(EHK OSN) č. 72Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 72 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu světlometů motocyklů s asymetrickým potkávacím světlem a dálkovým světlem a vybavených halogenovými žárovkami (žárovkami kategorie HS 1 )

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 72 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu světlometů motocyklů s asymetrickým potkávacím světlem a dálkovým světlem a vybavených halogenovými žárovkami (žárovkami kategorie HS1) (Úř. věst. L 075 14.3.2014, s. 1)

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 093, 28.3.2014, s.  85  (2014/314)

---

▼B

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 72 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu světlometů motocyklů s asymetrickým potkávacím světlem a dálkovým světlem a vybavených halogenovými žárovkami (žárovkami kategorie HS1)

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

sérii změn 01 – datum vstupu v platnost: 12. září 2001

OBSAH
1.	Oblast působnosti
2.	Definice
3.	Žádost o schválení
4.	Označení
5.	Schválení
6.	Všeobecné specifikace
7.	Požadavky na osvětlení
8.	Ustanovení pro barevná rozptylová skla a filtry
9.	Standardní (referenční) světlomet
10.	Poznámky k barvě
11.	Shodnost výroby
12.	Postihy za neshodnost výroby
13.	Změna typu světlometu a rozšíření schválení
14.	Definitivní ukončení výroby
15.	Názvy a adresy správních orgánů a technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek
16	Přechodná ustanovení
PŘÍLOHY
Příloha 1	Sdělení týkající se udělení, zamítnutí, rozšíření nebo odnětí schválení nebo definitivního ukončení výroby typu světlometu motocyklu podle předpisu č. 72
Příloha 2	Ověření shodnosti výroby světlometů vybavených žárovkami kategorie HS1
Příloha 3	Uspořádání značek schválení
Příloha 4	Měřicí stěna
Příloha 5	Zkoušky stálosti fotometrických vlastností světlometů v provozu
Příloha 6	Požadavky na světlomety s rozptylovými skly z plastu – zkoušení rozptylového skla nebo vzorků materiálu a úplných světlometů

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na schvalování světlometů, které jsou vybaveny halogenovými žárovkami (HS1) a mají rozptylová skla ze skla nebo plastu ( *1 ) a které jsou určeny k výstroji motocyklů a vozidel takto posuzovaných.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

4.   OZNAČENÍ ( 1 )

5.   SCHVÁLENÍ

V příslušných případech se zařízení označí takto:

u jednotek, které splňují požadavky tohoto předpisu a které jsou konstruovány tak, že vlákno potkávacího světla nesmí svítit současně s vláknem pro kteroukoliv jinou světelnou funkci, s níž je sloučeno:

se za symbolem potkávacího světlometu v značce schválení umístí lomítko (/);

6.   VŠEOBECNÉ SPECIFIKACE

Jsou-li světlomet dálkového světla a světlomet potkávacího světla – každý vybaven vlastní žárovkou – smontovány do složené jednotky, musí seřizovací zařízení umožnit řádné individuální nastavení každého optického systému.

7.   POŽADAVKY NA OSVĚTLENÍ

7.1.   Přechodná ustanovení

Světlomet se považuje za vyhovující, jestliže splňuje požadavky tohoto bodu 7 alespoň s jednou standardní (referenční) žárovkou, která může být předložena společně se světlometem.

7.2.   Ustanovení pro potkávací světla

7.3.   Ustanovení pro dálková světla

7.4	Hodnoty osvětlení měřicí stěny, které jsou zmíněny v bodech 7.2.5 až 7.2.7 a 7.3 výše, se měří pomocí fotosnímače, jehož účinná plocha se musí nacházet uvnitř čtverce o straně 65 mm.

8.   USTANOVENÍ PRO BAREVNÁ ROZPTYLOVÁ SKLA A FILTRY

Činitel propustnosti se stanoví pomocí světelného zdroje o barevné teplotě 2 856  K ( 10 ).

9.   STANDARDNÍ (REFERENČNÍ) SVĚTLOMET ( 11 )

Světlomet se považuje za standardní (referenční) světlomet, pokud:

10.   POZNÁMKY K BARVĚ

Vzhledem k tomu, že podle tohoto předpisu ve smyslu bodu 8.1 se typu světlometu, který vyzařuje buď bezbarvé, nebo selektivně žluté světlo, udělí schválení, nesmí článek 3 dohody, ke které je tento předpis připojen, bránit smluvním stranám v zakazování světlometů vyzařujících bezbarvé nebo selektivně žluté světlo na vozidlech jimi registrovaných.

11.   SHODNOST VÝROBY

Každý světlomet opatřený značkou schválení typu předepsanou tímto předpisem se musí shodovat se schváleným typem a musí splňovat fotometrické a kolorimetrické požadavky stanovené výše. Soulad s těmito ustanoveními se ověří v souladu s přílohou 2 a bodem 3 přílohy 5 tohoto předpisu a případně v souladu s bodem 3 přílohy 6 tohoto předpisu.

12.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

13.   ZMĚNA TYPU SVĚTLOMETU A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

14.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Jestliže držitel schválení zcela ukončí výrobu světlometu schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení takovéto zprávy o tom tento orgán uvědomí ostatní strany dohody, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

15.   NÁZVY A ADRESY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ A TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK

Strany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace Spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek, jakož i správních orgánů, které schválení udělují a kterým mají být zasílány formuláře osvědčující vydání, rozšíření, zamítnutí nebo odnětí schválení vydané v jiných zemích.

16.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

---

PŘÍLOHA 1

SDĚLENÍ

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

---

PŘÍLOHA 2

OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBY SVĚTLOMETŮ

VYBAVENÝCH ŽÁROVKAMI KATEGORIE HS1

---

PŘÍLOHA 3

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ

(viz bod 5 tohoto předpisu)

Obrázek 1

a = 12 mm (minimum)

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení splňuje požadavky tohoto předpisu a je konstruovaný pouze pro pravostranný provoz:

a = 12 mm (minimum)

Obrázek 2

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení splňuje požadavky tohoto předpisu a je konstruovaný:

pouze pro levostranný provoz.

Obrázek 3

Pro oba dopravní systémy, na základě změny nastavení optické jednotky nebo žárovky na vozidle do příslušné polohy.

Obrázek 4

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení splňuje požadavky tohoto předpisu a je konstruován tak, že vlákno potkávacího světla nesmí svítit současně s dálkovým světlem a/nebo jinou sloučenou světelnou funkcí.

Číslo schválení musí být umístěno v blízkosti kružnice buď nad nebo pod písmenem „E“ nebo vlevo či vpravo od tohoto písmene. Číslice čísla schválení musí být na téže straně písmene „E“ a musí směřovat stejným směrem. U čísla schválení by se neměly používat římské číslice, aby se předešlo možnosti záměny s jinými symboly.

Obrázek 5

Světlomet opatřený výše uvedenou značkou schválení obsahuje plastové rozptylové sklo a splňuje požadavky tohoto předpisu.

Je konstruován tak, že vlákno potkávacího světla může svítit současně s dálkovým světlem a/nebo jinou sloučenou světelnou funkcí.

---

PŘÍLOHA 4

MĚŘICÍ STĚNA

Světlomet pro pravostranný provoz ( *2 )

(rozměry v mm)

h-h

:

vodorovná rovina) procházející

v-v

:

svislá rovina) ohniskem světlometu

---

PŘÍLOHA 5

ZKOUŠKY STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ SVĚTLOMETŮ V PROVOZU

ZKOUŠKY ÚPLNÝCH SVĚTLOMETŮ

Poté, co byly v souladu s požadavky tohoto předpisu změřeny fotometrické hodnoty – u dálkového světla v bodě Emax a u potkávacího světla v bodech HV, 50 R, B 50 L (nebo HV, 50 L, B 50 R u světlometů konstruovaných pro levostranný provoz) –, zkouší se na vzorku úplného světlometu stálost fotometrických vlastností v provozu. Pojmem „úplný světlomet“ se rozumí vlastní úplný světlomet, včetně těch okolních součástí tělesa a žárovek, které by mohly ovlivnit jeho tepelný rozptyl.

1.   ZKOUŠKA STÁLOSTI FOTOMETRICKÝCH VLASTNOSTÍ

Zkouška se provádí v suchém a klidném prostředí při okolní teplotě 23 °C + 5 °C, přičemž úplný světlomet je namontován na podstavě, která představuje správnou montáž na vozidle.

1.1   Čistý světlomet

Světlomet je v činnosti po dobu 12 hodin podle pokynů uvedených v bodě 1.1.1 a přezkoušen podle pokynů uvedených v bodě 1.1.2.

1.1.1   Postup zkoušky

Světlomet musí svítit po stanovenou dobu za těchto podmínek:

1.1.1.1

a) v případě, že se má schválit pouze jedna světelná funkce (dálkové nebo potkávací světlo), musí být po předepsanou dobu rozsvíceno příslušné vlákno ( 13 ); b) v případě sloučeného potkávacího a dálkového světlometu (dvouvláknové žárovky nebo dvou žárovek): jestliže žadatel o schválení typu udává, že světlomet má být používán s jediným vláknem ( 14 ) rozsvíceným v určitém okamžiku, provede se zkouška za této podmínky tak, že každá ze stanovených funkcí je uváděna v činnost postupně a svítí polovinu doby stanovené v bodě 1.1; ve všech ostatních případech svítí světlomet po stanovenou dobu v následujícím cyklu: 15 minut s rozsvíceným vláknem potkávacího světla 5 minut se všemi vlákny rozsvícenými. c) v případě skupinových světelných funkcí musí být všechny jednotlivé funkce rozsvíceny současně po dobu stanovenou pro jednotlivé světelné funkce a) a současně je třeba brát v úvahu užití sloučených světelných funkcí b) podle specifikací výrobce.

1.1.1.2

Zkušební napětí Napětí se nastaví tak, aby poskytovalo 90 % maximálního příkonu stanoveného pro žárovky kategorie HS1 v předpise č. 37.

1.1.2   Výsledky zkoušky

1.1.2.1   Vizuální kontrola

Jakmile se světlomet ustálí na teplotu okolí, očistí se rozptylové sklo světlometu a případné vnější sklo čistou zvlhčenou bavlněnou tkaninou. Potom se světlomet prohlédne, přičemž na rozptylovém skle světlometu ani na případném vnějším skle nesmí být patrné žádné pokřivení, deformace, trhliny ani změny barvy.

1.1.2.2   Fotometrická zkouška

Aby byly splněny požadavky tohoto předpisu, musí se ověřit fotometrické hodnoty v těchto bodech:

Má-li se vzít v úvahu deformace základny světlometu působením tepla, je možno provést i jiné zaměření (změny polohy čáry rozhraní se týká bod 2 této přílohy).

Připouští se 10 % rozdíl mezi fotometrickými vlastnostmi a hodnotami naměřenými před zkouškou, včetně dovolených odchylek fotometrického měření.

1.2   Znečištěný světlomet

Po zkouškách podle bodu 1.1 výše se světlomet po přípravě podle bodu 1.2.1 a kontrole podle bodu 1.1.2 ponechá po dobu 1 hodiny v provozu, jak je uvedeno v bodě 1.1.1.

1.2.1   Příprava světlometu

1.2.1.1   Zkušební směs

1.2.1.2   Nanesení zkušební směsi na světlomet

Zkušební směs se rovnoměrně nanese na celou plochu výstupu světla světlometu a nechá se zaschnout. Tento postup se opakuje tak dlouho, dokud hodnota osvětlení nepoklesne na 15–20 % hodnot naměřených za podmínek uvedených v této příloze ve všech těchto bodech:

1.2.1.3   Měřicí zařízení

Měřicí zařízení musí být rovnocenné zařízení použitému při schvalovacích zkouškách světlometu. Pro fotometrické ověření se použije standardní (referenční) žárovka.

2.   ZKOUŠKA ZMĚNY SVISLÉ POLOHY ČÁRY ROZHRANÍ VLIVEM TEPLA

Při této zkoušce se ověřuje, zda svislý posuv čáry rozhraní vyvolaný vlivem tepla nepřekračuje hodnotu stanovenou pro potkávací světlomet v provozu.

Světlomet zkoušený podle bodu 1 se podrobí zkoušce popsané v bodě 2.1, aniž se předtím odmontuje z upínacího přípravku nebo se vůči němu nově seřídí.

2.1   Zkouška

Zkouší se v suchém a klidném prostředí při okolní teplotě 23 ± 5 °C.

Použije se sériově vyrobená žárovka zahořená po dobu alespoň jedné hodiny; světlomet se uvede do činnosti s potkávacím světlem, aniž se předtím odmontuje z upínacího přípravku nebo se vůči němu nově seřídí. (Napětí se pro účely této zkoušky nastaví tak, jak je uvedeno v bodě 1.1.1.2.) Poloha vodorovné části čáry rozhraní (mezi přímkou vv a svislicí procházející bodem B 50 L pro pravostranný provoz nebo bodem B 50 R pro levostranný provoz) se ověří po třech minutách (r3) a po 60 minutách (r60) od uvedení světlometu do činnosti.

Výše uvedená změna polohy čáry rozhraní se měří jakoukoli metodou, která je přijatelně přesná a dává reprodukovatelné výsledky.

2.2   Výsledky zkoušky

Potkávací světlo je zapnuto po dobu jedné hodiny (napětí se upraví podle bodu 1.1.1.2).

Přestávka v délce 1 hodiny.

Typ světlometu se považuje za přijatelný, není-li průměr absolutní hodnoty ΔrI naměřené u prvního vzorku a absolutní hodnoty ΔrII naměřené u druhého vzorku větší než 1,0 mrad.

3.   SHODNOST VÝROBY

Jeden ze vzorků světlometu se třikrát po sobě podrobí cyklu podle bodu 2.2.2 a pak se odzkouší postupem uvedeným v bodě 2.1. Světlomet se považuje za vyhovující, nepřekračuje-li hodnota Δr úhel 1,5 mrad.

Pokud tato hodnota úhel 1,5 mrad překračuje, avšak není větší než 2,0 mrad, přezkouší se druhý světlomet; průměr absolutních hodnot zjištěných u obou vzorků nesmí překračovat hodnotu 1,5 mrad.

---

PŘÍLOHA 6

POŽADAVKY NA SVĚTLOMETY S ROZPTYLOVÝMI SKLY Z PLASTU - ZKOUŠENÍ ROZPTYLOVÉHO SKLA NEBO VZORKŮ MATERIÁLU A ÚPLNÝCH SVĚTLOMETŮ

1.   VŠEOBECNÉ SPECIFIKACE

2.   ZKOUŠKY

2.1   Odolnost proti změnám teploty

2.1.1   Zkoušky

Tři nové vzorky (rozptylová skla) se podle níže uvedeného programu podrobí pěti cyklům změny teploty a vlhkosti (RH = relativní vlhkost):

Před touto zkouškou se vzorky uchovávají po dobu nejméně čtyř hodin při teplotě 23 °C ± 5 °C a RH 60–75 %.

2.1.2   Fotometrická měření

2.1.2.1   Metoda

Fotometrická měření se na vzorcích provádějí před zkouškou a po ní.

Při měření se použije standardní světlomet a měří se v následujících bodech:

2.1.2.2   Výsledky

Rozdíl mezi fotometrickými hodnotami naměřenými u každého vzorku před a po zkoušce nesmí překročit 10 %, včetně dovolených odchylek fotometrického měření.

2.2   Odolnost vůči atmosférickým vlivům a chemickým činidlům

2.2.1   Odolnost vůči atmosférickým vlivům

Tři nové vzorky (rozptylových skel nebo materiálu) se vystaví záření zdroje, u něhož je spektrální rozložení energie podobné jako u absolutně černého tělesa o teplotě mezi 5 500 K a 6 000 K. Mezi zdroj a vzorky se umístí vhodné filtry, aby se co nejvíce omezilo záření o vlnových délkách kratších než 295 nm a delších než 2 500 nm. Vzorky se vystaví osvětlení o intenzitě 1 200 W/m2 ± 200 W/m2 po dobu potřebnou k tomu, aby výsledná světelná energie činila 4 500 MJ/m2 ± 200 MJ/m2. Teplota měřená na černém panelu uvnitř ohraničené plochy, umístěném na stejné úrovni jako vzorky, musí být 50 °C ± 5 °C. Pro zajištění rovnoměrné expozice se vzorky musí kolem zdroje záření otáčet rychlostí 1 až 5krát za minutu.

Vzorky se ostřikují destilovanou vodou o vodivosti nižší než 1 mS/m při teplotě 23 °C ± 5 °C, a to v tomto cyklu:

ostřikování

:

5 minut,

sušení

:

25 minut.

2.2.2   Odolnost vůči chemickým činidlům

Po zkoušce popsané v bodě 2.2.1 výše a měření provedeném podle bodu 2.2.3.1 níže se vnější povrch těchto tří vzorků ošetří způsobem popsaným v bodě 2.2.2.2 směsí, jejíž složení je uvedeno v bodě 2.2.2.1 níže.

2.2.2.1   Zkušební směs

Zkušební směs je složena z 61,5 % n-heptanu, 12,5 % toluenu, 7,5 % etyltetrachloridu, 12,5 % trichloretylénu a 6 % xylénu (jedná se o procenta objemová).

2.2.2.2   Nanesení zkušební směsi

Kus bavlněné látky (podle normy ISO 105) se nasytí směsí popsanou výše v bodě 2.2.2.1 a do 10 sekund se jím nanese a po dobu 10 minut potírá vnější strana vzorku při tlaku 50 N/cm2, který odpovídá působení 100 N na zkušebním povrchu 14 × 14 mm.

Během těchto 10 minut se tkanina opětovně smáčí ve směsi tak, aby složení nanášené tekutiny soustavně odpovídalo složení předepsané zkušební směsi.

Během nanášení je možno kompenzovat tlak nanášení na vzorek tak, aby se předešlo jeho popraskání.

2.2.2.3   Čištění

Po nanesení zkušební směsi se vzorky na vzduchu osuší a pak se omyjí roztokem podle bodu 2.3 (Odolnost vůči čisticím prostředkům) při teplotě 23 °C ± 5 °C.

Potom se vzorky při teplotě 23 °C ± 5 °C pečlivě opláchnou destilovanou vodou o obsahu nečistot nejvýše 0,2 % a osuší se měkkou látkou.

2.2.3   Výsledky

2.2.3.1.

Po zkoušce odolnosti vůči atmosférickým vlivům musí být vnější povrch vzorků bez prasklin, škrábnutí, naštípnutí a deformací a střední hodnota změn v propustnosti měřených na třech vzorcích postupem podle dodatku 2 k této příloze nesmí překročit hodnotu 0,020 (Δ tm ≤ 0,020).

2.2.3.2.

Po zkoušce odolnosti vůči chemickým činidlům nesmí vzorky vykazovat žádné stopy chemického poleptání, které by mohly způsobit změny rozptylu světelného toku, jehož střední hodnota změn měřených na třech vzorcích postupem podle dodatku 2 k této příloze nesmí překročit hodnotu 0,020 (Δ dm ≤ 0,020).

2.3   Odolnost vůči čisticím prostředkům a uhlovodíkům

2.3.1   Odolnost vůči čisticím prostředkům

Vnější povrch tří vzorků (rozptylových skel nebo materiálu) se zahřeje na teplotu 50 °C ± 5 °C a na pět minut se ponoří do směsi tvořené 99 díly destilované vody obsahující nejvýše 0,02 % nečistot a 1 dílem alkylarylsulfonátu temperované na teplotu 23 °C ± 5 °C.

Po skončení zkoušky se vzorky usuší při teplotě 50 °C ± 5 °C. Povrch vzorků se očistí vlhkou látkou.

2.3.2   Odolnost vůči uhlovodíkům

Vnější povrch těchto tří vzorků se pak po dobu jedné minuty lehce tře bavlněnou látkou napuštěnou směsí ze 70 % n-heptanu a 30 % toluenu (objemová %), a pak se na vzduchu nechá oschnout.

2.3.3   Výsledky

Po výše uvedených dvou zkouškách, které se provedou postupně, nesmí střední hodnota změn v propustnosti

měřených na třech vzorcích

postupem podle dodatku 2 k této příloze překročit hodnotu 0,010

(Δ tm ≤ 0,010).

2.4   Odolnost vůči mechanickému poškození

2.4.1   Metoda mechanického poškození

Vnější povrch tří nových vzorků (rozptylových skel) se podrobí zkoušce rovnoměrného mechanického poškozování metodou popsanou v dodatku 3 k této příloze.

2.4.2   Výsledky

Změny po této zkoušce:

v propustnosti

:

a v rozptylu

:

se měří postupem popsaným v dodatku 2 na ploše stanovené v bodě 2.2.4 výše. Pro střední hodnotu tří vzorků musí platit:

2.5   Zkouška přilnavosti případných nátěrů

2.5.1   Příprava vzorku

Na nátěru se plocha o velikosti 20 × 20 mm rozřeže žiletkou nebo jehlou na mřížku se čtvercovými okénky o velikosti přibližně 2 × 2 mm. Na žiletku, respektive jehlu, se působí takovým tlakem, aby se prořízl alespoň nátěr.

2.5.2   Popis zkoušky

Použije se lepicí páska s přilnavostí 2 N (cm šířky) ± 20 %, měřeno za standardizovaných podmínek podle dodatku 4 k této příloze. Tato lepicí páska, jejíž šířka musí být alespoň 25 mm, se přinejmenším 5 minut tiskne na povrch upravený podle bodu 2.5.1.

Konec lepicí pásky se potom zatíží tak, aby byla síla přilnavosti k danému povrchu vyrovnána silou kolmou k tomuto povrchu. V této fázi se páska odtrhne rovnoměrnou rychlostí 1,5 m/s ± 0,2 m/s.

2.5.3   Výsledky

Mřížkovaná plocha nesmí být nijak výrazně poškozena. Přípustné je poškození na průsečících mezi čtverci nebo na hranách řezů, pokud velikost poškozené plochy nepřekračuje 15 % mřížkované plochy.

2.6   Zkoušky úplného světlometu s rozptylovým sklem z plastu

2.6.1   Odolnost povrchu rozptylového skla vůči mechanickému poškození

2.6.1.1   Zkoušky

Rozptylové sklo vzorku světlometu č. 1 se podrobí zkoušce popsané výše v bodě 2.4.1.

2.6.1.2   Výsledky

Výsledky fotometrických měření světlometu podle tohoto předpisu nesmí po zkoušce překročit maximální hodnoty předepsané pro body B 50 L a HV o více než 30 % a nesmí být o více než 10 % nižší než minimální hodnoty předepsané pro bod 75 R (u světlometů určených pro levostranný provoz se to týká bodů B 50 R, HV a 75 L).

2.6.2   Zkouška přilnavosti případných nátěrů

Rozptylové sklo vzorku světlometu č. 2 se podrobí zkoušce popsané výše v bodě 2.5.

3.   OVĚŘENÍ SHODNOSTI VÝROBY

---

Dodatek 1

Časová posloupnost schvalovacích zkoušek

---

Dodatek 2

Metoda měření rozptylu a propustnosti světla

1.   ZAŘÍZENÍ (viz obrázek)

Paprsek kolimátoru K s poloviční divergencí β/2 = 17,4 × 10–4 rd je omezen clonou DT s otvorem 6 mm, proti kterému je umístěn vzorek.

Rozptylová achromatická čočka L2, korigovaná na sférickou aberaci, spojuje clonu DT se snímačem R; průměr čočky L2 musí být takový, aby neclonil světlo rozptylované vzorkem v kuželu s polovičním vrcholovým úhlem β/2 = 14°.

Do obrazové ohniskové roviny čočky L2 se umístí prstencová clona DD o úhlech α/2 = 1° a αmax/2 = 12°.

Nepropustná středová část clony slouží k tomu, aby se vyloučilo světlo přicházející přímo ze světelného zdroje. Středovou část clony musí být možno odstranit ze svazku světelných paprsků tak, aby bylo možno vrátit ji zpět do přesně stejné polohy.

Vzdálenost L2 DT a ohnisková délka F2 ( 18 ) čočky L2 se volí tak, aby obraz DT úplně pokryl snímač R.

Pokud je počáteční dopadající tok považován za 1 000 jednotek, musí být absolutní přesnost všech odečtů lepší než 1 jednotka.

2.   MĚŘENÍ

Provádějí se tato měření:

---

Dodatek 3

Metoda zkoušení nástřikem

1.   ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ

1.1   Stříkací pistole

Stříkací pistole se osadí tryskou o průměru 1,3 mm umožňující dosahovat při pracovním tlaku 6,0 – 0 + 0,5 barů průtoku 0,24 ± 0,02 l/min.

Za těchto pracovních podmínek musí mít vzorek kužele vytvořený na povrchu, který je účinkům vystaven na vzdálenost 380 ± 10 mm od trysky, průměr 170 ± 50 mm.

1.2   Zkušební směs

Zkušební směs sestává z:

2.   ZKOUŠKA

Vnější povrch rozptylového skla světlometů se jednou nebo několikrát vystaví pískovému proudu získanému tak, jak je uvedeno výše. Proud se směruje téměř kolmo na zkoušený povrch.

Poškození se zjišťuje pomocí jednoho nebo několika referenčních vzorků skla umístěných do blízkosti zkoušených rozptylových skel. Směs se stříká tak dlouho, dokud změna rozptylu světla u měřeného vzorku nebo vzorků měřená postupem uvedeným v dodatku 2 nesplňuje podmínku:

K ověření, že je celý zkoušený povrch poškozen stejnoměrně, je možno použít několik referenčních vzorků.

---

Dodatek 4

Zkouška přilnavosti lepicí pásky

1.   ÚČEL

Touto metodou je za standardních podmínek možno stanovit lineární sílu přilnavosti lepicí pásky ke skleněné desce.

2.   PRINCIP

Měření síly potřebné k odlepení lepicí pásky od skleněné desky pod úhlem 90°.

3.   SPECIFIKOVANÉ ATMOSFÉRICKÉ PODMÍNKY

Okolní prostředí musí splňovat teplotní podmínky 23 ± 5 °C a musí mít relativní vlhkost 65 ± 5 %.

4.   ZKOUŠENÉ VZORKY

Kotouč vzorku lepicí pásky se před zkouškou stabilizuje po dobu 24 hodin za specifikovaných atmosférických podmínek (viz bod 3 výše). Z každého kotouče se zkouší pět zkušebních kusů, každý o délce 400 mm.

Před odběrem těchto zkušebních kusů se z kotouče odvinou a zlikvidují první tři obvody.

5.   POSTUP

Zkouška se provádí za podmínek okolního prostředí stanovených v bodě 3.

Pět zkušebních kusů se odebere při odvíjení lepicí pásky v radiálním směru rychlostí přibližně 300 mm/s a do 15 sekund se nanesou takto:

6.   VÝSLEDKY

Získaných pět hodnot se seřadí podle velikosti a za výsledek měření se považuje jejich medián. Tato hodnota se vyjádří v newtonech na centimetr šířky pásky.

---

( *1 ) Žádné ustanovení tohoto předpisu nebrání kterékoliv smluvní straně dohody, která jej uplatňuje, aby zakázala kombinaci světlometu vybaveného rozptylovým sklem z plastu a schváleného podle tohoto předpisu se zařízením mechanického čistění (se stěrači).

( 1 ) V případě světlometů konstruovaných tak, aby vyhovovaly požadavkům na dopravní provoz probíhající pouze po jedné straně vozovky (buď vpravo, nebo vlevo), se dále doporučuje, aby se na rozptylovém skle nesmazatelně vyznačila plocha, která může být z důvodů pohodlí účastníků silničního provozu zakryta v zemi, kde dopravní provoz probíhá po opačné straně vozovky. Toto značení však není nutné v případě, že je tato plocha zřetelně znatelná z konstrukce.

( 2 ) Nelze-li rozptylové sklo oddělit od hlavního tělesa světlometu, postačuje zajištění takového místa na rozptylovém skle.

( 3 ) Změna barvy světla vyzařovaného světlomety, jejichž ostatní vlastnosti se nezměnily, se nepovažuje za změnu typu světlometu. Takovým světlometům se odpovídajícím způsobem přiřadí totéž číslo schválení (viz bod 2.3).

( 4 ) Mají-li různé typy světlometů totéž rozptylové sklo, může být rozptylové sklo opatřeno několika značkami schválení těchto typů světlometů, a sice za podmínky, že plochou podle bodu 4.2 výše a značkou schválení typu světlometu je opatřeno i hlavní těleso světlometu, a to i v případě, kdy nemůže být odděleno od rozptylového skla. Mají-li různé typy světlometů totéž hlavní těleso, může být toto těleso opatřeno několika značkami schválení těchto typů světlometů.

( 5 ) Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.2/Amend.1.

( 6 ) Tyto filtry musí zahrnovat všechny konstrukční části určené ke zbarvení světla, včetně rozptylového skla.

( 7 ) Měřicí stěna musí být dostatečně široká, aby umožňovala přezkoušení „rozhraní“ v rozsahu nejméně 5° na obou stranách od přímky vv;

( 8 ) Pokud světlo nemá rozhraní se zřetelným „vrcholem“, provede se seřízení do stran tak, aby co nejlépe vyhovovalo požadavkům na osvětlení v bodech 75 R a 50 R pro pravostranný provoz a v bodech 75 L a 50 L pro levostranný provoz.

( 9 ) Mez pro nové seřízení o 1° vpravo nebo vlevo není neslučitelná s dalším svislým seřízením nahoru nebo dolů. Svislé seřízení je omezeno pouze požadavky bodu 7.3. Vodorovná část „rozhraní“ by však neměla přesahovat přímku hh.

( 10 ) Musí odpovídat světelnému zdroji A podle Mezinárodní komise pro osvětlení (CIE).

( 11 ) Dočasně lze uznávat i odlišné hodnoty. Dokud nebudou vydány konečné požadavky, doporučuje se používání schváleného světlometu.

( 12 ) Doporučuje se, aby orgány země výroby spíše odkazovaly na výsledky jakýchkoli statistických kontrol provedených výrobcem než aby prováděly kontroly uvedené v bodě 3.

( *2 ) Měřicí stěna pro levostranný provoz je symetrická podle přímky v-v v této příloze.

( 13 ) Pokud je zkoušený světlomet sloučen se signálními svítilnami a/nebo je s nimi ve skupině, musí být tyto svítilny během zkoušky rozsvíceny. V případě směrové svítilny musí být toto světlo v činnosti v blikavém režimu, přičemž poměr dob zapnuto/vypnuto je přibližně jedna ku jedné.

( 14 ) Pokud mají být najednou rozsvícena dvě nebo více vláken za současného použití světelné houkačky, nepovažuje se to za obvyklé současné použití vláken.

( 15 ) NaCMC značí sodnou sůl karboxymethylcelulózy, běžně označované jako CMC. NaCMC užívaná ve směsi nečistot má ve 2 % roztoku při 20 °C stupeň substituce (DS) 0,6–0,7 a viskozitu 200–300 cP.

( 16 ) Odchylka u množství je dána požadavkem, aby byly nečistoty správně rozetřeny po celém plastovém rozptylovém skle.

( 17 ) Bod 50 V leží 375 mm pod bodem HV na svislé přímce v-v na měřicí stěně umístěné ve vzdálenosti 25 m.

( 18 ) Pro L2 se doporučuje použít ohniskovou vzdálenost přibližně 80 mm.