(EU) 2017/373Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/373 ze dne 1. března 2017, kterým se stanoví společné požadavky na poskytovatele služeb v oblasti uspořádání letového provozu / letových navigačních služeb a jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu a dohled nad nimi, zrušují nařízení (ES) č. 482/2008, prováděcí nařízení (EU) č. 1034/2011, (EU) č. 1035/2011 a (EU) 2016/1377 a mění nařízení (EU) č. 677/2011 (Text s významem pro EHP. )

poskytování služeb v oblasti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb („ATM/ANS“) a zajišťování jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu („funkce sítě ATM“) pro všeobecný letový provoz, a to zejména požadavky na právnické nebo fyzické osoby, které tyto služby a funkce poskytují;

příslušné úřady a kvalifikované subjekty, které jednají jejich jménem, jež plní úkoly spojené s udělováním osvědčení, prováděním dohledu a vynucováním ve vztahu k poskytovatelům služeb a funkcím uvedeným v odstavci 1).

definice v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004 a článku 3 nařízení (ES) č. 216/2008, kromě definice „osvědčení“ v čl. 2 odst. 15 nařízení (ES) č. 549/2004;

„poskytovatelem služeb“ se rozumí každá právnická nebo fyzická osoba, která zajišťuje funkce nebo poskytuje služby ATM/ANS definované v čl. 3 písm. q) nařízení (ES) č. 216/2008 nebo jiné funkce sítě ATM, a to buď jednotlivě, nebo souhrnně pro všeobecný letový provoz;

„manažerem struktury vzdušného prostoru“ se rozumí subjekt zřízený v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 551/2004 za účelem plnění povinností stanovených v uvedeném článku a v článcích 3 a 4 nařízení (EU) č. 677/2011.

„celoevropskou službou“ se rozumí činnost, která je navržena a zřízena pro uživatele ve většině členských států nebo ve všech členských státech a která může rovněž překračovat vzdušný prostor území, na které se vztahuje Smlouva;

„poskytovatelem datových služeb (DAT)“ se rozumí organizace, která je:

všichni poskytovatelé služeb požadavky stanovené v příloze III (bod ATM/ANS.OR), hlavách A a B a v příloze XIII (část PERS);

jiní poskytovatelé služeb, než jsou poskytovatelé letových provozních služeb kromě požadavků stanovených v písmeni a), požadavky stanové v příloze III (bod ATM/ANS.OR), hlavě C;

poskytovatelé letových navigačních služeb, poskytovatelé zajišťující uspořádání toku letového provozu a manažer struktury vzdušného prostoru musí kromě požadavků stanovených v písmeni a) plnit požadavky stanovené v příloze III (bod ATM/ANS.OR), hlavě D;

poskytovatelé letových provozních služeb musí kromě požadavků stanovených v písmenech a) a c) plnit požadavky stanovené v příloze IV (část ATS);

poskytovatelé meteorologických služeb musí kromě požadavků stanovených v písmenech a), b) a c) plnit požadavky stanovené v příloze V (část MET);

poskytovatelé leteckých informačních služeb musí kromě požadavků stanovených v písmenech a), b) a c) plnit požadavky stanovené v příloze VI (část AIS);

poskytovatelé datových služeb musí kromě požadavků stanovených v písmenech a) a b) plnit požadavky stanovené v příloze VII (část DAT);

poskytovatelé komunikačních, navigačních nebo přehledových služeb musí kromě požadavků stanovených v písmenech a), b) a c) plnit požadavky stanovené v příloze VIII (část CNS);

poskytovatelé uspořádání toku letového provozu musí kromě požadavků stanovených v písmenech a), b) a c) plnit požadavky stanovené v příloze IX (část ATFM);

poskytovatelé zajišťující uspořádání vzdušného prostoru musí kromě požadavků stanovených v písmenech a) a b) plnit požadavky stanovené v příloze X (část ASM);

poskytovatelé zajišťující tvorbu letových postupů musí kromě požadavků stanovených v písmenech a) a b) plnit požadavky stanovené v příloze XI (část ASD), až budou uvedené požadavky přijaty Komisí;

manažer struktury vzdušného prostoru musí kromě požadavků stanovených v písmenech a), b) a c) plnit požadavky stanovené v příloze XII (část NM).

ustanovení čl. 9 odst. 2 se použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost;

pokud jde o agenturu, čl. 4 odst. 1, 2, 5, 6, a 8 a článek 5 se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost;

pokud jde o poskytovatele datových služeb, článek 6 se v každém případě použije ode dne 1. ledna 2019, ale v případě, že poskytovatel požádá o osvědčení v souladu s článkem 6 a osvědčení je mu uděleno, pak ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

„přijatelnými způsoby průkazu (AMC)“ se rozumějí agenturou přijaté nezávazné standardy, které ukazují, jakým způsobem má být prokazován soulad s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly;

„leteckými pracemi“ se rozumí provoz letadla, při kterém se letadlo používá pro zvláštní služby, jako je zemědělství, stavebnictví, snímkování, zeměměřičství, pozorování a hlídkování, pátrání a záchrana nebo letecká reklama atd.;

„letištním klimatologickým přehledem“ se rozumí stručný přehled určitých meteorologických prvků pro dané letiště, založený na statistických datech;

„letištní klimatologickou tabulkou“ se rozumí tabulka obsahující statistická data o pozorovaném výskytu jednoho nebo více meteorologických prvků pro dané letiště;

„výškou letiště nad mořem“ se rozumí výška nejvyššího bodu přistávací plochy nad mořem;

„letištní letovou informační službou (AFIS)“ se rozumí letová informační služba a pohotovostní služba pro letištní provoz na letišti;

„letištní meteorologickou služebnou“ se rozumí služebna zřízená k poskytování meteorologické služby letišti;

„výstrahou pro letiště“ se rozumějí informace vydané letištní meteorologickou služebnou, týkající se výskytu či očekávaného výskytu meteorologických podmínek, které by mohly nepříznivě ovlivnit letadla na zemi včetně zaparkovaných letadel a zařízení a služeb letiště;

„leteckými daty“ se rozumí skutečnosti, pojmy nebo instrukce týkající se letectví prezentované v jednotné formě vhodné pro komunikaci, výklad nebo zpracování;

„leteckou databází“ se rozumí soubor leteckých dat zorganizovaný a uspořádaný jako strukturovaný soubor dat, který je elektronicky uložen v systémech a je platný po určitou dobu a lze jej aktualizovat;

„leteckou pevnou službou (AFS)“ se rozumí telekomunikační služba mezi stanovenými pevnými body, která je poskytována v zvláště pro bezpečnost letectví a pro pravidelný, účinný a hospodárný provoz leteckých služeb;

„leteckou pevnou telekomunikační sítí (AFTN)“ se rozumí celosvětový systém leteckých pevných okruhů zřízených jako součást AFS pro výměnu zpráv a/nebo přenos informací v digitální formě mezi stanicemi letecké pevné služby se stejnými nebo slučitelnými přenosovými charakteristikami;

„leteckými informacemi“ se rozumějí informace vyplývající ze shromažďování, analýzy a formátování leteckých dat;

„daty popisujícími letiště“ se rozumějí data shromážděná za účelem sestavení informací popisujících letiště;

„databází letištních dat (AMDB)“ se rozumí soubor dat popisujících letiště organizovaný a uspořádaný jako strukturovaná datová sada;

„leteckou meteorologickou stanicí“ se rozumí stanice určená k pozorování počasí a k vydávání meteorologických zpráv pro potřeby letectví;

„hlášením z letadla“ se rozumí hlášení z letadla za letu sestavené ve shodě s požadavky na hlášení polohy a na provozní a/nebo meteorologická hlášení;

„letadlem“ se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu;

„zprávou AIRMET“ se rozumí informace vydaná meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určitých meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu v nízkých hladinách, a informace o vývoji těchto jevů v čase a prostoru, které nebyly uvedeny v předpovědi, vydané pro lety v nízkých hladinách v dané letové informační oblasti nebo její části;

„servisním personálem – pracovníky v oboru zabezpečovacích elektronických zařízení v letovém provozu (ATSEP)“ se rozumějí oprávnění pracovníci, kteří jsou způsobilí k tomu, aby provozovali a udržovali zařízení funkčního systému, uvolňovali je z provozu a vraceli je do provozu;

„stanoviště letových provozních služeb“ je obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby stanoviště řízení letového provozu, letové informační středisko, stanoviště letištní letové informační služby nebo ohlašovna letových provozních služeb;

„náhradním letištěm“ se rozumí letiště, na které letadlo může pokračovat, když přistání na letišti zamýšleného přistání nebo pokračování v letu na toto letiště není možné nebo žádoucí, na němž jsou k dispozici nezbytné služby a zařízení, na kterém mohou být splněny požadavky na výkonnost letadla a které je v provozu v předpokládané době použití;

„alternativními způsoby průkazu (AltMOC)“ se rozumějí způsoby průkazu, které nabízejí alternativní možnost ke stávajícím přijatelným způsobům průkazu (AMC), nebo nové způsoby průkazu shody s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly, pro něž agentura dosud nepřijala související přijatelné způsoby průkazu;

„nadmořskou výškou“ se rozumí vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod měřená od střední hladiny moře;

„oblastním střediskem řízení (ACC)“ se rozumí stanoviště zřízené k poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům v řízených oblastech spadajících pod jeho pravomoc;

„oblastní předpovědí pro lety v nízkých hladinách“ se rozumí předpověď meteorologických jevů pro letovou informační oblast nebo její část, která byla vydána k pokrytí vrstvy pod letovou hladinou 100 (nebo pod letovou hladinou 150 v horských oblastech nebo vyšší hladinou, je-li to nezbytné);

„prostorovou navigací (RNAV)“ se rozumí způsob navigace, který umožňuje letadlu provést let po jakékoli požadované letové dráze v dosahu pozemního nebo kosmického navigačního zařízení nebo v rozsahu možnosti vlastního vybavení letadla nebo kombinací obojího;

„argumentem“ se rozumí tvrzení, které je podpořeno závěry na základě souboru důkazů;

„ASHTAM“ se rozumí zvláštní série NOTAM oznamující stanovenou formou provozně význačné změny vulkanické aktivity, vulkanické erupce a/nebo oblaku tvořeného vulkanickým popelem;

„funkcemi sítě uspořádání letového provozu (ATM)“ se rozumějí funkce, které vykonává manažer struktury vzdušného prostoru v souladu s nařízením (EU) č. 677/2011;

„auditem“ se rozumí systematický, nezávislý a dokumentovaný postup získávání důkazních informací a jejich objektivního hodnocení s cílem určit rozsah, v jakém jsou splněny požadavky;

„spolehlivým zdrojem“ se rozumí:

„automatizovaným pozorovacím systémem“ se rozumí pozorovací systém, který měří, vyhodnocuje a hlásí všechny požadované prvky bez interakce člověka;

„leteckým podnikem“ se rozumí subjekt, osoba nebo organizace jiné než poskytovatelé služeb, pro které je toto nařízení závazné, které jsou ovlivněny službou poskytovanou poskytovatelem služeb nebo tuto službu ovlivňují;

„přestávkou“ se rozumí časový úsek v době služby, kdy řídící letového provozu nemusí plnit své povinnosti, aby si odpočinul;

„certifikovanou aplikací letadla“ se rozumí softwarová aplikace, která byla agenturou schválena jako část letadla v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 216/2008;

„oblačností provozního významu“ se rozumí oblačnost s výškou základny oblačnosti pod 5 000 stopami nebo pod nejvyšší minimální sektorovou nadmořskou výškou podle toho, která z nich je větší, nebo oblačnost druhu cumulonimbus nebo věžovitý cumulus v jakékoli výšce;

„obchodní leteckou dopravou“ se rozumí jakýkoli provoz letadla, který zahrnuje přepravu cestujících, nákladu nebo pošty za úplatu nebo jiné hodnotné protiplnění;

„řízenou oblastí“ se rozumí řízený vzdušný prostor sahající nahoru od stanovené výšky nad zemí;

„stresem při kritických událostech“ se rozumějí projevy neobvyklých a/nebo krajních emocionálních a fyzických reakcí a/nebo chování osoby v návaznosti na událost nebo incident;

„jakostí dat“ se rozumí stupeň nebo úroveň jistoty, že poskytovaná data splňují požadavky uživatelů na data z hlediska přesnosti, rozlišení, integrity (nebo rovnocenné úrovně záruky), sledovatelnosti, včasnosti, úplnosti a formátu;

„požadavky na jakost dat“ se rozumí specifikace vlastností dat (tedy přesnosti, rozlišení, integrity (nebo rovnocenné úrovně záruky), sledovatelnosti, včasnosti, úplnosti a formátu), která zaručuje, že jsou data slučitelná se zamýšleným použitím;

„náhradním letištěm určení“ se rozumí náhradní letiště, na kterém by bylo letadlo schopné přistát, jestliže přistání na letišti určení není možné nebo žádoucí;

„službou“ se rozumí jakýkoli úkol, jehož provedení od řídícího letového provozu vyžaduje poskytovatel služby řízení letového provozu;

„dobou služby“ se rozumí doba, která začíná, když poskytovatel služby řízení letového provozu požádá řídícího letového provozu, aby nastoupil do služby, byl k dispozici pro službu nebo zahájil službu, a končí okamžikem, kdy je řídící letového provozu ze služby uvolněn;

„výškou nad mořem“ se rozumí vertikální vzdálenost bodu na zemském povrchu nebo hladiny splývající se zemským povrchem měřená od střední hladiny moře;

„náhradním letištěm na trati“ se rozumí náhradní letiště, na kterém by bylo letadlo schopné přistát, v případě, že se na trati stane let na náhradní letiště nezbytným;

„únavou“ se rozumí fyziologický stav snížené schopnosti duševní nebo fyzické způsobilosti vykonávat své povinnosti, vyplývající z úbytku spánku nebo delší nespavosti, denní fáze nebo pracovního zatížení (duševní nebo tělesné aktivity nebo obojího), který může narušit bdělost jedince a jeho schopnost bezpečně plnit úkoly;

„letovou meteorologickou dokumentací“ se rozumějí dokumenty včetně map a formulářů, které obsahují meteorologické informace pro určitý let;

„letovým informačním střediskem (FIC)“ se rozumí stanoviště zřízené k poskytování letové informační služby a pohotovostní služby;

„letovou informační oblastí (FIR)“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, v němž se poskytuje letová informační služba a pohotovostní služba;

„letovou hladinou (FL)“ se rozumí hladina konstantního atmosférického tlaku vztažená ke stanovenému údaji tlaku 1 013,2 hektopascalů, která je oddělená od ostatních takových hladin stanovenými tlakovými intervaly;

„zkušebním letem“ se rozumí let ve vývojové fázi nových konstrukčních řešení (letadel, pohonných systémů, letadlových částí a zařízení), let za účelem prokázání souladu letadla, které opustilo výrobní linku, s certifikační předpisovou základnou nebo jeho shody s typovým návrhem, let, jehož cílem je vyzkoušet nové konstrukční koncepce, vyžadující nekonvenční manévry nebo profily, při kterých by bylo možné překročit již schválenou obálku letadla nebo výcvikový let k provedení některého z uvedených letů;

„předpovědí“ se rozumí informace o očekávaných meteorologických podmínkách pro určitý čas nebo časový interval a pro určitou oblast nebo část vzdušného prostoru;

„předpovědí pro vzlet“ se rozumí předpověď pro určitý čas, připravená letištní meteorologickou služebnou, která obsahuje informace o očekávaných podmínkách nad systémem drah, jež se týkají směru a rychlosti přízemního větru a jakýchkoli výkyvů ve směru a rychlosti, teploty, tlaku (QNH) a jakýchkoli dalších prvků na základě místní dohody;

„funkčním systémem“ se rozumí kombinace postupů, lidských zdrojů a vybavení včetně hardwaru a softwaru, uspořádaných tak, aby plnily určitou funkci v kontextu služeb v oblasti uspořádání letového provozu a letových navigačních služeb („ATM/ANS“) a zajišťování jiných funkcí sítě uspořádání letového provozu („ATM“);

„všeobecným letectvím“ se rozumí veškerý provoz civilních letadel, jiný než letecké práce nebo obchodní letecká doprava;

„daty v uzlových bodech v digitální podobě“ se rozumí počítačově zpracovaná meteorologická data pro soubor pravidelně rozmístěných bodů na mapě. Data jsou určena pro přenos z meteorologického počítače do jiného počítače v zakódovaném tvaru vhodném pro automatizované zpracování;

„poradenským materiálem“ se rozumí nezávazný materiál vypracovaný agenturou, který napomáhá objasnit význam požadavků nebo specifikací a používá se k podpoře výkladu nařízení (ES) č. 216/2008, jeho prováděcích pravidel a přijatelných způsobů průkazu;

„globálními předpověďmi v uzlových bodech“ se rozumějí předpovědi očekávaných hodnot meteorologických prvků v globální souřadnicové síti s definovaným vertikálním a horizontálním rozlišením;

„nebezpečím“ se rozumí jakýkoliv stav, událost nebo okolnost, která by mohla vyvolat škodlivý účinek;

„výškou“ se rozumí vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od stanovené roviny;

„hladinou“ se rozumí všeobecný výraz používaný k vyjádření vertikální polohy letadla za letu znamenající buď výšku, nadmořskou výšku nebo letovou hladinu;

„místní pravidelnou zprávou“ se rozumí meteorologická zpráva vydávaná v pevně stanovených intervalech, která má být rozšiřována pouze na letišti původu, kde byla provedena pozorování;

„místní mimořádnou zprávou“ se rozumí meteorologická zpráva vydávaná v souladu s kritérii stanovenými pro mimořádná pozorování, která má být rozšiřována pouze na letišti původu, kde byla provedena pozorování;

„meteorologickým bulletinem“ se rozumí text obsahující meteorologické informace opatřený příslušným záhlavím;

„meteorologickými informacemi“ se rozumí meteorologické zprávy, analýza, předpověď a jakékoli další informace o stávajících či očekávaných meteorologických podmínkách;

„meteorologickým pozorováním“ se rozumí měření a/nebo vyhodnocení jednoho nebo více meteorologických prvků;

„meteorologickou zprávou“ se rozumí informace o pozorovaných meteorologických podmínkách vztažených k určitému místu a času;

„meteorologickou družicí“ se rozumí umělá družice Země, která provádí meteorologická pozorování a přenáší tato pozorování na zem;

„meteorologickou výstražnou službou“ se rozumí služba, která monitoruje meteorologické podmínky, které ovlivňují letový provoz, a poskytuje informace o výskytu nebo očekávaném výskytu určitých meteorologických jevů na trati, přírodních či jiných nebezpečích, která mohou ovlivnit bezpečnost provozu letadel ve vymezeném prostoru odpovědnosti;

„minimální sektorovou výškou (MSA)“ se rozumí nejnižší nadmořská výška, která může být použita, aby byla zajištěna výška nejméně 300 m (1 000 stop) nad všemi objekty umístěnými v prostoru vymezeném výsečí kruhu o poloměru 46 km (25 NM) a se středem ve význačném bodě, vztažném bodě letiště (ARP) nebo vztažném bodě heliportu (HRP);

„NOTAM“ se rozumí oznámení rozšiřované telekomunikačními prostředky obsahující informace o zřízení, stavu nebo změně kteréhokoli leteckého zařízení, služby nebo postupů, nebo o nebezpečí, jejichž včasná znalost je nezbytná pro pracovníky, kteří se zabývají letovým provozem;

„překážkou“ se rozumí jakýkoli pevný (trvalý nebo dočasný) a mobilní objekt nebo jeho část, která:

„OPMET“ se rozumí provozní meteorologické informace pro použití v předletové přípravě či letovém plánování letového provozu;

„databankou OPMET“ se rozumí databanka zřízená k ukládání a mezinárodnímu zpřístupňování provozních meteorologických informací pro využití v letectví;

„přederupční vulkanickou aktivitou“ se rozumí neobvyklá a/nebo sílící vulkanická aktivita, která by mohla být předzvěstí vulkanické erupce;

„převládající dohledností“ se rozumí nejvyšší hodnota dohlednosti pozorovaná v souladu s definicí „dohlednosti“, které je dosaženo nejméně na polovině kruhového horizontu nebo nejméně na polovině letištní plochy. Tyto oblasti mohou tvořit spojitý sektor nebo mohou být složeny z několika nespojitých sektorů;

„problematickým užíváním psychoaktivních látek“ se rozumí užívání jedné nebo více psychoaktivních látek jednotlivcem, a to způsobem, který:

„předpovědní mapou“ se rozumí na mapě graficky zobrazená předpověď určených meteorologických prvků pro určený čas nebo časový interval a pro určenou plochu nebo část vzdušného prostoru;

„psychoaktivními látkami“ se rozumí alkohol, opioidy, kanabinoidy, sedativa a hypnotika, kokain, další psychostimulanty, halucinogeny a těkavá rozpouštědla; kofein a tabák se mezi ně nezahrnují;

„záchranným koordinačním střediskem (RCC)“ se rozumí stanoviště odpovědné za zajištění účinné organizace pátracích a záchranných služeb a za koordinaci vedení pátracích a záchranných akcí v oblasti pátrání a záchrany;

„dobou odpočinku“ se rozumí souvislý a definovaný časový úsek následující po službě a/nebo časový úsek před službou, během kterého je řídící letového provozu zproštěn všech povinností;

„systémem rozpisu služeb“ se rozumí struktura doby služby a doby odpočinku řídících letového provozu v souladu s právními a provozními požadavky;

„rizikem“ se rozumí kombinace celkové pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu škodlivého účinku vyvolaného nebezpečím a závažnosti tohoto účinku;

„vzletovou a přistávací dráhou (dráhou)“ se rozumí vymezená pravoúhlá plocha na pozemním letišti, upravená pro přistání a vzlety letadel;

„dráhovou dohledností (RVR)“ se rozumí vzdálenost, na kterou může pilot letadla nacházejícího se na ose dráhy vidět denní dráhové označení nebo návěstidla ohraničující dráhu nebo vyznačující její osu;

„příkazem k zajištění bezpečnosti“ se rozumí dokument vydaný či přijatý příslušným úřadem, kterým se nařizuje provést ve funkčním systému opatření nebo který stanoví omezení provozního používání tohoto systému s cílem obnovit bezpečnost v případě, že se prokáže, že by jinak mohla být snížena bezpečnost letectví;

„systémem řízení bezpečnosti (SMS)“ se rozumí systematický přístup k řízení bezpečnosti včetně nezbytných organizačních struktur, odpovědnosti, zásad a postupů;

„stanoviště služeb pátrání a záchrany“ je obecný pojem znamenající buď záchranné koordinační středisko, odbočku záchranného koordinačního střediska nebo kontaktní místo pátrání a záchrany;

„vybraným střediskem pro pozorování vulkanické aktivity“ se rozumí poskytovatel vybraný příslušným úřadem, který pozoruje aktivitu sopky nebo skupiny sopek a zpřístupňuje tato pozorování příjemcům v odvětví letectví dle dohodnutého seznamu;

„poloautomatickým pozorovacím systémem“ se rozumí pozorovací systém, který umožňuje manuální doplňování měřených prvků a vyžaduje, aby součástí procesu vydávání zpráv byl člověk;

„SIGMET“ jsou informace týkající se meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu;

„zprávou SIGMET“ se rozumí informace vydané meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určitých meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu, a vývoje těchto jevů v čase a prostoru;

„mimořádným hlášením z letadla“ se rozumí meteorologické hlášení z letadla vydané v souladu s kritérii na základě podmínek pozorovaných během letu;

„stresem“ se rozumějí pocity, které určitá osoba zažívá v okamžiku, kdy čelí potenciální příčině („stresoru“) změny lidské výkonnosti. Stresový zážitek může lidskou výkonnost ovlivnit nepříznivě (distres), neutrálně nebo kladně (eustres) podle toho, jak daná osoba vnímá vlastní schopnost daný stresor zvládat;

„typovým výcvikem pro získání kvalifikace pro systém a zařízení“ se rozumí výcvik, jehož prostřednictvím si má daná osoba osvojit zvláštní znalosti a dovednosti ve vztahu k systému/zařízení, které jí zajistí provozní způsobilost;

„daty přizpůsobenými konkrétním požadavkům“ se rozumějí letecká data, která poskytuje provozovatel letadla nebo provozovatel datových služeb jménem provozovatele letadla a která jsou generována pro tohoto provozovatele letadla s ohledem na jejich plánované provozní využití;

„náhradním letištěm při vzletu“ se rozumí letiště, na kterém by bylo letadlo schopné přistát, je-li to nezbytné krátce po vzletu, kdy není možné použít letiště vzletu;

„letištní předpovědí (TAF)“ se rozumí stručná informace o očekávaných meteorologických podmínkách na letišti během stanoveného časového období;

„terénem“ se rozumí povrch země, který má přirozeně se vyskytující prvky jako hory, kopce, horská pásma, údolí, vodní plochy, věčný led a sníh, s vyloučením překážek;

„prahem dráhy“ se rozumí začátek té části dráhy, která je použitelná pro přistání;

„dotykovou zónou“ se rozumí část vzletové a přistávací dráhy za jejím prahem, na níž je předpokládán první dotyk přistávajícího letounu;

„tropickou cyklónou“ je termín používaný pro označení nefrontální cyklóny synoptického měřítka, která vzniká nad tropickými nebo subtropickými oblastmi moří a oceánů, s uspořádanou konvekcí a s výraznou cyklonální cirkulací při zemi;

„poradenským centrem pro tropické cyklóny (TCAC)“ se rozumí meteorologické centrum, které meteorologickým výstražným službám, centrům WAFC a mezinárodním databankám OPMET poskytuje informační zprávy o poloze, předpovídaném směru a rychlosti postupu, maximálním přízemním větru a tlaku ve středu tropických cyklón;

„dohledností“ se rozumí dohlednost pro letecké účely, která je definována jako větší z následujících dvou vzdáleností:

„poradenským centrem pro vulkanický popel (VAAC)“ se rozumí meteorologické centrum, které meteorologickým výstražným službám, oblastním střediskům řízení, letovým informačním střediskům, světovým oblastním předpovědním centrům a mezinárodním databankám OPMET poskytuje informační zprávy o horizontálním a vertikálním rozsahu a předpovídaném pohybu vulkanického popele v atmosféře;

„světovým oblastním předpovědním centrem (WAFC)“ se rozumí meteorologické centrum, které připravuje a vydává předpovědi význačného počasí a výškové předpovědi v digitální formě, v celosvětovém měřítku přímo členským státům příslušnými prostředky letecké pevné služby;

„světovým oblastním předpovědním systémem (WAFS)“ se rozumí celosvětový systém, prostřednictvím kterého světová oblastní předpovědní centra poskytují letecké meteorologické předpovědi pro lety na tratích v jednotném standardizovaném tvaru;

„datovým spojem VOLMET (D-VOLMET)“ se rozumí poskytování aktuálních pravidelných letištních meteorologických zpráv (METAR), zvláštních letištních meteorologických zpráv (SPECI), letištních předpovědí (TAF), zpráv SIGMET, mimořádných hlášení z letadel, na základě kterých nebyla vydána zpráva SIGMET, a případně zpráv AIRMET prostřednictvím datového spoje;

„střediskem pro pozorování vulkanické aktivity“ se rozumí příslušným úřadem vybraný poskytovatel, který pozoruje aktivitu sopky nebo skupiny sopek a zpřístupňuje tato pozorování příjemcům v odvětví letectví dle dohodnutého seznamu;

„jazykem GML“ se rozumí standard kódování ve formátu Geography Markup Language (GML) vyvinutém konsorciem Open Geospatial Consortium (OGC);

„centrem pro kosmické počasí (SWXC)“ se rozumí středisko pověřené monitorováním a poskytováním informačních zpráv o jevech kosmického počasí, jež by mohly ovlivnit vysokofrekvenční rádiovou komunikaci, satelitní komunikaci a na GNSS založené navigační a přehledové systémy a/nebo představovat radiační riziko pro osoby na palubě letadla.

Příslušný úřad plní úkoly týkající se udělování osvědčení, dohledu a vynucování ve vztahu k uplatňování požadavků, jež se vztahují na poskytovatele služeb, sleduje, zda tito poskytovatelé poskytují služby bezpečně, a ověřuje, zda jsou plněny příslušné požadavky.

Příslušné úřady vymezí a nesou zodpovědnost za udělování osvědčení, dohled a vynucování, a to způsobem, který zajišťuje, že:

Dotčené příslušné úřady pravidelně přezkoumávají dohodu o dozoru nad poskytovateli letových navigačních služeb ve funkčních blocích vzdušného prostoru (FAB), které přesahují vzdušný prostor spadající pod pravomoc více než jednoho členského státu, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 550/2004, a v případě přeshraničního poskytování letových navigačních služeb dohodu o vzájemném uznávání činností v oblasti dozoru uvedenou v čl. 2 odst. 5 nařízení (ES) č. 550/2004, jakož i praktické plnění těchto dohod, a to zejména s ohledem na dosaženou výkonnost poskytovatelů služeb, nad nimiž vykonávají dozor, v oblasti bezpečnosti.

Příslušný úřad uzavře dohody o koordinaci s jinými příslušnými úřady, pokud jde o oznámené změny funkčních systémů, jež se týkají poskytovatelů služeb, nad nimiž tyto jiné příslušné úřady vykonávají dozor. Tato ujednání o koordinaci zaručují účinný výběr a přezkum těchto oznámených změn v souladu s bodem ATM/ANS.AR.C.025.

Agentury vymezí přijatelné způsoby průkazu (AMC), s jejichž pomocí lze určit, že jsou plněny požadavky tohoto nařízení. Je-li vyhověno přijatelným způsobům průkazu, má se za to, že jsou požadavky tohoto nařízení splněny.

K prokazování shody s požadavky tohoto nařízení lze používat i alternativní způsoby průkazu (AltMOC).

Příslušný úřad zřídí systém, který umožní důsledně hodnotit, zda všechny alternativní způsoby průkazu, které používá tento příslušný úřad nebo poskytovatelé služeb pod jeho dohledem, umožňují prokázat shodu s požadavky tohoto nařízení.

Hodnocení všech alternativních způsobů průkazu, které poskytovatel služeb navrhl v souladu s bodem ATM/ANS.OR.A.020, provádí příslušný úřad formou analýzy předložené dokumentace, a uzná-li za nutné, také na základě kontroly, kterou u daného poskytovatele služeb vykoná.

Pokud příslušný úřad dospěje k názoru, že alternativní způsoby průkazu dostatečně zaručují shodu s použitelnými požadavky tohoto nařízení, neprodleně:

Pokud příslušný úřad sám využívá alternativní způsoby průkazu k dosažení shody s použitelnými požadavky tohoto nařízení:

Příslušný úřad předloží agentuře úplný popis alternativních způsobů průkazu včetně veškerých revizí postupů, které mohou být důležité, a zároveň i posudek, který prokazuje, že jsou splněny použitelné požadavky tohoto nařízení.

Příslušný úřad informuje agenturu v případě jakýchkoli závažných problémů s prováděním nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě do 30 dnů od okamžiku, kdy se příslušný úřad o těchto problémech dozvěděl.

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ( 1 ) a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě, poskytne příslušný úřad agentuře co nejdříve informace, které jsou významné z hlediska bezpečnosti a které získá z hlášení událostí uložených v souladu s čl. 6 odst. 6 nařízení (EU) č. 376/2014 v jeho vnitrostátní databázi.

Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 376/2014, zavede příslušný úřad systém umožňující řádným způsobem shromažďovat, analyzovat a šířit informace týkající se bezpečnosti.

Agentura zavede systém, jehož prostřednictvím bude moci řádně analyzovat veškeré příslušné informace týkající se bezpečnosti, které obdrží od příslušných úřadů, a neprodleně členským státům a Komisi poskytovat veškeré informace včetně doporučení či nápravných opatření, která je třeba přijmout a která jsou nezbytná k tomu, aby členské státy a Komise mohly včas reagovat na problém související s poskytovateli služeb.

Poté, co příslušný úřad obdrží informace uvedené v písmenech a) a b), přijme odpovídající opatření pro řešení daného bezpečnostního problému, včetně vydání příkazů k zajištění bezpečnosti v souladu s bodem ATM/ANS.AR.A.030.

Opatření přijatá podle písmene c) se neprodleně oznámí dotčeným poskytovatelům služeb, aby je tito poskytovatelé mohli v souladu s bodem ATM/ANS.OR.A.060 provést. Příslušný úřad tato opatření oznámí rovněž agentuře a v případě, že se na jejich realizaci musí podílet více členských států, oznámí je i ostatním dotčeným příslušným úřadům.

Příslušný úřad vydá příkaz k zajištění bezpečnosti, pokud ve funkčním systému zjistil nebezpečný stav, jenž vyžaduje okamžité přijetí opatření.

Příkaz k zajištění bezpečnosti je předán dotčeným poskytovatelům služeb a obsahuje přinejmenším tyto informace:

Do jednoho měsíce od vydání předá příslušný úřad kopii příkazu k zajištění bezpečnosti agentuře a všem ostatním dotčeným příslušným úřadům.

Příslušný úřad ověří, zda poskytovatelé služeb plní platné příkazy k zajištění bezpečnosti.

Příslušný úřad zřídí a udržuje systém řízení, který zahrnuje minimálně tyto prvky:

▼M3

▼B

Příslušný úřad určí pro každou oblast činnosti zahrnutou do systému řízení jednu nebo více osob, které ponesou hlavní odpovědnost za řízení příslušného úkolu či příslušných úkolů.

Příslušný úřad zavede postupy, jejichž prostřednictvím bude probíhat vzájemná výměna veškerých nezbytných informací a pomoci s dalšími dotčenými příslušnými úřady, ať už z členského státu nebo v jiných členských státech, včetně těchto informací:

Kopie postupů týkajících se systému řízení a jejich změn se za účelem standardizace dává k dispozici agentuře.

Kromě vydávání samotných osvědčení může příslušný úřad zadávat své úkoly týkající se udělování osvědčení poskytovatelům služeb a dohledu nad nimi podle tohoto nařízení kvalifikovaným subjektům. Při zadávání takovýchto úkolů musí příslušný úřad zajistit, aby měl:

Příslušný úřad zajistí, aby proces vnitřního auditu a proces řízení bezpečnostních rizik požadované podle bodu ATM/ANS.AR.B.001 písm. a) podbodu 4 zahrnovaly veškeré úkoly, které kvalifikovaný subjekt plní jeho jménem.

Příslušný úřad má zaveden systém umožňující zjišťování změn, které ovlivňují jeho schopnost plnit úkoly a povinnosti podle nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě. Tento systém musí umožnit příslušnému úřadu přijímat náležitá opatření k zajištění toho, aby systém řízení byl trvale vyhovující a efektivní.

Příslušný úřad aktualizuje svůj systém řízení tak, aby byl včas přizpůsobován veškerým změnám nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, s cílem zajistit účinné provádění jeho systému řízení.

Příslušný úřad oznámí agentuře změny, které ovlivňují jeho schopnost plnit úkoly a povinnosti podle nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě.

Příslušný úřad je povinen vytvořit systém vedení záznamů s patřičnými možnostmi ukládání, zpřístupnění a spolehlivého zpětného sledování:

Příslušný úřad uchovává seznam všech osvědčení, která vydal poskytovatelům služeb, a prohlášení, která od nich obdržel.

Všechny záznamy musí být uchovávány nejméně po dobu 5 let poté, co skončí platnost osvědčení nebo co je prohlášení staženo, a podléhají použitelným právním předpisům o ochraně osobních údajů.

Příslušné úřady pravidelně sledují a vyhodnocují bezpečnost provozu poskytovatelů služeb pod jejich dohledem.

Příslušné úřady používají výsledky sledování výkonnosti z hlediska bezpečnosti zejména v rámci provádění dohledu založeného na rizicích.

V rámci bodu ATM/ANS.AR.B.001 písm. a) podbodu 1 příslušný úřad stanoví postup, aby ověřil, zda:

Postup uvedený v písmeni a):

Příslušný úřad nebo kvalifikované subjekty, které jednají jeho jménem, provádějí audity v souladu s článkem 5.

Audity uvedené v písmeni a):

Na základě důkazů, které má k dispozici, příslušný úřad sleduje, zda poskytovatelé služeb pod jeho dohledem soustavně plní použitelné požadavky tohoto nařízení.

Příslušný úřad vypracuje a ročně aktualizuje program dohledu, který zohledňuje zvláštní povahu poskytovatelů služeb, složitost jejich činností, výsledky minulých činností v oblasti udělování osvědčení a/nebo dohledu a vychází z posouzení souvisejících rizik. Program obsahuje audity, které:

Příslušný úřad může podle potřeby rozhodnout o změně cíle a rozsahu naplánovaných auditů včetně přezkumu dokumentů a dalších auditů.

Příslušný úřad rozhodne o tom, která opatření, prvky, služby, funkce, fyzická místa a činnosti mají být předmětem auditu v určeném časovém rámci.

Pozorování z auditů a nálezy vydané v souladu s bodem ATM/ANS.AR.C.050 musí být doloženy. Nálezy jsou podloženy důkazy a identifikovány z hlediska použitelných požadavků a souvisejících opatření k provádění, vůči nimž byl audit proveden.

Vypracuje se zpráva o auditu s podrobnostmi o nálezech a pozorováních, která musí být sdělena dotyčnému poskytovateli služeb.

V souladu s postupem vymezeným v bodě ATM/ANS.AR.C.005 písm. a) musí příslušný úřad po obdržení žádosti o vydání osvědčení pro poskytovatele služeb ověřit, zda poskytovatel služeb splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.

Před vydáním osvědčení může příslušný úřad vyžadovat provedení auditů, inspekcí nebo posouzení, jež považuje za nezbytné.

Osvědčení se vydává na dobu neurčitou. Práva a rozsah činností, k jejichž vykonávání je poskytovatel služeb oprávněn, jsou specifikovány v rámci podmínek poskytování služby, které jsou připojeny k osvědčení.

Osvědčení se nevydá, pokud nález úrovně 1 zůstává otevřený. Za mimořádných okolností poskytovatel služby posoudí a podle potřeby zmírní nález (nálezy) kromě nálezů úrovně 1 a příslušný úřad před vydáním osvědčení schválí plán nápravných opatření pro uzavření nálezu (nálezů).

Po obdržení oznámení o změně v souladu s bodem ATM/ANS.OR.A.045 příslušný úřad splní požadavky v souladu s body ATM/ANS.AR.C.030, ATM/ANS.AR.C.035 a ATM/ANS.AR.C.040;

Po obdržení oznámení o změně v souladu s bodem ATM/ANS.OR.A.040 písm. a) podbodem 2, která vyžaduje předchozí souhlas, příslušný úřad:

Aby poskytovateli služeb umožnil provést změny v jeho systému řízení a/nebo systému řízení bezpečnosti, podle toho, co je nutné, bez předchozího schválení podle bodu ATM/ANS.OR.A.040 písm. b), příslušný úřad schválí postup, kterým se definuje působnost takovýchto změn, a popíše, jak budou tyto změny oznamovány a řízeny. V rámci procesu průběžného dohledu příslušný úřad posoudí informace uvedené v oznámení a ověří, zda přijatá opatření dodržují schválené postupy a platné požadavky. Pokud některý z těchto požadavků není splněn, příslušný úřad:

Příslušný úřad přezkoumá:

Příslušný úřad schválí postupy, změny a odchylky uvedené v písmeni a), jestliže zjistí, že jsou nezbytné a dostačující k tomu, aby poskytovatel služeb prokázal, že splňuje požadavky bodů ATM/ANS.OR.A.045, ATM/ANS.OR.C.005, ATS.OR.205 a ATS.OR.210 podle toho, které z nich jsou použitelné.

Po obdržení oznámení v souladu s bodem ATM/ANS.OR.A.045 písm. a) podbodem 1 nebo po obdržení pozměněných informací v souladu s bodem ATM/ANS.OR.A.045 písm. b) příslušný úřad rozhodne o tom, zda změnu přezkoumá, či nikoli. Příslušný úřad si od poskytovatele služeb vyžádá veškeré další informace nutné na podporu tohoto rozhodnutí.

Příslušný úřad určí, zda je nutné provést přezkum, na základě konkrétních, platných a dokumentovaných kritérií, které přinejmenším zaručují, že je oznámená změna přezkoumána, pokud je kombinace pravděpodobnosti, že je argument pro poskytovatele služeb složitý nebo neznámý, a závažnosti možných důsledků změny významná.

Pokud příslušný úřad rozhodne, že je nutné provést přezkum na základě dalších kritérií založených na riziku než pouze kritérií uvedených v písmeni b), tato kritéria musí být konkrétní, platná a dokumentovaná.

Příslušný úřad informuje poskytovatele služeb o svém rozhodnutí přezkoumat oznámenou změnu funkčního systému a na žádost poskytne poskytovateli služeb související odůvodnění.

Při přezkumu argumentu oznámené změny příslušný úřad:

Příslušný úřad buď:

Po obdržení prohlášení poskytovatele letových informačních služeb, který má v úmyslu poskytovat takové služby, příslušný úřad ověří, zda prohlášení obsahuje všechny informace požadované v bodě ATM/ANS.OR.A.015, a potvrdí tomuto poskytovateli služeb, že prohlášení přijal.

Pokud prohlášení požadované informace neobsahuje nebo obsahuje informace, z nichž je patrné, že nejsou splněny použitelné požadavky, oznámí příslušný úřad dotčenému poskytovateli letových informačních služeb, že daný požadavek není splněn, a požádá jej o další informace. Je-li to nezbytné, příslušný úřad provede audit u poskytovatele letových informačních služeb. Potvrdí-li se nesplnění požadavků, přijme příslušný úřad opatření stanovená v bodě ATM/ANS.AR.C.050.

Příslušný úřad vede rejstřík prohlášení poskytovatelů letových informačních služeb, která mu byla předložena v souladu s tímto nařízením.

Příslušný úřad musí mít zaveden systém pro analýzu nálezů z hlediska jejich významu pro bezpečnost a rozhodování o vynucovacích opatřeních na základě toho, jaká rizika představuje skutečnost, že poskytovatel služeb neplní požadavky.

Za okolností, kdy neexistuje žádné dodatečné bezpečnostní riziko nebo kdy je toto riziko velmi nízké a zároveň jsou k dispozici bezprostřední vhodná zmírňující opatření, může příslušný úřad schválit poskytování služeb, aby zaručil kontinuitu služby po dobu, kdy jsou přijímána nápravná opatření.

Příslušný úřad klasifikuje nález úrovně 1, pokud zjistí, že jsou závažným způsobem porušovány použitelné požadavky nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, jakož i nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 a jejich prováděcích pravidel, že nejsou dodržovány postupy a příručky poskytovatele služeb, podmínky osvědčení či osvědčení samotné, ustavující akt, je-li použitelný, nebo obsah prohlášení, přičemž tato porušení představují značné riziko pro bezpečnost letů nebo jiným způsobem zpochybňují schopnost poskytovatele služeb pokračovat v činnosti.

Nález úrovně 1 zahrnuje mimo jiné tyto případy:

Příslušný úřad vydá nález úrovně 2, pokud zjistí, že jsou jakýmkoli jiným způsobem porušovány použitelné požadavky nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, jakož i nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 a jejich prováděcích pravidel, že nejsou dodržovány postupy a příručky poskytovatele služeb nebo podmínky osvědčení či osvědčení samotné nebo obsah prohlášení.

Je-li v rámci dohledu nebo jiným způsobem zjištěn nález, příslušný úřad sdělí nález písemně dotčenému poskytovateli služeb a požádá jej, aby provedl nápravné opatření, kterým zjištěné případy neshody odstraní, aniž jsou tím dotčena jakákoli dodatečná opatření požadovaná nařízením (ES) č. 216/2008 a tímto nařízením, jakož i nařízeními (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 a jejich prováděcími pravidly.

V případech, které nevyžadují nálezy úrovně 1 nebo úrovně 2, může příslušný úřad vznést připomínky.

Žádost o osvědčení poskytovatele služeb nebo změnu stávajícího osvědčení se podává ve formě a způsobem, které stanoví příslušný úřad, přičemž se zohlední použitelné požadavky tohoto nařízení.

Aby poskytovatel služeb mohl získat osvědčení, musí v souladu s článkem 6 splnit:

Bez ohledu na část písmeno b) může poskytovatel letových provozních služeb požádat o omezené osvědčení k poskytování služeb ve vzdušném prostoru, který spadá pod zodpovědnost členského státu, v němž má hlavní místo činnosti a případně sídlo, jestliže poskytuje nebo hodlá poskytovat služby pouze v jedné či několika z následujících kategorií:

Kromě toho mohou o omezené osvědčení požádat také tito poskytovatelé letových navigačních služeb:

Jak určí příslušný úřad, poskytovatel letových navigačních služeb, který žádá o omezené osvědčení v souladu s písm. a) nebo písm. b) bodem 1, splní minimálně tyto požadavky stanovené v:

Jak určí příslušný úřad, poskytovatel letových navigačních služeb, který žádá o omezené osvědčení v souladu s písm. b) bodem 2, splní minimálně požadavky stanovené v písm. c) bodě 1 až písm. c) bodě 4 a zvláštní požadavky stanovené v příloze IV.

Žadatel o omezené osvědčení předloží žádost příslušnému úřadu ve formě a způsobem, které stanoví příslušný úřad.

Podle článku 7 může poskytovatel letových informačních služeb učinit prohlášení o způsobilosti a prostředcích pro plnění povinností spojených s poskytovanými službami, pokud kromě požadavků uvedených v čl. 8b odst. 1 nařízení (EU) č. 216/2008 splňuje tyto alternativní požadavky:

Poskytovatel letových informačních služeb, který činí prohlášení o svých činnostech:

Poskytovatel letových informačních služeb, který činí prohlášení o svých činnostech, vyrozumí příslušný úřad předtím, než ukončí poskytování služeb, a to ve lhůtě určené tímto příslušným úřadem.

Poskytovatel letových informačních služeb, který činí prohlášení o svých činnostech, musí splňovat tyto požadavky stanovené v:

Poskytovatel letových informačních služeb, který činí prohlášení o svých činnostech, zahájí provoz teprve poté, co od příslušného úřadu obdržel potvrzení o tom, že prohlášení bylo přijato.

Aby prokázal, že splňuje požadavky tohoto nařízení, může poskytovatel služeb kromě přijatelného způsobu průkazu (AMC) přijatého agenturou používat alternativní způsoby průkazu (AltMOC).

Pokud poskytovatel služeb hodlá použít alternativní způsoby průkazu, před jejich použitím poskytne příslušnému úřadu jejich úplný popis. Tento popis musí zahrnovat veškeré revize příruček či postupů, které mohou být relevantní, a zároveň i posouzení prokazující dodržování požadavků tohoto nařízení.

Poskytovatel služeb může tyto alternativní způsoby průkazu začít uplatňovat s výhradou předchozího schválení příslušným úřadem a poté, co obdrží oznámení v souladu s bodem ATM/ANS.AR.A.015 písm. d).

Osvědčení poskytovatele služeb zůstává platné pod podmínkou, že:

Pokud je osvědčení zrušeno nebo se jej provozovatel vzdá, vrátí je neprodleně příslušnému úřadu.

poskytovatel letových informačních služeb nadále plní použitelné požadavky tohoto nařízení včetně požadavků, které se týkají podpory a spolupráce pro účely výkonu pravomocí příslušných úřadů a pravomocí týkajících se řízení spojeného s nálezy, které jsou stanoveny v bodech ATM/ANS.OR.A.050 a ATM/ANS.OR.A.055, v uvedeném pořadí;

poskytovatel těchto služeb prohlášení neodvolá nebo příslušný úřad nezruší jeho registraci.

Oznámení a řízení:

Každá změna uvedená v písm. a) podbodě 2 vyžaduje před provedením předchozí schválení, pokud není oznámena a řízena v souladu s postupem, který schválil příslušný úřad, jak stanoví bod ATM/ANS.AR.C.025 písm. c).

Poskytovatel služeb, který plánuje změnit svůj funkční systém:

Poté, co oznámil změnu, poskytovatel služeb informuje příslušný úřad kdykoli, když se podstatně změní informace poskytnuté v souladu s písm. a) body 1 a 2, a relevantní poskytovatele služeb a letecké podniky kdykoli, když se podstatně změní informace poskytnuté v souladu s písm. a) bodem 3.

Poskytovatel služeb povolí, aby do běžného provozu byly uvedeny pouze ty části změny, pro něž byly dokončeny činnosti požadované podle postupů uvedených v bodě ATM/ANS.OR.B.010.

Pokud změna podléhá přezkumu ze strany příslušného úřadu v souladu s bodem ATM/ANS.AR.C.035, poskytovatel služeb povolí, aby do běžného provozu byly uvedeny pouze ty části změny, pro něž příslušný úřad schválil argument.

Pokud má změna vliv na jiné poskytovatele služeb a/nebo letecké podniky, jak popisuje písm. a) bod 3, poskytovatel služeb a tito jiní poskytovatelé služeb při vzájemné koordinaci určí:

Ti poskytovatelé služeb, kteří jsou dotčeni předpoklady a opatřeními ke zmírnění rizik uvedenými v písm. e) podbodě 2 ve svém argumentu ke změně použijí pouze předpoklady a opatření ke zmírnění rizik, na nichž se dohodli s ostatními poskytovateli služeb a případně s leteckými podniky a které navzájem a případně s leteckými podniky sladili.

zjistí hlavní příčinu neshody;

definuje plán nápravných opatření, který splňuje podmínky pro schválení ze strany příslušného úřadu;

prokáže příslušnému úřadu, že plní tento plán nápravných opatření ve lhůtách jím navržených a úřadem odsouhlasených v souladu s bodem ATM/ANS.AR.C.050 písm. e).

Poskytovatel služeb ATM/ANS v rámci svého systému řízení zavede a udržuje systém hlášení událostí včetně povinného a dobrovolného hlášení. Poskytovatelé služeb ATM/ANS usazení v členském státě zajistí, aby tento systém splňoval požadavky nařízení (EU) č. 376/2014, nařízení (EU) 2018/1139 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na základě uvedených nařízení.

Poskytovatel služeb ATM/ANS hlásí příslušnému úřadu a dalším organizacím, jež musí být informovány členským státem, ve kterém poskytovatel služeb ATM/ANS poskytuje služby, veškeré události týkající se bezpečnosti či okolností, které ohrožují nebo, nejsou-li napraveny nebo vyřešeny, by mohly ohrozit letadlo, osoby na jeho palubě nebo jiné osoby, a zejména veškeré nehody a vážné incidenty.

Aniž je dotčeno ustanovení písmene b), hlásí poskytovatel služeb ATM/ANS příslušnému úřadu a organizaci odpovědné za návrh a/nebo udržování systémů ATM/ANS a jejich složek, není-li tato organizace zároveň poskytovatelem služeb, selhání, technické závady, překročení technických omezení, události nebo jiné mimořádné okolnosti, které ohrozily nebo mohly ohrozit bezpečnost služeb a které nevedly k nehodě nebo vážnému incidentu.

Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 376/2014 a akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijaté na jeho základě, hlášení musí:

Pokud jde o poskytovatele, kteří nejsou usazeni v členském státě, první povinné hlášení musí:

Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (EU) č. 376/2014 a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých na jeho základě, v příslušných případech organizace vypracuje následné hlášení, ve kterém podrobně popíše opatření, jež má v úmyslu podniknout, aby podobným událostem předešla do budoucna, a to hned, jak tato opatření stanoví; tyto následné zprávy musí:

Poskytovatel služeb poskytuje své služby otevřeně a transparentně. Zveřejní podmínky přístupu ke svým službám a změny těchto podmínek a pravidelně nebo podle toho, jak je to nutné v případě konkrétních změn v poskytování služby, vede konzultace s uživateli svých služeb, buď jednotlivě, nebo kolektivně.

Poskytovatel služeb nediskriminuje na základě státní příslušnosti ani jiných vlastností uživatele nebo třídy uživatelů svých služeb způsobem, který je v rozporu s právem Unie.

Poskytovatel služeb zavede a spravuje systém řízení, který obsahuje:

Poskytovatel služeb dokumentuje veškeré klíčové procesy systému řízení, včetně procesu přípravy pracovníků, aby si byli vědomi svých povinností a postupu pro změny těchto procesů.

Poskytovatel služeb zavede funkci pro sledování shody své organizace s použitelnými požadavky a vhodnosti postupů. Sledování shody zahrnuje systém zpětné vazby odpovědnému vedoucímu v případě nálezů, který zajistí, aby byla v případě potřeby účinným způsobem provedena nápravná opatření.

Poskytovatel služeb sleduje chování svého funkčního systému a je-li zjištěna nízká výkonnost, zjistí příčiny a odstraní je nebo poté, co určil důsledky nedostatečné výkonnosti, zmírní její následky.

Systém řízení je úměrný velikosti poskytovatele služeb a složitosti jeho činností a zohledňuje možná nebezpečí a související rizika spojená s těmito činnostmi.

V systému řízení poskytovatel služeb zřídí formální rozhraní s relevantními poskytovateli služeb a leteckými podniky, aby:

V případě, že je poskytovatel služeb rovněž držitelem osvědčení provozovatele letiště, zajistí, aby systém řízení pokrýval všechny činnosti v rozsahu jeho osvědčení.

Poskytovatel služeb používá postupy k řízení, posuzování a v nezbytném případě zmírňování dopadu změn svých funkčních systémů v souladu s body ATM/ANS.OR.A.045, ATM/ANS.OR.C.005, ATS.OR.205 a ATS.OR.210 podle toho, který je použitelný.

Postupy uvedené v písmeni a) nebo jakékoli podstatné změny těchto postupů:

Nejsou-li schválené postupy uvedené v písmeni b) vhodné pro konkrétní změnu, poskytovatel služeb:

Smluvní činnosti zahrnují veškeré činnosti v rámci provozu poskytovatele služeb vykonávané v souladu s podmínkami osvědčení, které vykonávají jiné organizace, a to buď na základě vlastního osvědčení k provádění této činnosti, nebo, pokud toto osvědčení nemají, pod dohledem poskytovatele služeb. Poskytovatel služby zajistí, že když uzavírá smlouvy nebo nakupuje jakoukoliv část svých činností od externí organizace, smluvní nebo koupená činnost, systém nebo složka splňuje platné požadavky.

Pokud poskytovatel služeb uzavírá smlouvu na jakoukoli část svých činností s organizací, která sama nemá v souladu s tímto nařízením k provádění takové činnosti osvědčení, zajistí, že smluvní organizace pracuje pod jeho dohledem. Poskytovatel služeb zajistí, aby byl příslušnému úřadu umožněn přístup do smluvní organizace s cílem ověřit trvalý soulad s použitelnými požadavky podle tohoto nařízení.

Poskytovatel služeb jmenuje odpovědného vedoucího pracovníka, který má pravomoc k zajištění toho, aby veškeré činnosti mohly být financovány a prováděny v souladu s použitelnými požadavky. Odpovědný vedoucí pracovník nese odpovědnost za vytvoření a udržování účinného systému řízení.

Poskytovatel služeb definuje pravomoc, povinnosti a odpovědnosti jmenovaných představitelů, zejména členů řízení s funkcemi v oblasti bezpečnosti, kvality, ochrany, financí a lidských zdrojů, podle toho, co je použitelné.

Poskytovatel služeb vytvoří systém vedení záznamů, který umožňuje dostatečné ukládání záznamů a spolehlivou dohledatelnost všech svých činností, který zahrnuje zejména všechny prvky uvedené v bodě ATM/ANS.OR.B.005.

Formát a doba uchovávání záznamů uvedených v písmeni a) musí být stanoveny v postupech systému řízení poskytovatele služeb.

Záznamy jsou ukládány způsobem, který zajišťuje jejich ochranu před poškozením, pozměňováním a odcizením.

Poskytovatel služeb vede a aktualizuje provozní příručky související s poskytováním jeho služeb, které používají a jimiž se řídí provozní pracovníci.

Zajistí, že:

U každé změny oznámené v souladu s bodem ATM/ANS.OR.A.045 písm. a) podbodem 1 poskytovatel služeb jiný než poskytovatel letových provozních služeb:

Poskytovatel služeb jiný než poskytovatel letových provozních služeb zajistí, že posouzení podpory bezpečnosti uvedené v písmeni a) zahrnuje:

Poskytovatelé letových navigačních služeb a poskytovatelé uspořádání toku letového provozu vytvářejí obchodní plán zahrnující období nejméně pěti let. Tento obchodní plán:

Informace uvedené v bodě 1) podbodech i) a ii) musí být v souladu s plánem výkonnosti uvedeným v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004 a pokud jde o údaje týkající se bezpečnosti, jsou v souladu se státním programem bezpečnosti uvedeným ve standardu 3.1.1 přílohy 19 Chicagské úmluvy v prvním vydání z července 2013.

Poskytovatelé letových navigačních služeb a poskytovatelé uspořádání toku letového provozu poskytnou zdůvodnění hlavních investičních projektů z hlediska bezpečnosti a obchodu a v příslušných případech očekávaný dopad na příslušné výkonnostní cíle uvedené v bodě 1 podbodě ii) a investice vyplývající z právních požadavků souvisejících s prováděním programu pro výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR).

Poskytovatelé letových navigačních služeb a poskytovatelé uspořádání toku letového provozu předloží roční plán zahrnující nadcházející rok, ve kterém jsou dále upřesněny rysy obchodního plánu a popsány jeho veškeré změny ve srovnání s plánem předchozím.

Roční plán zahrnuje následující ustanovení o úrovni a kvalitě služby, jako např. očekávané úrovni týkající se kapacity, bezpečnosti, životního prostředí a efektivity nákladů:

Poskytovatel letových navigačních služeb a poskytovatel uspořádání toku letového provozu a manažer struktury vzdušného prostoru zřídí systém řízení ochrany, jako nedílnou součást jejich systému řízení, jak to vyžaduje bod ATM/ANS.OR.B.005, aby zajistili:

Systém řízení ochrany vymezí:

Poskytovatel letových navigačních služeb a poskytovatel uspořádání toku letového provozu a manažer struktury vzdušného prostoru zajistí v případě potřeby bezpečnostní prověrku svých pracovníků a koordinují s příslušnými civilními a vojenskými úřady, aby zajistili ochranu svých zařízení, pracovníků a údajů.

Poskytovatel letových navigačních služeb a poskytovatel uspořádání toku letového provozu a manažer struktury vzdušného prostoru přijmou nezbytná opatření, aby chránili své systémy, používané prvky a data a aby zabránili tomu, že bude síť vystavena informačním a kybernetickým hrozbám, které mohou nezákonně zasahovat do poskytování jejich služby.

Poskytovatel letových navigačních služeb a poskytovatel uspořádání toku letového provozu a manažer struktury vzdušného prostoru zajistí ujednání pro krytí odpovědnosti související s plněním jejich úkolů v souladu s platnými právními předpisy.

Využitý způsob poskytování krytí musí odpovídat příslušné potenciální ztrátě a škodě, a to s ohledem na právní postavení dotčených poskytovatelů a manažera struktury vzdušného prostoru a na úroveň krytí komerčního pojištění, které je k dispozici.

Poskytovatel letových navigačních služeb a poskytovatel uspořádání toku letového provozu a manažer struktury vzdušného prostoru, kteří využívají služeb jiného poskytovatele služeb, zajistí, aby dohody, které za tímto účelem uzavřou, specifikovaly rozdělení odpovědnosti mezi nimi.

Poskytovatel letových navigačních služeb a poskytovatel uspořádání toku letového provozu předkládají příslušnému úřadu výroční zprávu o své činnosti.

Aniž je dotčen článek 12 nařízení (ES) č. 550/2004, tato výroční zpráva v případě poskytovatele letových navigačních služeb a poskytovatele uspořádání toku letového provozu zahrnuje jejich finanční výsledky, jakož i provozní výkonnost a všechny další významné činnosti a vývoj, zejména v oblasti bezpečnosti.

Manažer struktury vzdušného prostoru v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 677/2011 předkládá výroční zprávu o své činnosti Komisi a agentuře. Tato zpráva se vztahuje na jeho provozní výkonnost, jakož i na významné činnosti a vývoj zejména v oblasti bezpečnosti.

Výroční zprávy uvedené v písmenech a) a c) obsahují alespoň:

Poskytovatel letových navigačních služeb a poskytovatel uspořádání toku letového provozu a manažer struktury vzdušného prostoru zpřístupní své výroční zprávy na žádost Komisi a agentuře. Rovněž tyto zprávy zpřístupní veřejnosti, a to za podmínek stanovených příslušným úřadem v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy.

Poskytovatel letových provozních služeb oznámí příslušným úřadům:

Poskytovatel letových provozních služeb přijme všechna nezbytná opatření, aby nedocházelo k žádnému střetu zájmů, který by mohl ohrozit nestranné a objektivní poskytování jeho služeb.

Bezpečnostní politika a cíle

Řízení bezpečnostních rizik

Zajištění bezpečnosti

Podpora bezpečnosti

U každé změny oznámené v souladu s bodem ATM/ANS.OR.A.045 písm. a) podbodem 1 poskytovatel letových provozních služeb:

Poskytovatel letových provozních služeb zaručí, že posouzení bezpečnosti uvedené v písmeni a) zahrnuje:

Poskytovatel letových provozních služeb určí přijatelnost změny funkčního systému z hlediska bezpečnosti, založenou na analýze rizik představovaných zavedením změny a lišících se podle typu provozu a případně tříd zúčastněných stran.

Přijatelnost změny z hlediska bezpečnosti se posoudí za použití konkrétních a ověřitelných bezpečnostních kritérií, přičemž každé kritérium se vyjádří z hlediska explicitní, množstevně vyjádřené úrovně bezpečnostního rizika či jiného opatření, které se týká bezpečnostního rizika.

Poskytovatel letových provozních služeb zaručí, že bezpečnostní kritéria:

zabránil riziku a snížil riziko, že službu řízení letového provozu poskytují řídící letového provozu s problematickým používáním psychoaktivních látek;

zabránil riziku a snížil riziko negativních účinků stresu na řídící letového provozu s cílem zaručit bezpečnost letového provozu;

zabránil riziku a snížil riziko negativních účinků únavy řídících letového provozu s cílem zaručit bezpečnost letového provozu.

Poskytovatel služeb řízení letového provozu musí vytvořit a zavést politiku a související postupy, aby zajistil, že problematické používání psychoaktivních látek neovlivní poskytování služby řízení letového provozu.

Aniž jsou dotčena ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ( 3 ) a použitelné vnitrostátní právní předpisy o vyšetření osob, poskytovatel služeb řízení letového provozu vytvoří a zavede objektivní, transparentní a nediskriminační postup pro odhalení případů problematického užívání psychoaktivních látek řídícími letového provozu. Tento postup zohledňuje ustanovení vymezená v bodě ATCO.A.015 nařízení (EU) 2015/340.

Postup uvedený v písmeni b) schválí příslušný úřad.

vytvoří a zachovává politiku zvládání stresu řídících letového provozu včetně provádění programu zvládání stresu při kritických událostech;

poskytne řídícím letového provozu vzdělávací a informační programy o prevenci stresu, včetně stresu při kritických událostech, které doplní výcvik lidských činitelů prováděný v souladu s oddíly 3 a 4 hlavy D přílohy I nařízení (EU) 2015/340.

vytvoří a udržuje politiku zvládání únavy řídících letového provozu;

zajišťuje pro řídící letového provozu informační programy o prevenci únavy, které doplňují výcvik týkající se lidských činitelů poskytovaný v souladu s oddíly 3 a 4 hlavy D přílohy I nařízení (EU) 2015/340.

Poskytovatel služeb řízení letového provozu vytvoří, zavede a sleduje systém rozpisu služeb za účelem řízení rizik pracovní únavy řídících letového provozu, a to prostřednictvím bezpečného střídání doby služby a odpočinku. V rámci systému rozpisu služeb poskytovatel služeb řízení letového provozu upřesní tyto prvky:

Aby identifikovali a zmírnili rizika spojená s únavou, která by mohla být způsobena samotným systémem rozpisu služeb, během jeho vývoje a používání, poskytovatel služeb řízení letového provozu tento rozpis konzultuje s těmi řídícími letového provozu, jichž se bude systém rozpisu služeb týkat, nebo případně s jejich zástupci.

Poskytovatel letových provozních služeb musí být schopen prokázat, že jeho pracovní metody a provozní postupy splňují:

Bez ohledu na písmeno a) v případě stanovišť letových provozních služeb, která poskytují služby pro letové ověřování, může příslušný úřad stanovit dodatečné nebo alternativní podmínky a postupy k těm, které jsou stanoveny v písmeni a), pokud je to nutné k poskytování služeb pro letové ověřování.

Poskytovatel meteorologických služeb poskytuje provozovatelům, členům posádky, stanovištím letových provozních služeb, stanovištím služeb pátrání a záchrany, provozovatelům letišť, subjektům vyšetřujícím nehody a mimořádné události a dalším poskytovatelům služeb a subjektům v letectví meteorologické informace nutné k plnění jejich příslušných funkcí určených příslušným úřadem.

Poskytovatelé meteorologických služeb musí ověřit úroveň dosažitelné přesnosti informací distribuovaných pro provoz, včetně zdroje těchto informací, a současně musí zajistit, aby byly tyto informace distribuovány včas a aby byly podle potřeby aktualizovány.

Poskytovatel meteorologických služeb uchovává meteorologické informace alespoň po dobu 30 dnů od data jejich vydání.

Tyto meteorologické informace na žádost zpřístupní pro účely vysvětlení a vyšetřování a pro tyto účely budou uchovávány, dokud se vysvětlování či vyšetření nedokončí.

umožnit výměnu provozních meteorologických informací s jinými poskytovateli meteorologických služeb;

včas poskytovat požadované meteorologické informace uživatelům.

námrazy, turbulence, oblačnosti druhu cumulonimbus, která je zastřená, častá, prorůstající vrstevnatou oblačností nebo se vyskytuje na čáře poryvů, a písečných či prachových vichřic;

vulkanických erupcí nebo úniku radioaktivních látek do atmosféry, význačných pro letový provoz.

Letecká meteorologická stanice vydává:

Bez ohledu na písm. a) bod 3 může letecká meteorologická stanice vydávat hodinové zprávy METAR a SPECI k šíření mimo letiště původu pro letiště, která neslouží k pravidelné mezinárodní obchodní letecké dopravě, jak stanoví příslušný úřad.

Letecká meteorologická stanice informuje stanoviště letových provozních služeb a leteckou informační službu letiště o změnách v provozuschopnosti automatizovaného zařízení používaného k určování dráhové dohlednosti.

Letecká meteorologická stanice hlásí příslušnému stanovišti letových provozních služeb, stanovišti leteckých informačních služeb a meteorologické výstražné službě výskyt přederupční vulkanické aktivity, vulkanických erupcí a oblaku vulkanického popele.

Letecká meteorologická stanice stanoví seznam kritérií pro poskytování místních mimořádných zpráv, a to po konzultaci s příslušnými stanovišti letových provozních služeb, provozovateli a jinými dotčenými subjekty.

směr a rychlost přízemního větru;

dohlednost;

dráhovou dohlednost, je-li pozorována;

současné počasí na letišti a v jeho blízkosti;

oblačnost;

teplotu vzduchu a teplotu rosného bodu;

atmosférický tlak;

doplňující informace, je-li zapotřebí.

směr a rychlost přízemního větru;

dohlednost;

dráhovou dohlednost, je-li pozorována;

současné počasí na letišti a v jeho blízkosti;

oblačnost;

teplotu vzduchu a teplotu rosného bodu;

atmosférický tlak;

doplňující informace, je-li zapotřebí.

připravuje a/nebo obstarává předpovědi a jiné relevantní meteorologické informace nutné pro plnění svých příslušných funkcí pro lety, jichž se to týká, jak je určeno příslušným úřadem;

poskytuje předpovědi a/nebo výstrahy ohledně místních meteorologických podmínek na letištích, za něž odpovídá;

nepřetržitě sleduje shodu předpovědí a výstrah se skutečnými meteorologickými podmínkami a v případě nutnosti okamžitě vydává opravy, a dále ruší jakékoli předpovědi téhož druhu, které byly dříve vydány pro totéž místo a tutéž dobu platnosti nebo její část;

zajišťuje předletovou přípravu, konzultace a letovou meteorologickou dokumentaci pro členy posádky a/nebo další pověřené pracovníky provozovatelů;

poskytuje klimatologické informace;

poskytuje svému příslušnému stanovišti letových provozních služeb, letecké informační službě a meteorologické výstražné službě informace o výskytu přederupční vulkanické aktivity, vulkanické erupce a oblaku vulkanického popele;

dle potřeby poskytuje meteorologické informace stanovišti služeb pátrání a záchrany a udržuje s ním kontakt po celou dobu pátrací a záchranné operace;

poskytuje stanovištím leteckých informačních služeb meteorologické informace, které jsou nezbytné pro plnění jejich funkcí;

připravuje a/nebo obstarává předpovědi a další relevantní meteorologické informace nezbytné pro výkon funkcí stanovišť letových provozních služeb v souladu s bodem MET.OR.242;

poskytuje svému příslušnému stanovišti letových provozních služeb, letecké informační služby a meteorologické výstražné službě informace o úniku radioaktivních látek do atmosféry.

Letištní meteorologická služebna vydává letištní předpovědi ve formě TAF, a to ve stanovených časech.

Při vydávání předpovědi TAF letištní meteorologická služebna zaručí, že pro dané letiště není v určitou dobu platných více předpovědí TAF.

Letištní meteorologická služebna připravuje přistávací předpovědi v souladu s požadavky určenými příslušnými úřadem.

Tato přistávací předpověď se vydává v podobě předpovědi TREND.

Doba platnosti předpovědi TREND činí 2 hodiny od času zprávy, jejíž součástí přistávací předpověď je.

připravuje předpovědi pro vzlet v souladu s požadavky určenými příslušným úřadem;

dodává předpovědi pro vzlet provozovatelům a členům posádky na jejich žádost během období 3 hodin před očekávanou dobou odletu.

poskytuje výstražné informace pro letiště;

připravuje výstrahy na střih větru pro letiště, na kterých je střih větru považován za faktor, a to v souladu s místními dohodami s příslušným stanovištěm ATS a provozovateli, jichž se to týká;

na letištích, kde je střih větru zjišťován pomocí automatických pozemních a/nebo dálkových detekčních zařízení, vydává výstražné signály na střih větru generované těmito systémy;

ruší výstrahy, pokud se již příslušné podmínky na letišti nevyskytují a/nebo se jejich výskyt dále nepředpokládá.

předpovědi prvků uvedených v čl. MET.OR.275 písm. a) bodech 1 a 2 ze systému WAFS;

zprávy METAR nebo SPECI včetně předpovědí TREND, TAF nebo opravené TAF pro letiště odletu a plánovaného přistání a pro náhradní letiště při vzletu, letiště na trati a letiště určení;

letištní předpovědi pro vzlet;

zprávy SIGMET a mimořádná hlášení z letadel týkající se celé trati;

informační zprávy o vulkanickém popelu, tropických cyklónách a kosmickém počasí týkající se celé trati;

oblastní předpovědi pro lety v nízké letové hladině připravené v kombinaci s vydáváním zpráv AIRMET a zprávy AIRMET týkající se celé trati;

výstrahy pro místní letiště;

meteorologické družicové snímky;

informace z pozemního meteorologického radaru.

Letištní meteorologická služebna poskytuje podle potřeby své přidružené letištní řídící věži a stanovišti AFIS:

▼M3

▼M1

Letištní meteorologická služebna poskytuje svému přidruženému přibližovacímu stanovišti řízení:

▼M3

▼M1

▼B

nepřetržitě monitoruje meteorologické podmínky, které ovlivňují letový provoz;

koordinuje svoji činnost s organizací odpovědnou za poskytování zpráv NOTAM a/nebo ASHTAM s cílem zaručit, že jsou meteorologické informace o vulkanickém popelu obsažené ve zprávách SIGMET a NOTAM a/nebo ASHTAM konzistentní;

koordinuje svoji činnost s vybranými středisky pro pozorování vulkanické aktivity s cílem zaručit, že jsou informace o vulkanické aktivitě obdrženy účinně a včas;

poskytuje svým přidruženým poradenským centrům pro vulkanický popel (VAAC) obdržené informace o přederupční vulkanické aktivitě, vulkanické erupci a oblaku vulkanického popele, pro něž dosud nebyla vydána zpráva SIGMET;

poskytuje letecké informační službě obdržené informace o úniku radioaktivních látek do atmosféry v oblasti odpovědnosti či přilehlých oblastech, pro něž dosud nebyla vydána zpráva SIGMET;

poskytuje oblastnímu středisku řízení a letovému informačnímu středisku (ACC/FIC) podle potřeby tyto relevantní informace:

▼M3

▼M1

▼B

▼M1

jsou-li dostupné, poskytuje příslušným stanovištím letových provozních služeb v souladu s místní dohodou informace o uvolňování toxických chemických látek, které by mohly ovlivnit vzdušný prostor používaný k letům v rámci jejich oblasti odpovědnosti, do ovzduší.

vydává zprávy SIGMET;

zajišťuje, aby zpráva SIGMET byla zrušena, jestliže příslušné jevy pominou nebo se jejich výskyt v oblasti, na kterou se zpráva SIGMET vztahuje, již neočekává;

zajišťuje, aby doba platnosti zprávy SIGMET nebyla delší než 4 hodiny, přičemž ve zvláštním případě zpráv SIGMET pro oblak vulkanického popela a tropické cyklóny se platnost zpráv prodlouží na 6 hodin;

zajišťuje, aby byla zpráva SIGMET vydána nejdříve 4 hodiny před začátkem doby platnosti. Ve zvláštním případě zprávy SIGMET pro oblak vulkanického popela a tropické cyklóny musí být zprávy SIGMET vydány co nejdříve, avšak ne více než 12 hodin před začátkem doby platnosti a aktualizovány alespoň každých 6 hodin.

vydává zprávy AIRMET, pokud příslušný úřad určil, že hustota letového provozu pod letovou hladinou 100 nebo až do letové hladiny 150 v hornatých oblastech nebo, je-li to nutné, ve vyšší letové hladině vyžaduje, aby lety v nízkých letových hladinách byly vydávány zprávy AIRMET v kombinaci s oblastními předpověďmi;

zruší zprávu AIRMET, jestliže příslušné jevy pominou nebo se jejich výskyt v dané oblasti již neočekává;

zajišťuje, aby doba platnosti zprávy AIRMET nebyla delší než 4 hodiny.

v případě zpráv AIRMET vydaných v kombinaci s oblastními předpověďmi pro lety v nízkých letových hladinách podle čl. MET.OR.255 písm. a) byly oblastní předpovědi pro lety v nízkých hladinách vydávány každých 6 hodin na dobu platnosti o délce 6 hodin a předávány příslušným meteorologickým výstražným službám nejpozději 1 hodinu před začátkem doby jejich platnosti;

v případě, kdy příslušný úřad určil, že hustota provozu pod letovou hladinou 100 nebo až do letové hladiny 150 v hornatých oblastech nebo, je-li to nutné, ve vyšší letové hladině vyžaduje pravidelné vydávání oblastních předpovědí pro lety v nízkých letových hladinách nikoli v kombinaci se zprávou AIRMET, pak příslušný úřad stanoví frekvenci vydávání, formu a pevně stanovený čas nebo období platnosti místní předpovědi pro lety v nízkých letových hladinách a kritéria pro jejich změny.

v případě, že došlo k erupci sopky nebo se taková erupce očekává nebo je hlášen oblak vulkanického popela, vydává informační zprávy o rozsahu a předpokládaném pohybu oblaku vulkanického popela:

▼B

▼M1

▼B

koordinuje svoji činnost s vybranými středisky pro pozorování vulkanické aktivity s cílem zaručit, že jsou informace o vulkanické aktivitě obdrženy účinně a včas;

poskytuje informační zprávy uvedené v písmeni a) alespoň každých 6 hodin až do doby, kdy již není možné oblak vulkanického popela určit podle družicových dat, z dané oblasti nejsou přijímány žádné další meteorologické zprávy o vulkanickém popelu a nejsou hlášeny žádné další vulkanické erupce a

nepřetržitě 24 hodin denně sleduje výskyt a rozsah vulkanického popela v atmosféře.

informační zprávy o poloze středu cyklóny, změnách intenzity v době pozorování, směru a rychlosti jejího postupu, tlaku ve středu cyklóny a maximálním přízemním větru v blízkosti středu:

▼B

▼M1

▼B

aktualizované informační zprávy meteorologickým výstražným službám o každé tropické cyklóně podle potřeby, ale nejméně každých 6 hodin.

Centrum WAFC vydává:

Centrum WAFC zajistí, aby produkty světového oblastního předpovědního systému v digitální podobě byly předávány za použití binárních datových komunikačních technik.

Meteorologické bulletiny se šíří prostřednictvím specifických typů dat a kódových formátů vhodných pro poskytovanou informaci.

Meteorologické bulletiny obsahující provozní meteorologické informace se šíří komunikačními systémy vhodnými pro poskytovanou informaci a pro uživatele, jimž je informace určena.

Místní pravidelná zpráva, místní mimořádná zpráva a zprávy METAR a SPECI obsahují následující prvky v uvedeném pořadí:

V místní pravidelné zprávě a místní mimořádné zprávě:

Zprávy METAR a SPECI

Informace o dohlednosti, dráhové dohlednosti, aktuálním počasí a množství a druhu oblačnosti a výšce základny oblačnosti se ve všech meteorologických zprávách nahradí pojmem „CAVOK“, pokud v době pozorování nastanou současně následující podmínky:

Kritéria pro poskytování místních mimořádných zpráv zahrnují:

V případě dohody mezi poskytovatelem meteorologických služeb a příslušným úřadem se místní mimořádné zprávy a zprávy SPECI vydávají, kdykoli nastanou následující změny:

V místních pravidelných a místních mimořádných zprávách a ve zprávách METAR a SPECI se směr a rychlost přízemního větru udává v krocích po 10 zeměpisných stupních a po 1 kt.

Jakákoli měřená hodnota, která nevyhovuje stupnici používané ve zprávách, musí být zaokrouhlena k nejbližšímu kroku této stupnice.

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI:

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI se dohlednost hlásí v krocích po 50 m, je-li dohlednost nižší než 800 m; v krocích po 100 m, je-li dohlednost 800 m nebo vyšší, ale nižší než 5 km; v krocích po jednom kilometru, je-li dohlednost 5 km nebo vyšší, ale nižší než 10 km; a udává se jako 10 km, je-li dohlednost 10 km nebo vyšší, s výjimkou případů, kdy platí podmínky pro použití údaje CAVOK.

Jakákoli pozorovaná hodnota, která nevyhovuje stupnici používané ve zprávách, musí být zaokrouhlena dolů k nejbližšímu nižšímu kroku stupnice.

V místní pravidelné zprávě a místní mimořádné zprávě musí být dohlednost podél dráhy/drah (RWY) hlášena spolu s jednotkami měření používanými k uvádění dohlednosti.

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a ve zprávách METAR a SPECI se dráhová dohlednost hlásí:

Jakákoli pozorovaná hodnota, která nevyhovuje stupnici používané ve zprávách, musí být zaokrouhlena dolů k nejbližšímu nižšímu kroku stupnice.

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI:

►M1  V místní pravidelné zprávě a místní mimořádné zprávě: ◄

V místní pravidelné zprávě a místní mimořádné zprávě se pozorované aktuální meteorologické jevy hlásí, pokud jde o typ a vlastnosti, a s ohledem na intenzitu tam, kde je to vhodné.

Při hlášení pozorovaných aktuálních meteorologických jevů se ve zprávách METAR a SPECI uvádí druh jevu, popis jevu a jeho intenzita nebo blízkost k letišti, jak je to vhodné.

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI se podle potřeby hlásí pomocí jejich příslušných zkratek a relevantních kritérií následující charakteristiky aktuálního meteorologického jevu:

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI:

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI se výška základny oblačnosti hlásí v krocích po 100 ft až do výšky 10 000 ft a v krocích po 1 000 ft nad výškou 10 000 ft.

Jakákoli pozorovaná hodnota, která nevyhovuje stupnici používané ve zprávách, musí být zaokrouhlena dolů k nejbližšímu nižšímu kroku stupnice.

►M1  V místní pravidelné zprávě a místní mimořádné zprávě: ◄

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI se teplota vzduchu a teplota rosného bodu hlásí v krocích po celých stupních Celsia.

Jakákoli měřená hodnota, která nevyhovuje stupnici používané ve zprávách, musí být zaokrouhlena na nejbližší celý stupeň Celsia tak, že se zjištěné hodnoty obsahující 0,5 zaokrouhlují na nejbližší vyšší celý stupeň Celsia.

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI musí být identifikovány teploty pod 0 °C.

V místní pravidelné zprávě, místní mimořádné zprávě a zprávách METAR a SPECI, se QNH a QFE vypočítají v desetinách hektopascalu a hlásí se v krocích po celých hektopascalech pomocí čtyř číslic.

Jakákoli měřená hodnota, kterou nelze zařadit do stupnice používané ve zprávách, se zaokrouhlí dolů na nejbližší celý hektopascal.

►M1  V místní pravidelné zprávě a místní mimořádné zprávě: ◄

Ve zprávách METAR a SPECI se uvádějí pouze hodnoty QNH.

2 minuty u místní pravidelné zprávy a místní mimořádné zprávy a pro zobrazení větru ve stanovištích ATS;

10 minut u zpráv METAR a SPECI kromě případů, kdy tento desetiminutový interval zahrnuje výraznou diskontinuitu ve směru a/nebo rychlosti větru; k získání středních hodnot se použijí pouze data, která se vyskytnou po diskontinuitě; proto se časový interval za těchto okolností odpovídajícím způsobem zkrátí.

Jsou-li k vyhodnocení dráhové dohlednosti používány přístrojové systémy, jejich výstup musí být aktualizován nejméně každých 60 sekund, aby hodnoty byly aktuální a reprezentativní.

Časový interval průměrování hodnot dráhové dohlednosti je:

Teplota vzduchu a teplota rosného bodu musí být měřeny, zobrazovány a hlášeny ve stupních Celsia.

Používá-li se k měření teploty vzduchu a teploty rosného bodu automatizované zařízení, musí být na meteorologické stanici umístěna zobrazovací zařízení. Se stejnými snímači musí být propojena zobrazovací zařízení na meteorologické stanici a na stanovištích letových provozních služeb.

Meteorologické informace pro provozovatele a členy posádek musí:

Meteorologické informace poskytované záchranným koordinačním střediskům zahrnují meteorologické podmínky, které existovaly v poslední známé poloze pohřešovaného letadla a podél zamýšlené trati tohoto letadla se zvláštním zřetelem na prvky, které nejsou běžně distribuovány.

Meteorologické informace poskytované stanovištím letecké informační služby zahrnují:

Meteorologické informace zahrnuté do letové meteorologické dokumentace musí být prezentovány takto:

Letovou meteorologickou dokumentaci tvoří:

▼M1

▼M3

▼B

Pokud je tak dohodnuto mezi letištní meteorologickou služebnou a příslušnými dotčenými provozovateli, může být letová meteorologická dokumentace pro zpáteční lety nebo lety s krátkým mezipřistáním, nepřesahující dvě hodiny omezena na provozně nutné informace. V každém případě však musí tato letová meteorologická dokumentace obsahovat alespoň meteorologické informace uvedené v podbodech 3, 4, 5 a 6.

Mapy zpracované z digitálních předpovědí musí být poskytovány podle požadavků provozovatelů pro pevně stanovené oblasti pokrytí uvedené v dodatku 2.

Jsou-li předpovědi výškového větru a teploty ve výšce uvedené v bodě MET.OR.275 písm. a) bodě 1 k dispozici v mapovém formátu, musí se jednat o předpovědní mapy zpracované k pevnému termínu pro letové hladiny stanovené v bodě MET.TR.275 písm. b) bodě 3. Jsou-li předpovědi jevů SIGWX uvedené v bodě MET.OR.275 písm. a) bodě 2 k dispozici v mapovém formátu, musí se jednat o předpovědní mapy zpracované k pevnému termínu pro vrstvu atmosféry vymezenou letovými hladinami stanovenými v bodě MET.TR.275 písm. c) a bodě MET.TR.275 písm. d).

Předpovědi výškového větru a teploty ve výšce a předpovědi jevů SIGWX nad letovou hladinou 100 musí být poskytnuty, jakmile jsou k dispozici, avšak ne později než 3 hodiny před odletem.

Letecké klimatologické informace musí být připravovány ve formě letištních klimatologických tabulek a letištních klimatologických přehledů.

Předpovědi pro letiště a jejich opravy se vydávají jako předpovědi TAF a obsahují v níže uvedeném pořadí:

Předpovědi TAF se vydávají v souladu se schématem v dodatku 3.

Doba platnosti pravidelné předpovědi TAF je 9, 24 nebo 30 hodin, nestanoví-li příslušný úřad jinak s ohledem na požadavky provozu pro letiště s dobou provozu kratší než 9 hodin.

Předpovědi TAF se podávají k přenosu nejdříve 1 hodinu před započetím doby jejich platnosti.

Předpověď TAF obsahuje tyto meteorologické prvky:

(1)   Přízemní vítr

▼M3

▼B

(2)   Dohlednost

(3)   Jevy počasí

(4)   Oblačnost

Používání skupin změn

Pravděpodobnost výskytu alternativní hodnoty předpovídaného prvku nebo prvků se v případě potřeby uvede, pokud:

▼M1

▼B

V předpovědi TAF se toto vyjádří pomocí zkratky „PROB“, za kterou následuje pravděpodobnost v desítkách procent a v případě uvedeném v bodě 1 období, během kterého jsou alternativní hodnoty očekávány, nebo v případě uvedeném v bodě 2 využitím zkratky „PROB“, následované pravděpodobností v desítkách procent, indikátorem změny „TEMPO“ a související časovou skupinou.

Předpovědi TREND se vydávají v souladu s dodatkem 1.

Jednotky a stupnice používané v předpovědi TREND musí být shodné s jednotkami a stupnicemi používanými ve zprávách, ke kterým jsou připojeny.

Předpověď TREND musí indikovat význačné změny jednoho nebo více z následujících prvků: přízemní vítr, dohlednost, jevy počasí a oblačnost. Uvádí se jen ty prvky, u nichž se význačná změna očekává. Jestliže však jde o význačné změny oblačnosti, uvedou se všechny skupiny oblačnosti, včetně vrstev nebo oblaků, u kterých se změna neočekává. Jde-li o význačnou změnu dohlednosti, uvádí se také jev, který způsobí snížení dohlednosti. Neočekává-li se změna žádného z uvedených prvků, je to indikováno termínem „NOSIG“.

(1)   Přízemní vítr

V předpovědích TREND musí být indikovány následující změny přízemního větru:

▼M3

▼B

(2)   Dohlednost

▼M3

▼B

▼M3

▼B

(3)   Jevy počasí

(4)   Oblačnost

(5)   Vertikální dohlednost

Jestliže se očekává, že setrvá nebo nastane stav, kdy oblohu nelze rozeznat, a jsou-li na letišti dostupné informace vertikální dohlednosti, předpověď TREND musí indikovat změny vertikální dohlednosti na nebo přes jednu nebo více z následujících hodnot při jejím zlepšování, nebo změny vertikální dohlednosti přes jednu nebo více z následujících hodnot při jejím zhoršení: 100, 200, 500 nebo 1 000 ft (30, 60, 150 nebo 300 m).

(6)   Další kritéria

Letištní meteorologická služebna a uživatelé se mohou dohodnout na dodatečných kritériích založených na místních provozních minimech letiště.

(7)   Používání skupin změn

(8)   Používání indikátoru pravděpodobnosti

Indikátor „PROB“ se v předpovědích TREND nepoužívá.

Předpověď pro vzlet se musí vztahovat ke specifickému časovému období a musí obsahovat informace o očekávaných podmínkách nad systémem drah, týkají se směru a rychlosti přízemního větru včetně jejich kolísání, teploty, tlaku (QNH) a případných dalších prvků na základě místní dohody mezi letištní meteorologickou služebnou a provozovateli.

Pořadí prvků, terminologie, jednotky a stupnice používané v předpovědích pro vzlet musí být stejné jako ve zprávách pro dané letiště.

Výstrahy na střih větru se vydávají v souladu se schématem v dodatku 4.

Pořadové číslo uvedené ve schématu v dodatku 4 musí odpovídat počtu výstrah na střih větru vydaných pro dané letiště od 00:01 UTC příslušného dne.

Varování týkající se střihu větru podávají ucelené aktuální informace o pozorovaném výskytu střihu větru, s nímž souvisí změna protivětru/zadního větru o 15 kt nebo více, která by mohla nepříznivě ovlivnit letadlo na konečném přiblížení nebo počáteční vzletu a na letadlo na dráze během dojezdu při přistání nebo rozjezdu.

Je-li to prakticky možné, varovné signály na střih větru se musí, pokud je to možné, vztahovat na určité části dráhy a na určité vzdálenosti na dráze přiblížení nebo vzletu dohodnuté mezi letištní meteorologickou služebnou, příslušnými stanovišti ATS a dotčenými provozovateli.

Zprávy SIGMET se vydávají v souladu se schématem v dodatku 5.

Zprávy SIGMET sestávají ze tří typů:

Pořadové číslo zprávy SIGMET sestává ze tří znaků zahrnujících jedno písmeno a dvě čísla.

Zpráva SIGMET smí obsahovat pouze jeden z jevů uvedených v dodatku 5, a to za použití odpovídajících zkratek; pro tropické cyklóny se použije prahová hodnota rychlosti přízemního větru 34 kt nebo více.

Ve zprávách SIGMET týkajících se bouřek nebo tropické cyklóny se neuvádí průvodní jevy turbulence a námraza.

Zprávy AIRMET se vydávají v souladu se schématem v dodatku 5.

Pořadové číslo uvedené ve schématu v dodatku 5 musí odpovídat počtu zpráv AIRMET vydaných pro letovou informační oblast od 00:01 UTC příslušného dne.

Zpráva AIRMET smí obsahovat pouze jeden z jevů uvedených v dodatku 5, a to za použití odpovídajících zkratek a následujících prahových hodnot, vyskytuje-li se jev pod letovou hladinou 100 nebo pod letovou hladinou 150 v horských oblastech nebo výše, podle potřeby:

Ve zprávách AIRMET týkajících se bouřek nebo oblačnosti druhu cumulonimbus se neuvádí průvodní jevy turbulence a námraza.

Jsou-li používány oblastní předpovědi pro lety v nízkých hladinách v mapovém formátu, musí být předpovědi větru a teploty ve výšce zpracovány pro body s maximálním rozestupem 300 NM a minimálně pro následující nadmořské výšky: 2 000 , 5 000 a 10 000 ft (600, 1 500 a 3 000 m) a 15 000 ft (4 500 m) v horských oblastech. Vydávání předpovědí výškového větru a teploty pro výšku 2 000 ft (600 m) může záviset na místních orografických podmínkách dle rozhodnutí příslušného úřadu.

Jsou-li používány oblastní předpovědi pro lety v nízkých hladinách v mapovém formátu, musí být předpovědi jevů SIGWX vydávány jako předpovědi SIGWX v nízkých hladinách do hladiny 100 nebo do hladiny 150 v horských oblastech nebo výše, kde je to nutné. Předpověď jevů SIGWX pro lety v nízkých hladinách musí obsahovat následující položky:

▼M3

▼B

Pokud příslušný úřad určil, že hustota letového provozu pod letovou hladinou 100 nebo do letové hladiny 150 v horských oblastech, nebo podle potřeby vyšší vyžaduje vydání zprávy AIRMET v kombinaci s oblastními předpověďmi pro lety v nízkých hladinách, vydávají se oblastní předpovědi pokrývající vrstvu mezi zemí a letovou hladinou 100 nebo letovou hladinou 150 v horských oblastech, nebo podle potřeby vyšší, které musí obsahovat informace o meteorologických jevech na trati nebezpečných pro lety v nízkých hladinách.

Centra WAFC používají zpracované meteorologické údaje ve formě hodnot v uzlových bodech pro dodávání globálních předpovědí v uzlových bodech a předpovědí významných meteorologických jevů.

Pro globální předpovědi v uzlových bodech musí centra WAFC:

▼M3

▼B

Pro globální předpovědi jevů význačného počasí na trati musí centra WAFC:

▼M3

▼B

Předpovědi SIGWX pro střední hladiny mezi letovými hladinami 100 až 450 se vydávají pro omezené zeměpisné oblasti.