(EU) 2015/847Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1-18 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. května 2015 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 25. června 2015 Nabývá účinnosti: 26. června 2017
Platnost předpisu: Ano (od 30. prosince 2024 zrušen předpisem (EU) 2023/1113) Pozbývá platnosti: 30. prosince 2024
Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. ledna 2020

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/847

ze dne 20. května 2015

o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 141 5.6.2015, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019,

  L 334

1

27.12.2019




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/847

ze dne 20. května 2015

o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro informace o plátcích a příjemcích doprovázející převody peněžních prostředků v jakékoli měně za účelem předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu v případech, kdy je alespoň jeden z poskytovatelů platebních služeb zapojených do daného převodu peněžních prostředků usazen v Unii.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na převody peněžních prostředků v libovolné měně, které odesílá nebo přijímá poskytovatel platebních služeb nebo zprostředkující poskytovatel platebních služeb usazený v Unii.

2.  Toto nařízení se nevztahuje na služby uvedené v čl. 3 písm. a) až m) a o) směrnice 2007/64/ES.

3.  Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků uskutečněné pomocí platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení či zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) 

uvedená karta, nástroj nebo zařízení jsou použity výhradně k platbě za zboží nebo služby a

b) 

veškeré převody plynoucí z této transakce doprovází číslo uvedené karty, nástroje nebo zařízení.

Toto nařízení se však použije v případě, kdy se platební karta, nástroj elektronických peněz, mobilní telefon nebo jakékoli jiné digitální zařízení či zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplacené i placené následně, použijí pro převod peněžních prostředků mezi osobami.

4.  Toto nařízení se nevztahuje na osoby, jejichž jedinou činností je převádění dokumentů v listinné podobě na elektronické údaje a které jednají na základě smlouvy s poskytovatelem platebních služeb, ani na osoby, jejichž jedinou činností je poskytování komunikačních nebo jiných podpůrných systémů pro převod peněžních prostředků nebo systémů pro clearing a vypořádacích systémů poskytovatelům platebních služeb.

Toto nařízení se nevztahuje na převody peněžních prostředků:

a) 

při nichž plátce vybírá hotovost z vlastního platebního účtu;

b) 

orgánům veřejné moci k platbě daní, pokut nebo jiných odvodů uvnitř členského státu;

c) 

kdy jsou plátce i příjemce poskytovateli platebních služeb a jednají svým vlastním jménem;

d) 

uskutečněné výměnou digitálního obrazu šeků, včetně šeků převedených do elektronické podoby.

5.  Členský stát se může rozhodnout neuplatňovat toto nařízení na převody peněžních prostředků na svém území na platební účet příjemce umožňující výhradně platby za dodání zboží nebo poskytnutí služeb, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

na poskytovatele platebních služeb příjemce se vztahuje směrnice (EU) 2015/849;

b) 

poskytovatel platebních služeb příjemce je schopen pomocí jedinečného identifikátoru transakce vysledovat skrze příjemce převod peněžních prostředků od osoby, která má s příjemcem smlouvu o dodání zboží nebo poskytnutí služeb;

c) 

hodnota převáděných peněžních prostředků nepřesahuje 1 000  EUR.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„financováním terorismu“ financování terorismu ve smyslu čl. 1 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849;

2) 

„praním peněz“ činnosti praní peněz uvedené v čl. 1 odst. 3 a 4 směrnice (EU) 2015/849;

3) 

„plátcem“ osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní převod peněžních prostředků z něj, nebo v případě neexistence platebního účtu osoba, která zadá příkaz k převodu peněžních prostředků;

4) 

„příjemcem“ osoba, která je zamýšleným příjemcem převodu peněžních prostředků;

5) 

„poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb spadající do některé z kategorií uvedených v čl. 1 odst. 1 směrnice 2007/64/ES, fyzická nebo právnická osoba, na niž se vztahuje výjimka podle článku 26 uvedené směrnice, a právnická osoba, na niž se vztahuje výjimka podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 1 ), která poskytuje služby převodu peněžních prostředků;

6) 

„zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb, který není poskytovatelem platebních služeb plátce ani příjemce a který přijímá a odesílá převod peněžních prostředků jménem poskytovatele platebních služeb plátce či příjemce nebo jiného zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb;

7) 

„platebním účtem“ platební účet ve smyslu čl. 4 bodu 14 směrnice 2007/64/ES;

8) 

„peněžními prostředky“ peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 15 směrnice 2007/64/ES;

9) 

„převodem peněžních prostředků“ jakákoli transakce uskutečněná alespoň zčásti elektronicky jménem plátce prostřednictvím poskytovatele platebních služeb s cílem zpřístupnit peněžní prostředky prostřednictvím poskytovatele platebních služeb příjemci bez ohledu na to, zda je plátce a příjemce jedna a tatáž osoba, a bez ohledu na to, zda je poskytovatel platebních služeb plátce totožný s poskytovatelem platebních služeb příjemce, včetně:

a) 

úhrad ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 260/2012;

b) 

inkasa ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 260/2012;

c) 

poukazování peněz ve smyslu čl. 4 bodu 13 směrnice 2007/64/ES, vnitrostátního nebo přeshraničního;

d) 

převodů provedených pomocí platební karty, nástroje elektronických peněz, mobilního telefonu nebo jakéhokoli jiného digitálního zařízení či zařízení informačních technologií s podobnými charakteristikami, a to předplaceného i placeného následně;

10) 

„převodem hromadným příkazem“ soubor několika jednotlivých převodů peněžních prostředků, které jsou zasílány společně;

11) 

„jedinečným identifikátorem transakce“ kombinace písmen, čísel nebo symbolů určená poskytovatelem platebních služeb v souladu s protokoly platebních a vypořádacích systémů nebo komunikačních systémů používaných k provedení převodu peněžních prostředků, která umožňuje vysledovatelnost transakce k plátci a příjemci;

12) 

„převodem peněžních prostředků mezi osobami“ transakce mezi fyzickými osobami jednajícími, jakožto spotřebitelé, za jiným než obchodním, podnikatelským nebo profesním účelem.



KAPITOLA II

POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ PLATEBNÍCH SLUŽEB



ODDÍL 1

Povinnosti poskytovatele platebních služeb plátce

Článek 4

Informace doprovázející převody peněžních prostředků

1.  Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převod peněžních prostředků doprovázely tyto informace o plátci:

a) 

jméno plátce;

b) 

číslo platebního účtu plátce a

c) 

adresa, číslo úředního osobního dokladu, identifikační číslo klienta nebo datum a místo narození plátce.

2.  Poskytovatel platebních služeb plátce zajistí, aby převody peněžních prostředků doprovázely tyto informace o příjemci:

a) 

jméno příjemce a

b) 

číslo platebního účtu příjemce.

3.  Odchylně od odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) zajistí poskytovatel platebních služeb plátce, aby převody peněžních prostředků, které nejsou prováděny z platebního účtu ani na platební účet, spíše než číslo platebního účtu nebo účtů doprovázel jedinečný identifikátor transakce.

4.  Před převedením peněžních prostředků poskytovatel platebních služeb plátce ověří správnost informací uvedených v odstavci 1 na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje.

5.  Ověření uvedené v odstavci 4 se považuje za provedené, pokud:

a) 

byla totožnost plátce ověřena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2015/849 a informace získané při tomto ověření byly uchovány v souladu s článkem 40 uvedené směrnice, nebo

b) 

se na plátce vztahuje čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849.

6.  Aniž jsou dotčeny odchylky stanovené v článcích 5 a 6, nesmí poskytovatel platebních služeb plátce provádět jakékoli převody peněžních prostředků, dokud nezajistí úplné dodržení tohoto článku.

Článek 5

Převody peněžních prostředků uvnitř Unie

1.  Odchylně od čl. 4 odst. 1 a 2 musí v případech, kdy jsou všichni poskytovatelé platebních služeb zapojení do platebního řetězce usazeni v Unii, převody peněžních prostředků doprovázet alespoň čísla platebních účtů plátce i příjemce, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečný identifikátor transakce, aniž jsou dotčeny informace případně požadované podle nařízení (EU) č. 260/2012.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 dá poskytovatel platebních služeb plátce do tří pracovních dnů od obdržení žádosti o informace podané poskytovatelem platebních služeb příjemce nebo zprostředkujícím poskytovatelem platebních služeb k dispozici:

a) 

v případě převodů peněžních prostředků přesahujících 1 000  EUR, ať jsou tyto převody provedeny jednou transakcí nebo více transakcemi, které se zdají být spojeny, informace o plátci nebo příjemci v souladu s článkem 4;

b) 

v případě převodů peněžních prostředků nepřesahujících 1 000  EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000  EUR, alespoň

i) 

jména plátce a příjemce a

ii) 

čísla platebních účtů plátce i příjemce, nebo pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečný identifikátor transakce.

3.  Odchylně od čl. 4 odst. 4 nemusí poskytovatel platebních služeb plátce v případě převodů peněžních prostředků uvedených v odst. 2 písm. b) tohoto článku ověřovat informace o plátci, ledaže tento poskytovatel:

a) 

obdržel peněžní prostředky, které mají být převedeny, v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo

b) 

má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 6

Převody peněžních prostředků mimo Unii

1.  V případě převodů hromadným příkazem od jediného plátce, u nichž jsou poskytovatelé platebních služeb příjemců usazeni mimo Unii, se čl. 4 odst. 1 nepoužije na jednotlivé převody spojené do souboru, pokud hromadný příkaz obsahuje informace uvedené v čl. 4 odst. 1, 2 a 3 a tyto informace byly ověřeny v souladu s čl. 4 odst. 4 a 5 a pokud jsou jednotlivé převody doprovázeny číslem platebního účtu plátce nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečným identifikátorem transakce.

2.  Odchylně od čl. 4 odst. 1, a aniž jsou dotčeny informace případně požadované podle nařízení (EU) č. 260/2012, pokud je poskytovatel platebních služeb příjemce usazen mimo Unii, doprovázejí převody peněžních prostředků nepřesahující 1 000  EUR a nezdají se být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000  EUR, alespoň:

a) 

jména plátce a příjemce a

b) 

čísla platebních účtů plátce i příjemce nebo, pokud se použije čl. 4 odst. 3, jedinečný identifikátor transakce.

Odchylně od čl. 4 odst. 4 nemusí poskytovatel platebních služeb plátce ověřovat informace o plátci, ledaže tento poskytovatel:

a) 

obdržel peněžní prostředky, které mají být převedeny, v hotovosti nebo formou anonymních elektronických peněz, nebo

b) 

má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.



ODDÍL 2

Povinnosti poskytovatele platebních služeb příjemce

Článek 7

Zjišťování chybějících informací o plátci nebo příjemci

1.  Poskytovatel platebních služeb příjemce zavede účinné postupy ke zjišťování toho, zda byla v komunikačním systému nebo v platebním a vypořádacím systému využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné v souladu s pravidly tohoto systému.

2.  Poskytovatel platebních služeb příjemce zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování ex post nebo sledování v reálném čase, ke zjišťování toho, zda chybějí tyto informace o plátci nebo příjemci:

a) 

pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen v Unii, informace uvedené v článku 5;

b) 

pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2;

c) 

pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 týkající se daného převodu hromadným příkazem.

3.  Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v článcích 69 a 70 směrnice 2007/64/ES, ověří poskytovatel platebních služeb příjemce v případě převodů peněžních prostředků přesahujících 1 000  EUR, ať jsou tyto převody provedeny jednou transakcí nebo více transakcemi, které se zdají být spojeny, nejdříve správnost informací o příjemci uvedených v odstavci 2 tohoto článku na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje, a teprve poté částku připíše na platební účet příjemce nebo mu dané peněžní prostředky zpřístupní.

4.  V případě převodů peněžních prostředků nepřesahujících 1 000  EUR, které se nezdají být spojeny s jinými převody peněžních prostředků, s nimiž by dohromady přesáhly částku 1 000  EUR, nemusí poskytovatel platebních služeb příjemce ověřovat správnost informací o příjemci, ledaže tento poskytovatel:

a) 

vyplácí peněžní prostředky v hotovosti nebo v anonymních elektronických penězích, nebo

b) 

má důvodné podezření na praní peněz nebo financování terorismu.

5.  Ověření uvedené v odstavcích 3 a 4 se považuje za provedené, pokud:

a) 

byla totožnost příjemce ověřena v souladu s článkem 13 směrnice (EU) 2015/849 a informace získané při tomto ověření byly uchovány v souladu s článkem 40 uvedené směrnice; nebo

b) 

se na příjemce vztahuje čl. 14 odst. 5 směrnice (EU) 2015/849.

Článek 8

Převody peněžních prostředků s chybějícími nebo neúplnými informacemi o plátci nebo příjemci

1.  Poskytovatel platebních služeb příjemce zavede účinné postupy založené na posouzení rizik, včetně postupů zohledňujících míru rizika podle článku 13 směrnice (EU) 2015/849, pro rozhodování, zda provést, odmítnout nebo pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované úplné informace o plátci a příjemci, a pro přijímání vhodných následných opatření.

Pokud poskytovatel platebních služeb příjemce při přijetí převodů peněžních prostředků zjistí, že informace o plátci nebo příjemci uvedené v čl. 4 odst. 1 nebo 2, čl. 5 odst. 1 nebo článku 6 chybějí nebo jsou neúplné nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné podle pravidel daného komunikačního nebo platebního a vypořádacího systému, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1, při zohlednění míry rizika převod odmítne nebo před tím, než částku připíše na platební účet příjemce nebo mu dané peněžní prostředky zpřístupní, nebo poté požádá o požadované informace o plátci a příjemci.

2.  Nedodá-li poskytovatel platebních služeb požadované informace o plátci nebo příjemci mnohokrát, poskytovatel platebních služeb příjemce před tím, než buď odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb, nebo omezí nebo ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt.

Poskytovatel platebních služeb příjemce oznámí toto mnohonásobné nedodání a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 9

Hodnocení a oznamování

Poskytovatel platebních služeb příjemce vezme skutečnost, že informace o plátci nebo příjemci chybějí či jsou neúplné, v úvahu při hodnocení toho, zda je převod peněžních prostředků nebo jakákoli související transakce podezřelý a zda se má oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.



ODDÍL 3

Povinnosti zprostředkujícího poskytovatele platebních služeb

Článek 10

Uchování informací o plátci a příjemci s převodem

Zprostředkující poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby všechny obdržené informace o plátci a příjemci, které doprovázejí převod peněžních prostředků, zůstaly s převodem uchovány.

Článek 11

Zjišťování chybějících informací o plátci nebo příjemci

1.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy ke zjišťování toho, zda byla v komunikačním systému nebo v platebním a vypořádacím systému využitém k uskutečnění převodu peněžních prostředků vyplněna pole týkající se informací o plátci a příjemci za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné v souladu s pravidly tohoto systému.

2.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy, zahrnující tam, kde je to vhodné, sledování ex post nebo sledování v reálném čase, ke zjišťování toho, zda chybějí tyto informace o plátci nebo příjemci:

a) 

pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž jsou poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce usazeni v Unii, informace uvedené v článku 5;

b) 

pokud jde o převody peněžních prostředků, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2;

c) 

pokud jde o převody hromadným příkazem, u nichž je poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce usazen mimo Unii, informace uvedené v čl. 4 odst. 1 a 2 týkající se tohoto převodu hromadným příkazem.

Článek 12

Převody peněžních prostředků s chybějícími informacemi o plátci nebo příjemci

1.  Zprostředkující poskytovatel platebních služeb zavede účinné postupy založené na posouzení rizik pro rozhodování, zda provést, odmítnout nebo pozastavit převod peněžních prostředků, u něhož chybí požadované informace o plátci a příjemci, a pro přijímání vhodných následných opatření.

Zjistí-li zprostředkující poskytovatel platebních služeb při přijetí převodů peněžních prostředků, že informace uvedené v čl. 4 odst. 1 nebo 2, čl. 5 odst. 1 nebo článku 6 chybějí nebo nebyly vyplněny za použití znaků nebo vstupů, které jsou přípustné podle pravidel daného komunikačního nebo platebního a vypořádacího systému, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1, při zohlednění míry rizika převod odmítne nebo před předáním převodu peněžních prostředků nebo po jeho předání požádá o požadované informace o plátci a příjemci.

2.  Nedodá-li poskytovatel platebních služeb požadované informace o plátci nebo příjemci mnohokrát, zprostředkující poskytovatel platebních služeb před tím, než buď odmítne všechny budoucí převody peněžních prostředků od tohoto poskytovatele platebních služeb, nebo omezí nebo ukončí svůj obchodní vztah s tímto poskytovatelem platebních služeb, učiní kroky, které mohou nejprve zahrnovat vydání varování a stanovení lhůt.

Zprostředkující poskytovatel platebních služeb oznámí toto mnohonásobné nedodání a učiněné kroky orgánu příslušnému pro sledování souladu s předpisy v oblasti boje proti praní peněz nebo financování terorismu.

Článek 13

Hodnocení a oznamování

Zprostředkující poskytovatel platebních služeb vezme skutečnost, že informace o plátci nebo příjemci chybějí, v úvahu při hodnocení toho, zda je převod peněžních prostředků nebo jakákoli související transakce podezřelý a zda se má oznámit finanční zpravodajské jednotce v souladu se směrnicí (EU) 2015/849.



KAPITOLA III

INFORMACE, OCHRANA ÚDAJŮ A UCHOVÁVÁNÍ ZÁZNAMŮ

Článek 14

Poskytování informací

Poskytovatelé platebních služeb reagují v plném rozsahu a neprodleně, mimo jiné prostřednictvím ústředního kontaktního místa v souladu s čl. 45 odst. 9 směrnice (EU) 2015/849, bylo-li určeno, a v souladu s procedurálními požadavky stanovenými ve vnitrostátním právu členského státu, ve kterém jsou usazeni, na dotazy týkající se informací požadovaných podle tohoto nařízení učiněné výhradně orgány příslušnými pro předcházení praní peněz nebo financování terorismu a boj proti nim v dotčeném členském státě.

Článek 15

Ochrana údajů

▼M1

1.  Na zpracovávání osobních údajů podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 2 ). Na osobní údaje, které zpracovávají podle tohoto nařízení Komise nebo Evropský orgán pro bankovnictví, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 3 ).

▼B

2.  Osobní údaje smějí poskytovatelé platebních služeb zpracovávat na základě tohoto nařízení pouze pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu a nesmějí je dále zpracovávat způsobem, který je s těmito účely neslučitelný. Zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení pro komerční účely se zakazuje.

3.  Poskytovatelé platebních služeb poskytnou novým klientům informace požadované podle článku 10 směrnice 95/46/ES před navázáním obchodního vztahu nebo provedením příležitostné transakce. Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění na právní povinnosti poskytovatelů platebních služeb podle tohoto nařízení při zpracovávání osobních údajů pro účely předcházení praní peněz a financování terorismu.

4.  Poskytovatelé platebních služeb zajistí respektování důvěrné povahy zpracovávaných údajů.

Článek 16

Uchovávání záznamů

1.  Informace o plátci a příjemci nesmějí být uchovávány déle, než je nezbytně nutné. Poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce uchovávají záznamy o informacích uvedených v článcích 4 až 7 po dobu pěti let.

2.  Po uplynutí doby uchovávání uvedené v odstavci 1 zajistí poskytovatelé platebních služeb, aby byly osobní údaje smazány, pokud vnitrostátní právní předpisy nestanoví jinak a neurčují, za jakých podmínek poskytovatelé platebních služeb smějí nebo musí údaje dále uchovávat. Členské státy mohou další uchovávání osobních údajů povolit nebo požadovat pouze poté, co provedou důkladné posouzení jeho nezbytnosti a přiměřenosti, a pokud shledají, že je odůvodněné, neboť je nezbytné pro předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz nebo financování terorismu. Doba dalšího uchovávání nesmí přesáhnout pět let.

3.  Pokud ke dni 25. června 2015 probíhá v některém členském státě soudní řízení týkající se předcházení, odhalování, vyšetřování nebo stíhání domnělého praní peněz nebo financování terorismu a poskytovatel platebních služeb má informace nebo dokumenty vztahující se k tomuto řízení, může tyto informace nebo dokumenty uchovávat v souladu s vnitrostátním právem po dobu pěti let ode dne 25. června 2015. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní trestněprávní předpisy týkající se důkazů platné pro probíhající vyšetřování trestné činnosti a soudní řízení, mohou členské státy povolit nebo vyžadovat uchovávání takových informací nebo dokumentů po dalších pět let, bylo-li zjištěno, že je další uchovávání nezbytné a přiměřené pro předcházení, odhalování, vyšetřování nebo stíhání domnělého praní peněz a financování terorismu.



KAPITOLA IV

SANKCE A SLEDOVÁNÍ

Článek 17

Správní sankce a opatření

1.  Aniž je dotčeno právo stanovovat a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro ukládání správních sankcí a opatření za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich uplatňování. Stanovené sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující a musí být v souladu se sankcemi stanovenými podle kapitoly VI oddílu 4 směrnice (EU) 2015/849.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo opatření za ta porušení tohoto nařízení, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě sdělí členské státy Komisi příslušná ustanovení svého trestního práva.

2.  Členské státy zajistí, aby v případě, že se určité povinnosti vztahují na poskytovatele platebních služeb, mohly být při porušení tohoto nařízení sankce nebo opatření uloženy, v souladu s vnitrostátním právem, členům vedoucího orgánu a dalším fyzickým osobám odpovědným podle vnitrostátního práva za toto porušení.

▼M1

3.  Členské státy oznámí pravidla uvedená v odstavci 1 do 26. června 2017 Komisi a společnému výboru evropských orgánů dohledu. Členské státy oznámí Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví bez zbytečného odkladu všechny následné změny těchto pravidel.

▼B

4.  V souladu s čl. 58 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849 musí mít příslušné orgány veškeré dozorové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí. Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a opatření příslušné orgány úzce spolupracují, aby zajistily, že tyto správní sankce či opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

5.  Členské státy zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými za porušení uvedená v článku 18, spáchaná v jejich prospěch jakoukoli osobou jednající samostatně nebo jako člen orgánu této právnické osoby a působící v této právnické osobě ve vedoucím postavení na základě:

a) 

oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b) 

pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby, nebo

c) 

pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

6.  Členské státy rovněž zajistí, aby právnické osoby mohly být činěny odpovědnými v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 5 tohoto článku umožnil spáchání některého z porušení uvedených v článku 18 ve prospěch této právnické osoby osobou spadající do její pravomoci.

7.  Příslušné orgány vykonávají své pravomoci ukládat správní sankce a opatření podle tohoto nařízení kterýmkoli z těchto způsobů:

a) 

přímo;

b) 

ve spolupráci s jinými orgány;

c) 

v rámci vlastní odpovědnosti přenesením na jiné orgány;

d) 

podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

Při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a opatření příslušné orgány úzce spolupracují s cílem zajistit, aby tyto správní sankce nebo opatření vedly k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

Článek 18

Zvláštní ustanovení

Členské státy zajistí, aby jejich správní sankce a opatření zahrnovaly alespoň opatření a sankce stanovené v čl. 59 odst. 2 a 3 směrnice (EU) 2015/849 v případě následujících porušení tohoto nařízení:

a) 

poskytovatel platebních služeb mnohokrát nebo systematicky porušil článek 4, 5 nebo 6 tím, že nedodal požadované informace o plátci nebo příjemci;

b) 

poskytovatel platebních služeb mnohokrát, systematicky nebo závažným způsobem porušil článek 16 tím, že neuchovával záznamy;

c) 

poskytovatel platebních služeb porušil článek 8 nebo 12 tím, že nezavedl účinné postupy založené na posouzení rizik;

d) 

zprostředkující poskytovatel platebních služeb závažným způsobem porušil článek 11 nebo 12.

Článek 19

Zveřejňování sankcí a opatření

V souladu s čl. 60 odst. 1, 2 a 3 směrnice (EU) 2015/849 příslušné orgány bez zbytečného odkladu zveřejní správní sankce a opatření, jež byly uloženy v případech, na něž odkazují články 17 a 18, tohoto nařízení včetně informací o typu a povaze porušení povinností a o totožnosti osob odpovědných za toto porušení, je-li to nezbytné a přiměřené po individuálním posouzení každého případu.

Článek 20

Uplatňování sankcí a opatření příslušnými orgány

1.  Při určování druhu správních sankcí nebo opatření a výše správních pokut zohlední příslušné orgány všechny relevantní okolnosti, včetně okolností uvedených v čl. 60 odst. 4 směrnice (EU) 2015/849.

2.  Na správní sankce a opatření uložené v souladu s tímto nařízením se použije článek 62 směrnice (EU) 2015/849.

Článek 21

Hlášení případů porušení povinností

1.  Členské státy zavedou účinné mechanismy na podporu hlášení případů porušení tohoto nařízení příslušným orgánům.

Tyto mechanismy zahrnují alespoň mechanismy uvedené v čl. 61 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849.

2.  Poskytovatelé platebních služeb ve spolupráci s příslušnými orgány zavedou vhodné vnitřní postupy pro své zaměstnance nebo osoby ve srovnatelném postavení k internímu hlášení případů porušení povinností prostřednictvím zabezpečeného, nezávislého, specifického a anonymního kanálu, jež jsou přiměřené povaze a velikosti dotčeného poskytovatele platebních služeb.

Článek 22

Sledování

1.  Členské státy vyžadují, aby příslušné orgány účinně sledovaly dodržování tohoto nařízení a aby pro tento účel přijaly nezbytná opatření a prostřednictvím účinných mechanismů, a vybízejí k tomu, aby byly případy porušení tohoto nařízení hlášeny příslušným orgánům.

▼M1

2.  Poté, co je učiněno oznámení podle čl. 17 odst. 3, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování kapitoly IV, zejména s ohledem na přeshraniční případy.

▼B



KAPITOLA V

PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI

Článek 23

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro předcházení praní peněz a financování terorismu (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.



KAPITOLA VI

ODCHYLKY

Článek 24

Dohody se zeměmi a územími, které nejsou součástí území Unie

1.  Komise může povolit členskému státu, aby uzavřel dohodu se třetí zemí nebo s územím mimo územní působnost Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU ve smyslu článku 355 Smlouvy o fungování EU (dále jen „dotčená země nebo území“), jež se odchylují od tohoto nařízení, s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi touto zemí nebo územím a dotyčným členským státem jako s převody peněžních prostředků uvnitř uvedeného členského státu.

Takové dohody lze povolit jen tehdy, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

dotčená země nebo území sdílí s dotyčným členským státem měnovou unii, je součástí měnového prostoru tohoto členského státu nebo podepsala s Unií zastoupenou členským státem měnovou dohodu;

b) 

poskytovatelé platebních služeb v dotčené zemi nebo na dotčeném území se přímo nebo nepřímo účastní platebních a vypořádacích systémů v uvedeném členském státě a

c) 

dotčená země nebo území vyžaduje od poskytovatelů platebních služeb ve své jurisdikci uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení.

2.  Členský stát, který si přeje uzavřít dohodu uvedenou v odstavci 1, podá Komisi žádost a poskytne jí veškeré informace nezbytné k posouzení této žádosti.

3.  Poté, co Komise obdrží takovou žádost členského státu, se až do přijetí rozhodnutí podle tohoto článku s převody finančních prostředků mezi daným členským státem a dotčenou zemí či územím nakládá prozatímně jako s převody finančních prostředků uvnitř daného členského státu.

4.  Shledá-li Komise do dvou měsíců od obdržení žádosti, že nemá všechny informace nezbytné k posouzení žádosti, obrátí se na dotyčný členský stát a upřesní, jaké další informace požaduje.

5.  Do jednoho měsíce od obdržení všech informací, které považuje za nezbytné k posouzení žádosti, o tom Komise vyrozumí žádající členský stát a postoupí žádost ostatním členským státům.

6.  Do tří měsíců od oznámení uvedeného v odstavci 5 tohoto článku Komise v souladu s čl. 23 odst. 2 rozhodne, zda dotčenému členskému státu povolí uzavřít dohodu, která je předmětem žádosti.

Komise v každém případě přijme rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci do osmnácti měsíců od obdržení žádosti.

7.  Členské státy, kterým bylo uzavření dohod s dotčenou zemí nebo územím povoleno prováděcím rozhodnutím Komise 2012/43/EU ( 4 ), rozhodnutím Komise 2010/259/EU ( 5 ), rozhodnutím Komise 2009/853/ES ( 6 ) nebo rozhodnutím Komise 2008/982/ES ( 7 ), poskytnou Komisi do 26. března 2017 aktualizované informace nezbytné pro posouzení podle odst. 1 druhého pododstavce písm. c).

Komise tyto informace posoudí do tří měsíců od jejich obdržení s cílem zajistit, aby dotčená země nebo území vyžadovaly od poskytovatelů platebních služeb ve své jurisdikci uplatňování stejných pravidel, jaká stanoví toto nařízení. Domnívá-li se Komise na základě takového posouzení, že podmínka stanovená v odst. 1 druhém pododstavci písm. c) již není splněna, zruší příslušné rozhodnutí Komise nebo prováděcí rozhodnutí Komise.

▼M1

Článek 25

Obecné pokyny

Do 26. června 2017 vydají evropské orgány dohledu příslušným orgánům a poskytovatelům platebních služeb obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 týkající se opatření, která mají být přijata podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o provádění článků 7, 8, 11 a 12 uvedeného nařízení. Od 1. ledna 2020 vydává tyto obecné pokyny Evropský orgán pro bankovnictví, je-li to vhodné.

▼B



KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006

Nařízení (ES) č. 1781/2006 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 26. června 2017.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA



SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 1781/2006

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 2

Článek 4

Čl. 4 odst. 1

Článek 5

Článek 4

Článek 6

Článek 5

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Článek 7

Článek 9

Článek 8

Článek 10

Článek 9

Článek 11

Článek 16

Článek 12

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 15

Články 17 až 22

Článek 16

Článek 23

Článek 17

Článek 24

Článek 18

Článek 19

Článek 26

Článek 20

Článek 27



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

( 4 ) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/43/EU ze dne 25. ledna 2012, kterým se Dánskému království povoluje uzavírat dohody s Grónskem a Faerskými ostrovy o převodu peněžních prostředků mezi Dánskem a každým z uvedených území, aby se s nimi zacházelo jako s převody peněžních prostředků v rámci Dánska, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 24, 27.1.2012, s. 12).

( 5 ) Rozhodnutí Komise 2010/259/EU ze dne 4. května 2010, kterým se Francouzská republika zmocňuje s Monackým knížectvím uzavřít dohodu o tom, aby se s převody peněžních prostředků mezi Francouzskou republikou a Monackým knížectvím zacházelo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 jako s převody peněžních prostředků v rámci Francouzské republiky (Úř. věst. L 112, 5.5.2010, s. 23).

( 6 ) Rozhodnutí Komise 2009/853/ES ze dne 26. listopadu 2009, na jehož základě se Francie zmocňuje uzavřít dohodu se Saint Pierrem a Miquelonem, Mayotte, Novou Kaledonií, Francouzskou Polynésií a Wallisem a Futunou, pokud jde o to, aby se s převody finančních prostředků mezi Francií a těmito územími zacházelo jako s převody finančních prostředků v rámci Francie, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 312, 27.11.2009, s. 71).

( 7 ) Rozhodnutí Komise 2008/982/ES ze dne 8. prosince 2008, kterým se Spojené království zmocňuje k uzavření dohody se správní oblastí Jersey, správní oblastí Guernsey a s ostrovem Man s cílem zacházet s převody peněžních prostředků mezi Spojeným královstvím a každým z uvedených území jako s převody v rámci Spojeného království, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 352, 31.12.2008, s. 34).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU