(EU) 2017/567Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/567 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014, pokud jde o definice, transparentnost, kompresi portfolia a dohledová opatření v oblasti zásahů u produktů a pozic (Text s významem pro EHP. )

a) volně obchodovaný objem pro danou akcii činí:

i) nejméně 100 milionů EUR u akcií přijatých k obchodování na regulovaném trhu;

ii) nejméně 200 milionů EUR u akcií, s nimiž se obchoduje pouze v mnohostranných obchodních systémech;

b) průměrný denní počet obchodů s akcií činí nejméně 250;

c) průměrný denní obrat pro akcii činí nejméně 1 milion EUR.

a) volně obchodovaný objem činí nejméně 100 milionů EUR;

b) průměrný denní počet obchodů s cenným papírem nahrazujícím jiný cenný papír činí nejméně 250;

c) průměrný denní obrat pro cenný papír nahrazující jiný cenný papír činí nejméně 1 milion EUR.

a) volně obchodovaný objem činí nejméně 100 podílových jednotek;

b) průměrný denní počet obchodů s fondem obchodovaným v obchodním systému činí nejméně 10;

c) průměrný denní obrat pro fond obchodovaný v obchodním systému činí nejméně 500 000 EUR.

a) volně obchodovaný objem činí nejméně 1 milion EUR;

b) průměrný denní počet obchodů s certifikátem činí nejméně 20;

c) průměrný denní obrat pro certifikát činí nejméně 500 000 EUR.

a) před prvním obchodováním s finančním nástrojem v daném obchodním systému, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 5, čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 4;

b) mezi koncem prvního čtyřtýdenního období obchodování a koncem prvního šestitýdenního období obchodování s finančním nástrojem. Posouzení se u tohoto scénáře zakládá na volně obchodovaném objemu v poslední obchodní den prvního čtyřtýdenního období obchodování, průměrném denním počtu obchodů a průměrném denním obratu s přihlédnutím ke všem obchodům s daným finančním nástrojem, které se uskutečnily v Unii během prvního čtyřtýdenního období obchodování;

c) mezi koncem každého kalendářního roku a 1. březnem následujícího roku pro finanční nástroje, s nimiž se v obchodním systému obchodovalo před 1. prosincem příslušného kalendářního roku. Posouzení se u tohoto scénáře zakládá na volně obchodovaném objemu v poslední obchodní den příslušného kalendářního roku, průměrném denním počtu obchodů a průměrném denním obratu s přihlédnutím ke všem obchodům s daným finančním nástrojem, které se uskutečnily v Unii v daném roce;

d) okamžitě poté, co se v důsledku podnikového opatření („corporate action“) změnilo předchozí hodnocení.

a) po dobu šesti týdnů počínající první den obchodování s finančním nástrojem, je-li posouzení prováděno podle odst. 1 písm. a) tohoto článku;

b) po dobu počínající šest týdnů po prvním dni obchodování s daným finančním nástrojem a končící 31. března roku uveřejnění informací v souladu s odst. 1 písm. c) tohoto článku, je-li posouzení prováděno podle odst. 1 písm. b) tohoto článku;

c) po dobu jednoho roku počínající 1. dubna po dni zveřejnění, je-li posouzení prováděno podle odst. 1 písm. c) tohoto článku.

a) pro finanční nástroje, které jsou přijaty k obchodování poprvé, přede dnem, v němž se s finančním nástrojem obchoduje poprvé;

b) pro finanční nástroje, které jsou již přijaty k obchodování, v těchto lhůtách:

i) nejpozději tři dny po skončení prvního čtyřtýdenního období obchodování;

ii) po skončení každého kalendářního roku, nejpozději však do 3. ledna následujícího roku;

iii) okamžitě poté, co se v důsledku podnikového opatření („corporate action“) změnily informace, které byly příslušnému orgánu poskytnuty dříve.

a) objemu a rozsahu údajů o trhu, včetně počtu předmětných finančních nástrojů a jejich objemu obchodů;

b) využívání údajů o trhu zákazníkem, včetně toho, zda jsou využívány pro vlastní obchodní činnosti zákazníka, k dalšímu prodeji nebo úpravě dat do souhrnné podoby.

a) aktuální ceníky, včetně:

— poplatků za zobrazení uživatelem (fees per display user),

— poplatků za nezobrazení (non-display fees),

— slevové politiky,

— poplatků spojených s licenčními podmínkami,

— poplatků za předobchodní a poobchodní údaje o trhu,

— poplatků za jiné dílčí soubory informací, včetně informací vyžadovaných podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/572 ( 2 ),

— jiných smluvních podmínek s ohledem na aktuální ceník;

b) oznámení budoucích změn ceny nejméně 90 dnů předem;

c) informace o obsahu údajů o trhu včetně:

i) počtu předmětných nástrojů;

ii) celkového obratu pro předmětné nástroje;

iii) poměru předobchodních a poobchodních údajů o trhu;

iv) informací o všech dalších údajích poskytovaných společně s údaji o trhu;

v) data poslední úpravy licenčního poplatku za poskytované údaje o trhu;

d) příjmy z poskytování údajů o trhu a podíl těchto příjmů na celkových příjmech organizátora trhu a investičního podniku provozujícího obchodní systém nebo systematického internalizátora;

e) informace o způsobu stanovení ceny, včetně použitých metod nákladového účetnictví a zvláštních zásad, podle nichž jsou přímé a variabilní společné náklady alokovány a společné fixní náklady rozvrhovány mezi získání a šíření údajů o trhu a ostatní služby poskytované organizátory trhu a investičními podniky provozujícími obchodní systém nebo systematickými internalizátory.

a) obsah kotace je uveřejněn ve formátu, který je srozumitelný pro průměrného čtenáře;

b) kotace je uveřejněna na internetových stránkách systematického internalizátora a internetová domovská stránka obsahuje jasné pokyny týkající se přístupu ke kotaci.

a) obchodní systém, na němž byl finanční nástroj poprvé přijat k obchodování, nebo nejrelevantnější trh z hlediska likvidity zastaví obchodování s tímto nástrojem v souladu s čl. 48 odst. 5 směrnice 2014/65/EU;

b) obchodní systém, na němž byl finanční nástroj poprvé přijat k obchodování, nebo nejrelevantnější trh z hlediska likvidity umožňuje pozastavit povinnosti související s tvorbou trhu;

c) v případě fondu obchodovaného v obchodním systému není pro významný počet nástrojů tvořících podklad fondu obchodovaného v obchodním systému nebo indexu k dispozici spolehlivá tržní cena;

d) příslušný orgán zakáže u tohoto finančního nástroje prodej na krátko podle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ( 5 ).

a) cena je v mezích kupních a prodejních kotací systematického internalizátora;

b) kotace uvedené v písmenu a) odrážejí převládající tržní podmínky pro příslušný finanční nástroj v souladu s čl. 14 odst. 7 nařízení (EU) č. 600/2014.

a) požádají každého účastníka komprese portfolia o upřesnění jeho rizikové tolerance, včetně stanovení limitu rizika protistrany, limitu tržního rizika a tolerance vypořádání v hotovosti. Investiční podniky a organizátoři trhu respektují rizikovou toleranci, kterou účastníci komprese portfolia uvedli;

b) propojí deriváty předložené ke kompresi portfolia a každému účastníkovi poskytnou návrh komprese portfolia, který obsahuje tyto informace:

i) identifikaci protistran, jichž se komprese týká,

ii) související změnu kombinované pomyslné hodnoty derivátů,

iii) rozdíl v kombinované pomyslné hodnotě v porovnání s uvedenou rizikovou tolerancí.

a) seznam derivátů předložených k zahrnutí do komprese portfolia;

b) seznam derivátů nahrazujících ukončené deriváty;

c) seznam derivátů vyměněných nebo ukončených v důsledku komprese portfolia;

d) počet derivátů a jejich hodnotu vyjádřenou v pomyslné částce.

a) míra složitosti finančního nástroje nebo typu finanční činnosti či praktiky ve vztahu k typu zákazníků, jichž se daná finanční činnost nebo finanční praktika dotýká nebo jimž je finanční nástroj nabízen nebo prodáván (jak je posouzeno podle písmena c)), zejména zohlednění:

— typu podkladových nebo referenčních aktiv a míry transparentnosti s ohledem na podkladová nebo referenční aktiva,

— míry transparentnosti nákladů a poplatků spojených s finančním nástrojem, finanční činností nebo finanční praktikou, a zejména nedostatečné transparentnosti vyplývající z několika úrovní nákladů a poplatků,

— složitosti výpočtu výkonnosti, zejména s přihlédnutím k tomu, zda návratnost závisí na výkonnosti jednoho či několika podkladových nebo referenčních aktiv, jež jsou zase ovlivněny jinými faktory, nebo zda návratnost závisí nejen na hodnotách podkladových nebo referenčních aktiv k počátečnímu datu a datu splatnosti, nýbrž také na hodnotách během celého životního cyklu produktu,

— povahy a rozsahu případných rizik,

— skutečnosti, zda je nástroj nebo služba spojena s jinými produkty či službami, nebo

— složitosti podmínek;

b) rozsah potenciálních škodlivých účinků, zejména uvážení:

— pomyslné hodnoty finančního nástroje,

— počtu dotčených zákazníků, investorů nebo účastníků trhu,

— poměrného podílu produktu v portfoliích investorů,

— pravděpodobnosti, rozsahu a povahy případného poškození, včetně výše potenciálně vzniklé ztráty,

— pravděpodobné doby trvání škodlivých účinků,

— objemu emise,

— počtu dotčených zprostředkovatelů,

— růstu trhu nebo prodejů nebo

— průměrné částky, kterou jednotlivý zákazník investuje do finančního nástroje;

c) typ zákazníků, jichž se daná finanční činnost nebo finanční praktika dotýká nebo jimž je finanční nástroj nabízen nebo prodáván, zejména zohlednění:

— skutečnosti, zda je zákazník neprofesionálním nebo profesionálním zákazníkem či způsobilou protistranou,

