(EU) 2016/415Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/415 ze dne 21. března 2016, kterým se odvolává přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/577/ES o přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska

Publikováno: Úř. věst. L 75, 22.3.2016, s. 10-13 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 21. března 2016 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 23. března 2016 Nabývá účinnosti: 23. března 2016
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 22. března 2016

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/415

ze dne 21. března 2016,

kterým se odvolává přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/577/ES o přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska

(Úř. věst. L 075 22.3.2016, s. 10)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 098, 14.4.2016, s.  6 (2016/415)




▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/415

ze dne 21. března 2016,

kterým se odvolává přijetí závazku dvou vyvážejících výrobců a kterým se zrušuje rozhodnutí 2008/577/ES o přijetí závazku nabídnutého v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska



EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ( 1 ) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení,

informujíc členské státy,

vzhledem k těmto důvodům:STÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ

(1)

Nařízením (ES) č. 2022/95 ( 2 ) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska. V návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti a prozatímní přezkum uložila Rada nařízením (ES) č. 658/2002 ( 3 ) konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska. V návaznosti na další přezkum před pozbytím platnosti a další prozatímní přezkum uložila Rada nařízením (ES) č. 661/2008 ( 4 ) konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska. V návaznosti na další přezkum před pozbytím platnosti uložila Komise prováděcím nařízením (EU) č. 999/2014 ( 5 ) konečné antidumpingové clo na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska.

(2)

Rozhodnutím 2008/577/ES ( 6 ) (dále jen „rozhodnutí“) přijala Komise cenový závazek (dále jen „závazek“), který nabídli mimo jiné ruští výrobci JSC Acron a  ►C1  PJSC Dorogobuzh ◄ , členové společnosti Acron Holding Company (společně dále jen „Acron“), v souvislosti s dovozem dusičnanu amonného vyráběného těmito společnostmi a prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli v Unii.

(3)

Týmž rozhodnutím přijala Komise také závazek od společnosti Open Joint Stock Company (OJSC) Azot Cherkassy, Ukrajina. Opatření uložená na dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny pozbyla platnosti dne 17. června 2012 ( 7 ), a proto tentýž den pozbyl platnosti i příslušný závazek.

(4)

Týmž rozhodnutím přijala Komise také závazek od skupiny EuroChem. Rozhodnutím 2012/629/EU ( 8 ) odvolala Komise přijetí závazku nabídnutého skupinou EuroChem z důvodu neproveditelnosti závazku.

(5)

Závazek přijatý od společnosti Acron se zakládá na třech prvcích, konkrétně 1) na indexaci minimálních cen ve vztahu k veřejným mezinárodním kotacím, 2) na množstevním stropu a 3) na závazku neprodávat výrobky, na něž se vztahuje závazek, těm odběratelům v Evropské unii, kterým prodávají jiné výrobky, s výjimkou určitých jiných výrobků, pro které se společnost Acron zavázala respektovat specifické cenové režimy.

(6)

Jak se uvádí ve 14. bodě odůvodnění rozhodnutí 2008/577/ES, struktura odbytu společnosti Acron byla v době přijetí závazku taková, že Komise považovala riziko obcházení závazku za omezené.

ZMĚNA OKOLNOSTÍ

Obchodní vztahy společnosti Acron

(7)

V květnu 2012 informovala společnost Acron Komisi o svém záměru získat podíl v jedné chemické společnosti v Unii. V srpnu 2012 informovala společnost Acron Komisi o změně své podnikové struktury, konkrétně v tom smyslu, že získala menšinový podíl v uvedené chemické společnosti v Unii, a uvedla, že tato změna struktury nemá žádný dopad na provádění závazku. Po posouzení důkazů předložených společností Acron se Komise nejprve nedomnívala, že by tato změna podnikové struktury společnosti Acron měla na závazek vliv. Nicméně z nových důkazů, které má Komise v současnosti k dispozici, vyplývá, že společnost Acron v době, kdy původně informovala Komisi o změně své struktury, předložila neúplné informace. Komise zejména nebyla informována o tom, že tento výrobce v Unii vyrábí a prodává nejen chemické výrobky, ale i hnojiva včetně dusičnanu amonného. Z důkazů, které má Komise v současné době k dispozici, kromě toho rovněž vyplývá, že podíl akcií, které má společnost Acron v držení, se od okamžiku, kdy byla Komisi tato skutečnost v srpnu 2012 oznámena, ještě zvýšil.

Předběžné posouzení

(8)

Komise analyzovala dopady důkazů, které má k dispozici, a dospěla k názoru, že existuje vysoké riziko křížové kompenzace. Pokud zařízení v Unii vyrábějící a prodávající hnojiva, v němž společnost Acron získala podíl, bude prodávat jakýkoli ze svých výrobků stejným odběratelům jako Acron, mohly by být ceny takových transakcí stanoveny tak, aby kompenzovaly minimální dovozní cenu, která je předmětem závazku. Takovou kompenzaci by však nebylo možné identifikovat v rámci sledování, jelikož struktura ceny většiny výrobků, které vyrábí zařízení vyrábějící a prodávající hnojiva, v němž společnost Acron získala podíl, není dostupná prostřednictvím žádného veřejně přístupného zdroje. Proto nelze posoudit, zda ceny, které odběratelé platí, odpovídají hodnotě výrobků nebo zohledňují případnou slevu, aby tak kompenzovaly transakce, které jsou předmětem závazku, v jehož rámci musí být respektována minimální dovozní cena. Sledování závazku by se proto stalo neproveditelným.

(9)

Komise odpovídajícím způsobem informovala společnost Acron a oznámila, že vzhledem k okolnostem popsaným v 7. a 8. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že tento závazek by měl být zrušen. Společnosti Acron byla poskytnuta příležitost vznést připomínky.

PÍSEMNÁ PODÁNÍ A SLYŠENÍ

(10)

Společnost Acron předložila písemná podání a byla jí poskytnuta možnost slyšení. Společnost Acron v odpovědi na informační dokument znovu zopakovala své argumenty, které předložila již v době, kdy byla poprvé informována o nesouladu závazku s držením akcií výrobce hnojiv v Unii. Na uvedené argumenty Komise reagovala v informačním dokumentu a jsou rovněž předmětem tohoto nařízení.

(11)

Některé strany zaslaly Komisi písemné vyjádření, v němž vyslovily podporu stanovisku společnosti Acron (těmto stranám však Komise informace neposkytla a nepožádala je o připomínky). Tyto strany uvedly, že se neúčastnily praktik křížové kompenzace se společností Acron. Tato prohlášení však sama o sobě nezmírňují riziko křížové kompenzace. V každém případě je ustálenou praxí Komise nepřijímat cenové závazky, pokud je riziko křížové kompenzace vysoké, a to bez ohledu na to, zda ke křížové kompenzaci skutečně došlo, či nikoli.

(12)

Společnost Acron tvrdila, že když informovala Komisi, v souladu s definicí strany ve spojení a podle ustanovení 5.14 závazku o některých změnách ve své podnikové struktuře, jednala v dobré víře.

(13)

Kromě toho společnost Acron tvrdila, že by měla být považována za finančního investora společnosti v Unii a že podíl, který společnost Acron vlastní, jí propůjčuje pouze omezená zákonná práva při rozhodování, a proto tím společnost Acron nezískala kontrolu nad společností Unie ve smyslu práva Unie v oblasti hospodářské soutěže.

(14)

Společnost Acron zdůraznila, že právní předpisy Unie a jednotlivých států v oblasti hospodářské soutěže neumožňují výměnu citlivých obchodních informací nebo koordinaci prodeje s jejími konkurenty v Unii či jinde, což by bylo nezbytnou podmínkou pro jakoukoli křížovou kompenzaci.

(15)

Komise se domnívá, že argumenty společnosti Acron je třeba odmítnout, a to z níže uvedených důvodů.

(16)

Za prvé, závazek nabídnutý společností Acron obsahuje definici strany ve spojení. V ustanovení 1 závazku se uvádí, že držení 5 % nebo většího podílu v jiné společnosti je dostačující na to, aby společnost byla považována za stranu ve spojení; tato prahová hodnota by se měla brát v úvahu při posuzování sledovatelnosti a proveditelnosti závazku;

(17)

Kromě toho Komise opakuje, že existuje problém křížové kompenzace, jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění. Dále nelze vyloučit, že by některé z cenových kotací (které jsou základem mechanismu indexace cen závazku) mohly být ovlivněny nákupy výrobce ve spojení v Unii.

(18)

Společnost Acron sama připustila, že držení podílu výrobce v Unii vytváří předpoklad existence rizika křížové kompenzace, ačkoli tento předpoklad je vyvratitelný. Úvahy založené na právu v oblasti hospodářské soutěže, ať už se jedná o vnitrostátní právo nebo právo Unie, v tom smyslu, že takové chování teoreticky není v zájmu společnosti Acron, nejsou pro posouzení sledovatelnosti a proveditelnosti závazku relevantní. Tyto úvahy samy o sobě nesnižují riziko křížové kompenzace.

(19)

Společnost Acron tvrdila, že křížová kompenzace je jednak v rozporu s jejími vlastními obchodními zájmy, jakož i s obchodními zájmy výrobce ve spojení v Unii. Toto prohlášení samo o sobě nemůže zmírnit riziko křížové kompenzace, zejména proto, že pojem „obchodní zájem“ nemůže být posuzován abstraktně. Kromě toho podle hodnocení Komise nelze vyloučit existenci pobídek pro křížovou kompenzaci, protože jak výrobci ve spojení v Unii, tak i společnost Acron prodávají v Unii jiné výrobky než dusičnan amonný potenciálně stejným odběratelům. Bylo by nepraktické, ne-li nemožné tyto prodeje v Unii sledovat. V tomto ohledu je třeba zmínit komplexní strukturu skupin společnosti Acron a společnosti výrobce ve spojení v Unii. Proto existuje vysoké riziko křížové kompenzace s prodejem dusičnanu amonného nebo jiných výrobků týmž odběratelům.

(20)

Za druhé výrobce usazený v Unii nemůže být předmětem sledování, jelikož nemůže být účastníkem závazku, protože podle článku 8 základního nařízení mohou závazek nabídnout pouze vývozci.

(21)

Za třetí, i kdyby výrobce v Unii mohl být účastníkem závazku, což nemůže, sledování takového závazku by bylo neproveditelné, jak je uvedeno v 8. a 19. bodě odůvodnění výše.

(22)

Komise tedy na základě důkazů, které má k dispozici, dospěla k závěru, že v návaznosti na změnu podnikové struktury společnosti Acron existuje vysoké riziko křížové kompenzace a závazek přijatý od společnosti Acron se stává neproveditelným, a proto by měl být odvolán.

(23)

Kromě toho společnost Acron navrhla, aby byl zaveden dodatečný mechanismus pro sledování tohoto závazku. Konkrétně společnost Acron nabídla, že bude Komisi pravidelně předkládat auditovanou zprávu o peněžních tocích mezi oběma skupinami společností. Tento nový mechanismus by však sledování závazku učinil ještě složitější a zatěžující a nezmírnil by zjištěná rizika a problémy křížové kompenzace.

(24)

Žádný z argumentů předložených společností Acron není takové povahy, aby změnil závěr posouzení Komise o tom, že sledování závazku se stalo neproveditelným.

ZRUŠENÍ ROZHODNUTÍ 2008/577/ES

(25)

V souladu s čl. 8 odst. 9 základního nařízení a také v souladu s příslušnými ustanoveními závazku, která zplnomocňují Komisi, aby závazek jednostranně odvolala, dospěla tedy Komise k závěru, že přijetí závazku nabídnutého společností Acron by mělo být odvoláno a rozhodnutí Komise 2008/577/ES by mělo být zrušeno. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného společností Acron (doplňkový kód Taric A532 ) by se proto mělo použít konečné antidumpingové clo uložené prováděcím nařízením Komise (EU) č. 999/2014,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

Přijetí závazku od společností JSC Acron, Veliky Novgorod, Rusko a  ►C1  PJSC Dorogobuzh ◄ , Dorogobuzh, Rusko, členů společnosti „Acron“ Holding Company, týkajícího se dovozu dusičnanu amonného vyráběného těmito společnostmi a prodávaného prvnímu nezávislému odběrateli v Unii (doplňkový kód Taric A532 ) se odvolává.

Článek 2

Rozhodnutí 2008/577/ES se zrušuje.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

( 2 ) Úř. věst. L 198, 23.8.1995, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 102, 18.4.2002, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 185, 12.7.2008, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 280, 24.9.2014, s. 19.

( 6 ) Úř. věst. L 185, 12.7.2008, s. 43.

( 7 ) Úř. věst. C 171, 16.6.2012, s. 25.

( 8 ) Úř. věst. L 277, 11.10.2012, s. 8.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU