(EU) 2016/2281Nařízení Komise (EU) 2016/2281 ze dne 30. listopadu 2016, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů (Text s významem pro EHP )

a) ohřívačů vzduchu s jmenovitým topným výkonem nepřesahujícím 1 MW;

b) chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů s jmenovitým chladicím výkonem nepřesahujícím 2 MW;

c) ventilátorových konvektorů.

a) výrobky, na které se vztahuje nařízení Komise (EU) 2015/1188, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel ( 1 );

b) výrobky, na které se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 206/2012, pokud jde o požadavky na ekodesign klimatizátorů vzduchu a komfortních ventilátorů ( 2 );

c) výrobky, na které se vztahuje nařízení Komise (EU) č. 813/2013, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů ( 3 );

d) výrobky, na které se vztahuje nařízení Komise (EU) 2015/1095, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů ( 4 );

e) komfortní chladiče s výstupní teplotou chlazené vody nižší než + 2 °C a vysokoteplotní procesní chladiče s výstupní teplotou chlazené vody nižší než + 2 °C nebo vyšší než + 12 °C;

f) výrobky zkonstruované převážně na paliva z biomasy;

g) výrobky na tuhá paliva;

h) výrobky, které dodávají teplo nebo chlad v kombinaci s elektrickou energií („kombinovaná výroba tepla a elektřiny“) s využitím procesu konverze nebo spalování paliv;

i) výrobky začleněné do zařízení, na která se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích ( 5 );

j) vysokoteplotní procesní chladiče, které využívají výhradně principu odpařovacího kondenzátoru;

k) výrobky vyrobené jednorázově na zakázku a montované na místě;

l) vysokoteplotní procesní chladiče, v nichž k chlazení dochází v důsledku absorpce s využitím tepla jako zdroje energie, a

m) ohřívače vzduchu a/nebo chladicí zařízení, jejichž hlavní funkce slouží pro účely výroby nebo skladování materiálů, jež podléhají rychlé zkáze, při stanovených teplotách v obchodních, institucionálních nebo průmyslových zařízeních, v jejichž případě je vytápění a/nebo chlazení prostoru pouze vedlejší funkcí a u nichž energetická účinnost funkce vytápění nebo chlazení prostoru závisí na energetické účinnosti hlavní funkce.

1. „ohřívačem vzduchu“ se rozumí zařízení, které:

a) obsahuje teplovzdušný systém vytápění nebo do něj dodává teplo;

b) je vybaveno jedním či více zdroji tepla, a

c) může obsahovat teplovzdušný systém vytápění pro dodávání ohřátého vzduchu přímo do vytápěného prostoru pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu.

2. „teplovzdušným systémem vytápění“ se rozumí součásti a/nebo zařízení nezbytné pro dodávání ohřátého vzduchu pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, a to buď prostřednictvím vzduchovodů, nebo přímo do vytápěného prostoru, přičemž účelem systému je dosáhnout a udržovat požadovanou vnitřní teplotu v uzavřeném prostoru, jako jsou budova nebo její části, k zajištění tepelné pohody osob;

3. „zdrojem tepla“ se rozumí součást ohřívače vzduchu, která vytváří užitečné teplo pomocí jednoho nebo více z následujících procesů:

a) spalování kapalných nebo plynných paliv;

b) Jouleova jevu probíhajícího v topných tělesech systému elektrického odporového ohřevu;

c) získávání tepla z okolního vzduchu, z odváděného vzduchu z ventilace, z vody nebo ze zemního zdroje (zemních zdrojů) tepelných zisků a předávání tohoto tepla do teplovzdušného systému vytápění s využitím parního kompresního cyklu nebo sorpčního cyklu;

4. „chladicím zařízením“ se rozumí zařízení, které:

a) obsahuje vzduchový či vodní chladicí systém nebo pro takový chladicí systém zajišťuje ochlazený vzduch či vodu, a

b) je vybaveno jedním či více zdroji chladu.

5. „vzduchovým chladicím systémem“ se rozumí součásti nebo zařízení nezbytné pro dodávání chlazeného vzduchu pomocí zařízení zajišťujícího pohyb vzduchu, a to buď prostřednictvím vzduchovodů, nebo přímo do chlazeného prostoru, přičemž účelem je dosažení a udržování požadované vnitřní teploty v uzavřeném prostoru, jako jsou budova nebo její části, k zajištění tepelné pohody osob;

6. „vodním chladicím systémem“ se rozumí součásti nebo zařízení nezbytné pro rozvod chlazené vody a předávání tepla z vnitřních prostorů do chlazené vody, přičemž účelem systému je dosáhnout a udržovat požadovanou vnitřní teplotu v uzavřeném prostoru, jako jsou budova nebo její části, k zajištění tepelné pohody osob;

7. „zdrojem chladu“ se rozumí ta část chladicího zařízení, která vytváří teplotní rozdíl umožňující získávat teplo ze zdroje tepelných zisků, tj. vnitřního prostoru, který má být chlazen, a předávat jej do tepelné jímky, například okolního vzduchu, vody nebo země s využitím parního kompresního cyklu nebo sorpčního cyklu;

8. „komfortním chladičem“ se rozumí chladicí zařízení:

a) jehož vnitřní tepelný výměník (výparník) odebírá teplo z vodního chladicího systému (zdroje tepelných zisků), konstruovaného pro provoz při výstupní teplotě chlazené vody vyšší než nebo rovné + 2 °C;

b) které je vybaveno zdrojem chladu, a

c) jehož venkovní tepelný výměník (kondenzátor) uvolňuje toto teplo do okolního vzduchu, vody nebo zemní tepelné jímky (zemních tepelných jímek);

9. „ventilátorovým konvektorem“ se rozumí zařízení, které zajišťuje nucenou cirkulaci vzduchu ve vnitřních prostorech pro jeden nebo více z těchto účelů: ohřev, chlazení, odvlhčování a filtrace vzduchu ve vnitřních prostorech, a to k dosažení tepelné pohody osob, které však neobsahuje zdroj tepla ani chladu ani venkovní tepelný výměník. Zařízení může být vybaveno minimálním souborem vzduchovodů pro sání a odvod vzduchu, včetně klimatizovaného vzduchu. Výrobek může být určen k vestavění nebo být vybaven krytem umožňujícím umístit jej do prostoru, který má být klimatizován. Může obsahovat zdroj tepla využívající Jouleův jev a určený k použití pouze jako záložní ohřívač;

10. „vysokoteplotním procesním chladičem“ se rozumí výrobek:

a) obsahující nejméně jeden kompresor, jenž je poháněn nebo určen k pohánění elektrickým motorem, a nejméně jeden výparník;

b) schopný chladit kapalinu a trvale udržovat její teplotu za účelem zajištění chlazení pro chlazený spotřebič nebo systém, jehož účelem není chlazení prostoru k zajištění tepelné pohody osob;

c) schopný dosáhnout svého jmenovitého výkonu chlazení při teplotě na výstupu vnitřního tepelného výměníku 7 °C a za standardních jmenovitých podmínek;

d) který může, ale nemusí obsahovat kondenzátor, zařízení chladicího cyklu nebo jiná přídavná zařízení;

11. „jmenovitým výkonem chlazení“ (P) se rozumí výkon chlazení, kterého je vysokoteplotní procesní chladič schopen dosáhnout při provozu s plným zatížením, měřeno při vstupní teplotě vzduchu 35 °C u vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů a při teplotě vstupující vody 30 °C u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů, vyjádřený v kW;

12. „vzduchem chlazeným vysokoteplotním procesním chladičem“ se rozumí vysokoteplotní procesní chladič, jehož teplonosnou látkou na straně kondenzátoru je vzduch;

13. „vodou chlazeným vysokoteplotním procesním chladičem“ se rozumí vysokoteplotní procesní chladič, jehož teplonosnou látkou na straně kondenzátoru je voda nebo solanka;

14. „palivem z biomasy“ se rozumí palivo vyrobené z biomasy;

15. „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), lesnictví a souvisejících odvětví, včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu;

16. „tuhým palivem“ se rozumí palivo, které je za běžných pokojových teplot tuhé;

17. „jmenovitým topným výkonem“ (Prated,h) se rozumí topný výkon tepelného čerpadla, teplovzdušného ohřívače nebo ventilátorových konvektorů při vytápění prostoru za standardních jmenovitých podmínek, vyjádřený v kW;

18. „jmenovitým chladicím výkonem“ (Prated,c) se rozumí chladicí výkon komfortního chladiče a/nebo klimatizátoru vzduchu nebo ventilátorových konvektorů při chlazení prostoru za standardních jmenovitých podmínek, vyjádřený v kW;

19. „standardními jmenovitými podmínkami“ se rozumí provozní podmínky komfortních chladičů, klimatizátorů vzduchu a tepelných čerpadel, při kterých se tyto výrobky zkouší za účelem stanovení jejich jmenovitého topného výkonu, jmenovitého chladicího výkonu, hladiny akustického výkonu a/nebo emisí oxidů dusíku. U výrobků využívajících motory s vnitřním spalováním jde o ekvivalent otáček motoru za minutu (Erpmequivalent);

20. „výstupní teplotou chlazené vody“ se rozumí teplota vody na výstupu z komfortního chladiče, vyjádřená ve stupních Celsia.

a) od 1. ledna 2018:

i) ohřívače vzduchu musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. a) a v bodě 5 přílohy II;

ii) chladicí zařízení musí splňovat požadavky stanovené v bodě 2 písm. a) a v bodě 5 přílohy II;

iii) vysokoteplotní procesní chladiče musí splňovat požadavky stanovené v bodě 3 písm. a) a v bodě 5 přílohy II;

iv) ventilátorové konvektory musí splňovat požadavky stanovené v bodě 5 přílohy II;

b) od 26. září 2018:

i) ohřívače vzduchu a chladicí zařízení musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4 písm. a) přílohy II;

c) od 1. ledna 2021:

i) ohřívače vzduchu musí splňovat požadavky stanovené v bodě 1 písm. b) přílohy II;

ii) chladicí zařízení musí splňovat požadavky stanovené v bodě 2 písm. b) přílohy II;

iii) vysokoteplotní procesní chladiče musí splňovat požadavky stanovené v bodě 3 písm. b) přílohy II;

iv) ohřívače vzduchu musí splňovat požadavky stanovené v bodě 4 písm. b) přílohy II.

a) vhodnost stanovení požadavků na ekodesign, pokud jde o přímé emise skleníkových plynů způsobené chladivy;

b) vhodnost stanovení požadavků na ekodesign pro vysokoteplotní procesní chladiče využívající princip odpařovacího kondenzátoru a vysokoteplotní procesní chladiče využívající absorpční technologii;

c) vhodnost stanovení přísnějších požadavků na ekodesign, pokud jde o energetickou účinnost a emise oxidů dusíku ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení a vysokoteplotních procesních chladičů;

d) vhodnost stanovení požadavků na ekodesign, pokud jde o emise hluku ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů;

e) vhodnost stanovení požadavků na emise na základě užitečného topného nebo chladicího výkonu namísto energetického příkonu;

f) vhodnost stanovení požadavků na ekodesign pro kombinované teplovzdušné ohřívače;

g) vhodnost stanovení požadavků na označování energetickými štítky pro ohřívače vzduchu pro domácnosti;

h) vhodnost stanovení přísnějších požadavků na ekodesign pro teplovzdušné ohřívače v provedení C2 a C4;

i) vhodnost stanovení přísnějších požadavků na ekodesign pro střešní klimatizátory vzduchu a tepelná čerpadla a pro klimatizátory vzduchu a tepelná čerpadla napojitelné na vzduchovod;

j) vhodnost certifikace třetí stranou, a

k) hodnota tolerancí pro ověřování u všech výrobků, jak je uvedeno v postupech pro ověřování stanovených v příloze IV.

1) „převodním koeficientem“(CC) se rozumí koeficient odrážející odhadovanou 40 % průměrnou účinnost při výrobě energie v EU uvedený v příloze IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ( 6 ); hodnota převodního koeficientu je CC = 2,5;

2) „spalným teplem“(GCV) se rozumí celkové množství tepla uvolněné jednotkovým množstvím paliva za předpokladu, že je plně spáleno za přítomnosti kyslíku a spaliny jsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; toto množství zahrnuje kondenzační teplo případných vodních par obsažených v palivu a vodních par vzniklých spalováním veškerého vodíku obsaženého v palivu;

3) „potenciálem globálního oteplování“(GWP) se rozumí potenciál skleníkového plynu zvýšit teplotu klimatu v poměru k potenciálu oxidu uhličitého (CO2), počítaný jako stoletý potenciál oteplování jednoho kilogramu skleníkového plynu v poměru k jednomu kilogramu CO2. Uvažovanými hodnotami GWP jsou ty, jež jsou stanoveny v přílohách I, II a IV nařízení (EU) č. 517/2014. Pro směsi chladiv se hodnoty GWP vypočtou způsobem uvedeným v příloze IV nařízení (EU) č. 517/2014;

4) „průtokem vzduchu“ se rozumí průtok vzduchu v m3/h měřený na výstupu vzduchu z (případných) vnitřních a/nebo venkovních jednotek komfortních chladičů, klimatizátorů vzduchu nebo tepelných čerpadel a z ventilátorových konvektorů za standardních jmenovitých podmínek pro chlazení, nebo pro vytápění, pokud výrobek nemá funkci chlazení;

5) „hladinou akustického výkonu“(LWA) se rozumí hladina akustického výkonu A, měřená ve vnitřním a/nebo venkovním prostoru, za standardních jmenovitých podmínek, vyjádřená v dB;

6) „přídavným ohřívačem“ se rozumí zdroj tepla v ohřívači vzduchu, který vytváří dodatečné teplo za podmínek, kdy topné zatížení přesahuje topný výkon upřednostňovaného zdroje tepla;

7) „upřednostňovaným zdrojem tepla“ se rozumí zdroj tepla v ohřívači vzduchu, který nejvíce přispívá k celkovému teplu dodanému během otopného období;

8) „sezónní energetickou účinností vytápění“(ηs,h) se rozumí poměr mezi referenční roční potřebou tepla pro vytápění, která se vztahuje k otopnému období a kterou pokrývá ohřívač vzduchu, a roční spotřebou energie na vytápění, v příslušných případech opravený o koeficienty zohledňující regulátor teploty a spotřebu elektrické energie čerpadla (čerpadel) podzemní vody, vyjádřený v %;

9) „sezónní energetickou účinností chlazení“(ηs,c) se rozumí poměr mezi referenční roční potřebou chlazení, která se vztahuje k chladicímu období a kterou pokrývá chladicí zařízení, a roční spotřebou energie na chlazení, v příslušných případech opravený o koeficienty zohledňující regulátor teploty a spotřebu elektrické energie čerpadla (čerpadel) podzemní vody, vyjádřený v %;

10) „regulátorem teploty“ se rozumí zařízení, které funguje jako rozhraní vůči konečnému uživateli, pokud jde o hodnoty a časové nastavení požadované vnitřní teploty, a předává relevantní údaje, např. aktuální vnitřní a/nebo venkovní teplotu (teploty), do rozhraní ohřívače vzduchu nebo chladícího zařízení, např. centrálnímu procesoru, čímž přispívá k regulaci vnitřní teploty (vnitřních teplot);

11) „statistickým teplotním intervalem“(binj) se rozumí kombinace venkovní teploty (Tj) a počtu hodin v daném intervalu (hj), jak stanoví tabulky 26, 27 a 28 přílohy III;

12) „počtem hodin v daném intervalu“(hj) se rozumí počet hodin za období, vyjádřený počtem hodin za rok, kdy nastává příslušná venkovní teplota pro každý interval, jak stanoví tabulky 26, 27 a 28 přílohy III;

13) „vnitřní teplotou“(Tin) se rozumí teplota vnitřního vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia; relativní vlhkost vzduchu lze uvést pomocí odpovídající teploty udávané vlhkým teploměrem;

14) „venkovní teplotou“(Tj) se rozumí teplota venkovního vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia; relativní vlhkost vzduchu lze uvést pomocí odpovídající teploty udávané vlhkým teploměrem;

15) „regulací výkonu“ se rozumí schopnost tepelného čerpadla, klimatizátoru vzduchu, komfortního chladiče nebo vysokoteplotního procesního chladiče měnit svůj topný nebo chladicí výkon změnou objemového průtoku chladiva (chladiv); označí se za „pevnou“, pokud objemový průtok nelze měnit, „stupňovou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo měnit postupně v nejvýše dvou stupních, nebo „proměnnou“, pokud lze objemový průtok změnit nebo měnit postupně ve třech nebo více stupních;

16) „koeficientem poklesu účinnosti“ (Cdh v režimu vytápění a Cdc v režimu chlazení) se rozumí míra poklesu účinnosti způsobeného cyklickým zapínáním a vypínáním výrobku; není-li stanoven měřením, použije se implicitní koeficient poklesu účinnosti 0,25 pro klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo a 0,9 pro komfortní chladič nebo vysokoteplotní procesní chladič;

17) „emisemi oxidů dusíku“ se rozumí součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého z ohřívačů vzduchu nebo chladicích zařízení na plynná nebo kapalná paliva, vyjádřený jako emise oxidu dusičitého, stanovený při jmenovitém topném výkonu a vyjádřený v mg/kWh pomocí spalného tepla (GCV).

18) „teplovzdušným ohřívačem“ se rozumí ohřívač vzduchu, který předává teplo ze zdroje tepla přímo do vzduchu a obsahuje teplovzdušný systém vytápění nebo pomocí takového systému teplo rozvádí;

19) „teplovzdušným ohřívačem na plynná/kapalná paliva“ se rozumí teplovzdušný ohřívač, který využívá zdroj tepla využívající spalování plynných nebo kapalných paliv;

20) „elektrickým teplovzdušným ohřívačem“ se rozumí teplovzdušný ohřívač, který využívá zdroj tepla využívající Jouleův jev při odporovém ohřevu;

21) „teplovzdušným ohřívačem v provedení B1“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva, který je konstruován pro připojení ke kouřovodu s přirozeným tahem odvádějícímu zplodiny hoření mimo místnost, v níž je teplovzdušný ohřívač v provedení B1 umístěn, a pro nasávání spalovacího vzduchu přímo z místnosti; teplovzdušný ohřívač v provedení B1 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení B1;

22) „teplovzdušným ohřívačem v provedení C2“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva konstruovaný pro nasávání spalovacího vzduchu ze společného potrubního systému, k němuž je připojeno více spotřebičů, a pro odvádění spalin do potrubního systému; teplovzdušný ohřívač v provedení C2 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení C2;

23) „teplovzdušným ohřívačem v provedení C4“ se rozumí teplovzdušný ohřívač na plynná/kapalná paliva konstruovaný pro nasávání spalovacího vzduchu ze společného potrubního systému, k němuž je připojeno více spotřebičů, a pro odvádění spalin do jiného potrubí systému odvodu spalin; teplovzdušný ohřívač v provedení C4 je uváděn na trh pouze jako teplovzdušný ohřívač v provedení C4;

24) „minimálním výkonem“ se rozumí minimální topný výkon teplovzdušného ohřívače (Pmin), vyjádřený v kW;

25) „užitečnou účinností při jmenovitém topném výkonu“(ηnom) se rozumí poměr mezi jmenovitým topným výkonem a celkovým příkonem k dosažení tohoto topného výkonu, vyjádřený v %, přičemž v případě používání plynných/kapalných paliv je celkový příkon založen na spalném teple paliva;

26) „užitečnou účinností při minimálním výkonu“(ηpl) se rozumí poměr mezi minimálním výkonem a celkovým příkonem k dosažení tohoto topného výkonu, vyjádřený v %, přičemž celkový příkon je založen na spalném teple paliva;

27) „sezónní energetickou účinností vytápění v aktivním režimu“(ηs,on) se rozumí součin sezónní tepelné energetické účinnosti a emisní účinnosti, vyjádřený v %;

28) „sezónní tepelnou energetickou účinností“(ηs,th) se rozumí vážený průměr užitečné účinnosti při jmenovitém topném výkonu a užitečné účinnosti při minimálním výkonu, se zohledněním ztrát přes opláštění;

29) „emisní účinností“(ηs,flow) se rozumí korekce použitá při výpočtu sezónní energetické účinnosti vytápění v aktivním režimu, která zohledňuje ekvivalentní průtok ohřátého vzduchu a tepelný výkon;

30) „ztrátovým součinitelem opláštění“(Fenv) se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění z důvodu tepelných ztrát ze zdroje tepla do oblastí mimo vytápěný prostor, vyjádřené v %;

31) „pomocným elektrickým příkonem“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění z důvodu elektrického příkonu při jmenovitém topném výkonu (elmax), při minimálním výkonu (elmin) a v pohotovostním režimu (elsb), vyjádřené v %;

32) „ztrátami zapalovacího hořáku“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti vytápění způsobené příkonem zapalovacího hořáku, vyjádřené v %;

33) „příkonem trvale hořícího zapalovacího hořáku“(Pign) se rozumí příkon hořáku, který je určen k zapálení hlavního hořáku a který lze uhasit pouze zásahem uživatele, vyjádřený ve W na základě spalného tepla paliva;

34) „ztrátami odtahem spalin“ se rozumí ztráty sezónní energetické účinnosti v dobách, kdy upřednostňovaný zdroj není aktivní, vyjádřené v %.

35) „tepelným čerpadlem“ se rozumí ohřívač vzduchu:

a) jehož venkovní tepelný výměník (výparník) odebírá teplo z okolního vzduchu, odváděného vzduchu z ventilace, vody nebo zemních zdrojů tepelných zisků;

b) vybavený zdrojem tepla využívajícím parní kompresní cyklus nebo sorpční cyklus;

c) jehož vnitřní tepelný výměník (kondenzátor) uvolňuje toto teplo do teplovzdušného systému vytápění;

d) jenž může být vybaven přídavným ohřívačem;

e) jenž může pracovat i v obráceném režimu, přičemž v takovém případě funguje jako klimatizátor vzduchu;

36) „tepelným čerpadlem vzduch-vzduch“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (výparník) umožňuje předávání tepla z okolního vzduchu;

37) „tepelným čerpadlem voda/solanka-vzduch“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (výparník) umožňuje předávání tepla z vody nebo solanky;

38) „střešním tepelným čerpadlem“ se rozumí tepelné čerpadlo vzduch-vzduch poháněné elektrickým kompresorem, jehož výparník, kompresor a kondenzátor jsou integrovány do jediného celku;

39) „tepelným čerpadlem se sorpčním cyklem“ se rozumí tepelné čerpadlo vybavené zdrojem tepla, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla;

40) „vícenásobným děleným tepelným čerpadlem“ se rozumí tepelné čerpadlo sestávající z více než jedné vnitřní jednotky, jednoho nebo více chladicích okruhů, jednoho nebo více kompresorů a jedné nebo více venkovních jednotek, přičemž vnitřní jednotky mohou, ale nemusí být individuálně ovládané;

41) „klimatizátorem vzduchu“ se rozumí chladicí zařízení, které zajišťuje chlazení prostoru a:

a) jehož vnitřní tepelný výměník (výparník) odebírá teplo ze vzduchového chladicího systému (zdroje tepelných zisků);

b) je vybaveno zdrojem chladu využívajícím parní kompresní cyklus nebo sorpční cyklus;

c) jehož venkovní tepelný výměník (kondenzátor) uvolňuje toto teplo do okolního vzduchu, vody nebo zemní tepelné jímky (zemních tepelných jímek) a může, ale nemusí zahrnovat předávání tepla založené na vypařování externě přidané vody;

d) může pracovat i v obráceném režimu, přičemž v takovém případě funguje jako tepelné čerpadlo;

42) „vzduchem chlazeným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vzduchu;

43) „vodou/solankou chlazeným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vody nebo solanky;

44) „střešním klimatizátorem vzduchu“ se rozumí vzduchem chlazený klimatizátor vzduchu poháněný elektrickým kompresorem, jehož výparník, kompresor a kondenzátor jsou integrovány do jediného celku;

45) „vícenásobným děleným klimatizátorem vzduchu“ se rozumí klimatizátor vzduchu sestávající z více než jedné vnitřní jednotky, jednoho nebo více chladicích okruhů, jednoho nebo více kompresorů a jedné nebo více venkovních jednotek, přičemž vnitřní jednotky mohou, ale nemusí být individuálně ovládané;

46) „klimatizátorem vzduchu se sorpčním cyklem“ se rozumí klimatizátor vzduchu vybavený zdrojem chladu, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla;

47) „komfortním chladičem typu vzduch-voda“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vzduchu, včetně předávání tepla na základě vypařování externě přidané vody do tohoto vzduchu, pokud je zařízení rovněž schopno fungovat pouze se vzduchem bez použití přidané vody;

48) „komfortním chladičem typu voda/solanka-voda“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá parní kompresní cyklus poháněný elektromotorem nebo motorem s vnitřním spalováním, přičemž venkovní tepelný výměník (kondenzátor) umožňuje předávání tepla do vody nebo solanky, vyjma předávání tepla na základě vypařování externě přidané vody;

49) „komfortním chladičem se sorpčním cyklem“ se rozumí komfortní chladič vybavený zdrojem chladu, který používá sorpční cyklus využívající vnější spalování paliv a/nebo dodávání tepla.

50) „referenčními návrhovými podmínkami“ se rozumí kombinace referenční návrhové teploty, maximální bivalentní teploty a maximální mezní provozní teploty, jak stanoví tabulka 24 přílohy III;

51) „referenční návrhovou teplotou“ se rozumí venkovní teplota buď pro chlazení (Tdesign,c), nebo pro vytápění (Tdesign,h), jak popisuje tabulka 24 přílohy III, při které se koeficient částečného zatížení rovná 1 a která se liší v závislosti na chladicím nebo otopném období, vyjádřená ve stupních Celsia;

52) „bivalentní teplotou“(Tbiv) se rozumí výrobcem deklarovaná venkovní teplota (Tj), při níž je deklarovaný topný výkon roven částečnému topnému zatížení a pod níž je pro pokrytí částečného topného zatížení nutné doplnit deklarovaný topný výkon výkonem záložního elektrického ohřívače, vyjádřená ve stupních Celsia;

53) „mezní provozní teplotou“(Tol) se rozumí výrobcem deklarovaná venkovní teplota pro vytápění, pod níž tepelné čerpadlo nebude schopno poskytnout žádný topný výkon a deklarovaný topný výkon je roven nule, vyjádřená ve stupních Celsia;

54) „koeficientem částečného zatížení“(pl(Tj)) se rozumí podíl venkovní teploty minus 16 °C a referenční návrhové teploty minus 16 °C, a to buď pro chlazení, nebo pro vytápění;

55) „obdobím“ se rozumí soubor okolních podmínek, označený jako otopné období nebo jako chladicí období, který pro dané období popisuje pro jednotlivé statistické teplotní intervaly kombinaci venkovních teplot a počtu hodin v daném intervalu;

56) „částečným topným zatížením“(Ph(Tj)) se rozumí topné zatížení při konkrétní venkovní teplotě, vypočítané jako součin návrhového topného zatížení a koeficientu částečného zatížení a vyjádřené v kW;

57) „částečným chladicím zatížením“(Pc(Tj)) se rozumí chladicí zatížení při konkrétní venkovní teplotě, vypočítané jako součin návrhového chladicího zatížení a koeficientu částečného zatížení a vyjádřené v kW;

58) „sezónním chladicím faktorem“(SEER) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče, který je reprezentativní pro chladicí období, vypočtený jako podíl referenční roční potřeby chlazení a roční spotřeby energie pro chlazení;

59) „sezónním topným faktorem“(SCOP) se rozumí celkový topný faktor elektrického tepelného čerpadla, který je reprezentativní pro otopné období, vypočtený jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a roční spotřeby energie pro vytápění;

60) „referenční roční potřebou chlazení“(QC) se rozumí referenční potřeba chlazení, kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SEER, vypočtená jako součin návrhového chladicího zatížení (Pdesign,c) a ekvivalentního počtu hodin chlazení v aktivním režimu (HCE) a vyjádřená v kWh;

61) „referenční roční potřebou tepla pro vytápění“(QH) se rozumí referenční potřeba tepla pro vytápění, která se vztahuje k určenému otopnému období a kterou je třeba použít jako základ pro výpočet faktoru SCOP, vypočtená jako součin návrhového topného zatížení (Pdesign,h) a ekvivalentního počtu hodin vytápění v aktivním režimu (HHE) a vyjádřená v kWh;

62) „roční spotřebou energie pro chlazení“(QCE) se rozumí spotřeba energie nutná k pokrytí referenční roční potřeby chlazení, vypočtená jako podíl referenční roční potřeby chlazení a sezónního chladicího faktoru v aktivním režimu (SEERon), a spotřeba elektrické energie jednotky během chladicího období ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřená v kWh;

63) „roční spotřebou energie pro vytápění“(QCE) se rozumí spotřeba energie nutná k uspokojení referenční roční potřeby tepla pro vytápění pro určené otopné období, vypočtená jako podíl referenční roční potřeby tepla pro vytápění a sezónního topného faktoru v aktivním režimu (SCOPon), a spotřeba elektrické energie jednotky během otopného období ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřená v kWh;

64) „ekvivalentním počtem hodin chlazení v aktivním režimu“(HCE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok, kdy musí jednotka zajišťovat návrhové chladicí zatížení (Pdesign,c), aby uspokojila referenční roční potřebu chlazení, vyjádřený v hodinách;

65) „ekvivalentním počtem hodin vytápění v aktivním režimu“(HHE) se rozumí předpokládaný počet hodin za rok, kdy musí ohřívač vzduchu s tepelným čerpadlem zajišťovat návrhové topné zatížení, aby uspokojil referenční roční potřebu tepla pro vytápění, vyjádřený v hodinách;

66) „sezónním chladicím faktorem v aktivním režimu“(SEERon) se rozumí průměrný chladicí faktor jednotky v aktivním režimu pro funkci chlazení, složený z částečného zatížení a chladicích faktorů specifických pro daný statistický teplotní interval (EERbin(Tj)) a vážený počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu;

67) „sezónním topným faktorem v aktivním režimu“(SCOPon) se rozumí průměrný topný faktor tepelného čerpadla v aktivním režimu v otopném období, složený z částečného zatížení, elektrického záložního topného výkonu (je-li zapotřebí) a topných faktorů specifických pro daný interval (COPbin(Tj)) a vážený počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu;

68) „topným faktorem specifickým pro daný interval“(COPbin(Tj)) se rozumí topný faktor tepelného čerpadla specifický pro každý statistický teplotní interval binj pro venkovní teplotu (Tj) v rámci období, který se odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného topného faktoru (COPd(Tj)) a pro jiné intervaly se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby opravený o použitelný koeficient poklesu účinnosti;

69) „chladicím faktorem specifickým pro daný interval“(EERbin(Tj)) se rozumí chladicí faktor specifický pro každý statistický teplotní interval binj pro venkovní teplotu (Tj) v daném období, který se odvodí z částečného zatížení, deklarovaného výkonu a deklarovaného chladicího faktoru (EERd(Tj)) a pro jiné intervaly se vypočítá interpolací/extrapolací, v případě potřeby opravený o použitelný koeficient poklesu účinnosti;

70) „deklarovaným topným výkonem“(Pdh(Tj)) se rozumí výrobcem deklarovaný topný výkon parního kompresního cyklu tepelného čerpadla při dané venkovní teplotě (Tj) a vnitřní teplotě (Tin), vyjádřený v kW;

71) „deklarovaným chladicím výkonem“(Pdc(Tj)) se rozumí výrobcem deklarovaný chladicí výkon parního kompresního cyklu klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče při dané venkovní teplotě (Tj) a vnitřní teplotě (Tin), vyjádřený v kW;

72) „návrhovým topným zatížením“(Pdesign,h) se rozumí topné zatížení tepelného čerpadla při referenční návrhové teplotě, vyjádřené v kW, přičemž návrhové topné zatížení (Pdesign,h) se rovná částečnému topnému zatížení při venkovní teplotě (Tj) rovné referenční návrhové teplotě pro vytápění (Tdesign,h);

73) „návrhovým chladicím zatížením“(Pdesign,c) se rozumí chladicí zatížení komfortního chladiče nebo klimatizátoru vzduchu při referenčních návrhových podmínkách, vyjádřené v kW, přičemž návrhové chladicí zatížení (Pdesign,c) se rovná deklarovanému chladicímu výkonu při venkovní teplotě (Tj) rovné referenční návrhové teplotě pro chlazení (Tdesign,c);

74) „deklarovaným topným faktorem“(COPd(Tj)) se rozumí topný faktor v omezeném počtu stanovených statistických teplotních intervalů (j) pro danou venkovní teplotu (Tj);

75) „deklarovaným chladicím faktorem“(EERd(Tj) se rozumí chladicí faktor v omezeném počtu stanovených statistických teplotních intervalů (j) pro danou venkovní teplotu (Tj);

76) „elektrickým záložním topným výkonem“(elbu(Tj)) se rozumí topný výkon skutečného nebo předpokládaného přídavného ohřívače s topným faktorem (COP) rovným 1, který doplňuje deklarovaný topný výkon (Pdh(Tj)) za účelem pokrytí částečného topného zatížení (Ph(Tj)) v případě, že Pdh(Tj) je menší než Ph(Tj), stanovený pro danou venkovní teplotu (Tj) a vyjádřený v kW;

77) „výkonovým poměrem“ se rozumí podíl částečného topného zatížení (Ph(Tj)) a deklarovaného topného výkonu (Pdh(Tj)) nebo podíl částečného chladicího zatížení (Pc(Tj)) a deklarovaného chladicího výkonu (Pdc(Tj)).

78) „aktivním režimem“ se rozumí režim, který odpovídá počtu hodin chladicího nebo topného zatížení budovy, přičemž je aktivována funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění. Tento stav může vyžadovat cyklické zapínání/vypínání jednotky za účelem dosažení či udržení požadované teploty vnitřního vzduchu;

79) „pohotovostním režimem“ se rozumí stav, kdy jsou teplovzdušný ohřívač, komfortní chladič, klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo připojeny ke zdroji síťového napájení, přičemž jejich fungování v souladu se zamýšleným účelem závisí na přivedené energii ze zdroje síťového napájení a poskytují pouze dále uvedené funkce, které mohou trvat neomezeně dlouho: funkci opětovné aktivace nebo funkci opětovné aktivace a pouze indikaci aktivované funkce opětovné aktivace a/nebo zobrazení informací nebo stavu;

80) „funkcí opětovné aktivace“ se rozumí funkce, která umožňuje aktivaci dalších režimů včetně aktivního režimu, a to pomocí dálkového spínače, včetně dálkového ovládání po síti, vnitřního čidla a časového spínače, do stavu zajišťujícího další funkce včetně funkce hlavní;

81) „zobrazením informací nebo stavu“ se rozumí stálá funkce, která na displeji zobrazuje informace nebo indikuje stav zařízení, včetně hodin;

82) „vypnutým stavem“ se rozumí stav, kdy jsou komfortní chladič, klimatizátor vzduchu nebo tepelné čerpadlo připojeny ke zdroji síťového napájení a nezajišťují žádnou funkci. Vypnutým stavem se rozumí rovněž stavy, kdy je pouze indikován vypnutý stav, jakož i stavy, kdy jsou zajištěny pouze funkce určené k dosažení elektromagnetické kompatibility podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/108/ES ( 7 );

83) „stavem vypnutí termostatem“ se rozumí stav, který odpovídá počtu hodin bez chladicího nebo topného zatížení, přičemž funkce jednotky pro chlazení nebo vytápění je zapnuta, ale jednotka není v provozu; za stav vypnutí termostatem se nepovažuje cyklické vypínání a zapínání v aktivním režimu;

84) „režimem zahřívání skříně kompresoru“ se rozumí stav, kdy je v jednotce aktivováno topné zařízení, aby se zamezilo migraci chladiva do kompresoru, a omezila se tak koncentrace chladiva v oleji při spuštění kompresoru;

85) „příkonem ve vypnutém stavu“(POFF) se rozumí příkon jednotky ve vypnutém stavu, vyjádřený v kW;

86) „příkonem ve stavu vypnutí termostatem“(PTO) se rozumí příkon jednotky v režimu vypnutí termostatem, vyjádřený v kW;

87) „příkonem v pohotovostním režimu“(PSB) se rozumí příkon jednotky v pohotovostním režimu, vyjádřený v kW;

88) „příkonem v režimu zahřívání skříně kompresoru“(PCK) se rozumí příkon jednotky v režimu zahřívání skříně kompresoru, vyjádřený v kW;

89) „počtem hodin provozu ve vypnutém stavu“(HOFF) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází ve vypnutém stavu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

90) „počtem hodin provozu ve stavu vypnutí termostatem“(HTO) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází ve stavu vypnutí termostatem; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

91) „počtem hodin provozu v pohotovostním režimu“(HSB) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází v pohotovostním režimu; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci;

92) „počtem hodin provozu v režimu zahřívání skříně kompresoru“(HCK) se rozumí počet hodin za rok, kdy se má za to, že se jednotka nachází v režimu zahřívání skříně kompresoru; tato hodnota je závislá na určeném období a funkci.

93) „sezónním koeficientem primární energie v režimu chlazení“(SPERc) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie klimatizátoru vzduchu nebo komfortního chladiče na paliva, reprezentativní pro chladicí období;

94) „sezónní účinností využití plynu v režimu chlazení“(SGUEc) se rozumí účinnost využití plynu za celé chladicí období;

95) „účinností využití plynu při částečném zatížení“ se rozumí účinnost využití plynu při chlazení (GUEc,bin) nebo vytápění (GUEh,bin) při venkovní teplotě Tj;

96) „účinností využití plynu při deklarovaném výkonu“ se rozumí účinnost využití plynu při chlazení (GUEcDC) nebo vytápění (GUEhDC) za podmínek deklarovaného výkonu definovaných v tabulce 21 přílohy III, opravená o případné cyklické zapínání/vypínání jednotky, pokud efektivní chladicí výkon (QEc ) překračuje chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo pokud efektivní topný výkon (QEh) překračuje topné zatížení (Ph(Tj));

97) „efektivním chladicím výkonem“(QEc) se rozumí naměřený chladicí výkon opravený o teplo ze zařízení (čerpadel nebo ventilátorů) zajišťujících oběh teplonosné látky přes vnitřní tepelný výměník, vyjádřený v kW;

98) „efektivním výkonem zpětného získávání tepla“ se rozumí naměřený výkon zpětného získávání tepla opravený o teplo ze zařízení (čerpadel) v okruhu zpětného získávání tepla pro chlazení (QEhr,c) nebo vytápění (QEhr,h), vyjádřený kW;

99) „naměřeným tepelným příkonem pro chlazení“(Qgmc) se rozumí naměřený příkon v palivu za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, vyjádřený v kW;

100) „sezónním faktorem pomocné energie v režimu chlazení“(SAEFc) se rozumí účinnost pomocné energie v chladicím období, včetně příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru;

101) „referenční roční potřebou chlazení“(QC) se rozumí roční potřeba chlazení vypočtená jako součin návrhového chladicího zatížení (Pdesign,c) a ekvivalentního počtu hodin chlazení v aktivním režimu (HCE);

102) „sezónním faktorem pomocné energie v režimu chlazení v aktivním režimu“(SAEFc,on) se rozumí účinnost pomocné energie v chladicím období, vyjma příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru;

103) „faktorem pomocné energie v režimu chlazení při částečném zatížení“(AEFc,bin) se rozumí účinnost pomocné energie při chlazení při venkovní teplotě (Tj);

104) „elektrickým příkonem v režimu chlazení“(PEc) se rozumí efektivní elektrický příkon při chlazení, vyjádřený v kW;

105) „sezónním koeficientem primární energie v režimu vytápění“(SPERh) se rozumí celkový koeficient využitelnosti energie tepelného čerpadla na paliva, reprezentativní pro otopné období;

106) „sezónní účinností využití plynu v režimu vytápění“(SGUEh) se rozumí účinnost využití plynu v otopném období;

107) „efektivním topným výkonem“(QEh) se rozumí naměřený topný výkon opravený o teplo ze zařízení (čerpadel nebo ventilátorů) zajišťujícího oběh teplonosné látky přes vnitřní tepelný výměník, vyjádřený v kW;

108) „naměřeným tepelným příkonem pro vytápění“(Qgmh) se rozumí naměřený příkon v palivu za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, vyjádřený v kW;

109) „sezónním faktorem pomocné energie v režimu vytápění“(SAEFh) se rozumí účinnost pomocné energie v otopném období, včetně příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru;

110) „referenční roční potřebou tepla pro vytápění“(QH) se rozumí roční potřeba tepla pro vytápění vypočtená jako součin návrhového topného zatížení a ročního ekvivalentního počtu hodin vytápění v aktivním režimu (HHE);

111) „sezónním faktorem pomocné energie v režimu vytápění v aktivním režimu“(SAEFh,on) se rozumí účinnost pomocné energie v otopném období, vyjma příspěvku těchto režimů spotřeby energie: stavu vypnutí termostatem, pohotovostního režimu, vypnutého stavu a režimu zahřívání skříně kompresoru;

112) „faktorem pomocné energie v režimu vytápění při částečném zatížení“(AEFh,bin) se rozumí účinnost pomocné energie při vytápění při venkovní teplotě Tj;

113) „faktorem pomocné energie při deklarovaném výkonu“ se rozumí faktor pomocné energie při chlazení (AEFc,dc) nebo vytápění (AEFh,dc) za podmínek částečného zatížení definovaných v tabulce 21 přílohy III, opravený o případné cyklické zapínání/vypínání jednotky, pokud efektivní chladicí výkon (QEc) překračuje chladicí zatížení (Pc(Tj)) nebo pokud efektivní topný výkon (QEh) překračuje topné zatížení (Ph(Tj));

114) „elektrickým příkonem v režimu vytápění“(PEh) se rozumí efektivní elektrický příkon při vytápění v kW;

115) „emisemi NOx z tepelných čerpadel, komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu s motorem s vnitřním spalováním“ se rozumí součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého z tepelných čerpadel, komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu s motorem s vnitřním spalováním, měřený při standardních jmenovitých podmínkách s použitím ekvivalentu otáček motoru za minutu, vyjádřený v mg oxidu dusičitého na kWh spotřeby paliva vyjádřené pomocí spalného tepla;

116) „ekvivalentem otáček motoru za minutu“(Erpmequivalent) se rozumí počet otáček motoru s vnitřním spalováním za minutu, vypočtený na základě otáček motoru za minutu při koeficientech částečného topného zatížení (resp. částečného chladicího zatížení, pokud výrobek nenabízí funkci vytápění) 70, 60, 40 a 20 % a odpovídajících váhových faktorů 0,15, 0,25, 0,30 a 0,30.

117) „jmenovitým příkonem“(DA) se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby vysokoteplotní procesní chladič (včetně kompresoru, ventilátorů nebo čerpadel kondenzátoru, čerpadel výparníku a případných pomocných zařízení) dosáhl jmenovitého výkonu chlazení, vyjádřený v kW s přesností na dvě desetinná místa;

118) „jmenovitým chladicím faktorem“(EERA) se rozumí podíl jmenovitého výkonu chlazení vyjádřeného v kW a jmenovitého příkonu vyjádřeného v kW, vyjádřený s přesností na dvě desetinná místa;

119) „koeficientem sezónní energetické účinnosti“(SEPR) se rozumí koeficient účinnosti vysokoteplotního procesního chladiče při standardních jmenovitých podmínkách, reprezentativní z hlediska změn zátěže a okolní teploty v průběhu roku a vypočtený jako podíl roční potřeby chlazení a roční spotřeby elektrické energie;

120) „roční potřebou chlazení“ se rozumí součet jednotlivých chladicích zatížení specifických pro daný statistický teplotní interval vynásobených odpovídajícím počtem hodin v daném intervalu;

121) „chladicím zatížením“ se rozumí součin jmenovitého výkonu chlazení a koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče, vyjádřený v kW s přesností na dvě desetinná místa;

122) „částečným zatížením“(PC(Tj)) se rozumí chladicí zatížení při konkrétní okolní teplotě (Tj), vypočtené jako součin plného zatížení a koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče odpovídajícího téže okolní teplotě Tj , vyjádřené v kW s přesností na dvě desetinná místa;

123) „koeficientem částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče“(PR(Tj)) se rozumí:

a) u vysokoteplotních procesních chladičů se vzduchem chlazenými kondenzátory podíl okolní teploty Tj snížené o 5 °C a referenční okolní teploty snížené o 5 °C, vynásobený 0,2 a přičtený k 0,8. Při okolních teplotách přesahujících referenční okolní teplotu má koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče hodnotu 1. Při okolních teplotách nižších než 5 °C má koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče hodnotu 0,8;

b) u vysokoteplotních procesních chladičů s vodou chlazenými kondenzátory podíl teploty vstupující vody (na vstupu vody do kondenzátoru) snížené o 9 °C a referenční okolní teploty na vstupu vody do kondenzátoru (30 °C) snížené o 9 °C, vynásobený 0,2 a přičtený k 0,8. Při okolních teplotách (na vstupu vody do kondenzátoru) přesahujících referenční okolní teplotu má koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče hodnotu 1. Při okolních teplotách nižších než 9 °C (na vstupu vody do kondenzátoru) má koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče hodnotu 0,8;

c) vyjádřený v procentech s přesností na jedno desetinné místo;

124) „roční spotřebou elektrické energie“ se rozumí součet poměrů mezi jednotlivými potřebami chlazení specifickými pro daný statistický teplotní interval a odpovídajícími chladicími faktory pro daný interval, vynásobených příslušným počtem hodin v daném intervalu;

125) „okolní teplotou“ se rozumí:

a) u vysokoteplotních procesních chladičů se vzduchem chlazenými kondenzátory teplota vzduchu udávaná suchým teploměrem, vyjádřená ve stupních Celsia;

b) u vysokoteplotních procesních chladičů s vodou chlazenými kondenzátory teplota vody vstupující do kondenzátoru vyjádřená ve stupních Celsia;

126) „referenční okolní teplotou“ se rozumí okolní teplota, vyjádřená ve stupních Celsia, při které je koeficient částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče roven 1. Stanoví se jako 35 °C. U vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů se teplota vzduchu vstupujícího do kondenzátoru stanoví jako 35 °C, u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů se teplota vody vstupující do kondenzátoru stanoví jako 30 °C při teplotě venkovního vzduchu na kondenzátoru 35 °C;

127) „chladicím faktorem při částečném zatížení“(EERPL(Tj)) se rozumí chladicí faktor pro každý statistický teplotní interval v roce, odvozený od deklarovaného chladicího faktoru (EERDC) pro stanovené statistické teplotní intervaly a vypočtený lineární interpolací pro jiné statistické teplotní intervaly;

128) „deklarovanou potřebou chlazení“ se rozumí chladicí zatížení za podmínek stanoveného teplotního intervalu, vypočtené jako součin jmenovitého chladicího výkonu a příslušného koeficientu částečného zatížení vysokoteplotního procesního chladiče;

129) „deklarovaným chladicím faktorem“(EERDC) se rozumí chladicí faktor vysokoteplotního procesního chladiče v konkrétním jmenovitém bodě, v příslušných případech opravený o koeficient poklesu účinnosti, pokud minimální deklarovaný výkon chlazení přesahuje chladicí zatížení, nebo interpolovaný, pokud nejbližší deklarované výkony chlazení leží nad a pod chladicím zatížením;

130) „deklarovaným příkonem“ se rozumí elektrický příkon nezbytný k tomu, aby vysokoteplotní procesní chladič dosáhl deklarovaného výkonu chlazení v konkrétním jmenovitém bodě;

131) „deklarovaným výkonem chlazení“ se rozumí výkon chlazení poskytovaný vysokoteplotním procesním chladičem pro pokrytí deklarované potřeby chlazení v konkrétním jmenovitém bodě.

132) „celkovým elektrickým příkonem“(Pelec) se rozumí celkový elektrický příkon absorbovaný jednotkou, včetně ventilátorů a pomocných zařízení.

1. Sezónní energetická účinnost vytápění ohřívačů vzduchu:

a) od 1. ledna 2018 nesmí být sezónní energetická účinnost vytápění ohřívačů vzduchu nižší než hodnoty uvedené v tabulce 1:

b) od 1. ledna 2021 nesmí být sezónní energetická účinnost vytápění ohřívačů vzduchu nižší než hodnoty uvedené v tabulce 2:

2. Sezónní energetická účinnost chlazení chladicích zařízení:

a) od 1. ledna 2018 nesmí být sezónní energetická účinnost chlazení chladicích zařízení nižší než hodnoty uvedené v tabulce 3:

b) od 1. ledna 2021 nesmí být sezónní energetická účinnost chlazení chladicích zařízení nižší než hodnoty uvedené v tabulce 4:

3. Koeficient sezónní energetické účinnosti vysokoteplotních procesních chladičů:

a) od 1. ledna 2018 nesmí být koeficient sezónní energetické účinnosti vysokoteplotních procesních chladičů nižší než hodnoty uvedené v tabulce 5:

b) od 1. ledna 2021 nesmí být koeficient sezónní energetické účinnosti vysokoteplotních procesních chladičů nižší než hodnoty uvedené v tabulce 6:

4. Emise oxidů dusíku:

a) od 26. září 2018 nesmí být emise oxidů dusíku, vyjádřené jako emise oxidu dusičitého, z teplovzdušných ohřívačů, tepelných čerpadel, komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu vyšší než hodnoty uvedené v tabulce 7:

b) od 1. ledna 2021 nesmí být emise oxidů dusíku, vyjádřené jako emise oxidu dusičitého, z teplovzdušných ohřívačů vyšší než hodnoty uvedené v tabulce 8:

5. Informace o výrobku:

a) od 1. ledna 2018 musí návody k použití určené pro osoby provádějící instalaci a pro koncové uživatele, jakož i volně přístupné internetové stránky výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců uvádět tyto informace o výrobku:

1) u teplovzdušných ohřívačů informace stanovené v tabulce 9 této přílohy, měřené a vypočtené v souladu s přílohou III;

2) u komfortních chladičů informace stanovené v tabulce 10 této přílohy, měřené a vypočtené v souladu s přílohou III;

3) u vzduchem chlazených klimatizátorů vzduchu informace stanovené v tabulce 11 této přílohy, měřené a vypočtené v souladu s přílohou III;

4) u vodou/solankou chlazených klimatizátorů vzduchu informace stanovené v tabulce 12 této přílohy, měřené a vypočtené v souladu s přílohou III;

5) u ventilátorových konvektorů informace stanovené v tabulce 13 této přílohy, měřené a vypočtené v souladu s přílohou III;

6) u tepelných čerpadel informace stanovené v tabulce 14 této přílohy, měřené a vypočtené v souladu s přílohou III;

7) u vysokoteplotních procesních chladičů informace stanovené v tabulce 15 této přílohy, měřené a vypočtené v souladu s přílohou III;

8) případná zvláštní preventivní opatření, jež musí být učiněna při montáži, instalaci nebo údržbě výrobku,

9) u zdrojů tepla nebo zdrojů chladu určených pro ohřívače vzduchu nebo chladicí zařízení a u plášťů ohřívačů vzduchu nebo chladicích zařízení, které mají být těmito zdroji tepla nebo chladu vybaveny, jejich vlastnosti, požadavky na montáž, aby byl zajištěn soulad s požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení, a v příslušných případech seznam výrobcem doporučených kombinací;

10) u vícenásobných dělených tepelných čerpadel a vícenásobných dělených klimatizátorů vzduchu seznam vhodných vnitřních jednotek;

11) u teplovzdušných ohřívačů v provedení B1, C2 a C4 tento standardní text: „Tento teplovzdušný ohřívač je určen pouze pro připojení ke sdílenému kouřovodu pro více bytů ve stávajících budovách. Vzhledem k nižší účinnosti by se tento teplovzdušný ohřívač neměl používat v jiných situacích, neboť to povede k vyšší spotřebě energie a vyšším provozním nákladům.“;

b) od 1. ledna 2018 musí být v návodech k použití určených pro osoby provádějící instalaci a pro koncové uživatele, jakož i v sekci pro odborníky na volně přístupných internetových stránkách výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců uvedeny tyto informace o výrobku:

1) informace potřebné pro demontáž, recyklaci a/nebo likvidaci výrobku na konci doby životnosti;

c) technická dokumentace pro účely posuzování shody podle článku 4 musí obsahovat tyto prvky:

1) prvky uvedené v písmenu a);

2) jestliže informace týkající se konkrétního modelu byly získány výpočtem na základě konstrukčního návrhu a/nebo extrapolací z jiných kombinací, musí technická dokumentace obsahovat podrobnosti o těchto výpočtech a/nebo extrapolacích a o zkouškách, které byly provedeny k ověření přesnosti těchto výpočtů, včetně podrobností o matematickém modelu pro výpočet parametrů takových kombinací a o měřeních, která byla provedena k ověření tohoto modelu, jakož i seznam veškerých dalších modelů, u nichž byly informace obsažené v technické dokumentaci získány na témže základě;

d) u komfortních chladičů, vzduchem a vodou/solankou chlazených klimatizátorů vzduchu, tepelných čerpadel a vysokoteplotních procesních chladičů výrobci, jejich zplnomocnění zástupci a dovozci poskytnou na žádost laboratořím, které provádí kontroly v rámci dohledu nad trhem, potřebné informace o nastavení jednotky použitém pro stanovení deklarovaných výkonů a hodnot SEER/EER, SCOP/COP a SEPR/COP (v příslušných případech) a poskytnou kontaktní údaje pro získání těchto informací.

1. Pro účely shody a ověřování shody s požadavky tohoto nařízení se k měřením a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiná spolehlivá, přesná a opakovatelná metoda, která zohledňuje obecně uznávaný současný stav vývoje příslušných metod. Musí přitom splňovat podmínky a technické parametry stanovené v bodech 2 až 8.

2. Obecné podmínky pro měření a výpočty:

a) pro účely výpočtů stanovených v bodech 3 až 8 se spotřeba elektrické energie vynásobí převodním koeficientem CC rovným 2,5;

b) emise oxidů dusíku se měří jako součet emisí oxidu dusnatého a oxidu dusičitého a vyjádří se v ekvivalentech oxidu dusičitého;

c) u tepelných čerpadel vybavených přídavným ohřívačem se při měření a výpočtu jmenovitého topného výkonu, sezónní energetické účinnosti vytápění, hladiny akustického výkonu a emisí oxidů dusíku zohlední přídavný ohřívač;

d) zdroj tepla určený pro ohřívač vzduchu nebo plášť určený k tomu, aby byl takovým zdrojem tepla vybaven, se zkouší s příslušným pláštěm nebo zdrojem tepla;

e) zdroj chladu určený pro chladicí zařízení nebo plášť určený k tomu, aby byl takovým zdrojem chladu vybaven, se zkouší s příslušným pláštěm nebo zdrojem chladu.

3. Sezónní energetická účinnost vytápění teplovzdušných ohřívačů:

a) sezónní energetická účinnost vytápění ηs,h se vypočte jako sezónní energetická účinnost vytápění v aktivním režimu ηs,on , která zohledňuje sezónní tepelnou energetickou účinnost ηs,th , ztrátový součinitel opláštění Fenv a emisní účinnost ηs,flow a je v příslušných případech opravena o faktory zohledňující regulaci tepelného výkonu, pomocný elektrický příkon, ztráty odtahem spalin a příkon zapalovacího hořáku Pign .

4. Sezónní energetická účinnost chlazení komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu, jsou-li poháněny elektromotorem:

a) pro účely měření klimatizátorů vzduchu se vnitřní okolní teplota nastaví na 27 °C;

b) při stanovení hladiny akustického výkonu se jako provozní podmínky použijí standardní jmenovité podmínky stanovené v tabulce 16 (tepelná čerpadla vzduch-vzduch a vzduchem chlazené klimatizátory vzduchu), tabulce 17 (komfortní chladiče typu voda/solanka-voda), tabulce 18 (komfortní chladiče typu vzduch-voda) a tabulce 19 (tepelná čerpadla voda/solanka-vzduch a vodou/solankou chlazené klimatizátory vzduchu);

c) sezónní chladicí faktor v aktivním režimu SEERon se vypočte na základě částečného chladicího zatížení Pc(Tj) a chladicího faktoru specifického pro daný interval EERbin(Tj), váženo počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu, přičemž se zohlední tyto podmínky:

1) referenční návrhové podmínky stanovené v tabulce 24;

2) průměrné evropské chladicí období stanovené v tabulce 27;

3) v příslušných případech vlivy poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklickým vypínáním a zapínáním v závislosti na typu regulace chladicího výkonu;

4) za referenční roční potřebu chlazení QC se považuje součin návrhového chladicího zatížení Pdesign,c a ekvivalentního počtu hodin chlazení v aktivním režimu HCE stanoveného v tabulce 29;

5) roční spotřeba energie pro chlazení QCE se vypočítá jako součet:

i) poměru mezi referenční roční potřebou chlazení QC a chladicím faktorem v aktivním režimu SEERon a

ii) spotřeby energie ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru během období;

6) sezónní chladicí faktor SEER se vypočte jako poměr mezi referenční roční potřebou chlazení QC a referenční roční spotřebou energie pro chlazení QCE ;

7) sezónní energetická účinnost chlazení ηs,c se vypočte jako podíl sezónního chladicího faktoru SEER a převodního koeficientu CC a opraví se o faktory zohledňující regulátor teploty a v případě komfortních chladičů typu voda/solanka-voda nebo vodou/solankou chlazených klimatizátorů vzduchu o spotřebu elektřiny čerpadla (čerpadel) podzemní vody;

d) u vícenásobných dělených vzduchem chlazených klimatizátorů vzduchu jsou měření a výpočty založeny na parametrech venkovní jednotky v kombinaci s vnitřní jednotkou (vnitřními jednotkami) doporučenou výrobcem nebo dovozcem.

5. Sezónní energetická účinnost chlazení komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu využívajících motor s vnitřním spalováním:

a) sezónní energetická účinnost chlazení ηs,c se vypočte na základě sezónního koeficientu primární energie v režimu chlazení SPERC a opraví se o faktory zohledňující regulátor teploty a v případě komfortních chladičů typu voda/solanka-voda nebo vodou/solankou chlazených klimatizátorů vzduchu o spotřebu elektřiny čerpadla (čerpadel) podzemní vody;

b) sezónní koeficient primární energie v režimu chlazení SPERC se vypočte na základě sezónní účinnosti využití plynu v režimu chlazení SGUEC a sezónního faktoru pomocné energie v režimu chlazení SAEFC se zohledněním převodního koeficientu pro elektřinu CC;

c) sezónní účinnost využití plynu v režimu chlazení SGUEC je založena na podílu částečného chladicího zatížení Pc(Tj) a účinnosti využití plynu pro chlazení při částečném zatížení pro daný interval GUEc,b in, váženo počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu, a za použití podmínek v bodě 5 písm. h);

d) faktor SAEFC je založen na referenční roční potřebě chlazení QC a roční spotřebě energie pro chlazení QCE ;

e) referenční roční potřeba chlazení QC je založena na součinu návrhového chladicího zatížení Pdesign,c a ekvivalentního počtu hodin chlazení v aktivním režimu HCE stanoveného v tabulce 29;

f) roční spotřeba energie pro chlazení QCE se vypočítá jako součet:

1) poměru mezi referenční roční potřebou chlazení QC a sezónním faktorem pomocné energie v režimu chlazení v aktivním režimu SAEFc,on a

2) spotřeby energie v pohotovostním režimu, ve stavu vypnutí termostatem, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru během období;

g) faktor SAEFc,on je založen (v míře, v níž je relevantní) na částečném chladicím zatížení Pc(Tj) a faktoru pomocné energie v režimu chlazení při částečném zatížení AEFc,bin , váženo počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu, a za použití níže uvedených podmínek;

h) podmínky pro výpočet faktorů SGUEc a SAEFc,on zohlední:

1) referenční návrhové podmínky stanovené v tabulce 24;

2) průměrné evropské chladicí období stanovené v tabulce 27;

3) v příslušných případech vlivy poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklickým vypínáním a zapínáním v závislosti na typu regulace chladicího výkonu.

6. Sezónní energetická účinnost vytápění elektrických tepelných čerpadel:

a) pro účely měření tepelných čerpadel se vnitřní okolní teplota nastaví na 20 °C;

b) při stanovení hladiny akustického výkonu se jako provozní podmínky použijí standardní jmenovité podmínky stanovené v tabulce 16 (tepelná čerpadla vzduch-vzduch) a tabulce 19 (tepelná čerpadla voda/solanka-vzduch);

c) sezónní topný faktor v aktivním režimu SCOPon se vypočte na základě částečného topného zatížení Ph(Tj), elektrického záložního topného výkonu elbu(Tj) (v příslušných případech) a topného faktoru specifického pro daný interval COPbin(Tj), váženo počtem hodin v daném intervalu, kdy nastane podmínka tohoto intervalu, přičemž se zohlední:

1) referenční návrhové podmínky stanovené v tabulce 24;

2) průměrné evropské otopné období stanovené v tabulce 26;

3) v příslušných případech vlivy poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklickým vypínáním a zapínáním v závislosti na typu regulace topného výkonu;

d) za referenční roční potřebu tepla pro vytápění QH se považuje součin návrhového topného zatížení Pdesign,h a ekvivalentního počtu hodin vytápění v aktivním režimu HHE stanoveného v tabulce 29;

e) roční spotřeba energie pro vytápění QHE se vypočítá jako součet:

1) poměru mezi referenční roční potřebou tepla pro vytápění QH a sezónním topným faktorem v aktivním režimu SCOPon a

2) spotřeby energie ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru během období;

f) sezónní topný faktor SCOP se vypočte jako poměr mezi referenční roční potřebou tepla pro vytápění QH a roční spotřebou energie pro vytápění QHE ;

g) sezónní energetická účinnost vytápění ηs,h se vypočte jako podíl sezónního topného faktoru SCOP a převodního koeficientu CC a opraví se o faktory zohledňující regulátor teploty a v případě tepelných čerpadel voda/solanka-vzduch o spotřebu elektřiny čerpadla (čerpadel) podzemní vody;

h) U vícenásobných dělených tepelných čerpadel jsou měření a výpočty založeny na parametrech venkovní jednotky v kombinaci s vnitřní jednotkou (vnitřními jednotkami) doporučenou výrobcem nebo dovozcem.

7. Sezónní energetická účinnost vytápění tepelných čerpadel využívajících motor s vnitřním spalováním:

a) sezónní energetická účinnost vytápění ηs,h se vypočte na základě sezónního koeficientu primární energie v režimu vytápění SPERh a opraví se o faktory zohledňující regulátor teploty a v případě tepelných čerpadel voda/solanka-voda o spotřebu elektřiny čerpadla (čerpadel) podzemní vody;

b) sezónní koeficient primární energie v režimu vytápění SPERh se vypočte na základě sezónní účinnosti využití plynu v režimu vytápění SGUEh a sezónního faktoru pomocné energie v režimu vytápění SAEFh se zohledněním převodního koeficientu pro elektřinu CC;

c) sezónní účinnost využití plynu v režimu vytápění SGUEh je založena na podílu částečného topného zatížení Ph(Tj) a účinnosti využití plynu pro vytápění při částečném zatížení pro daný interval GUEh,bin , váženo počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu, a za použití níže uvedených podmínek;

d) faktor SAEFh je založen na referenční roční potřebě tepla pro vytápění QH a referenční roční spotřebě energie pro vytápění QHE ;

e) referenční roční potřeba tepla pro vytápění QH je založena na součinu návrhového topného zatížení Pdesign,h a ročního ekvivalentního počtu hodin v aktivním režimu HHE stanoveného v tabulce 29;

f) roční spotřeba energie pro vytápění QHE se vypočítá jako součet:

1) poměru mezi referenční roční potřebou tepla pro vytápění QH a sezónním faktorem pomocné energie v režimu vytápění v aktivním režimu SAEFh,on a

2) spotřeby energie ve stavu vypnutí termostatem, v pohotovostním režimu, ve vypnutém stavu a v režimu zahřívání skříně kompresoru během určeného období;

g) faktor SAEFh,on je založen (v míře, v níž je relevantní) na částečném topném zatížení Ph(Tj) a faktoru pomocné energie v režimu vytápění při částečném zatížení AEFh,bin , váženo počtem hodin v daném intervalu, kdy je splněna podmínka tohoto intervalu, a za použití níže uvedených podmínek;

h) podmínky pro výpočet faktorů SGUEh a SAEFh,on zohlední:

1) referenční návrhové podmínky stanovené v tabulce 24;

2) průměrné evropské otopné období stanovené v tabulce 26;

3) v příslušných případech vlivy poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklickým vypínáním a zapínáním v závislosti na typu regulace topného výkonu.

8. Obecné podmínky pro měření a výpočty u vysokoteplotních procesních chladičů

a) referenční okolní teplota u venkovního tepelného výměníku vzduchem chlazených vysokoteplotních procesních chladičů činí 35 °C a teplota vody vstupující do kondenzátoru u vodou chlazených vysokoteplotních procesních chladičů činí 30 °C (jmenovitý bod s venkovní okolní teplotou 35 °C);

b) teplota kapaliny na výstupu z vnitřního tepelného výměníku činí 7 °C, měřeno suchým teploměrem;

c) změny okolní teploty během roku, reprezentativní z hlediska průměrných klimatických podmínek v Evropské unii, a příslušný počet hodin, kdy se tyto teploty vyskytují, odpovídají hodnotám uvedeným v tabulce 28;

d) změří se účinek poklesu energetické účinnosti způsobeného cyklickým zapínáním a vypínáním v závislosti na druhu regulace výkonu vysokoteplotního procesního chladiče, nebo se použije implicitní hodnota.

1) Orgány členského státu provedou ověření na jediném kuse daného modelu.

2) Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže:

a) hodnoty uvedené v technické dokumentaci podle bodu 2 přílohy IV směrnice 2009/125/ES (deklarované hodnoty) a případně hodnoty použité k jejich výpočtu nejsou pro výrobce nebo dovozce příznivější než výsledky odpovídajících měření provedených podle písmene g) uvedeného bodu a

b) deklarované hodnoty splňují veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a žádné požadované informace o výrobku zveřejněné výrobcem nebo dovozcem neobsahují hodnoty, které jsou pro výrobce nebo dovozce příznivější než deklarované hodnoty, a

c) při zkoušení předmětného kusu daného modelu ze strany orgánů členského státu jsou zjištěné hodnoty (hodnoty příslušných parametrů naměřené při zkoušení a hodnoty vypočítané z těchto měření) v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování, tak jak jsou stanoveny tabulce 30.

3) Nedosáhne-li se výsledků podle bodu 2 písm. a) nebo b), má se za to, že model a veškeré další modely, u nichž byly informace obsažené v technické dokumentaci získány na stejném základě, nejsou v souladu s tímto nařízením.

4) Pokud se u modelu ohřívače vzduchu, chladicího zařízení, vysokoteplotního procesního chladiče nebo ventilátorového konvektoru, který má jmenovitý topný výkon, chladicí výkon nebo výkon chlazení ≥ 70 kW nebo který se vyrábí v množství menším než 5 kusů za rok, nepodaří dosáhnout výsledku podle bodu 2 písm. c), má se za to, že tento model a veškeré další modely, u nichž byly informace obsažené v technické dokumentaci získány na stejném základě, nejsou v souladu s tímto nařízením.

5) Pokud se u modelu ohřívače vzduchu, chladicího zařízení, vysokoteplotního procesního chladiče nebo ventilátorového konvektoru, který má jmenovitý topný výkon, chladicí výkon nebo výkon chlazení < 70 kW nebo který se vyrábí v množství 5 a více kusů za rok, nepodaří dosáhnout výsledku podle bodu 2 písm. c), orgány členského státu vyberou ke zkoušení další tři kusy téhož modelu.

6) Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže je u těchto tří kusů aritmetický průměr zjištěných hodnot v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování, tak jak jsou stanoveny v tabulce 30.

7) Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 6, má se za to, že model a veškeré další modely, u nichž byly informace obsažené v technické dokumentaci získány na stejném základě, nejsou v souladu s tímto nařízením.

8) Neprodleně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodů 3, 4 a 7 daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.

1. Referenční hodnoty sezónní energetické účinnosti vytápění nebo chlazení ohřívačů vzduchu a chladicích zařízení a koeficientu sezónní energetické účinnosti vysokoteplotních procesních chladičů jsou uvedeny v tabulce 30.

2. Referenční hodnoty pro emise oxidů dusíku, vyjádřené v emisích oxidu dusičitého:

a) v případě teplovzdušných ohřívačů na plynná paliva vykazují nejlepší výrobky dostupné na trhu emise pod 50 mg na kWh spotřeby paliva vyjádřené pomocí spalného tepla (GCV);

b) v případě teplovzdušných ohřívačů na kapalná paliva vykazují nejlepší výrobky dostupné na trhu emise pod 120 mg na kWh spotřeby paliva vyjádřené pomocí spalného tepla (GCV);

c) v případě tepelných čerpadel, komfortních chladičů a klimatizátorů vzduchu s vnějším spalováním na plynná paliva vykazují nejlepší výrobky dostupné na trhu emise pod 50 mg na kWh spotřeby paliva vyjádřené pomocí spalného tepla (GCV).

3. Referenční hodnoty stanovené v bodech 1 a 2 nemusí nutně znamenat, že u jednoho výrobku lze dosáhnout kombinace těchto hodnot.