— dovedností a schopností zákazníků, včetně úrovně dosaženého vzdělání, zkušeností s podobnými finančními nástroji nebo prodejními technikami,

— ekonomické situace zákazníků, včetně jejich příjmů a majetku,

— hlavních finančních cílů zákazníků, včetně důchodového spoření a financování vlastního bydlení, nebo

— skutečnosti, zda jsou nástroj nebo služba zákazníkům prodávány mimo určený cílový trh nebo zda nebyl cílový trh náležitě určen;

d) míra transparentnosti finančního nástroje nebo typu finanční činnosti či praktiky, zejména zohlednění:

— typu a transparentnosti podkladového aktiva,

— skrytých nákladů a poplatků,

— používání technik přitahujících pozornost zákazníků, jež však nutně nezohledňují vhodnost nebo celkovou kvalitu finančního nástroje, finanční činnosti nebo finanční praktiky,

— povahy rizik a transparentnosti rizik nebo

— používání názvů produktů či terminologie nebo jiných informací, které naznačují vyšší úroveň bezpečnosti nebo návratnosti, než je ve skutečnosti možné či pravděpodobné, nebo které naznačují vlastnosti produktu, jež neexistují;

e) zvláštní znaky nebo součásti finančního nástroje, finanční činnosti nebo finanční praktiky, včetně případného vloženého pákového efektu, zejména zohlednění:

— pákového efektu obsaženého v produktu,

— pákového efektu v důsledku financování,

— vlastností obchodů zajišťujících financování nebo

— skutečnosti, že hodnota podkladového aktiva již není k dispozici nebo není spolehlivá;

f) existence a míra nesouladu mezi očekávanou návratností nebo ziskem pro investory a rizikem ztráty ve vztahu k danému finančnímu nástroji, finanční činnosti nebo finanční praktice, zejména zohlednění:

— nákladů na strukturování daného finančního nástroje, činnosti nebo praktiky a jiných nákladů,

— nepoměru ve vztahu k riziku emitenta, které si emitent ponechává, nebo

— poměru rizika a výnosů;

g) možnost investorů snadno prodat příslušný finanční nástroj nebo přejít na jiný finanční nástroj a náklady s tím spojené, zejména zohlednění:

— rozpětí mezi nabídkou a poptávkou,

— frekvence možností obchodování,

— objemu emise a velikosti sekundárního trhu,

— přítomnosti či nepřítomnosti poskytovatelů likvidity nebo tvůrců sekundárních trhů,

— charakteristik obchodního systému nebo

— jiných překážek výstupu;

h) stanovování cen a související náklady na finanční nástroj, finanční činnost nebo finanční praktiku, zejména zohlednění:

— používání skrytých nebo vedlejších poplatků nebo

— poplatků, které neodrážejí úroveň poskytované služby;

i) míra inovace finančního nástroje, finanční činnosti nebo finanční praktiky, zejména zohlednění:

— míry inovace v souvislosti se strukturou finančního nástroje, finanční činnosti nebo finanční praktiky, včetně začleňování a spuštění,

— míry inovace v souvislosti s distribučním modelem nebo délkou zprostředkovatelského řetězce,

— míry šíření inovací, včetně toho, zda je finanční nástroj, finanční činnost nebo finanční praktika inovativní pro určité kategorie zákazníků,

— inovace zahrnující pákový efekt,

— nedostatečné transparentnosti podkladového aktiva nebo

— minulých zkušeností na trhu s podobnými finančními nástroji nebo prodejními technikami;

j) prodejní techniky spojené s finančním nástrojem, zejména zohlednění:

— používaných komunikačních a distribučních kanálů,

— informačních, marketingových nebo jiných propagačních materiálů souvisejících s investicemi,

— předpokládaných investičních účelů nebo

— skutečnosti, zda rozhodnutí o nákupu představuje druhé či třetí rozhodnutí po předchozím nákupu;

k) finanční a obchodní situace emitenta finančního nástroje, zejména zohlednění:

— finanční situace emitenta nebo případného ručitele nebo

— transparentnosti obchodní situace emitenta nebo ručitele;

l) to, zda neexistují dostatečné nebo spolehlivé informace o finančním nástroji, které poskytuje tvůrce nebo distributoři, umožňující účastníkům trhu, jimž jsou určeny, učinit informované rozhodnutí, s přihlédnutím k povaze a typu finančního nástroje;

m) to, zda dotyčný finanční nástroj, finanční činnost nebo finanční praktika představují vysoké riziko pro výkonnost obchodů uzavřených účastníky nebo investory na relevantním trhu;

n) to, zda finanční činnost nebo finanční praktika významně ohrožuje integritu procesu tvorby cen na dotyčném trhu, takže cena nebo hodnota dotyčného finančního nástroje již není určena podle skutečných tržních sil nabídky a poptávky nebo účastníci trhu se již nemohou spolehnout na ceny tvořené na tomto trhu nebo objemy obchodování jako na základ svých investičních rozhodnutí;

o) to, zda charakteristiky určitého finančního nástroje mají za následek, že je obzvláště náchylný k používání pro účely finanční trestné činnosti, a zejména to, zda tyto charakteristiky mohou případně podněcovat k využívání finančního nástroje k:

— podvodům či nepoctivosti,

— nekalému jednání nebo zneužití informací ve vztahu k finančnímu trhu,

— legalizaci výnosů z trestné činnosti,

— financování terorismu nebo

— snazšímu praní peněz;

p) to, zda finanční činnost nebo finanční praktika představuje obzvláště vysoké riziko pro odolnost nebo hladké fungování trhů a jejich infrastruktury;

q) to, zda by finanční nástroj, finanční činnost nebo finanční praktika mohly vést k významnému a umělému rozdílu mezi cenami derivátu a cenami na základním trhu;

r) to, zda finanční nástroj, finanční činnost nebo finanční praktika představují vysoké riziko narušení finančních institucí, které se pokládají za důležité pro finanční systém Unie;

s) význam distribuce finančního nástroje pro emitenta jako zdroje financování;

t) to, zda finanční nástroj, finanční činnost nebo finanční praktika představují obzvláštní rizika pro infrastrukturu trhu nebo platebních systémů, včetně obchodních systémů, clearingových systémů a systémů vypořádání, nebo

u) to, zda finanční nástroj, finanční činnost nebo finanční praktika mohou ohrozit důvěru investorů ve finanční systém.

a) míra složitosti strukturovaného vkladu nebo typu finanční činnosti či praktiky ve vztahu k typu zákazníků, jichž se daná finanční činnost nebo finanční praktika dotýká (jak je posouzeno podle písmena c)), zejména zohlednění:

— typu podkladových nebo referenčních aktiv a míry transparentnosti s ohledem na podkladová nebo referenční aktiva,

— míry transparentnosti nákladů a poplatků spojených se strukturovaným vkladem, finanční činností nebo finanční praktikou, a zejména nedostatečné transparentnosti vyplývající z několika úrovní nákladů a poplatků,

— složitosti výpočtu výkonnosti, zejména s přihlédnutím k tomu, zda návratnost závisí na výkonnosti jednoho či několika podkladových nebo referenčních aktiv, jež jsou zase ovlivněny jinými faktory, nebo zda návratnost závisí nejen na hodnotách podkladových nebo referenčních aktiv k počátečnímu datu a datu splatnosti, nýbrž také na hodnotách během celého životního cyklu produktu,

— povahy a rozsahu případných rizik,

— skutečnosti, zda je strukturovaný vklad nebo služba spojena s jinými produkty či službami, nebo

— složitosti podmínek;

b) rozsah potenciálních škodlivých účinků, zejména uvážení:

— pomyslné hodnoty emise strukturovaných vkladů,

— počtu dotčených zákazníků, investorů nebo účastníků trhu,

— poměrného podílu produktu v portfoliích investorů,

— pravděpodobnosti, rozsahu a povahy případného poškození, včetně výše potenciálně vzniklé ztráty,

— pravděpodobné doby trvání škodlivých účinků,

— objemu emise,

— počtu dotčených institucí,

— růstu trhu nebo prodejů,

— průměrné částky, kterou jednotlivý zákazník investuje do strukturovaného vkladu, nebo

— limitu pojištění stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ( 8 );

c) typ zákazníků, jichž se daná finanční činnost nebo finanční praktika dotýká nebo jimž je strukturovaný vklad nabízen nebo prodáván, zejména zohlednění:

— skutečnosti, zda je zákazník neprofesionálním nebo profesionálním zákazníkem či způsobilou protistranou,

— dovedností a schopností zákazníků, včetně úrovně dosaženého vzdělání, zkušeností s podobnými finančními produkty nebo prodejními technikami,

— ekonomické situace zákazníků, včetně jejich příjmů a majetku,

— hlavních finančních cílů zákazníků, včetně důchodového spoření, financování vlastního bydlení,

— skutečnosti, zda jsou produkt nebo služba zákazníkům prodávány mimo určený cílový trh nebo zda nebyl cílový trh náležitě určen, nebo

— způsobilosti pro pojištění v rámci systému pojištění vkladů;

d) míra transparentnosti strukturovaného vkladu nebo typu finanční činnosti nebo finanční praktiky, zejména zohlednění:

— typu a transparentnosti podkladového aktiva,

— skrytých nákladů a poplatků,

— používání technik přitahujících pozornost zákazníků, jež však nutně nezohledňují vhodnost nebo celkovou kvalitu produktu nebo služby,

— typu a transparentnosti rizik,

— používání názvů produktů či terminologie nebo jiných informací, které jsou zavádějící, jelikož naznačují vlastnosti produktu, jež neexistují, nebo

— skutečnosti, zda je zveřejněna totožnost příjemců vkladů, kteří mohou odpovídat za vklad zákazníka;

e) zvláštní znaky nebo součásti strukturovaného vkladu nebo finanční činnosti nebo finanční praktiky, včetně případného vloženého pákového efektu, zejména zohlednění:

— pákového efektu obsaženého v produktu,

— pákového efektu v důsledku financování nebo

— skutečnosti, že hodnota podkladového aktiva již není k dispozici nebo není spolehlivá;

f) existence a míra nesouladu mezi očekávanou návratností nebo ziskem pro investory a rizikem ztráty ve vztahu k danému strukturovanému vkladu, finanční činnosti nebo finanční praktice, zejména zohlednění:

— nákladů na strukturování těchto strukturovaných vkladů, činnosti nebo praktiky a jiných nákladů,

— nepoměru ve vztahu k riziku emitenta, které si emitent ponechává, nebo

— poměru rizika a výnosů;

g) možnost investorů strukturovaný vklad snadno ukončit a náklady s tím spojené, zejména zohlednění:

— skutečnosti, že není přípustný předčasný výběr, nebo

— jiných překážek ukončení;

h) stanovování cen a související náklady na strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktiku, zejména zohlednění:

— používání skrytých nebo vedlejších poplatků nebo

— poplatků, které neodrážejí úroveň poskytované služby;

i) míra inovace strukturovaného vkladu, finanční činnosti nebo finanční praktiky, zejména zohlednění:

— míry inovace v souvislosti se strukturou strukturovaného vkladu, finanční činnosti nebo finanční praktiky, včetně začleňování a spuštění,

— míry inovace v souvislosti s distribučním modelem nebo délkou zprostředkovatelského řetězce,

— míry šíření inovací, včetně toho, zda je strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika inovativní pro určité kategorie zákazníků,

— inovace zahrnující pákový efekt,

— nedostatečné transparentnosti podkladového aktiva nebo

— minulých zkušeností na trhu s podobnými strukturovanými vklady nebo prodejními technikami;

j) prodejní techniky spojené se strukturovaným vkladem, zejména zohlednění:

— používaných komunikačních a distribučních kanálů,

— informačních, marketingových nebo jiných propagačních materiálů souvisejících s investicemi,

— předpokládaných investičních účelů nebo

— skutečnosti, zda rozhodnutí o nákupu představuje druhé či třetí rozhodnutí po předchozím nákupu;

k) finanční a obchodní situace emitenta strukturovaného vkladu, zejména zohlednění:

— finanční situace emitenta nebo případného ručitele nebo

— transparentnosti obchodní situace emitenta nebo ručitele;

l) to, zda neexistují dostatečné nebo spolehlivé informace o strukturovaném vkladu, které poskytuje tvůrce nebo distributoři, umožňující účastníkům trhu, jimž jsou určeny, učinit informované rozhodnutí, s přihlédnutím k povaze a typu strukturovaného vkladu;

m) to, zda dotyčný strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika představují vysoké riziko pro výkonnost obchodů uzavřených účastníky nebo investory na relevantním trhu;

n) to, zda strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika vystavuje hospodářství Unie rizikům;

o) to, zda charakteristiky určitého strukturovaného vkladu mají za následek, že je obzvláště náchylný k používání pro účely finanční trestné činnosti, a zejména to, zda tyto charakteristiky mohou případně podněcovat k využívání strukturovaných vkladů k:

— podvodům či nepoctivosti,

— nekalému jednání nebo zneužití informací ve vztahu k finančnímu trhu,

— legalizaci výnosů z trestné činnosti,

— financování terorismu nebo

— snazšímu praní peněz;

p) to, zda finanční činnost nebo finanční praktika představuje obzvláště vysoké riziko pro odolnost a hladké fungování trhů a jejich infrastruktury;

q) to, zda by strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika mohly vést k významnému a umělému rozdílu mezi cenami derivátu a cenami na základním trhu;

r) to, zda strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika představují vysoké riziko narušení finančních institucí, které se pokládají za důležité pro finanční systém Unie, zejména uvážení zajišťovací strategie sledované finančními institucemi ve vztahu k emisi strukturovaného vkladu, včetně špatného ocenění kapitálové záruky při splatnosti nebo rizika ztráty dobré pověsti finančních institucí způsobeného strukturovaným vkladem nebo činností či praktikou;

s) význam distribuce strukturovaného vkladu pro finanční instituci jako zdroje financování;

t) to, zda strukturovaný produkt, finanční činnost nebo finanční praktika představují obzvláštní rizika pro infrastrukturu trhu nebo platebních systémů, nebo

u) to, zda by strukturovaný vklad, finanční praktika nebo finanční činnost mohly ohrozit důvěru investorů ve finanční systém.

a) míra složitosti finančního nástroje nebo typu finanční činnosti či praktiky ve vztahu k typu zákazníků, jichž se daná finanční činnost nebo finanční praktika dotýká nebo jimž je finanční nástroj nebo strukturovaný vklad nabízen nebo prodáván (jak je posouzeno podle písmena c)), zejména zohlednění:

— typu podkladových nebo referenčních aktiv a míry transparentnosti s ohledem na podkladová nebo referenční aktiva,

— míry transparentnosti nákladů a poplatků spojených s finančním nástrojem, strukturovaným vkladem, finanční činností nebo finanční praktikou, a zejména nedostatečné transparentnosti vyplývající z několika úrovní nákladů a poplatků,

— složitosti výpočtu výkonnosti, zejména s přihlédnutím k tomu, zda návratnost závisí na výkonnosti jednoho či několika podkladových nebo referenčních aktiv, jež jsou zase ovlivněny jinými faktory, nebo zda návratnost závisí nejen na hodnotách podkladových nebo referenčních aktiv k počátečnímu datu a datu splatnosti, nýbrž také na hodnotách během celého životního cyklu produktu,

— povahy a rozsahu případných rizik,

— skutečnosti, zda je produkt nebo služba spojena s jinými produkty či službami,

— složitosti podmínek;

b) rozsah potenciálních škodlivých účinků, zejména uvážení:

— pomyslné hodnoty finančního nástroje nebo emise strukturovaných vkladů,

— počtu dotčených zákazníků, investorů nebo účastníků trhu,

— poměrného podílu produktu v portfoliích investorů,

— pravděpodobnosti, rozsahu a povahy případného poškození, včetně výše potenciálně vzniklé ztráty,

— pravděpodobné doby trvání škodlivých účinků,

— objemu emise,

— počtu dotčených zprostředkovatelů,

— růstu trhu nebo prodejů,

— průměrné částky, kterou jednotlivý zákazník investuje do finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu, nebo

— v případě strukturovaných vkladů limitu pojištění stanoveného ve směrnici 2014/49/EU;

c) typ zákazníků, jichž se daná finanční činnost nebo finanční praktika dotýká nebo jimž je finanční nástroj nebo strukturovaný vklad nabízen nebo prodáván, zejména zohlednění:

— skutečnosti, zda je zákazník neprofesionálním nebo profesionálním zákazníkem či způsobilou protistranou,

— dovedností a schopností zákazníků, včetně úrovně dosaženého vzdělání, zkušeností s podobnými finančními nástroji nebo strukturovanými vklady či prodejními technikami,

— ekonomické situace zákazníků, včetně jejich příjmů a majetku,

— hlavních finančních cílů zákazníků, včetně důchodového spoření a financování vlastního bydlení,

— skutečnosti, zda jsou produkt nebo služba zákazníkům prodávány mimo určený cílový trh nebo zda nebyl cílový trh náležitě určen, nebo

— v případě strukturovaných vkladů způsobilosti pro pojištění v rámci systému pojištění vkladů;

d) míra transparentnosti finančního nástroje, strukturovaného vkladu nebo typu finanční činnosti či praktiky, zejména zohlednění:

— typu a transparentnosti podkladového aktiva,

— skrytých nákladů a poplatků,

— používání technik přitahujících pozornost zákazníků, jež však nutně nezohledňují vhodnost nebo celkovou kvalitu produktu, finanční činnosti nebo finanční praktiky,

— povahy rizik a transparentnosti rizik,

— používání názvů produktů či terminologie nebo jiných informací, které jsou zavádějící, jelikož naznačují vyšší úroveň bezpečnosti nebo návratnosti, než je ve skutečnosti možné či pravděpodobné, nebo které naznačují vlastnosti produktu, jež neexistují, nebo

— v případě strukturovaných vkladů skutečnosti, zda je zveřejněna totožnost příjemců vkladů, kteří mohou odpovídat za vklad zákazníka;

e) zvláštní znaky nebo součásti strukturovaného vkladu, finančního nástroje, finanční činnosti nebo finanční praktiky, včetně případného vloženého pákového efektu, zejména zohlednění:

— pákového efektu obsaženého v produktu,

— pákového efektu v důsledku financování,

— vlastností obchodů zajišťujících financování nebo

— skutečnosti, že hodnota podkladového aktiva již není k dispozici nebo není spolehlivá;

f) existence a míra nesouladu mezi očekávanou návratností nebo ziskem pro investory a rizikem ztráty ve vztahu k danému finančnímu nástroji, strukturovanému vkladu, finanční činnosti nebo finanční praktice, zejména zohlednění:

— nákladů na strukturování tohoto finančního nástroje, strukturovaného vkladu, finanční činnosti nebo finanční praktiky a jiných nákladů,

— nepoměru ve vztahu k riziku emitenta, které si emitent ponechává, nebo

— poměru rizika a výnosů;

g) možnost investorů snadno prodat příslušný finanční nástroj nebo přejít na jiný finanční nástroj nebo ukončit strukturovaný vklad a náklady s tím spojené, zejména zohlednění (popřípadě v závislosti na tom, zda je dotyčným produktem finanční nástroj nebo strukturovaný vklad):

— rozpětí mezi nabídkou a poptávkou,

— frekvence možností obchodování,

— objemu emise a velikosti sekundárního trhu,

— přítomnosti či nepřítomnosti poskytovatelů likvidity nebo tvůrců sekundárních trhů,

— charakteristik obchodního systému nebo

— jiných překážek ukončení nebo skutečnosti, že není přípustný předčasný výběr;

h) stanovování cen a související náklady na strukturovaný vklad, finanční nástroj, finanční činnost nebo finanční praktiku, zejména zohlednění:

