(EU) 2016/445Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/445 ze dne 14. března 2016 ¨ (ECB/2016/4)
Publikováno: | Úř. věst. L 78, 24.3.2016, s. 60-73 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 14. března 2016 | Autor předpisu: | Evropská centrální banka |
Platnost od: | 1. října 2016 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2019 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/445 ze dne 14. března 2016 o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie (ECB/2016/4) (Úř. věst. L 078 24.3.2016, s. 60) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/504 ze dne 25. března 2022, |
L 102 |
11 |
30.3.2022 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/445
ze dne 14. března 2016
o uplatňování možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva Unie (ECB/2016/4)
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení vymezuje určité možnosti a případy vlastního uvážení, které byly příslušným orgánům svěřeny podle práva Unie v oblasti obezřetnostních požadavků na úvěrové instituce a které uplatňuje ECB. Použije se výhradně ve vztahu k úvěrovým institucím, které byly klasifikovány jako významné v souladu s čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 1024/2013 a částí IV a čl. 147 odst. 1 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17).
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 575/2013, článku 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, článku 2 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) a článku 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
KAPITOLA I
KAPITÁL
Článek 3
Čl. 89 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013: Rizikové vážení a zákaz kvalifikovaných účastí mimo finanční sektor
Aniž by byl dotčen článek 90 nařízení (EU) č. 575/2013 a pro účely výpočtu kapitálových požadavků v souladu s částí třetí nařízení (EU) č. 575/2013, úvěrové instituce použijí rizikovou váhu 1 250 % na vyšší z těchto hodnot:
výši kvalifikovaných účastí v podnicích uvedených v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 přesahující 15 % použitelného kapitálu úvěrové instituce; a
celkovou výši kvalifikovaných účastí v podnicích uvedených v čl. 89 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 přesahující 60 % použitelného kapitálu úvěrové instituce.
KAPITOLA II
KAPITÁLOVÉ POŽADAVKY
Článek 4
Čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013: Selhání dlužníka
Bez ohledu na vnitrostátní přístup před vstupem tohoto nařízení v platnost použijí úvěrové instituce standard „více než 90 dní po splatnosti“ na kategorie expozic uvedené v čl. 178 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013.
▼M1 —————
Článek 6
Čl. 327 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013: Započtení
Úvěrové instituce mohou použít započtení pozice v konvertibilním cenném papíru proti kompenzující pozici v podkladovém nástroji ve smyslu čl. 327 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud je splněna některá z těchto podmínek:
vnitrostátní příslušný orgán přijal před 4. listopadem 2014 přístup, podle něhož se bere v úvahu pravděpodobnost toho, že určitý konvertibilní cenný papír bude konvertován; nebo
vnitrostátní příslušný orgán stanovil před 4. listopadem 2014 kapitálový požadavek pro krytí možných ztrát při konverzi.
Článek 7
Článek 380 nařízení (EU) č. 575/2013: Upuštění od požadavků
V případě systémového selhání ve smyslu článku 380 nařízení (EU) č. 575/2013, které ECB potvrdí tak, že vydá veřejné prohlášení, se až do doby, než ECB vydá veřejné prohlášení, že situace uvedená v daném prohlášení je napravena, použijí tato ustanovení:
úvěrové instituce nemusí splňovat kapitálové požadavky vymezené v článcích 378 a 379 nařízení (EU) č. 575/2013; a
selhání protistrany při vypořádání obchodu nebude považováno za selhání pro účely úvěrového rizika.
KAPITOLA III
VELKÉ EXPOZICE
Článek 8
Čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013: Limity velkých expozic
Bez ohledu na vnitrostátní přístup před vstupem tohoto nařízení v platnost nesmí být limit hodnoty velké expozice ve smyslu č. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 nižší než 150 milionů EUR.
Článek 9
Čl. 400 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013: Výjimky
KAPITOLA IV
LIKVIDITA
Požadavek krytí likvidity
▼M1 —————
Článek 11a
Čl. 12 odst. 1 písm. c) bod i) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61: Určení hlavních akciových indexů členského státu nebo třetí země
Za hlavní akciové indexy pro účely určení akcií, které lze považovat za aktiva úrovně 2B podle čl. 12 odst. 1 písm. c) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, se považují tyto indexy:
indexy uvedené v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1646 ( 2 );
jakýkoli hlavní akciový index, který není zahrnut v písmeni a), v členském státě nebo ve třetí zemi, který byl určen jako takový pro účely tohoto písmene příslušným orgánem daného členského státu nebo příslušným veřejným orgánem třetí země;
jakýkoli hlavní akciový index nezahrnutý v písmeni a) nebo b), který se skládá z vedoucích společností v příslušné jurisdikci.
Článek 12
Čl. 12 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61: Aktiva úrovně 2B
Článek 12a
Čl. 428p odst. 10 nařízení (EU) č. 575/2013: Faktory požadovaného stabilního financování pro podrozvahové expozice
Nestanoví-li ECB jiné faktory požadovaného stabilního financování, pokud jde o podrozvahové expozice v rámci působnosti čl. 428p odst. 10 nařízení (EU) č. 575/2013, uplatní instituce na podrozvahové expozice, které nejsou uvedeny v části šesté hlavě IV kapitole 4 nařízení (EU) č. 575/2013, faktory požadovaného stabilního financování, které odpovídají sazbám odtoku, které tyto instituce uplatňují v rámci požadavku krytí likvidity na související produkty a služby v kontextu článku 23 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.
Článek 12b
Čl. 428q odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013: Určení délky trvání zatížení v případě aktiv, která byla oddělena
Pokud byla aktiva oddělena v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ( 3 ) a instituce nemohou s těmito aktivy volně disponovat, považují instituce tato aktiva za zatížená po dobu odpovídající délce trvání závazků vůči klientům institucí, kterých se tento požadavek na oddělení týká.
Článek 12c
Čl. 428aq odst. 10 nařízení (EU) č. 575/2013: Faktory požadovaného stabilního financování pro podrozvahové expozice
Instituce, kterým ECB udělila povolení uplatňovat zjednodušený požadavek čistého stabilního financování podle části šesté hlavy IV kapitoly 5 nařízení (EU) č. 575/2013, postupují v souladu s článkem 12a.
Článek 12d
Čl. 428ar odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013: Určení délky trvání zatížení v případě aktiv, která byla oddělena
Instituce, kterým ECB udělila povolení k výpočtu ukazatele čistého stabilního financování podle části šesté hlavy IV kapitoly 5 nařízení (EU) č. 575/2013, postupují v souladu s článkem 12b.
▼M1 —————
KAPITOLA V
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ (EU) Č. 575/2013
▼M1 —————
Článek 17
Čl. 473 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013: Zavedení změn mezinárodního účetního standardu IAS 19
V průběhu období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2018 mohou úvěrové instituce do svého kmenového kapitálu tier 1 doplnit částku uvedenou v čl. 473 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, vynásobenou příslušným koeficientem ve výši:
0,6 v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;
0,4 v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017;
0,2 v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018.
Článek 18
Čl. 478 odst. 3 písm. a), c) a d) nařízení (EU) č. 575/2013: Použitelné procentní podíly pro odpočet od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2
Pro účely čl. 478 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 činí použitelný procentní podíl:
60 % v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;
80 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017;
100 % od 1. ledna 2018.
Článek 19
Čl. 478 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 575/2013: Použitelné procentní podíly pro odpočet významných investic do subjektů finančního sektoru a odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku od kmenového kapitálu tier 1
Pro účely čl. 478 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 činí použitelný procentní podíl pro účely čl. 469 odst. 1 písm. a) a c) uvedeného nařízení:
60 % v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;
80 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017;
100 % od 1. ledna 2018.
Pro účely čl. 478 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 činí použitelný procentní podíl:
60 % v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;
80 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017;
100 % od 1. ledna 2018.
Odchylně od odstavce 2 činí použitelný procentní podíl v případě, kdy podle čl. 478 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 vnitrostátní právní předpisy stanoví desetileté období pro postupný přechod:
40 % v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;
60 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017;
80 % v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018;
100 % od 1. ledna 2019.
Článek 20
Čl. 479 odst. 1 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013: Uznání nástrojů a položek, které nelze považovat za menšinové podíly, v konsolidovaném kmenovém kapitálu tier 1
Pro účely odstavce 1 činí použitelný procentní podíl:
40 % v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 a
20 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017.
Článek 21
Čl. 480 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013: Uznání menšinových podílů a kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 v konsolidovaném kapitálu
Ve smyslu čl. 480 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 činí hodnota použitelného koeficientu podle čl. 480 odst. 1 uvedeného nařízení v průběhu období od 1. ledna 2016 až 31. prosince 2017:
0,6 v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 a
0,8 v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017.
Článek 22
Čl. 481 odst. 1 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013: Dodatečné filtry a odpočty
Pro účely uplatnění filtrů nebo odpočtů, které jsou požadovány podle vnitrostátních prováděcích opatření a na které odkazuje čl. 481 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, jsou-li splněny podmínky uvedeného ustanovení, činí použitelné procentní podíly v průběhu období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2017:
40 % v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016 a
20 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017.
Článek 23
Čl. 486 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013: Limity zachování právních účinků položek v rámci položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2
Pro účely článku 486 nařízení (EU) č. 575/2013 činí použitelný procentní podíl:
60 % v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2016;
50 % v období od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017;
40 % v období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018;
30 % v období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019;
20 % v období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020;
10 % v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021.
Článek 24
Čl. 495 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013: Zacházení s akciovými expozicemi podle přístupu založeného na interním ratingu (IRB)
Kategorie akciových expozic, na které se vztahuje výjimka ze zacházení IRB v souladu s čl. 495 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, do 31. prosince 2017 zahrnují pouze ty kategorie akciových expozic, které ke dni 31. prosince 2013 již výjimku ze zacházení IRB využívaly, a to v souladu s článkem 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1556 ( 5 ).
Článek 25
Vstup v platnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
PŘÍLOHA I
Podmínky pro posouzení vynětí z limitu velkých expozic v souladu s čl. 400 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení
1. Tato příloha se uplatňuje v případě výjimek z limitu velkých expozic podle čl. 9 odst. 3 tohoto nařízení. Pro účely čl. 9 odst. 3 se třetí země uvedené v příloze I prováděcího rozhodnutí Komise 2014/908/EU ( 6 ) považují za rovnocenné.
2. Při posuzování, zda expozice uvedená v čl. 400 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 splňuje podmínky pro vynětí z limitu velkých expozic v souladu s čl. 400 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, musí úvěrové instituce zohlednit následující kritéria.
Pro účely posouzení, zda zvláštní povaha expozice, protistrany nebo vztahu mezi úvěrovou institucí a protistranou eliminují nebo snižují riziko expozice, jak je uvedeno v čl. 400 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, musí úvěrové instituce zohlednit, zda:
jsou splněny podmínky uvedené v čl. 113 odst. 6 písm. b), c) a e) nařízení (EU) č. 575/2013, zejména zda protistrana podléhá stejnému hodnocení rizik, měření rizik a stejným kontrolním postupům jako úvěrová instituce a zda jsou IT systémy integrovány nebo zda jsou alespoň zcela kompatibilní. Úvěrové instituce musí kromě toho zohlednit, zda v současné době neexistuje nebo se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící včasnému splacení expozice protistranou úvěrové instituci s výjimkou situace, kdy dochází k uplatňování ozdravných postupů nebo řešení krize a kdy musí být provedena omezení vymezená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 7 );
expozice v rámci skupiny jsou odůvodněny strukturou financování a strategií skupiny/;
postup, na jehož základě se vydává rozhodnutí o schválení expozice vůči protistraně v rámci skupiny, jakož i postup pro sledování a přezkum, jenž se v případě těchto expozic na individuální, případně konsolidované úrovni uplatňuje, jsou podobné postupům uplatňovaným v případě poskytování úvěrů třetím osobám;
postupy úvěrové instituce v oblasti řízení rizik, IT systém a interní podávání zpráv úvěrové instituci umožňují průběžně kontrolovat a zajišťovat, aby velké expozice vůči podnikům ve skupině byly v souladu s její rizikovou strategií na úrovni právního subjektu, případně na konsolidované úrovni.
Pro účely posouzení, zda případné zbývající riziko koncentrace lze řešit jinými stejně účinnými prostředky, jako například pomocí opatření, postupů a mechanismů stanovených v článku 81 směrnice 2013/36/EU, jak je uvedeno v čl. 400 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, musí úvěrové instituce zohlednit, zda:
úvěrová instituce má na individuální úrovni, případně na konsolidované úrovni spolehlivé procesy, postupy a kontroly k zajištění toho, aby použití výjimky nevedlo ke vzniku rizika koncentrace, jež není v souladu s její rizikovou strategií a jež je v rozporu se zásadami řádného interního řízení likvidity v rámci skupiny;
úvěrová instituce formálně posoudila riziko koncentrace, které vzniká z důvodu expozic v rámci skupiny, jako součást svého celkového rámce pro hodnocení rizik;
úvěrová instituce má na úrovni právního subjektu, případně na konsolidované úrovni, rámec kontroly rizik, který přiměřeně sleduje navrhované expozice;
vznikající riziko koncentrace bylo nebo bude jednoznačně identifikováno v rámci interního postupu úvěrové instituce pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP) a bude aktivně řízeno. Opatření, postupy a mechanismy k řízení rizika koncentrace budou posouzeny v rámci procesu dohledu a hodnocení;
je prokázáno, že řízení rizika koncentrace je v souladu s ozdravným plánem skupiny.
3. Pro účely ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a 2, může Evropská centrální banka úvěrové instituce požádat, aby jí předložily následující dokumentaci.
Dopis podepsaný zákonným zástupcem úvěrové instituce a schválený řídícím orgánem, v němž je uvedeno, že úvěrová instituce splňuje všechny podmínky pro udělení výjimky, jak je uvedeno v čl. 400 odst. 2 písm. c) a čl. 400 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.
Právní stanovisko vydané nezávislou externí třetí stranou nebo interním právním oddělením a schválené řídícím orgánem, které prokazuje, že neexistují žádné překážky bránící včasnému splacení expozic protistranou úvěrové instituci, které by vznikly v důsledku příslušných předpisů, včetně předpisů fiskálních, nebo závazných smluv.
Prohlášení, podepsané zákonným zástupcem a schválené řídícím orgánem, v němž je uvedeno, že:
neexistují žádné věcné překážky bránící včasnému splacení expozic protistranou úvěrové instituci;
expozice v rámci skupiny jsou odůvodněny strukturou financování a strategií skupiny;
postup, na jehož základě se vydává rozhodnutí o schválení expozice vůči protistraně v rámci skupiny, jakož i postup pro sledování a přezkum, jenž se v případě těchto expozic na úrovni právního subjektu a na konsolidované úrovni uplatňuje, jsou podobné postupům uplatňovaným v případě poskytování úvěrů třetím osobám;
riziko koncentrace, které vzniká z důvodu expozic v rámci skupiny, bylo posouzeno jako součást celkového rámce úvěrové instituce pro hodnocení rizik.
Dokumentace podepsaná zákonným zástupcem a schválená řídícím orgánem, která potvrzuje, že úvěrová instituce používá stejné hodnocení rizik, měření rizik a kontrolní postupy jako protistrana a že postupy úvěrové instituce v oblasti řízení rizik, IT systém a interní podávání zpráv řídícímu orgánu umožňují průběžně sledovat výši velké expozice a její slučitelnost s rizikovou strategií úvěrové instituce na úrovni právního subjektu, případně na konsolidované úrovni a se zásadami řádného interního řízení likvidity v rámci skupiny.
Dokumentace prokazující, že ICAAP jednoznačně identifikuje riziko koncentrace vzniklé v důsledku velkých expozic v rámci skupiny a že toto riziko je aktivně řízeno.
Dokumentace prokazující, že řízení rizika koncentrace je v souladu s ozdravným plánem skupiny.
PŘÍLOHA II
Podmínky pro posouzení vynětí z limitu velkých expozic v souladu s čl. 400 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení
1. Při posuzování, zda expozice uvedená v čl. 400 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 splňuje podmínky pro vynětí z limitu velkých expozic v souladu s čl. 400 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, musí úvěrové instituce zohlednit následující kritéria.
Pro účely posouzení skutečnosti, zda zvláštní povaha expozice, regionálního nebo ústředního orgánu nebo vztahu mezi úvěrovou institucí a regionálním nebo ústředním orgánem eliminují nebo snižují riziko expozice, jak je uvedeno v čl. 400 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, musí úvěrové instituce zohlednit, zda:
v současné době neexistuje nebo se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící včasnému splacení expozice protistranou úvěrové instituci s výjimkou situace, kdy dochází k uplatňování ozdravných postupů nebo řešení krize a kdy musí být provedena omezení vymezená ve směrnici 2014/59/EU;
navrhované expozice jsou v souladu s běžným podnikáním úvěrové instituce a jejím obchodním modelem nebo jsou odůvodněny strukturou financování sítě;
postup, na jehož základě se vydává rozhodnutí o schválení expozice vůči ústřednímu orgánu úvěrové instituce, jakož i postup pro sledování a přezkum, jenž se v případě těchto expozic na individuální, případně konsolidované úrovni uplatňuje, jsou podobné postupům uplatňovaným v případě poskytování úvěrů třetím osobám;
postupy úvěrové instituce v oblasti řízení rizik, IT systém a interní podávání zpráv úvěrové instituci umožňují průběžně kontrolovat a zajišťovat, aby velké expozice vůči jejímu regionálnímu nebo ústřednímu orgánu byly v souladu s její rizikovou strategií.
Pro účely posouzení, zda případné zbývající riziko koncentrace lze řešit jinými stejně účinnými prostředky, jako například pomocí opatření, postupů a mechanismů stanovených v článku 81 směrnice 2013/36/EU, jak je uvedeno v čl. 400 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, musí úvěrové instituce zohlednit, zda:
úvěrová instituce má spolehlivé procesy, postupy a kontroly k zajištění toho, aby použití výjimky nevedlo ke vzniku rizika koncentrace, jež není v souladu s její rizikovou strategií;
úvěrová instituce formálně posoudila riziko koncentrace, které vzniká z důvodu expozic vůči regionálnímu nebo ústřednímu orgánu, jako součást svého celkového rámce pro hodnocení rizik;
úvěrová instituce má rámec kontroly rizik, který přiměřeně sleduje navrhované expozice;
vznikající riziko koncentrace bylo nebo bude jednoznačně identifikováno v rámci interního postupu úvěrové instituce pro hodnocení kapitálové přiměřenosti (ICAAP) a bude aktivně řízeno. Opatření, postupy a mechanismy k řízení rizika koncentrace budou posouzeny v rámci procesu dohledu a hodnocení.
2. Kromě podmínek uvedených v odstavci 1 musí úvěrové instituce pro účely posouzení, zda je regionální nebo ústřední orgán, se kterým je úvěrová instituce sdružena v síti, odpovědný za hotovostní clearingové operace, jak je uvedeno v čl. 400 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, zohlednit, zda stanovy nebo společenská smlouva regionálního nebo ústředního orgánu výslovně obsahují tyto povinnosti, včetně:
tržního financování celé sítě;
clearingu likvidity v rámci sítě v rozsahu článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013;
poskytování likvidity přidruženým úvěrovým institucím;
absorpce přebytečné likvidity přidružených úvěrových institucí.
3. Pro účely ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a 2 může Evropská centrální banka úvěrové instituce požádat, aby jí předložily následující dokumentaci.
Dopis podepsaný zákonným zástupcem úvěrové instituce a schválený řídícím orgánem, v němž je uvedeno, že úvěrová instituce splňuje všechny podmínky pro udělení výjimky, jak je uvedeno v čl. 400 odst. 2 písm. d) a čl. 400 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.
Právní stanovisko vydané nezávislou externí třetí stranou nebo interním právním oddělením a schválené řídícím orgánem, které prokazuje, že neexistují žádné překážky bránící včasnému splacení expozic regionálním nebo ústředním orgánem úvěrové instituci, které by vznikly v důsledku příslušných předpisů, včetně předpisů fiskálních, nebo závazných smluv.
Prohlášení, podepsané zákonným zástupcem a schválené řídícím orgánem, v němž je uvedeno, že:
neexistují žádné věcné překážky bránící včasnému splacení expozic regionálním nebo ústředním orgánem úvěrové instituci;
expozice regionálního nebo ústředního orgánu jsou odůvodněny strukturou financování sítě;
postup, na jehož základě se vydává rozhodnutí o schválení expozice vůči regionálnímu nebo ústřednímu orgánu, jakož i postup pro sledování a přezkum, jenž se v případě těchto expozic na úrovni právního subjektu a na konsolidované úrovni uplatňuje, jsou podobné postupům uplatňovaným v případě poskytování úvěrů třetím osobám;
riziko koncentrace, které vzniká z důvodu expozic vůči regionálnímu nebo ústřednímu orgánu, bylo posouzeno jako součást celkového rámce úvěrové instituce pro hodnocení rizik.
Dokumentace podepsaná zákonným zástupcem a schválená řídícím orgánem, která potvrzuje, že úvěrová instituce používá stejné hodnocení rizik, měření rizik a kontrolní postupy jako regionální nebo ústřední orgán a že postupy úvěrové instituce v oblasti řízení rizik, IT systém a interní podávání zpráv řídícímu orgánu umožňují průběžně sledovat výši velké expozice a její slučitelnost s rizikovou strategií úvěrové instituce na úrovni právního subjektu, případně na konsolidované úrovni a se zásadami řádného interního řízení likvidity v rámci sítě.
Dokumentace prokazující, že ICAAP jednoznačně identifikuje riziko koncentrace vzniklé v důsledku velkých expozic vůči regionálnímu nebo ústřednímu orgánu a že toto riziko je aktivně řízeno.
Dokumentace prokazující, že řízení rizika koncentrace je v souladu s ozdravným plánem sítě.
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).
( 2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1646 ze dne 13. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o hlavní indexy a uznané burzy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (Úř. věst. L 245, 14.9.2016, s. 5).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.)
( 5 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1556 ze dne 11. června 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro přechodné zacházení s akciovými expozicemi v rámci přístupu IRB (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 9).
( 6 ) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/908/EU ze dne 12. prosince 2014 o rovnocennosti požadavků na dohled a regulaci v některých třetích zemích nebo územích pro účely zacházení s expozicemi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 155).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).