto podniky informovány. Komise zpřístupní poskytnuté informace v nezbytném rozsahu jinému takovému orgánu v jiném členském státě, ledaže ji orgán, který informace poskytuje, výslovně a odůvodněně požádá, aby tak nečinila.

S výhradou požadavků uvedených v odstavci 3 zajistí členské státy, aby informace předložené jednomu orgánu mohly být zpřístupněny jinému takovému orgánu v tomtéž nebo jiném členském státě a BEREC na základě odůvodněné žádosti v případě, že je nezbytné umožnit oběma orgánům nebo BEREC, aby mohly plnit své povinnosti podle práva Unie.

3. Pokud vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán považuje informace shromážděné podle odstavce 1, včetně informací shromážděných v souvislosti se zeměpisným mapováním, za důvěrné podle právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů o obchodním tajemství, zajistí Komise, BEREC a jakékoli jiné dotčené orgány zachování takové důvěrnosti. Zachovávání této důvěrnosti nesmí bránit včasné výměně informací mezi příslušným orgánem, Komisí, BEREC a jakýmikoli jinými dotčenými příslušnými orgány pro účely přezkumu a sledování uplatňování této směrnice a dohledu nad ním.

4. Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátními právními předpisy o veřejném přístupu k informacím a při dodržení právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů o obchodním tajemství a ochraně osobních údajů vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány zveřejňovaly informace, které přispívají k otevřenému a konkurenčnímu trhu.

5. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány zveřejní podmínky veřejného přístupu k informacím uvedeného v odstavci 4, včetně postupů pro získání takového přístupu.

Článek 21

Požadované informace ve vztahu k všeobecnému oprávnění, právům na užívání a zvláštním povinnostem

1. Aniž jsou dotčeny jakékoli informace požadované podle článku 20 a povinnosti poskytovat informace a podávat zprávy podle vnitrostátních právních předpisů jiných než těch, které se týkají všeobecného oprávnění, mohou vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány od podniků požadovat poskytování informací ve vztahu k všeobecnému oprávnění, právům na užívání nebo zvláštním povinnostem uvedeným v čl. 13 odst. 2, které jsou přiměřené a objektivně odůvodněné, zejména pro účely:

systematicky nebo případ od případu prováděného ověřování plnění podmínky 1 části A, podmínek 2 a 6 části D a podmínek 2 a 7 části E přílohy I a plnění povinností uvedených v čl. 13 odst. 2;

případ od případu prováděného ověřování plnění podmínek uvedených v příloze I při obdržení stížnosti nebo pokud má příslušný orgán jiné důvody domnívat se, že podmínka není splněna, nebo v případě šetření příslušného orgánu z vlastního podnětu;

předkládání žádostí o udělení práv na užívání a posuzování těchto žádostí;

zveřejňování srovnávacích přehledů kvality a ceny služeb ve prospěch spotřebitelů;

sestavování a vypracovávání přesně stanovených statistik, zpráv či studií;

provádění analýz trhu pro účely této směrnice, včetně údajů o navazujících nebo maloobchodních trzích přidružených k trhům, které jsou předmětem analýzy trhu, nebo s nimi souvisejících;

zabezpečení efektivního využívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů a jejich účelnou správu;

posuzování budoucího rozvoje sítí a služeb, jenž by mohl mít dopad na velkoobchodní služby poskytované konkurentům, na územní pokrytí, na připojení dostupné koncovým uživatelům nebo na určování oblastí podle článku 22;

provádění zeměpisných mapování;

odpovědi na odůvodněné žádosti BEREC o informace.

Informace uvedené v prvním pododstavci v písmenech a), b) a d) až j) nesmějí být požadovány před vstupem na trh, ani nesmějí být požadovány jako podmínka pro vstup na trh.

BEREC může vypracovat vzory žádostí o informace, je-li to potřebné pro usnadnění konsolidované prezentace a analýzy získaných informací.

2. Pokud jde o práva na užívání rádiového spektra, týkají se informace uvedené v odstavci 1 především účinného a efektivního využívání rádiového spektra, jakož i na dodržování jakýchkoli povinností týkajících se pokrytí a kvality služby spojených s právy na užívání rádiového spektra a jejich ověřování.

3. Pokud vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány požadují od podniků poskytování informací uvedených v odstavci 1, informují je o konkrétním účelu, ke kterému budou informace použity.

4. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány nepodávají opakovaně žádosti o informace, které již podalo BEREC podle článku 40 nařízení (EU) 2018/1971, pokud BEREC obdržené informace těmto orgánům zpřístupnilo.

Článek 22

Zeměpisná mapování budování sítí

1. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány provedou zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování širokopásmového připojení (dále jen „širokopásmové sítě“) do 21. prosince 2023 a poté jej alespoň každé tři roky aktualizují.

Zeměpisné mapování sestává z mapování stávajícího zeměpisného dosahu širokopásmových sítí na jejich území, nutného pro plnění úkolů vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů podle této směrnice a pro provádění průzkumů požadovaných pro uplatňování pravidel státní podpory.

Zeměpisné mapování může rovněž zahrnovat prognózu na období stanovené příslušným orgánem týkající se dosahu širokopásmových sítí včetně sítí s velmi vysokou kapacitou na jejich území.

Tato prognóza obsahuje veškeré příslušné informace, včetně informací o zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou a o významných modernizacích či rozšířeních sítí na rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, které plánují podniky či veřejné orgány. Za tímto účelem požadují vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány od podniků a veřejných orgánů, aby jim poskytovaly tyto informace v míře, v níž jsou dostupné a lze je poskytnout s přiměřeným úsilím.

Pokud jde o úkoly konkrétně přidělené touto směrnicí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, rozhodne tento orgán, do jaké míry je vhodné spoléhat se zcela nebo zčásti na informace shromážděné v souvislosti s uvedenou prognózou

Pokud zeměpisné mapování neprovádí vnitrostátní regulační orgán, provede se ve spolupráci s ním v rozsahu, v jakém to může být relevantní pro plnění jeho úkolů.

Informace shromážděné v rámci zeměpisného mapování musí obsahovat podrobnosti odpovídající místní úrovni a zahrnovat dostatečné informace o kvalitě služby a jejích parametrech a je s nimi nakládáno v souladu s čl. 20 odst. 3.

2. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou určit oblast s jasnými územními hranicemi, pro niž je na základě informací shromážděných podle odstavce 1 a na základě jakékoli prognózy vypracované podle téhož odstavce určeno, že po dobu trvání příslušné prognózy žádný podnik ani veřejný orgán nezavedl ani neplánuje zavést síť s velmi vysokou kapacitou, ani neplánuje významně modernizovat či rozšířit svoji síť na výkonnost o rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s. Určené oblasti vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zveřejní.

3. V určené oblasti mohou příslušné orgány vyzvat podniky a veřejné orgány, aby učinily prohlášení o svých záměrech budování sítí s velmi vysokou kapacitou během doby trvání příslušné prognózy. Pokud na základě této výzvy některý podnik nebo veřejný orgán takový záměr oznámí, příslušný orgán může požádat ostatní podniky a veřejné orgány, aby učinily prohlášení o svých záměrech budovat v určené oblasti sítě s velmi vysokou kapacitou nebo významně modernizovat či rozšířit své sítě na výkonnost o rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s. Příslušný orgán upřesní, jaké informace musí být v těchto podáních uvedeny, aby se zajistila úroveň podrobností, jež je přinejmenším obdobná zvažované úrovni z každé prognózy podle odstavce 1. Na základě informací shromážděných podle odstavce 1 rovněž daný orgán informuje každý podnik nebo veřejný orgán, který o dané budování projeví zájem, zda určená oblast je či pravděpodobně bude pokryta sítí nové generace nabízející rychlosti stahování nižší než 100 Mb/s.

4. Opatření podle odstavce 3 se přijímají účinným, objektivním, transparentním a nediskriminačním postupem, ze kterého není žádný podnik předem vyloučen.

5. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány a místní, regionální a celostátní orgány odpovědné za přidělování veřejných prostředků na budování sítí elektronických komunikací, za navrhování vnitrostátních plánů na širokopásmové připojení, za vymezení povinností týkajících se pokrytí spojených s právy na užívání rádiového spektra a za ověřování dostupnosti služeb spadajících do povinnosti univerzální služby na jejich území zohlednily výsledky zeměpisného mapování a všech určených oblastí v souladu s odstavci 1, 2 a 3.

Členské státy zajistí, aby orgány, které zeměpisné mapování provádějí, poskytly uvedené výsledky s výhradou, že přijímající orgán zajistí stejnou úroveň důvěrnosti a ochrany obchodního tajemství jako orgán, který informaci poskytl, a informují strany, jež dané informace poskytly. Uvedené výsledky jsou na požádání a za stejných podmínek rovněž zpřístupněny BEREC a Komisi.

6. Pokud nejsou relevantní informace dostupné na trhu, příslušné orgány zajistí, aby údaje ze zeměpisných mapování, které nepodléhají obchodnímu tajemství, byly přímo dostupné v souladu se směrnicí 2003/98/ES, aby bylo možné je opakovaně použít. Uvedené orgány rovněž zpřístupní informační nástroje, které umožní koncovým uživatelům určit dostupnost připojení v různých oblastech, a to v té míře, v jaké to koncovým uživatelům pomůže při výběru operátora nebo poskytovatele služeb, pokud takové nástroje nejsou na trhu dostupné.

7. S cílem přispět k jednotnému uplatňování zeměpisných mapování a prognóz vydá BEREC, po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány, do 21. června 2020 pokyny, jež by měly vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánům pomoci s jednotným plněním jejich povinností podle tohoto článku.

Článek 23

Mechanismus konzultací a transparentnosti

1. S výjimkou případů, na které se vztahují články 26 nebo 27 nebo čl. 32 odst. 10, zajistí členské státy, aby v případě, že mají vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány v úmyslu přijmout opatření podle této směrnice, nebo v případě že mají v úmyslu stanovit omezení v souladu s čl. 45 odst. 4 a 5, která mají výrazný dopad na relevantní trh, byla zainteresovaným stranám poskytnuta příležitost vznést k návrhu opatření v přiměřené lhůtě připomínky, a to s ohledem na složitost problematiky a v každém případě – s výjimkou mimořádných okolností – ve lhůtě, která není kratší než 30 dnů.

2. Pro účely článku 35 informují příslušné orgány RSPG v okamžiku zveřejnění o jakémkoli návrhu opatření, který spadá do oblasti působnosti srovnávacího výběrového řízení nebo výběrového řízení na základě soutěže podle čl. 55 odst. 2 a souvisí s využitím rádiového spektra, pro něž byly stanoveny harmonizované podmínky technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES s cílem umožnit jeho použití pro bezdrátové sítě a služby elektronických komunikací umožňující širokopásmové připojení (dále jen „bezdrátové širokopásmové sítě a služby“).

3. Vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány zveřejní vnitrostátní pravidla pro konzultační postupy.

Členské státy zajistí zřízení jednotného informačního místa, jehož prostřednictvím lze vstoupit do všech probíhajících konzultací.

4. Výsledky konzultačního postupu se veřejně zpřístupní, s výjimkou případů důvěrných informací podle unijních a vnitrostátních pravidel týkajících se obchodních tajemství.

Článek 24

Konzultace se zainteresovanými stranami

1. Členské státy ve vhodných případech zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány zohledňovaly názory koncových uživatelů, zejména spotřebitelů a koncových uživatelů se zdravotním postižením, výrobců a podniků, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací, v záležitostech týkajících se všech práv koncových uživatelů a spotřebitelů ohledně veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, včetně rovnocenného přístupu a možností volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením, zejména pokud tyto služby mají výrazný dopad na trh.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány vytvořily konzultační mechanismus přístupný koncovým uživatelům se zdravotním postižením, který zajistí, že při jejich rozhodování o otázkách týkajících se práv koncových uživatelů a spotřebitelů v souvislosti s veřejně dostupnými službami elektronických komunikací budou náležitě zohledněny zájmy spotřebitelů v oblasti elektronických komunikací.

2. Zainteresované strany mohou podle pokynů vydaných příslušnými orgány v případné v koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány vytvářet mechanismy zahrnující spotřebitele, skupiny uživatelů a poskytovatele služeb, aby zlepšily obecnou kvalitu poskytování služeb, mimo jiné vyvíjením a sledováním kodexů chování a provozních norem.

3. Aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla, jež jsou v souladu s právními předpisy Unie prosazujícími cíle kulturní a mediální politiky, jako například kulturní a jazykovou rozmanitost a pluralitu médií, příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohou podporovat spolupráci mezi podniky zajišťujícími sítě nebo poskytujícími služby elektronických komunikací a odvětvími, jež mají zájem na podpoře zákonného obsahu v sítích a službách elektronických komunikací. Tato spolupráce může rovněž zahrnovat koordinaci informací ve veřejném zájmu poskytnutých podle čl. 103 odst. 4.

Článek 25

Mimosoudní řešení sporů

1. Členské státy zajistí, aby byl vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán, který je odpovědný za uplatňování článků 102 až 107 a článku 115 této směrnice, nebo alespoň jeden nezávislý subjekt s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti uplatňování těchto článků, uveden na seznamu jako subjekt alternativního řešení sporů v souladu s čl. 20 odst. 2 směrnice 2013/11/EU s cílem řešit spory mezi poskytovateli a spotřebiteli, které vyplynou z této směrnice a které se týkají plnění smluv. Členské státy mohou přístup k postupům alternativního řešení sporů zajišťovaným tímto orgánem či subjektem rozšířit na jiné koncové uživatele, než jsou spotřebitelé, zejména na mikropodniky a malé podniky.

2. Aniž je dotčena směrnice 2013/11/EU, pokud se takové spory týkají účastníků sporů v různých členských státech, koordinují členské státy své úsilí s cílem vyřešit spor.

Článek 26

Řešení sporů mezi podniky

1. V případě sporu, který vznikl v souvislosti se stávajícími povinnostmi podle této směrnice mezi poskytovateli sítí nebo služeb elektronických komunikací v členském státě nebo mezi těmito podniky a jinými podniky v členském státě, v jejichž prospěch existuje povinnost přístupu nebo propojení, nebo mezi poskytovateli sítí nebo služeb elektronických komunikací v členském státě a poskytovateli přiřazených prostředků, vydá dotčený vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany, a aniž je dotčen odstavec 2, závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu na základě jasných a účinných postupů, nejpozději však – s výjimkou mimořádných okolností – do čtyř měsíců. Dotčený členský stát požaduje po všech stranách, aby plně spolupracovaly s vnitrostátním regulačním orgánem.

2. Členské státy mohou stanovit, že vnitrostátní regulační orgány odmítnou řešení sporu v případě, že existují jiné mechanismy, včetně mediace, které by lépe přispěly ke včasnému vyřešení sporu v souladu s cíli stanovenými v článku 3. Vnitrostátní regulační orgán o tom strany neprodleně informuje. Pokud se spor do čtyř měsíců nevyřeší a pokud nebyl předán soudu tou stranou, která usiluje o nápravu, vydá vnitrostátní regulační orgán na žádost kterékoli strany závazné rozhodnutí s cílem vyřešit spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců.

3. Při řešení sporu přijme vnitrostátní regulační orgán rozhodnutí směřující k dosažení cílů stanovených v článku 3. Jakékoli povinnosti, které uloží vnitrostátní regulační orgán podnikům při řešení sporu, musí být v souladu s touto směrnicí.

4. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu se zpřístupní veřejnosti, a to s přihlédnutím k požadavkům na zachování obchodního tajemství. Vnitrostátní regulační orgán poskytne dotčeným stranám úplné odůvodnění rozhodnutí.

5. Postup uvedený v odstavcích 1, 3 a 4 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.

Článek 27

Řešení přeshraničních sporů

1. V případě sporu v oblasti působnosti této směrnice mezi podniky z různých členských států se použijí odstavce 2, 3 a 4 tohoto článku. Uvedená ustanovení se nepoužijí na spory, které se týkají koordinace rádiového spektra podle článku 28.

2. Každá strana může předložit spor příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo příslušným vnitrostátním regulačním orgánům. Má-li spor vliv na obchod mezi členskými státy, příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo vnitrostátní regulační orgány oznámí spor BEREC tak, aby byl spor uceleně vyřešen v souladu s cíli uvedenými v článku 3.

3. Pokud bylo takové oznámení učiněno, BEREC vydá stanovisko, v němž vyzve dotčený vnitrostátní regulační orgán nebo dotčené vnitrostátní regulační orgány, aby podnikly konkrétní kroky k řešení sporu nebo se zdržely jednání, a to v nejkratším možném termínu, nejpozději však – s výjimkou mimořádných okolností – do čtyř měsíců.

4. Předtím, než podniknou jakékoli kroky k řešení sporu, vyčkají příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo příslušné vnitrostátní regulační orgány stanoviska BEREC. Jestliže za účelem zajištění hospodářské soutěže nebo ochrany zájmů koncových uživatelů existuje za mimořádných okolností naléhavá potřeba jednat, může jakýkoli příslušný vnitrostátní regulační orgán na žádost zúčastněných stran nebo z vlastní iniciativy přijmout předběžná opatření.

5. Všechny povinnosti, které vnitrostátní regulační orgán uloží podniku v rámci řešení sporu, musí být v souladu s touto směrnicí, musí v nejvyšší míře zohledňovat stanovisko vydané BEREC a musí být přijaty do jednoho měsíce od vydání tohoto stanoviska.

6. Postup uvedený v odstavci 2 nebrání žádné straně zahájit v dané věci soudní řízení.

Článek 28

Koordinace rádiového spektra mezi členskými státy

1. Členské státy a jejich příslušné orgány zajistí, aby bylo využívání rádiového spektra na jejich území spravováno tak, aby žádnému jinému členskému státu nebylo, především z důvodu přeshraničního škodlivého rušení mezi členskými státy, bráněno v tom, aby na svém území umožnil využívání harmonizovaného rádiového spektra v souladu s právem Unie.

Členské státy za tímto účelem přijmou veškerá nezbytná opatření, aniž jsou dotčeny jejich povinnosti podle mezinárodního práva a příslušných mezinárodních dohod, například Radiokomunikačního řádu ITU a regionálních dohod ITU o rádiovém vysílání.

2. Členské státy mezi sebou a případně i prostřednictvím RSPG spolupracují při přeshraniční koordinaci využívání rádiového spektra za účelem:

zajištění souladu s odstavcem 1;

řešení případného problému či sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací či přeshraničním škodlivým rušením mezi členskými státy, jakož i se třetími zeměmi, které členským státům brání ve využívání harmonizovaného rádiového spektra na jejich území.

3. Každý dotčený členský stát může s cílem zajistit dodržování odstavce 1 požádat RSPG, aby v zájmu vyřešení jakéhokoli problému nebo sporu v souvislosti s přeshraniční koordinací nebo přeshraničním škodlivým rušením využila svého systému poradenství. RSPG může ve vhodných případech vydat stanovisko s návrhem koordinovaného řešení takového problému nebo sporu.

4. Pokud opatření uvedená v odstavcích 2 a 3 daný problém nebo spor nevyřešila, může Komise na žádost kteréhokoli dotčeného členského státu přijímat formou prováděcího aktu určeného členským státům dotčeným nevyřešenou otázkou škodlivého rušení rozhodnutí k vyřešení přeshraničního škodlivého rušení mezi dvěma či více členskými státy, které jim brání ve využívání harmonizovaného rádiového spektra na jejich území, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední každé stanovisko RSPG doporučující koordinované řešení podle odstavce 3.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

5. Unie poskytne na žádost kteréhokoli dotčeného členského státu právní, politickou a technickou podporu při řešení potíží s koordinací rádiového spektra se zeměmi sousedícími s Unií, včetně kandidátských a přistupujících zemí, a to tak, aby dotčené členské státy mohly dostát svým závazkům podle práva Unie. Při poskytování takové pomoci podporuje Unie provádění politik Unie.

HLAVA III

PROVÁDĚNÍ

Článek 29

Sankce

1. Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí, v nezbytných případech včetně pokut a předem stanovených nebo periodických sankcí jiné než trestněprávní povahy, za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice nebo jakéhokoli závazného rozhodnutí přijatého Komisí, vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány jsou oprávněny tyto sankce ukládat v mezích vnitrostátního práva. Stanovené sankce musí být vhodné, účinné, přiměřené a odrazující.

2. V souvislosti s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 3 stanoví členské státy sankce pouze v případě, že podnik nebo veřejný orgán vědomě nebo z důvodu hrubé nedbalosti poskytne zavádějící, chybné nebo neúplné informace.

Při stanovování výše pokut nebo periodických sankcí uložených podniku nebo veřejnému orgánu za to, že vědomě nebo z důvodu hrubé nedbalosti poskytly v souvislosti s postupem uvedeným v čl. 22 odst. 3 zavádějící, chybné nebo neúplné informace, se zohlední mimo jiné skutečnost, zda jednání podniku nebo veřejného orgánu mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž a zejména zda v rozporu s původně poskytnutou informací nebo jakoukoli její aktualizací daný podnik nebo veřejný orgán vybudoval, rozšířil nebo modernizoval síť nebo naopak síť nevybudoval a tuto změnu plánu objektivně nezdůvodnil.

Článek 30

Plnění podmínek všeobecného oprávnění nebo podmínek práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů a dodržování zvláštních povinností

1. Členské státy zajistí, aby jejich dotčené příslušné orgány sledovaly plnění podmínek všeobecného oprávnění nebo práv na užívání rádiového spektra a číslovacích zdrojů, zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2, jakož i povinnosti využívat rádiového spektra účinně a efektivně v souladu s článkem 4, čl. 45 odst. 1 a článkem 47, a na toto dodržování dohlížely.

Příslušné orgány mají pravomoc požadovat od podniků, na které se vztahuje všeobecné oprávnění nebo které mají práva na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů, aby v souladu s článkem 21 poskytly veškeré informace nutné pro ověření plnění podmínek všeobecného oprávnění, podmínek práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů, nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2 nebo článku 47.

2. Pokud příslušný orgán zjistí, že podnik jednu nebo více podmínek všeobecného oprávnění nebo práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo zvláštní povinnosti uvedené v čl. 13 odst. 2 neplní, oznámí tato zjištění danému podniku a poskytne mu možnost vyjádřit se v přiměřené lhůtě.

3. Příslušný orgán musí mít pravomoc vyžadovat, aby podnik porušování podmínek uvedené v odstavci 2 buď okamžitě, nebo v rámci přiměřené časové lhůty ukončil, a přijme vhodná a přiměřená opatření, aby plnění stanovených podmínek zajistil.

V tomto ohledu členské státy zmocní příslušné orgány k tomu, aby ukládaly:

ve vhodných případech odrazující finanční sankce, které mohou zahrnovat periodické sankce se zpětným účinkem; a

příkazy k ukončení nebo odložení poskytování služby nebo balíčku služeb, které by vedly k značnému narušení hospodářské soutěže, do dosažení souladu s přístupovými povinnostmi uloženými na základě analýzy trhu podle článku 67.

Příslušné orgány sdělí opatření a jejich odůvodnění dotyčnému podniku neprodleně a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž má podnik opatření splnit.

4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 tohoto článku členské státy zmocní příslušný orgán k tomu, aby ve vhodných případech ukládal podnikům finanční sankce za neposkytnutí informací v souladu s povinnostmi uloženými podle čl. 21 odst. 1 prvního podstavce písm. a) nebo b) a článku 69 v přiměřené lhůtě, kterou stanovil příslušný orgán.

5. V případě závažného porušení nebo opakovaných porušení podmínek všeobecného oprávnění, práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2 nebo čl. 47 odst. 1 nebo 2, ve kterém opatření přijatá za účelem dosažení jejich plnění, jak jsou uvedena v odstavci 3 tohoto článku, nejsou úspěšná, členské státy zmocní vnitrostátní regulační orgány, aby zabránily podniku v dalším zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací nebo aby pozastavily či odejmuly daná práva na užívání. Členské státy zmocní příslušný orgán k tomu, aby ukládal účinné, přiměřené a odrazující sankce. Tyto sankce lze uložit za dobu, po kterou porušení podmínek trvalo, i v případě, že toto porušení bylo následně napraveno.

6. Bez ohledu na odstavce 2, 3 a 5 tohoto článku může příslušný orgán přijmout naléhavá předběžná opatření k nápravě situace před přijetím konečného rozhodnutí, pokud má důkaz o porušení podmínek všeobecného oprávnění nebo podmínek práv na užívání rádiového spektra nebo číslovacích zdrojů nebo zvláštních povinností uvedených v čl. 13 odst. 2 nebo čl. 47 odst. 1 a 2, které představuje bezprostřední a vážné ohrožení veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo ochrany zdraví nebo způsobí vážné hospodářské nebo provozní problémy ostatním poskytovatelům nebo uživatelům sítí nebo služeb elektronických komunikací nebo dalším uživatelům rádiového spektra. Příslušný orgán poskytne dotčenému podniku přiměřenou možnost vyjádřit se a navrhnout nápravu. Příslušný orgán může předběžná opatření, jež budou platná po dobu nejdéle tří měsíců, případně potvrdit, pokud však nebyly ukončeny postupy pro vymáhání plnění podmínek, mohou být tato opatření prodloužena až o další tři měsíce.

7. Podniky mají právo podat opravný prostředek proti opatřením přijatým podle tohoto článku v souladu s postupem uvedeným v článku 31.

Článek 31

Právo na opravný prostředek

1. Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly účinné mechanismy, v jejichž rámci má každý uživatel nebo podnik zajišťující sítě nebo poskytující služby elektronických komunikací či přiřazené prostředky, který je dotčen rozhodnutím příslušného orgánu, právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí k subjektu rozhodujícímu o opravném prostředku, který je nezávislý na zúčastněných stranách a je chráněn před vnějšími zásahy nebo politickým tlakem, jež by mohly ohrozit jeho nezávislé posuzování záležitostí, které mu jsou předkládány. Tento subjekt, kterým může být soud, musí mít příslušné odborné znalosti potřebné pro řádný výkon svých funkcí. Členské státy zajistí, aby skutková podstata případu byla řádně posouzena.

Pokud v souladu s vnitrostátními právními předpisy nejsou povolena předběžná opatření, do rozhodnutí o tomto opravném prostředku zůstává v platnosti rozhodnutí příslušného orgánu.

2. Pokud subjekt rozhodující o opravném prostředku uvedený v odstavci 1 nemá charakter soudu, odůvodní vždy své rozhodnutí písemně. Navíc v takovém případě podléhá jeho rozhodnutí soudnímu přezkumu ve smyslu článku 267 Smlouvy o fungování EU.

Členské státy zajistí účinnost mechanismu pro opravné prostředky.

3. Členské státy shromažďují informace o hlavním předmětu opravných prostředků, počtu žádostí o opravný prostředek, délce řízení o opravném prostředku a o počtu rozhodnutí, kterými se povolují předběžná opatření. Členské státy tyto informace, jakož i rozhodnutí nebo rozsudky poskytnou na odůvodněnou žádost Komisi a BEREC.

HLAVA IV

POSTUPY TÝKAJÍCÍ SE VNITŘNÍHO TRHU

KAPITOLA I

Článek 32

Upevnění vnitřního trhu elektronických komunikací

1. Při plnění svých úkolů podle této směrnice vnitrostátní regulační orgány v nejvyšší míře zohlední cíle stanovené v článku 3.

2. Vnitrostátní regulační orgány přispívají k rozvoji vnitřního trhu tím, že spolupracují mezi sebou navzájem, s Komisí a s BEREC transparentním způsobem tak, aby zajistily jednotné uplatňování této směrnice ve všech členských státech. Za tímto účelem spolupracují zejména s Komisí a s BEREC na hledání těch typů nástrojů a nápravných opatření, které jsou nejvhodnější pro zvládání konkrétních situací na trhu.

3. Nestanoví-li doporučení nebo pokyny přijaté podle článku 34 jinak, a pokud již v nezbytných případech proběhla veřejná konzultace podle článku 23, vnitrostátní regulační orgán, který má v úmyslu přijmout opatření, jež:

spadá do oblasti působnosti článků 61, 64, 67, 68 nebo 83; a

které by mělo vliv na obchod mezi členskými státy,

zveřejní návrh opatření a sdělí jej současně Komisi, BEREC a vnitrostátním regulačním orgánům v ostatních členských státech spolu s odůvodněním v souladu s čl. 20 odst. 3. Vnitrostátní regulační orgány, BEREC a Komise mohou k návrhu opatření vznést do jednoho měsíce své připomínky. Tuto jednoměsíční lhůtu nelze prodloužit.

4. Návrh opatření uvedený v odstavci 3 tohoto článku se nepřijme po dobu dalších dvou měsíců, pokud je cílem daného opatření:

vymezit relevantní trh, který se liší od trhů, které jsou vymezeny v doporučení uvedeném v čl. 64 odst. 1; nebo

▼C1

rozhodnout, zda označit či neoznačit podnik za podnik mající buď samostatně, nebo společně s jinými významnou tržní sílu podle čl. 67 odst. 3 nebo 4;

▼B

a pokud by toto opatření mělo vliv na obchod mezi členskými státy a Komise sdělila vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, že soudí, že návrh opatření by vytvořil překážku pro vnitřní trh, nebo má-li Komise vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Unie, a zejména s cíli uvedenými v článku 3. Tuto dvouměsíční lhůtu nelze prodloužit. V takovém případě Komise informuje BEREC a vnitrostátní regulační orgány o svých výhradách a tyto výhrady současně zveřejní.

5. BEREC vydá stanovisko k výhradám Komise uvedeným v odstavci 4, v němž uvede, zda se domnívá, že by návrh opatření měl být ponechán beze změny, změněn nebo vzat zpět, a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy.

6. Ve dvouměsíční lhůtě uvedené v odstavci 4 může Komise buď:

přijmout rozhodnutí, kterým se požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět, nebo

přijmout rozhodnutí o stažení výhrad uvedených v odstavci 4.

Před přijetím rozhodnutí zohlední Komise v nejvyšší míře stanovisko BEREC.

K rozhodnutí uvedenému v prvním pododstavci písm. a) se připojí podrobná a objektivní analýza, v níž Komise uvede důvody pro svůj názor, že by návrh opatření neměl být přijat, a připojí konkrétní návrhy na jeho změnu.

7. Požaduje-li Komise ve svém rozhodnutí podle odst. 6 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku, aby vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět, vnitrostátní regulační orgán návrh opatření pozmění nebo vezme zpět do šesti měsíců ode dne rozhodnutí Komise. Pokud je návrh opatření pozměněn, vnitrostátní regulační orgán uspořádá veřejnou konzultaci v souladu s článkem 23 a pozměněný návrh opatření oznámí Komisi v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

8. Dotčený vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední připomínky ostatních vnitrostátních regulačních orgánů, BEREC a Komise a s výjimkou případů podle odstavce 4 a odst. 6 prvního pododstavce písm. a) může výsledný návrh opatření přijmout, přičemž jej sdělí Komisi.

9. Vnitrostátní regulační orgán sdělí Komisi a BEREC všechna přijatá konečná opatření, která spadají pod odst. 3 písm. a) a b).

10. Jestliže se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že za účelem zajištění hospodářské soutěže a ochrany zájmů uživatelů existuje naléhavá potřeba jednat odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 3 a 4, může za výjimečných okolností ihned přijmout přiměřená předběžná opatření. Tato opatření neprodleně sdělí s plným odůvodněním Komisi, ostatním vnitrostátním regulačním orgánům a BEREC. Rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu učinit taková opatření trvalými nebo prodloužit dobu jejich použitelnosti podléhá odstavcům 3 a 4.

11. Vnitrostátní regulační orgán může vzít návrh opatření kdykoli zpět.

Článek 33

Postup jednotného uplatňování nápravných opatření

1. Pokud má zamýšlené opatření podle čl. 32 odst. 3 za cíl uložit podniku povinnost podle článků 61 nebo 67 ve spojení s články 69 až 76 a článkem 83 nebo takovou povinnost změnit či zrušit, může Komise v jednoměsíční lhůtě uvedené v čl. 32 odst. 3 oznámit dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a BEREC důvody, proč se domnívá, že by navrhované opatření vytvořilo překážku pro vnitřní trh, nebo proč má vážné pochybnosti o jeho slučitelnosti s právem Unie. V takovém případě nebude návrh opatření přijat po další tři měsíce následující po oznámení Komise.

Pokud k tomuto oznámení nedojde, může dotčený vnitrostátní regulační orgán tento návrh opatření přijmout, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední veškeré připomínky Komise, BEREC nebo ostatních vnitrostátních regulačních orgánů.

2. V tříměsíční lhůtě uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise, BEREC a dotčený vnitrostátní regulační orgán úzce spolupracují s cílem stanovit nejvhodnější a nejúčinnější opatření s ohledem na cíle stanovené v článku 3, přičemž náležitě zohlední názory účastníků trhu a potřebu zajistit vytvoření jednotné regulační praxe.

3. Do šesti týdnů od začátku tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 vydá BEREC stanovisko k oznámení Komise zmíněnému v odstavci 1, v němž uvede, zda se domnívá, že by navržené opatření mělo být změněno nebo vzato zpět, a případně učiní v tomto ohledu konkrétní návrhy. Toto stanovisko musí obsahovat odůvodnění a zveřejní se.

4. Pokud ve svém stanovisku BEREC sdílí vážné obavy Komise, bude úzce spolupracovat s dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem s cílem nalézt nejvhodnější a nejúčinnější opatření. Před uplynutím tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 může vnitrostátní regulační orgán buď:

změnit nebo vzít zpět svůj návrh opatření, přičemž v nejvyšší míře zohlední oznámení Komise uvedené v odstavci 1 a stanovisko BEREC; nebo

ponechat návrh opatření beze změny.

5. Komise může do jednoho měsíce od uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v odstavci 1 a poté, co v nejvyšší míře zohlední případné stanovisko BEREC:

vydat doporučení, v němž požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán změnil nebo vzal zpět návrh opatření, včetně příslušných konkrétních návrhů a s uvedením důvodů tohoto doporučení, zejména tehdy, pokud BEREC nesdílí vážné obavy Komise;

přijmout rozhodnutí o stažení svých výhrad učiněných v souladu s odstavcem 1; nebo

v případě návrhů opatření podle čl. 61 odst. 3 druhého pododstavce nebo čl. 76 odst. 2 přijmout rozhodnutí, kterým se požaduje, aby dotčený vnitrostátní regulační orgán návrh opatření vzal zpět, pokud BEREC sdílí vážné obavy Komise, přičemž k rozhodnutí připojí podrobnou a objektivní analýzu, proč má Komise za to, že by navržené opatření nemělo být přijato, a konkrétní návrhy na změnu navrženého opatření, a to s výhradou postupu podle čl. 32 odst. 7, který se použije obdobně.

6. Do jednoho měsíce ode dne, kdy Komise vydá doporučení podle odst. 5 písm. a), nebo od stažení jejích výhrad podle odst. 5 písm. b) oznámí dotčený vnitrostátní regulační orgán Komisi a BEREC konečné opatření, které přijal.

Uvedenou lhůtu lze prodloužit, aby vnitrostátní regulační orgán mohl uskutečnit veřejnou konzultaci v souladu s článkem 23.

7. Pokud se vnitrostátní regulační orgán rozhodne, že navržené opatření na základě doporučení vydaného podle odst. 5 písm. a) nezmění ani nevezme zpět, toto své rozhodnutí odůvodní.

8. Vnitrostátní regulační orgán může vzít zpět návrh opatření v jakékoli fázi uvedeného postupu.

Článek 34

Prováděcí ustanovení

Po veřejné konzultaci a po konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC může Komise v souvislosti s článkem 32 přijmout doporučení nebo pokyny, které stanoví formu, obsah a míru podrobností, které musí být uvedeny v oznámení požadovaném v souladu s čl. 32 odst. 3, okolnosti, za nichž není oznámení vyžadováno, a výpočet lhůt.