— používání skrytých nebo vedlejších poplatků nebo

— poplatků, které neodrážejí úroveň poskytované služby;

i) míra inovace finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu, finanční činnosti nebo finanční praktiky, zejména zohlednění:

— míry inovace v souvislosti se strukturou finančního nástroje, strukturovaného vkladu, finanční činnosti nebo finanční praktiky, včetně začleňování a spuštění,

— míry inovace v souvislosti s distribučním modelem nebo délkou zprostředkovatelského řetězce,

— míry šíření inovací, včetně toho, zda je finanční nástroj, strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika inovativní pro určité kategorie zákazníků,

— inovace zahrnující pákový efekt,

— nedostatečné transparentnosti podkladového aktiva nebo

— minulých zkušeností na trhu s podobnými finančními nástroji, strukturovanými vklady nebo prodejními technikami;

j) prodejní techniky spojené s finančním nástrojem nebo strukturovaným vkladem, zejména zohlednění:

— používaných komunikačních a distribučních kanálů,

— informačních, marketingových nebo jiných propagačních materiálů souvisejících s investicemi,

— předpokládaných investičních účelů nebo

— skutečnosti, zda rozhodnutí o nákupu představuje druhé či třetí rozhodnutí po předchozím nákupu;

k) finanční a obchodní situace emitenta finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu, zejména zohlednění:

— finanční situace emitenta nebo případného ručitele nebo

— transparentnosti obchodní situace emitenta nebo ručitele;

l) to, zda neexistují dostatečné nebo spolehlivé informace o finančním nástroji nebo strukturovaném vkladu, které poskytuje tvůrce nebo distributoři, umožňující účastníkům trhu, jimž jsou určeny, učinit informované rozhodnutí, s přihlédnutím k povaze a typu finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu;

m) to, zda dotyčný finanční nástroj, strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika představují vysoké riziko pro výkonnost obchodů uzavřených účastníky nebo investory na relevantním trhu;

n) to, zda finanční činnost nebo finanční praktika významně ohrožuje integritu procesu tvorby cen na dotyčném trhu, takže cena nebo hodnota dotyčného finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu již není určena podle skutečných tržních sil nabídky a poptávky nebo účastníci trhu se již nemohou spolehnout na ceny tvořené na tomto trhu nebo objemy obchodování jako na základ svých investičních rozhodnutí;

o) to, zda finanční nástroj, strukturovaný vklad, finanční činnost nebo praktika vystavuje národní hospodářství rizikům;

p) to, zda charakteristiky určitého finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu mají za následek, že je obzvláště náchylný k používání pro účely finanční trestné činnosti, a zejména to, zda tyto charakteristiky mohou případně podněcovat k využívání finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu k:

— podvodům či nepoctivosti,

— nekalému jednání nebo zneužití informací ve vztahu k finančnímu trhu,

— legalizaci výnosů z trestné činnosti,

— financování terorismu nebo

— snazšímu praní peněz;

q) to, zda finanční činnost nebo finanční praktika představuje obzvláště vysoké riziko pro odolnost a hladké fungování trhů a jejich infrastruktury;

r) to, zda by finanční nástroj, strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika mohly vést k významnému a umělému rozdílu mezi cenami derivátu a cenami na základním trhu;

s) to, zda finanční nástroj, strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika představují vysoké riziko narušení finančních institucí, které se pokládají za důležité pro finanční systém členského státu dotčeného příslušného orgánu, zejména uvážení zajišťovací strategie sledované finančními institucemi ve vztahu k emisi strukturovaného vkladu, včetně špatného ocenění kapitálové záruky při splatnosti nebo rizika ztráty dobré pověsti finančních institucí způsobeného strukturovaným vkladem nebo činností či praktikou;

t) význam distribuce finančního nástroje nebo strukturovaného vkladu pro emitenta nebo finanční instituce jako zdroje financování;

u) to, zda finanční nástroj, strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika představují obzvláštní rizika pro infrastrukturu trhu nebo platebních systémů, včetně obchodních systémů, clearingových systémů a systémů vypořádání, nebo

v) to, zda finanční nástroj, strukturovaný vklad, finanční činnost nebo finanční praktika ohrozí důvěru investorů ve finanční systém.

a) existence vážných finančních, měnových nebo rozpočtových problémů, které by mohly vést k finanční nestabilitě členského státu nebo finanční instituce považované za významnou v rámci globálního finančního systému, včetně úvěrových institucí, pojišťoven, poskytovatelů tržní infrastruktury a společností spravujících aktiva působících v Unii, pokud by tyto problémy mohly ohrozit řádné fungování finančních trhů a jejich integritu nebo stabilitu finančního systému v Unii;

b) změna ratingu nebo selhání kteréhokoli členského státu nebo úvěrové instituce či jiné finanční instituce považované za významnou v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva působící v Unii, které způsobuje nebo by mohlo způsobit závažnou nejistotu ohledně jejich solventnosti;

c) podstatný tlak na prodej nebo neobvyklá volatilita způsobující významné klesající spirály ve veškerých finančních nástrojích, které se týkají úvěrové instituce nebo jiných finančních institucí považovaných za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva působící v Unii a případně státní emitenti;

d) poškození fyzických struktur významných finančních emitentů, tržní infrastruktury, systémů clearingu a vypořádání nebo příslušných orgánů, které může nepříznivě a významně ovlivnit trhy, zejména jsou-li takové škody způsobené přírodní katastrofou nebo teroristickým útokem;

e) narušení veškerého platebního styku nebo postupu vypořádání, zejména souvisí-li s mezibankovními operacemi, které způsobuje nebo může způsobit závažné pochybení v platbách nebo vypořádáních nebo zpoždění při platebním styku v Unii, zejména pokud toto může vést k šíření finanční nebo ekonomické zátěže v úvěrové instituci nebo jiných finančních institucích, které se považují za významné v rámci globálního finančního systému, jako jsou pojišťovny, poskytovatelé tržní infrastruktury a společnosti spravující aktiva, nebo v členském státě;

f) významné a náhlé snížení nabídky určité komodity nebo zvýšení poptávky po této komoditě, které narušuje rovnováhu nabídky a poptávky;

g) významná pozice ve vztahu k určité komoditě, kterou drží jedna osoba nebo několik osob jednajících ve vzájemné shodě v jednom či několika obchodních systémech prostřednictvím jednoho či několika členů trhu;

h) nemožnost obchodního systému vykonávat vlastní pravomoci v souvislosti s řízením pozic kvůli narušení kontinuity činnosti.

a) povaha držitele pozice, včetně výrobců, spotřebitelů nebo finanční instituce;

b) splatnost finančního nástroje;

c) velikost pozice v poměru k velikosti relevantního trhu s komoditními deriváty;

d) velikost pozice v poměru k velikosti trhu s podkladovou komoditou;

e) směr pozice (krátká nebo dlouhá) a hodnota delta nebo rozmezí hodnoty delta;

f) účel pozice, zejména to, zda pozice slouží pro účely zajištění nebo zda je držena kvůli finanční expozici;

g) zkušenosti držitele pozice s držením pozic dané velikosti nebo s převzetím či dodáním dané komodity;

h) jiné pozice držené dotyčnou osobou na základním trhu nebo s různými splatnostmi téhož derivátu;

i) likvidita trhu a dopad opatření na ostatní účastníky trhu;

j) způsob dodání.

a) to, zda se se stejnou smlouvou obchoduje v jiném obchodním systému nebo na mimoburzovním trhu;

b) to, zda se se smlouvou, která je v podstatě rovnocenná, obchoduje v jiném systému nebo na mimoburzovním trhu (podobná a propojená, nepovažuje se však za součást téže zaměnitelné čisté otevřené pozice);

c) dopady rozhodnutí na trh s podkladovou komoditou;

d) dopady rozhodnutí na trhy a účastníky, na něž se pravomoci orgánu ESMA v oblasti řízení pozic nevztahují, a

e) pravděpodobný dopad na řádné fungování a integritu trhů v případě neexistence opatření orgánu ESMA.

a) je-li datem, k němuž se s finančními nástroji v obchodním systému v Unii obchoduje poprvé, datum nejméně deset týdnů přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014, zveřejní příslušné orgány výsledek posouzení nejpozději čtyři týdny přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014;

b) je-li datem, k němuž se s finančními nástroji v obchodním systému v Unii obchoduje poprvé, datum spadající do období, které začíná deset týdnů přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014 a končí dnem předcházejícím dni použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014, zveřejní příslušné orgány výsledek posouzení nejpozději ke dni použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014.

a) je-li datem, k němuž se s finančními nástroji v obchodním systému v Unii obchoduje poprvé, datum nejméně šestnáct týdnů přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014, je posouzení založeno na údajích, které jsou dostupné pro čtyřicetitýdenní referenční období, které začíná padesát dva týdnů přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014;

b) je-li datem, k němuž se s finančními nástroji v obchodním systému v Unii obchoduje poprvé, datum spadající do období, které začíná šestnáct týdnů přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014 a končí deset týdnů přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014, je posouzení založeno na údajích, které jsou dostupné pro první čtyřtýdenní období obchodování s finančním nástrojem;

c) je-li datem, k němuž se s finančními nástroji v obchodním systému v Unii obchoduje poprvé, datum spadající do období, které začíná deset týdnů přede dnem použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014 a končí dnem předcházejícím dni použitelnosti nařízení (EU) č. 600/2014, je posouzení založeno na údajích o historii obchodování s danými finančními nástroji či s jinými finančními nástroji, o nichž se usuzuje, že mají podobné vlastnosti jako dotyčné finanční nástroje.

a) informace uveřejněné v souladu s odstavcem 1 byly i nadále vhodné pro účely čl. 2 odst. 1 bodu 17 písm. b) nařízení (EU) č. 600/2014;

b) aby informace uveřejněné v souladu s odstavcem 1 byly aktualizovány na základě delšího období obchodování a případně komplexnější historie obchodování.