(EU) 2016/113Nařízení Komise (EU) 2016/113 ze dne 28. ledna 2016, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 2 ) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 30. dubna 2015 o zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o dovoz tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry (dále jen „tyče pro výztuž“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Unie.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podal dne 17. března 2015 Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové produkce tyčí pro výztuž v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(3)

Na základě podnětu žadatele podloženého požadovanými důkazy přijala Komise dne 17. prosince 2015 nařízení (EU) 2015/2386 ( 3 ), kterým se zavádí celní evidence dovozu tyčí pro výztuž do betonu z oceli s vysokými únavovými parametry pocházejících z Čínské lidové republiky, a to počínaje dnem 19. prosince 2015.

(4)

Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, dovozce a uživatele a čínské orgány o zahájení šetření. V oznámení o zahájení řízení uvědomila zúčastněné strany o tom, že prozatímně zvolila Sjednocené arabské emiráty jako třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, a vyzvala k vyjádření připomínek k této volbě.

(5)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

Vzhledem k potenciálně velkému počtu vyvážejících výrobců v dotčené zemi, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii podílejících se na řízení, a dále za účelem dokončení šetření v zákonných lhůtách oznámila Komise v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení, že možná vybere vzorek společností, jichž se bude šetření týkat.

(7)

Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorků nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v dotčené zemi požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala čínské orgány, aby našly nebo kontaktovaly případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(8)

Celkem tři vyvážející výrobci předložili ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení požadované informace, souhlasili se zařazením do vzorku a požádali o individuální přezkoumání, pokud by nebyli do vzorku zahrnuti. Vzhledem k nízkému počtu spolupracujících společností (celkem tři skupiny o šesti výrobcích, tři vývozci ve spojení v Číně a dva vývozci ve spojení v Singapuru) Komise rozhodla, že pokud jde o vyvážející výrobce v dotčené zemi, výběr vzorku není nutný.

(9)

Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek původně sestával ze čtyř výrobců, o nichž bylo před zahájením šetření Komisi známo, že v Unii vyrábějí tyče pro výztuž. Komise vybrala vzorek na základě objemu prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Zúčastněné strany byly v oznámení o zahájení řízení rovněž vyzvány, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K navrhovanému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 90 % odhadované celkové výroby v Unii. Vzorek se považuje za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(10)

Aby Komise mohla rozhodnout o tom, zda bude výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(11)

Celkem čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení, poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. S ohledem na omezený počet spolupracujících dovozců Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(12)

Pro účely čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení zaslala Komise formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství orgánům a spolupracujícím vyvážejícím výrobcům v ČLR. Žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců nepožádal o zacházení jako v tržním hospodářství.

(13)

Všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, byly rozeslány dotazníky. Odpovědi na dotazník přišly od tří spolupracujících vyvážejících výrobců (nebo jejich skupin) v ČLR, čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku, čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení, pěti uživatelů, kteří nejsou ve spojení, a čtyř uživatelů ve spojení. Dva dovozci, kteří nejsou ve spojení, a tři uživatelé, kteří nejsou ve spojení, následně od spolupráce odstoupili.

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které zúčastněné strany poskytly a které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, újmy způsobené tímto dumpingem a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(15)

Komise neprovedla inspekci na místě v prostorách dvou vývozců v Singapuru, kteří jsou ve spojení se spolupracujícími čínskými společnostmi, a sice Lianfeng International PTE., Ltd. (vývozce ve spojení ze skupiny Yonggang) a Xinsha International Pte Ltd. (vývozce ve spojení ze skupiny Shagang). Jejich složky a účetnictví v tom rozsahu o jaký Komise požádala, však byly k dispozici pro účely inspekce během návštěvy na místě v prostorách jejich výrobců ve spojení v ČLR.

(16)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015 (dále jen „období šetření“ nebo v tabulkách „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“). Vzhledem ke zvláštním poměrům na trhu v roce 2011, které jsou vysvětleny v 148. bodě odůvodnění, byla váha roku 2011 v analýze újmy snížena a odpovídající větší důraz byl položen na vývoj od 1. ledna 2012. Indexy jsou tudíž vztaženy k roku 2012, pokud to bylo možné.

(17)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou tyče a pruty pro výztuž do betonu ze železa nebo oceli s vysokými únavovými parametry vyrobené ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli (nikoli však z nerezavějící oceli, rychlořezné oceli a křemíkomanganové oceli), po válcování za tepla již dále neopracované, avšak včetně těch, které byly po válcování krouceny; tyto tyče a pruty mají vroubkování, drážky, žebrování nebo jiné deformace vzniklé během válcování nebo byly po válcování krouceny. Hlavním charakteristickým rysem vysokých únavových parametrů je schopnost vydržet opakovanou zátěž bez zlomení, přesněji schopnost odolat více než 4,5 milionu zátěžových cyklů s poměrem napětí (min/max) 0,2 a rozsahem napětí přesahujícím 150 MPa.

(18)

Definice výrobku odpovídá požadavkům britské normy BS4449 a je obvykle odlišitelný osvědčením CARES a označením na samotných výztužích. Proto, na rozdíl od názoru některých zúčastněných stran, neexistuje žádný problém s prováděním opatření v praxi.

(19)

Dotčeným výrobkem je výrobek popsaný v 17. bodě odůvodnění výše, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 7214 20 00 , ex 7228 30 20 , ex 7228 30 41 , ex 7228 30 49 , ex 7228 30 61 , ex 7228 30 69 , ex 7228 30 70 a ex 7228 30 89 .

(20)

Šetření ukázalo, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR a ve srovnatelné zemi, jakož i výrobek vyráběný výrobním odvětvím Unie a prodávaný na trhu Unie mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a užití. Předběžně se tedy považují za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

Při šetření spolupracovalo šest čínských vyvážejících výrobců náležejících do tří skupin (Jiangyin Xicheng Group, Jiangsu Yonggang Group a Jiangsu Shagang Group). Připadalo na ně více než 95 % celkového čínského vývozu do Unie v období šetření. Všechny tyto společnosti vyvážely do Unie prostřednictvím vývozců ve spojení se sídlem v ČLR nebo Singapuru.

(22)

Dvě spolupracující skupiny, Jiangsu Yonggang a Jiangsu Shagang, jsou ve spojení prostřednictvím společného vlastnictví jednoho vyvážejícího výrobce tyčí pro výztuž, což obě skupiny přiznaly v odpovědích na dotazník. Společnosti však uvedly, že pro účely tohoto šetření by s oběma skupinami mělo být zacházeno jako se samostatnými subjekty. Mimo jiné zdůraznily, že se navzájem nepodílí na rozhodování, že mezi nimi není jakékoli operativní propojení, že mají oddělené výrobní linky a zcela nezávislé prodejní distribuční kanály pro domácí a mezinárodní trhy.

(23)

Pokud jde o toto tvrzení, při zohlednění povahy a intenzity vztahů mezi těmito skupinami, a zejména skutečnosti, že jedna ze společností jedné skupiny je největším samostatným akcionářem hlavního výrobce dotčeného výrobku druhé skupiny a její zástupci zasedají v hlavních statutárních orgánech tohoto výrobce, dospěla Komise k předběžnému závěru, že s oběma skupinami by se mělo zacházet jako se skupinami ve spojení. Proto se na společnosti obou skupin použije jedno vážené průměrné prozatímní clo.

(24)

Žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nepožádal o zacházení jako v tržním hospodářství. Proto byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení určena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(25)

V oznámení o zahájení řízení Komise informovala zúčastněné strany, že jako vhodnou srovnatelnou zemi navrhuje Spojené arabské emiráty, a vyzvala je, aby se k tomu vyjádřily. S Komisí však nespolupracoval žádný ze známých výrobců dotčeného výrobku v této zemi, na něž se Komise obrátila.

(26)

Komise rovněž zkoumala, zda by mohla být vhodnou srovnatelnou zemí jiná země s tržním hospodářstvím, v níž se vyrábějí tyče pro výztuž. Podle informací, které měla Komise z podnětu, podání stran a údajů Eurostatu, se tyče pro výztuž vyrábějí v Egyptě, Ománu, Kataru, Saúdské Arábii, Jižní Africe, Turecku a na Ukrajině. Komise oslovila celkem 38 možných výrobců dotčeného výrobku v těchto zemích.

(27)

Spolupracovala pouze jedna společnost se sídlem v Jižní Africe. Tato společnost odpověděla na dotazník pro výběr srovnatelné země a souhlasila s ověřením své odpovědi na místě. Jeden další výrobce v Turecku původně vyjádřil ochotu ke spolupráci, ale na dotazník nakonec neodpověděl, navzdory opakovaným pokusům Komise o získání jeho odpovědi.

(28)

Pokud jde danou jihoafrickou společnost, Čínské sdružení železa a oceli (dále jen „CISA“), tedy účastník v tomto řízení, upozornilo, že tato společnost je dceřinou společností jednoho z výrobců v EU, kteří podali podnět. Podle CISA je prý objektivita údajů poskytnutých touto společností sporná.

(29)

Co se týče tohoto tvrzení, nejdříve je třeba poznamenat, že Komise měla omezenou volbu srovnatelné země z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany jiných zemí. Zadruhé vztah mezi společností ve srovnatelné zemi a výrobcem v EU není pro účely tohoto šetření relevantní. Komise konstatuje, že i když jsou výrobci ve srovnatelné zemi spojeni s výrobci v Unii, taková vazba neruší ani neovlivňuje stanovení běžné hodnoty na základě ověřených údajů, což bylo potvrzeno v nedávném rozsudku Soudního dvora v podobné věci ( 4 ). Neexistuje rovněž žádný zvláštní důvod pro zpochybnění použití údajů tohoto výrobce ve srovnatelné zemi, které byly řádně ověřeny. V případě Jižní Afriky je navíc domácí trh s tyčemi pro výztuž poměrně otevřený, nechráněný cly na dovoz dotčeného výrobku, a probíhá na něm vnitřní hospodářská soutěž mezi několika domácími výrobci a dovozem, který má na trhu značný 13 % podíl. Ověřený výrobce ve srovnatelné zemi má rozsáhlý objem prodeje na domácím trhu a na vývoz a jeho podíl na domácím trhu se pohybuje v rozmezí 13 – 23 %. Vyrábí typy obdobného výrobku, které jsou podobné těm, jež do Unie vyvážejí čínští výrobci.

(30)

Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise v této fázi řízení k závěru, že Jižní Afrika je vhodnou srovnatelnou zemí podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(31)

Jak je uvedeno výše v 24. bodě odůvodnění, běžná hodnota u vyvážejících výrobců v ČLR byla určena na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi, tj. v Jižní Africe, v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(32)

Za tímto účelem Komise nejprve zjišťovala, zda je celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům ze strany spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto domácího prodeje představuje alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku ze strany každého z příslušných čínských spolupracujících vývozců do Unie během období šetření v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Na tomto základě bylo zjištěno, že celkový domácí prodej ve srovnatelné zemi je reprezentativní.

(33)

Následně provedla Komise stejné srovnání pro každý typ výrobku, tj. zkoumala, zda je domácí prodej určitého typu výrobku ve srovnatelné zemi reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Na tomto základě bylo zjištěno, že domácí prodej ve srovnatelné zemi není reprezentativní pro žádný typ výrobku ani ve vztahu k žádnému čínskému vývozci.

(34)

Běžná hodnota byla proto stanovena v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení tak, že se k průměrným výrobním nákladům dotčeného typu výrobku připočetly vážené průměrné prodejní, režijní a správní výdaje (1 %–5 %) a vážený průměrný zisk (10 %–20 %), kterého dosáhl výrobce ve srovnatelné zemi z prodeje na domácím trhu v běžném obchodním styku během období šetření.

(35)

Spolupracující vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď prostřednictvím vývozců ve spojení usazených v Číně nebo Singapuru nebo prostřednictvím nezávislých obchodních společností se sídlem v Číně.

(36)

Vývozní cena byla proto stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných při prodeji prvnímu nezávislému odběrateli, ať už dovozci v Unii nebo obchodní společnosti v ČLR.

(37)

Běžná hodnota a vývozní cena spolupracujících vyvážejících výrobců byly srovnány na základě ceny ze závodu.

(38)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(39)

Na tomto základě byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, námořní přepravu a pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na balení, úvěry, slevy a provize, pokud bylo prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost cen. Celkové úpravy byly v rozmezí od 5 % do 10 %.

(40)

Čína uplatňuje politiku pouze částečného vracení DPH při vývozu. DPH ve výši 4 % se nevrací. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, byla upravena směrem nahoru o tu část DPH zaplacené při vývozu tyčí pro výztuž, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela ( 5 ).

(41)

Podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byla u každé spolupracující skupiny společností srovnána vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku ve srovnatelné zemi s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(42)

Jak je vysvětleno v 23. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že dvě spolupracující skupiny společností by měly být považovány za skupiny ve spojení.

(43)

Proto bylo pro vyvážející výrobce z těchto dvou skupin stanoveno jediné dumpingové rozpětí pomocí součtu jejich individuální výše dumpingu vyjádřeného jako procento ze součtu jejich početně zjištěných hodnot CIF na hranici Unie (kvůli existenci vývozců ve spojení).

(44)

Pokud jde o celostátní dumpingové rozpětí, Komise nejprve zjišťovala úroveň spolupráce. Za tímto účelem porovnala celkový objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců s celkovým dovozem z ČLR, který byl odvozen z dovozních statistik Eurostatu. Vzhledem k tomu, že spolupráce byla na vysoké úrovni, bylo celostátní dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného pro spolupracující vyvážející výrobce.

(45)

Na základě toho činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(46)

Obdobný výrobek vyrábí 11 výrobců v Unii. Má se za to, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, proto budou dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(47)

Jedna zúčastněná strana Komisi požádala, aby objasnila, zda je výrobní odvětví Unie omezeno na určitý region ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) základního nařízení.

(48)

Komise konstatuje, že i když se uživateli dotčeného výrobku nacházejí pouze ve Spojeném království a Irsku, výrobci obdobného výrobku se nacházejí v několika členských státech, nejen ve Spojeném království a Irsku. Výrobním odvětvím Unie se proto rozumí výrobci v celé Unii.

(49)

Ke zjištění celkové výroby v Unii v období šetření byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a posléze a odpovědí na dotazník poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(50)

Na tomto základě byla celková odhadovaná výroba Unie v období šetření odhadnuta na přibližně 506 000  tun. Tento údaj zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili a kteří tvoří celé výrobní odvětví Unie.

(51)

Jak bylo uvedeno v 9. bodě odůvodnění, do vzorku byli zařazeni čtyři výrobci v Unii představující 90 % odhadované celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(52)

Aby zjistila, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(53)

Tyče pro výztuž používají výrobci, kteří je řežou a ohýbají do žádoucího tvaru a délky a dodávají je na staveniště. Komise zjistila, že významná část výroby (56 %) výrobců v Unii zařazených do vzorku byla určena k využití pro vlastní spotřebu. Tyče pro výztuž vlastně prodával jeden výrobce v Unii společnostem ve spojení, které si nemohly svobodně vybírat dodavatele.

(54)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu přímo nesoutěží s dovozem, jejich ceny se stanovují v rámci skupiny, a nejsou proto spolehlivé. Naproti tomu produkce určená k prodeji na volném trhu podstupuje přímou hospodářskou soutěž s dovozem dotčeného výrobku a její ceny jsou cenami na volném trhu.

(55)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o celé výrobě tyčí pro výztuž a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh. U některých ukazatelů újmy týkajících se výrobního odvětví Unie analyzovala Komise samostatně údaje vztahující se k volnému a závislému trhu a provedla srovnávací analýzu. Těmito činiteli jsou: prodej, podíl na trhu, jednotkové ceny, jednotkové výrobní náklady, ziskovost a peněžní tok. Ostatní hospodářské ukazatele však mohou být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie, neboť závisí na celé činnosti, ať už je produkce určena pro závislý trh, nebo prodávána na volném trhu. Těmito činiteli jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, návratnost investic, zaměstnanost, produktivita, zásoby a náklady práce. V případě těchto činitelů se vyžaduje analýza celého výrobního odvětví Unie, aby bylo možné vytvořit úplný obraz újmy výrobního odvětví Unie, protože příslušné údaje není možné rozčlenit na závislý prodej a volný prodej.

(56)

Komise poznamenává, že tato analýza je v souladu s judikaturou soudů Unie a WTO ( 6 ).

(57)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě údajů o celkovém objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů o celkovém objemu dovozu. Rok 2011 se vyznačoval nízkou úrovní spotřeby v Unii ve srovnání se spotřebou ve zbytku posuzovaného období. Situace na trhu se však zlepšila, jak vyplývá z níže uvedené tabulky. Mezi rokem 2011 a obdobím šetření vrostla spotřeba Unie o 50 % a mezi rokem 2012 a obdobím šetření o 38 %.

(58)

Pokud jde o objem dovozu z Čínské lidové republiky do Unie (který začal až v roce 2013) a jeho podíl na trhu, v posuzovaném období se vyvíjel takto:

(59)

V posuzovaném období výrazně narostl objem dovozu z Číny z nuly na 292 000  tun. Podíl dovozu z Číny na trhu se v posuzovaném období výrazně zvýšil z 0 % na 36 %.

(60)

Následující tabulka udává průměrnou cenu dovozu z Číny:

(61)

Průměrné ceny dovozu z Číny během posuzovaného období klesly v souladu s celosvětovým snížením ceny železné rudy, která se používá jako surovina v Číně a ve srovnatelné zemi (viz tabulka v 81. bodě odůvodnění níže). Dovozní ceny během období šetření byly stanoveny na základě ověřených vývozních prodejních cen čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Průměrné dovozní ceny za roky 2013 a 2014 byly stanoveny na základě databáze dohledu. Komise vzala v úvahu dlouhou prodlevu mezi daty faktur a daty celního odbavení, která by jinak mohla vést k tomu, že by se navzájem srovnávaly ceny z různých období. Ve stejném období zůstaly ceny dovozu z Číny pod cenami závislého i volného prodeje výrobního odvětví Unie. Jak je vidět v 82. bodě odůvodnění, v roce 2013 činila průměrná cena závislého prodeje výrobního odvětví Unie 483 EUR/tunu a průměrná prodejní cena volného prodeje 456 EUR/tunu. V roce 2014 činila průměrná cena závislého prodeje výrobního odvětví Unie 464 EUR/tunu a průměrná prodejní cena volného prodeje 434 EUR/tunu. V průběhu období šetření činila průměrná cena závislého prodeje výrobního odvětví Unie 458 EUR/tunu a průměrná prodejní cena volného prodeje 427 EUR/tunu.

(62)

S cílem určit, zda a do jaké míry docházelo během období šetření k cenovému podbízení, byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým zákazníkům na trhu Unie, upravené na úroveň cen ze závodu odečtením skutečných nákladů na dodání, provizí a dobropisů, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých typů výrobku z dumpingového dovozu účtovanými čínskými výrobci zařazenými do vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanoveny na základě cen CIF. Jak je vysvětleno v 102. bodě odůvodnění, cenové podbízení bylo stanoveno pouze srovnáním s nezávislým prodejem, jelikož srovnávány byly pouze odpovídající typy výrobku. Závislý prodej se skládal výhradně z typů výrobku, které nebyly dováženy z Číny.

(63)

Z výsledku srovnání vyjádřeného jako procentuální část obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření vyplývá cenové podbízení v rozmezí od 1,7 % do 5,6 %. Nižší ceny dumpingového dovozu v porovnání s cenami Unie v posuzovaném období vysvětlují významný nárůst objemu čínského dovozu a vysoký podíl dovozu z Číny na trhu po roce 2013.

(64)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení bylo v rámci zkoumání dopadu dumpingového dovozu z Číny na výrobní odvětví Unie provedeno posouzení veškerých hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly situaci výrobního odvětví Unie v posuzovaném období.

(65)

Jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění výše, byl za účelem posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie proveden výběr vzorku.

(66)

Pro účely analýzy újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. V tomto ohledu je hospodářská situace výrobního odvětví Unie posouzena na základě a) makroekonomických ukazatelů, jako jsou výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu a růst, zaměstnanost, produktivita, velikost skutečného dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu, pro něž byly údaje shromážděny na úrovni celého výrobního odvětví Unie, a na základě b) mikroekonomických ukazatelů, jako jsou průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získávat kapitál, zásoby a náklady práce, pro něž byly údaje shromážděny na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(67)

Ke stanovení makroekonomických ukazatelů byly použity všechny dostupné informace týkající se výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a a po něm odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a zejména údaje týkající se výrobců v Unii, kteří nebyli zařazeni do vzorku.

(68)

Mikroekonomické ukazatele byly stanoveny na základě informací, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku ve svých odpovědích na dotazník.

(69)

Jak je vysvětleno v 103. bodě odůvodnění, cenové podbízení a prodej pod cenou byly stanoveny na základě typů výrobku, které byly srovnatelné s dovozem z Číny, tj. které spadaly pod stejné kódové číslo výrobku, a byl tedy vyloučen závislý prodej, který sestával pouze z typů výrobku, které se z Číny nedovážely. Zbývající ukazatele újmy byly stanoveny na základě všech typů výrobku. I kdyby byly ostatní ukazatele újmy stanoveny pouze na základě srovnatelných typů výrobku, na vypozorovaných tendencích by se nic nezměnilo.

(70)

Pokud jde o výrobu v Unii, výrobní kapacitu a její využití, vyvíjela se situace během posuzovaného období takto:

(71)

Výroba výrobního odvětví Unie během posuzovaného období klesla i přes zvýšení spotřeby Unie.

(72)

Vzhledem k tomu, že stejné strojní zařízení lze používat jak pro výrobu obdobného výrobku, tak pro jiné typy tyčí pro výztuž, výrobní kapacita a její využití byly vypočteny pro všechny typy tyčí pro výztuž. Neexistuje žádné zvláštní strojní zařízení pro tyče pro výztuž, které by mohlo připadat v úvahu pro výpočet kapacity a využití kapacity pouze pro obdobný výrobek. Kapacita a využití kapacity během posuzovaného období zůstaly stejné, navzdory stoupající spotřebě Unie. Pokles objemu výroby dotčeného výrobku byl vyrovnán růstem objemu výroby jiných výrobků.

(73)

Prodej jednoho výrobce v Unii zahrnoval závislý prodej jeho společnostem ve spojení. Objem prodeje, podíl na trhu a růst byly tudíž posouzeny odděleně pro závislý trh (prodej odběratelům ve spojení) a volný trh (prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení).

(74)

Pokud jde o trendy v oblasti objemu prodeje, podílu na trhu a růstu, vyvíjela se situace během posuzovaného období takto:

(75)

Po nárůstu mezi roky 2011 a 2012 v souvislosti se zvyšující se spotřebou začal objem prodeje nezávislým odběratelům od roku 2013 klesat, a to souběžně s rychlým nárůstem dumpingových dovozů. To se projevilo také na vzrůstající tendenci konečného stavu zásob, které během posuzovaného období vzrostly celkem o 27 %, a od roku 2012 do období šetření o 28 %.

(76)

Tržní podíl prodeje výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům poklesl od roku 2011 o významných 18 procentních bodů a od roku 2012 v souvislosti s trvalým nárůstem spotřeby o 22 procentních bodů. Z toho vyplývá, že kvůli zvyšujícímu se podílu dumpingového dovozu na trhu nemohlo výrobní odvětví Unie plně využít růst spotřeby v Unii.

(77)

Prodej závislým odběratelům nejprve klesl v roce 2013, a to současně se začátkem dumpingového dovozu z Číny, ale poté se zvýšil zpět na svou dřívější úroveň. Tržní podíl prodeje závislým odběratelům poklesl od roku 2011 o 17 procentních bodů a od roku 2012 o 12 procentních bodů. Prodej závislým odběratelům se však realizoval na závislém trhu, a proto byl čínským dovozem ovlivněn pouze nepřímo.

(78)

Zaměstnanost klesla z 253 osob v roce 2011 na 231 osob v roce 2012 a poté se v průběhu období šetření dále snížila na 209 osob. Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie byla vypočítána zohledněním počtu zaměstnanců, kteří pracovali přímo s dotčeným výrobkem (pokud byly takové údaje k dipozici), nebo poměrným rozdělením celkové zaměstnanosti výrobců na podíl produkce dotčeného výrobku. Produktivita, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, vzrostla mezi roky 2011 a 2012 o 15 %. Od roku 2012 do období šetření produktivita nejprve poklesla v roce 2013 v souladu s nižším objemem výroby, ale poté se opět dostala na předchozí úroveň, což naznačuje, že výrobní odvětví Unie vynaložilo značné úsilí o zvýšení efektivnosti, zatímco výroba zůstala na úrovni z roku 2013.

(79)

Dumpingová rozpětí čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jsou značná (viz 45. bod odůvodnění výše). Vzhledem k sektoru dotčeného výrobku, objemu, podílu na trhu a cenám dumpingového dovozu z Číny, nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný.

(80)

Dříve se žádný dovoz neuskutečnil. V důsledku toho se toto odvětví ještě nezotavilo z minulého dumpingu.

(81)

Od roku 2012 do období šetření klesly průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku nezávislým odběratelům o 16 %. Jak vyplývá z následující tabulky, v tomto cenovém poklesu se promítá celková tendence klesajících cen surovin, a to jak rozstříhaného šrotu, který se používá v Unii, tak železné rudy používané v Číně a ve srovnatelné zemi.

(82)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie od roku 2012 do období šetření však klesaly rychleji než ceny za rozstříhaný šrot, a to jak v absolutním, tak i relativním vyjádření. Jak vyplývá z následující tabulky, výsledkem jsou ztráty po roce 2013.

(83)

V posuzovaném období se peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii a jejich schopnost získávat kapitál vyvíjely takto:

(84)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla stanovena odděleně pro závislý prodej a volný prodej. Ziskovost byla stanovena na základě zisku před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii vyjádřeného procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(85)

Pokud jde o prodej závislým odběratelům, výrobci v Unii byli v roce 2011 ve ztrátě, v roce 2012 se však začali zotavovat v souladu s růstem spotřeby v Unii. V roce 2012 byl výsledkem zisk z prodeje závislým odběratelům ve výši + 2,5 %. Prodej závislým odběratelům byl od roku 2013 opět ztrátový. Prodejní ceny však nutně neodrážejí tržní ceny, jelikož ceny jsou stanoveny dohodou mezi stranami ve spojení. Na zisk z prodeje závislým odběratelům by se proto nemělo nahlížet jako na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(86)

Co se týče volného prodeje nezávislým odběratelům, trend byl podobný jako u prodeje závislým odběratelům. Prodej nezávislým odběratelům byl před rokem 2012 ztrátový, ale v roce 2012 ziskový a poté od roku 2013 opět ztrátový.

(87)

Peněžní tok, což je schopnost výrobního odvětví samofinancovat svou činnost, byl původně kladný při volném prodeji i závislém prodeji, avšak po roce 2014 záporný, což odpovídalo trvalým ztrátám. Peněžní tok ze závislého prodeje byl v roce 2011 záporný, ale po zbytek posuzovaného období kladný. Protože však prodejní ceny závislým odběratelům nutně neodrážejí tržní ceny, peněžní toky ze závislého prodeje odběratelům nebylo možno považovat za peněžní toky odrážející stav peněžního toku výrobního odvětví Unie.

(88)

Vývoj v oblasti ziskovosti a peněžního toku v posuzovaném období snížil schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku investovat do vlastních činností a ohrozil jejich rozvoj. Investice se, vzhledem k povaze daného odvětví, využívají k výrobě různých výrobků, včetně výrobků, na které se toto šetření nevztahuje. Z toho důvodu nebylo možné přímo stanovit investice ani návratnost investic, což je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, konkrétně pro výrobek, který je předmětem šetření. Místo toho se vycházelo z předpokladu, že celkové investice výrobního odvětví byly určeny na dotčený výrobek podle podílu na obratu.

(89)

S ohledem na výše uvedené lze učinit závěr, že finanční situace výrobců v Unii zařazených do vzorku zůstala v průběhu období šetření negativní.

(90)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostla v posuzovaném období o 27 %; nárůst zásob se časově shodoval se ztrátami podílu na trhu.

(91)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období poněkud vzrostly. Zároveň se zlepšila průměrná produktivita. Náklady práce představovaly 13 % celkových výrobních nákladů. Náklady práce tudíž nepředstavují rozhodující faktor výrobních nákladů.

(92)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie nemělo prospěch ze zvýšené spotřeby během posuzovaného období. Zpočátku, od roku 2011 do roku 2012, k žádné újmě nedocházelo, přinejmenším proto, že nebyl dovoz, ale od roku 2013 se jeho hospodářská situace ve srovnání s rokem 2012 zhoršovala. Některé ukazatele, jako například výroba a objem prodeje výrobního odvětví Unie, ve skutečnosti stagnovaly navzdory pokračujícímu nárůstu spotřeby Unie. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se výrazně snížil, neboť větší spotřebu v Unii stačil uspokojit rychlý nárůst čínského dovozu.

(93)

Některé ukazatele újmy týkající se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, konkrétně ziskovosti a peněžního toku, byly silně ovlivněny cenovým tlakem na trhu Unie (ziskovost klesla o 4 procentní body). Výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržet své ceny na takové výši, která byla nezbytná pro dosažení ziskovosti na úrovni roku 2012, a v důsledku se stalo ztrátovým.

(94)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(95)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu způsobovat výrobnímu odvětví Unie újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovému dovozu.

(96)

Šetření prokázalo, že během posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 50 % a zároveň se výrazně zvýšil objem dovozu z Číny. Jak je vysvětleno v 58. až 59. bodě odůvodnění, dovoz z Číny vzrostl z nuly v roce 2012 na 292 000  tun v období šetření. Tento růst dumpingového dovozu se časově shodoval s prudkým pádem podílu výrobního odvětví Unie na trhu: jak je vysvětleno v 74. až 76. bodě odůvodnění, nezávislý prodej výrobního odvětví Unie klesl z 319 000  tun v roce 2012 na 261 000  tun.

(97)

Co se týče cenového tlaku na trhu Unie v posuzovaném období, bylo zjištěno, že průměrné dovozní ceny z Číny byly trvale nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. V důsledku cenového podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie zvýšil čínský dovoz svůj podíl na trhu z nuly v roce 2012 na 36 % spotřeby Unie v období šetření. Na volném trhu vzrostl podíl čínského dovozu z nuly v roce 2012 na 51 % v období šetření. Podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu klesl z 92 % v roce 2012 na 46 % v období šetření. Tato ztráta podílu na trhu jasně ukazuje, že výrobní odvětví Unie nemohlo těžit ze zvýšené spotřeby.

(98)

Kvůli cenovému tlaku, který vyvíjel rostoucí objem dovozu z Číny, nebylo výrobní odvětví Unie schopno pokrýt své náklady. Výrobní odvětví Unie bylo v roce 2011 ztrátové a před zahájením dumpingu v roce 2012 bylo jen těsně nad hranicí ziskovosti. Ztrátovým se stalo od roku 2013, tj. v době, kdy na trh Unie začal přicházet dumpingový dovoz.

(99)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že prudký nárůst dumpingového dovozu z Číny s cenami, které byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(100)

Výrobní odvětví Unie téměř nevyváží. Vývoz do třetích zemí se během posuzovaného období snížil z 1 % na 0 % prodeje. Lze proto dojít k závěru, že vývozní aktivita výrobního odvětví Unie nemohla být příčinou zjištěné podstatné újmy.

(101)

Čínští vývozci tvrdí, že příčinná souvislost je narušena, protože prodej jednoho výrobce v Unii je téměř výhradně určen stranám ve spojení na závislém trhu. Proto prý byla jakákoli újma způsobena nízkou převodní cenou mezi společnostmi ve spojení, nikoliv čínským dovozem.

(102)

Zaprvé Komise konstatuje, že pouze jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku prodává na závislém trhu a kromě toho prodává rovněž obdobný výrobek nezávislým odběratelům.

(103)

Šetření zadruhé ukázalo, že ceny závislým odběratelům byly vyšší než ceny na volném trhu. Bylo rovněž zjištěno, že závislým odběratelům se prodávaly takové typy dotčeného výrobku, které nebyly dováženy z Číny. Cenové podbízení a prodej pod cenou byly zjištěny na základě pouze odpovídajících typů výrobku, a to srovnáním cen čínského dovozu a prodejních cen výrobců v Unii za odpovídající typy výrobku. Prodej závislým odběratelům tedy neměl vliv na zjištění cenového podbízení a prodeje pod cenou. A nakonec, vývoj ukazatelů újmy, které byly analyzovány odděleně pro volný a závislý prodej, vykazoval podobnou tendenci. S ohledem na výše uvedené bylo tvrzení čínských vývozců vzato v potaz, ale na zjištění to nemá vliv.

(104)

Na dumpingový dovoz z Číny připadalo 93 % celkového dovozu na trh Unie během období šetření. Dováželo se také z dalších zemí, včetně Turecka, které musely být zkoumány v souvislosti s příčinnou souvislostí.

(105)

Šetření ukázalo, že průměrné prodejní ceny tureckých vyvážejících výrobců zůstaly během posuzovaného období vyšší než prodejní ceny čínských vyvážejících výrobců i ceny výrobního odvětví Unie. Kromě toho podíl tureckého dovozu na trhu klesl z 12 % v roce 2013 na 2 % během období šetření.

(106)

Na základě výše uvedených skutečností byl proto vyvozen závěr, že dopad tohoto dovozu nebyl natolik silný, aby narušil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(107)

Jak je vysvětleno v 83. bodě odůvodnění, v roce 2011, kdy se dopady hospodářské krize projevovaly na nízké spotřebě tyčí pro výztuž, utrpělo výrobní odvětví Unie ztrátu. V roce 2012 se situace výrobního odvětví Unie zlepšila a vykázalo zisk. Od roku 2013 bylo opět ve ztrátě, a to souběžně se zahájením levného dovozu z Číny.

(108)

Obtíže výrobního odvětví, které se objevily znovu po roku 2013, tedy nelze vysvětlit hospodářskou krizí. Její dopad nelze považovat za takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v období šetření.

(109)

Čínští vývozci tvrdili, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie bylo používání šrotu jako hlavní suroviny, zatímco čínští výrobci používají železnou rudu.

(110)

Z informací o cenách od čínských vývozců však plyne, že ceny šrotu se vcelku řídí cenovými trendy železné rudy na světových trzích. Jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění, ceny za tunu šrotu a železné rudy klesly zhruba stejně. To, že relativní pokles se liší, není relevantní pro posouzení příčinné souvislosti, neboť dopad na výrobní náklady je určen vývojem ceny za tunu v absolutních hodnotách. Kromě toho rozdíl mezi náklady na železnou rudu a šrot v absolutním vyjádření odráží skutečnost, že proces přeměny na ocel se liší v závislosti na použité surovině. Náklady na tyto dvě různé suroviny proto nejsou přímo srovnatelné. Údajné rozdíly ve vývoji nákladů na suroviny proto nemohly narušit příčinnou souvislost mezi zjištěnou podstatnou újmou a dumpingovým dovozem. Toto tvrzení je proto nutno odmítnout.

(111)

Bylo prokázáno, že v posuzovaném období se podstatně zvýšil objem a tržní podíl dumpingového dovozu pocházejícího z Číny. Navíc bylo zjištěno, že ceny tohoto dovozu byly trvale podbízivé ve vztahu k cenám, které si účtovalo výrobní odvětví Unie na trhu Unie, zejména v období šetření.

(112)

Toto zvýšení objemu a tržního podílu dumpingového dovozu z Číny se časově shodovalo se zhoršováním finanční situace výrobního odvětví Unie od roku 2013. Navzdory oživení spotřeby nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit svůj odbyt a ceny, a tedy i finanční ukazatele, jako ziskovost, zůstaly negativní.

(113)

Zkoumání ostatních známých činitelů, které mohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, ukázalo, že tyto činitele nejsou takové, aby narušily zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(114)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(115)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému zjištění dumpingu působícího újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Unie. Analýza zájmu Unie vycházela ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(116)

Sdružení CISA coby účastník řízení uvedlo, že uložení opatření pro celou Unii by bylo zbytečné, protože dovoz z Číny směřuje pouze do Spojeného království a Irska.

(117)

Komise konstatuje, že přestože se spotřeba omezuje jen na Spojené království a Irsko, výrobní odvětví Unie se nachází na území několika členských států, a proto musí být zájem Unie posuzován s ohledem na celé území Unie. Jelikož uvnitř Unie se obchoduje s dotčeným výrobkem mezi Spojeným královstvím, Irskem a dalšími členskými státy, je třeba uložit opatření pro celou Unii, aby mohla být účinná.

(118)

Výrobní odvětví Unie se skládá z 11 známých výrobců představujících veškerou výrobu Unie obdobného výrobku. Výrobci působí v různých členských státech Unie a v souvislosti s výrobou obdobného výrobku v období šetření přímo zaměstnávali 209 lidí.

(119)

Bylo zjištěno, že podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie způsobil dumpingový dovoz z Číny. Je nutno připomenout, že výrobní odvětví Unie nemohlo plně těžit z rostoucí spotřeby a finanční situace výrobního odvětví Unie zůstala nadále nestabilní.

(120)

Předpokládá se, že uložením antidumpingových cel se na trhu Unie obnoví spravedlivé obchodní podmínky, které výrobnímu odvětví Unie umožní přizpůsobit ceny obdobného výrobku výrobním nákladům.

(121)

Lze rovněž očekávat, že uložení takových opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o který přišlo v průběhu posuzovaného období, což bude mít kladný dopad na jeho ziskovost a celkovou finanční situaci. Uložení opatření by výrobnímu odvětví umožnilo udržet a dále rozvíjet své úsilí o efektivní provoz.

(122)

Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že by došlo k další ztrátě podílu na trhu a ziskovost výrobního odvětví Unie by dále klesala.

(123)

Jeden výrobce v Unii prodával převážně na závislém trhu, který není přímo ovlivněn dovozem z Číny. Nepřímo však může těžit z rostoucího trhu při neexistenci dumpingového dovozu, pokud by ceny byly stanoveny na základě spravedlivých tržních podmínek.

(124)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření na dovoz pocházející z Číny by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(125)

Dotazníky byly zaslány jedenácti uživatelům v Unii. Devět uživatelů na dotazníky odpovědělo, ale tři z nich následně od spolupráce odstoupili. Pravděpodobný vliv navrhovaných opatření byl posouzen na základě odpovědí na dotazník, které zaslali další uživatelé, a na základě celkové situace na trhu Unie s dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem.

(126)

Čtyři spolupracující uživatelé byli ve spojení s jedním výrobcem v Unii. Nakupovali pouze dotčený výrobek od své mateřské společnosti. Uložení opatření by tudíž nemělo mít přímý dopad na jejich nákupy. Jejich postavení na následně navazujícím trhu by se mohlo nepřímo zlepšit vzhledem k tomu, že jejich konkurenti by již nemohli nakupovat levný dumpingový dovoz z Číny.

(127)

Dva spolupracující uživatelé, kteří nebyli ve spojení, představovali kolem 33 % celkového dovozu dotčeného výrobku z Číny během období šetření. Na nákupy z Číny připadlo v průměru 88 % celkového nákupu dotčeného výrobku. Náklady dotčeného výrobku představovaly obvykle 75 % prodejů, jež obsahovaly dotčený výrobek. Během období šetření představoval průměrný procentní podíl obratu, který zahrnoval dotčený výrobek, 76 % jejich celkového obratu.

(128)

Šetřením bylo prokázáno, že během období šetření činila průměrná ziskovost spolupracujících uživatelů, kteří nebyli ve spojení, z prodeje zahrnujícího dotčený výrobek 1 % obratu.

(129)

Budeme-li předpokládat nejhorší scénář pro nezávislé uživatele, tj. že by nárůst cen nemohl být přenesen na distribuční řetězec a že by nadále nakupovali výrobky z Číny v předchozích objemech, dopad cla na ziskovost uživatelů, a to vzhledem k jejich omezeným ziskům, vysokému podílu čínského dovozu a vysokému podílu dotčeného výrobku na jejich celkových nákladech, by znamenal ztrátovost uživatelů.

(130)

Je však třeba upozornit, že dotyčný výrobek je standardizován, a uživatelé by tudíž mohli snadno změnit své zdroje dodávek, pokud jde o kvalitu výrobků. Uložení opatření by nemělo vylučovat možnost dovozu dotčeného výrobku z jiných zemí a ani z Číny, jakmile budou odstraněny rušivé účinky způsobené dumpingem.

(131)

Nezávislí uživatelé tvrdili, že stávající vysoké objemy dovozu z Číny nelze jednoduše nahradit jinými zdroji, a mohli by se tudíž potýkat s nedostatečnou nabídkou. Kvůli tomu by mohli přijít o podíly na trhu ve prospěch závislých ve spojení.

(132)

Nízká výše cla však pravděpodobně zcela nevyloučí dovoz z Číny, který by mohl nadále vstupovat na trh Unie za spravedlivé ceny. Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie má dostatek volných kapacit pro nezávislé uživatele, které mohou nahradit pokles dovozu z Číny.

(133)

Někteří dovozci a uživatelé tvrdili, že uložení opatření by vedlo k tomu, že jeden výrobce v Unii se sídlem ve Spojeném království a uživatelé, kteří jsou s ním ve spojení, získají monopolistické postavení tím, že odstraní konkurenční nezávislé uživatele, kteří by již neměli přístup k surovinám za konkurenční ceny.

(134)

Komise v prvé řadě konstatuje, že akvizice následných uživatelů schválili orgány pro ochranu hospodářské soutěže ve Spojeném království a Irsku. V této souvislosti posoudily případné monopolistické chování.

(135)

Zadruhé, jak je uvedeno v 130. bodě odůvodnění výše, nezávislí uživatelé mají k dispozici alternativní zdroje dodávek, které zajistí, aby mohli nadále soutěžit na trhu Spojeného království.

(136)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem, přestože dopad opatření uložených na dovoz z Číny nebude mít pravděpodobně stejný negativní dopad na všechny uživatele, Komise v tuto chvíli zastává názor, že dopad na uživatele i možné restriktivní účinky na hospodřskou soutěž budou celkově omezené.

(137)

Nezávislí dovozci spolupracovali v omezené míře. Tři dovozci poskytli informace pro účely výběru vzorku, spolupracovali však pouze dva. Připadalo na ně přibližně 37 % celkového dovozu z Číny během období šetření. Dovozci se vyslovili proti zavedení opatření, protože Čína je jejich nejdůležitějším dodavatelem dotčeného výrobku.

(138)

Dovozci by však měli být schopni přenést alespoň část zvýšení cen v důsledku uložení opatření na své zákazníky. Dovozci by se také mohli přeorientovat na jiné zdroje dodávek.

(139)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení antidumpingových opatření nebude mít na zájem dovozců významný negativní dopad.

(140)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se předběžně konstatuje, že podle dostupných informací ohledně zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny.

(141)

Negativní vlivy na nezávislé uživatele oslabuje dostupnost alternativních zdrojů dodávek.

(142)

Při posouzení celkového dopadu antidumpingových opatření na trh Unie se mimoto zdá, že kladné dopady, zejména na výrobní odvětví Unie, převažují nad možnými negativními dopady na ostatní zájmové skupiny.

(143)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(144)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, která je výrobnímu odvětví Unie působena.

(145)

Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého mohou přiměřeně dosáhnout výrobci ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, při prodeji obdobného výrobku v Unii.

(146)

Za účelem stanovení cílového zisku vzala Komise v úvahu zisk z nezávislého prodeje, který se používá pro účely stanovení úrovně pro odstranění újmy.

(147)

Cílové ziskové rozpětí bylo předběžně stanoveno na 1,65 % podle zisku dosaženého v roce 2012 z prodeje nezávislým odběratelům. Jelikož dumpingový dovoz začal v roce 2013, má se za to, že úroveň zisku z roku 2012 odráží zisk, jehož by bylo možné přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu.

(148)

Rok 2011 se naopak nepovažuje za vhodný referenční rok, kdy panovaly běžné podmínky hospodářské soutěže: jak je vysvětleno v 107. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie se stále ještě nevzpamatovalo z dopadů hospodářské krize a bylo ve ztrátě. Žadatelé prokázali, že poptávka po oceli ve Spojeném království byla v roce 2011 odhadována velmi nízko (o 25 % méně než v roce 2007). Také výrobní náklady byly velmi vysoké v důsledku ceny šrotu, které dosáhly vrcholu v roce 2011, jak je uvedeno v 81. bodě odůvodnění. A na závěr, žadatelé tvrdili, že trh s tyčemi pro výztuž ve Spojeném království byl dočasně narušen výprodejem zásob jednoho britského výrobce, Thamesteel, před jeho likvidací v lednu 2012, což vedlo k dočasnému nárůstu nabídky a k cenovým slevám v roce 2011. Z těchto důvodů nebylo možné považovat rok 2011 za rok, kdy převládaly obvyklé tržní podmínky a výsledky z tohoto roku neměly vliv na stanovení cílového zisku.

(149)

Úroveň pro odstranění újmy byla proto vypočtena na základě srovnání vážené průměrné ceny dumpingového dovozu stanovené pro účely výpočtu cenového podbízení v 62. bodě odůvodnění a ceny výrobního odvětví Unie za obdobný výrobek, která nepůsobí újmu.

(150)

Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové dovozní ceny CIF.

(151)

Jak je vysvětleno v 23. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že dvě spolupracující skupiny společností by měly být považovány za skupiny ve spojení. Proto bylo pro vyvážející výrobce z těchto dvou skupin stanoveno jediné rozpětí újmy pomocí součtu jejich individuálních hodnot cenového podbízení vyjádřených jako procento ze součtu jejich početně zjištěných hodnot CIF na hranice Unie.

(152)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba uložit prozatímní antidumpingová cla na dovoz tyčí pro výztuž pocházejících z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(153)

Jak je uvedeno v 3. bodě odůvodnění, nařízením (EU) 2015/2386 uložila Komise celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR s cílem umožnit zpětné uplatnění antidumpingových opatření podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(154)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním by měla být zastavena celní evidence dovozu v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(155)

V této fázi řízení nelze přijmout rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(156)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby prozatímního antidumpingového cla stanoveny porovnáním rozpětí újmy a dumpingových rozpětí. Navrhované antidumpingové clo proto činí:

(157)

Individuální sazby antidumpingového cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(158)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu právnické osoby nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být adresovány Komisi ( 7 ) bezodkladně se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakoukoli změnu činností společnosti spojených s výrobou, prodejem na domácím trhu a vývozem související např. se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(159)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Faktura musí splňovat požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3. tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(160)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(161)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(162)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,