KAPITOLA II

Konzistentní přidělování rádiového spektra

Článek 35

Proces vzájemného hodnocení

1. Pokud má vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán v úmyslu provést výběrové řízení podle čl. 55 odst. 2 v souvislosti s rádiovým spektrem, pro něž byly stanoveny harmonizované podmínky technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES s cílem umožnit jeho využití pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby, informuje v souladu s článkem 23 RSPG o každém návrhu opatření, které spadá do oblasti působnosti srovnávacího výběrového řízení nebo výběrového řízení na základě soutěže podle čl. 55 odst. 2, a uvede, zda požaduje, aby RSPG svolala fórum pro vzájemné hodnocení, případně v jakém termínu.

Je-li o to požádána, uspořádá RSPG fórum pro vzájemné hodnocení za účelem projednání předložených návrhů opatření a související výměny názorů a usnadní výměnu zkušeností a osvědčených postupů ohledně těchto návrhů opatření.

Fórum pro vzájemné hodnocení tvoří členové RSPG a pořádá ho zástupce RSPG, který mu také předsedá.

2. Nejpozději během veřejné konzultace vedené podle článku 23 může RSPG svolat fórum pro vzájemné hodnocení výjimečně z vlastní iniciativy při dodržení pravidel pro jeho uspořádání, a to za účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů v souvislosti s návrhem opatření, které se týká výběrového řízení, jestliže se domnívá, že daný návrh opatření by významným způsobem narušil schopnost vnitrostátního regulačního orgánu nebo jiného příslušného orgánu dosáhnout cílů stanovených v článcích 3, 45, 46 a 47.

3. RSPG předem vymezí a zveřejní objektivní kritéria pro výjimečné svolání fóra pro vzájemné hodnocení.

4. V průběhu fóra pro vzájemné hodnocení poskytne vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán vysvětlení, jakým způsobem navrhované opatření:

podporuje rozvoj vnitřního trhu, přeshraniční poskytování služeb, jakož i hospodářskou soutěž a maximalizuje výhody pro spotřebitele a celkově dosahuje cílů stanovených v článcích 3, 45, 46 a 47 této směrnice, jakož i v rozhodnutích č. 676/2002/ES a č. 243/2012/EU;

zajišťuje účinné a efektivní využívání rádiového spektra; a

zajišťuje stabilní a předvídatelné investiční podmínky pro stávající i potenciální uživatele rádiového spektra při zavádění sítí pro poskytování služeb elektronických komunikací, které jsou závislé na rádiovém spektru.

5. Fórum pro vzájemné hodnocení je otevřeno dobrovolné účasti odborníků z jiných příslušných orgánů a z BEREC.

6. Fórum pro vzájemné hodnocení se svolává pouze jednou během celého postupu přípravy a konzultací na vnitrostátní úrovni v rámci jednoho výběrového řízení týkajícího se jednoho nebo více pásem rádiového spektra, nepožádá-li vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán o jeho další svolání.

7. Na žádost vnitrostátního regulačního nebo jiného příslušného orgánu, který o svolání fóra požádal, může RSPG přijmout zprávu o způsobu, jakým návrh opatření dosahuje cílů stanovených v odstavci 4, která zohlední názory vyjádřené na zasedání fóra pro vzájemné hodnocení.

8. RSPG zveřejní v únoru každého roku zprávu o návrzích opatření projednaných v souladu s odstavci 1 a 2. Zpráva uvede zaznamenané zkušenosti a osvědčené postupy.

9. V návaznosti na fórum pro vzájemné hodnocení a na žádost vnitrostátního regulačního nebo jiného příslušného orgánu, který o svolání fóra požádal, může RSPG k příslušnému návrhu opatření přijmout stanovisko.

Článek 36

Harmonizované přidělování rádiového spektra

Pokud bylo užívání rádiového spektra harmonizováno, byly dohodnuty přístupové podmínky a postupy a v souladu s mezinárodními dohodami a pravidly Unie byly vybrány podniky, kterým má být přiděleno rádiové spektrum, udělí členské státy právo na užívání takového rádiového spektra v souladu s výše uvedenými dohodami a pravidly. Za předpokladu, že jsou dodrženy všechny vnitrostátní podmínky spojené s právem na užívání dotyčného rádiového spektra v případě společného výběrového řízení, nestanoví členské státy žádné další podmínky, dodatečná kritéria nebo postupy, které by omezovaly, měnily nebo opožďovaly správné provedení společného přidělování tohoto rádiového spektra.

Článek 37

Společný autorizační postup udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra

Dva nebo více členských států mohou spolupracovat navzájem a s RSPG při zohlednění případného zájmu vyjádřeného účastníky trhu tím, že stanoví společné aspekty autorizačního postupu a případně rovněž společně povedou výběrové řízení na udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra.

Při vypracovávání společného autorizačního potupu mohou členské státy brát v úvahu následující kritéria:

jednotlivé vnitrostátní autorizační postupy jsou příslušnými orgány zahajovány a prováděny podle společně dohodnutého harmonogramu;

v postupu jsou případně stanoveny společné podmínky a postupy pro výběr a udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra mezi dotčenými členskými státy;

v postupu jsou případně stanoveny společné nebo srovnatelné podmínky, jež mají být spojeny s individuálními právy na užívání rádiového spektra mezi dotčenými členskými státy, díky nimž je mimo jiné možné uživatelům přidělovat obdobné bloky rádiového spektra;

postup zůstává bez časového omezení otevřen dalším členským státům, dokud nebude proveden.

Pokud navzdory zájmu vyjádřenému účastníky trhu nejednají členské státy společně, podají účastníkům trhu odůvodnění, v němž své rozhodnutí vysvětlí.

KAPITOLA III

Harmonizační postupy

Článek 38

Harmonizační postupy

1. Pokud Komise zjistí, že by rozdílné provádění regulačních úkolů uvedených v této směrnici vnitrostátními regulačními nebo jinými příslušnými orgány mohlo vytvářet překážku pro vnitřní trh, může přijmout doporučení nebo s výhradou odstavce 3 tohoto článku přijmout formou prováděcího aktu rozhodnutí k zajištění harmonizovaného uplatňování této směrnice a ve snaze podpořit dosažení cílů uvedených v článku 3, přičemž v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC nebo v relevantních případech stanovisko RSPG.

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány při plnění svých úkolů v nejvyšší míře zohlednily doporučení uvedená v odstavci 1. Pokud se vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán rozhodne neřídit se doporučením, informuje o tom Komisi spolu s odůvodněním svého stanoviska.

3. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 zahrnují pouze určení harmonizovaného nebo koordinovaného přístupu k řešení těchto záležitostí:

nekonzistentní uplatňování obecných regulačních přístupů vnitrostátními regulačními orgány při regulaci trhů elektronických komunikací při uplatňování článků 64 a 67, jehož výsledkem jsou překážky bránící vnitřnímu trhu; tato rozhodnutí se nevztahují na konkrétní oznámení vydaná vnitrostátními regulačními orgány na základě článku 32; v takovém případě Komise předloží návrh rozhodnutí pouze:

nejdříve dva roky po přijetí doporučení Komise, které se týká stejné problematiky, a

ii)

s maximálním ohledem na stanovisko BEREC k důvodům pro přijetí takového rozhodnutí, které BEREC poskytne do tří měsíců od podání žádosti Komise;

otázky přidělování čísel, včetně skupin čísel, přenositelnosti čísel a identifikátorů, systémů převodu čísel a adres a přístupu k tísňovým službám prostřednictvím evropského tísňového čísla 112.

4. Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

5. BEREC může z vlastního podnětu poskytnout Komisi poradenství týkající se toho, zda by mělo být přijato opatření podle odstavce 1.

6. Pokud Komise nepřijme doporučení ani rozhodnutí do jednoho roku ode dne, kdy BEREC přijalo stanovisko, podle něhož vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány plní regulační úkoly uvedené v této směrnici rozdílně a tyto rozdíly by mohly vytvořit překážky na vnitřním trhu, sdělí Evropskému parlamentu a Radě důvody, proč tak neučinila, a tyto důvody zveřejní.

Pokud Komise přijala doporučení podle odstavce 1, avšak nejednotné plnění úkolů vytvářející překážky na vnitřním trhu přetrvává i dva roky poté, Komise s výhradou odstavce 3 přijme rozhodnutí formou prováděcího aktu v souladu s odstavcem 4.

Pokud Komise nepřijme rozhodnutí během dalšího roku od přijetí doporučení na základě druhého pododstavce, sdělí Evropskému parlamentu a Radě důvody, proč tak neučinila, a tyto důvody zveřejní.

Článek 39

Normalizace

1. Komise vypracuje a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam nezávazných norem nebo specifikací sloužících jako základ pro podporu harmonizovaného zajišťování sítí a poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků a přiřazených služeb. V případě potřeby může Komise po konzultaci s výborem zřízeným směrnicí (EU) 2015/1535 požádat o to, aby byly evropskými normalizačními organizacemi (Evropským výborem pro normalizaci (CEN), Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (Cenelec) a Evropským institutem pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI)) vypracovány normy.

2. Členské státy podporují používání norem nebo specifikací podle odstavce 1 pro poskytování služeb, technických rozhraní nebo síťových funkcí v míře nezbytně nutné k zajištění interoperability služeb, spojení mezi koncovými body, usnadnění změny poskytovatele a přenositelnosti čísel a identifikátorů a k rozšíření možností výběru pro uživatele.

V případě, že nejsou normy nebo specifikace zveřejněny podle odstavce 1, podporují členské státy používání norem nebo specifikací přijatých evropskými normalizačními organizacemi.

Pokud takové normy nebo specifikace neexistují, podpoří členské státy uplatňování mezinárodních norem nebo doporučení přijatých Mezinárodní telekomunikační unií (ITU), Evropskou konferencí správ pošt a telekomunikací (CEPT), Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) nebo Mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC).

V případě, že mezinárodní normy již existují, podporují členské státy evropské normalizační organizace v tom, aby tyto normy nebo jejich příslušné části používaly jako základ pro normy, které vypracovávají, s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy nebo jejich příslušné části byly neúčinné.

Pokud je to proveditelné, nesmí normy nebo specifikace uvedené v odstavci 1 nebo v tomto odstavci bránit v přístupu, který může být požadován podle této směrnice.

3. Pokud normy nebo specifikace podle odstavce 1 nebyly odpovídajícím způsobem provedeny, v důsledku čehož není možno zajistit interoperabilitu služeb v jednom nebo ve více členských státech, lze použití takových norem nebo specifikací učinit povinným podle postupu stanoveného v odstavci 4, v míře nezbytně nutné k zajištění takové interoperability a k rozšíření možností výběru pro uživatele.

4. Pokud má Komise v úmyslu učinit uplatňování určitých norem nebo specifikací povinným, zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie a vyzve všechny dotčené strany k předložení připomínek. Komise učiní uplatňování příslušných norem povinným prostřednictvím prováděcích aktů, a to tak, že je uvede jako závazné normy v seznamu norem nebo specifikací zveřejňovaném v Úředním věstníku Evropské unie.

5. Pokud se Komise domnívá, že normy nebo specifikace podle odstavce 1 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickému rozvoji, vyjme je ze seznamu norem nebo specifikací podle odstavce 1.

6. Pokud se Komise domnívá, že normy nebo specifikace podle odstavce 4 již nepřispívají k poskytování harmonizovaných služeb elektronických komunikací nebo již neodpovídají potřebám spotřebitelů nebo brání technologickému rozvoji, vyjme tyto normy nebo specifikace prostřednictvím prováděcích aktů ze seznamu norem nebo specifikací podle odstavce 1.

7. Prováděcí akty uvedené v odstavcích 4 a 6 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

8. Tento článek se nevztahuje na žádné základní požadavky, specifikace rozhraní nebo harmonizované normy, na které se vztahuje směrnice 2014/53/EU.

HLAVA V

BEZPEČNOST

Článek 40

Bezpečnost sítí a služeb

1. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací přijali vhodná a přiměřená technická a organizační opatření k odpovídajícímu zvládnutí rizik pro bezpečnost sítí a služeb. S ohledem na současné technické možnosti tato opatření zajistí takovou úroveň bezpečnosti, která odpovídá míře existujícího rizika. Zejména se přijmou opatření, případně i včetně šifrování, s cílem předejít dopadu bezpečnostních incidentů na uživatele a na jiné sítě a služby nebo tento dopad minimalizovat.

Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) usnadní v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ( 3 ) koordinaci členských států s cílem zabránit rozdílným vnitrostátním požadavkům, jež mohou vytvářet bezpečnostní rizika a překážky pro vnitřní trh.

2. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací oznámili bez zbytečného prodlení příslušnému orgánu jakýkoliv bezpečnostní incident s významným dopadem na provoz sítí nebo služeb.

Při posuzování významnosti dopadu bezpečnostního incidentu se v případě, že jsou k dispozici, zohlední zejména tyto parametry:

počet uživatelů ovlivněných bezpečnostním incidentem;

doba trvání bezpečnostního incidentu;

zeměpisný rozsah oblasti ovlivněné bezpečnostním incidentem;

rozsah, v němž je ovlivněno fungování sítě nebo služby;

rozsah dopadu na hospodářské a společenské činnosti.

Je-li to vhodné, informuje dotčený příslušný orgán příslušné orgány v jiných členských státech a ENISA. Dotčený příslušný orgán může informovat veřejnost nebo vyžadovat, aby tak poskytovatelé učinili, rozhodne-li, že zveřejnění bezpečnostního incidentu je ve veřejném zájmu.

Jednou za rok dotčený příslušný orgán předloží Komisi a ENISA souhrnnou zprávu o oznámeních obdržených a opatřeních přijatých v souladu s tímto odstavcem.

3. Členské státy zajistí, aby v případě zvláštní a významné hrozby bezpečnostního incidentu v rámci veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací poskytovatelé těchto sítí nebo služeb informovali své uživatele, kteří jsou touto hrozbou potenciálně dotčeni, o veškerých možných ochranných nebo nápravných opatřeních, jež mohou uživatelé učinit. Ve vhodných případech by poskytovatelé měli své uživatele informovat i o hrozbě samotné.

4. Tímto článkem nejsou dotčeny nařízení (EU) 2016/679 a směrnice 2002/58/ES.

5. Komise může přijmout prováděcí akty, ve kterých budou podrobně popsána technická a organizační opatření uvedená v odstavci 1, jakož i okolnosti, formát a postupy týkající se požadavků na oznámení podle odstavce 2, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko ENISA. Vycházejí v největším možném rozsahu z evropských a mezinárodních norem a nebrání členským státům v přijímání dalších požadavků za účelem plnění cílů stanovených v odstavci 1.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

Článek 41

Provádění a prosazování

1. Za účelem provedení článku 40 členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vydat pro poskytovatele veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací závazné pokyny, včetně pokynů týkajících se opatření nezbytných pro nápravu bezpečnostního incidentu nebo pro zabránění jeho vzniku v případě, že byla identifikována významná hrozba, včetně lhůt pro provádění.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc vyžadovat od poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, aby:

poskytli informace potřebné k posouzení bezpečnosti jejich sítí a služeb, včetně podkladů k bezpečnostní politice; a

podrobili se bezpečnostnímu auditu provedenému kvalifikovaným nezávislým orgánem nebo příslušným orgánem a jeho výsledky poskytli příslušnému orgánu. Náklady na audit uhradí příslušný poskytovatel.

3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly všechny pravomoci nezbytné k vyšetření případů nedodržení pokynů spolu s jejich dopady na bezpečnost sítí a služeb.

4. Členské státy zajistí, aby za účelem provedení článku 40 měly příslušné orgány oprávnění získat pomoc od bezpečnostního týmu typu CSIRT (Computer Security Incident Response Team; dále jen „tým CSIRT“), určeného podle článku 9 směrnice (EU) 2016/1148 v souvislosti se záležitostmi, které spadají mezi úkoly týmů CSIRT podle přílohy I bodu 2 uvedené směrnice.

5. Příslušné orgány ve vhodných případech a v souladu s vnitrostátními právními předpisy konzultují vnitrostátní donucovací orgány, příslušné orgány ve smyslu čl. 8 odst. 1 směrnice (EU) 2016/1148 a vnitrostátní orgány pro ochranu údajů a spolupracují s nimi.

ČÁST II

SÍTĚ

HLAVA I

VSTUP NA TRH A BUDOVÁNÍ

KAPITOLA I

Poplatky

Článek 42

Poplatky za práva na užívání rádiového spektra a za práva na instalování zařízení

1. Členské státy mohou povolit příslušnému orgánu ukládat poplatky za práva na užívání rádiového spektra nebo za práva na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, přes něj nebo pod ním, která se využívají k zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací a přiřazených prostředků, což zajišťuje optimální využití těchto zdrojů. Členské státy zajistí, aby takové poplatky byly objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené z hlediska jejich zamýšleného účelu, a vezmou v úvahu obecné cíle této směrnice.

2. Pokud jde o práva na užívání rádiového spektra, členské státy usilují o zajištění toho, aby příslušné poplatky byly stanoveny na úrovni zajišťující účinné přidělování a užívání rádiového spektra, a to mimo jiné i tím, že:

stanoví rezervní ceny jakožto minimální poplatky za práva na užívání rádiového spektra na základě zohlednění hodnoty těchto práv v případě jejich využití k alternativním účelům;

zohlední náklady související s podmínkami, jimiž jsou tato práva podmíněna, a

v nejvyšší možné míře uplatní způsoby plateb, které přímo navazují na dostupnost rádiového spektra k užívání.

KAPITOLA II

Přístup k pozemkům

Článek 43

Omezení vlastnických práv třetích osob

1. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán při posuzování žádosti o udělení práv:

—

na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, podniku oprávněnému zajišťovat veřejné sítě elektronických komunikací, nebo

—

na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, podniku oprávněnému zajišťovat neveřejné sítě elektronických komunikací,

postupoval takto:

jednal na základě jednoduchých, účinných, transparentních a veřejně dostupných postupů uplatňovaných nediskriminačním způsobem a neprodleně a v každém případě přijal rozhodnutí do šesti měsíců od podání žádosti, s výjimkou případů vyvlastnění, a

dodržoval zásady transparentnosti a nediskriminace při spojování podmínek s jakýmikoli takovými právy.

Postupy uvedené v písmenech a) a b) se mohou lišit podle toho, zda žadatel zajišťuje veřejné sítě elektronických komunikací, či nikoli.

2. Členské státy zajistí, aby v případě, kdy si orgány veřejné moci nebo místní orgány ponechávají vlastnictví v podnicích, které zajišťují veřejné sítě elektronických komunikací nebo poskytují veřejně dostupné služby elektronických komunikací, nebo kontrolu nad nimi, existovalo účinné strukturální oddělení funkcí odpovědných za udílení práv uvedených v odstavci 1 od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

Článek 44

Společné umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených prostředků poskytovatelů sítí elektronických komunikací

1. Pokud operátor na základě vnitrostátního práva vykonal právo na instalování zařízení na veřejném nebo soukromém majetku, nad nebo pod ním, nebo využil výhod postupu pro vyvlastnění nebo využití majetku, příslušné orgány mohou za účelem ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z důvodu nutnosti splnit cíle územního plánování uložit povinnost společného umístění a sdílení síťových prvků a přiřazených prostředků instalovaných na tomto základě.

Společné umístění a sdílení instalovaných síťových prvků a zařízení a sdílení majetku lze uložit pouze po uplynutí přiměřené lhůty k veřejné konzultaci, během níž musí být všem zainteresovaným stranám poskytnuta příležitost vyjádřit své názory, a pouze ve specifických oblastech, v nichž je toto sdílení považováno za nezbytné s ohledem na plnění cílů stanovených v prvním pododstavci. Příslušné orgány mohou uložit sdílení takových zařízení nebo majetku, včetně pozemků, budov, vstupů do budov, elektrického vedení v budovách, sloupů, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, kabelovodů, potrubí, vstupních šachet a rozvodných skříní, nebo opatření pro usnadnění koordinace prací ve veřejném zájmu. Je-li to nezbytné, členský stát může určit vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán pro jeden či více z těchto úkolů:

koordinování postupu podle tohoto článku,

působení jako jednotné informační místo,

stanovení pravidel pro rozdělení nákladů na sdílení zařízení nebo majetku a na koordinaci stavebních prací.

2. Opatření přijatá příslušným orgánem v souladu s tímto článkem musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřená. Je-li to nutné, jsou tato opatření prováděna v koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány.

KAPITOLA III

Přístup k rádiovému spektru

Oddíl 1

Oprávnění

Článek 45

Správa rádiového spektra

1. Při řádném zohlednění skutečnosti, že rádiové spektrum je veřejným statkem závažného sociálního, kulturního a hospodářského významu, zajistí členské státy na svých územích účinnou správu rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací v souladu s články 3 a 4. Zajistí, aby se při přidělování rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací a vydávání všeobecných oprávnění nebo udělování individuálních práv na užívání takového rádiového spektra příslušnými orgány vycházelo z objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených kritérií příznivých pro hospodářskou soutěž.

Při uplatňování tohoto článku jednají členské státy v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami, včetně předpisů ITU o rádiovém vysílání a jiných dohod přijatých v rámci ITU použitelných pro rádiové spektrum, jako je dohoda dosažená na regionální radiokomunikační konferenci z roku 2006, a mohou brát v úvahu cíle veřejné politiky.

2. Členské státy podporují harmonizaci využívání rádiového spektra pro účely sítí a služeb elektronických komunikací v celé Unii v souladu s potřebou zajistit jejich účinné a efektivní využívání a s cílem získat výhody pro spotřebitele, jako jsou hospodářská soutěž, úspory z rozsahu a interoperabilita sítí a služeb. Postupují přitom v souladu s článkem 4 této směrnice a s rozhodnutím č. 676/2002/ES, mimo jiné:

zaváděním pokrytí svého vnitrostátního území a obyvatelstva bezdrátovým širokopásmovým připojením vysoké kvality a rychlosti, jakož i pokrytí hlavních vnitrostátních a evropských dopravních cest, včetně transevropské dopravní sítě podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 4 );

usnadněním rychlého rozvoje nových bezdrátových komunikačních technologií a aplikací v Unii, mimo jiné uplatněním meziodvětvového přístupu, je-li to na místě;

zajištěním předvídatelnosti a konzistentnosti způsobu udílení, obnovení, změny, omezování nebo odnímání práv na užívání rádiového spektra s cílem podporovat dlouhodobé investice;

zajištěním prevence proti škodlivému rušení působícímu přeshraničně nebo v rámci státu v souladu s článkem 28, respektive 46, a přijetím preventivních a nápravných opatření za tímto účelem;

podporováním sdíleného využívání rádiového spektra mezi podobnými nebo rozdílnými druhy užívání rádiového spektra v souladu s právními předpisy o hospodářské soutěži;

uplatněním co nejvhodnějšího a nejméně zatěžujícího systému oprávnění v souladu s článkem 46 v zájmu maximalizace flexibility, sdílení a efektivity užívání rádiového spektra;

uplatňováním pravidel pro udělení, převod, obnovení, změnu a odejmutí práv na užívání rádiového spektra, která jsou jasně a transparentně stanovena s cílem zaručit jistotu, konzistentnost a předvídatelnost regulace;

usilováním o jednotnost a předvídatelnost v celé Unii, pokud jde o způsob, jakým je povolováno využívání rádiového spektra s ohledem na ochranu veřejného zdraví, při zohlednění doporučení 1999/519/ES.

Pro účely prvního pododstavce může Komise v rámci vypracovávání technických prováděcích opatření pro pásmo rádiového spektra podle rozhodnutí č. 676/2002/ES požádat RSPG, aby vydala stanovisko, v němž doporučí nejvhodnější režim nebo režimy udělování oprávnění pro užívání rádiového spektra v uvedeném pásmu nebo jeho částech. Komise případně může, při zohlednění uvedeného stanoviska v nejvyšší možné míře, přijmout doporučení s cílem podpořit soudržný přístup v Unii s ohledem na režim nebo režimy udělování oprávnění pro užívání tohoto pásma.

Pokud Komise zvažuje přijetí opatření v souladu s čl. 39 odst. 1, 4, 5 a 6, může RSPG požádat o stanovisko ohledně důsledků takových standardů či specifikací pro koordinaci, harmonizaci a dostupnost rádiového spektra. Komise při přijímání veškerých následných kroků v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko RSPG.

3. V případě nedostatečné tržní poptávky po užívání pásma rádiového spektra mohou členské státy povolit alternativní užívání celého uvedeného pásma nebo jeho části, včetně stávajícího užívání, v souladu s odstavci 4 a 5 tohoto článku, pokud:

je zjištění nedostatečné tržní poptávky po užívání takového pásma založeno na veřejné konzultaci v souladu s článkem 23, včetně posouzení budoucí tržní poptávky;

toto alternativní užívání neznemožňuje ani neztěžuje dostupnost nebo užívání takového pásma v jiných členských státech a

dotčený členský stát náležitě zohlední dlouhodobou dostupnost nebo užívání takového pásma v Unii a úspory z rozsahu pro vybavení vyplývající z užívání harmonizovaného rádiového spektra v Unii.

Jakékoli rozhodnutí výjimečně umožnit alternativní užívání podléhá pravidelnému přezkumu a v každém případě je bezodkladně přezkoumáno na základě řádně odůvodněné žádosti potenciálního uživatele o užívání pásma podané příslušnému orgánu v souladu s technickým prováděcím opatřením. Členský stát informuje Komisi a ostatní členské státy o přijatém rozhodnutí, spolu s jeho odůvodněním, a o výsledku veškerých přezkumů.

4. Aniž je dotčen druhý pododstavec, členské státy zajistí, aby v rádiovém spektru, které je v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášeno za dostupné pro služby elektronických komunikací v souladu s právem Unie, mohly být využity všechny typy technologií pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací.

Členské státy však mohou na typy technologií pro rádiové sítě a bezdrátový přístup používané pro služby elektronických komunikací uvalit přiměřená a nediskriminační omezení, je-li nezbytné:

zabránit škodlivému rušení;

ochránit veřejné zdraví proti elektromagnetickým polím, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední doporučení 1999/519/ES;

zajistit technickou kvalitu služby;

zajistit maximální sdílení rádiového spektra;

zajistit účinné využití rádiového spektra; nebo

plnit cíl obecného zájmu v souladu s odstavcem 5.

5. Aniž je dotčen druhý pododstavec, členské státy zajistí, aby v rádiovém spektru, které je v jejich národním plánu přidělování kmitočtových pásem prohlášeno za dostupné pro služby elektronických komunikací v souladu s právem Unie, mohly být využity všechny typy služeb elektronických komunikací. Členské státy však mohou stanovit pro poskytované typy služeb elektronických komunikací přiměřená a nediskriminační omezení, která mohou v nezbytných případech zahrnovat i opatření ke splnění určité povinnosti vyplývající z Radiokomunikačního řádu ITU.

Opatření, jež vyžadují, aby služba elektronických komunikací byla poskytována v konkrétním pásmu dostupném pro služby elektronických komunikací, musí být odůvodněna plněním cíle obecného zájmu, jak je stanoven členskými státy v souladu s právem Unie, jímž může být mimo jiné například:

ochrana života a zdraví;

podpora sociální, regionální a územní soudržnosti;

předcházení neefektivnímu využívání rádiového spektra; nebo

podpora kulturní a jazykové rozmanitosti a plurality médií, například poskytováním služeb rozhlasového a televizního vysílání.

Opatření, které v konkrétním pásmu zakazuje poskytování jiné služby elektronických komunikací, lze stanovit pouze v případech odůvodněných potřebou chránit služby zajišťující ochranu života a zdraví. Členské státy rovněž mohou výjimečně takové opatření rozšířit s cílem plnit jiné cíle obecného zájmu, jak jsou stanoveny členskými státy v souladu s právem Unie.

6. Členské státy provádějí pravidelný přezkum nezbytnosti omezení a opatření uvedených v odstavcích 4 a 5 a výsledky těchto přezkumů zveřejní.

7. Omezení zavedená před 25. květnem 2011 musí být k 20. prosinci 2018 v souladu s odstavci 4 a 5.

Článek 46

Oprávnění k využívání rádiového spektra

1. Členské státy usnadní využívání rádiového spektra, včetně sdíleného užívání, v rámci všeobecných oprávnění a udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra omezí na situace, kde jsou taková práva nezbytná pro maximalizaci efektivního užívání vzhledem k poptávce, se zohledněním kritérií uvedených ve druhém pododstavci. Ve všech ostatních případech stanoví podmínky pro užívání rádiového spektra ve všeobecném oprávnění.

Za tímto účelem členské státy rozhodnou o nejvhodnějším režimu pro povolování užívání rádiového spektra, přičemž zohlední:

specifické vlastnosti dotčeného rádiového spektra;

potřebu ochrany proti škodlivému rušení;

případné vypracování spolehlivých podmínek pro sdílení rádiového spektra;

potřebu zajistit technickou kvalitu komunikací nebo služby;

cíle obecného zájmu, jak jsou stanoveny členskými státy v souladu s právem Unie;

potřebu zajistit účinné využití rádiového spektra.

Při zvažování, zda vydat všeobecná oprávnění, nebo udělit individuální práva na užívání harmonizovaného rádiového spektra s ohledem na technická prováděcí opatření přijatá v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES, členské státy usilují o minimalizaci problémů škodlivého rušení, mimo jiné v případech sdíleného využívání rádiového spektra na základě kombinace všeobecného oprávnění a individuálních práv na užívání.

Ve vhodných případech členské státy zváží možnost povolit užíváni rádiového spektra na základě kombinace všeobecného oprávnění a individuálních práv na užívání, a to s ohledem na pravděpodobné účinky různých kombinací všeobecných oprávnění a individuálních práv na užívání a postupných transferů od jedné kategorie k jiné na hospodářskou soutěž, inovace a vstup na trh.

Členské státy se snaží minimalizovat omezení spojená s využíváním rádiového spektra tím, že vhodným způsobem zohledňují technická řešení na řízení škodlivého rušení tak, aby byl režim udělování oprávnění co nejméně zatěžující.

2. Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 1 s cílem usnadnit sdílené využívání rádiového spektra příslušné orgány zajistí, aby podmínky pro sdílené využívání rádiového spektra byly jasně specifikovány. Tyto podmínky usnadní účinné užívání rádiového spektra, hospodářskou soutěž a inovace.

Článek 47

Podmínky spojené s individuálními právy na užívání rádiového spektra

1. Příslušné orgány stanoví podmínky spojené s individuálními právy na užívání rádiového spektra v souladu s čl. 13 odst. 1 způsobem, který zajistí optimální, nejúčinnější a nejefektivnější užívání rádiového spektra. Jakékoli takové podmínky jasně stanoví před přidělením nebo obnovením uvedených práv, včetně požadované úrovně užívání a možnosti splnit tento požadavek prostřednictvím obchodování nebo pronájmu, aby bylo zajištěno plnění uvedených podmínek v souladu s článkem 30. Podmínky spojené s obnovením práva na užívání rádiového spektra nesmí poskytovat nepřiměřené výhody stávajícím držitelům uvedených práv.

Tyto podmínky upřesňují veškeré použitelné parametry, včetně lhůty pro výkon práv na užívání, při jejichž nesplnění by byl příslušný orgán oprávněn odejmout právo na užívání nebo uložit jiná opatření.

Příslušné orgány včas a transparentním způsobem konzultují a informují zainteresované strany ohledně podmínek spojených s individuálními právy na užívání předtím, než tyto podmínky uloží. Předem určí kritéria pro posouzení toho, zda byly tyto podmínky splněny, a zainteresované strany o nich transparentně informují.

2. Příslušné orgány mohou při stanovení podmínek spojených s individuálními právy na užívání rádiového spektra stanovit, zejména v zájmu zajištění účinného a efektivního užívání rádiového spektra nebo podpory pokrytí, následující možnosti:

sdílení pasivní nebo aktivní infrastruktury, která závisí na rádiovém spektru, nebo rádiového spektra;

obchodní dohody o přístupu k roamingu;

společné zavádění infrastruktur pro poskytování sítí nebo služeb využívajících rádiové spektrum.

Příslušné orgány nesmí v podmínkách spojených s právy na užívání rádiového spektra sdílení rádiového spektra bránit. Na plnění podmínek spojených s užíváním stanovených podle tohoto odstavce ze strany podniků se nadále vztahuje právo hospodářské soutěže.

Oddíl 2

Práva na užívání

Článek 48

Udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra

1. Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání rádiového spektra, členské státy na požádání udělí taková práva každému podniku za účelem zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací v rámci všeobecného oprávnění uvedeného v článku 12, s výhradou článku 13, čl. 21 odst. 1 písm. c) a článku 55 a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto zdrojů v souladu s touto směrnicí.

2. Aniž jsou dotčena zvláštní kritéria a postupy stanovené členskými státy pro udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání s ohledem na plnění cílů obecného zájmu v souladu s právem Unie, individuální práva na užívání rádiového spektra se udělují prostřednictvím otevřených, objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů a v souladu s článkem 45.

3. Výjimku z požadavku na otevřené postupy je možné použít v případech, kdy je udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra poskytovatelům služeb obsahu rozhlasového nebo televizního vysílání nezbytné k plnění cíle obecného zájmu, jak je stanoven členskými státy v souladu s právem Unie.

4. Příslušné orgány posuzují žádosti o individuální práva na užívání rádiového spektra v rámci výběrových řízení vedených na základě objektivních, transparentních, přiměřených a nediskriminačních kritérií způsobilosti, která jsou stanovena předem a odrážejí podmínky, které mají být s těmito právy spojeny. Příslušné orgány mají možnost vyžádat si od žadatelů veškeré nezbytné informace, aby na základě uvedených kritérií posoudily schopnost žadatelů dané podmínky splnit. Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že žadatel požadovanou schopnost nemá, vydá o tom řádně odůvodněné rozhodnutí.

5. Při udělování individuálních práv na užívání rádiového spektra stanoví členské státy, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět nebo pronajímat. Použijí se články 45 a 51.

6. Příslušný orgán rozhodnutí o udělení individuálních práv na užívání rádiového spektra přijme, sdělí a zveřejní co nejdříve po obdržení úplné žádosti a v případě rádiového spektra prohlášeného za dostupné službám elektronických komunikací v jejich národním plánu přidělení kmitočtových pásem do šesti týdnů. Touto lhůtou není dotčen čl. 55 odst. 7 ani žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiového spektra nebo orbitálních poloh.

Článek 49

Doba platnosti práv

1. Pokud členské státy povolí užívání rádiového spektra prostřednictvím individuálních práv na užívání na omezenou dobu, zajistí, aby bylo právo na užívání uděleno na dobu, jež je přiměřená z hlediska sledovaných cílů v souladu s čl. 55 odst. 2, přičemž se řádně zohlední potřeba zajistit hospodářskou soutěž, jakož i zejména účinné a efektivní užívání rádiového spektra a podporovat inovace a efektivní investice, mimo jiné poskytnutím přiměřené doby na amortizaci investice.

2. Pokud členské státy udělují individuální práva na užívání rádiového spektra, pro něž byly stanoveny harmonizované podmínky technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES s cílem umožnit jeho využívání pro služby bezdrátové širokopásmové elektronické komunikace (dále jen „bezdrátové širokopásmové služby“), na omezenou dobu, zajistí pro držitele práv předvídatelnost regulace na alespoň na 20 let s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, jež je závislá na využívání takového rádiového spektra, a to při zohlednění požadavků uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tento článek podléhá v příslušných případech změně podmínek spojených s uvedenými právy na užívání v souladu s článkem 18.

Členské státy za tímto účelem zajistí, aby byla uvedená práva platná po dobu alespoň 15 let a aby v případě potřeby v zájmu souladu s prvním pododstavcem zahrnovala možnost přiměřeného prodloužení této doby v souladu s podmínkami stanovenými v tomto odstavci.

Členské státy zpřístupní obecná kritéria pro prodloužení doby trvání práv na užívání transparentním způsobem všem zainteresovaným stranám ještě před udělením práv na užívání, a to v rámci podmínek stanovených v čl. 55 odst. 3 a 6. Tato obecná kritéria se vztahují k:

potřebě zajistit účinné a efektivní užívání dotyčného rádiového spektra, cílům stanoveným v čl. 45 odst. 2 písm. a) a b) nebo k potřebě plnit cíle obecného zájmu týkající se zajištění bezpečnosti života, veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo obrany; nebo

potřebě zajistit nenarušenou hospodářskou soutěž.

Nejpozději dva roky před uplynutím původní doby platnosti individuálního práva na užívání provede příslušný orgán objektivní a do budoucna zaměřené posouzení obecných kritérií stanovených pro prodloužení platnosti uvedeného práva na užívání s ohledem na čl. 45 odst. 2 písm. c). Pokud příslušný orgán nezahájil kontrolní akci pro nedodržení podmínek práv na užívání podle článku 30, platnost práva na užívání prodlouží, ledaže usoudí, že by toto prodloužení nebylo v souladu s obecnými kritérii stanovenými v písmenech a) a b) třetího pododstavce tohoto odstavce.

Na základě uvedeného posouzení oznámí příslušný orgán držiteli práva, zda platnost jeho práva na užívání bude prodloužena.

Pokud platnost prodloužena nebude, příslušný orgán uplatní článek 48 pro udělení práv na užívání daného konkrétního pásma rádiového spektra.

Veškerá opatření podle tohoto odstavce musí být přiměřená, nediskriminační, transparentní a odůvodněná.

Odchylně od článku 23 mají zainteresované strany příležitost vznést připomínky ke každému navrhovanému opatření podle tohoto odstavce třetího a čtvrtého pododstavce po dobu alespoň tří měsíců.

Tímto odstavcem není dotčeno uplatňování článků 19 a 30.

Při stanovování poplatků za práva na užívání přihlédnou členské státy k mechanismu uvedenému v tomto odstavci.

3. Členské státy se mohou odchýlit od odstavce 2 tohoto článku, je-li to řádně odůvodněné, v případě:

omezených zeměpisných oblastí, ve kterých je přístup k vysokorychlostním sítím velmi nedostatečný nebo neexistující, a je-li to nezbytné ke splnění cílů čl. 45 odst. 2;

konkrétních krátkodobých projektů;

experimentálního využívání;

využití rádiového spektra, které se může v souladu s čl. 45 odst. 4 a 5 uplatnit zároveň s bezdrátovými širokopásmovými službami; nebo

alternativního užívání rádiového spektra podle čl. 45 odst. 3.

4. Členské státy mohou upravit dobu platnosti práv na užívání stanovenou v tomto článku, aby zajistily, že doba platnosti práv v jednom nebo několika pásmech skončí současně.

Článek 50

Obnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra

1. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány přijmou rozhodnutí o obnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra včas před skončením platnosti uvedených práv s výjimkou případů, kdy byla možnost obnovení výslovně vyloučena v okamžiku přidělení. Uvedené orgány za tímto účelem posuzují potřebu obnovení buď z vlastní iniciativy, nebo na žádost držitele práva a ve druhém jmenovaném případě ne dříve než pět let před skončením platnosti dotčených práv. Tím nejsou dotčena ustanovení o obnovení použitelná na stávající práva.

2. Při přijímání rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku zváží příslušné orgány mimo jiné tyto aspekty:

splnění cílů článku 3, čl. 45 odst. 2 a čl. 48 odst. 2, jakož i cílů veřejného pořádku podle práva Unie nebo vnitrostátního práva;

provedení technického prováděcího opatření přijatého v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES;

přezkum řádného plnění podmínek spojených s dotčeným právem;

potřebu podporovat hospodářskou soutěž, případně předcházet jejímu narušení, v souladu s článkem 52;

potřebu zefektivnit využití rádiového spektra s ohledem na technologický nebo tržní vývoj;

potřebu zabránit závažnému narušení služeb.

3. Při posuzování možného obnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra, pro něž je počet práv na užívání omezený, podle odstavce 2 tohoto článku, příslušné orgány postupují otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem a mimo jiné:

poskytnou všem zainteresovaným stranám příležitost vyjádřit své názory prostřednictvím veřejné konzultace v souladu s článkem 23 a

jasně uvedou důvody pro takové možné obnovení.

Při rozhodování, zda obnovit práva na užívání nebo uspořádat nové výběrové řízení za účelem udělení práv na užívání podle článku 55, vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zohlední jakékoli důkazy vyplývající z konzultace podle tohoto odstavce prvního pododstavce, které dokládají tržní poptávku ze strany podniků jiných než těch, které jsou držiteli práv na užívání rádiového spektra v dotčeném pásmu.

4. Rozhodnutí o obnovení individuálních práv na užívání harmonizovaného rádiového spektra může být spojeno s přezkumem s nimi spojených poplatků a ostatních podmínek. Je-li to na místě, mohou vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány poplatky za práva na užívání upravit v souladu s článkem 42.

Článek 51

Převod či pronájem individuálních práv na užívání rádiového spektra

1. Členské státy zajistí, aby podniky mohly převádět na jiné podniky nebo jim pronajímat individuální práva na užívání rádiového spektra.

Členské státy mohou určit, že se tento odstavec nepoužije v případě, kdy individuální právo podniku na užívání rádiového spektra bylo původně uděleno bezplatně nebo přiřazeno za účelem vysílání.

2. Členské státy zajistí, aby záměr podniku převést nebo pronajmout práva na užívání rádiového spektra a jejich skutečný převod byly v souladu s vnitrostátními postupy oznámeny příslušnému orgánu a zveřejněny. V případě harmonizovaného rádiového spektra musí být každý takový převod s tímto harmonizovaným využíváním v souladu.

3. Členské státy umožní převod nebo pronájem práv na užívání rádiového spektra, pokud jsou zachovány původní podmínky spojené s právy na užívání. Aniž je dotčena potřeba zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména v souladu s článkem 52, členské státy:

uplatní na převody a pronájmy co nejméně zatěžující postup;

neodmítnou pronájem práv na užívání rádiového spektra, pokud se pronajímatel zaváže, že bude nadále ručit za splnění původních podmínek spojených s právy na užívání;

neodmítnou převod práv na užívání rádiového spektra, pokud neexistuje zřejmé riziko, že nový držitel není schopen splnit původní podmínky práva na užívání.

Jakékoli správní poplatky uložené podnikům v souvislosti se zpracováním žádosti o převod nebo pronájem práv na užívání rádiového spektra musí být v souladu s článkem 16.

Ustanoveními prvního pododstavce písm. a), b) a c) není dotčena pravomoc členských států kdykoli vynucovat splnění podmínek spojených s právem na užívání vůči pronajímateli i nájemci v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.

Příslušné orgány převod nebo pronájem práv na užívání rádiového spektra usnadňují tím, že včas posoudí veškeré žádosti o úpravu podmínek spojených s danými právy a tím, že zajistí, aby tato práva nebo příslušné rádiové spektrum byly v nejvyšší možné míře odděleny nebo rozděleny.

S ohledem na veškeré převody nebo pronájmy práv na užívání rádiového spektra příslušné orgány zveřejní příslušné podrobnosti týkající se obchodovatelných individuálních práv veřejně dostupných ve standardizovaném elektronickém formátu v době vytvoření uvedených práv a uvedené údaje uchovávají po celou dobu existence práv.

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž upřesní zmíněné příslušné podrobnosti.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

Článek 52

Hospodářská soutěž

1. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány při rozhodování o udělení, změně nebo obnovení práv na užívání rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací v souladu s touto směrnicí prosazují účinnou hospodářskou soutěž a předcházejí narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

2. Když členské státy udělují, mění nebo obnovují práva na užívání rádiového spektra, mohou jejich vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány na doporučení vnitrostátního regulačního orgánu přijmout vhodná opatření, mezi něž patří:

omezení množství pásem rádiového spektra, k nimž jsou jakémukoli podniku udělována práva na užívání, nebo za odůvodněných okolností spojení tohoto práva na užívání s podmínkami, jako je poskytování velkoobchodního přístupu či vnitrostátního nebo regionálního roamingu v některých pásmech nebo v některých skupinách pásem s podobnými vlastnostmi;

vyhrazení určité části pásma či skupiny pásem rádiového spektra pro přidělení novým subjektům, je-li to vhodné a odůvodněné s ohledem na konkrétní situaci na vnitrostátním trhu;

odmítnutí udělení nových práv na užívání rádiového spektra nebo povolení nových využití rádiového spektra v určitých pásmech nebo spojení udělení nových práv na užívání rádiového spektra či povolení nových využití rádiového spektra s podmínkami s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže jakýmkoli přidělením, převodem nebo hromaděním práv na užívání;

zahrnutí podmínek zakazujících převod práv na užívání rádiového spektra, jež nepodléhají kontrole fúzí na úrovni Unie ani členského státu, nebo uložení podmínek pro jejich převod, pokud by tyto převody pravděpodobně měly za následek významné narušení hospodářské soutěže;

změna stávajících práv v souladu s touto směrnicí, pokud je to nezbytné za účelem nápravy ex post narušení hospodářské soutěže, k němuž došlo převodem nebo hromaděním práv na užívání rádiového spektra.

Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány zohledňují tržní podmínky a dostupné referenční hodnoty a ve svém rozhodnutí vycházejí z objektivního a do budoucna zaměřeného posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu, z posouzení toho, zda jsou taková opatření nezbytná k udržení nebo dosažení účinné hospodářské soutěže, a pravděpodobného účinku takových opatření na stávající a budoucí investice účastníků trhu, zejména v případě zavádění sítí. Zohlední přitom přístup k analýze trhu stanovený v čl. 67 odst. 2.

3. Při uplatňování odstavce 2 tohoto článku vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány jednají v souladu s postupy stanovenými v článcích 18, 19, 23 a 35.

Oddíl 3

Postupy

Článek 53

Koordinované načasování přidělení

1. Členské státy spolupracují za účelem koordinace využívání harmonizovaného rádiového spektra pro sítě a služby elektronických komunikací v Unii s náležitým zohledněním různých situací na vnitrostátních trzích. Součástí této spolupráce může být stanovení jednoho, popřípadě několika společných termínů, do nichž má být povoleno využívání konkrétního harmonizovaného rádiového spektra.

2. Pokud byly technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES stanoveny harmonizované podmínky s cílem umožnit využívání rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby, umožní členské státy užívání tohoto rádiového spektra co nejdříve a nejpozději do 30 měsíců po přijetí daného opatření, nebo co nejdříve po zrušení jakéhokoli rozhodnutí umožnit výjimečně alternativní užívání podle čl. 45 odst. 3 této směrnice. Tímto ustanovením není dotčeno rozhodnutí (EU) 2017/899 ani právo Komise navrhovat z vlastní iniciativy legislativní akty.

3. Členský stát může prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 2 tohoto článku u konkrétního pásma za těchto okolností:

v rozsahu odůvodněném omezením využívání daného pásma na základě cíle obecného zájmu uvedeného v čl. 45 odst. 5 písm. a) nebo d);

v případě nevyřešených otázek týkajících se přeshraniční koordinace, jejichž výsledkem je škodlivé rušení se třetími zeměmi, pokud dotčený členský stát požádal o případnou pomoc Unie podle čl. 28 odst. 5;

zajištění národní bezpečnosti a obrany; nebo

zásah vyšší moci.

Členský stát provede přezkum prodloužení lhůty nejméně každé dva roky.

4. Členský stát může prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 2 u určitého pásma v nezbytném rozsahu a až o 30 měsíců v případě:

nevyřešených otázek týkajících se přeshraniční koordinace, jejichž výsledkem je škodlivé rušení mezi členskými státy, pokud dotčený členský stát včas přijme všechna nezbytná opatření podle čl. 28 odst. 3 a 4;

potřeby zajistit technický přechod stávajících uživatelů daného pásma, přičemž tento přechod bude složitý.

5. V případě prodloužení lhůty podle odstavců 3 a 4 dotčený členský stát včas informuje ostatní členské státy a Komisi s uvedením důvodů.

Článek 54

Koordinované načasování přidělení konkrétních pásem 5G

1. Pokud jde o pozemní systémy schopné poskytovat bezdrátové širokopásmové služby, členské státy do 31. prosince 2020 přijmou, pokud je to nezbytné k usnadnění zavádění sítí 5G, veškerá vhodná opatření s cílem:

nově uspořádat pásmo 3,4 –3,8 GHz a umožnit využívání dostatečně širokých úseků tohoto pásma;

umožnit užívání alespoň 1 GHz v pásmu 24,25 –27,5 GHz, pokud je jasně prokázána tržní poptávka a absence závažných překážek, které by bránily přechodu stávajících uživatelů pásma nebo uvolnění pásma.

2. Členské státy mohou nicméně v odůvodněných případech prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 1 tohoto článku v souladu s čl. 45 odst. 3 nebo čl. 53 odst. 2, 3 nebo 4.

3. Opatření přijatá podle odstavce 1 tohoto článku musí vyhovovat harmonizovaným podmínkám stanoveným technickými prováděcími opatřeními v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES.

Článek 55

Postup pro omezení počtu práv na užívání, která mají být udělena pro užívání rádiového spektra

1. Aniž je dotčen článek 53, pokud členský stát dospěje k závěru, že právo na využívání rádiového spektra nelze upravit všeobecným oprávněním, a pokud zvažuje omezení počtu práv na užívání, která mají být udělena pro rádiové spektrum, tento stát mimo jiné:

jasně uvede důvody pro omezení práv na užívání, zejména vezme náležitě v úvahu potřebu maximalizovat výhody pro uživatele a usnadnit rozvoj hospodářské soutěže a dané omezení případně pravidelně nebo na základě důvodné žádosti dotčených podniků přezkoumá;

poskytne všem zainteresovaným stranám, včetně uživatelů a spotřebitelů, příležitost vyjádřit své názory na jakékoli omezení prostřednictvím veřejné konzultace v souladu s článkem 23.

2. Pokud členský stát dojde k závěru, že počet práv na užívání je třeba omezit, jasně stanoví a odůvodní cíle sledované v rámci konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení podle tohoto článku, a je-li to možné, tyto cíle kvantifikuje, přičemž náležitě zohlední potřebu plnit cíle vnitrostátního a vnitřního trhu. Cíle definující konkrétní výběrové řízení, které může členský stát stanovit, se kromě podpory hospodářské soutěže omezují na jednu nebo několik těchto položek:

podpora pokrytí;

zajištění požadované kvality služeb;

podpora efektivního využívání rádiového spektra, mimo jiné zohledněním podmínek spojených s právem na užívání a výše poplatků;

podpora inovací a rozvoje podnikání.

Vnitrostátní regulační orgán nebo jiný příslušný orgán jasně vymezí a odůvodní volbu výběrového řízení, včetně případné předběžné fáze pro přístup k výběrovému řízení. Rovněž jasně sdělí výsledek případného souvisejícího posouzení soutěžní, technické a hospodářské situace na trhu a uvede důvody pro možné použití a výběr opatření podle článku 35.

3. Členské státy zveřejní každé rozhodnutí o zvoleném výběrovém řízení a související pravidla s jasným uvedením důvodů. Rovněž zveřejní podmínky, jež mají být spojeny s právem na užívání.

4. Po stanovení výběrového řízení členský stát vyzve k předkládání žádostí o udělení práv na užívání.

5. Pokud členský stát dospěje k závěru, že lze udělit další práva na užívání rádiového spektra nebo kombinaci všeobecného oprávnění a individuálních práv k užívání, zveřejní tento závěr a zahájí proces udělení takových práv.

6. Pokud je třeba omezit udělování práv na užívání rádiového spektra, udělují členské státy tato práva na základě výběrových kritérií a výběrového řízení, jež musí být objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřené. Tato výběrová kritéria berou náležitě v úvahu cíle a požadavky článků 3, 4, 28 a 45.

7. Pokud mají být použita konkurenční nebo srovnávací výběrová řízení, mohou členské státy prodloužit maximální lhůtu šesti týdnů uvedenou v čl. 48 odst. 6 o dobu, která bude nutná pro zajištění spravedlivých, přiměřených, otevřených a transparentních postupů pro všechny zainteresované strany, nejdéle však o osm měsíců a při dodržení případného konkrétního harmonogramu stanoveného podle článku 53.

Těmito lhůtami nejsou dotčeny žádné platné mezinárodní dohody týkající se užívání rádiového spektra a koordinace družic.

8. Tímto článkem není dotčen převod práv na užívání rádiového spektra podle článku 51.

KAPITOLA IV

Zavádění a užívání zařízení pro bezdrátové sítě

Článek 56

Přístup k rádiovým místním sítím

1. Příslušné orgány umožní poskytování přístupu k veřejné síti elektronických komunikací prostřednictvím rádiových místních sítí, jakož i užívání harmonizovaného rádiového spektra pro toto poskytování, a to pouze na základě použitelných podmínek všeobecného oprávnění týkajících se užívání rádiového spektra, jak je uvedeno v čl. 46 odst. 1.

Pokud toto poskytování není součástí hospodářské činnosti nebo má doplňkovou povahu ve vztahu k hospodářské činnosti nebo veřejné službě, které nejsou závislé na přenosu signálů na uvedených sítích, nepodléhá žádný podnik, veřejný orgán nebo koncový uživatel, kteří takový přístup poskytují, žádnému všeobecnému oprávnění pro zajišťování sítí nebo poskytování služeb elektronických komunikací podle článku 12, povinnostem souvisejícím s právy koncových uživatelů podle hlavy II části III ani povinnostem propojovat své sítě podle čl. 61 odst. 1.

2. Použije se článek 12 směrnice 2000/31/ES.

3. Příslušné orgány nebrání poskytovatelům veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací v poskytování přístupu veřejnosti k jejich sítím prostřednictvím rádiových místních sítí, které mohou být umístěny v prostorách koncových uživatelů, pokud jsou dodrženy použitelné podmínky pro všeobecné oprávnění a byl poskytnut předchozí informovaný souhlas koncového uživatele.

4. Příslušné orgány v souladu zejména s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120 zajistí, aby poskytovatelé veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jednostranně neomezovali koncové uživatele ani jim nebránili v:

přistupování k rádiovým místním sítím poskytovaným třetími stranami podle svého výběru; nebo

umožňování recipročního nebo širšího přístupu jiným koncovým uživatelům k sítím těchto poskytovatelů prostřednictvím rádiových místních sítí, mimo jiné na základě iniciativ třetích stran, v jejichž rámci jsou agregovány a veřejně zpřístupňovány rádiové místní sítě různých koncových uživatelů.

5. Příslušné orgány neomezují koncové uživatele v umožňování přístupu jiným koncovým uživatelům, ať již recipročně či jinak, k jejich rádiovým místním sítím, mimo jiné na základě iniciativ třetích stran, v jejichž rámci jsou tyto rádiové místní sítě různých koncových uživatelů agregovány a veřejně zpřístupňovány, ani jim v tom nebrání.

6. Příslušné orgány nepatřičně neomezují poskytování přístupu k rádiovým místním sítím veřejnosti:

subjekty veřejného sektoru nebo ve veřejných prostorách v blízkosti prostor obsazených těmito subjekty veřejného sektoru nebo v jejich bezprostřední blízkosti, pokud má toto poskytování doplňkovou povahu k veřejným službám poskytovaným v uvedených prostorách;

iniciativami nevládních organizací nebo subjektů veřejné moci, v jejichž rámci jsou agregovány a recipročně nebo šířeji zpřístupňovány rádiové místní sítě různých koncových uživatelů, mimo jiné rádiové místní sítě zpřístupňované veřejnosti v souladu s písmenem a), je-li to na místě.

Článek 57

Zavádění a provoz bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem

1. Příslušné orgány nepatřičně neomezují zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem. Členské státy se snaží zajistit, aby veškerá pravidla, jimiž se řídí zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem, byla vnitrostátně slučitelná. Taková pravidla se zveřejňují ještě před jejich uplatněním.

Příslušné orgány zejména nepodmíní zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem splňujících vlastnosti stanovené podle odstavce 2 jakémukoli zvláštnímu povolení pro územní plánování nebo jinému zvláštnímu předchozímu povolení.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce mohou příslušné orgány požadovat povolení k zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem na budovách nebo místech architektonické, historické nebo přírodní hodnoty chráněných podle vnitrostátního práva nebo případně z důvodu veřejné bezpečnosti. Na udělování těchto povolení se vztahuje článek 7 směrnice 2014/61/EU.

2. Komise prostřednictvím prováděcích aktů specifikuje fyzické a technické vlastnosti jako maximální velikost, hmotnost a případně výkon bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

První takový akt se přijme do 30. června 2020.

3. Tímto článkem nejsou dotčeny základní požadavky stanovené ve směrnici 2014/53/EU ani použitelný režim udělování oprávnění pro užívání příslušného rádiového spektra.

4. Členské státy v příslušných případech uplatňováním postupů přijatých v souladu se směrnicí 2014/61/EU zajistí, aby provozovatelé měli právo na přístup k veškeré fyzické infrastruktuře spravované celostátními, regionálními nebo místními veřejnými orgány, která je technicky způsobilá k tomu, aby mohla být hostitelem bezdrátového přístupového bodu s malým dosahem, nebo která je nezbytná pro připojení těchto přístupových bodů k páteřní síti, včetně městského mobiliáře, jako jsou sloupy veřejného osvětlení, značky a ukazatele, světelná signalizace, billboardy, zastávky autobusů a tramvají či stanice metra. Veřejné orgány vyhoví každé přiměřené žádosti o přístup za spravedlivých, přiměřených, transparentních a nediskriminačních podmínek, které jsou zveřejněny na jednotném informačním místě.

5. Aniž jsou dotčeny jakékoli obchodní dohody, nepodléhá zavedení bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem žádným poplatkům nebo platbám přesahujícím správní poplatky v souladu s článkem 16.

Článek 58

Technické předpisy týkající se elektromagnetických polí

Na veškeré návrhy opatření členských států, která by ve vztahu k zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem zaváděla jiné požadavky v oblasti elektromagnetických polí, než jsou požadavky podle doporučení 1999/519/ES, se použijí postupy stanovené směrnicí (EU) 2015/1535.

HLAVA II

PŘÍSTUP

KAPITOLA I

Obecná ustanovení, zásady přístupu

Článek 59

Obecný rámec pro přístup a propojení

1. Členské státy zajistí, aby neexistovala žádná omezení, která by bránila podnikům v jednom členském státě nebo v různých členských státech ve vzájemném sjednávání dohod týkajících se technických a obchodních ujednání ohledně přístupu nebo propojení v souladu s právem Unie. Podnik žádající o přístup nebo propojení nemusí mít oprávnění k vykonávání činnosti v členském státě, v němž se přístup či propojení požaduje, jestliže neposkytuje služby a neprovozuje síť v daném členském státě.

2. Aniž je dotčen článek 114, nezachovávají členské státy právní nebo správní opatření, která zavazují podniky, aby při poskytování přístupu nebo propojení nabízeli odlišné podmínky pro různé podniky za rovnocenné služby, nebo opatření, která ukládají povinnosti, které nesouvisí se skutečně poskytovanými službami přístupu a propojení, aniž jsou dotčeny podmínky stanovené v příloze I.

Článek 60

Práva a povinnosti podniků

1. Operátoři veřejných sítí elektronických komunikací mají právo, a jsou-li požádáni jiným podnikem, který je k tomu oprávněn v souladu s článkem 15, i povinnost sjednat vzájemné propojení za účelem poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, aby bylo zajištěno poskytování a interoperabilita služeb v celé Unii. Operátoři nabídnou přístup a propojení jiným podnikům za smluvních podmínek slučitelných s povinnostmi uloženými vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 61, 62 a 68.

2. Aniž je dotčen článek 21, vyžadují členské státy, aby podniky, které získají informace od jiných podniků před sjednáním dohod o přístupu nebo propojení, v průběhu jejich sjednávání nebo poté, využívaly tyto informace výhradně k účelu, pro který byly poskytnuty, a aby vždy respektovaly důvěrnost sdělovaných nebo uchovávaných informací. Získané informace nesmějí uvedené podniky sdělit žádné jiné straně, zejména jiným oddělením, dceřiným podnikům nebo obchodním partnerům, kterým by takové informace mohly přinést konkurenční výhodu.

3. Členské státy mohou stanovit, že jednání musí být vedena prostřednictvím neutrálních zprostředkovatelů, pokud to vyžadují podmínky hospodářské soutěže.

KAPITOLA II

Přístup a propojení

Článek 61

Pravomoci a odpovědnosti vnitrostátních regulačních a jiných příslušných orgánů ve vztahu k přístupu a propojení

▼C1

1. Při uskutečňování cílů stanovených v článku 3 vnitrostátní regulační orgány, nebo v případě odst. 2 prvního pododstavce písm. b) a c) tohoto článku vnitrostátní příslušné orgány či jiné příslušné orgány podporují a v případě potřeby zajišťují v souladu s touto směrnicí odpovídající přístup a propojení, jakož i interoperabilitu služeb a plní své úkoly způsobem, který podporuje efektivitu, udržitelnou hospodářskou soutěž, zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, efektivní investice a inovace a koncovým uživatelům přináší co nejvyšší výhody.

▼B

Poskytují pokyny a zveřejňují postupy nutné k získání přístupu a propojení, aby z uložených povinností měly prospěch malé a střední podniky a operátoři s omezeným zeměpisným dosahem.

▼C1

2. Aniž jsou dotčena opatření, která mohou být přijata vůči podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou v souladu s článkem 68, vnitrostátní regulační orgány, nebo v případě písmen b) a c) tohoto pododstavce vnitrostátní příslušné orgány či jiné příslušné orgány mají zejména možnost uložit:

▼B

v míře, která je nezbytná k zabezpečení spojení mezi koncovými body, povinnosti těm podnikům, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění a které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, v odůvodněných případech rovněž povinnost propojovat jejich sítě, kde tomu tak ještě není;

v odůvodněných případech a v nezbytné míře povinnosti podnikům, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění a které kontrolují přístup ke koncovým uživatelům, s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb;

v odůvodněných případech, pokud je vzhledem k absenci interoperability mezi interpersonálními komunikačními službami ohroženo spojení mezi koncovými body koncových uživatelů a v míře, která je nezbytná k zabezpečení spojení mezi koncovými body koncových uživatelů, povinnosti příslušným poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech se značnou mírou pokrytí a využívání ze strany uživatelů, s cílem zajistit interoperabilitu jejich služeb;

v míře, která je nezbytná k zabezpečení přístupu koncových uživatelů ke službám digitálního rozhlasového a televizního vysílání a souvisejícím doplňkovým službám stanoveným členským státem, povinnosti operátorům povinnosti poskytovat za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek přístup k dalším zařízením uvedeným v příloze II části II.

Povinnosti uvedené v prvním pododstavci písm. c) lze uložit pouze:

v míře nezbytné k zajištění interoperability interpersonálních komunikačních služeb, přičemž mohou zahrnovat přiměřené povinnosti pro poskytovatele těchto služeb zveřejnit a povolit používání, změny a další šíření relevantních informací orgány a dalšími poskytovateli nebo používat a provádět normy nebo specifikace uvedené v čl. 39 odst. 1 nebo jakékoli jiné relevantní evropské nebo mezinárodní normy,

ii)

pokud Komise po konzultaci s BEREC a při nejvyšším možném zohlednění jeho stanoviska zjistila zřetelnou hrozbu pro spojení mezi koncovými body koncových uživatelů v celé Unii nebo v alespoň třech členských státech a přijala prováděcí opatření specifikující povahu a rozsah veškerých povinností, které mohou být uloženy.

Prováděcí opatření uvedená ve druhém pododstavci bodu ii) se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, vnitrostátní regulační orgány mohou na základě oprávněné žádosti zejména uložit povinnosti poskytnout přístup k elektrickému vedení, kabelům a přiřazeným prostředkům uvnitř budov nebo až po první soustřeďovací nebo rozvodný bod, jak určí vnitrostátní regulační orgán, pokud je tento bod umístěn mimo budovu. V případech odůvodněných tím, že replikace těchto síťových prvků by byla ekonomicky neefektivní nebo prakticky neproveditelná, mohou být tyto povinnosti uloženy poskytovatelům sítí elektronických komunikací nebo majitelům elektrického vedení a kabelů, pokud tito vlastníci nejsou sami poskytovateli sítí elektronických komunikací. Uložené podmínky přístupu mohou zahrnovat specifická pravidla ohledně přístupu k takovým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a přiřazeným službám, transparentnosti a nediskriminace a ohledně rozdělení nákladů na přístup, jež se v případě potřeby upraví, aby zohledňovaly rizikové faktory.

Pokud vnitrostátní regulační orgán s případným přihlédnutím k povinnostem vyplývajícím z jakékoli relevantní analýzy trhu dojde k závěru, že povinnosti uložené v souladu s prvním pododstavcem dostatečným způsobem neřeší značné a nikoli dočasné ekonomické nebo fyzické překážky replikace, z nichž vyplývá stávající nebo nově vznikající tržní situace, která významným způsobem omezuje přínosy hospodářské soutěže ve prospěch koncových uživatelů, může rozšířit uložení takových přístupových povinností za spravedlivých a přiměřených podmínek za první soustřeďovací nebo rozvodný bod až po bod, který určí za nejbližší ke koncovým uživatelům a který je schopen hostit dostatečný počet připojení koncových uživatelů, aby byl pro subjekty usilující o účinný přístup z komerčního hlediska životaschopný. Při určování rozsahu rozšíření za první soustřeďovací nebo rozvodný bod vnitrostátní regulační orgán v nejvyšší možné míře zohlední příslušné pokyny BEREC. Je-li to odůvodněné z technického či ekonomického hlediska, mohou vnitrostátní regulační orgány uložit aktivní nebo virtuální přístupové povinnosti.

Vnitrostátní regulační orgány neuloží poskytovatelům sítí elektronických komunikací povinnosti v souladu s druhým pododstavcem, pokud rozhodnou, že:

poskytovatel má vlastnosti uvedené v čl. 80 odst. 1 a dává jakémukoli podniku za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek k dispozici schůdné a podobné alternativní prostředky pro spojení s koncovými uživateli prostřednictvím přístupu k síti s velmi vysokou kapacitou. Vnitrostátní regulační orgány mohou tuto výjimku rozšířit na další poskytovatele, kteří za spravedlivých, nediskriminačních a přiměřených podmínek nabízejí přístup k síti s velmi vysokou kapacitou; nebo

uložení povinností by narušilo ekonomickou nebo finanční schůdnost zavedení nových sítí, zejména menšími místními projekty.

Odchylně od třetího pododstavce písm. a) mohou vnitrostátní regulační orgány poskytovatelům sítí elektronických komunikací, kteří splňují kritéria stanovená v uvedeném písmeni, uložit povinnosti, pokud je dotčená síť financována z veřejných prostředků.

Do 21. prosince 2020 BEREC v zájmu podpory jednotného uplatňování tohoto odstavce zveřejní pokyny, v nichž stanoví příslušná kritéria pro určení:

prvního soustřeďovacího nebo rozvodného bodu;

bodu za prvním soustřeďovacím nebo rozvodným bodem schopného hostit dostatečný počet připojení koncových uživatelů s cílem umožnit efektivnímu podniku překonat zjištěné závažné překážky pro replikaci;

toho, které budování sítě lze považovat za nové;

toho, které projekty lze považovat za malé; a

toho, které ekonomické nebo fyzické překážky replikace jsou značné a nikoli dočasné.

4. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc v souladu s právem Unie a za předpokladu, že žádnému podniku nejsou zpřístupněny žádné funkční a podobné alternativní prostředky pro přístup ke koncovým uživatelům za spravedlivých a přiměřených podmínek, uložit podnikům, které zajišťují nebo jsou oprávněny zajišťovat sítě elektronických komunikací, povinnosti související se sdílením pasivní infrastruktury nebo povinnosti uzavírat lokalizované dohody o přístupu k roamingu, a to v obou případech za podmínky, že je to přímo nezbytné pro místní poskytování služeb, které využívají rádiové spektrum. Příslušné orgány mohou uvedené povinnosti uložit za předpokladu, že tato možnost byla jednoznačně stanovena při udělování práv na užívání rádiového spektra, a pokud jsou odůvodněny tím, že v oblasti, která je předmětem těchto povinností, naráží tržně motivované budování infrastruktury pro poskytování sítí nebo služeb závislých na užívání rádiového spektra na nepřekonatelné ekonomické nebo fyzické překážky, a proto má přístup koncových uživatelů k sítím nebo službám značné nedostatky nebo vůbec neexistuje. Za podmínek, kdy přístup a sdílení pasivní infrastruktury k vyřešení této situace samy o sobě nestačí, mohou vnitrostátní regulační orgány uložit povinnosti týkající se sdílení aktivní infrastruktury.

Příslušné orgány zohlední:

potřebu maximalizovat připojení v celé Unii, podél hlavních dopravních tras a v určitých územních oblastech, jakož i možnost výrazně zvýšit výběr a dosáhnout vyšší kvality služeb pro koncové uživatele;

zajištění účinného využití rádiového spektra;

technickou proveditelnost sdílení a s ním spojených podmínek;

stav hospodářské soutěže v oblasti infrastruktury i v oblasti služeb;

technologické inovace;

převažující potřebu podporovat pobídku hostitele, aby infrastrukturu vůbec zavedl.

V případě řešení sporů mohou příslušné orgány tomu, kdo má prospěch z povinnosti sdílení nebo přístupu, mimo jiné uložit povinnost sdílet rádiové spektrum s poskytovatelem infrastruktury v příslušné oblasti.

5. Povinnosti a podmínky uložené v souladu s odstavci 1 až 4 tohoto článku musí být objektivní, transparentní, přiměřené a nediskriminační a uplatňují se v souladu s postupy podle článků 23, 32 a 33. Vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány, které takové povinnosti a podmínky uložily, posoudí jejich výsledky do pěti let od přijetí předchozího opatření přijatého ve vztahu k týmž podnikům a posoudí, zda by bylo vhodné je s ohledem na vývoj podmínek zrušit nebo změnit. Uvedené orgány oznámí výsledek svého posouzení v souladu s postupy podle článků 23, 32 a 33.

6. Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku zajistí členské státy, aby byl vnitrostátní regulační orgán zmocněn k provedení zásahu z vlastního podnětu, je-li to odůvodněné pro zajištění politických cílů podle článku 3, v souladu s touto směrnicí a zejména s postupy podle článků 23 a 32.

7. S cílem přispět k jednotné definici umístění koncových bodů sítě ze strany vnitrostátních regulačních orgánů BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. června 2020 přijme pokyny ke společným přístupům k identifikaci koncového bodu sítě v různých topologiích sítí. Vnitrostátní regulační orgány uvedené pokyny při definování umístění koncových bodů sítě v nejvyšší možné míře zohledňují.

Článek 62

Systémy podmíněného přístupu a jiná zařízení

1. Členské státy zajistí, aby se ve vztahu k podmíněnému přístupu uplatňovaly na služby digitální televize a rozhlasu vysílané pro diváky a posluchače v Unii bez ohledu na prostředky přenosu podmínky stanovené v části I přílohy II.

2. Zjistí-li vnitrostátní regulační orgán na základě analýzy trhu provedené v souladu s čl. 67 odst. 1, že jeden nebo více podniků nemá na relevantním trhu významnou tržní sílu, může změnit nebo zrušit podmínky pro tyto podniky v souladu s postupy podle článků 23 a 32, avšak pouze do té míry, aby:

taková změna nebo zrušení nepříznivě neovlivnily dostupnost pro koncové uživatele k rozhlasovému a televiznímu vysílání a vysílání kanálů a služeb určených v souladu s článkem 114 a

takovou změnou nebo zrušením podmínek nebyly nepříznivě ovlivněny vyhlídky na účinnou hospodářskou soutěž na trzích:

služeb digitálního televizního a rozhlasového vysílání pro koncové uživatele a

ii)

systémů podmíněného přístupu a jiných přiřazených prostředků.

Strany dotčené takovou změnou nebo zrušením podmínek jsou vyrozuměny s dostatečným předstihem.

3. Podmínkami uplatňovanými podle tohoto článku není dotčena pravomoc členských států ukládat povinnosti týkající se způsobu prezentace elektronických programových průvodců a podobných seznamů a orientačních pomůcek.

4. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou členské státy umožnit svému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu, aby co nejdříve po 20. prosinci 2018 a poté pravidelně prováděl přezkum podmínek uplatňovaných v souladu s tímto článkem provedením analýzy trhu v souladu s čl. 67 odst. 1 s cílem posoudit, zda zachovat, změnit nebo zrušit uplatňované podmínky.

