(EU) 2015/1601Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1601 ze dne 22. září 2015, kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka (Úř. věst. L 248 24.9.2015, s. 80)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2016/1754 ze dne 29. září 2016,	L 268	82	1.10.2016

---

▼B

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2015/1601

ze dne 22. září 2015,

kterým se stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka

Článek 1

Předmět

1.  Toto rozhodnutí stanoví dočasná opatření v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka na podporu jejich lepšího vyrovnání se s nouzovou situací vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí do těchto členských států.

2.  Komise situaci související s masivním přílivem státních příslušníků třetích zemí do členských států neustále sleduje.

Komise podle potřeby předloží návrhy na změnu tohoto rozhodnutí s cílem zohlednit vývoj situace na místě a jeho dopad na relokační mechanismus, jakož i měnící se tlak na členské státy, zejména ty, jež jsou vystaveny největšímu náporu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

Článek 3

Oblast působnosti

1.  Relokace podle tohoto rozhodnutí se uskuteční pouze v případě žadatele, který podal žádost o mezinárodní ochranu v Itálii nebo v Řecku a pro nějž by tyto státy byly jinak příslušné podle kritérií pro určení příslušného členského státu stanovených v kapitole III nařízení (EU) č. 604/2013.

2.  Relokace podle tohoto rozhodnutí se uplatní pouze u žadatele, který je státním příslušníkem země, u níž podíl rozhodnutí o poskytnutí mezinárodní ochrany na celkovém počtu rozhodnutí o žádostech o mezinárodní ochranu přijatých v prvním stupni podle kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ( 2 ) představuje podle nejnovějších dostupných, čtvrtletně aktualizovaných údajů Eurostatu v celé Unii v průměru 75 % nebo více. V případě osoby bez státní příslušnosti se vezme v úvahu země předchozího obvyklého bydliště. Čtvrtletní aktualizace se vezme v úvahu pouze v případě žadatelů, kteří ještě nebyli určeni jako žadatelé, již by mohli být přemístěni, podle čl. 5 odst. 3 tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Relokace 120 000 žadatelů do členských států

1.  120 000 žadatelů bude do ostatních členských států přemístěno takto:

2.  Od 26. září 2016 bude 54 000 žadatelů podle odst. 1 písm. c) přemístěno z Itálie a Řecka úměrným způsobem vyplývajícím z odst. 1 písm. a) a b) na území jiných členských států úměrně k číselným údajům uvedeným v přílohách I a II. Komise předloží Radě návrh o počtech žadatelů, kteří mají být odpovídajícím způsobem přiděleni jednotlivým členským státům.

3.  Shledá-li Komise do 26. září 2016, že je nezbytná úprava relokačního mechanismu z důvodů vývoje situace na místě nebo že určitý členských stát čelí nouzové situaci vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí v důsledku prudké změny migračních toků, může s přihlédnutím k názorům členských států, které budou pravděpodobnými příjemci pomoci, může podle potřeby předložit Radě návrhy, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2.

Podobně může členský stát Radě a Komisi s uvedením řádně podložených důvodů oznámit, že čelí podobné nouzové situaci. Komise tyto důvody posoudí a podle potřeby předloží Radě návrhy, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 2.

▼M1

3a.  Pokud jde o relokaci žadatelů podle odst. 1 písm. c), členské státy se mohou rozhodnout, že svou povinnost splní tím, že přijmou na své území syrské státní příslušníky pobývající v Turecku v rámci národních nebo mezinárodních režimů legálního přijímání osob, které jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu, jiných, než je program znovuusídlování, jenž byl předmětem závěrů zástupců vlád členských států přijatých v Radě dne 20. července 2015. Počet osob, který členský stát takto přijme, povede k odpovídajícímu snížení závazku daného členského státu.

Na každý případ takového legálního přijetí, které vede ke snížení závazku ohledně relokace, se obdobně použije článek 10.

Členské státy, které se rozhodnou využít možnosti stanovené v tomto odstavci, každý měsíc informují Komisi o počtu osob legálně přijatých pro účely tohoto odstavce a uvedou, podle kterého režimu k přijetí došlo a o jakou formu legálního přijetí se jedná.

▼B

4.  Jestliže po oznámení učiněném podle článku 4 Protokolu č. 21 členským státem, na nějž se tento protokol vztahuje, Komise v souladu s čl. 331 odst. 1 Smlouvy o fungování EU účast tohoto členského státu na tomto rozhodnutí potvrdí, stanoví Rada na návrh Komise počet žadatelů, kteří mají být do daného členského státu přemístěni. V tomtéž prováděcím rozhodnutí Rada rovněž odpovídajícím způsobem upraví počet žadatelů přidělený jiným členským státům jeho úměrným snížením.

5.  Členský stát může za výjimečných okolností do 26. prosince 2015 oznámit Radě a Komisi, že dočasně není schopen se podílet na procesu relokace v rozsahu až 30 % žadatelů mu přidělených v souladu s odstavcem 1, přičemž uvede řádně podložené důvody, které jsou slučitelné se základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii.

Komise uvedené důvody posoudí a předloží Radě návrhy týkající se dočasného pozastavení relokace až 30 % žadatelů přidělených dotyčnému členskému státu v souladu s odstavcem 1. Kde to bude důvodné, může Komise navrhnout prodloužení lhůty pro relokaci zbývajících přidělených žadatelů o nejvýše dvanáct měsíců po dni uvedeném v čl. 13 odst. 2.

6.  O návrzích uvedených v odstavci 5 Rada rozhodne do jednoho měsíce.

7.  Pro účely uplatňování odstavců 2, 4 a 6 tohoto článku a čl. 11 odst. 2 přijme Rada na návrh Komise prováděcí rozhodnutí.

Článek 5

Řízení o relokaci

1.  Za účelem správní spolupráce potřebné k provedení tohoto rozhodnutí určí každý členský stát své kontaktní místo, jehož adresu sdělí ostatním členským státům a úřadu EASO. Členské státy přijmou v součinnosti s úřadem EASO a dalšími příslušnými agenturami veškerá vhodná opatření k navázání přímé spolupráce a výměně informací mezi příslušnými orgány, mimo jiné ohledně důvodů podle odstavce 7.

2.  Členské státy v pravidelných intervalech, a alespoň každé tři měsíce, oznámí počet žadatelů, kteří mohou být rychle přemístěni na jejich území, a veškeré další relevantní informace.

3.  Na základě informací uvedených v odstavci 2 Itálie a Řecko za pomoci úřadu EASO a případně styčných úředníků členských států uvedených v odstavci 8 určí jednotlivé žadatele, kteří by mohli být přemístěni do ostatních členských států, a co nejdříve sdělí všechny relevantní informace kontaktním místům těchto členských států. Pro tento účel mají přednost zranitelní žadatelé ve smyslu článků 21 a 22 směrnice 2013/33/EU.

4.  V návaznosti na souhlas členského státu relokace přijmou Itálie a Řecko po konzultaci s úřadem EASO co nejdříve rozhodnutí o relokaci každého určeného žadatele do určitého členského státu relokace a uvědomí o tom žadatele v souladu s čl. 6 odst. 4. Členský stát relokace může rozhodnout, že relokaci žadatele neschválí, pouze pokud existují přiměřené důvody podle odstavce 7 tohoto článku.

5.  Žadatelé, jejichž otisky prstů je nutné sejmout na základě povinností stanovených v článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013, smějí být navrženi na relokaci pouze tehdy, pokud jim byly otisky prstů sejmuty a předány do ústředního systému Eurodac podle uvedeného nařízení.

6.  Přesun žadatele na území členského státu relokace se uskuteční co nejdříve po dni oznámení rozhodnutí o relokaci dotyčné osobě podle čl. 6 odst. 4. Itálie a Řecko předají členskému státu relokace údaje o dni a času přesunu, jakož i veškeré další relevantní informace.

7.  Členské státy si ponechají právo odmítnout relokaci žadatele, pouze pokud existují přiměřené důvody považovat jej za hrozbu pro jejich národní bezpečnost nebo veřejný pořádek nebo pokud existují vážné důvody k použití ustanovení o vyloučení obsažených v článcích 12 a 17 směrnice 2011/95/EU.

8.  Za účelem provedení všech aspektů řízení o relokaci popsaných v tomto článku mohou členské státy poté, co si vymění veškeré příslušné informace, rozhodnout o tom, že do Itálie a Řecka jmenují styčné úředníky.

9.  Členské státy v plném rozsahu plní své povinnosti v souladu s acquis Unie. Identifikaci, registraci a snímání otisků prstů migrantů pro účely řízení o relokaci zaručí Itálie a Řecko. K zabezpečení toho, aby uvedený proces zůstal účinný a zvladatelný, náležitě se zorganizují přijímací zařízení a opatření umožňující příslušné osoby v souladu s acquis Unie dočasně ubytovat, dokud nebude urychleně přijato rozhodnutí o jejich situaci. Žadatelé, kteří se řízení o relokaci vyhýbají, jsou z relokace vyloučeni.

10.  Řízení o relokaci stanovené v tomto článku musí být dokončeno co nejrychleji a nejpozději za dva měsíce od okamžiku oznámení poskytnutého členským státem relokace podle odstavce 2, pokud členský stát relokace podle odstavce 4 nevyjádřil souhlas během posledních dvou týdnů této dvouměsíční lhůty. V takovém případě lze lhůtu pro dokončení řízení o relokaci prodloužit o období nepřesahující další dva týdny. Tuto lhůtu je rovněž možné podle okolností prodloužit o další čtyři týdny v případě, že Itálie nebo Řecko doloží objektivní praktické překážky, které tento přesun znemožňují.

Pokud řízení o relokaci není v těchto lhůtách dokončeno a pokud se Itálie a Řecko nedohodly s členským státem relokace na přiměřeném prodloužení dané lhůty, zůstávají Itálie a Řecko i nadále příslušné k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu podle nařízení (EU) č. 604/2013.

11.  Po relokaci žadatele sejme členský stát relokace otisky prstů žadatele a předá je do ústředního systému Eurodac podle článku 9 nařízení (EU) č. 603/2013 a doplní soubory údajů podle článku 10 a případně článku 18 uvedeného nařízení.

Článek 6

Práva a povinnosti žadatelů o mezinárodní ochranu, na něž se vztahuje toto rozhodnutí

1.  Při provádění tohoto rozhodnutí se členské státy řídí především nejlepšími zájmy dítěte.

2.  Členské státy zajistí, aby rodinní příslušníci, kteří spadají do oblasti působnosti tohoto rozhodnutí, byli přemístěni na území téhož členského státu.

3.  Před rozhodnutím o relokaci žadatele informuje Itálie a Řecko žadatele o řízení o relokaci stanoveném v tomto rozhodnutí v jazyce, kterému žadatel rozumí nebo o kterém se lze důvodně domnívat, že mu rozumí.

4.  Po přijetí rozhodnutí o relokaci žadatele a před jejím provedením sdělí Itálie a Řecko dotyčné osobě rozhodnutí o její relokaci písemně. V tomto rozhodnutí musí být konkrétně uveden členský stát relokace.

5.  Žadatel nebo osoba požívající mezinárodní ochrany, který vstoupí na území jiného členského státu, než je členský stát relokace, aniž splňuje podmínky pro pobyt v tomto jiném členském státě, je povinen se okamžitě vrátit. Členský stát relokace dotyčnou osobu neprodleně přijme zpět.

Článek 7

Operativní podpora Itálie a Řecka

1.  Za účelem podpory Itálie a Řecka, aby se mohly lépe vyrovnat s mimořádným tlakem na jejich azylové a migrační systémy, jenž je způsoben současným zvýšeným migračním tlakem na jejich vnějších hranicích, zvýší členské státy svou operační podporu v oblasti mezinárodní ochrany ve spolupráci s Itálií a Řeckem prostřednictvím příslušných činností koordinovaných úřadem EASO, agenturou Frontex a dalšími příslušnými agenturami, zejména případným vysláním národních odborníků pro následující podpůrné činnosti:

2.  Kromě podpory poskytované podle odstavce 1 a s cílem usnadnit provádění všech fází řízení o relokaci poskytují členské státy Itálii a Řecku podle potřeby zvláštní podporu prostřednictvím příslušných činností koordinovaných úřadem EASO, agenturou Frontex a dalšími příslušnými agenturami.

Článek 8

Doplňková opatření, která mají přijmout Itálie a Řecko

1.  Itálie a Řecko, majíce na paměti povinnosti stanovené v čl. 8 odst. 1 rozhodnutí (EU) 2015/1523, oznámí Radě a Komisi do 26. října 2015 aktualizovaný plán s ohledem na potřebu zajistit řádné provádění tohoto rozhodnutí.

2.  Bude-li toto rozhodnutí pozměněno ve prospěch jiného členského státu v souladu s čl. 1 odst. 2 a čl. 4 odst. 3, předloží tento členský stát ke dni vstupu dotčeného pozměňujícího rozhodnutí v platnost Komisi plán, jenž bude zahrnovat náležitá opatření v oblasti azylu, prvního přijetí a navracení, posílení kapacity, kvality a výkonnosti jeho systému v těchto oblastech, jakož i opatření k zajištění náležitého provádění tohoto rozhodnutí. Dotyčný členský stát tento plán plně provede.

3.  Pokud Itálie nebo Řecko nesplní povinnosti uvedené v odstavci 1, může Komise poté, co dotčenému členskému státu poskytla příležitost vyjádřit se, rozhodnout o pozastavení uplatňování tohoto rozhodnutí ve vztahu k danému členskému státu po dobu až tří měsíců. Komise může pozastavení jednou prodloužit až o další tři měsíce. Toto pozastavení nemá vliv na přesuny žadatelů probíhající po souhlasu členského státu relokace podle čl. 5 odst. 4.

Článek 9

Další nouzové situace

V případě nouzové situace vyznačující se náhlým přílivem státních příslušníků třetích zemí do členského státu může Rada podle čl. 78 odst. 3 Smlouvy o fungování EU na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem přijmout dočasná opatření ve prospěch dotyčného členského státu. Tato opatření mohou případně zahrnovat pozastavení účasti daného členského státu na relokaci podle tohoto rozhodnutí, jakož i možná kompenzační opatření pro Itálii a Řecko.

Článek 10

Finanční podpora

1.  Na každou osobu přemístěnou na základě tohoto rozhodnutí

2.  Finanční podpora je poskytována postupem stanoveným v článku 18 nařízení (EU) č. 516/2014. Odchylně od způsobu vyplácení předběžných plateb podle uvedeného nařízení se členským státům v roce 2016 vyplatí předběžná částka ve výši 50 % jejich celkového přídělu podle tohoto rozhodnutí.

Článek 11

Spolupráce s přidruženými státy

1.  Za pomoci Komise mohou být uzavřena dvoustranná ujednání mezi Itálií nebo Řeckem na jedné straně a Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem na druhé straně ohledně relokace žadatelů z území Itálie a Řecka na území posledně uvedených států. V uvedených ujednáních musí být řádně zohledněny hlavní prvky tohoto rozhodnutí, zejména ty, které se týkají řízení o relokaci a práv a povinností žadatelů.

2.  V případě uzavření těchto dvoustranných ujednání oznámí Itálie nebo Řecko Radě a Komisi počet žadatelů, kteří mají být do přidružených států přemístěni. Rada na návrh Komise odpovídajícím způsobem upraví počet žadatelů přidělených členským státům jeho úměrným snížením.

Článek 12

Podávání zpráv

Na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými agenturami podává Komise Radě každých šest měsíců zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.

Na základě informací poskytnutých Itálií a Řeckem podává rovněž Komise Radě každých šest měsíců zprávu o provádění plánů uvedených v článku 8.

Článek 13

Vstup v platnost

1.  Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.

3.  Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015.

---

PŘÍLOHA I

Počet přidělených osob z Itálie

---

PŘÍLOHA II

Počet přidělených osob z Řecka

---

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).