(EU) 2017/1004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008

Publikováno: Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1-21 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 17. května 2017 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 10. července 2017 Nabývá účinnosti: 10. července 2017
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 14. července 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1004

ze dne 17. května 2017

o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008

(přepracované znění)

(Úř. věst. L 157 20.6.2017, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021,

  L 247

1

13.7.2021




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1004

ze dne 17. května 2017

o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008

(přepracované znění)



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  
V zájmu podpory cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví toto nařízení pravidla pro shromažďování, správu a využívání biologických, environmentálních, technických a socioekonomických údajů v odvětví rybolovu, jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013.
2.  
Údaje uvedené v odstavci 1 se shromažďují pouze v případě, že povinnost tyto údaje shromažďovat nestanoví žádné jiné právní akty Unie než toto nařízení.
3.  
Pokud jde o údaje, které jsou nezbytné pro řízení rybolovu a jež jsou shromažďovány podle jiných právních aktů Unie, vymezuje toto nařízení pouze pravidla pro využívání a předávání takových údajů.

Článek 2

Ochrana údajů

V příslušných případech musí být zpracování, správa a využívání údajů shromážděných podle tohoto nařízení v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízeními (ES) č. 45/2001 a (ES) č. 223/2009 a uvedená směrnice ani uvedené nařízení nesmějí být zpracováním, správou a využíváním těchto údajů dotčeny.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. Kromě toho se rozumí:

1) 

„odvětvím rybolovu“ činnosti v oblasti obchodního rybolovu, rekreačního rybolovu, akvakultury a zpracovatelského průmyslu produktů rybolovu;

2) 

„rekreačním rybolovem“ neobchodní rybolovné činnosti využívající biologické mořské zdroje pro rekreační, turistické nebo sportovní účely;

3) 

„mořskou oblastí“ zeměpisná oblast stanovená v čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, oblast vyhlášená regionálními organizacemi pro řízení rybolovu nebo oblast vymezená v prováděcím aktu uvedeném v čl. 9 odst. 11;

4) 

„základními údaji“ údaje týkající se jednotlivých plavidel, fyzických nebo právnických osob nebo jednotlivých vzorků;

5) 

„metadaty“ údaje poskytující kvalitativní a kvantitativní informace o shromažďovaných základních údajích;

6) 

„podrobnými údaji“ údaje založené na základních údajích a existující ve formě, která neumožňuje přímou nebo nepřímou identifikaci fyzických nebo právnických osob;

7) 

„agregovanými údaji“ údaje, které jsou výsledkem shrnutí základních nebo podrobných údajů pro konkrétní analytické účely;

8) 

„vědeckým pozorovatelem“ osoba, která byla pověřena sledováním rybolovné činnosti v souvislosti se shromažďováním údajů pro vědecké účely a byla určena subjektem pověřeným prováděním národních pracovních plánů na shromažďování údajů;

9) 

„vědeckými údaji“ údaje uvedené v čl. 1 odst. 1, které jsou shromažďovány, spravovány nebo využívány podle tohoto nařízení.



KAPITOLA II

SHROMAŽĎOVÁNÍ A SPRÁVA ÚDAJŮ V RÁMCI VÍCELETÝCH PROGRAMŮ UNIE



ODDÍL 1

Víceleté programy Unie

Článek 4

Zavedení víceletého programu Unie

1.  
Komise zavede v souladu s obsahem článku 5 a kritérii v něm stanovenými víceletý program Unie pro shromažďování a správu údajů uvedených v čl. 1 odst. 1.

Tu část víceletého programu Unie, která se vztahuje na aspekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a), přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24.

Tu část víceletého programu Unie, která se vztahuje na aspekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a c), přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

2.  
Před přijetím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku konzultuje Komise regionální koordinační skupiny uvedené v článku 9, VTHVR a veškeré jiné příslušné vědecké subjekty uvedené v článku 26 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 5

Obsah a kritéria pro zavedení víceletého programu Unie

1.  