KAPITOLA III

Analýza trhu a významná tržní síla

Článek 63

Podniky s významnou tržní silou

1. V případě, že tato směrnice vyžaduje od vnitrostátních regulačních orgánů, aby určily v souladu s postupem podle článku 67, zda podniky disponují významnou tržní silou, použije se odstavec 2 tohoto článku.

2. Podnik je považován za podnik s významnou tržní silou, pokud má buď samostatně nebo ve spojení s jinými podniky postavení odpovídající dominantnímu postavení, tedy postavení takové ekonomické síly, která mu umožňuje chovat se ve značné míře nezávisle na konkurentech, zákaznících a v konečném důsledku i na spotřebitelích.

Zejména při posuzování, zda jsou dva nebo více podniků ve společném dominantním postavení na trhu, postupují vnitrostátní regulační orgány v souladu s právem Unie a v nejvyšší míře zohledňují pokyny pro analýzu trhu a posuzování významné tržní síly, které Komise zveřejňuje podle článku 64.

3. Pokud podnik disponuje významnou tržní silou na určitém trhu, lze jej rovněž označit jako podnik s významnou tržní silou na úzce souvisejícím trhu, pokud vazby mezi oběma trhy umožňují přenesení tržní síly z určitého trhu na úzce související trh, čímž se posiluje tržní síla daného podniku. V důsledku toho je možno v souladu s články 69, 70, 71 a 74 na úzce souvisejícím trhu použít nápravná opatření, která tomuto přenesení tržní síly zabrání.

Článek 64

Postup pro určení a vymezení trhů

1. Po veřejné konzultaci zahrnující i vnitrostátní regulační orgány a při nejvyšším možném zohlednění stanoviska BEREC přijme Komise doporučení o relevantních trzích produktů a služeb (dále jen „doporučení“). Doporučení určí ty trhy produktů a služeb v rámci odvětví elektronických komunikací, jejichž vlastnosti mohou odůvodňovat uložení regulačních povinností stanovených touto směrnicí, aniž jsou dotčeny trhy, které lze vymezit v určitých případech podle práva hospodářské soutěže. Komise vymezí trhy v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže.

Komise zahrne trhy produktů a služeb do doporučení, pokud na základě pozorování celkových trendů v Unii zjistí, že je splněno každé ze tří kritérií uvedených v čl. 67 odst. 1.

Komise provede přezkum doporučení do 21. prosince 2020 a poté v pravidelných intervalech.

2. Po konzultaci s BEREC Komise zveřejní pokyny pro analýzu trhu a hodnocení významné tržní síly (dále jen „pokyny k VTS“), které jsou v souladu s příslušnými zásadami práva hospodářské soutěže. Pokyny k VTS zahrnují pokyny pro vnitrostátní regulační orgány ohledně použití konceptu významné tržní síly za specifických okolností regulace trhů elektronických komunikací ex ante, a to s přihlédnutím ke třem kritériím uvedeným v čl. 67 odst. 1.

3. Vnitrostátní regulační orgány vymezí relevantní trhy podle situace v konkrétním členském státě, zejména relevantní zeměpisné trhy na svém území, v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže a mimo jiné se zohledněním míry hospodářské soutěže v rámci infrastruktury v těchto oblastech, přičemž v nejvyšší míře zohlední doporučení a pokyny k VTS. Vnitrostátní regulační orgány v příslušných případech zohlední rovněž výsledky zeměpisného mapování provedeného v souladu s čl. 22 odst. 1. Před vymezením trhů, které se liší od trhů, jež jsou označeny v doporučení, použijí postupy uvedené v článcích 23 a 32.

Článek 65

Postup pro určení nadnárodních trhů

1. Jestliže Komise nebo alespoň dva dotčené vnitrostátní regulační orgány předloží odůvodněnou žádost včetně podpůrných důkazů, BEREC provede analýzu potenciálního nadnárodního trhu. Po konzultaci se zúčastněnými stranami a poté, co v nejvyšší možné míře zohlední analýzu provedenou BEREC, může Komise přijmout rozhodnutí určující v souladu se zásadami práva hospodářské soutěže nadnárodní trhy, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední doporučení a pokyny k VTS přijaté v souladu s článkem 64.

2. V případě nadnárodních trhů, které jsou určeny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, provedou dotčené vnitrostátní regulační orgány společně analýzu trhu, přičemž v nejvyšší míře zohlední pokyny k VTS a rozhodnou společným postupem o uložení, ponechání v platnosti, změně nebo zrušení regulačních povinností uvedených v čl. 67 odst. 4. Dotčené vnitrostátní regulační orgány společně oznámí Komisi návrh svých opatření týkajících se analýzy trhu a případných regulačních povinností podle článků 32 a 33.

Dva nebo více vnitrostátních regulačních orgánů mohou společně oznámit návrh svých opatření týkajících se analýzy trhu a případných regulačních povinností rovněž v případě absence nadnárodních trhů, pokud se domnívají, že tržní podmínky v jejich příslušných jurisdikcích jsou dostatečně homogenní.

Článek 66

Postup pro určení nadnárodní poptávky

1. BEREC provede analýzu nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů po produktech a službách, jež jsou v Unii poskytovány na jednom nebo více trzích uvedených v doporučení, pokud od Komise nebo od alespoň dvou dotčených vnitrostátních regulačních orgánů obdrží odůvodněnou žádost s doklady, v níž se uvádí, že na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. BEREC může tuto analýzu provést také v případě, že od účastníků trhu obdrží odůvodněnou žádost s dostatečnými doklady a že se domnívá, že na straně poptávky existuje vážný problém, který je nutné řešit. Analýzou BEREC nejsou dotčena případná zjištění nadnárodních trhů v souladu s čl. 65 odst. 1 ani případná zjištění zeměpisných trhů na vnitrostátním nebo nižším než celostátním základě učiněná vnitrostátními regulačními orgány v souladu s čl. 64 odst. 3.

Uvedená analýza nadnárodní poptávky ze strany koncových uživatelů může zahrnovat produkty a služby dodávané na trzích produktů nebo služeb, jež byly jedním nebo více vnitrostátními regulačními orgány určeny rozdílným způsobem při zohlednění vnitrostátních okolností, pokud jsou uvedené produkty a služby zaměnitelné s produkty a službami dodávanými na jednom z trhů uvedených v doporučení.

2. Dospěje-li BEREC k závěru, že existuje nadnárodní poptávka ze strany koncových uživatelů, že je významná a není dostatečně uspokojena dodávkami poskytovanými na komerčním nebo regulovaném základě, pak po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí vydá pro vnitrostátní regulační orgány pokyny ke společným přístupům za účelem uspokojení určené nadnárodní poptávky, včetně případů, kdy ukládají nápravná opatření v souladu s článkem 68, je-li to na místě. Vnitrostátní regulační orgány při výkonu svých regulačních úkolů ve své jurisdikci v nejvyšší míře zohledňují tyto pokyny. Tyto pokyny mohou poskytnout základ pro interoperabilitu velkoobchodních přístupových produktů v celé Unii a mohou zahrnovat pokyny pro harmonizaci technických specifikací velkoobchodních přístupových produktů schopných uspokojit uvedenou určenou nadnárodní poptávku.

Článek 67

Postup pro analýzu trhu

1. Vnitrostátní regulační orgány rozhodnou, zda určitý relevantní trh definovaný v souladu s čl. 64 odst. 3 odůvodňuje uložení regulačních povinností stanovených v této směrnici. Členské státy zajistí, aby tato analýza byla případně provedena ve spolupráci s vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže. Vnitrostátní regulační orgány při provádění uvedené analýzy v nejvyšší možné míře zohledňují pokyny k VTS a dodržují postupy uvedené v článcích 23 a 32.

Lze mít za to, že trh odůvodňuje uložení regulačních povinností stanovených v této směrnici, pokud jsou splněna všechna následující kritéria:

jsou přítomny značné a nikoli dočasné strukturální, právní nebo regulační překážky vstupu;

existuje struktura trhu, která v daném časovém horizontu nesměřuje k účinné hospodářské soutěži, a to s ohledem na stav hospodářské soutěže z pohledu infrastruktury a dalších faktorů, které stojí za překážkami vstupu;

právo hospodářské soutěže je samo o sobě nedostatečné k tomu, aby adekvátně řešilo zjištěná selhání trhu.

Pokud vnitrostátní regulační orgán provádí analýzu trhu, která je zahrnuta v doporučení, má za to, že podmínky druhého pododstavce písm. a), b) a c) jsou splněny, ledaže vnitrostátní regulační orgán určí, že jedno nebo více uvedených kritérií ve specifických vnitrostátních okolnostech splněno není.

2. Pokud vnitrostátní regulační orgán provádí analýzu trhu požadovanou podle odstavce 1, zvažuje vývoj z perspektivy zaměřené do budoucna za absence regulace uložené na uvedeném relevantním trhu podle tohoto článku a zohlední všechny následující aspekty:

tržní vývoj ovlivňující pravděpodobnost směřování daného relevantního trhu k účinné hospodářské soutěži;

veškeré relevantní konkurenční tlaky na velkoobchodní i na maloobchodní úrovni, bez ohledu na to, zda jsou za zdroje těchto tlaků považovány sítě elektronických komunikací, služby elektronických komunikací, nebo jiné druhy služeb nebo aplikací, jež jsou z pohledu koncového uživatele srovnatelné, a bez ohledu na to, zda jsou tyto tlaky součástí relevantního trhu;

jiné druhy regulace nebo uložených opatření, které mají v průběhu relevantního období vliv na relevantní trh nebo související maloobchodní trh nebo trhy, mimo jiné včetně povinností uložených v souladu s články 44, 60 a 61;

regulaci uloženou na jiných relevantních trzích na základě tohoto článku.

3. Pokud vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že určitý relevantní trh neodůvodňuje uložení regulačních povinností v souladu s postupem uvedeným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, nebo pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku, neuloží nebo nezachová žádné zvláštní regulační povinnosti v souladu s článkem 68. V případech, kdy jsou zvláštní regulační povinnosti pro odvětví již uloženy v souladu s článkem 68, orgán takové povinnosti ukládané podnikům na relevantním trhu zruší.

Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby strany dotčené tímto zrušením povinností o něm byly předem vyrozuměny v přiměřené době vymezené rovnováhou mezi potřebou zajistit udržitelný přechod pro příjemce těchto povinností a koncové uživatele, výběr koncových uživatelů a skutečnost, že regulace nebude pokračovat déle, než je nutné. Při stanovení uvedené doby mohou vnitrostátní regulační orgány určit zvláštní podmínky a výpovědní doby ve vztahu ke stávajícím dohodám o přístupu.

4. Pokud vnitrostátní regulační orgán zjistí, že je na relevantním trhu odůvodněno uložení regulačních povinností v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku, určí podle článku 63 veškeré podniky, které mají samostatně nebo ve spojení s jinými podniky významnou tržní sílu na daném relevantním trhu. Vnitrostátní regulační orgán těmto podnikům uloží vhodné zvláštní regulační povinnosti v souladu s článkem 68, nebo pokud tyto povinnosti již existují, ponechá je v platnosti nebo je změní, pokud má za to, že by za absence uvedených povinností nebyl výsledek pro koncové uživatele účinně konkurenční.

5. Opatření přijatá podle odstavců 3 a 4 tohoto článku podléhají postupům uvedeným v článcích 23 a 32. Vnitrostátní regulační orgány provedou analýzu relevantního trhu a informují o příslušném návrhu opatření v souladu s článkem 32:

do pěti let od přijetí předchozího opatření, pokud vnitrostátní regulační orgán definoval relevantní trh a určil, které podniky mají významnou tržní sílu; tuto pětiletou lhůtu je možno výjimečně prodloužit až o jeden rok, oznámí-li vnitrostátní regulační orgán Komisi nejpozději čtyři měsíce před skončením daného pětiletého období prodloužení této lhůty s odůvodněním a Komise do jednoho měsíce od oznámení tohoto prodloužení proti němu nevznese námitky;

do tří let od přijetí revidovaného doporučení o relevantních trzích v případě trhů, jež dosud nebyly oznámeny Komisi; nebo

do tří let od přistoupení v případě členských států, které nově přistoupily k Unii.

6. Pokud vnitrostátní regulační orgán neprovede svou analýzu relevantního trhu určeného v doporučení ve lhůtě stanovené v odstavci 5 tohoto článku nebo pokud se domnívá, že ji v této lhůtě neprovede, poskytne BEREC na žádost o pomoc dotčenému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu pomoc při dokončení analýzy konkrétního trhu a konkrétních povinností, které je třeba uložit. S touto pomocí oznámí dotčený vnitrostátní regulační orgán návrh opatření Komisi v souladu s článkem 32 do šesti měsíců od lhůty stanovené v odstavci 5 tohoto článku.

KAPITOLA IV

Nápravná opatření týkající se přístupu, ukládaná podnikům s významnou tržní silou

Článek 68

Ukládání, změna nebo rušení povinností

1. Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátní regulační orgány zmocněny ukládat povinnosti stanovené v článcích 69 až 74 a 76 až 81.

2. Pokud je podnik na základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 67 označen jako podnik s významnou tržní silou na určitém trhu, vnitrostátní regulační orgány mu podle potřeby uloží jakékoli z povinností uvedených v článcích 69 až 74 a článcích 76 a 80. V souladu se zásadou proporcionality zvolí vnitrostátní regulační orgán nejméně rušivý způsob řešení problémů určených v rámci analýzy trhu.

3. Vnitrostátní regulační orgány uloží povinnosti uvedené v článcích 69 až 74 a článcích 76 a 80 pouze podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, aniž jsou dotčeny:

články 61 a 62,

články 44 a 17 této směrnice, podmínka 7 v části D přílohy I, jak je uplatněna na základě čl. 13 odst. 1 této směrnice, články 97 a 106 této směrnice a příslušná ustanovení směrnice 2002/58/ES obsahující povinnosti pro podniky jiné než podniky označené jako podniky s významnou tržní silou, nebo

potřeba dodržet mezinárodní závazky.

Za výjimečných okolností, pokud vnitrostátní regulační orgán hodlá uložit podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou jiné povinnosti týkající se přístupu nebo propojení než ty, které jsou stanoveny v článcích 69 až 74 a článcích 76 a 80, předloží žádost Komisi.

Komise v nejvyšší míře zohlední stanovisko BEREC a přijme formou prováděcího aktu rozhodnutí, kterým zmocní vnitrostátní regulační orgán k přijetí takových opatření nebo v přijetí takových opatření vnitrostátnímu regulačnímu orgánu zabrání.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 118 odst. 3.

4. Povinnosti uložené v souladu s tímto článkem:

vycházejí z povahy problému zjištěného vnitrostátním regulačním orgánem v rámci analýzy trhu, a je-li to na místě, s ohledem na to, že byla podle článku 66 identifikována nadnárodní poptávka;

jsou přiměřené, pokud možno s ohledem na náklady a přínosy;

jsou odůvodněné s ohledem na cíle stanovené v článku 3 a

ukládají se po konzultaci v souladu s články 23 a 32.

5. V souvislosti s potřebou dodržet mezinárodní závazky, uvedenou v odstavci 3 tohoto článku, oznámí vnitrostátní regulační orgány Komisi rozhodnutí uložit, změnit nebo zrušit povinnosti podniků v souladu s postupem podle článku 32.

6. Vnitrostátní regulační orgány zváží dopad nového vývoje na trhu ovlivňujícího dynamiku hospodářské soutěže, například ve vztahu k obchodním dohodám včetně dohod o společných investicích.

Pokud tento vývoj není dostatečně významný pro to, aby bylo nutno provést novou analýzu trhu v souladu s článkem 67, vnitrostátní regulační orgán neprodleně posoudí, zda je nezbytné provést přezkum povinností uložených podnikům označeným jako podniky s významnou tržní silou a pozměnit některé z předchozích rozhodnutí, mimo jiné zrušením některých povinností nebo uložením povinností nových, s cílem zajistit, aby tyto povinnosti i nadále splňovaly podmínky stanovené v odstavci 4 tohoto článku. Takové změny jsou uloženy pouze po konzultacích v souladu s články 23 a 32.

Článek 69

Povinnost transparentnosti

1. Vnitrostátní regulační orgány mohou v souladu s článkem 68 uložit v souvislosti s propojením nebo přístupem povinnosti týkající se transparentnosti vyžadující, aby podniky zveřejnily určité informace, jako jsou účetní informace, ceny, technické specifikace, charakteristiky sítě a jejich očekávaný vývoj, jakož i smluvní podmínky pro zajišťování a využívání sítě, včetně veškerých podmínek pozměňujících přístup ke službám a aplikacím nebo jejich využívání, především co se týče migrace ze starší infrastruktury, pokud jsou tyto podmínky členskými státy povoleny v souladu s právem Unie.

2. Zejména pokud má podnik povinnosti nediskriminace, mohou vnitrostátní regulační orgány po tomto podniku požadovat, aby zveřejnil referenční nabídku, která je dostatečně členěná tak, aby zajistila, že se od podniků nepožaduje platit za zařízení, která nejsou nezbytná pro požadovanou službu. Nabídka obsahuje popis příslušných nabídek rozdělených na složky podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen. Vnitrostátní regulační orgán může mimo jiné nařídit změny v referenčních nabídkách s cílem prosadit povinnosti uložené touto směrnicí.

3. Vnitrostátní regulační orgány mohou přesně vymezit informace, které mají být zpřístupněny, požadovanou úroveň jejich podrobnosti a způsob zveřejnění.

4. S cílem přispět k jednotnému uplatňování povinností v oblasti transparentnosti vydá BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. prosince 2019 pokyny k minimálním kritériím pro referenční nabídku a přezkoumá je, kdykoli to bude nezbytné v zájmu jejich přizpůsobení vývoji technologií a trhu. Při stanovení těchto minimálních kritérií BEREC sleduje cíle uvedené v článku 3 a zohledňuje potřeby příjemců povinností přístupu a koncových uživatelů, kteří jsou aktivní ve více než jednom členském státě, jakož i veškeré pokyny BEREC, v nichž je určena nadnárodní poptávka v souladu s článkem 66, a jakékoli související rozhodnutí Komise.

Pokud má podnik povinnosti podle článku 72 nebo 73 ohledně velkoobchodního přístupu k síťové infrastruktuře, zajistí vnitrostátní regulační orgány bez ohledu na odstavec 3 tohoto článku zveřejnění referenční nabídky, která v nejvyšší možné míře zohledňuje pokyny BEREC obsahující minimální kritéria pro referenční nabídku, v příslušných případech stanoví klíčové ukazatele výkonnosti spolu s odpovídajícími úrovněmi služeb a bedlivě sledují a zajišťují jejich dodržování. Kromě toho mohou vnitrostátní regulační orgány v případě potřeby předem stanovit související finanční sankce v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.

Článek 70

Povinnosti nediskriminace

1. Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 68 ukládat povinnosti nediskriminace ve vztahu k propojení nebo přístupu.

2. Povinnosti nediskriminace zejména zajistí, aby podnik uplatňoval rovnocenné podmínky za rovnocenných okolností vůči ostatním poskytovatelům, kteří poskytují rovnocenné služby, a aby poskytoval služby a informace ostatním za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro své vlastní služby nebo pro služby svého dceřiného podniku nebo partnerů. Vnitrostátní regulační orgány mohou tomuto podniku uložit povinnosti dodávat přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně tohoto podniku samotného, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů, aby byla zajištěna rovnocennost přístupu.

Článek 71

Povinnost odděleného účetnictví

1. Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 68 ukládat povinnosti vedení odděleného účetnictví ve vztahu k určitým činnostem týkajícím se propojení nebo přístupu.

Zejména může vnitrostátní regulační orgán od vertikálně integrovaného podniku požadovat, aby zajistil transparentnost svých velkoobchodních cen a interních převodních cen mimo jiné proto, aby bylo zajištěno dodržování povinnosti nediskriminace podle článku 70, nebo aby bylo v případě potřeby zabráněno nekalému křížovému financování. Vnitrostátní regulační orgány mohou stanovit formát a účetní metodiku, která se má používat.

2. Aniž je dotčen článek 20, jsou s cílem usnadnit ověření dodržování povinností transparentnosti a nediskriminace vnitrostátní regulační orgány oprávněny požadovat, aby byly na jejich žádost předkládány účetní záznamy, včetně údajů o výnosech získaných od třetích stran. Vnitrostátní regulační orgány mohou zveřejnit informace, které by přispěly k rozvoji otevřeného a konkurenčního trhu při dodržení unijních a vnitrostátních pravidel pro obchodní tajemství.

Článek 72

Přístup k inženýrským stavbám

1. Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 68 ukládat podnikům povinnost vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k inženýrským stavbám a jejich využívání, mimo jiné včetně budov nebo vstupů do budov, kabelů v budovách včetně elektrického vedení, antén, věží a jiných podpůrných konstrukcí, stožárů, sloupů, kabelovodů, potrubí, inspekčních komor, vstupních šachet a rozvodných skříní, v situacích, kdy vnitrostátní regulační orgán na základě analýzy trhu usoudí, že odepření přístupu nebo přístup poskytnutý za nepřiměřených podmínek, které mají podobný účinek, by zabránily vzniku udržitelného konkurenčního trhu a nebyly by v zájmu koncového uživatele.

2. Vnitrostátní regulační orgány mohou podniku uložit povinnost poskytnout přístup v souladu s tímto článkem bez ohledu na to, zda jsou aktiva dotčená touto povinností součástí relevantního trhu v souladu s analýzou trhu, pokud je tato povinnost nezbytná a přiměřená pro splnění cílů článku 3.

Článek 73

Povinnosti přístupu k určitým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a jejich využívání

1. Vnitrostátní regulační orgán může v souladu s článkem 68 ukládat podnikům povinnost vyhovět přiměřeným žádostem o přístup k určitým síťovým prvkům a přiřazeným prostředkům a o jejich využívání, pokud se vnitrostátní regulační orgán domnívá, že by odmítnutí přístupu nebo nepřiměřené smluvní podmínky a podmínky s podobným účinkem bránily vývoji trvalého konkurenčního trhu na maloobchodní úrovni a nebyly by v zájmu koncového uživatele.

Vnitrostátní regulační orgány mohou od podniků mimo jiné požadovat, aby:

poskytovaly třetím stranám patřičný přístup k určitým fyzickým síťovým prvkům a k přiřazeným prostředkům a aby třetím stranám umožnily jejich využívání, včetně ničím nezatíženého přístupu k účastnickému vedení a jeho úseku;

poskytovaly třetím stranám přístup k určitým aktivním nebo virtuálním síťovým prvkům a službám;

vyjednávaly v dobré víře s podniky, které žádají o přístup;

dodatečně nerušily již poskytnutý přístup k zařízením;

určité služby poskytovaly za velkoobchodních podmínek za účelem jejich dalšího prodeje třetími stranami;

poskytovaly otevřený přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nepostradatelné pro interoperabilitu služeb nebo služeb virtuálních sítí;

poskytovaly společné umístění nebo jiné formy sdílení přiřazených prostředků;

poskytovaly určité služby potřebné k zajištění interoperability služeb mezi koncovými uživateli nebo roamingu v mobilních sítích;

poskytovaly přístup systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění korektní hospodářské soutěže při poskytování služeb;

propojovaly sítě nebo zařízení sítě;

poskytovaly přístup k přiřazeným službám, například ke službám určení totožnosti, místa nebo přítomnosti.

Vnitrostátní regulační orgány mohou tyto povinnosti ještě spojit s podmínkami týkajícími se spravedlnosti, přiměřenosti a včasnosti.

2. Při zvažování vhodnosti uložení některé z možných zvláštních povinností uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a zejména při hodnocení, v souladu se zásadou proporcionality, zda a jak tyto povinnosti mají být uloženy, vnitrostátní regulační orgány posoudí, zda by k řešení zjištěného problému v zájmu koncových uživatelů nebyly postačující jiné formy přístupu pro velkoobchodní vstupy na stejném nebo na souvisejícím velkoobchodním trhu. Toto posouzení zahrnuje nabídky obchodního přístupu, regulovaný přístup podle článku 61 nebo stávající či plánovaný regulovaný přístup k jiným velkoobchodním vstupům podle tohoto článku. Vnitrostátní regulační orgány zváží zejména tyto faktory:

technickou a ekonomickou životaschopnost využití nebo instalace konkurenčních zařízení s ohledem na tempo vývoje trhu s přihlédnutím k povaze a druhu dotyčného propojení nebo přístupu, včetně životaschopnosti dalších přístupových produktů poskytovaných na vyšší úrovni distribučního řetězce, jako například přístup ke kabelovodům;

očekávaný technologický vývoj ovlivňující koncepci a správu sítě;

potřebu zajistit technologickou neutralitu, která stranám umožní koncipovat a spravovat své vlastní sítě;

proveditelnost poskytování nabízeného přístupu, s ohledem na dostupnou kapacitu;

počáteční investice majitele zařízení s přihlédnutím ke všem veřejným investicím a rizikům této investice se zvláštním ohledem na investice do sítí s velmi vysokou kapacitou a míru rizika spojenou s těmito sítěmi;

potřebu dlouhodobé ochrany hospodářské soutěže se zvláštním zřetelem na ekonomicky účinnou hospodářskou soutěž v oblasti infrastruktury a na inovativní obchodní modely, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž, jako například modely založené na společných investicích do sítí;

případně veškerá příslušná práva duševního vlastnictví;

poskytování celoevropských služeb.

Zvažuje-li vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 68 uložení povinností na základě článku 72 nebo na základě tohoto článku, posoudí, zda by z hlediska podpory hospodářské soutěže a ochrany zájmů koncových uživatelů nebylo přiměřeným prostředkem uložení povinností pouze podle článku 72.

3. Vnitrostátní regulační orgány mohou při ukládání povinnosti podniku poskytovat přístup v souladu s tímto článkem stanovit technické a provozní podmínky, které musí poskytovatel přístupu nebo příjemci takového přístupu splnit tam, kde je to nezbytné pro zajištění běžného provozu sítě. Povinnosti dodržovat určité technické normy nebo specifikace musí být v souladu s normami a specifikacemi stanovenými v souladu s článkem 39.

Článek 74

Regulace cen a povinnost nákladového účetnictví

1. V případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže by mohl dotyčný podnik udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, může vnitrostátní regulační orgán v souladu s článkem 68 ukládat povinnosti týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně nákladové orientace cen a povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení nebo přístupu.

Při určování toho, zda by byly vhodné povinnosti regulace cen, vnitrostátní regulační orgány zohledňují potřebu podporovat hospodářskou soutěž a dlouhodobé zájmy koncových uživatelů související se zaváděním a využíváním sítí příští generace, a především sítí s velmi vysokou kapacitou. Zejména za účelem podpory investic podniku, a to i do sítí nové generace, přihlédnou vnitrostátní regulační orgány k investicím provedeným podnikem. Pokud vnitrostátní regulační orgány považují povinnost regulace cen za vhodnou, umožní podniku přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím ke všem rizikům specificky spojeným s investičním projektem nových sítí.

Vnitrostátní regulační orgány zváží možnost neuložit nebo nezachovat povinnosti podle tohoto článku, pokud určí, že existuje prokazatelné omezení maloobchodních cen a že všechny povinnosti uložené v souladu s články 69 až 73, zejména včetně případného testu ekonomické replikovatelnosti uloženého v souladu s článkem 70, zajišťují účinný a nediskriminační přístup.

Pokládají-li vnitrostátní regulační orgány za vhodné uložit na přístup ke stávajícím síťovým prvkům povinnost regulace cen, zohlední rovněž přínosy předvídatelných a stabilních velkoobchodních cen při zajišťování účinného vstupu na trh a dostatečných pobídek pro všechny podniky, aby zaváděli nové a zdokonalené sítě.

2. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby jakýkoli mechanismus pro úhradu nákladů nebo nařízená cenová metodika sloužily k podpoře zavádění nových a zdokonalených sítí, účinnosti a udržitelné hospodářské soutěže a maximalizaci udržitelných výhod pro koncové uživatele. V této souvislosti mohou vnitrostátní regulační orgány přihlédnout rovněž ke stávajícím cenám na srovnatelných konkurenčních trzích.

3. Pokud má podnik povinnost nákladově orientovat své ceny, spočívá důkazní břemeno toho, že ceny odrážejí skutečné náklady, včetně přiměřené míry návratnosti investic, na dotyčném podniku. Za účelem výpočtu nákladů na účinné poskytování služeb mohou vnitrostátní regulační orgány použít metody nákladového účetnictví, které nejsou závislé na metodách používaných podnikem. Vnitrostátní regulační orgány mohou od podniku požadovat, aby poskytl úplné odůvodnění svých cen, a popřípadě mohou požadovat úpravu cen.

4. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby v případě, kdy je nařízen systém nákladového účetnictví na podporu cenové regulace, byl zveřejněn popis systému nákladového účetnictví, který uvádí alespoň hlavní kategorie, podle kterých se seskupují náklady, a pravidla používaná pro rozdělení nákladů. Dodržování systému nákladového účetnictví ověřuje kvalifikovaný nezávislý subjekt, který každoročně zveřejní prohlášení o dodržování systému.

Článek 75

Sazby za ukončení volání

1. Do 31. prosince 2020 Komise, s přihlédnutím v nejvyšší možné míře ke stanovisku BEREC, přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jímž se doplňuje tato směrnice stanovením jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii (společně dále jen „celounijní sazby za ukončení hlasového volání“), které se uloží každému poskytovateli služeb v oblasti ukončení hlasového volání v mobilní síti a v pevné síti v kterémkoli členském státě.

Za tímto účelem Komise:

dodržuje zásady, kritéria a parametry stanovené v příloze III;

při prvním stanovení celounijních sazeb za ukončení hlasového volání vezme v úvahu vážený průměr efektivních nákladů v pevných a mobilních sítích stanovený v souladu se zásadami uvedenými v příloze III, uplatňovanými v celé Unii. Celounijní sazby za ukončení hlasového volání stanovené v prvním aktu v přenesené pravomoci nesmí být vyšší než nejvyšší ze sazeb platných ve všech členských státech šest měsíců před přijetím daného aktu v přenesené pravomoci, po veškerých nezbytných úpravách zohledňujících výjimečné vnitrostátní okolnosti;

vezme v úvahu celkový počet koncových uživatelů v každém členském státě, aby zajistila správné vážení maximálních sazeb za ukončení hlasového volání, jakož i vnitrostátní okolnosti, které mají za následek výrazné rozdíly mezi členskými státy;

zohlední tržní informace poskytnuté BEREC, vnitrostátními regulačními orgány nebo přímo podniky zajišťujícími sítě a poskytujícími služby elektronických komunikací; a

zváží, zda není zapotřebí umožnit přechodné období v délce nejvýše 12 měsíců, jež by umožnilo v členských státech provést přizpůsobení, je-li to nezbytné na základě dříve stanovených sazeb.

2. S přihlédnutím v nejvyšší možné míře ke stanovisku BEREC Komise provede každých pět let přezkum aktu v přenesené pravomoci přijatého podle tohoto článku a při každé této příležitosti na základě kritérií uvedených v čl. 67 odst. 1 zváží, zda je stanovení celounijních sazeb za ukončení hlasového volání i nadále nezbytné. Rozhodne-li se Komise na základě přezkumu podle tohoto odstavce nestanovit maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevné síti nebo maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti nebo žádnou z těchto sazeb, mohou vnitrostátní regulační orgány provést analýzy trhu na trzích s ukončením hlasového volání v souladu s článkem 67 s cílem posoudit, zda je nezbytné stanovit regulační povinnosti. Stanoví-li některý vnitrostátní regulační orgán na základě uvedené analýzy na relevantním trhu nákladově orientované sazby za ukončení volání, dodržuje při tom zásady, kritéria a parametry stanovené v příloze III a jeho návrh opatření podléhá postupům uvedeným v článcích 23, 32 a 33.

3. Vnitrostátní regulační orgány bedlivě sledují uplatňování celounijních sazeb za ukončení hlasového volání a zajišťují jejich dodržování ze strany poskytovatelů služeb v oblasti ukončení hlasových volání. Vnitrostátní regulační orgány mohou kdykoli požadovat, aby poskytovatel služeb v oblasti ukončení hlasových volání změnil svou sazbu uplatňovanou ve vztahu k jiným podnikům, pokud tato sazba není v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v odstavci 1. O uplatňování tohoto článku vnitrostátní regulační orgány každoročně podávají zprávu Komisi a BEREC.

Článek 76

Regulační zacházení s novými síťovými prvky sítí s velmi vysokou kapacitou

1. Podniky, které byly označeny jako podniky s významnou tržní silou v rámci jednoho nebo několika příslušných trhů v souladu s článkem 67 této směrnice, mohou nabídnout závazky v souladu s postupem podle článku 79 a s výhradou druhého pododstavce tohoto odstavce s cílem otevřít zavedení nové sítě s velmi vysokou kapacitou, sestávající z optických prvků a s dosahem až do prostor koncových uživatelů nebo k základnové stanici, společným investicím, například nabídkou spoluvlastnictví nebo dlouhodobého sdílení rizika prostřednictvím spolufinancování či dohod o nákupu opravňujících k nabytí specifických práv strukturální povahy ze strany jiných poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací.

Při posuzování těchto závazků vnitrostátní regulační orgán zejména určí, zda nabídka společných investic splňuje všechny tyto podmínky:

je otevřená kdykoli během doby životnosti sítě jakémukoli poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací;

umožnila by dalším spoluinvestorům, kteří jsou poskytovateli služeb nebo sítí elektronických komunikací, aby se účinným a udržitelným způsobem dlouhodobě účastnili hospodářské soutěže v rámci navazujících trhů, v nichž je aktivní podnik označený jako podnik s významnou tržní silou, na základě podmínek, které zahrnují:

spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky umožňující přístup k plné kapacitě sítě v rozsahu, který je předmětem společných investic;

ii)

flexibilitu, pokud jde o hodnotu a načasování účasti každého spoluinvestora;

iii)

možnost takovou účast v budoucnosti zvýšit; a

iv)

reciproční práva udělená spoluinvestory po zavedení infrastruktury, která byla předmětem společných investic;

je podnikem zveřejněna v dostatečném předstihu, a pokud podnik nemá vlastnosti uvedené v čl. 80 odst. 1, alespoň 6 měsíců před zahájením zavádění nové sítě; toto období může být s ohledem na vnitrostátní okolnosti prodlouženo;

zájemcům o přístup, kteří se společných investic neúčastní, je od počátku dostupná stejná kvalita, rychlost, podmínky a pokrytí koncových uživatelů, jaké byly dostupné před zavedením, spolu s mechanismem přizpůsobení v průběhu času potvrzeným vnitrostátním regulačním orgánem s ohledem na vývoj na souvisejících maloobchodních trzích, který zachovává pobídky pro účast na společných investicích; takový mechanismus zajistí, aby zájemci o přístup měli přístup k prvkům sítě s velmi vysokou kapacitou současně a na základě transparentních a nediskriminačních podmínek, jež patřičně odrážejí stupně rizika podstoupeného příslušnými spoluinvestory v různých stádiích zavádění a zohledňují situaci v oblasti hospodářské soutěže na maloobchodních trzích;

splňuje přinejmenším kritéria stanovená v příloze IV a je učiněna v dobré víře.

2. Jestliže vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že s přihlédnutím k výsledkům tržního testu provedeného v souladu s čl. 79 odst. 2 splňuje nabízený závazek ke společné investici podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, učiní závazek závazným v souladu s čl. 79 odst. 3 a neuloží žádné další povinnosti podle článku 68, pokud jde o prvky nové sítě s velmi vysokou kapacitou, které jsou předmětem tohoto závazku, pokud alespoň jeden potenciální spoluinvestor uzavřel dohodu o společné investici s podnikem označeným jako podnik s významnou tržní silou.

Prvním pododstavcem není dotčena regulační úprava okolností, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, s přihlédnutím k výsledkům jakéhokoli tržního testu provedeného v souladu s čl. 79 odst. 2, avšak mají dopad na hospodářskou soutěž a jsou zohledněny pro účely článků 67 a 68.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může vnitrostátní regulační orgán za řádně odůvodněných okolností uložit, zachovat nebo upravit nápravná opatření v souladu s články 68 až 74, pokud jde o nové sítě s velmi vysokou kapacitou, s cílem řešit významné problémy v oblasti hospodářské soutěže na konkrétních trzích, pokud vnitrostátní regulační orgán stanoví, že vzhledem k specifickým vlastnostem těchto trhů by tyto problémy s hospodářskou soutěží nebyly jinak řešeny.

3. Vnitrostátní regulační orgány průběžně sledují dodržování podmínek stanovených v odstavci 1 a mohou požadovat, aby jim podnik označený jako podnik s významnou tržní silou poskytoval každoroční prohlášení o dodržování požadavků.

Tímto článkem není dotčena pravomoc vnitrostátního regulačního orgánu přijmout rozhodnutí podle čl. 26 odst. 1 v případě vzniku sporu mezi podniky v souvislosti s dohodou o společné investici, kterou tento orgán pokládá za dohodu splňující podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

4. BEREC po konzultaci zúčastněných stran a v úzké spolupráci s Komisí zveřejní pokyny s cílem podpořit jednotné uplatňování podmínek stanovených v odstavci 1 a kritéria stanovená v příloze IV ze strany vnitrostátních regulačních orgánů.

Článek 77

Funkční oddělení

1. Dojde-li vnitrostátní regulační orgán k závěru, že odpovídajícími povinnostmi uloženými podle článků 69 až 74 nebylo dosaženo účinné hospodářské soutěže a že existují významné a přetrvávající problémy či tržní selhání v souvislosti s velkoobchodním poskytováním některých přístupových produktů na trh, může mimořádně v souladu s čl. 68 odst. 3 druhým pododstavcem uložit vertikálně integrovaným podnikům povinnost svěřit činnosti spojené s velkoobchodním poskytováním přístupových produktů nezávisle provozované hospodářské jednotce.

Tato hospodářská jednotka dodává přístupové produkty a služby všem podnikům, včetně dalších hospodářských jednotek v rámci mateřského podniku, ve stejných lhůtách a za stejných smluvních podmínek, včetně podmínek týkajících se úrovně cen a služeb, a prostřednictvím stejných systémů a procesů.

2. V případech, kdy má vnitrostátní regulační orgán v úmyslu uložit povinnost funkčního oddělení, předloží Komisi žádost, která obsahuje:

zjištění potvrzující závěry vnitrostátního regulačního orgánu podle odstavce 1;

odůvodněné posouzení, z kterého vyplývá, že je jen malá nebo žádná vyhlídka, že bude v přiměřené době nastolena účinná a udržitelná hospodářská soutěž v oblasti infrastruktury;

analýzu očekávaného dopadu na vnitrostátní regulační orgán, na podnik, obzvláště na zaměstnance odděleného podniku, na celé odvětví elektronických komunikací a na motivaci investovat do něj, zejména pokud jde o potřebu zajistit sociální a územní soudržnost, jakož i dopadu na další zúčastněné subjekty, zejména očekávaného dopadu na hospodářskou soutěž a možných výsledných dopadů na spotřebitele;

analýzu důvodů prokazujících, že tato povinnost by byla nejlepším způsobem zvýšení účinnosti nápravných opatření zaměřených na řešení zjištěných problémů v oblasti hospodářské soutěže nebo selhávání trhů.

3. Návrh opatření musí obsahovat následující prvky:

přesnou povahu a úroveň oddělení, uvádějící zejména právní postavení oddělené hospodářské jednotky;

údaje o aktivech oddělené hospodářské jednotky a o produktech nebo službách, které bude tato jednotka poskytovat;

ujednání o řízení, která zajišťují nezávislost zaměstnanců oddělené hospodářské jednotky, a odpovídající motivační strukturu;

pravidla pro zajištění dodržování povinností;

pravidla pro zajištění transparentnosti provozních postupů, zejména ve vztahu k dalším zúčastněným stranám;

program sledování pro zajištění dodržování povinností, včetně zveřejnění výroční zprávy.

Poté, co Komise vydá své rozhodnutí o návrhu opatření v souladu s čl. 68 odst. 3, vnitrostátní regulační orgán provede koordinovanou analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 67. Na základě této analýzy vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s postupy uvedenými v článcích 23 a 32 této směrnice.

4. Podnik, jemuž bylo uloženo funkční oddělení, může podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 69 až 74 na jakémkoliv konkrétním trhu, na němž je označen jako podnik s významnou tržní silou v souladu s článkem 67, nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila v souladu s čl. 68 odst. 3.

Článek 78

Dobrovolné oddělení vertikálně integrovaného podniku

1. Pokud mají podniky označené jako podniky s významnou tržní silou na jednom nebo více relevantních trzích v souladu s článkem 67 v úmyslu převést svá aktiva tvořící místní přístupovou síť nebo jejich podstatnou část na samostatnou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, nebo založit oddělenou hospodářskou jednotku, která bude poskytovat všem maloobchodním poskytovatelům i svým vlastním maloobchodním divizím rovnocenné přístupové produkty, informují o tom vnitrostátní regulační orgán nejméně tři měsíce předem.

Tyto podniky také informují vnitrostátní regulační orgán o každé změně tohoto záměru, jakož i o konečném výsledku procesu oddělení.

Uvedené podniky mohou rovněž nabízet závazky týkající se podmínek přístupu, které se mají uplatňovat na jejich síť v průběhu období realizace a po realizaci navržené formy oddělení, s cílem zajistit účinný a nediskriminační přístup třetích stran. Nabídka závazků musí být dostatečně podrobná, a to včetně načasování realizace a doby trvání, aby vnitrostátní regulační orgán mohl provést své úkoly v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Tyto závazky mohou trvat nad rámec maximálního období pro přezkum trhu stanoveného v čl. 67 odst. 5.

2. Vnitrostátní regulační orgán posoudí dopad zamýšlené transakce, případně společně s nabízenými závazky, na stávající regulační povinnosti podle této směrnice.

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgán provede analýzu různých trhů, které se vztahují k přístupové síti, v souladu s postupem stanoveným článkem 67.

Vnitrostátní regulační orgán zohlední případné závazky nabídnuté podnikem, zejména s ohledem na cíle stanovené v článku 3. Přitom vnitrostátní regulační orgán konzultuje třetí strany v souladu s článkem 23; zejména ty třetí strany, které jsou zamýšlenou transakcí přímo dotčeny.

Na základě své analýzy vnitrostátní regulační orgán uloží, zachová, změní nebo zruší povinnosti v souladu s postupy uvedenými v článcích 23 a 32, a je-li to na místě, uplatní článek 80. Ve svém rozhodnutí může vnitrostátní regulační orgán stanovit, že dané závazky jsou zcela nebo zčásti závazné. Odchylně od čl. 67 odst. 5 může vnitrostátní regulační orgán stanovit, že dané závazky jsou zcela nebo zčásti závazné po celou dobu, po kterou jsou nabízeny.

3. Aniž je dotčen článek 80, právně nebo provozně oddělená hospodářská jednotka, která je označena jako podnik s významnou tržní silou na určitém trhu v souladu s článkem 67, může podle případu podléhat kterékoliv z povinností uvedených v článcích 69 až 74 nebo jakýmkoliv jiným povinnostem, jejichž uložení Komise schválila v souladu s čl. 68 odst. 3, pokud jsou nabízené závazky nedostatečné pro splnění cílů stanovených v článku 3.

4. Vnitrostátní regulační orgán sleduje provádění závazků nabídnutých podniky, jejichž závaznost stanovil v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a po uplynutí doby, pro kterou byly původně nabídnuty, zváží jejich prodloužení.

Článek 79

Postup týkající se závazků

1. Podniky označené jako podniky s významnou tržní silou mohou vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nabídnout závazky týkající se podmínek přístupu nebo společných investic, které se budou vztahovat na jejich sítě, a to mimo jiné v souvislosti s:

dohodami o spolupráci relevantními pro posouzení vhodných a přiměřených povinností podle článku 68;

společnými investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou podle článku 76; nebo

účinným a nediskriminačním přístupem pro třetí strany podle článku 78, a to jak v průběhu prováděcího období dobrovolného oddělení ze strany vertikálně integrovaného podniku, tak po provedení navrhované formy oddělení.

Nabídka závazků musí být dostatečně podrobná, a to rovněž pokud jde o načasování a rozsah jejich provádění a dobu jejich trvání, aby vnitrostátnímu regulačnímu orgánu umožnil provést hodnocení v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Tyto závazky mohou přesahovat období pro provedení analýzy trhu stanovené v čl. 67 odst. 5.

2. V zájmu posouzení případných závazků nabízených podnikem podle odstavce 1 tohoto článku vnitrostátní regulační orgán kromě případů, kdy takové závazky zjevně nesplňují jednu nebo více příslušných podmínek nebo kritérií, provede tržní test, týkající se zejména nabízených podmínek, provedením veřejné konzultace zainteresovaných stran, zejména třetích stran, jež jsou přímo dotčeny. Potenciální spoluinvestoři nebo zájemci o přístup mohou poskytnout názory o souladu nabízených závazků s podmínkami stanovenými v článcích 68, 76 nebo případně 78 a mohou navrhnout změny.

Pokud jde o závazky nabízené podle tohoto článku, vnitrostátní regulační orgán bere při posuzování povinností podle čl. 68 odst. 4 ohled zejména na:

důkazy týkající se spravedlivé a přiměřené povahy nabízených závazků,

otevřenost závazků pro všechny účastníky trhu,

včasnou dostupnost přístupu za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, včetně přístupu k sítím s velmi vysokou kapacitou, před zahájením poskytování souvisejících maloobchodních služeb, a

celkovou přiměřenost nabízených závazků co do umožnění udržitelné hospodářské soutěže v rámci navazujících trhů a usnadnění kooperativního zavádění a využívání sítí s velmi vysokou kapacitou v zájmu koncových uživatelů.

S přihlédnutím ke všem názorům vyjádřeným v rámci konzultace a do té míry, do jaké tyto názory reprezentují různé zúčastněné strany, sdělí vnitrostátní regulační orgán podniku označenému jako podnik s významnou tržní silou své předběžné závěry ohledně toho, zda nabízené závazky splňují cíle, kritéria a postupy stanovené v tomto článku a v článcích 68, 76 nebo případně 78, a dále sdělí, za jakých podmínek může zvážit stanovení závaznosti těchto závazků. Podnik může svoji počáteční nabídku přehodnotit s cílem zohlednit předběžné závěry vnitrostátního regulačního orgánu a v zájmu splnění kritérií stanovených v tomto článku a v článcích 68, 76 nebo případně 78.

3. Aniž je dotčen čl. 76 odst. 2 první pododstavec, může vnitrostátní regulační orgán vydat rozhodnutí, na základě něhož se závazky stanou zcela nebo zčásti závaznými.

Odchylně od čl. 67 odst. 5 může vnitrostátní regulační orgán stanovit, že některé nebo všechny závazky jsou závazné pro konkrétní období, přičemž se může jednat o celé období, pro které jsou nabízeny, a v případě závazků ke společné investici, které byly učiněny závaznými podle čl. 76 odst. 2 prvního pododstavce, stanoví jejich závaznost na dobu alespoň sedmi let.

S výhradou článku 76 není tímto článkem dotčeno uplatňování postupu pro analýzu trhu podle článku 67 a ukládání povinností podle článku 68.

Pokud vnitrostátní regulační orgán stanovil závaznost závazků podle tohoto článku, posoudí podle článku 68 důsledky takového rozhodnutí pro vývoj trhu a vhodnost případných povinností, které uložil podle uvedeného článku nebo článků 69 až 74 nebo které by bez uvedených závazků jinak měl v úmyslu uložit. Při oznamování příslušného návrhu opatření podle článku 68 v souladu s článkem 32 připojí vnitrostátní regulační orgán k oznamovanému návrhu opatření rozhodnutí o závazcích.

4. Vnitrostátní regulační orgán sleduje dodržování závazků, jejichž závaznost stanovil v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, dohlíží na ně a zajišťuje soulad s nimi stejným způsobem, jakým činí v případě povinností uložených podle článku 68, a po uplynutí počáteční doby závaznosti těchto závazků zváží její prodloužení. Pokud vnitrostátní regulační orgán dospěje k závěru, že podnik nedodržel závazky, jejichž závaznost byla stanovena v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, může takovému podniku uložit sankce v souladu s článkem 29. Aniž je dotčen postup pro zajištění souladu pro zvláštní povinnosti podle článku 30, vnitrostátní regulační orgán může znovu posoudit povinnosti uložené v souladu s čl. 68 odst. 6.

Článek 80

Podniky působící výhradně na velkoobchodním trhu

1. Vnitrostátní regulační orgán, jenž podnik, který není přítomen na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací, označí v souladu s článkem 67 jako podnik s významnou tržní silou na jednom nebo několika velkoobchodních trzích, zváží, zda má uvedený podnik tyto vlastnosti:

všechny společnosti a obchodní útvary v rámci daného podniku, všechny společnosti, jež jsou kontrolovány, avšak nikoli nezbytně zcela vlastněny stejným konečným vlastníkem, a každý akcionář, který je s to podnik kontrolovat, mají činnosti – stávající a plánované do budoucna – pouze na velkoobchodních trzích se službami elektronických komunikací, a nemají proto činnosti na žádném maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům v Unii;

daný podnik není vázán exkluzivní dohodou nebo dohodou, která fakticky představuje exkluzivní dohodu, k obchodování s jediným a odděleným podnikem vykonávajícím činnost na navazujících trzích, jenž je aktivní na jakémkoli maloobchodním trhu se službami elektronických komunikací poskytovanými koncovým uživatelům.

2. Pokud vnitrostátní regulační orgán dojde k závěru, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny, může uvedenému podniku uložit pouze povinnosti podle článků 70 a 73 nebo povinnosti související se spravedlivým a přiměřeným stanovením cen, pokud jsou opodstatněny na základě analýzy trhu zahrnující prognostické posouzení očekávaného chování podniku označeného jako podnik s významnou tržní silou.

3. Vnitrostátní regulační orgán provede kdykoli přezkum povinností uložených podniku v souladu s tímto článkem, dojde-li k závěru, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku již nejsou splněny, a podle potřeby uplatní články 67 až 74. Podniky bez zbytečného prodlení informují vnitrostátní regulační orgán o každé změně okolností týkajících se odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku.

4. Vnitrostátní regulační orgán rovněž provede přezkum povinností uložených podniku v souladu s tímto článkem, pokud na základě doložených podmínek, které daný podnik nabízí svým zákazníkům na navazujících trzích, tento orgán dojde k závěru, že vznikly nebo pravděpodobně vzniknou soutěžní problémy poškozující koncové uživatele, jež vyžadují uložení jedné nebo více povinností stanovených v článcích 69, 71, 72 nebo 74 nebo změnu povinností uložených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

5. Uložení povinností a jejich přezkum v souladu s tímto článkem probíhá v souladu s postupy uvedenými v článcích 23, 32 a 33.

Článek 81

Migrace ze starší infrastruktury

1. Podniky, jež byly označeny jako podniky s významnou tržní silou na jednom nebo několika relevantních trzích v souladu s článkem 67, oznámí vnitrostátnímu regulačnímu orgánu předem a včas, kdy plánují vyřadit z provozu části sítě, na něž se vztahují povinnosti podle článků 68 až 80, včetně starší infrastruktury nezbytné k provozu kovové sítě nebo tyto části nahradit novou infrastrukturou.

2. Vnitrostátní regulační orgán zajistí, aby proces vyřazení z provozu nebo nahrazení zahrnoval transparentní harmonogram a podmínky, včetně vhodné výpovědní doby pro účely přechodu, a stanoví dostupnost alternativních produktů přinejmenším srovnatelné kvality poskytujících přístup k modernizované síťové infrastruktuře zastupující nahrazené prvky, je-li to nezbytné k ochraně hospodářské soutěže a práv koncových uživatelů.

Pokud jde o aktiva navržená k vyřazení z provozu nebo k nahrazení, může vnitrostátní regulační orgán dané povinnosti zrušit poté, co se přesvědčí o tom, že poskytovatel přístupu:

vytvořil vhodné podmínky pro migraci, včetně zpřístupnění alternativního přístupového produktu přinejmenším srovnatelné kvality umožňujícího žadatelům o přístup pokrytí týchž koncových uživatelů, jak tomu bylo za použití starší infrastruktury, a

dodržel podmínky a proces, které oznámil vnitrostátnímu regulačnímu orgánu v souladu s tímto článkem.

Toto zrušení se provádí v souladu s postupy podle článků 23, 32 a 33.

3. Tímto článkem není dotčena dostupnost regulovaných produktů, které vnitrostátní regulační orgán ukládá použít u modernizované síťové infrastruktury v souladu s postupy podle článků 67 a 68.

Článek 82

Pokyny BEREC pro sítě s velmi vysokou kapacitou

BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. prosince 2020 vydá pokyny týkající se kritérií, jež musí síť splňovat, aby byla považována za síť s velmi vysokou kapacitou, zejména pokud jde o dostupnou šířku pásma pro downlink a uplink, odolnost, parametry související s chybovostí a latenci a její kolísání. Vnitrostátní regulační orgány tyto pokyny v co nejvyšší míře zohledňují. BEREC tyto pokyny nejpozději ke dni 31. prosince 2025 aktualizuje a poté je aktualizuje pravidelně.

KAPITOLA V

Regulatorní kontrola služeb pro koncové uživatele

Článek 83

Regulatorní kontrola služeb pro koncové uživatele

1. Členské státy mohou zajistit, aby vnitrostátní regulační orgány uložily podnikům určeným jako podniky s významnou tržní silou na daném trhu pro koncové uživatele v souladu s článkem 63 odpovídající regulační povinnosti, pokud:

na základě analýzy trhu provedené v souladu s článkem 67 vnitrostátní regulační orgán rozhodne, že daný trh pro koncové uživatele určený v souladu s článkem 64 není účinně konkurenční, a

vnitrostátní regulační orgán dojde k závěru, že povinnosti uložené podle článků 69 až 74 by nevedly k dosažení cílů stanovených v článku 3.

2. Povinnosti uložené podle odstavce 1 tohoto článku vycházejí z povahy identifikovaného problému a jsou přiměřené a odůvodněné s ohledem na cíle stanovené v článku 3. Uložené povinnosti mohou zahrnovat požadavky, aby určené podniky neúčtovaly neúměrně vysoké ceny, nebránily vstupu na trh ani neomezovaly hospodářskou soutěž stanovením dravých cen, neoprávněně neupřednostňovaly určité koncové uživatele ani neodůvodněně nevázaly služby. Na ochranu zájmů koncových uživatelů při současné podpoře účinné hospodářské soutěže mohou vnitrostátní regulační orgány u takových podniků uplatňovat odpovídající opatření na dodržování horních cenových rozsahů pro koncové uživatele, opatření na kontrolu jednotlivých sazeb nebo opatření s ohledem na orientaci sazeb podle nákladů nebo cen na srovnatelných trzích.

3. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby v případě, že podnik podléhá regulaci sazeb pro koncové uživatele nebo jiným příslušným kontrolám pro koncové uživatele, byly zavedeny nezbytné a vhodné systémy nákladového účetnictví. Vnitrostátní regulační orgány mohou stanovit formát a účetní metodiku, která se má používat. Dodržování systému nákladového účetnictví je ověřováno kvalifikovaným nezávislým subjektem. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby bylo každoročně zveřejňováno prohlášení o dodržování.

4. Aniž jsou dotčeny články 85 a 88, nepoužijí vnitrostátní regulační orgány u zeměpisného trhu nebo trhu koncových uživatelů mechanismy regulace trhu pro koncové uživatele podle odstavce 1 tohoto článku, pokud jsou přesvědčeny, že existuje účinná hospodářská soutěž.

ČÁST III

SLUŽBY

HLAVA I

POVINNOSTI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY

Článek 84

Cenově dostupná univerzální služba

1. Členské státy zajistí, aby všichni spotřebitelé na jejich území měli s ohledem na specifické vnitrostátní podmínky přístup k cenově dostupné službě přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a k cenově dostupným hlasovým komunikačním službám v kvalitě specifikované na jejich území, včetně připojení potřebného pro dané služby, a to v pevném místě.

2. Členské státy kromě toho mohou zajistit rovněž cenovou dostupnost služeb podle odstavce 1, které nejsou poskytovány v pevném místě, pokud to považují za nutné pro zajištění plného sociálního a ekonomického zapojení spotřebitelů do společnosti.

3. Každý členský stát s ohledem na vnitrostátní podmínky a minimální šířku pásma využívanou většinou spotřebitelů v rámci území daného členského státu a s přihlédnutím ke zprávě BEREC o osvědčených postupech vymezí službu přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu pro účely odstavce 1 s cílem zajistit šířku pásma nezbytnou pro sociální a ekonomické zapojení do společnosti. Služba přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu musí být schopna poskytovat nezbytné širokopásmové připojení na podporu přinejmenším minimálního souboru služeb stanoveného v příloze V.

S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto článku BEREC do 21. června 2020 vypracuje po konzultaci zúčastněných stran, v úzké spolupráci s Komisí a s přihlédnutím k dostupným údajům Komise (Eurostatu) zprávu o osvědčených postupech členských států, aby podpořilo vymezení služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu podle prvního pododstavce. Tato zpráva je pravidelně aktualizována s ohledem na technický pokrok a změny způsobu, jakým spotřebitelé služby využívají.

4. Na žádost spotřebitele může být připojení uvedené v odstavci 1 a případně v odstavci 2 omezeno tak, aby podporovalo pouze služby hlasových komunikací.

5. Členské státy mohou rozšířit oblast působnosti tohoto článku na mikropodniky a malé a střední podniky a neziskové organizace jakožto koncové uživatele.

Článek 85

Poskytování cenově dostupné univerzální služby

1. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány sledují zejména s ohledem na vnitrostátní ceny a příjmy spotřebitelů vývoj a úroveň maloobchodních cen u služeb uvedených v čl. 84 odst. 1, které jsou dostupné na trhu.

2. Jestliže členské státy s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám stanoví, že maloobchodní ceny za služby uvedené v čl. 84 odst. 1 nejsou dostupné, neboť brání spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami v přístupu k těmto službám, přijmou opatření, aby zajistily cenovou dostupnost služeb přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a služeb hlasových komunikací pro tyto spotřebitele alespoň v pevném místě.

Za tímto účelem členské státy mohou buď zajistit, aby byla takovým spotřebitelům poskytována podpora pro účely komunikace, nebo mohou vyžadovat, aby poskytovatelé těchto služeb nabízeli uvedeným spotřebitelům sazby nebo balíčky odlišné od těch, jež jsou poskytovány za běžných obchodních podmínek, nebo mohou přijmout obě tato opatření. Za tím účelem mohou členské státy vyžadovat, aby takoví poskytovatelé uplatňovali jednotné sazby, včetně zeměpisného zprůměrování, na celém území.

Za výjimečných okolností, a to zejména v případě, že by uložení povinností podle druhého pododstavce tohoto odstavce všem poskytovatelům vedlo k prokazatelné nadměrné administrativní nebo finanční zátěži pro poskytovatele nebo členský stát, může členský stát výjimečně rozhodnout, že povinnost nabízet tyto zvláštní sazby a balíčky omezí pouze na určené podniky. Na tato určení se obdobně použije článek 86. Pokud členský stát určuje podniky, zajistí, aby všichni spotřebitelé s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami mohli využívat výhod vyplývajících z možnosti výběru mezi podniky nabízejícími sazby, které řeší jejich potřeby, ledaže je zajištění takové možnosti výběru nemožné nebo by vytvářelo nadměrnou další organizační nebo finanční zátěž.

Členské státy zajistí, aby spotřebitelé, kteří mají na takovéto sazby nebo balíčky nárok, měli právo uzavřít smlouvu buď s poskytovatelem služeb uvedených v čl. 84 odst. 1, nebo s podnikem určeným v souladu s tímto odstavcem, a aby jim po přiměřenou dobu zůstalo k dispozici jejich číslo a aby se zamezilo bezdůvodnému odpojení služby.

3. Členské státy zajistí, aby podniky poskytující spotřebitelům s nízkými příjmy nebo se zvláštními sociálními potřebami zvláštní sazby nebo balíčky podle odstavce 2 průběžně poskytovaly vnitrostátním regulačním orgánům a jiným příslušným orgánům podrobné informace o těchto nabídkách. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány zajistí, aby podmínky, za nichž podniky poskytují zvláštní sazby nebo balíčky podle odstavce 2, byly zcela transparentní a byly zveřejňovány a uplatňovány v souladu se zásadou nediskriminace. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány mohou požadovat, aby takové zvláštní sazby nebo balíčky byly změněny nebo zrušeny.

4. Členské státy s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám zajistí, aby byla spotřebitelům se zdravotním postižením poskytována podpora a byla případně přijata jiná zvláštní opatření, s cílem zajistit cenovou i všeobecnou dostupnost souvisejících koncových zařízení a zvláštního vybavení a zvláštních služeb, které zlepšují rovnocenný přístup, a to v případě nutnosti i služeb úplné konverzace a přenosových služeb.

5. Při uplatňování tohoto článku usilují členské státy o minimalizaci narušení trhu.

6. Členské státy mohou rozšířit oblast působnosti tohoto článku na mikropodniky a malé a střední podniky a neziskové organizace jakožto koncové uživatele,

Článek 86

Dostupnost univerzální služby

1. Pokud členský stát s přihlédnutím k výsledkům zeměpisného mapování provedeného v souladu s čl. 22 odst. 1, jsou-li k dispozici, a v případě potřeby k jakýmkoli dalším důkazům zjistil, že nelze zajistit dostupnost služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby v pevném místě za běžných obchodních podmínek ani prostřednictvím jiných možných nástrojů veřejné politiky na celém území státu nebo v jeho různých částech, může uložit příslušné povinnosti univerzální služby s cílem uspokojit veškeré přiměřené žádosti koncových uživatelů o přístup k těmto službám v relevantních částech svého území.

2. Členské státy stanoví nejúčinnější a nejvhodnější přístup, kterým zajistí dostupnost služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby v pevném místě, přičemž respektují zásady objektivity, transparentnosti, nediskriminace a proporcionality. Členské státy usilují o minimalizaci narušení trhu, zejména o minimalizaci poskytování služeb za takové ceny nebo za takových podmínek, které se liší od běžných obchodních podmínek, a současně chrání veřejný zájem.

3. Pokud se členské státy rozhodnou uložit povinnosti, aby pro koncové uživatele zajistily dostupnost služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby, mohou určit jeden nebo více podniků, které zaručí tuto dostupnost na celém území státu. Členské státy mohou k poskytování služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb v pevném místě nebo k pokrytí různých částí území státu určit různé podniky nebo skupiny podniků.

4. Pokud členské státy určí podniky k zajištění dostupnosti služeb v souladu s odstavcem 3 tohoto článku na celém území státu nebo jeho části, učiní tak prostřednictvím účinného, objektivního, transparentního a nediskriminačního mechanismu určování, přičemž žádný podnik není předem zbaven možnosti být určen. Takovéto metody určování zajistí, aby služba přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasové komunikační služby v pevném místě byly poskytovány nákladově efektivním způsobem, a mohou být využívány jako prostředek k určování čistých nákladů na povinnost univerzální služby v souladu s článkem 89.

5. Hodlá-li podnik určený v souladu s odstavcem 3 tohoto článku převést všechna svá aktiva tvořící místní přístupovou síť nebo jejich podstatnou část na jinou právnickou osobu s odlišnou vlastnickou strukturou, předem a včas informuje vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán, aby tento orgán mohl posoudit vliv zamýšlené transakce na poskytování služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby v pevném místě. Vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán může uložit, změnit nebo zrušit konkrétní povinnosti v souladu s čl. 13 odst. 2.

Článek 87

Status stávajících univerzálních služeb

Členské státy mohou nadále zajišťovat všeobecnou a cenovou dostupnost služeb jiných než služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby v pevném místě, které byly v platnosti před 20. prosincem 2018, jestliže je s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám zjištěna potřebnost takovýchto služeb. Jestliže členské státy určují na celém území státu nebo jeho části podniky, které mají tyto služby poskytovat, použije se článek 86. Financování těchto povinností musí být v souladu s článkem 90.

Členské státy provedou přezkum povinností uložených podle tohoto článku do 21. prosince 2021 a poté vždy po třech letech.

Článek 88

Kontrola výdajů

1. Členské státy zajistí, aby při poskytování doplňkových zařízení a služeb překračujících rámec těch, které jsou uvedeny v článku 84, stanovovali poskytovatelé služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb v souladu s články 84 až 87 smluvní podmínky takovým způsobem, aby koncový uživatel nebyl povinen platit za doplňková zařízení nebo služby, které pro požadovanou službu nejsou nezbytné nebo nejsou vyžadovány.

2. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu a hlasových komunikačních služeb uvedených v článku 84, kteří poskytují služby podle článku 85, nabízeli příslušná zvláštní zařízení a služby stanovené v příloze VI části A s cílem umožnit spotřebitelům sledovat a kontrolovat výdaje. Členské státy zajistí,aby tito poskytovatelé zavedli systém s cílem předcházet bezdůvodnému odpojení hlasových komunikačních služeb nebo služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu u spotřebitelů, jak je uvedeno v článku 85, včetně vhodného mechanismu pro kontrolu toho, zda zájem o využívání dané služby nadále trvá.

Členské státy mohou rozšířit oblast působnosti tohoto odstavce na mikropodniky a malé a střední podniky a neziskové organizace jakožto koncové uživatele.

3. Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán nemusel trvat na uplatňování požadavků odstavce 2 na celém území členského státu nebo jeho části, pokud je tento orgán přesvědčen, že tyto doplňkové služby jsou široce dostupné.

Článek 89

Náklady na povinnosti univerzální služby

1. Pokud mají vnitrostátní regulační orgány za to, že poskytování služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby podle článků 84, 85 a 86 nebo pokračování stávajících univerzálních služeb podle článku 87 může pro poskytovatele těchto služeb, kteří požadují náhradu, představovat nespravedlivou zátěž, vypočítají čisté náklady takového poskytování.

Za tímto účelem vnitrostátní regulační orgány:

vypočítají čisté náklady na povinnost univerzální služby, přičemž zohlední jakoukoli tržní výhodu, která vyplyne pro poskytovatele služby přiměřeného širokopásmového přístupu k internetu vymezené v souladu s čl. 84 odst. 3 a hlasové komunikační služby podle článků 84, 85 a 86 nebo pokračování stávajících univerzálních služeb podle článku 87, v souladu s přílohou VII; nebo

použijí čisté náklady na poskytování univerzální služby, které byly zjištěny v rámci mechanismu určování podle čl. 86 odst. 4.

2. Audit nebo ověření účetnictví nebo jiných informací sloužících jako základ pro výpočet čistých nákladů na povinnosti univerzální služby podle odst. 1 druhého pododstavce písm. a) provádí vnitrostátní regulační orgán nebo subjekt nezávislý na zúčastněných stranách a schvaluje vnitrostátní regulační orgán. Výsledky výpočtu nákladů a závěry auditu musí být veřejně přístupné.

Článek 90

Financování povinností univerzální služby

1. Pokud vnitrostátní regulační orgány na základě výpočtu čistých nákladů podle článku 89 zjistí, že poskytovatel je zatížen nespravedlivou zátěží, rozhodnou členské státy na žádost dotčeného poskytovatele o provedení jednoho nebo obou následujících opatření:

zavedení mechanismu náhrady zjištěných čistých nákladů takovému poskytovateli z veřejných prostředků za transparentních podmínek;

rozdělení čistých nákladů na povinnosti univerzální služby mezi poskytovatele sítí a služeb elektronických komunikací.

2. Pokud jsou čisté náklady rozdělovány podle odst. 1 písm. b) tohoto článku, zavedou členské státy mechanismus rozdělování spravovaný vnitrostátním regulačním orgánem nebo subjektem nezávislým na příjemcích, který je pod dohledem vnitrostátního regulačního orgánu. Financovány mohou být pouze čisté náklady zjištěné podle článku 89, které se vztahují k povinnostem stanoveným v článcích 84 až 87.

Mechanismus rozdělování respektuje zásady transparentnosti, minimálního narušení trhu, nediskriminace a proporcionality v souladu se zásadami stanovenými v příloze VII části B. Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat příspěvky od podniků, jejichž obrat na vnitrostátním trhu nedosahuje stanoveného limitu.

Veškeré poplatky související s rozdělováním nákladů na povinnosti univerzální služby musí být rozčleněny a určeny pro každý podnik samostatně. Podnikům, které neposkytují služby na území členského státu, který zavedl mechanismus rozdělování, nemohou být takové poplatky ukládány ani od nich nesmějí být vybírány.

Článek 91

Transparentnost

1. Pokud mají být vypočteny čisté náklady na povinnosti univerzální služby podle článku 89, zajistí vnitrostátní regulační orgány, aby byly zásady pro výpočet čistých nákladů, včetně podrobných údajů o metodice, která má být použita, veřejně dostupné.

Pokud je zaveden mechanismus rozdělování čistých nákladů na povinnosti univerzální služby podle čl. 90 odst. 2, zajistí vnitrostátní regulační orgány, aby zásady rozdělování nákladů a náhrad čistých nákladů byly veřejně dostupné.

2. S výhradou unijních a vnitrostátních pravidel o obchodním tajemství vnitrostátní regulační orgány zveřejňují výroční zprávu, ve které jsou uvedeny podrobnosti o vypočítaných nákladech na povinnosti univerzální služby a určeny příspěvky všech zapojených podniků, včetně veškerých případných tržních výhod, které mohly vzniknout podnikům na základě povinností univerzální služby stanovených v článcích 84 až 87.

Článek 92

Povinné doplňkové služby

Členské státy mohou rozhodnout o veřejné dostupnosti služeb, které doplňují služby zahrnuté do povinností univerzální služby podle článků 84 až 87, na svém území. V takovém případě nesmí být předepsán mechanismus náhrad, na kterém by se podílely určité podniky.

HLAVA II

ČÍSLOVACÍ ZDROJE

Článek 93

Číslovací zdroje

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány řídily udělování práv na užívání všech národních číslovacích zdrojů a správu národních číslovacích plánů a aby poskytly odpovídající číslovací zdroje pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Členské státy zajistí, aby byly zavedeny objektivní, transparentní a nediskriminační postupy pro udělování práv na užívání národních číslovacích zdrojů.

2. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou rovněž udělit práva na užívání číslovacích zdrojů z národních číslovacích plánů pro poskytování zvláštních služeb podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací, jestliže jsou k dispozici odpovídající číslovací zdroje k uspokojení poptávky v současnosti i v dohledné budoucnosti. Tyto podniky prokáží svou schopnost spravovat číslovací zdroje a plnit jakékoli relevantní požadavky stanovené podle článku 94. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou pozastavit další udělování práv na užívání číslovacích zdrojů takovýmto podnikům, jestliže se prokáže, že existuje riziko vyčerpání číslovacích zdrojů.

S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto odstavce přijme BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. června 2020 pokyny ke společným kritériím pro posuzování schopnosti spravovat číslovací zdroje a rizika vyčerpání číslovacích zdrojů.

3. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zajistí, aby byly národní číslovací plány a postupy uplatňovány způsobem, který všem poskytovatelům veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a podnikům způsobilým v souladu s odstavcem 2 zaručí rovné zacházení. Členské státy zejména zajistí, aby podnik, jemuž bylo uděleno právo na užívání číslovacích zdrojů, nediskriminoval jiné poskytovatele služeb elektronických komunikací, pokud jde o číslovací zdroje používané pro přístup k jejich službám.

4. Každý členský stát zajistí, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány daly k dispozici skupinu nezeměpisných čísel, které se mohou využívat pro poskytování služeb elektronických komunikací jiných, než jsou interpersonální komunikační služby, a to na celém území Unie, aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 531/2012 a čl. 97 odst. 2 této směrnice. Pokud byla v souladu s odstavcem 2 tohoto článku udělena práva na užívání číslovacích zdrojů podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací, použije se tento odstavec na zvláštní služby, k jejichž poskytování byla daná práva udělena.

Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány zajistí, aby podmínky uvedené v příloze I části E, které mohou být spojeny s právy na užívání číslovacích zdrojů využívaných pro poskytování služeb mimo členský stát, jemuž patří daný kód země, a jejich vymáhání byly stejně přísné jako podmínky a jejich vymáhání platné pro služby poskytované v rámci členského státu, jemuž patří daný kód země, v souladu s touto směrnicí. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány rovněž zajistí v souladu s čl. 94 odst. 6, aby poskytovatelé využívající číslovací zdroje s daným kódem země v jiných členských státech dodržovali vnitrostátní pravidla pro ochranu spotřebitele a další vnitrostátní pravidla týkající se užívání číslovacích zdrojů, která jsou platná v těch členských státech, kde jsou dané číslovací zdroje využívány. Touto povinností nejsou dotčeny donucovací pravomoci příslušných orgánů těchto členských států.

Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohou BEREC požádat o pomoc při koordinaci svých činností tak, aby se zajistila účinná správa číslovacích zdrojů s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie.

S cílem usnadnit vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánům monitorování dodržování požadavků tohoto odstavce zřídí BEREC databázi týkající se číslovacích zdrojů s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie. Za tímto účelem předají vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány příslušné informace BEREC. Pokud vnitrostátní regulační orgán nepřidělí číslovací zdroje s právem na exteritoriální užívání v rámci Unie, příslušný orgán odpovědný za jejich přidělení nebo správu konzultuje vnitrostátní regulační orgán.

5. Členské státy zajistí, aby kód 00 byl standardním přístupovým kódem pro mezinárodní spojení. Pro užívání interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech mezi sousedícími přeshraničními lokalitami členských států může být vytvořen nebo zachován zvláštní režim.

Členské státy se mohou dohodnout na sdílení společného číslovacího plánu pro všechny nebo pro konkrétní kategorie čísel.

Koncoví uživatelé dotčení takovými režimy nebo dohodami musí být plně informováni.

6. Aniž je dotčen článek 106, členské státy v případech, kdy je to technicky proveditelné, podporují poskytování metodou OTA („over-the-air“), aby usnadnily změnu poskytovatelů sítí nebo služeb elektronických komunikací koncovými uživateli, zejména pokud jde o poskytovatele a koncové uživatele služeb komunikace mezi stroji.

7. Členské státy zajistí, aby byly zveřejněny národní číslovací plány a všechny následné dodatky nebo změny k nim, přičemž výjimky jsou možné pouze z důvodů národní bezpečnosti.

8. Členské státy podporují harmonizaci zvláštních čísel nebo skupin čísel v rámci Unie, jestliže to podporuje jak fungování vnitřního trhu, tak rozvoj celoevropských služeb. Je-li to nezbytné k vyřešení neuspokojené přeshraniční nebo celoevropské poptávky po číslech, Komise při maximálním zohlednění stanoviska BEREC přijme prováděcí akty harmonizující zvláštní čísla nebo číselné rozsahy.

Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

Článek 94

Postup pro udělování práv na užívání číslovacích zdrojů

1. Pokud je nezbytné udělit individuální práva na užívání číslovacích zdrojů, vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány na požádání udělí taková práva každému podniku za účelem zajišťování sítí elektronických komunikací nebo poskytování služeb elektronických komunikací, na něž se vztahuje všeobecné oprávnění uvedené v článku 12, s výhradou článku 13 a čl. 21 odst. 1 písm. c) a jakýchkoli jiných pravidel, která zajišťují účinné využití těchto číslovacích zdrojů v souladu s touto směrnicí.

2. Práva na užívání číslovacích zdrojů se udělují prostřednictvím otevřených, objektivních, transparentních, nediskriminačních a přiměřených postupů.

Při udělování práv na užívání číslovacích zdrojů stanoví vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány, zda a za jakých podmínek může tato práva jejich držitel převádět.

Pokud vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány udělí práva na užívání číslovacích zdrojů na omezenou dobu, délka této doby je přiměřená dotyčné službě z hlediska sledovaného cíle, přičemž se řádně zohlední potřeba poskytnout přiměřenou dobu na amortizaci investice.

3. Vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán přijme rozhodnutí o udělení práv na užívání číslovacích zdrojů co nejdříve po obdržení úplné žádosti, a u číslovacích zdrojů, jež byly přiděleny pro zvláštní účely v rámci národního číslovacího plánu, do tří týdnů. Tato rozhodnutí se zveřejní.

4. Pokud vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány po konzultaci se zainteresovanými stranami v souladu s článkem 23 rozhodnou, že se mají práva na užívání číslovacích zdrojů mimořádné ekonomické hodnoty udělovat cestou konkurenčních nebo srovnávacích výběrových řízení, mohou vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány prodloužit lhůtu tří týdnů uvedenou v odstavci 3 tohoto článku až o další tři týdny.

5. Vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány neomezí počet individuálních práv na užívání, která mají být udělena, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro zajištění účinného využití číslovacích zdrojů.

6. Pokud práva na užívání číslovacích zdrojů zahrnují jejich extrateritoriální využívání v rámci Unie v souladu s čl. 93 odst. 4, připojí vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán k těmto právům na užívání zvláštní podmínky tak, aby zajistil dodržování všech příslušných vnitrostátních pravidel na ochranu spotřebitele a vnitrostátních právních předpisů týkajících se užívání číslovacích zdrojů, které jsou platné v členských státech, kde jsou číslovací zdroje využívány.

Na žádost vnitrostátního regulačního nebo jiného příslušného orgánu členského státu, kde jsou číslovací zdroje využívány, poukazující na porušení příslušných pravidel na ochranu spotřebitele nebo vnitrostátních právních předpisů týkajících se využívání číslovacích zdrojů daného členského státu, vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán toho členského státu, v němž byla práva na užívání číslovacích zdrojů udělena, vymáhá splnění podmínek připojených podle prvního pododstavce tohoto odstavce v souladu s článkem 30, ve vážných případech mimo jiné i odebráním práv na extrateritoriální užívání číslovacích zdrojů udělených dotyčnému podniku.

BEREC usnadňuje a koordinuje výměnu informací mezi příslušnými orgány jednotlivých dotčených členských států a zajišťuje vhodnou koordinaci práce mezi nimi.

7. Tento článek se použije rovněž v případě, že vnitrostátní regulační nebo jiný příslušný orgán udělí v souladu s čl. 93 odst. 2 práva na užívání číslovacích zdrojů podnikům jiným, než jsou poskytovatelé sítí nebo služeb elektronických komunikací.

Článek 95

Poplatky za práva na užívání číslovacích zdrojů

Členské státy mohou vnitrostátním regulačním nebo jiným příslušným orgánům povolit ukládat poplatky za práva na užívání číslovacích zdrojů tak, aby odrážely potřebu zajistit optimální využití těchto zdrojů. Členské státy zajistí, aby takové poplatky byly objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené z hlediska jejich zamýšleného účelu, a vezmou v úvahu cíle stanovené v článku 3.

Článek 96

Tísňová linka pro pohřešované děti a poradenská tísňová linka pro děti

1. Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé měli bezplatný přístup k službě provozující tísňovou linku pro oznamování případů pohřešovaných dětí. Tato tísňová linka je dostupná na čísle 116000.

2. Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli v maximální možné míře přístup ke službám poskytovaným na čísle 116000. Opatření přijatá v zájmu usnadnění přístupu koncových uživatelů se zdravotním postižením k těmto službám při cestách do jiných členských států vycházejí z příslušných norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39.

3. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby orgán nebo podnik, jemuž bylo číslo 116000 přiděleno, vyčlenil na provozování tísňové linky nezbytné zdroje.

4. Členské státy a Komise zajistí, aby koncoví uživatelé byli odpovídajícím způsobem informováni o existenci a používání služeb poskytovaných na číslech 116000 a případně 116111.

Článek 97

Přístup k číslům a službám

1. Členské státy zajistí, že v případě, kdy je to ekonomicky proveditelné, kromě případů, kdy se volaný koncový uživatel rozhodl z obchodních důvodů omezit přístup volajících, kteří se nacházejí ve vymezených zeměpisných oblastech, vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány přijmou veškerá potřebná opatření k zaručení toho, aby koncoví uživatelé měli:

přístup ke službám s využitím nezeměpisných čísel v Unii a mohli tyto služby využívat a

přístup ke všem číslům poskytovaným v Unii, bez ohledu na technologii a zařízení používaná operátorem, včetně čísel z národních číslovacích plánů členských států a univerzálních mezinárodních bezplatných čísel (UIFN).

2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány mohly v individuálních případech od poskytovatelů veřejných sítí elektronických komunikací nebo veřejně dostupných služeb elektronických komunikací vyžadovat zablokování přístupu k číslům či službám, je-li to opodstatněno spácháním podvodu či zneužíváním, a aby v takových případech mohly od poskytovatelů služeb elektronických komunikací vyžadovat zadržení výnosů z příslušného propojení či dalších služeb.

HLAVA III

PRÁVA KONCOVÝCH UŽIVATELŮ

Článek 98

Výjimka pro některé mikropodniky

Tato hlava se s výjimkou článků 99 a 100 nepoužije na mikropodniky poskytující interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, ledaže poskytují i jiné služby elektronických komunikací.

Členské státy zajistí, aby byli koncoví uživatelé o výjimce podle prvního pododstavce informováni dříve, než s mikropodnikem, na který se takový výjimka vztahuje, uzavřou smlouvu.

Článek 99

Nediskriminace

Poskytovatelé sítí či služeb elektronických komunikací neuplatní vůči koncovým uživatelům žádné odlišné požadavky ani všeobecné podmínky pro přístup k těmto sítím či službám nebo pro jejich užívání, jež by byly založeny na důvodech souvisejících se státní příslušností koncového uživatele, s jeho místem pobytu nebo s jeho místem usazení, pokud takové odlišné zacházení není objektivně opodstatněné.

Článek 100

Záruky ochrany základních práv

1. Vnitrostátní opatření týkající se přístupu koncových uživatelů ke službám a aplikacím nebo jejich využívání prostřednictvím sítí elektronických komunikací respektují Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a obecné zásady práva Unie.

2. Jakékoliv opatření, které se týká přístupu koncových uživatelů ke službám a aplikacím nebo jejich využívání prostřednictvím sítí elektronických komunikací a které by mohlo vést k omezení uplatňování práv a svobod uznávaných Listinou, může být přijato pouze v případě, že je stanoveno zákonem a respektuje tato práva a svobody, je přiměřené a nezbytné a skutečně odpovídá cílům obecného zájmu, které uznává právo Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny a s obecnými zásadami práva Unie, včetně práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Tato opatření tak mohou být přijata pouze při náležitém zohlednění zásady presumpce neviny a práva na soukromí. Uvedeným opatřením musí předcházet spravedlivé a nestranné řízení, zahrnující právo dotyčné osoby nebo dotyčných osob být vyslechnuta nebo vyslechnuty, s výhradou potřeby příslušných podmínek a procesních opatření ve skutečně naléhavých případech v souladu s Listinou.

Článek 101

Úroveň harmonizace

1. Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech neponechají ani do nich nezařadí ustanovení na ochranu koncových uživatelů, která by se odchylovala od článků 102 až 115, a to ani přísnější či méně přísná ustanovení, která by zaručovala jinou úroveň ochrany, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

2. Do 21. prosince 2021 mohou členské státy nadále používat přísnější vnitrostátní ustanovení na ochranu spotřebitele, která se odchylují od ustanovení uvedených v článcích 102 až 115, pokud byla tato ustanovení v platnosti k 20. prosinci 2018 a pokud jsou případná omezení fungování vnitřního trhu, která z nich vyplývají, přiměřená cíli ochrany spotřebitele.

Členské státy do 21. prosince 2019 oznámí Komisi všechna vnitrostátní ustanovení, jež mají být uplatňována na základě tohoto odstavce.

Článek 102

Požadavky na informace u smluv

1. Předtím, než spotřebitel začne být vázán smlouvou či jakoukoli obdobnou nabídkou, poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných, než jsou přenosové služby v sítích používaných pro poskytování služby komunikace mezi stroji, poskytnou informace uvedené v článcích 5 a 6 směrnice 2011/83/EU, a navíc informace stanovené v příloze VIII této směrnice v rozsahu, v jakém se vztahují k jimi poskytované službě.

Informace se poskytují jednoduchým a srozumitelným způsobem na trvalém nosiči ve smyslu čl. 2 bodu 10 směrnice 2011/83/EU, nebo ve formě dokumentu zpřístupněného poskytovatelem, který lze snadno stáhnout, není-li poskytnutí na trvalém nosiči možné. Poskytovatel koncového uživatele výslovně upozorní na to, že daný dokument je k dispozici a že je důležité si jej stáhnout pro účely dokumentace, pozdějšího použití a reprodukce v nezměněné podobě.

Informace se na žádost poskytují ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb.

2. Informace uvedené v odstavcích 1, 3 a 5 se poskytují též koncovým uživatelům, jimiž jsou mikropodniky, malé podniky nebo neziskové organizace, ledaže se výslovně zřekly nároku na uplatnění všech nebo některých těchto ustanovení.

3. Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných, než jsou přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, poskytnou spotřebitelům stručné a snadno čitelné shrnutí smlouvy. Toto shrnutí uvádí hlavní prvky požadavků na informace v souladu s odstavcem 1. Tyto hlavní prvky zahrnují alespoň:

název, adresu a kontaktní údaje poskytovatele, a v případě, že se liší, kontaktní informace pro podávání stížností;

hlavní charakteristiky každé poskytované služby;

příslušné ceny za aktivaci služeb elektronických komunikací a za jakékoli pravidelné platby či poplatky související s používáním v případě, že je služba poskytována za přímou peněžní platbu;

délku trvání smlouvy a podmínky pro obnovení a ukončení smlouvy;

rozsah, v němž jsou produkty a služby určeny pro koncové uživatele se zdravotním postižením;

pokud jde o služby přístupu k internetu, přehled informací požadovaných podle čl. 4 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (EU) 2015/2120.

Do 21. prosince 2019 Komise po konzultaci s BEREC přijme prováděcí akty, jimiž stanoví šablonu pro shrnutí smlouvy, kterou mají poskytovatelé použít ke splnění svých povinností podle tohoto odstavce.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 118 odst. 4.

Poskytovatelé podléhající povinnostem podle odstavců 1 až 4 do této šablony pro shrnutí smlouvy řádně vyplní požadované informace a poskytnou shrnutí smlouvy zdarma spotřebitelům, před uzavřením smlouvy, a to i u smluv uzavíraných na dálku. Je-li z objektivních technických důvodů nemožné poskytnout shrnutí smlouvy v daném okamžiku, je poskytnuto neprodleně poté a smlouva vstupuje v platnost poté, co koncový uživatel po obdržení shrnutí smlouvy potvrdí svůj souhlas.

4. Informace uvedené v odst. 1 a 3 tvoří nedílnou součást smlouvy a bez výslovného souhlasu smluvních stran je nelze měnit.

5. Jsou-li služby přístupu k internetu nebo veřejně dostupné interpersonální komunikační služby účtovány na základě času či objemu spotřeby, jejich poskytovatelé nabízejí spotřebitelům funkci sledování a kontroly využívání každé z účtovaných služeb. Tato funkce zahrnuje včasný přístup k informacím o úrovni spotřeby služeb zahrnutých do plánu sazeb. Poskytovatelé zejména upozorní spotřebitele před dosažením limitu spotřeby, jak jej stanovily příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány a který je zahrnut v jejich plánu sazeb, jakož i při úplném vyčerpání určité služby zahrnuté v jejich plánu sazeb.

6. Členské státy mohou ve svých vnitrostátních právních předpisech zachovat nebo do nich zavést ustanovení vyžadující od poskytovatelů, aby poskytovali dodatečné informace o úrovni spotřeby a dočasně zabránili dalšímu využívání příslušných služeb, pokud je přesažen finanční nebo objemový limit stanovený příslušným orgánem.

7. Členské státy mohou zachovat či zavést vnitrostátní právní předpisy týkající se aspektů, jež tento článek neupravuje, a to zejména za účelem řešení nově se objevujících záležitostí.

Článek 103

Transparentnost, srovnávání nabídek a zveřejňování informací

1. Příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány zajistí, že v případě, kdy poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb spojují poskytování těchto služeb s určitými podmínkami, zveřejní všichni takoví poskytovatelé nebo samotný příslušný orgán v případné koordinaci s vnitrostátním regulačním orgánem informace uvedené v příloze IX, a to přehledným, vyčerpávajícím a strojově čitelným způsobem a ve formátu přístupném pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb. Tyto informace jsou pravidelně aktualizovány. Příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohou stanovit další požadavky týkající se toho, v jaké formě se tyto informace mají zveřejňovat. Tyto informace se na žádost poskytují před jejich zveřejněním příslušnému orgánu a případně vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

2. Příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány zajistí, aby koncoví uživatelé měli bezplatný přístup nejméně k jednomu nezávislému nástroji srovnání, který jim umožní porovnávat a posuzovat různé služby přístupu k internetu a veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech a případně veřejně dostupné interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech z hlediska:

cen a sazeb služeb poskytovaných za opakované nebo s používáním související přímé peněžní platby, a

kvality poskytované služby, je-li nabízena minimální kvalita služby nebo je-li podnik povinen takové informace zveřejnit podle článku 104.

3. Srovnávací nástroj uvedený v odstavci 2 musí:

být provozně nezávislý na poskytovatelích daných služeb, čímž se zajistí, že se těmto poskytovatelům dostane ve výsledcích vyhledávání rovného zacházení;

jasně uvádět majitele a provozovatele srovnávacího nástroje;

stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude porovnání vycházet;

používat jednoduché a jednoznačné formulace;

poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace;

být otevřený jakémukoli poskytovali služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, zpřístupňovat důležité informace a obsahovat širokou škálu nabídek, jež pokrývá významnou část trhu, a v případě, že zobrazené informace nepředstavují úplný přehled trhu, obsahovat zřetelné prohlášení v tomto smyslu předtím, než se zobrazí výsledky;

nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací;

obsahovat možnost srovnání cen, sazeb a kvality poskytovaných služeb mezi nabídkami dostupnými pro spotřebitele a – požadují-li to členské státy – mezi těmito nabídkami a standardními veřejně dostupnými nabídkami pro jiné koncové uživatele.

Srovnávací nástroje, které splňují požadavky písmen a) až h), jsou na žádost poskytovatele nástroje certifikovány příslušnými orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány.

Třetí osoby mají právo bezplatně a v otevřených datových formátech využívat informace zveřejněné poskytovateli služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech za účelem zpřístupnění těchto nezávislých srovnávacích nástrojů.

4. Členské státy mohou vyžadovat, aby poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, nebo obou druhů služeb, ve vhodných případech bezplatně předávali stávajícím i novým koncovým uživatelům informace ve veřejném zájmu, a to s využitím týchž prostředků, jež běžně používají pro komunikaci s koncovými uživateli. V takovém případě jsou tyto informace poskytovány příslušnými veřejnými orgány ve standardizovaném formátu a obsahují mimo jiné tyto prvky:

nejobvyklejší způsoby, jimiž jsou služby přístupu k internetu a veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech využívány k účasti na protiprávní činnosti nebo k šíření škodlivého obsahu, zejména pokud může dojít k poškození práv a svobod jiných osob, včetně porušení práv na ochranu údajů, autorských a souvisejících práv, a jejich právní důsledky; a

způsoby ochrany před ohrožením osobní bezpečnosti, soukromí a osobních údajů při užívání služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech.

Článek 104

Kvalita služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb

1. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány mohou od poskytovatelů služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb požadovat, aby zveřejňovali úplné, srovnatelné, spolehlivé, uživatelsky vstřícné a aktuální informace pro koncové uživatele o kvalitě svých služeb, pokud řídí alespoň některé prvky sítě buď přímo, nebo prostřednictvím příslušné dohody o úrovni služeb, a o opatřeních přijatých s cílem zajistit rovnocenný přístup i pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány mohou rovněž požadovat, aby poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb informovali spotřebitele o tom, zda kvalita služeb, které poskytují, závisí na vnějších faktorech, jako je například kontrola nad přenosem signálu či připojení k síti.

Tyto informace se na žádost poskytují před jejich zveřejněním vnitrostátnímu regulačnímu orgánu a případně jiným příslušným orgánům.

Opatření zaměřená na zajištění kvality služeb musí splňovat nařízení (EU) 2015/2120.

2. Vnitrostátní regulační orgány v koordinaci s jinými příslušnými orgány a při maximálním zohlednění pokynů BEREC stanoví parametry kvality služby, které mají být měřeny, a příslušné metody měření, jakož i obsah a formu informací, které mají být zveřejněny, a způsob, jakým mají být informace zveřejněny, a to včetně případných mechanismů pro certifikaci kvality. Popřípadě se použijí parametry, definice a metody měření uvedené v příloze X.

S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto odstavce a přílohy X přijme BEREC po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí do 21. června 2020 pokyny s podrobnými údaji o významných parametrech kvality služeb, včetně parametrů významných pro koncové uživatele se zdravotním postižením, k příslušným metodám měření, k obsahu a formátu zveřejňování informací a k mechanismům pro certifikaci kvality.

Článek 105

Délka trvání smluv a jejich ukončování

1. Členské státy zajistí, aby podmínky a postupy ukončování smluv neodrazovaly od změny poskytovatele služeb a aby smlouvy uzavírané mezi spotřebiteli a poskytovateli veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech a přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, nestanovily smluvní období přesahující 24 měsíců. Členské státy mohou přijmout nebo ponechat v platnosti ustanovení, která nařizují kratší maximální délku trvání smluvních závazků.

Tento odstavec se nepoužije na dobu délky trvání smluv o splátkách, kde spotřebitel ve zvláštní smlouvě souhlasil se splátkovými platbami výhradně za zavedení fyzického připojení, zejména k sítím pro připojení s velmi vysokou kapacitou. Splátkové smlouvy o zavedení fyzického připojení nezahrnují koncová zařízení, jako jsou routery a modemy, a nesmí bránit spotřebitelům ve výkonu jejich práv na základě tohoto článku.

2. Odstavec 1 se použije rovněž na koncové uživatele, jimiž jsou mikropodniky, malé podniky nebo neziskové organizace, ledaže výslovně souhlasily s tím, že se zříkají nároku na uplatnění těchto ustanovení.

3. Jestliže smlouva nebo vnitrostátní právní předpisy stanoví automatické prodlužování smlouvy na dobu určitou na služby elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech a přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé měli po takovémto prodloužení smlouvy právo tuto smlouvu kdykoli ukončit s nejvýše jednoměsíční výpovědní lhůtou, stanovenou členskými státy, aniž by těmto uživatelům vznikly jakékoli náklady kromě poplatků za využívání služby v průběhu výpovědní lhůty. Předtím, než se smlouva automaticky prodlouží, informují poskytovatelé koncové uživatele důrazným způsobem a včas a na trvalém nosiči o konci smluvního závazku a o způsobech, jak lze smlouvu vypovědět. Kromě toho poskytovatelé koncovým uživatelům současně podají radu ohledně nejlepších sazeb za jejich služby. Radu ohledně nejlepších sazeb dávají poskytovatelé koncovým uživatelům alespoň jednou ročně.

4. Koncoví uživatelé mají právo ukončit smlouvu, aniž by jim vznikly jakékoli další náklady, když jsou vyrozuměni o změnách smluvních podmínek navrhovaných poskytovatelem veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných, než jsou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech, nejsou-li navrhované změny výhradně přínosné pro koncové uživatele, nejsou-li čistě správní povahy a s neutrálními dopady na koncového uživatele, nebo nejsou-li přímo uložené právem Unie či vnitrostátním právem.

Poskytovatelé vyrozumí koncové uživatele o veškerých změnách smluvních podmínek nejméně jeden měsíc předem a zároveň je informují o jejich právu ukončit smlouvu, aniž by jim vznikly jakékoli další náklady, jestliže s novými podmínkami nesouhlasí. Právo ukončit smlouvu je možné uplatnit do jednoho měsíce po oznámení. Členské státy mohou tuto lhůtu prodloužit až o tři měsíce. Členské státy zajistí, aby oznámení bylo provedeno jasným a srozumitelným způsobem na trvalém nosiči.

5. Za základ pro použití prostředků nápravy, které má spotřebitel k dispozici podle vnitrostátních právních předpisů, včetně práva ukončit smlouvu bez jakýchkoli nákladů, se považuje jakákoli významná trvající či často se opakující odchylka skutečného plnění služby elektronických komunikací, jiné než služba přístupu k internetu a interpersonální komunikační služba nezávislá na číslech, od plnění uvedeného ve smlouvě.

6. V případě, kdy má v souladu s touto směrnicí, jinými ustanoveními práva Unie či vnitrostátního práva koncový uživatel právo ukončit smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, před koncem dohodnutého smluvního období, neukládá se koncovému uživateli žádná náhrada, kromě náhrady za dotované koncové zařízení, které si ponechá.

Pokud se koncový uživatel rozhodne ponechat si koncové zařízení, které bylo součástí smlouvy v okamžiku jejího uzavření, výše jakékoli náhrady nesmí překročit poměrnou část hodnoty tohoto zařízení dohodnutou v okamžiku uzavření smlouvy nebo části poplatků za služby, kterou zbývá uhradit do ukončení smlouvy, podle toho, která z těchto dvou částek je nižší.

Členské státy mohou předepsat jiné metody výpočtu výše odškodnění, pokud podle těchto metod výše odškodnění nepřesáhne odškodnění vypočtené v souladu s druhým pododstavcem.

Poskytovatel v okamžiku, který stanoví členské státy, nejpozději však po vyplacení odškodnění bezplatně odstraní jakoukoli podmínku omezující využívání koncového zařízení v jiných sítích.

7. Pokud jde o přenosové služby používané pro poskytování služeb komunikace mezi stroji, mohou práva uvedená v odstavcích 4 a 6 požívat pouze koncoví uživatelé, kteří jsou spotřebiteli, mikropodniky, malými podniky nebo neziskovými organizacemi.

Článek 106

Změna poskytovatele a přenositelnost čísel

1. V případě, že koncový uživatel mění poskytovatele služeb přístupu k internetu, poskytnou mu dotčení poskytovatelé před touto změnou a v jejím průběhu odpovídající informace a zajistí kontinuitu služeb přístupu k internetu, není-li to technicky nemožné. Přijímající poskytovatel zajistí, aby k aktivaci služby přístupu k internetu došlo v nejkratší možné době k datu a ve lhůtě výslovně dohodnuté s koncovým uživatelem. Předávající poskytovatel nadále poskytuje své služby přístupu k internetu za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přístupu k internetu přijímajícího poskytovatele. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele nepřesáhne jeden pracovní den.

Vnitrostátní regulační orgány zajistí efektivnost a jednoduchost změny poskytovatele pro koncového uživatele.

2. Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé s čísly z národního číslovacího plánu měli právo si na žádost v souladu s přílohou VI částí C ponechat svá čísla nezávisle na podniku, který službu poskytuje.

3. Ukončí-li koncový uživatel smlouvu, členské státy zajistí, aby si koncový uživatel mohl ponechat právo na přenesení čísla národního číslovacího plánu k jinému poskytovateli po dobu nejméně jednoho měsíce po ukončení smlouvy, ledaže se koncový uživatel tohoto práva vzdá.

4. Vnitrostátní regulační orgány zajistí, aby stanovování cen mezi poskytovateli v souvislosti s poskytováním přenositelnosti čísel bylo nákladově orientované a aby se koncových uživatelů netýkalo žádné přímé zpoplatnění.

5. Přenesení čísel a jejich následná aktivace se provedou v nejkratší možné lhůtě k datu výslovně dohodnutému s koncovým uživatelem. Koncoví uživatelé, kteří uzavřeli smlouvu o přenesení čísla k novému poskytovateli, musí mít v každém případě toto číslo aktivované do jednoho pracovního dne od data dohodnutého s koncovým uživatelem. V případě, že je postup přenesení čísla neúspěšný, předávající poskytovatel reaktivuje číslo a související služby koncového uživatele, a to až do doby, než dojde k úspěšnému přenesení čísla. Předávající poskytovatel nadále poskytuje své služby za stejných podmínek až do doby, kdy jsou aktivovány služby přijímajícího poskytovatele. Přerušení poskytování služby během změny poskytovatele a přenesení čísla v žádném případě nepřesáhne jeden pracovní den. Operátoři, jejichž přístupové sítě nebo zařízení používá buď předávající, nebo přijímající poskytovatel, případně oba, zajistí, že nedojde k přerušení poskytování služby, jímž by se postup změny poskytovatele a přenesení čísla zdržel.

6. Postup změny poskytovatele a přenesení čísla stanovený v odstavcích 1 a 5 vede přijímající poskytovatel a přijímající i předávající poskytovatel spolupracují v dobré víře. Postupy změny poskytovatele a přenesení čísla nezdrží ani nezneužijí, ani neuskuteční přenesení čísla či změnu poskytovatele bez výslovného souhlasu koncových uživatelů. Smlouvy koncových uživatelů s předávajícím poskytovatelem se s ukončením postupu změny poskytovatele automaticky ukončí.

Vnitrostátní regulační orgány mohou stanovit podrobnosti postupu pro změnu poskytovatele a přenesení čísel, a to s přihlédnutím k vnitrostátním předpisům týkajícím se smluv, k technickému rozvoji a k tomu, že je třeba zachovat kontinuitu služby pro koncové uživatele. Je-li to technicky proveditelné, tyto podrobnosti zahrnují požadavek, aby byl převod dokončen metodou OTA („over-the-air“), nepožádá-li koncový uživatel o jinou metodu. Vnitrostátní regulační orgány rovněž přijmou příslušná opatření zajišťující, aby byli koncoví uživatelé v průběhu celého postupu změny poskytovatele a přenesení čísla přiměřeně informováni a chráněni a aby nedocházelo k převedení k jinému poskytovateli proti jejich vůli.

Předávající poskytovatelé vrátí spotřebitelům využívajícím předplacených služeb na jejich žádost veškerý zůstatek. Za proplacení zůstatku může být požadován poplatek pouze tehdy, stanoví-li tak smlouva. Tento případný poplatek musí být přiměřený a úměrný skutečným nákladům, které předávajícímu poskytovateli vznikly při proplácení zůstatku.

7. Členské státy stanoví pravidla pro sankce pro případ nedodržení povinností poskytovatelů stanovených tímto článkem, včetně zpoždění nebo zneužití přenesení čísla ze strany poskytovatelů či jejich jménem.

8. Členské státy stanoví pravidla pro snadné a včasné odškodnění koncových uživatelů ze strany poskytovatelů pro případ nedodržení povinností poskytovatelů stanovených tímto článkem, jakož i pro případy zpoždění nebo zneužití postupů přenesení čísla a změny poskytovatele a nedodržení dohodnutých termínů opravy a instalace.

9. Navíc k informacím vyžadovaným podle přílohy VIII členské státy zajistí, aby byli koncoví uživatelé odpovídajícím způsobem informování o právu na odškodnění podle odstavců 7 a 8.

Článek 107

Nabídka balíčku služeb

1. Jestliže balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení nabízený spotřebiteli obsahuje alespoň službu přístupu k internetu nebo veřejně dostupnou interpersonální komunikační službu založenou na číslech, použijí se čl. 102 odst. 3, čl. 103 odst. 1, článek 105 a čl. 106 odst. 1 na všechny složky balíčku, a to s nezbytnými úpravami i na ty složky, na které by se uvedená ustanovení jinak nevztahovala.

2. Pokud má spotřebitel podle práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s právem Unie právo ukončit kteroukoli složku balíčku uvedenou v odstavci 1 před dohodnutou smluvní lhůtou z důvodu nesouladu se smlouvou nebo neplnění smluvních závazků, členské státy stanoví, že spotřebitel má právo ukončit smlouvu ve vztahu ke všem složkám daného balíčku.

3. Případné uzavření smlouvy týkající se doplňkových služeb nebo koncového zařízení, které poskytuje či distribuuje tentýž poskytovatel služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, neprodlužuje původní dobu trvání smlouvy, k níž se služby či koncové zařízení přidávají, pokud s tím spotřebitel při uzavírání smlouvy o doplňkových službách nebo koncovém zařízení výslovně nevyjádřil svůj souhlas.

4. Odstavce 1 a 3 se použijí rovněž na koncové uživatele, jimiž jsou mikropodniky, malé podniky nebo neziskové organizace, ledaže výslovně souhlasily s tím, že se zcela nebo částečně zříkají nároku na uplatnění těchto ustanovení.

5. Členské státy mohou rovněž uplatnit odstavec 1 ve vztahu k jiným ustanovením této hlavy.

Článek 108

Dostupnost služeb

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění co možná nejlepší dostupnosti hlasových komunikačních služeb a služeb přístupu k internetu poskytovaných prostřednictvím veřejných sítí elektronických komunikací v případě katastrofického selhání sítě nebo v případech zásahu vyšší moci. Členské státy zajistí, aby poskytovatelé hlasových komunikačních služeb přijali veškerá nezbytná opatření k zajištění nepřetržitého přístupu k tísňovým službám a nepřetržitého přenosu varování pro veřejnost.

Článek 109

Tísňová komunikace a jednotné evropské tísňové číslo

1. Členské státy zajistí, aby všichni koncoví uživatelé služeb uvedených v odstavci 2, včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, měli bezplatně a bez nutnosti použít jakékoli platební prostředky přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace s použitím jednotného evropského tísňového čísla 112, jakož i jakéhokoli vnitrostátního tísňového čísla určeného členskými státy.

Členské státy podporují přístup k tísňovým službám prostřednictvím jednotného evropského tísňového čísla 112 ze sítí elektronických komunikací, které nejsou veřejně dostupné, ale umožňují volání do veřejných sítí, zejména pokud podnik odpovědný za danou síť neposkytuje jiný, snadný přístup k tísňové službě.

2. Členské státy po konzultaci s vnitrostátními regulačními orgány a tísňovými službami a poskytovateli služeb elektronických komunikací zajistí, aby poskytovatelé veřejně dostupné interpersonální komunikační služby založené na číslech, pokud tyto služby umožňují koncovým uživatelům volání na čísla v národním nebo mezinárodním číslovacím plánu, poskytovaly přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace s nejvhodnějším centrem PSAP.

3. Členské státy zajistí, aby veškerá tísňová komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 byla přiměřeně zodpovězena a vyřízena způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranných systémů. Tato tísňová komunikace je přijímána a vyřizována alespoň tak rychle a účinně jako tísňová komunikace na národní číslo či čísla tísňových služeb, pokud se tato čísla stále používají.

4. Do 21. prosince 2020 a poté každé dva roky podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti používání jednotného evropského tísňového čísla 112.

5. Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli k tísňovým službám přístup dostupný prostřednictvím tísňové komunikace, který je rovnocenný s přístupem dostupným ostatním koncovým uživatelům, v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb. Komise a vnitrostátní regulační nebo jiné příslušné orgány přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli při cestách v jiném členském státě přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné, a to bez předchozí registrace. Účelem těchto opatření je zajistit interoperabilitu mezi všemi členskými státy a v nejvyšší možné míře vychází z evropských norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39. Tato opatření nebrání členským státům v přijetí dalších požadavků směřujících k plnění cílů stanovených tímto článkem.

6. Členské státy zajistí, aby informace o tom, kde se volající nachází, byly zpřístupněny nejvhodnějšímu centru PSAP neprodleně po zahájení tísňové komunikace. Tyto informace zahrnují informace o místě, kde se volající nachází, získané ze sítě, a jsou-li dostupné, také informace o tom, kde se volající nachází, získané z telefonního přístroje. Členské státy zajistí, aby zjištění a předání informací o místě, kde se volající nachází, bylo pro koncového uživatele i pro centrum PSAP bezplatné, a to pro veškerou tísňovou komunikaci na jednotné evropské tísňové číslo 112. Členské státy mohou tuto povinnost rozšířit rovněž na tísňovou komunikaci na další národní tísňová čísla. Příslušné regulační orgány stanoví v případě potřeby a po konzultaci s BEREC kritéria přesnosti a spolehlivosti poskytovaných informací o tom, kde se volající nachází.

7. Členské státy zajistí, aby koncoví uživatelé byli odpovídajícím způsobem informováni o existenci a používání jednotného evropského tísňového čísla 112 a jeho vlastnostech zajišťujících dostupnost, mimo jiné prostřednictvím iniciativ konkrétně zaměřených na osoby cestující mezi členskými státy, a na koncové uživatele se zdravotním postižením. Tyto informace jsou poskytovány v přístupných formátech, které zohledňují problém různých druhů zdravotního postižení. Komise opatření členských států podporuje a doplňuje.

8. Za účelem zajištění účinného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace na jednotném evropském tísňovém čísle 112 v členských státech přijme Komise po konzultaci s BEREC akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž se doplňují odstavce 2, 5 a 6 tohoto článku ohledně opatření nezbytných pro zajištění slučitelnosti, interoperability, kvality, spolehlivosti a kontinuity tísňové komunikace v Unii, pokud jde o řešení týkající se informací o místě, kde se volající nachází, přístupu pro koncové uživatele se zdravotním postižením a směrování na nejvhodnější centrum PSAP. První z těchto aktů v přenesené pravomoci se přijme do 21. prosince 2022.

Přijetím těchto aktů v přenesené pravomoci není dotčena ani ovlivněna organizace tísňových služeb, která zůstává ve výlučné pravomoci členských států.

BEREC vede databázi čísel E.164 tísňových služeb členských států s cílem zajistit, aby tyto služby byly schopny vzájemně se kontaktovat mezi členskými státy, pokud tuto databázi nevede jiná organizace.

Článek 110

Systém veřejné výstrahy

1. Do 21. června 2022 členské státy zajistí, aby v případě, že jsou zavedeny systémy veřejné výstrahy ohledně bezprostředních nebo vyvíjejících se závažných mimořádných situací a katastrof, poskytovatelé mobilních interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech předávali veřejné výstrahy dotčeným koncovým uživatelům.

2. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy stanovit, že veřejné výstrahy se předávají prostřednictvím veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, které nejsou službami uvedenými v odstavci 1 ani službami rozhlasového nebo televizního vysílání, nebo prostřednictvím mobilní aplikace využívající služby přístupu k internetu za podmínky, že daný systém veřejné výstrahy je stejně účinný, pokud jde o pokrytí a schopnost dosáhnout koncové uživatele včetně těch, kteří jsou v dotčené oblasti přítomni pouze dočasně, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlednění pokyny BEREC. Veřejné výstrahy musí být pro koncové uživatele snadné obdržet.

Do 21. června 2020 a po konzultaci orgánů odpovědných za centra PSAP vydá BEREC pokyny, jak posoudit, zda jsou systémy veřejné výstrahy podle tohoto odstavce rovnocenné účinnosti systémů uvedených v odstavci 1.

Článek 111

Rovnocenný přístup a možnost volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány stanovily požadavky, které mají poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací zajistit v zájmu toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením:

měli přístup ke službám elektronických komunikací, včetně souvisejících smluvních informací poskytovaných podle článku 102, který je rovnocenný přístupu většiny koncových uživatelů, a

měli stejnou možnost výběru mezi podniky a službami, jakou má většina koncových uživatelů.

2. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 1 členské státy podporují dodržování příslušných norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39.

Článek 112

Informační služba o účastnických číslech

1. Členské státy zajistí, aby všichni poskytovatelé interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, kteří přidělují čísla z číslovacího plánu, vyhověli všem oprávněným žádostem o zpřístupnění příslušných informací ve smluveném formátu a za podmínek, které jsou spravedlivé, objektivní, nákladově orientované a nediskriminační, s cílem poskytovat veřejně dostupné informační služby o účastnických číslech a poskytovat účastnické seznamy.

2. Vnitrostátní regulační orgány mají pravomoc podnikům, které kontrolují přístup koncových uživatelů k informačním službám o účastnických číslech, ukládat povinnosti a podmínky v souladu s článkem 61. Tyto povinnosti a podmínky jsou objektivní, spravedlivé, nediskriminační a transparentní.

3. Členské státy neponechají v platnosti žádná regulační omezení, která by bránila koncovým uživatelům v jednom členském státě v přímém přístupu k informační službě o účastnických číslech v druhém členském státě prostřednictvím hlasového volání či textové zprávy, a přijmou opatření k zajištění tohoto přístupu v souladu s článkem 97.

4. Tento článek se použije s výhradou požadavků právních předpisů Unie o ochraně osobních údajů a soukromí, zejména článku 12 směrnice 2002/58/ES.

Článek 113

Interoperabilita automobilových rádiových přijímačů, rádiových přijímačů určených pro spotřebitele a zařízení digitální televize určených pro spotřebitele

1. Členské státy zajistí interoperabilitu automobilových rádiových přijímačů a zařízení digitální televize určených pro spotřebitele v souladu s přílohou XI.

2. Členské státy mohou přijmout opatření s cílem zajistit interoperabilitu jiných rádiových přijímačů určených pro spotřebitele, přičemž omezí dopad na trh přijímačů rádiového vysílání nízké hodnoty a zajistí, aby se tato opatření nevztahovala na výrobky, u nichž je rádiový přijímač čistě doplňkové povahy, jako jsou například chytré telefony, a na zařízení používaná radioamatéry.

3. Členské státy vyzývají poskytovatele digitálních televizních služeb, aby ve vhodných případech zajistili, že zařízení digitální televize, jež svým koncovým uživatelům poskytují, jsou interoperabilní, tak aby v případech, kdy je to technicky proveditelné, bylo možné zařízení digitální televize použít i u jiných poskytovatelů digitálních televizních služeb.

Aniž je dotčen čl. 5 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ( 5 ), členské státy zajistí, aby při ukončení své smlouvy měli koncoví uživatelé možnost prostřednictvím bezplatného a snadného postupu zařízení digitální televize vrátit, ledaže poskytovatel prokáže, že dané zařízení je plně interoperabilní s digitálními televizními službami jiných poskytovatelů včetně těch, k nimž daný koncový uživatel přešel.

U zařízení digitální televize, která jsou v souladu s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo s jejich částmi, se má za to, že splňují požadavek interoperability stanovený v druhém pododstavci, na který se uvedené normy nebo jejich části vztahují.

Článek 114

Povinnosti ve veřejném zájmu

1. Členské státy mohou uložit přiměřené povinnosti ve veřejném zájmu ohledně přenosu určeného rozhlasového a televizního vysílání a souvisejících doplňkových služeb, zejména služeb v oblasti dostupnosti, aby byl umožněn vhodný přístup koncovým uživatelům se zdravotním postižením, a v oblasti dat na podporu služeb televize s internetem a elektronických programových průvodců; tyto povinnosti mohou uložit podnikům ve své příslušnosti, které zajišťují sítě elektronických komunikací a poskytují služby elektronických komunikací používané pro veřejné šíření rozhlasového či televizního vysílání, pokud tyto sítě a služby využívá významný počet koncových uživatelů jako hlavní prostředek pro příjem rozhlasového a televizního vysílání. Uvedené povinnosti se ukládají pouze tehdy, jsou-li nezbytně nutné k dosažení cílů obecného zájmu jasně vymezených každým členským státem, a musí být přiměřené a transparentní.

2. Do 21. prosince 2019 a poté každých pět let členské státy přezkoumají povinnosti uvedené v odstavci 1, ledaže takový přezkum provedly během předchozích čtyř let.

3. Pravomoc členských států stanovit odpovídající případné úhrady, pokud jde o opatření přijatá v souladu s tímto článkem, není dotčena ani odstavcem 1 tohoto článku ani čl. 59 odst. 2, přičemž musí být současně zajištěno, aby za obdobných okolností neexistovala žádná diskriminace ve vztahu k poskytovatelům sítí a služeb elektronických komunikací. Pokud je stanoveno poskytnutí úhrady, členské státy zajistí, aby tato povinnost byla jasně vymezena ve vnitrostátním právu, případně včetně kritérií výpočtu této úhrady. Členské státy rovněž zajistí, aby byla úhrada poskytována přiměřeným a transparentním způsobem.

Článek 115

Poskytování doplňkových služeb

1. Aniž je dotčen čl. 88 odst. 2, členské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány měly možnost vyžadovat od všech poskytovatelů služeb přístupu k internetu nebo veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, aby bezplatně zpřístupnili všechny nebo některé doplňkové služby uvedené v příloze VI části B, pokud je to technicky proveditelné, a všechny nebo některé doplňkové služby uvedené v příloze VI části A.

2. Při uplatňování odstavce 1 mohou členské státy jít nad rámec seznamu doplňkových služeb v částech A a B přílohy VI, s cílem zajistit vyšší míru ochrany spotřebitele.

3. Členský stát se může rozhodnout neuplatňovat na celém svém území nebo jeho části odstavec 1, pokud po zohlednění názorů zainteresovaných stran dospěje k názoru, že přístup k těmto službám je dostatečný.

Článek 116

Úprava příloh

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 117, jimiž se mění přílohy V, VI, IX, X a XI s cílem přizpůsobit je technickému a společenskému vývoji nebo změnám v poptávce na trhu.

ČÁST IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 117

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 75, 109 a 116 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. prosince 2018. Komise vyhotoví zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 75, 109 a 116 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 75, 109 a 116 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 118

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor (Komunikační výbor). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. V případě prováděcích aktů uvedených v čl. 28 odst. 4 druhém pododstavci je Komisi nápomocen Výbor pro rádiové spektrum zřízený čl. 3 odst. 1 rozhodnutí č. 676/2002/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá člen výboru. V tomto případě předseda svolá v přiměřené lhůtě zasedání výboru.

4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na článek 8 uvedeného nařízení.

Článek 119

Výměna informací

1. Komise poskytne Komunikačnímu výboru veškeré příslušné informace o výsledku pravidelných konzultací se zástupci operátorů sítí, poskytovatelů služeb, uživatelů, spotřebitelů, výrobců a odborů, jakož i s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

2. Komunikační výbor, s ohledem na politiku Unie v oblasti elektronických komunikací, podporuje výměnu informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí o situaci a vývoji regulačních činností týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací.

Článek 120

Zveřejňování informací

1. Členské státy zajistí, aby byly veřejně zpřístupněny aktuální informace týkající se provádění této směrnice takovým způsobem, který všem zainteresovaným stranám zajistí snadný přístup k daným informacím. Členské státy zveřejní ve vnitrostátním úředním věstníku oznámení, v němž uvedou, jak a kde jsou informace zveřejňovány. První takové oznámení se zveřejní do 21. prosince 2020 a poté se oznámení zveřejňuje při každé změně informací, které jsou v něm obsaženy.

2. Členské státy předloží Komisi kopii všech takových oznámení ke dni jejich zveřejnění. Komise případně předá tyto informace Komunikačnímu výboru.

3. Členské státy zajistí, aby byly veškeré příslušné informace o právech, podmínkách, postupech, poplatcích a rozhodnutích týkajících se všeobecných oprávnění, práv na užívání a práv na instalování zařízení zveřejňovány a aktualizovány vhodným způsobem tak, aby všem zainteresovaným stranám byl poskytnut snadný přístup k takovým informacím.

4. Pokud jsou informace uvedené v odstavci 3, zejména informace týkající se postupů a podmínek spojených s právy na instalování zařízení, spravovány na různých úrovních státní správy, příslušný orgán při zohlednění nákladů s tím spojených vynaloží veškeré přiměřené úsilí v zájmu vytvoření uživatelsky vstřícného přehledu veškerých takových informací, včetně informací o příslušných úrovních státní správy a příslušných orgánech, s cílem usnadnit předkládání žádostí o udělení práva na instalování zařízení.

5. Členské státy zajistí zveřejňování určitých povinností uložených podnikům podle této směrnice spolu s určením trhů produktů a služeb a zeměpisných trhů. S výhradou potřeby ochrany obchodního tajemství zajistí, aby aktuální informace byly veřejně dostupné tak, aby všechny zainteresované strany měly snadný přístup k těmto informacím.

6. Členské státy poskytují Komisi informace, které zveřejňují podle odstavce 5. Komise zpřístupní tyto informace ve snadno přístupné formě a popřípadě předá informace Komunikačnímu výboru.

Článek 121

Oznamování a sledování

1. Do 21. prosince 2020 a poté při každé změně oznámí vnitrostátní regulační orgány Komisi názvy podniků určených jako podniky mající povinnosti univerzální služby podle čl. 85 odst. 2, článku 86 nebo 87.

2. Vnitrostátní regulační orgány oznámí Komisi názvy podniků označených jako podniky s významnou tržní silou pro účely této směrnice a povinnosti uložené těmto podnikům podle této směrnice. Jakékoli změny ovlivňující povinnosti uložené podnikům nebo týkající se podniků dotčených touto směrnicí se neprodleně oznamují Komisi.

Článek 122

Postupy pro přezkum

1. Do 21. prosince 2025 a poté každých pět let Komise přezkoumá fungování této směrnice a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

V těchto přezkumech se vyhodnotí zejména dopady čl. 61 odst. 3 a článků 76, 78 a 79 na trh a otázka, zda pravomoc k zásahu ex ante a jiné pravomoci k zásahu podle této směrnice postačují k tomu, aby vnitrostátním regulačním orgánům umožňovaly reagovat na nekonkurenční oligopolní tržní struktury a zajistit, aby i nadále na trzích elektronických komunikací probíhala hospodářská soutěž ku prospěchu koncových uživatelů.

Za tímto účelem může Komise požadovat od členských států informace, které musí být poskytnuty bez zbytečného odkladu.

2. Do 21. prosince 2025 a poté každých pět let Komise přezkoumá rozsah univerzální služby, zejména s cílem předložit Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu nebo nové vymezení rozsahu.

Při tomto přezkumu se přihlédne k sociálnímu, hospodářskému a technologickému vývoji a zohlední se mimo jiné mobilita a rychlost přenosu dat s ohledem na převládající technologie používané většinou koncových uživatelů. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledku přezkumu.

3. Do 21. prosince 2021 a poté každé tři roky BEREC vydá stanovisko k vnitrostátnímu uplatňování a fungování všeobecného oprávnění a o jejich dopadu na fungování vnitřního trhu.

Komise může při maximálním zohlednění stanoviska BEREC vydat zprávu o uplatňování části I kapitoly II hlavy II a přílohy I a může předložit legislativní návrh na změnu uvedených ustanovení, pokud to považuje za nutné v zájmu odstranění překážek, které brání řádnému fungování vnitřního trhu.

Článek 123

Zvláštní přezkumný postup týkající se práv koncových uživatelů

1. BEREC sleduje vývoj trhu a technologický vývoj ohledně jednotlivých druhů služeb elektronických komunikací a do 21. prosince 2021 a poté každé tři roky, nebo na základě odůvodněné žádosti alespoň dvou členských států ze svých členů vydá stanovisko k tomuto vývoji a k jeho dopadu na uplatňování části III hlavy III.

V uvedeném stanovisku BEREC posoudí, do jaké míry část III hlava III splňuje cíle stanovené v článku 3. Stanovisko vezme v potaz zejména oblast působnosti části III hlavy III, pokud jde o dotčené druhy služeb elektronických komunikací. Za účelem vypracování stanoviska zanalyzuje BEREC zejména tyto aspekty:

do jaké míry mají koncoví uživatelé všech služeb elektronických komunikací možnost činit svobodná a informovaná rozhodnutí, a to i na základě úplných smluvních informací, a mají možnost snadno změnit svého poskytovatele služeb elektronických komunikací;

do jaké míry případný nedostatek možností uvedených v písmenu a) vedl k narušením trhu nebo způsobil koncovým uživatelům újmu;

do jaké míry je účinný přístup k tísňovým službám znatelně ohrožen nedostatečnou interoperabilitou nebo nepostačujícím technologickým vývojem, zejména v důsledku zvýšeného využívání interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech;

pravděpodobné náklady na jakékoli potenciální úpravy povinností uvedených v části III hlavě III nebo dopad na inovace pro poskytovatele služeb elektronických komunikací.

2. Komise s maximálním přihlédnutím ke stanovisku BEREC zveřejní zprávu o uplatňování části III hlavy III a předloží legislativní návrh na změnu uvedené hlavy, pokud to považuje za nezbytné k zajištění toho, aby byly cíle stanovené v článku 3 nadále plněny.

Článek 124

Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní do 21. prosince 2020 právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Členské státy budou tyto předpisy používat od 21. prosince 2020.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se čl. 53 odst. 2, 3 a 4 této směrnice použijí od 20. prosince 2018, pokud byly stanoveny harmonizované podmínky technickými prováděcími opatřeními v souladu s rozhodnutím č. 676/2002/ES s cílem umožnit užívání rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové sítě a služby. Ve vztahu k pásmům rádiového spektra, pro něž nebyly harmonizované podmínky stanoveny do 20. prosince 2018, se čl. 53 odst. 2, 3 a 4 této směrnice použije ode dne přijetí technických prováděcích opatření v souladu s článkem 4 rozhodnutí č. 676/2002/ES.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku uplatňují členské státy opatření nezbytná k dosažení souladu s článkem 54 od 31. prosince 2020.

3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 125

Zrušovací ustanovení

Směrnice 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/21/ES a 2002/22/ES uvedené v příloze XII části A se zrušují s účinkem od 21. prosince 2020, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnosti uvedených v příloze XII části B.

Článek 5 rozhodnutí č. 243/2012/EU se zrušuje s účinkem od 21. prosince 2020.

Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XIII.

Článek 126

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 127

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

PŘÍLOHA I

SEZNAM PODMÍNEK, KTERÉ MOHOU BÝT SPOJENY S VŠEOBECNÝMI OPRÁVNĚNÍMI, S PRÁVY NA UŽÍVÁNÍ RÁDIOVÉHO SPEKTRA A S PRÁVY NA UŽÍVÁNÍ ČÍSLOVACÍCH ZDROJŮ

Tato příloha stanoví maximální seznam podmínek, které mohou být spojeny s všeobecnými oprávněními pro sítě a služby elektronických komunikací kromě interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech (část A), pro sítě elektronických komunikací (část B) a pro služby elektronických komunikací kromě interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech (část C), s právy na užívání rádiového spektra (část D) a s právy na užívání číslovacích zdrojů (část E).

A. Obecné podmínky, které mohou být spojeny s všeobecným oprávněním

Správní poplatky v souladu s článkem 16.

Ochrana osobních údajů a soukromí specifická pro odvětví elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2002/58/ES.

Informace poskytované v rámci oznamovacího postupu podle článku 12 a pro jiné účely uvedené v článku 21.

Umožnění zákonného odposlechu příslušnými vnitrostátními orgány v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a se směrnicí 2002/58/ES.

Podmínky používání komunikace veřejných orgánů s obyvatelstvem za účelem varování veřejnosti před bezprostředním nebezpečím nebo zmírnění následků velkých katastrof.

Podmínky používání během velkých katastrof nebo mimořádných vnitrostátních situací za účelem zajištění komunikace mezi tísňovými službami a úřady.

Povinnosti poskytnout přístup, jiné než uvedené v článku 13, vztahující se na podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací.

Opatření pro zajištění souladu s normami nebo specifikacemi uvedenými v článku 39.

Povinnost transparentnosti vztahující se na poskytovatele veřejných sítí elektronických komunikací poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací k zajištění spojení mezi koncovými body v souladu s cíli a zásadami stanovenými v článku 3 a v nezbytných a přiměřených případech i přístup příslušných orgánů k těmto informacím nezbytný pro ověření jejich přesnosti.

B. Zvláštní podmínky, které mohou být spojeny s všeobecným oprávněním pro zajišťování sítí elektronických komunikací

Propojení sítí v souladu s touto směrnicí.

Povinnosti ve veřejném zájmu („must carry“) v souladu s touto směrnicí.

Opatření v souladu s právem Unie na ochranu veřejného zdraví před elektromagnetickými poli způsobenými sítěmi elektronických komunikací, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlední doporučení 1999/519/ES.

Zachování integrity veřejných sítí elektronických komunikací v souladu s touto směrnicí včetně podmínek pro zabránění elektromagnetickému rušení mezi sítěmi nebo službami elektronických komunikací v souladu se směrnicí 2014/30/EU.

Zabezpečení veřejných sítí proti neoprávněnému přístupu podle směrnice 2002/58/ES.

Podmínky pro užívání rádiového spektra v souladu s čl. 7 odst. 2 směrnice 2014/53/EU, pokud takové užívání nepodléhá udělování individuálních práv na užívání v souladu s čl. 46 odst. 1 a článkem 48 této směrnice.

C. Zvláštní podmínky, které mohou být spojeny s všeobecným oprávněním pro poskytování služeb elektronických komunikací kromě interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech

Interoperabilita služeb v souladu s touto směrnicí.

Dostupnost čísel z národního číslovacího plánu, univerzálních mezinárodních bezplatných telefonních čísel (UIFN) a pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné, z číslovacích plánů ostatních členských států pro koncové uživatele a podmínky v souladu s touto směrnicí.

Pravidla ochrany spotřebitelů specifická pro odvětví elektronických komunikací.

Omezení týkající se vysílání nedovoleného obsahu v souladu se směrnicí 2000/31/ES a omezení týkající se vysílání škodlivého obsahu v souladu se směrnicí 2010/13/EU.

D. Podmínky, které mohou být spojeny s právy na užívání rádiového spektra

Povinnost poskytovat službu nebo používat druh technologie v rámci omezení podle článku 45, případně včetně požadavků na pokrytí a kvalitu služby.

Efektivní a účinné užívání rádiového spektra v souladu s touto směrnicí.

Technické a provozní podmínky nutné proto, aby bylo zabráněno škodlivému rušení a bylo chráněno veřejné zdraví před elektromagnetickými poli, pokud se takové podmínky liší od podmínek uvedených ve všeobecném oprávnění, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlední doporučení 1999/519/ES.

Maximální trvání v souladu s článkem 49, s výhradou veškerých změn v národním plánu přidělování kmitočtů.

Převod nebo pronájem práv z podnětu držitele práv a podmínky pro takový převod v souladu s touto směrnicí.

Poplatky za práva na užívání v souladu s článkem 42.

Jakékoliv závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v rámci postupu udělení nebo obnovy oprávnění před tím, než bylo oprávnění uděleno, nebo v příslušných případech před výzvou k podání žádosti o práva na užívání.

Povinnosti týkající se sdružování nebo sdílení rádiového spektra nebo umožnění přístupu k rádiovému spektru ostatním uživatelům ve zvláštních regionech nebo na vnitrostátní úrovni.

Povinnosti v rámci příslušných mezinárodních dohod týkajících se užívání pásem rádiového spektra.

10.

Zvláštní povinnosti pro experimentální využívání pásem rádiového spektra.

E. Podmínky, které mohou být spojeny s právy na užívání číslovacích zdrojů

Označení služby, pro kterou bude číslo užíváno, včetně všech požadavků spojených s poskytováním dané služby, a aby se předešlo pochybnostem, zásady stanovování sazeb a maximálních cen, které je možno použít pro určitou skupinu čísel s cílem zajistit ochranu spotřebitelů v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. d).

Efektivní a účinné užívání číslovacích zdrojů v souladu s touto směrnicí.

Požadavky na přenositelnost čísel v souladu s touto směrnicí.

Povinnost poskytovat informace o veřejných seznamech koncových uživatelů pro účely článku 112.

Maximální trvání v souladu s článkem 94, s výhradou veškerých změn v národním číslovacím plánu.

Převod práv z podnětu držitele práv a podmínky pro takový převod v souladu s touto směrnicí, včetně jakékoli podmínky, že právo na užívání čísla je závazné pro všechny podniky, na něž jsou práva převedena.

Poplatky za práva na užívání v souladu s článkem 95.

Jakékoli závazky, které podniky nabývající právo na užívání převzaly v průběhu konkurenčního nebo srovnávacího výběrového řízení.

Povinnosti v rámci příslušných mezinárodních dohod týkajících se užívání čísel.

10.

Povinnosti týkající se extrateritoriálního užívání čísel v rámci Unie, jejichž cílem je zajistit dodržování pravidel na ochranu spotřebitele a jiných pravidel týkajících se čísel v jiných členských státech, než je členský stát s daným kódem země.

PŘÍLOHA II

PODMÍNKY PRO PŘÍSTUP KE SLUŽBÁM DIGITÁLNÍ TELEVIZE A ROZHLASU VYSÍLANÝM PRO DIVÁKY A POSLUCHAČE V UNII

Část I

Podmínky pro systémy podmíněného přístupu uplatňované v souladu s čl. 62 odst. 1

V souvislosti s podmíněným přístupem ke službám digitální televize a rozhlasu vysílaným pro diváky a posluchače v Unii, nezávisle na přenosových prostředcích, musí členské státy zajistit v souladu s článkem 62, aby se uplatnily tyto podmínky:

všechny podniky poskytující služby s podmíněným přístupem, nezávisle na přenosových prostředcích, které poskytují služby přístupu k digitálním televizním a rozhlasovým službám a na jejichž službách přístupu jsou závislí provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání při pokrytí všech skupin potenciálních diváků nebo posluchačů, mají:

—

nabízet všem provozovatelům rozhlasového a televizního vysílání na spravedlivém, přiměřeném a nediskriminačním základě, který je slučitelný s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže, technické služby, které umožňují příjem digitálně přenášených služeb provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání divákům nebo posluchačům, kteří k tomu jsou oprávněni prostřednictvím dekodérů, které spravují operátoři služeb, a dodržovat právo Unie v oblasti hospodářské soutěže,

—

vést oddělené účetnictví, které se týká jejich činnosti jakožto poskytovatelů služeb s podmíněným přístupem;

při udělování licencí výrobcům zařízení určených pro spotřebitele mají držitelé práv z průmyslového vlastnictví týkajících se produktů a systémů podmíněného přístupu zajistit spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky. S přihlédnutím k technickým a obchodním faktorům nemají držitelé práv vázat udílení licencí na podmínky, které zakazují, zabraňují či odrazují zahrnout do téhož produktu:

—

společné rozhraní, které umožňuje připojení k několika dalším přístupovým systémům, nebo

—

prostředky specifické pro jiný přístupový systém za předpokladu, že držitel licence dodržuje příslušné a přiměřené podmínky, které mu zajišťují bezpečnost transakcí operátorů systémů podmíněného přístupu.

Část II

Další zařízení, na která mohou být uplatněny podmínky podle čl. 61 odst. 2 písm. d)

přístup k API;

přístup k EPG.

PŘÍLOHA III

KRITÉRIA PRO STANOVENÍ VELKOOBCHODNÍCH SAZEB ZA UKONČENÍ HLASOVÉHO VOLÁNÍ

Zásady, kritéria a parametry pro stanovení sazeb na velkoobchodních trzích s ukončením hlasového volání v pevných a mobilních sítích podle čl. 75 odst. 1:

sazby vycházejí z náhrady nákladů, které vzniknou efektivnímu operátorovi; ocenění efektivních nákladů vychází z hodnot běžných nákladů; metodika účtování nákladů pro výpočet efektivních nákladů vychází z modelování založeného na přístupu zdola nahoru s použitím dlouhodobých s provozem souvisejících přírůstkových nákladů na poskytování velkoobchodní služby ukončení hlasových volání třetím stranám;

příslušné přírůstkové náklady na velkoobchodní službu ukončení hlasového volání jsou dány rozdílem mezi celkovými dlouhodobými náklady operátora, který poskytuje celou paletu svých služeb, a celkovými dlouhodobými náklady tohoto operátora, jenž třetím stranám neposkytuje velkoobchodní službu ukončení hlasového volání;

k příslušnému přírůstku za ukončení hlasového volání se z nákladů souvisejících s provozem přiřadí pouze ty náklady, které by nevznikly, pokud by velkoobchodní služba ukončení hlasového volání nebyla poskytována;

náklady související s dodatečnou kapacitou sítě se zahrnou pouze v rozsahu, v němž jsou vynuceny potřebou zvýšit kapacitu za účelem přenosu dodatečného provozu souvisejícího s velkoobchodním ukončením hlasového volání;

z přírůstku za ukončení hlasového volání v mobilních sítích jsou vyloučeny poplatky za rádiové spektrum;

zahrnou se pouze ty velkoobchodní komerční náklady, které přímo souvisí s poskytováním velkoobchodní služby ukončení hlasového volání třetím stranám;

u všech operátorů pevných sítí bez ohledu na jejich velikost se má za to, že poskytují služby ukončení hlasového volání při stejných jednotkových nákladech jako efektivní operátor;

u operátorů mobilních sítí se minimální efektivní rozsah stanoví jako tržní podíl činící alespoň 20 %;

příslušným způsobem odepisování aktiv jsou ekonomické odpisy a

volba technologie modelovaných sítí je zaměřena do budoucna, zakládá se na páteřní síti na bázi protokolu IP a zohledňuje různé technologie, které se v období platnosti maximální sazby pravděpodobně budou používat; v případě pevných sítí se u volání uvažuje výhradně komutace paketů.

PŘÍLOHA IV

KRITÉRIA PRO POSUZOVÁNÍ NABÍDEK NA SPOLEČNÉ INVESTICE

Při posuzování nabídky na společnou investici podle čl. 76 odst. 1 vnitrostátní regulační orgán ověří, zda jsou splněna přinejmenším níže uvedená kritéria. Vnitrostátní regulační orgány mohou zvážit doplnění dalších kritérií, pokud jsou s ohledem na specifické místní podmínky a strukturu trhu potřebná k zajištění přístupnosti potenciálních investorů pro účely společných investic:

Nabídka na společnou investici je po dobu životnosti sítě vybudované na základě nabídky na společnou investici otevřena jakémukoli podniku na nediskriminačním základě. Podnik určený jako podnik s významnou tržní silou může do nabídky zahrnout přiměřené podmínky týkající se finanční způsobilosti podniku, takže potenciální spoluinvestoři například musí prokázat schopnost postupného splácení, podle nějž se plánuje zavádění, nebo přijetí strategického plánu, na jehož základě se vypracovávají střednědobé plány zavádění, atd.

Nabídka na společnou investici je transparentní:

—

nabídka je dostupná a snadno identifikovatelná na webových stránkách podniku určeného jako podnik s významnou tržní silou,

—

podmínky se všemi podrobnostmi, včetně právní formy dohody o společné investici a v příslušných případech hlavních bodů pravidel řízení nástroje pro společnou investici, jsou zpřístupněny bez zbytečného odkladu všem potenciálním uchazečům, kteří projevili zájem, a

—

proces, například plán pro vytvoření a rozvoj projektu společné investice, je stanoven předem, je jasně a písemně vysvětlen každému potenciálnímu spoluinvestorovi a všechny významné dílčí cíle jsou jasně sdělovány všem podnikům bez jakékoli diskriminace.

Nabídka na společnou investici obsahuje takové podmínky pro potenciální spoluinvestory, které podporují udržitelnou hospodářskou soutěž v dlouhodobém horizontu, zejména:

—

všem podnikům jsou nabídnuty spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky pro účast na dohodě o společné investici s ohledem na okamžik, kdy se připojí, včetně požadovaného finančního protiplnění za získání zvláštních práv, ochrany poskytované spoluinvestorům prostřednictvím těchto práv jak ve fázi výstavby, tak ve fázi využívání, například udělením nezcizitelných práv na užívání po očekávanou dobu životnosti sítě financované ze společné investice, a podmínek pro připojení se k dohodě o společné investici a její případné ukončení. Nediskriminační podmínky v této souvislosti neznamenají, že všem potenciálním spoluinvestorům musí být nabídnuty přesně stejné podmínky včetně finančních, ale že všechny rozdíly v nabízených podmínkách jsou odůvodněny týmiž objektivními, transparentními, nediskriminačními a předvídatelnými kritérii, jako je počet přípojek koncových uživatelů, který je předmětem závazku,

—

nabídka umožňuje flexibilitu, pokud jde o hodnotu a časový plán závazků poskytnutých jednotlivými spoluinvestory, například formou dohodnutého a potenciálně rostoucího procentního podílu z celkového počtu přípojek koncových uživatelů v dané oblasti, k nimž se spoluinvestoři mohou postupně zavázat a jejichž jednotkový objem se stanoví tak, aby menší spoluinvestoři s omezenými zdroji mohli vstoupit do společné investice v přiměřeném, minimálním rozsahu a postupně zvyšovat svou účast, ale byly zaručeny přiměřené úrovně počátečního závazku. Při stanovení finančních protiplnění požadovaných od jednotlivých spoluinvestorů se musí zohlednit skutečnost, že investoři v časnější fázi podstupují vyšší riziko a dříve vynakládají kapitál,

—

příplatek, který se časem zvyšuje, je třeba považovat za odůvodněný v případě závazků učiněných v pozdějších fázích a pro nové spoluinvestory, kteří do společné investice vstupují až po zahájení projektu, aby se zohlednilo klesající riziko a předešlo motivaci k zadržování kapitálu v raných fázích,

—

dohoda o společné investici umožňuje spoluinvestorům převést nabytá práva na jiné spoluinvestory nebo třetí strany ochotné připojit se k dohodě o společné investici, s výhradou toho, že podnik, na nějž jsou práva převáděna, musí splnit všechny původní povinnosti převodce podle dohody o společné investici,

—

spoluinvestoři si za spravedlivých a přiměřených podmínek navzájem udělují práva přístupu k infrastruktuře, jež je předmětem společné investice, pro účely poskytování navazujících služeb, též koncovým uživatelům, a to na základě transparentních podmínek, které jsou transparentně uvedeny v nabídce na společnou investici a v následné dohodě, zejména pokud jsou spoluinvestoři individuálně a odděleně odpovědní za zavedení konkrétních částí sítě. Je-li vytvořen nástroj pro společnou investici, poskytuje přímo či nepřímo přístup k síti všem spoluinvestorům na základě rovnocennosti vstupů a za spravedlivých a přiměřených podmínek, včetně finančních podmínek odrážejících různé úrovně rizika podstupovaného jednotlivými spoluinvestory.

Nabídka na společnou investici musí zaručit udržitelnou investici, která pravděpodobně splní budoucí potřeby, a to zaváděním nových síťových prvků, které významně přispívají k zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou.

PŘÍLOHA V

MINIMÁLNÍ SOUBOR SLUŽEB, KTERÉ V SOULADU S ČL. 84 ODST. 3 MUSÍ BÝT SCHOPNA PODPOROVAT SLUŽBA PŘIMĚŘENÉHO ŠIROKOPÁSMOVÉHO PŘÍSTUPU K INTERNETU

E-mail

Vyhledávače umožňující vyhledávat a nacházet všechny druhy informací

Základní on-line nástroje pro odbornou přípravu a vzdělávání

On-line noviny nebo zprávy

On-line nakupování nebo objednávání zboží nebo služeb

Hledání zaměstnání a nástroje pro hledání zaměstnání

Navazování profesních kontaktů

Internetové bankovnictví

Využívání služeb elektronické veřejné správy (eGovernment)

10)

Sociální média a zasílání rychlých zpráv (instant messaging)

11)

Volání a videohovory (ve standardní kvalitě)

PŘÍLOHA VI

POPIS DOPLŇKOVÝCH SLUŽEB A SLUŽEB UVEDENÝCH V ČLÁNKU 88 (KONTROLA VÝDAJŮ), ČLÁNKU 115 (DOPLŇKOVÉ SLUŽBY) A ČLÁNKU 106 (ZMĚNA POSKYTOVATELE A PŘENOSITELNOST ČÍSEL)

Část A

Doplňkové služby a služby uvedené v článcích 88 a 115

Uplatňuje-li se část A na základě článku 88, je použitelná na spotřebitele a jiné kategorie koncových uživatelů, pokud členské státy rozšířily skupinu příjemců čl. 88 odst. 2.

Uplatňuje-li se část A na základě článku 115, je použitelná na kategorie koncových uživatelů stanovené členskými státy, s výjimkou písmen c), d) a g) této části, které jsou použitelné pouze na spotřebitele.

Podrobný rozpis účtů

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány, s výhradou požadavků příslušných právních předpisů o ochraně osobních údajů a soukromí, mohly stanovit základní úroveň podrobného rozpisu účtů, které mají být koncovým uživatelům bezplatně nabízeny poskytovateli, aby koncoví uživatelé mohli:

ověřovat a kontrolovat ceny za využívání služeb přístupu k internetu nebo hlasových komunikačních služeb, resp. za interpersonální komunikační služby založené na číslech v případě článku 115, a

ii)

odpovídajícím způsobem sledovat toto používání a výdaje a mít tak přiměřený stupeň kontroly nad svými účty.

Popřípadě lze koncovým uživatelům nabízet ještě podrobnější rozpis účtů za přiměřenou cenu nebo bezplatně.

Tento podrobný rozpis účtů výslovně uvádí totožnost dodavatele a dobu poskytování služeb se zvýšenou sazbou, ledaže koncový uživatel požádal o to, aby tyto informace nebyly uvedeny.

Volání, za něž volající koncový uživatel neplatí, včetně volání na poradenské linky, nemusí být uvedena v podrobném rozpisu účtů volajícího koncového uživatele.

Vnitrostátní regulační orgány mohou uložit operátorům, aby bezplatně poskytovali identifikaci volajícího.

Bezplatné selektivní blokování odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv nebo, je-li to technicky proveditelné, jiných podobných aplikací se zvýšenou sazbou

Jedná se o doplňkovou službu, jejímž prostřednictvím může koncový uživatel, který o to požádá poskytovatele hlasové komunikační služby, resp. interpersonální komunikační služby založené na číslech v případě článku 115, bezplatně blokovat určené druhy odchozích volání, textových zpráv nebo multimediálních zpráv nebo jiné podobné aplikace se zvýšenou sazbou nebo volání na určené druhy čísel.

Systémy předplatného

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohly od poskytovatelů požadovat, aby nabízeli spotřebitelům službu umožňující předplacení přístupu k veřejné síti elektronických komunikací a využívání hlasových komunikačních služeb, nebo služeb přístupu k internetu nebo interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech v případě článku 115.

Postupné splácení poplatků za připojení

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány mohly od poskytovatelů požadovat, aby umožnili spotřebitelům postupné splácení poplatků za připojení k veřejné síti elektronických komunikací.

Neplacení účtů

Členské státy povolí zvláštní opatření, která řeší problematiku neplacení účtů vystavených poskytovateli; tato opatření musí být přiměřená, nediskriminační a musí být zveřejněna. Tato opatření mají zajistit, aby koncoví uživatelé byli předem řádně upozorněni na všechny důsledky neplacení účtu, tj. na přerušení služby nebo odpojení. S výjimkou případů podvodu, soustavného opožděného placení nebo neplacení mají tato opatření zajistit, pokud je to technicky proveditelné, aby se jakékoli přerušení služby týkalo pouze dotyčné služby. Odpojení z důvodu neplacení účtů by mělo následovat až po řádném upozornění koncového uživatele. Členské státy mohou umožnit, aby úplnému odpojení předcházelo období omezení služeb, během něhož jsou povolena pouze ta volání, která nejsou pro koncového uživatele zpoplatněna (například volání na číslo 112), a minimální úroveň služby přístupu k internetu, kterou vymezí členské státy s ohledem na vnitrostátní podmínky.

Poradenství ohledně sazeb

Jedná se o doplňkovou službu, jejímž prostřednictvím mohou koncoví uživatelé požádat poskytovatele o sdělení informací o případných alternativních levnějších sazbách.

Kontrola nákladů

Jedná se o doplňkovou službu, jejímž prostřednictvím nabízejí poskytovatelé, považují-li to příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány za náležité, další způsoby kontroly nákladů spojených s hlasovými komunikačními službami nebo službami přístupu k internetu, resp. interpersonálními komunikačními službami založenými na číslech v případě článku 115, včetně bezplatných upozornění spotřebitelů v případě neobvyklé spotřeby.

Deaktivace vyúčtování třetích stran

Jedná se o doplňkovou službu, s jejíž pomocí mohou koncoví uživatelé deaktivovat možnost, aby třetí strany, které jsou poskytovateli služeb, využívaly vyúčtování poskytovatele služby přístupu k internetu nebo poskytovatele veřejně dostupné interpersonální komunikační služby k vyúčtování svých produktů nebo služeb.

Část B

Doplňkové služby uvedené v článku 115

Identifikace volajícího

Volanému se zobrazuje číslo volajícího ještě před přijetím hovoru.

Tato doplňková služba je poskytována v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů a soukromí, zejména se směrnicí 2002/58/ES.

V mezích technické proveditelnosti by měli operátoři poskytovat údaje a signály k usnadnění nabídky služby určení totožnosti volajícího a tónové volby i za hranicemi členského státu.

Přeposílání e-mailů nebo přístup k e-mailům po ukončení smlouvy s poskytovatelem služby přístupu k internetu

Jedná se o doplňkovou službu, díky níž mohou koncoví uživatelé, kteří ukončí smlouvu s určitým poskytovatelem služby přístupu k internetu, na žádost a bezplatně po období, které vnitrostátní regulační orgán považuje za potřebné a přiměřené, mít přístup ke svým e-mailům doručeným na e-mailovou adresu či adresy využívající obchodní název nebo ochrannou známku bývalého poskytovatele, nebo mít e-maily zasílané na danou adresu či adresy přeposílány po uvedené období na novou emailovou adresu, kterou si koncový uživatel určí.

Část C

Uplatňování ustanovení o přenositelnosti čísla podle článku 106

Požadavek, aby si všichni koncoví uživatelé s čísly z národního číslovacího plánu, kteří o to požádají, mohli ponechat své číslo (svá čísla) nezávisle na podniku, který službu poskytuje, se vztahuje

v případě zeměpisných čísel na konkrétní místo a

v případě nezeměpisných čísel na každé místo.

Tato část se nevztahuje na přenos čísel mezi sítěmi poskytujícími služby v pevném místě a mobilními sítěmi.

PŘÍLOHA VII

VÝPOČET PŘÍPADNÝCH ČISTÝCH NÁKLADŮ NA POVINNOSTI UNIVERZÁLNÍ SLUŽBY A VYTVOŘENÍ MECHANISMŮ NÁHRADY NEBO ROZDĚLOVÁNÍ V SOULADU S ČLÁNKY 89 A 90

Část A

Výpočet čistých nákladů

Povinnostmi univerzální služby se rozumějí povinnosti týkající se poskytování univerzální služby podle článků 84 až 87, které členský stát uložil podniku.

Vnitrostátní regulační orgány zváží všechny prostředky k zajištění potřebné motivace podniků (určených nebo neurčených) k plnění povinností univerzální služby s ohledem na rentabilitu. Při provádění výpočtu se mají čisté náklady na povinnosti univerzální služby vypočítat jako rozdíl mezi čistými náklady kteréhokoli podniku na provoz při dodržování povinností univerzální služby a na provoz bez povinnosti univerzální služby. Důkladnou pozornost je třeba věnovat přesnému vyčíslení nákladů, kterým by se podnik vyhnul, kdyby neměl povinnosti univerzální služby. Výpočet čistých nákladů zohlední výhody, včetně nehmotných výhod, které má poskytovatel univerzální služby.

Výpočet má vycházet z nákladů připadajících na:

prvky vymezených služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami.

Tato kategorie může zahrnovat prvky služeb, jako je přístup k tísňovým telefonním službám, poskytování některých veřejných telefonních automatů, poskytování některých služeb nebo zařízení pro koncové uživatele se zdravotním postižením atd.;

ii)

určité koncové uživatele nebo skupiny koncových uživatelů, kterým lze při zohlednění nákladů na zajišťování zmíněné sítě a poskytování zmíněné služby, získaných výnosů a zeměpisného zprůměrování cen uloženého členským státem poskytovat službu pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami.

Tato kategorie zahrnuje koncové uživatele nebo skupiny koncových uživatelů, kterým by nebyla poskytnuta služba komerčním poskytovatelem, který neměl povinnost poskytovat univerzální službu.

Výpočet čistých nákladů určitých aspektů povinností univerzální služby se provádí odděleně tak, aby se zabránilo dvojímu zaúčtování jakýchkoli přímých nebo nepřímých výhod a nákladů. Celkové čisté náklady na povinnosti univerzální služby podniku se vypočítávají jako souhrn čistých nákladů vzniklých z jednotlivých součástí povinností univerzální služby při zohlednění veškerých nehmotných výhod. Vnitrostátní regulační orgán je odpovědný za ověření čistých nákladů.

Část B

Náhrada čistých nákladů na povinnosti univerzální služby

Úhrada nebo financování čistých nákladů na povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby může vyžadovat, aby byla podnikům, které mají povinnosti spojené s poskytováním univerzální služby, poskytnuta náhrada za služby, které poskytují za nekomerčních podmínek. Protože taková náhrada zahrnuje finanční převody, členské státy zajistí, aby tyto probíhaly objektivním, transparentním, nediskriminačním a přiměřeným způsobem. To znamená, aby převody co nejméně narušovaly hospodářskou soutěž a uživatelskou poptávku.

V souladu s čl. 90 odst. 3 musí mechanismus rozdělování, který se opírá o fond, používat při vybírání příspěvků transparentní a neutrální prostředky, čímž se zabrání nebezpečí dvojího uložení příspěvků, které se vztahují jak na výstupy, tak na vstupy podniků.

Za vybírání příspěvků od podniků, kterým je vyměřena povinnost platit příspěvky na krytí čistých nákladů na povinnosti univerzální služby v dotyčném členském státě, je odpovědný nezávislý subjekt, který spravuje fond a má dohlížet na převod dlužných částek nebo správních poplatků podnikům, které jsou oprávněny k příjmu plateb z fondu.

PŘÍLOHA VIII

POŽADAVKY NA INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT POSKYTNUTY V SOULADU S ČLÁNKEM 102 (POŽADAVKY NA INFORMACE U SMLUV)

Požadavky na informace pro poskytovatele veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných než přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji

Poskytovatelé veřejně dostupných služeb elektronických komunikací jiných než přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji poskytnou tyto informace:

v rámci hlavních charakteristik každé poskytované služby jakékoli minimální úrovně kvality služeb, pokud jsou nabízeny, a u služeb jiných, než jsou služby přístupu k internetu, konkrétní zajištěné parametry kvality.

Nejsou-li nabízeny žádné minimální úrovně kvality služeb, učiní se o této skutečnosti prohlášení,

v rámci informací o ceně případně příslušné ceny pro aktivaci služby elektronických komunikací a pro jakékoliv poplatky, ať pravidelné nebo související se spotřebou,

v rámci informací o délce trvání smlouvy a podmínkách pro obnovení a ukončení smlouvy, včetně případných poplatků za ukončení, v míře, v níž se takové podmínky použijí:

jakékoli podmínky týkající se minimálního využívání nebo minimální doby, které jsou vyžadovány, aby bylo možné využívat výhod z propagačních akcí;

ii)

jakékoliv poplatky související se změnou poskytovatele a ujednání o odškodnění a náhradě za zdržování nebo zneužívání změny poskytovatele, jakož i informace o příslušných postupech,

iii)

informace o právu spotřebitelů využívajících předplacené služby na to, aby jim byl v případě změny poskytovatele na žádost proplacen veškerý zůstatek v souladu s čl. 106 odst. 6,

iv)

jakékoli poplatky při předčasném ukončení smlouvy, včetně informací o odblokování koncového zařízení a případné úhradě nákladů v souvislosti s koncovým zařízením,

jakákoli ujednání o odškodnění a náhradě, včetně případného výslovného odkazu na práva spotřebitelů, která budou použita v případě nedodržení úrovně kvality služeb stanovené ve smlouvě nebo pokud poskytovatel nereaguje odpovídajícím způsobem na bezpečnostní incident, hrozbu nebo zranitelnost,

druh opatření, jež může poskytovatel přijmout v reakci na bezpečnostní incidenty nebo při zjištění hrozby či zranitelnosti.

Požadavky na informace pro poskytovatele služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb

Vedle požadavků stanovených v části A poskytovatelé služeb přístupu k internetu a veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb poskytnou tyto informace:

v rámci hlavních charakteristik každé poskytované služby:

jakékoli minimální úrovně kvality služeb, pokud jsou nabízeny, a při nejvyšším možném zohlednění pokynů BEREC přijatých v souladu s čl. 104 odst. 2, a to pokud jde o tyto prvky:

—

u služeb přístupu k internetu: alespoň latenci, kolísání kvality přenosu, ztrátovost paketů,

—

u veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb, poskytovatelé, kteří vykonávají kontrolu alespoň nad některými prvky sítě nebo mají dohodu o rozsahu služeb za tímto účelem s podniky poskytujícími přístup k síti: alespoň dobu pro navázání spojení, pravděpodobnost selhání, zpoždění signalizace volání v souladu s přílohou X, a

ii)

aniž je dotčeno právo koncových uživatelů na využívání koncového zařízení podle vlastního výběru v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120, jakékoliv podmínky, včetně poplatků, stanovené poskytovatelem pro využívání poskytnutého koncového zařízení,

v rámci informací o ceně případně příslušné ceny pro aktivaci služby elektronických komunikací a pro jakékoliv poplatky ať pravidelné nebo související se spotřebou:

podrobné informace o konkrétním plánu nebo plánech sazeb podle smlouvy, u každého takového plánu sazeb s uvedením typu nabízených služeb, případně objemu komunikace (například MB, minuty, zprávy) zahrnutého v zúčtovacím období, a ceny dodatečných jednotek komunikace,

ii)

v případě plánu či plánů sazeb s předem stanoveným objemem komunikace možnost převedení spotřebitelem nevyužitého objemu z předchozího do následujícího zúčtovacího období, je-li tato možnost uvedena ve smlouvě,

iii)

nástroje k zaručení transparentnosti vyúčtování a sledování úrovně spotřeby,

iv)

informace o sazbách platných pro veškerá čísla a služby, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky; u některých kategorií služeb mohou příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány navíc požadovat, aby tyto informace byly poskytovány bezprostředně před spojením hovoru nebo připojením k poskytovateli služby,

u balíčků služeb a balíčků, které zahrnují služby i koncové zařízení, cenu jednotlivých složek balíčku, pokud jsou nabízeny též samostatně,

vi)

podrobné informace a podmínky, včetně poplatků, ohledně veškerých poprodejních služeb, údržby a asistenční služby pro zákazníky a

vii)

prostředky, jimiž lze získat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách a poplatcích za provoz a údržbu;

v rámci informací o délce trvání smlouvy u balíčků služeb a podmínkách pro obnovení a ukončení smlouvy případně podmínky ukončení balíčku nebo jeho složek;

aniž je dotčen článek 13 nařízení (EU) 2016/679, informace o tom, jaké osobní údaje jsou podávány před zahájením plnění služby nebo jsou shromažďovány v souvislosti s poskytováním služby;

podrobné informace o produktech a službách určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením a o tom, jak lze získat aktuální informace o nich;

způsob zahájení řízení o řešení sporů, včetně sporů vnitrostátních a přeshraničních, v souladu s článkem 25.

II.

Vedle požadavků stanovených v části A a v bodě I poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech poskytnou tyto informace:

jakákoli omezení přístupu k tísňovým službám nebo informacím o tom, kde se volající nachází, z důvodu technické neproveditelnosti, pokud služba umožňuje koncovým uživatelům uskutečňovat volání na číslo národního nebo mezinárodního telefonního číslovacího plánu;

právo koncových uživatelů rozhodnout o tom, zda mají být jejich osobní údaje uvedeny v účastnickém seznamu, a to, o jaké druhy údajů se jedná, v souladu s článkem 12 směrnice 2002/58/ES.

III.

Vedle požadavků stanovených v části A a v bodě I poskytovatelé služeb přístupu k internetu rovněž poskytnou informace požadované podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2120.

PŘÍLOHA IX

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT ZVEŘEJNĚNY V SOULADU S ČLÁNKEM 103 (TRANSPARENTNOST A ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ)

Příslušný orgán v případné koordinaci s vnitrostátním regulačním orgánem odpovídá za zajištění toho, aby informace uvedené v této příloze byly zveřejněny v souladu s článkem 103. Příslušný orgán v případné koordinaci s vnitrostátním regulačním orgánem rozhodne o tom, které důležité informace zveřejní poskytovatelé služeb přístupu k internetu nebo poskytovatelé veřejně dostupných interpersonálních komunikačních služeb a které informace zveřejní samotný příslušný orgán v případné koordinaci s vnitrostátním regulačním orgánem, aby bylo zajištěno, že všichni koncoví uživatelé mají při výběru k dispozici potřebné informace. Před uložením jakékoli povinnosti mohou příslušné orgány v případné koordinaci s vnitrostátními regulačními orgány, pokud je to vhodné, podporovat samoregulační nebo spoluregulační opatření.

1. Kontaktní údaje podniku

2. Popis nabízených služeb.

2.1. Rozsah nabízených služeb a hlavní charakteristiky každé poskytované služby, včetně případných minimálních úrovní kvality služby, je-li nabízena, a případných omezení využívání poskytnutého koncového zařízení stanovených poskytovatelem.

2.2. Sazby za nabízené služby, včetně informací o objemech komunikace (např. datová omezení, počet minut hlasových volání, počet zpráv) v rámci zvláštních plánů sazeb a o použitelných sazbách za dodatečné jednotky komunikace, číslech a službách, na něž se vztahují zvláštní cenové podmínky, poplatcích za přístup a údržbu, všech druzích poplatků za provoz, zvláštních a cílených systémech sazeb a o jakýchkoli dalších poplatcích a nákladech souvisejících s koncovým zařízením.

2.3. Nabízené poprodejní služby, služby údržby a asistenční služby pro zákazníky a jejich kontaktní údaje.

2.4. Standardní smluvní podmínky, popřípadě včetně doby trvání smlouvy, poplatků při předčasném ukončení smlouvy, práv souvisejících s ukončením balíčků nebo jejich částí a postupů a přímých poplatků za přenositelnost čísel a jiných identifikátorů.

2.5. Je-li podnik poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb založených na číslech, informace o přístupu k tísňovým službám a informace o místě volajícího nebo jakákoliv omezení těchto informací. Je-li podnik poskytovatelem interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech, informace o tom, do jaké míry může být přístup k tísňovým službám podporován či nikoliv.

2.6. Podrobnosti o produktech a službách, včetně všech funkcí, praktik, politik a postupů a změn ve fungování služeb specificky určených pro koncové uživatele se zdravotním postižením v souladu s právem Unie o harmonizaci požadavků na přístupnost u výrobků a služeb.

3. Mechanismy řešení sporů včetně těch, které vypracovaly podniky.

PŘÍLOHA X

PARAMETRY KVALITY SLUŽBY

Parametry, definice a metody měření kvality služby uvedené v článku 104

Pro poskytovatele přístupu k veřejné síti elektronických komunikací

PARAMETR (poznámka 1)	DEFINICE	METODA MĚŘENÍ
Dodací lhůta pro počáteční připojení	ETSI EG 202 057	ETSI EG 202 057
Četnost poruch na jeden přístupový okruh	ETSI EG 202 057	ETSI EG 202 057
Doba odstranění poruchového stavu	ETSI EG 202 057	ETSI EG 202 057

Pro poskytovatele interpersonálních komunikačních služeb, kteří vykonávají kontrolu alespoň nad některými prvky sítě nebo mají dohodu o rozsahu služeb za tímto účelem s podniky poskytujícími přístup k síti

PARAMETR (poznámka 2)	DEFINICE	METODA MĚŘENÍ
Doba potřebná pro sestavení spojení	ETSI EG 202 057	ETSI EG 202 057
Reklamace správnosti vyúčtování	ETSI EG 202 057	ETSI EG 202 057
Kvalita hlasového spojení	ETSI EG 202 057	ETSI EG 202 057
Podíl předčasně přerušených spojení	ETSI EG 202 057	ETSI EG 202 057
Podíl neúspěšných pokusů o spojení (poznámka 2)	ETSI EG 202 057	ETSI EG 202 057
Pravděpodobnost selhání
Zpoždění signalizace volání

Číslo verze ETSI EG 202 057-1 v. 1.3.1. (červenec 2008).

Pro poskytovatele služeb přístupu k internetu:

PARAMETR	DEFINICE	METODA MĚŘENÍ
Latence (prodleva)	ITU-T Y.2617	ITU-T Y.2617
Kolísání kvality přenosu	ITU-T Y.2617	ITU-T Y.2617
Ztrátovost paketů	ITU-T Y.2617	ITU-T Y.2617

Poznámka 1

Parametry umožňují analýzu výkonnosti na regionální úrovni (tedy minimálně na úrovni 2 v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) vytvořené Eurostatem).

Poznámka 2

Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat uchovávání aktuálních informací o výkonnosti u těchto dvou parametrů, pokud je možné prokázat, že výkonnost v těchto dvou oblastech je uspokojivá.

PŘÍLOHA XI

INTEROPERABILITA AUTOMOBILOVÝCH RÁDIOVÝCH PŘIJÍMAČŮ A ZAŘÍZENÍ DIGITÁLNÍ TELEVIZE URČENÝCH PRO SPOTŘEBITELE PODLE ČLÁNKU 113

1. Společný kódovací algoritmus a příjem volně vysílaných programů

Veškerá zařízení pro spotřebitele určená pro příjem digitálních televizních signálů (tedy vysílání prostřednictvím pozemního, kabelového či družicového přenosu), která jsou prodávána, pronajímána nebo jinak poskytována v Unii a jsou schopna dekódovat digitální televizní signály, musí být schopna:

umožňovat dekódování takových signálů podle některého společného evropského kódovacího algoritmu, který je spravován uznanou evropskou normalizační organizací (v současnosti ETSI),

reprodukovat signály, které byly volně přeneseny, pokud v případě, že je takové zařízení pronajato, nájemce jedná v souladu s příslušnou nájemní smlouvou.

2. Interoperabilita pro digitální televizní přijímače

Každý digitální televizní přijímač se zabudovanou obrazovkou s viditelnou úhlopříčkou delší než 30 cm, který je uveden v Unii na trh za účelem prodeje nebo pronájmu, musí být vybaven nejméně jednou zásuvkou s otevřeným rozhraním (buď normalizovanou nebo vyhovující normě přijaté uznanou evropskou normalizační organizací nebo vyhovující specifikacím používaným v celém odvětví), která umožňuje jednoduché připojení periferních zařízení a může přenášet všechny relevantní prvky digitálního televizního signálu, včetně informací týkajících se interaktivních služeb a služeb s podmíněným přístupem.

3. Interoperabilita pro automobilové rádiové přijímače

Jakýkoli automobilový rádiový přijímač zabudovaný do nového vozidla kategorie M, které je uvedeno v Unii na trh za účelem prodeje nebo pronájmu od 21. prosince 2020, obsahuje přijímač, který je schopen přijímat a reprodukovat přinejmenším rozhlasové služby poskytované prostřednictvím digitálního pozemního rozhlasového vysílání. U přijímačů, které jsou v souladu s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo s jejich částmi se má za to, že splňují požadavek, na který se uvedené normy nebo jejich části vztahují.

PŘÍLOHA XII

Část A

Zrušené směrnice se seznamem jejich následných změn

(uvedené v článku 125)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33)
	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37)	Článek 1
	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 544/2009 (Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 12)	Článek 2
	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32)	Článek 10
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21)
	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37)	Článek 3 a příloha
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7)
	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/140/ES (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37)	Článek 2
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51)
	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/136/ES (Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 11)	Článek 1 a příloha I
	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1)	Článek 8

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a data použitelnosti

(uvedené v článku 125)

Směrnice	Lhůta pro provedení	Datum použitelnosti
2002/19/EC	24. července 2003	25. července 2003
2002/20/EC	24. července 2003	25. července 2003
2002/21/EC	24. července 2003	25. července 2003
2002/22/EC	24. července 2003	25. července 2003

PŘÍLOHA XIII

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 2002/21/ES	Směrnice 2002/20/ES	Směrnice 2002/19/ES	Směrnice 2002/22/ES	Tato směrnice
Čl. 1 odst. 1, 2 a 3				Čl. 1 odst. 1, 2 a 3
Čl. 1 odst. 3a				Čl. 1 odst. 4
Článek 1 odst. 4 a 5				Článek 1 odst. 5 a 6
Čl. 2 písm. a)				Čl. 2 bod 1)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 2)
Čl. 2 písm. b)				Čl. 2 bod 3)
Čl. 2 písm. c)				Čl. 2 bod 4)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 5)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 6)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 7)
Čl. 2 písm. d)				Čl. 2 bod 8)
Čl. 2 písm. da)				Čl. 2bod 9)
Čl. 2 písm. e)				Čl. 2 bod 10)
Čl. 2 písm. ea)				Čl. 2 bod 11)
Čl. 2 písm. f)				Čl. 2 bod 12)
Čl. 2 písm. g)				—
Čl. 2 písm. h)				Čl. 2 bod 13)
Čl. 2 písm. i)				Čl. 2 bod 14)
Čl. 2 písm. j)				—
Čl. 2 písm. k)				—
Čl. 2 písm. l)				—
Čl. 2 písm. m)				Čl. 2 bod 15)
Čl. 2 písm. n)				Čl. 2 bod 16)
Čl. 2 písm. o)				Čl. 2 bod 17)
Čl. 2 písm. p)				Čl. 2 bod 18)
Čl. 2 písm. q)				Čl. 2 bod 19)
Čl. 2 písm. r)				Čl. 2 bod 20)
Čl. 2 písm. s)				Čl. 2 bod 21)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 22)
Čl. 3 odst. 1				Čl. 5 odst. 1
—	—	—	—	Čl. 5 odst. 2
Čl. 3 odst. 2				Čl. 6 odst. 1
Čl. 3 odst. 3				Čl. 6 odst. 2
Čl. 3 odst. 3a první pododstavec				Čl. 8 odst. 1
—	—	—	—	Čl. 8 odst. 2
—	—	—	—	Čl. 7 odst. 1
Čl. 3 odst. 3a druhý pododstavec				Článek 7 odst. 2 a 3
Čl. 3 odst. 3a třetí pododstavec				Článek 9 odst. 1 a 3
—	—	—	—	Čl. 9 odst. 2
Čl. 3 odst. 3b				Čl. 10 odst. 1
Čl. 3 odst. 3c				Čl. 10 odst. 2
Čl. 3 odst. 4				Čl. 5 odst. 3
Čl. 3 odst. 5				Článek 11
Čl. 3 odst. 6				Čl. 5 odst. 4
Článek 4				Článek 31
Článek 5				Článek 20
—	—	—	—	Článek 22
Článek 6				Článek 23
Článek 7				Článek 32
Článek 7a				Článek 33
—	—	—	—	Čl. 33 odst. 5 písm. c)
Článek 8 odst. 1 a 2				Článek 3 odst. 1 a 2
Čl. 8 odst. 5				Čl. 3 odst. 3
Článek 8a odst. 1 a 2				Článek 4 odst. 1 a 2
—	—	—	—	Čl. 4 odst. 3
Čl. 8a odst. 3				Čl. 4 odst. 4
—	—	—	—	Článek 29
Článek 9 odst. 1 a 2				Článek 45 odst. 1 a 2
—	—	—	—	Čl. 45 odst. 3
Čl. 9 odst. 3				Čl. 45 odst. 4
Článek 9 odst. 4 a 5				Článek 45 odst. 5 a 6
Článek 9 odst. 6 a 7				—
Článek 9a				—
Článek 9b odst. 1 a 2				Článek 51 odst. 1 a 2
Článek 9b odst. 3				Čl. 51 odst. 4
—	—	—	—	Čl. 51 odst. 3
Čl. 10 odst. 1				Čl. 95 odst. 1
Čl. 10 odst. 2				Čl. 95 odst. 3
—	—	—	—	Čl. 95 odst. 2
—	—	—	—	Čl. 95 odst. 4
—	—	—	—	Čl. 95 odst. 5
—	—	—	—	Čl. 95 odst. 6
Čl. 10 odst. 3				Čl. 95 odst. 7
Čl. 10 odst. 4				Čl. 95 odst. 8
Čl. 10 odst. 5				—
Článek 11				Článek 43
Čl. 12 odst. 1				Čl. 44 odst. 1
Čl. 12 odst. 2				—
Čl. 12 odst. 3				Čl. 61 odst. 2
Čl. 12 odst. 4				—
Čl. 12 odst. 5				Čl. 44 odst. 2
Článek 13				Článek 17
Čl. 13a odst. 1, 2 a 3				Čl. 40 odst. 1, 2 a 3
Čl. 13a odst. 4				—
—				Čl. 40 odst. 5
—	—	—	—	Čl. 40 odst. 4
Čl. 13b odst. 1, 2 a 3				Čl. 41 odst. 1, 2 a 3
—	—	—	—	Čl. 41 odst. 4
Čl. 13b odst. 4				Čl. 41 odst. 7
—	—	—	—	Čl. 41 odst. 5
—	—	—	—	Čl. 41 odst. 6
Článek 14				Článek 63
Čl. 15 odst. 1, 2 a 3				Čl. 64 odst. 1, 2, 3
Čl. 15 odst. 4				—
—	—	—	—	Článek 66
Článek 16				Článek 67
Článek 17				Článek 39
Článek 18				—
Článek 19				Článek 38
Článek 20				Článek 26
Čl. 21 odst. 1				Čl. 27 odst. 1
Čl. 21 odst. 2 první a druhý pododstavec				Čl. 27 odst. 2
Čl. 21 odst. 2 třetí pododstavec				Čl. 27 odst. 3
Čl. 21 odst. 2 čtvrtý a pátý pododstavec				Čl. 27 odst. 4
—				Čl. 27 odst. 5
Čl. 21 odst. 3				—
Čl. 21 odst. 4				Čl. 27 odst. 6
Článek 21a				Článek 29
Čl. 22 odst. 1				Čl. 118 odst. 1
Čl. 22 odst. 2				Čl. 118 odst. 3
Čl. 22 odst. 3				Čl. 118 odst. 4
—	—	—	—	Čl. 11 odst. 2
—	—	—	—	Čl. 118 odst. 5
—	—	—	—	Článek 117
Článek 23				Článek 119
Článek 24				Čl. 120 odst. 1 a 2
Článek 25				Čl. 122 odst. 1
Článek 26				Článek 125
Článek 28				Článek 124
Článek 29				Článek 127
Článek 30				Článek 128
Příloha II				—
	Článek 1			Čl. 1 odst. 1
	Čl. 2 bod 1)			—
	Čl. 2 bod 2)			Čl. 2 bod 22)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 23)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 24)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 25)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 26)
	Čl. 3 odst. 1			Čl. 12 odst. 1
	Čl. 3 odst. 2 první věta			Čl. 12 odst. 2
	Čl. 3 odst. 2 druhá, třetí a čtvrtá věta			Čl. 12 odst. 3
	Čl. 3 odst. 3			Čl. 12 odst. 4
—	—	—	—
	Článek 4			Článek 15
	Čl. 5 odst. 1			Čl. 46 odst. 1
—	—	—	—	Čl. 46 odst. 2 a 3
	Čl. 5 odst. 2 první pododstavec			Čl. 48 odst. 1
	Čl. 5 odst. 2 druhý pododstavec první věta			Čl. 48 odst. 2
	Čl. 5 odst. 2 třetí pododstavec			Čl. 48 odst. 5
	Čl. 5 odst. 2 druhý pododstavec druhá věta			Čl. 48 odst. 3
—	—	—	—	Čl. 48 odst. 4
	Čl. 5 odst. 3			Čl. 48 odst. 6
	Článek 5 odst. 4 a 5			Čl. 93 odst. 4 a 5
	Čl. 5 odst. 6			Článek 52
—	—	—	—	Článek 93
	Čl. 6 odst. 1, 2, 3 a 4			Článek 13
—	—	—	—	Článek 47
	Článek 7 —			— Článek 55
	Článek 8			Článek 36
	Článek 9			Článek 14
	Článek 10			Článek 30
—	—	—	—
	Článek 11			Článek 21
	Článek 12			Článek 16
	Článek 13			Článek 42
—	—	—	—	Článek 94
	Čl. 14 odst. 1			Článek 18
	Čl. 14 odst. 2			Článek 19
	Článek 15			Čl. 120 odst. 3 a 4
	Článek 16			—
	Článek 17			—
	Článek 18			—
	Článek 19			—
	Článek 20			—
	Příloha			Příloha I
		Čl. 1 odst. 1 a 2		Čl. 1 odst. 2 a 3
		Čl. 2 písm. a)		Čl. 2 bod 27)
		Čl. 2 písm. b)		Čl. 2 bod 28)
		Čl. 2 písm. c)		Čl. 2 bod 29)
		Čl. 2 písm. d)		—
		Čl. 2 písm. e)		Čl. 2 bod 30)
		Článek 3		Článek 59
		Článek 4		Článek 60
		Článek 5		Článek 61
		Článek 6		Článek 62
				—
		Článek 8		Článek 68
		Článek 9		Článek 69
		Článek 10		Článek 70
		Článek 11		Článek 71
—	—	—	—	Článek 72
		Článek 12		Článek 73
		Článek 13		Článek 74
—	—	—	—	Článek 75
—	—	—	—	Článek 76
		Článek 13a		Článek 77
		Článek 13b		Článek 78
—	—	—	—	Článek 80
—	—	—	—	Článek 81
		Článek 14		—
		Článek 15		Čl. 120 odst. 5
		Čl. 16 odst. 1		—
		Čl. 16 odst. 2		Čl. 121 odst. 4
		Článek 17		—
		Článek 18		—
		Článek 19		—
		Článek 20		—
		Příloha I		Příloha II
		Příloha II		—
—	—	—	—	Příloha III
			Článek 1	Čl. 1 odst. 4 a 5
			Čl. 2 písm. a)	—
			Čl. 2 písm. c)	Čl. 2 bod 32)
			Čl. 2 písm. d)	Čl. 2 bod 33)
			Čl. 2 písm. f)	Čl. 2 bod 34)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 35)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 37)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 38)
—	—	—	—	Čl. 2 bod 39)
—	—	—	—	Článek 84
—	—	—	—	Článek 85
			Článek 3	Čl. 86 odst. 1 a 2
			Článek 4	—
			Článek 5	—
			Článek 6	—
			Článek 7	—
			Čl. 8 odst. 1	Čl. 86 odst. 3
			Čl. 8 odst. 2	Čl. 86 odst. 4
			Čl. 8 odst. 3	Čl. 86 odst. 5
			Článek 9	—
—	—	—	—	Článek 87
			Článek 10	Článek 88
			Článek 11	—
			Článek 12	Článek 89
			Článek 13	Článek 90
			Článek 14	Článek 91
			Článek 15	Čl. 122 odst. 2 a 3
			Článek 17	—
—	—	—	—	Článek 99
—	—	—	—	Článek 101
			Čl. 20 odst. 1	Článek 102
			Čl. 20 odst. 2	Čl. 105 odst. 3
			Článek 21	Článek 103
			Článek 22	Článek 104
			Článek 23	Článek 108
			Článek 13a	Článek 111
			Článek 24	Článek 113
			Článek 25	Článek 112
			Článek 26	Článek 109
			Článek 27	—
			Článek 27a	Článek 96
			Článek 28	Článek 97
			Článek 29	Článek 115
			Čl. 30 odst. 1	Čl. 106 odst. 2
			Čl. 30 odst. 2	Čl. 106 odst. 4
			Čl. 30 odst. 3	Čl. 106 odst. 4
			Čl. 30 odst. 4	Čl. 106 odst. 5
			Čl. 30 odst. 5	Čl. 105 odst. 1
			Článek 31	Článek 114
			Článek 32	Článek 92
			Článek 33	Článek 24
			Článek 34	Článek 25
			Článek 35	Článek 116
			Článek 36	Článek 121
			Článek 37	—
			Článek 38	—
			Článek 39	—
			Článek 40	—
			Příloha I	Příloha V
			Příloha II	Příloha VII
			Příloha III	Příloha IX
			Příloha IV	Příloha VI
			Příloha V	—
			Příloha VI	Příloha X
				Příloha IV

( ) Směrnice Komise 2008/63/ES ze dne 20. června 2008 o hospodářské soutěži na trhu s telekomunikačními koncovými zařízeními (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 20).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009 (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 526/2013 ze dne 21. května 2013 o Agentuře Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o zrušení nařízení (ES) č. 460/2004 (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 41).

( ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

( ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).

Zavřít

(EU) 2018/1972Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění)Text s významem pro EHP.

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání