(EU) 2016/1919Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu
| Publikováno: | Úř. věst. L 297, 4.11.2016, s. 1-8 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 26. října 2016 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 24. listopadu 2016 | Nabývá účinnosti: | 24. listopadu 2016 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 (Úř. věst. L 297 4.11.2016, s. 1) |
Opraveno:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1919
ze dne 26. října 2016
o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu
Článek 1
Předmět
1. Tato směrnice stanoví společná minimální pravidla týkající se práva na právní pomoc pro:
a) osoby podezřelé a obviněné v trestním řízení; a
b) osoby, které jsou účastníky řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu podle rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV (dále jen „vyžádané osoby“).
2. Tato směrnice doplňuje směrnice 2013/48/EU a (EU) 2016/800. Žádné ustanovení této směrnice nesmí být vykládáno tak, aby omezovalo práva zaručená v uvedených směrnicích.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na podezřelé a obviněné osoby v trestním řízení, které mají právo na přístup k obhájci podle směrnice 2013/48/EU a které:
a) jsou zbaveny osobní svobody;
b) musí mít pomoc obhájce v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem; nebo
c) jsou povinny nebo je jim dovoleno účastnit se vyšetřovacích úkonů či úkonů prováděných za účelem shromáždění důkazních prostředků, a to alespoň:
i) rekognice,
ii) konfrontace,
iii) rekonstrukce trestného činu.
2. Tato směrnice se rovněž vztahuje na vyžádané osoby, které mají právo na přístup k obhájci na základě směrnice 2013/48/EU, v souvislosti s jejich zatčením ve vykonávajícím členském státě.
3. Za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v odstavci 1, se tato směrnice rovněž vztahuje na osoby, které nebyly původně podezřelými nebo obviněnými osobami, ale které se v průběhu výslechu policejním orgánem nebo jiným orgánem činným v trestním řízení podezřelými nebo obviněnými osobami staly.
4. V souvislosti s méně závažnými delikty se tato směrnice za podmínky, že je to v souladu s právem na spravedlivý proces a
a) v případě, že právní předpisy členského státu stanoví uložení sankce jiným orgánem než soudem s příslušností v trestních věcech, přičemž uložení této sankce lze u takového soudu napadnout nebo mu ji postoupit, nebo
b) v případě, že nelze jako sankci uložit trest odnětí svobody,
vztahuje pouze na řízení před soudem příslušným v trestních věcech.
V každém případě se tato směrnice vztahuje na rozhodnutí o vzetí do vazby a po dobu jejího trvání také na všechna stadia řízení až do jeho skončení.
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se „právní pomocí“ rozumí financování pomoci obhájce členským státem, které umožňuje účinný výkon práva na přístup k obhájci.
Článek 4
Právní pomoc v rámci trestního řízení
1. Členské státy zajistí, aby podezřelé nebo obviněné osoby, které postrádají dostatečné finanční prostředky na úhradu právního zastoupení měly právo na právní pomoc, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují.
2. Pro účely určení, zda má být v daném případě poskytnuta právní pomoc v souladu s odstavcem 1, mohou členské státy posoudit majetkové poměry, odůvodněnost či obojí.
3. Při posuzování majetkových poměrů členský stát zohlední všechny relevantní a objektivní okolnosti, jako je příjem, majetek a rodinná situace dotčené osoby, náklady na právní zastoupení a životní úroveň v tomto členském státě, s cílem zjistit, zda podezřelá nebo obviněná osoba v souladu s kritérii platnými v tomto členském státě postrádá dostatečné finanční prostředky na úhradu právního zastoupení.
4. Při posuzování odůvodněnosti členský stát zohlední míru závažnosti trestného činu, složitost případu a přísnost hrozící sankce s cílem určit, zda zájmy spravedlnosti v tomto případě vyžadují poskytnutí právní pomoci. V každém případě se kritéria odůvodněnosti považují za splněná v těchto případech:
a) pokud je podezřelá nebo obviněná osoba předvedena před příslušný soud nebo příslušného soudce, aby bylo rozhodnuto o jejím vzetí do vazby, v jakémkoli stadiu řízení v oblasti působnosti této směrnice, a
b) během vazby.
5. Členské státy zajistí, aby byla právní pomoc poskytnuta bez zbytečného odkladu a nejpozději před zahájením výslechu policejním orgánem nebo jiným orgánem činným v trestním řízení či soudním orgánem nebo před provedením vyšetřovacích úkonů či úkonů spojených se shromažďováním důkazních prostředků uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. c).
6. Právní pomoc musí být poskytnuta pouze pro účely trestního řízení, v němž je dotčená osoba podezřelá nebo obviněná ze spáchání trestného činu.
Článek 5
Právní pomoc v řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu
1. Vykonávající členský stát zajistí, aby vyžádané osoby měly po zatčení na základě evropského zatýkacího rozkazu právo na právní pomoc, a to až do předání nebo až do doby, kdy nabude právní moci rozhodnutí o nepředání.
2. Vydávající členský stát zajistí, aby vyžádané osoby, které jsou účastníky řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu za účelem vedení trestního stíhání a které uplatní své právo na to, aby jim byl ve vydávajícím členském státě jmenován obhájce, jenž poskytne pomoc obhájci ve vykonávajícím členském státě v souladu s čl. 10 odst. 4 a 5 směrnice 2013/48/EU, měly ve vydávajícím členském státě právo na právní pomoc pro účely tohoto řízení ve vykonávajícím členském státě v rozsahu nezbytném k zajištění účinného přístupu ke spravedlnosti.
3. Právo na právní pomoc uvedené v odstavcích 1 a 2 může být posouzeno z hlediska majetkových poměrů v souladu s čl. 4 odst. 3, jehož ustanovení se použijí obdobně.
Článek 6
Rozhodnutí o poskytnutí právní pomoci
1. Rozhodnutí o tom, zda bude poskytnuta právní pomoc, a o jmenování obhájce přijme příslušný orgán bez zbytečného odkladu. Členské státy přijmou vhodná opatření s cílem zajistit, aby příslušný orgán rozhodoval s náležitou péčí a aby byla respektována práva na obhajobu.
2. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly podezřelé, obviněné a vyžádané osoby písemně vyrozuměny, pokud je jejich žádost o poskytnutí právní pomoci v plném rozsahu či částečně zamítnuta.
Článek 7
Úroveň poskytování služeb právní pomoci a odborného vzdělávání
1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, včetně opatření týkajících se financování, k zajištění toho, aby:
a) existoval účinný a dostatečně kvalitní systém poskytování právní pomoci; a
b) poskytované služby právní pomoci byly dostatečně kvalitní pro zajištění spravedlivého průběhu procesu, s náležitým ohledem na nezávislost právnických profesí.
2. Členské státy zajistí, aby bylo osobám podílejícím se na rozhodování o poskytnutí právní pomoci v rámci trestního řízení a řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu poskytnuto odpovídající odborné vzdělávání.
3. S náležitým ohledem na nezávislost právnických profesí a na úlohu subjektů odpovědných za odborné vzdělávání právníků přijmou členské státy vhodná opatření na podporu poskytování zvláštního odborného vzdělávání obhájcům, kteří poskytují služby právní pomoci.
4. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby měly podezřelé, obviněné nebo vyžádané osoby právo na změnu obhájce poskytujícího služby právní pomoci, který jim byl přidělen, pokud o to požádají a zvláštní okolnosti to odůvodňují.
Článek 8
Právní ochrana
Členské státy zajistí, aby osoby podezřelé, obviněné a vyžádané měly podle vnitrostátního práva k dispozici účinné prostředky právní ochrany v případech porušení jejich práv podle této směrnice.
Článek 9
Zranitelné osoby
Členské státy zajistí, aby při provádění této směrnice byly zohledněny zvláštní potřeby podezřelých, obviněných a vyžádaných osob, které jsou zranitelné.
Článek 10
Poskytování údajů a předkládání zpráv
1. Členské státy sdělí Komisi do 5. května 2021 a poté každé tři roky dostupné údaje o tom, jak byla práva stanovená v této směrnici uplatňována.
2. Do 5. května 2022 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice. V této zprávě Komise zhodnotí provádění této směrnice ve vztahu k právu na právní pomoc v trestním řízení a v řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu.
Článek 11
Zákaz snížení úrovně právní ochrany
Žádné ustanovení této směrnice nesmí být vykládáno způsobem, který by omezoval práva a procesní záruky, jež jsou zaručeny Listinou, EÚLP nebo jinými příslušnými ustanoveními mezinárodního práva nebo právními předpisy kteréhokoli členského státu, které stanoví vyšší úroveň ochrany, či který by se od nich odchyloval.
Článek 12
Provedení
1. Členské státy do 5. května 2019 uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 13
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 14
Definice
Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.