Víceletý program Unie stanoví:

a) 

podrobný seznam požadavků na údaje k dosažení cílů stanovených v článcích 2 a 25 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b) 

seznam povinných výzkumných šetření na moři;

c) 

prahové hodnoty, pod jejichž hranicí nejsou členské státy povinny shromažďovat údaje na základě svých rybolovných činností a činností akvakultury nebo provádět výzkumná šetření na moři.

2.  

Údaje uvedené v odst. 1 písm. a) musí zahrnovat:

a) 

biologické údaje o veškerých populacích odlovených, též jako vedlejší úlovky, ve vodách a mimo vody Unie v rámci obchodního rybolovu a případně rekreačního rybolovu, včetně lovu úhoře a lososa v příslušných vnitrozemských vodách, jakož i jiných diadromních druhů ryb, které jsou předmětem obchodního zájmu, které umožní řízení založené na ekosystémovém přístupu k rybolovu a zachování zdrojů nezbytné pro fungování společné rybářské politiky;

b) 

údaje pro posouzení dopadů rybolovu Unie na mořský ekosystém ve vodách a mimo vody Unie, včetně údajů o vedlejších úlovcích necílových druhů, zejména druhů chráněných právem Unie nebo mezinárodním právem, údajů o dopadech rybolovu na mořská stanoviště, včetně citlivých mořských oblastí, a údajů o dopadech rybolovu na potravní sítě;

c) 

údaje o činnosti rybářských plavidel Unie ve vodách a mimo vody Unie, včetně úrovní rybolovu a rybolovné intenzity a kapacity loďstva Unie;

d) 

socioekonomické údaje o rybolovu, které umožní posoudit socioekonomickou výkonnost odvětví rybolovu v Unii;

e) 

socioekonomické údaje o mořské akvakultuře a údaje o její udržitelnosti, které umožní posoudit socioekonomickou výkonnost a udržitelnost odvětví akvakultury v Unii, včetně jeho vlivů na životní prostředí;

f) 

socioekonomické údaje o odvětví zpracování ryb, které umožní posoudit socioekonomickou výkonnost uvedeného odvětví.

3.  
Údaje uvedené v odst. 1 písm. a) mohou navíc zahrnovat socioekonomické údaje o sladkovodní akvakultuře a údaje o její udržitelnosti, které umožní posoudit socioekonomickou výkonnost a udržitelnost odvětví akvakultury v Unii, včetně jeho vlivů na životní prostředí.
4.  

Komise za účelem zavedení víceletého programu Unie zohlední:

a) 

informační potřeby související s řízením a účinným prováděním společné rybářské politiky s cílem dosáhnout cílů této politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tyto informace rovněž umožní určit cíle požadované k provádění víceletých plánů podle článku 9 tohoto nařízení;

b) 

skutečnost, že pro účely rozhodování v oblasti řízení rybolovu a ochrany ekosystémů, včetně zranitelných druhů a stanovišť, je zapotřebí údajů, jež jsou relevantní, komplexní a spolehlivé;

c) 

potřebnost a relevantnost údajů pro udržitelný rozvoj akvakultury na úrovni Unie s přihlédnutím k převážně místnímu charakteru jejích dopadů;

d) 

nutnost podporovat posuzování dopadů politických opatření;

e) 

náklady a přínosy s přihlédnutím k nákladově nejefektivnějším řešením, pokud jde o splnění cíle shromažďování údajů;

f) 

nutnost zabránit narušení stávajících časových řad;

g) 

nutnost zjednodušit shromažďování údajů a v souladu s článkem 1 zabránit jejich zdvojenému shromažďování;

h) 

případně potřebu, aby údaje zahrnovaly oblasti rybolovu, o nichž není k dispozici dostatek informací;

i) 

regionální zvláštnosti a regionální dohody uzavřené v rámci regionálních koordinačních skupin;

j) 

mezinárodní závazky Unie a jejích členských států;

k) 

prostorový a časový záběr činností v oblasti shromažďování údajů.

5.  

Při tvorbě seznamu povinných výzkumných šetření na moři podle odst. 1 písm. b) se zohlední tyto požadavky:

a) 

informační potřeby pro řízení společné rybářské politiky s cílem dosáhnout cílů této politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b) 

informační potřeby vyplývající z koordinace a harmonizace dohodnuté na mezinárodní úrovni;

c) 

informační potřeby pro hodnocení plánů řízení;

d) 

informační potřeby pro sledování proměnných faktorů ekosystému;

e) 

informační potřeby pro přiměřené pokrytí oblastí populací;

f) 

nutnost zabránit překrývání výzkumných šetření na moři a

g) 

nutnost zabránit narušení časových řad.

6.  
U populací podléhajících omezením lovu musí pravidla účasti různých členských států na výzkumných šetřeních na moři podle odst. 1 písm. b) vycházet z podílů příslušných členských států na objemu celkových přípustných odlovů, které jsou pro dotčenou populaci pro Unii k dispozici. U populací, které omezením lovu nepodléhají, musí tato pravidla vycházet z poměrných podílů příslušných členských států na celkovém využívání dotčené populace.
7.  
U populací podléhajících omezením lovu se prahová hodnota uvedená v odst. 1 písm. c) stanoví na základě podílu dotčeného členského státu na objemu celkových přípustných odlovů, které jsou pro dotčenou populaci pro Unii k dispozici. U populací, které omezením lovu nepodléhají, se tato prahová hodnota stanoví na základě poměrného podílu dotčeného členského státu na celkovém využívání dotčené populace. U akvakultury a odvětví zpracování jejích produktů musí být tyto prahové hodnoty úměrné velikosti těchto odvětví v daném členském státě.



ODDÍL 2

Provádění víceletého programu Unie členskými státy

Článek 6

Národní pracovní plány

▼M1

1.  
Aniž jsou dotčeny jejich stávající povinnosti v oblasti shromažďování údajů podle práva Unie, shromažďují členské státy údaje v rámci pracovního plánu sestaveného v souladu s víceletým programem Unie (dále jen„národní pracovní plán“). Členské státy předloží své národní pracovní plány elektronickými prostředky Komisi do 15. října roku předcházejícího roku zahájení uplatňování národního pracovního plánu, ledaže je stále ještě uplatňován stávající plán
2.  
Komise přijme prováděcí akty, jimiž schválí národní pracovní plány uvedené v odstavci 1 do 31. prosince roku předcházejícího roku zahájení uplatňování národního pracovního plánu. Při schvalování národních pracovních plánů zohlední Komise hodnocení provedené VTHVR v souladu s článkem 10. Ukáže-li toto hodnocení, že národní pracovní plán není v souladu s tímto článkem nebo že nezaručuje vědecký význam údajů nebo dostatečnou kvalitu navrhovaných metod a postupů, vyrozumí o tom Komise ihned dotčený členský stát a uvede, jaké změny tohoto pracovního plánu považuje za nezbytné. Dotčený členský stát následně Komisi předloží revidovaný národní pracovní plán.

▼B

3.  

Národní pracovní plány musí obsahovat podrobný popis:

a) 

údajů shromažďovaných v souladu s víceletým programem Unie;

b) 

časového a prostorového rozvržení a četnosti shromažďování údajů;

c) 

zdroje údajů, jakož i postupů a metod pro shromažďování údajů a pro jejich zpracování do souborů údajů, které budou poskytnuty konečným uživatelům vědeckých údajů;

d) 

rámce pro zajištění a kontrolu kvality, který zaručí přiměřenou kvalitu údajů v souladu s článkem 14;

e) 

formy a termínů poskytování údajů konečným uživatelům vědeckých údajů, s přihlédnutím k potřebám, které tito koneční uživatelé uvedou, jsou-li známy;

f) 

mezinárodních a regionálních mechanismů spolupráce a koordinace, včetně dvoustranných a mnohostranných dohod uzavřených za účelem dosažení cílů tohoto nařízení, a

g) 

způsobu, jakým byly zohledněny mezinárodní závazky Unie a jejích členských států.

4.  
Každý členský stát při přípravě svého pracovního plánu v regionálních koordinačních skupinách uvedených v článku 9 spolupracuje a koordinuje své úsilí s ostatními členskými státy, zejména s těmi, jež se nacházejí v téže mořské oblasti, aby byl zajištěn dostatečný a účinný rozsah a předešlo se zdvojování činností v oblasti shromažďování údajů. Členské státy v tomto procesu rovněž usilují o to, aby na vhodné úrovni zapojily příslušné zúčastněné strany. Tato spolupráce a koordinace se mohou případně odehrávat i mimo regionální koordinační skupiny.

▼M1

5.  
Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se stanoví pravidla pro postupy, formát a časové plány pro předkládání národních pracovních plánů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

▼B

Článek 7

Národní zpravodajové

1.  
Každý členský stát určí národního zpravodaje a uvědomí o něm Komisi. Národní zpravodaj slouží jako kontaktní místo pro výměnu informací o přípravě a provádění národních pracovních plánů mezi Komisí a členským státem.
2.  

Národní zpravodaj dále vykonává zejména tyto úkoly:

a) 

koordinuje přípravu výroční zprávy podle článku 11;

b) 

zajišťuje předávání informací v rámci dotčeného členského státu a

c) 

koordinuje účast příslušných odborníků na setkáních skupin odborníků organizovaných Komisí a účast v příslušných regionálních koordinačních skupinách uvedených v článku 9.

3.  
Pokud se na provádění národního pracovního plánu v daném členském státě podílí více orgánů, odpovídá národní zpravodaj za koordinaci této práce.
4.  
Každý členský stát zajistí, aby jeho národní zpravodaj měl dostatečný mandát k zastupování svého členského státu v regionálních koordinačních skupinách uvedených v článku 9.

Článek 8

Spolupráce uvnitř Unie

Členské státy vzájemně spolupracují a koordinují svá opatření s cílem dále zlepšovat kvalitu, včasnost a rozsah údajů a umožnit tak další zvyšování spolehlivosti metod shromažďování údajů, za účelem zlepšení svých činností v oblasti shromažďování údajů.

Článek 9

Regionální koordinace a spolupráce

1.  
Jak je stanoveno v článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013, koordinují členské státy své činnosti v oblasti shromažďování údajů s ostatními členskými státy ve stejné mořské oblasti a vyvíjejí veškeré úsilí o koordinaci svých činností s třetími zeměmi, které mají svrchovanost nebo jurisdikci nad vodami ve stejné mořské oblasti.
2.  
Za účelem usnadnění regionální koordinace zřídí příslušné členské státy pro každou mořskou oblast regionální koordinační skupinu.
3.  
Regionální koordinační skupiny usilují o vypracovávání a zavádění postupů, metod a systémů zajišťování a kontroly kvality pro shromažďování a zpracovávání údajů s cílem umožnit další zvyšování spolehlivosti vědeckého poradenství. Za tímto účelem usilují regionální koordinační skupiny o vytváření a zavádění regionálních databází.
4.  
Regionální koordinační skupiny jsou složeny z odborníků jmenovaných členskými státy, včetně národních zpravodajů, a Komisí.
5.  
Regionální koordinační skupiny si vypracují a odsouhlasí jednací řády pro své činnosti.
6.  
V otázkách, které se týkají více mořských oblastí, regionální koordinační skupiny koordinují svou činnost navzájem a s Komisí.
7.  
Na zasedání regionálních koordinačních skupin jsou v případě potřeby přizváni jako pozorovatelé zástupci příslušných konečných uživatelů vědeckých údajů, včetně příslušných vědeckých subjektů uvedených v článku 26 nařízení (EU) č. 1380/2013, regionálních organizací pro řízení rybolovu, poradních sborů a třetích zemí.
8.  
Regionální koordinační skupiny mohou vypracovat návrhy regionálních pracovních plánů, které musí být v souladu s tímto nařízením a s víceletým programem Unie. Tyto návrhy regionálních pracovních plánů mohou zahrnovat postupy, metody a zajištění a kontrolu kvality při shromažďování a zpracovávání údajů, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5, regionálně koordinované strategie odběru vzorků a podmínky pro poskytování údajů do regionálních databází. Mohou rovněž obsahovat ujednání pro sdílení nákladů na účast na výzkumném šetření na moři.
9.  
Pokud je vypracován návrh regionálního pracovního plánu, předloží jej dotčený členský stát Komisi do 31. října roku předcházejícího roku, v němž se má tento regionální pracovní plán začít uplatňovat, s výjimkou případů, kdy se stále uplatňuje stávající plán, což dotčený členský stát oznámí Komisi. Komise může návrh regionálního pracovního plánu schválit prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2. Komise za tímto účelem v příslušných případech zohlední hodnocení provedené VTHVR v souladu s článkem 10. Ukáže-li toto hodnocení, že návrh regionálního pracovního plánu není v souladu s tímto článkem nebo že neposkytuje záruku vědeckého významu údajů nebo dostatečné kvality navrhovaných metod a postupů, vyrozumí o tom Komise ihned dotčené členské státy a uvede, které změny tohoto návrhu pracovního plánu považuje za nezbytné. Dotčené členské státy následně Komisi předloží revidovaný návrh regionálního pracovního plánu.
10.  
Regionální pracovní plán se považuje za náhradu nebo doplnění příslušné části národních pracovních plánů každého dotčeného členského státu.
11.  
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout pravidla pro postupy, ujednání pro sdílení nákladů na účast na výzkumném šetření na moři, plochu mořské oblasti pro účely shromažďování údajů a formát a časové plány pro předkládání a schvalování regionálních pracovních plánů uvedených v odstavci 8 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 10

Hodnocení pracovních plánů prováděné VTHVR

VTHVR hodnotí národní plány a návrhy regionálních pracovních plánů uvedené v článcích 6 a 9. Bere při tom v úvahu:

a) 

soulad pracovních plánů a všech jejich změn s články 6 a 9 a

b) 

vědecký význam údajů obsažených v pracovních plánech pro účely uvedené v čl. 1 odst. 1 a kvalitu navržených metod a postupů.

Článek 11

Hodnocení a schvalování výsledků národních pracovních plánů

1.  
Členské státy předkládají Komisi každoročně zprávu o provádění svých národních pracovních plánů. Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla pro postupy, formu a časové plány pro předkládání a schvalování výročních zpráv. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.
2.  

VTHVR v souladu s článkem 10 zhodnotí:

a) 

provádění národních pracovních plánů a

b) 

kvalitu údajů shromážděných členskými státy.

3.  

Komise vyhodnotí provádění národních pracovních plánů na základě:

a) 

hodnocení provedeného VTHVR a

b) 

konzultace vhodných regionálních organizací pro řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, a příslušných mezinárodních vědeckých subjektů.



ODDÍL 3

Požadavky pro postup shromažďování údajů

Článek 12

Přístup k místům odběru

1.  
Členské státy zajistí, aby osoby shromažďující údaje, jež byly určeny subjektem pověřeným prováděním národního pracovního plánu, měly za účelem splnění svých povinností přístup ke všem úlovkům, plavidlům a jiným místům odběru, registrům hospodářských subjektů a veškerým potřebným údajům.
2.  
Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky, přijmou velitelé rybářských plavidel Unie na palubu vědecké pozorovatele a spolupracují s nimi, aby jim umožnili splnit jejich povinnosti během pobytu na palubě rybářských plavidel Unie a případně uplatnit rovněž alternativní metody shromažďování údajů stanovené v národních pracovních plánech.
3.  
Velitelé rybářských plavidel Unie mohou odmítnout přijmout na palubu vědecké pozorovatele působící v rámci režimu šetření na moři jen na základě zřejmého nedostatku místa v plavidle nebo z bezpečnostních důvodů podle vnitrostátního práva. V takových případech se údaje shromažďují alternativními metodami shromažďování údajů, které jsou stanoveny v národním pracovním plánu a které byly navrženy a jsou kontrolovány subjektem pověřeným prováděním národního pracovního plánu.



ODDÍL 4

Proces správy údajů

Článek 13

Ukládání údajů

Členské státy:

a) 

zajistí, aby základní údaje shromážděné podle národních pracovních plánů byly bezpečně uloženy v počítačových databázích, a přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zaručily, že s nimi bude nakládáno jako s důvěrnými;

b) 

zajistí, aby metadata související se základními socioekonomickými údaji shromážděnými podle národních pracovních plánů byla bezpečně uložena v počítačových databázích;

c) 

přijmou veškerá nezbytná technická opatření k ochraně těchto údajů před náhodným nebo nedovoleným zničením, náhodnou ztrátou, znehodnocením, nebo neoprávněným prohlížením či distribucí.

Článek 14

Kontrola kvality a ověřování údajů

1.  
Členské státy odpovídají za kvalitu a úplnost základních údajů shromážděných podle národních pracovních plánů a z nich odvozených podrobných a agregovaných údajů, které se předávají konečným uživatelům vědeckých údajů.
2.  

Členské státy zajistí, aby:

a) 

byla vhodnými postupy kontroly kvality prováděna řádná kontrola chyb základních údajů shromážděných podle národních pracovních plánů;

b) 

podrobné a agregované údaje odvozené ze základních údajů shromážděných podle národních pracovních plánů byly před svým předáním konečným uživatelům vědeckých údajů ověřeny;

c) 

postupy pro zajištění kvality uplatňované na základní, podrobné a agregované údaje uvedené v písmenech a) a b) byly vypracovány v souladu s postupy přijatými mezinárodními vědeckými subjekty, regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, VTHVR a regionálními koordinačními skupinami.



KAPITOLA III

VYUŽITÍ ÚDAJŮ

Článek 15

Přístup k základním údajům a jejich předávání

1.  
Pro účely ověřování existence základních údajů shromážděných podle čl. 6 odst. 1 jiných než socioekonomických údajů členské státy zajistí, aby měla Komise přístup do vnitrostátních počítačových databází uvedených v čl. 13 písm. a).
2.  
Pro účely ověření socioekonomických údajů shromážděných podle čl. 6 odst. 1 členské státy zajistí, aby měla Komise přístup do vnitrostátních počítačových databází uvedených v čl. 13 písm. b).
3.  
Členské státy uzavřou s Komisí dohody s cílem zajistit účinný a neomezený přístup Komise do svých vnitrostátních počítačových databází uvedených v odstavcích 1 a 2, aniž jsou tím dotčeny povinnosti stanovené podle jiných pravidel Unie.
4.  
Členské státy zajistí, aby základní údaje shromážděné v rámci výzkumných šetření na moři byly předány mezinárodním vědeckým organizacím a příslušným vědeckým subjektům v regionálních organizacích pro řízení rybolovu v souladu s mezinárodními závazky Unie a členských států.

Článek 16

Zpracování základních údajů

1.  

Členské státy zpracovávají základní údaje do souborů podrobných nebo agregovaných údajů v souladu:

a) 

s případnými příslušnými mezinárodními normami;

b) 

s případnými protokoly dohodnutými na mezinárodní nebo regionální úrovni.

2.  
Členský stát poskytne konečným uživatelům vědeckých údajů a Komisi, kdykoli to je nezbytné, popis metod použitých ke zpracování požadovaných údajů a jejich statistické vlastnosti.

Článek 17

Postup pro zajištění dostupnosti podrobných a agregovaných údajů

1.  
Členské státy zavedou vhodné procesy a elektronické technologie, aby zajistily účinné uplatňování článku 25 nařízení (EU) č. 1380/2013 a tohoto nařízení. Neomezují zbytečně šíření podrobných a agregovaných údajů konečným uživatelům vědeckých údajů a jiným zainteresovaným stranám.
2.  
Členské státy zavedou vhodná ochranná opatření pro případ, kdy údaje zahrnují informace týkající se identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických nebo právnických osob. Pokud existuje riziko identifikace fyzických nebo právnických osob, může členský stát předání dotčených podrobných a agregovaných údajů odmítnout a navrhnout alternativní způsob, jak vyhovět potřebám konečných uživatelů vědeckých údajů při zachování anonymity.
3.  
Podají-li koneční uživatelé vědeckých údajů žádost o údaje, které mají sloužit jako základ pro poradenství k řízení rybolovu, zajistí členské státy, aby byly dotčené podrobné a agregované údaje aktualizovány a zpřístupněny příslušným konečným uživatelům vědeckých údajů ve lhůtách uvedených v žádosti, které nesmějí být kratší než jeden měsíc od obdržení žádosti o tyto údaje.
4.  
Obdrží-li členské státy jiný druh žádosti, než je uvedeno v odstavci 3, zajistí, aby byly dotčené údaje aktualizovány a zpřístupněny příslušným konečným uživatelům vědeckých údajů a jiným zainteresovaným stranám v přiměřené lhůtě. Členské státy do dvou měsíců od obdržení žádosti informují žadatele o délce této lhůty, která musí být přiměřená rozsahu žádosti, i o případné nutnosti dalšího zpracování požadovaných údajů.
5.  
Pokud si žádost o údaje podaná jinými konečnými uživateli vědeckých údajů, než jsou uživatelé uvedení v odstavci 3, nebo jinými zainteresovanými stranami vyžádá další zpracování již shromážděných údajů, mohou členské státy účtovat žadateli uhrazení skutečných nákladů na toto zpracování, jež bylo nutné provést před předáním údajů.
6.  
V řádně odůvodněných případech může Komise povolit prodloužení lhůty uvedené v odstavci 3.
7.  
Pokud se žádost týká podrobných údajů pro účely vědecké publikace, mohou členské státy s ohledem na ochranu profesních zájmů osob shromažďujících údaje, jež byly určeny subjektem pověřeným prováděním národního pracovního plánu, požadovat, aby údaje byly zveřejněny až po uplynutí tří let od data, ke kterému se vztahují. O každém takovém rozhodnutí a o jeho důvodech členské státy informují konečné uživatele vědeckých údajů a Komisi.

Článek 18

Kompatibilní systémy pro ukládání a výměnu údajů

1.  
V zájmu snížení nákladů a usnadnění přístupu k podrobným a agregovaným údajům pro konečné uživatele vědeckých údajů a jiné zainteresované strany spolupracují členské státy, Komise, vědecké poradní orgány a případní příslušní koneční uživatelé vědeckých údajů na vývoji kompatibilních systémů pro ukládání a výměnu údajů, přičemž berou v potaz směrnici 2007/2/ES. Uvedené systémy musí rovněž usnadňovat poskytování informací jiným zainteresovaným stranám. Tyto systémy mohou mít podobu regionálních databází. Jako základ pro dohodu na takových systémech mohou sloužit regionální pracovní plány podle čl. 9 odst. 8 tohoto nařízení.
2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla pro postupy, formu, kódy a časové plány, které se mají použít k zajištění kompatibility systémů pro ukládání a výměnu údajů, a případně ochranná opatření, pokud systémy pro ukládání a výměnu údajů podle odstavce 1 tohoto článku zahrnují informace, které se týkají identifikovaných nebo identifikovatelných fyzických osob. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.

Článek 19

Přezkum odmítnutí poskytnout údaje

Jestliže členský stát odmítne poskytnout údaje podle čl. 17 odst. 7, může konečný uživatel vědeckých údajů požádat Komisi o přezkum tohoto odmítnutí. Pokud Komise shledá, že odmítnutí není řádně odůvodněné, může po členském státu požadovat, aby údaje poskytl konečnému uživateli vědeckých údajů do jednoho měsíce.

Článek 20

Povinnosti konečných uživatelů vědeckých údajů a jiných zainteresovaných stran

1.  

Koneční uživatelé vědeckých údajů a jiné zainteresované strany:

a) 

využívají údaje jen k účelu uvedenému v jejich žádosti o informace v souladu s článkem 17;

b) 

uvádějí řádně zdroje údajů;

c) 

odpovídají za správné a vhodné využití údajů s ohledem na vědeckou etiku;

d) 

informují Komisi a dotyčné členské státy o všech problémech, které se v případě údajů vyskytnou;

e) 

poskytují dotčeným členským státům a Komisi informace o výsledcích využití údajů;

f) 

nepředají vyžádané údaje třetím osobám bez svolení dotčeného členského státu;

g) 

neprodají údaje žádné třetí osobě.

2.  
Členské státy informují Komisi o každém porušení povinností konečnými uživateli vědeckých údajů nebo jinými zainteresovanými stranami.
3.  
Poruší-li koneční uživatelé vědeckých údajů nebo jiné zainteresované strany některou z povinností stanovených v odstavci 1, může Komise dotčenému členskému státu umožnit, aby omezil nebo odmítl tomuto uživateli údajů přístup k údajům.



KAPITOLA IV

PODPORA VĚDECKÉHO PORADENSTVÍ

Článek 21

Účast na zasedáních mezinárodních subjektů

Členské státy zajistí, aby se jejich národní odborníci účastnili příslušných zasedání regionálních organizací na řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, a příslušných mezinárodních vědeckých subjektů.

Článek 22

Mezinárodní koordinace a spolupráce

1.  
Členské státy a Komise koordinují své úsilí a spolupracují při dalším zlepšování kvality, včasnosti a rozsahu údajů, aby umožnily další zvyšování spolehlivosti vědeckého poradenství, kvality pracovních plánů a pracovních metod regionálních organizací na řízení rybolovu, v nichž je Unie smluvní stranou nebo pozorovatelem, a mezinárodních vědeckých subjektů.
2.  
Tato koordinace a spolupráce probíhá, aniž je dotčena otevřená vědecká diskuse, a jejím záměrem je podporovat nestranné vědecké poradenství.



KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Sledování

1.  
Komise ve spolupráci s VTHVR sleduje pokrok při provádění pracovních plánů v rámci Výboru pro rybolov a akvakulturu uvedeného v článku 25.
2.  
Do 11. července 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a fungování tohoto nařízení.

Článek 24

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu tří let od 10. července 2017. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto tříletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1.  
Při provádění tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 26

Zrušující a přechodná ustanovení

1.  
Nařízení (ES) č. 199/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 10. července 2017.
2.  

Aniž je dotčen odstavec 1,

a) 

zůstávají zrušená ustanovení použitelná pro národní programy schválené před 10. červencem 2017;

b) 

víceletý program Unie platný k 10. červenci 2017 uvedený v článku 3 nařízení (ES) č. 199/2008 zůstává použitelný po dobu svého trvání, nebo dokud nebude podle tohoto nařízení přijat nový víceletý program Unie, podle toho, co nastane dříve.

3.  
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA



Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 199/2008

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 3

Článek 2

Čl. 2 písm. a) a c) až h)

Čl. 3 body 1 až 7

Čl. 2 písm.b), i), j) a k)

Čl. 3 body 8 a 9

Článek 3

Články 4 a 5

Článek 4

Článek 6

Článek 5

Články 8 a 9

Článek 7

Článek 6

Článek 10

Článek 7

Článek 11

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Čl. 12 odst. 1

Článek 11

Čl. 12 odst. 2 a 3

Článek 12

Čl. 5 odst. 1 písm. b) a odst. 5

Článek 13

Článek 13

Článek 14

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 15

Článek 17

Článek 16

Články 18, 19 a 20

Článek 17

Článek 21

Článek 19

Článek 22

Článek 20

Článek 23

Článek 21

Článek 24

Článek 22

Články 25 a 27

Články 24 a 25

Článek 26

Čl. 23 odst. 1

Čl. 23 odst. 2

Článek 28

Článek 26

Článek 29

Článek 27

Příloha

Příloha

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU