(EU) č. 1283/2014Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1283/2014 ze dne 2. prosince 2014 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

(1)

Platná antidumpingová opatření na dovoz některých potrubních tvarovek (dále jen „PT“ nebo „dotčený výrobek“) pocházejících z Korejské republiky a Malajsie (dále jen „dotčené země“) byla původně uložena nařízením Rady (ES) č. 1514/2002 ( 2 ) (dále jen „původní opatření“).

(2)

Platná antidumpingová cla pro Malajsii činí 75 %, s výjimkou společností Anggerik Laksana Sdn Bhd a Pantech Steel Industries Sdn Bhd, na které se vztahuje antidumpingové clo ve výši 59,2 % resp. 49,9 %. Pro všechny společnosti z Korejské republiky platí clo 44 %.

(3)

Původní opatření byla zachována nařízením Rady (ES) č. 1001/2008 ( 3 ) naposledy pozměněným nařízením Rady (EU) č. 363/2010 ( 4 ) (dále jen „platná opatření“).

(4)

Mimo oblast působnosti tohoto řízení jsou v současné době v platnosti antidumpingová opatření na vývoz dotčeného výrobku z Čínské lidové republiky a Thajska ( 5 ). Opatření na dotčený výrobek pocházející z Číny byla rozšířena na dovoz stejného výrobku odesílaného z Tchaj-wanu ( 6 ), Indonésie ( 7 ), Srí Lanky ( 8 ) a Filipín ( 9 ). Dne 3. září 2014 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení týkající se dovozu PT z Čínské lidové republiky a rozšířený na Tchaj-wan, Indonésii, Srí Lanku a Filipíny. Komise zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie ( 10 ). Antidumpingová opatření týkající se vývozu z Thajska pozbyla platnost.

(5)

V lednu 2013 byla uložena opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a Turecka ( 11 ).

(6)

Dne 8. února 2013 Evropská komise (dále jen „Komise“) zveřejnila oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti ( 12 ) platných antidumpingových opatření týkajících se PT z Korejské republiky a Malajsie.

(7)

Dne 26. června 2013 Komise obdržela žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“).

(8)

Žádost podal Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 40 % celkové výroby dotčeného výrobku v Unii.

(9)

Žádost byla zdůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek obnovení dumpingu a obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(10)

Dne 15. října 2013 zahájila Komise přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Komise zveřejnila oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie ( 13 ).

(11)

Komise ve svém oznámení o zahájení přezkumu vyzvala zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v přezkumném šetření kontaktovaly. Komise výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, uživatele a dovozce, vyvážející výrobce v Korejské republice a Malajsii a korejské a malajsijské orgány o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a vyzvala je, aby spolupracovali.

(12)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná muset vybrat vzorek výrobců v Unii, dovozců a korejských vyvážejících výrobců.

(14)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii, a vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Vzorek byl vybrán na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku během období přezkumného šetření v Unii se současným zajištěním zeměpisného rozložení; skládá se ze čtyř výrobců v Unii nebo skupin výrobců v Unii (pět jednotlivých společností) se sídlem v Německu, Francii, Itálii, Rumunsku a Rakousku. Nedošly žádné připomínky a prozatímně vybrané společnosti v konečném vzorku zůstaly.

(15)

Po zahájení řízení však Komise musela vyloučit ze vzorku dva výrobce v Unii kvůli nedostatečné spolupráci. Zbývající dvě společnosti/skupiny společností (celkem tři jednotlivé společnosti) představují 49 % výroby v Unii a 45 % prodeje v Unii a výrobní zařízení mají ve třech různých zemích. Pozměněný vzorek byl proto stále považován za reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádný dovozce však při šetření nespolupracoval.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Koreji, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Korejské republiky při Evropské unii, aby našlo nebo kontaktovalo další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Dva korejští vyvážející výrobci poskytli požadované informace, ale pouze jeden souhlasil se spoluprací a se zařazením do vzorku. Proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku korejských vyvážejících výrobců není nutný.

(19)

Vzhledem k nízkému počtu známých malajsijských vyvážejících výrobců Komise v oznámení o zahájení přezkumu nepředpokládala výběr jejich vzorku.

(20)

Komise vyzvala všechny vyvážející výrobce, aby se přihlásili do 15 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Malajsie při Evropské unii, aby našlo nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)

Komise zaslala dotazníky všem společnostem v Unii zařazeným do vzorku, spolupracující korejské společnosti a všem známým malajsijským vyvážejícím výrobcům.

(22)

Jeden výrobce v Unii neodpověděl na dotazník, zatímco jiný výrobce v Unii předložil pouze částečnou odpověď a nereagoval ani na dopis s upozorněním na nedostatky. Následně byli tito dva výrobci v Unii ze vzorku vyloučeni (viz výše 15. bod odůvodnění). Na dotazník odpověděl jeden korejský vyvážející výrobce. Odpověď na dotazník nezaslal žádný vyvážející výrobce z Malajsie.

(23)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro posouzení toho, zda by uložení opatření bylo v rozporu se zájmem Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(24)

Šetření pravděpodobnosti obnovení dumpingu se týkalo období od 1. října 2012 do 30. září 2013 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“).

(25)

Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2010 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(26)

Dne 12. září 2014 poskytla Komise všem zúčastněným stranám základní fakta a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antidumpingová opatření, a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily. Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a případně zohlednila.

(27)

Přezkoumávaným výrobkem jsou potrubní tvarovky (jiné nežli lité tvarovky, příruby a tvarovky se závitem) ze železa nebo oceli (nikoliv však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo a jiným účelům, pocházející z Korejské republiky a Malajsie, které v současnosti spadají do kódů KN ex 7307 93 11 , ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „PT“)

(28)

Přezkumné šetření potvrdilo, stejně jako v původním šetření, že PT vyrobené v dotčených zemích a prodávané na domácím trhu nebo vyvážené do Unie nebo na jiné vývozní trhy mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a konečné použití jako výrobky prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie.

(29)

Komise proto rozhodla, že tento výrobek je obdobným výrobkem ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(30)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda by pravděpodobně došlo k obnovení dumpingového dovozu z dotčených zemí, pokud by stávající opatření pozbyla platnosti.

(31)

Jeden z největších korejských výrobců PT, společnost TK Corporation, při šetření spolupracovala. Na tuto spolupracující společnost připadalo 25 % – 40 % korejského vývozu PT (přesný údaj není uveden z důvodu utajení). TK Corporation zaslala Komisi vyplněný dotazník, včetně údajů o prodeji na domácím trhu, prodeji na vývoz a výrobních nákladech. Komise měla za to, že analýza korejského dumpingu během období přezkumného šetření a zčásti i analýza obnovení dumpingu by mohla vycházet z údajů této společnosti vzhledem k jejímu podílu na korejském vývozu PT. Odpověď TK Corporation byla ověřena.

(32)

Během období přezkumného šetření bylo z Koreje do Unie dovezeno pouze zanedbatelné množství PT (méně než 50 tun). Část z toho prodal jediný spolupracující vyvážející výrobce TK Corporation. Bylo jasné, že toto množství není reprezentativní, protože představovalo méně než 0,1 % výroby TK Corporation. Kromě toho nebylo jasné, zda bylo na dovozené zboží od TK Corporation zaplaceno antidumpingové clo, což vyvolávalo pochybnosti o tom, zda toto zboží skutečně vstoupilo na celní území Unie. Navíc se jednalo o prodej pro tři konkrétní projekty s vlastní specifikací tvarovek (jedná se tedy o nereprezentativní prodej) a prodej proběhl v „balíku“ s dalšími tvarovkami (hlavně z nerezavějící oceli). Z výše uvedených důvodů nebylo možné provést smysluplnou analýzu dumpingu na základě dovozu PT od TK Corporation do Unie během období přezkumného šetření.

(33)

Po zveřejnění informací TK Corporation prohlásila, že Komise měla ve své analýze dumpingu vycházet z prodeje společnosti na vývoz do Unie, a to z těchto důvodů: i) její prodej na vývoz do Unie během období přezkumného šetření byl významný a tedy reprezentativní, protože sestával z „nejméně 26 faktur s 282 individuálními transakcemi, navzdory zavedeným clům“ ii) jelikož nebylo jasné, jak to bylo s platbou antidumpingového cla, některé prodejní operace (určené pro projekt v zahraničí) zřejmě nepodléhaly antidumpingovému clu, zatímco z jiných prodejních operací, k nimž došlo během období přezkumného šetření, dovozci ne vždy platili antidumpingová cla kvůli špatné klasifikaci těchto výrobků, v důsledku čehož si dovozci neuvědomili, že byl antidumpingová cla platit měli. Mezitím byli dovozci na tuto chybu upozorněni a od té doby antidumpingová cla hradili se zpětnou platností; a iii) podmínky pro prodej na vývoz do Unie byly obvyklé, neboť se nepoužily kratší dodací lhůty a účtované ceny nebyly předmětem vzájemné kompenzace.

(34)

Tyto připomínky byly náležitě analyzovány. TK Corporation nic nenamítala proti nízkému objemu svého prodeje na vývoz do Unie jak v absolutním vyjádření, tak ve srovnání s celkovou výrobou obdobného výrobku (méně než 0,1 %). Komise tvrdí, že tak malý objem v relativním i absolutním vyjádření nelze považovat za reprezentativní.

(35)

Komise navíc nemohla na základě poskytnutých dokumentů zjistit, jaká část údajného prodeje společnosti TK Corporation v Unii byla nakonec řádně klasifikována a dovezena, a také tvrzení, že ceny nebyly předmětem vzájemné kompenzace, nemohlo být ověřeno, a proto ho nebylo možné akceptovat, jelikož podpůrné podklady byly poskytnuty až po inspekci na místě. V každém případě, pokud jde o tyto dvě otázky, s ohledem na závěr analýzy obsažený v 34. bodě odůvodnění není zapotřebí, aby Komise dospěla k definitivnímu rozhodnutí, jelikož ani celkový vykazovaný objem prodeje TK Corporation do Unie nelze považovat za dostatečně reprezentativní.

(36)

Komise proto potvrzuje, že prodej TK Corporation do Unie během období přezkumného šetření nelze použít pro smysluplnou analýzu dumpingu jako součást tohoto šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(37)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: vývozní cena do jiných destinací, výrobní kapacita a nevyužitá kapacita v Koreji a přitažlivost trhu Unie.

(38)

Vzhledem k nízkému objemu dovozu PT z Koreje do Unie a nedostatečné spolehlivosti cen sjednaných u těchto obchodů (viz 32. až 36. bod odůvodnění) dospěla Komise k závěru, že pro posouzení pravděpodobné budoucí cenové úrovně vývozu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti, by se měly použít údaje týkající se prodeje PT z Koreje do jiných zemí.

(39)

Bylo usouzeno, že je vhodné nejprve analyzovat korejský prodej do Spojených států amerických (dále jen „USA“), neboť na rozdíl od korejského vývozu do jiných destinací má uvedený trh podobnou velikost jako trh Unie, s mnoha domácími výrobci, ale také s velkým podílem dovozu a nízkými dovozními celními sazbami, což z něho činí velmi konkurenční trh. Navíc jsou USA hlavní destinací vývozu obecně pro Koreu i konkrétně pro TK Corporation.

(40)

Kromě toho byl v průběhu šetření zkoumán veškerý další prodej PT z Koreje na vývoz.

(41)

Výpočet dumpingu byl proveden jak pro prodej do USA, tak pro prodej do jiných vývozních destinací (kromě Unie z důvodů uvedených v 32. až 36. bodě odůvodnění výše).

(42)

V souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení vycházela běžná hodnota pro TK Corporation z ceny zaplacené nebo splatné v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na domácím trhu, pokud to bylo možné.

(43)

U typů výrobku, které tuto metodiku neumožňovaly, byla běžná hodnota početně zjištěna v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(44)

Stalo se tak na základě skutečných výrobních nákladů TK Corporation uvedených v odpovědi na dotazník, to jest, v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení, skutečných výrobních nákladů navýšených o skutečné prodejní, správní a režijní náklady a zisk.

(45)

Jak je vysvětleno v 32. až 36. bodě odůvodnění, prodej TK Corporation do Unie se nedal použít pro výpočet dumpingu, a proto vývozní ceny vycházely z jejího vývozu na trhy třetích zemí.

(46)

V souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení byla vývozní cena TK Corporation do jiných zemí upravena na úroveň ceny ze závodu, ve vhodných případech se zohledněním nákladů mimo jiné na dopravu, a dále cel a daní.

(47)

Vážený průměr běžné hodnoty byl srovnán s váženým průměrem vývozní ceny dotčeného výrobku, obojí na úrovni ceny ze závodu, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(48)

Za účelem spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení brán ohled na rozdíly zjištěné ve faktorech působících na ceny a porovnatelnost cen. V tomto ohledu byly provedeny úpravy o náklady na vnitrozemskou a námořní přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady.

(49)

Aby bylo možné rozlišovat mezi různými typy dotčeného výrobku, metodika rozlišování typů výrobku pracovala s původním kontrolním číslem výrobku (PCN) a předpokládala 11číslicový systém. Výpočty dumpingu byly provedeny za použití mírně zjednodušené struktury PCN s použitím 7 číslic. Pole „technická norma“ a „kvalita materiálu“ byla nahrazena jednodušším kritériem, které rozlišovalo mezi výrobky z uhlíkové oceli a legované oceli. Bylo totiž zjištěno, že mezi používanými technickými normami (např. ANSI nebo EN) je malý rozdíl a že klasifikační systémy materiálové kvality se řídí použitou normou. Tento zjednodušený režim tedy zvýšil úroveň shody pro výpočet dumpingu (a újmy) u tisíců PCN, aniž by došlo ke zkreslení samotného výsledku výpočtu.

(50)

TK Corporation požádala Komisi, aby rozšířila původní systém PCN na 16 číslic, ale tato žádost byla zamítnuta, protože používaný systém již dokázal účinně kategorizovat dotčený výrobek. Kromě toho je třeba zdůraznit, že bylo zřejmé, že vypočtená rozpětí dumpingu (a újmy) se nijak výrazně nezmění, pokud by byla založena na 7, 11 nebo 16 číslicích, protože průměrné ceny, za něž TK Corporation prodávala na různých trzích, se značně lišily.

(51)

Druhý výpočetní problém se týkal metody výpočtu objemu, který měl sloužit pro výpočet dumpingu. Společnost TK Corporation tvrdila, že množství se na jejích prodejních fakturách, cenových doporučeních pro (potenciální) odběratele a v jejím účetnictví vykazuje v „kusech“, a proto by se kusy měly používat jako měrná jednotka při výpočtech. Dotazník požadoval údaj o množství podle hmotnosti, avšak TK Corporation u části svého prodeje odpověděla v kusech. U těchto obchodů zajistila společnost TK Corporation přepočet kusů na hmotnost v rámci nápravy nedostatků v poskytnutých informacích. Komise se rozhodla, že nejlepší metodou je hmotnost, protože:

(52)

Dále je třeba poukázat na to, že celková vypočtená dumpingová rozpětí se zřejmě nijak výrazně neměnila, pokud byla založena na kusech, a to kvůli zjištěným velkým rozdílům v průměrných cenách, za které TK Corporation prodávala na různých trzích.

(53)

Po zveřejnění informací TK Corporation znovu podala připomínku, že Komise měla své výpočty dumpingu založit spíše na kusech než na hmotnosti. Jedním z důvodů bylo, že údaje společnosti TK Corporation o prodeji a nákladech se uvádějí v kusech a přepočet na hmotnost by tedy vedl ke zkreslení výpočtů dumpingového rozpětí.

(54)

Co se týče srovnatelnosti s výrobním odvětvím Unie, TK Corporation uvedla, že Komise nevypočítala rozpětí újmy, přestože pro rozpětí dumpingu není třeba srovnávat údaje výrobního odvětví Unie o nákladech a prodeji. Kromě toho TK Corporation tvrdila, že i výrobní odvětví Unie používalo při transakcích jako měrnou jednotku kus, a nikoli kilogram nebo tunu.

(55)

Na závěr TK Corporation nechápala, jaký význam má skutečnost, že údaje celních úřadů Unie a korejských vývozních statistik jsou vedeny podle hmotnosti.

(56)

Výše uvedené připomínky byly náležitě analyzovány. Za prvé je třeba poznamenat, že TK Corporation nepředložila „alternativní“ výpočet dumpingu na základě kusů. Ačkoli tvrdila, že „výpočet na základě kusů“ by poskytl přesnější výsledek, neuměla to skutečně prokázat. Komise znovu opakuje, že vypočítaná dumpingová rozpětí jsou přesvědčivá a jak je vysvětleno v 52. bodě odůvodnění, nebyly zjištěny žádné podstatné rozdíly mezi dumpingovými rozpětími vypočítanými na základě hmotnosti a dumpingovými rozpětími na základě kusů. Jinými slovy je nesporné, že bez ohledu na použitou metodu by se zjistila velká dumpingová rozpětí. Kromě toho je důležité připomenout, že přepočet kusů na hmotnost v údajích o prodeji a nákladech TK Corporation provedla sama tato společnost s použitím vlastní metodiky. Navíc je v jejím katalogu, který je přístupný na jejích vlastních internetových stránkách, uvedena u každého typu tvarovky přibližná hmotnost.

(57)

Transakce uskutečněné výrobním odvětvím Unie jsou vyjádřeny jak hmotnostně, tak kusově, jak dokládají faktury, jež Komise ověřila. Kromě fakturace se hmotnost metodicky používá pro stanovení výrobní kapacity, objemu výroby a výrobních nákladů, a to nejen v rámci Unie, ale na celém světě a také v Koreji. Suroviny, které tvoří největší podíl výrobních nákladů dotčeného výrobku, se nakupují na tuny. Další faktory, například spotřeba energie, náklady práce a náklady na přepravu se rovněž počítají podle hmotnosti. Výrobní odvětví Unie rovněž stanoví koncoroční slevy podle objemu (v tunách), který zákazník nakoupil, nikoli podle počtu kusů. Kromě toho v tomto přezkumu před pozbytím platnosti bylo třeba vypočítat rozpětí cenového podbízení, což se taky stalo (viz 98. až 105. bod odůvodnění), a tudíž není správný argument, že není třeba srovnávat korejské údaje a údaje výrobního odvětví Unie, jak se navrhovalo v námitce shrnuté v 54. bodě odůvodnění.

(58)

Celosvětové statistické údaje shromážděné a používané jako součást šetření, včetně statistik o korejském vývozu a celních statistik Unie, byly vyjádřeny pouze v hmotnostních jednotkách. Byly mimo jiné použity pro analýzu korejského vývozu dotčeného výrobku do Unie a do třetích zemí. Pro určení podílu TK Corporation a pro ověření objemu jejího prodeje do Unie, který tato společnost uvedla v odpovědi na dotazník, bylo nutné převést údaje TK Corporation na hmotnost, neboť převést korejské statistiky o vývozu a celní statistiky Unie na kusy by nebylo možné.

(59)

Konečně je třeba poznamenat, že v předchozích šetřeních (například v šetření, které vedlo k uložení původních opatření a v prvním přezkumu před pozbytím platnosti, který vedl k platným opatřením), jakož i v několika nedávných šetřeních týkajících se stejného výrobku z Ruska a Turecka byla rovněž použita metodika založená na hmotnosti.

(60)

Vzhledem k výše uvedenému Komise opakuje, že požadavek, aby se výpočty prováděly na základě kusů, by měl být zamítnut.

(61)

Dumpingová rozpětí vypočítaná pro TK Corporation činila 46 % a 27 % v závislosti na tom, kam vývoz směřoval.

(62)

Pokud jde o celkovou korejskou výrobní kapacitu a volnou kapacitu, Komise v šetření nezískala informace od žádného z korejských výrobců s výjimkou TK Corporation. Aby mohla v tomto ohledu učinit nějaký závěr, musela se tedy Komise opřít o článek 18 základního nařízení a informace, jež má k dispozici, jsou ověřené informace od TK Corporation, které se týkají pouze této společnosti, a celostátní informace obsažené v žádosti o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti.

(63)

Volná kapacita nahlášená společností TK Corporation byla řádně ověřena. Extrapolací volné kapacity nahlášené společností TK Corporation během období přezkumného šetření na základě jejího podílu na celkovém objemu vývozu z Koreje Komise vypočítala, že celková volná kapacita v Koreji činí nejméně 15 000  tun, což představuje přibližně 25 % celkové spotřeby Unie. U tohoto výpočtu je však třeba uvést, že objem výroby v porovnání s výrobní kapacitou je údaj, jenž platí jen pro jednu konkrétní společnost a kromě toho, ačkoli TK Corporation je jedním z velkých výrobců obdobného výrobku v Koreji, je pouze jedním z mnoha a zcela jistě není dominantní. Toto zjištění proto Komise ověřila porovnáním s informacemi uvedenými v žádosti.

(64)

Informace o volné kapacitě uvedené v žádosti vycházely z odhadované kapacity a údajů o výrobě všech korejských výrobců, které žadatel označil. Pokud jde o výrobní kapacitu, v případě tří největších výrobců byly použity veřejně dostupné údaje. U ostatních (mnohem menších) korejských výrobců nebyly takové údaje veřejně dostupné a žadatel proto použil jiné rozumné metody pro odhad jejich výrobní kapacity. Žadatel dále předpokládal určitou úroveň domácí korejské spotřeby a aby odhadl volnou kapacitu, započítal dovoz do Koreje i vývoz z Koreje. Při výpočtu výrobní kapacity a volné kapacity byly provedeny odpovídající odpočty tak, aby byla podchycena výroba jiných druhů výrobků, které nespadají do definice výrobku. Tento souhrn informací byl jednoznačně shledán úplnějším a průkaznějším než informace uvedené v 63. bodě odůvodnění výše. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by tyto údaje vyvrátily. Na základě toho a dostupných údajů se volná kapacita v Koreji odhaduje na 119 300  tun, což představuje samo o sobě dvojnásobek velikosti trhu v Unii během období přezkumného šetření.

(65)

Je třeba připomenout, že PT se používá zejména v ropném a plynárenském průmyslu, stavebnictví, výrobě energie, stavbě lodí a v průmyslových instalacích. Žádná z dostupných skutečností nesvědčí o podstatném nárůstu nebo poklesu těchto odvětví v Koreji, a proto se má za to, že korejský domácí trh s PT zůstane i v nadcházejících letech poměrně stabilní a korejským PT nenabízí žádné podstatné možností expanze. Kromě Koreje jsou hlavními vývozními trhy pro tato odvětví Unie, USA, země Středního východu a jihovýchodní Asie. Ze žádné informace shromážděné během šetření nevyplývá, že by poptávka na některém z těchto trhů měla v nadcházejících letech výrazně klesnout nebo stoupnout.

(66)

Korejský vývoz do USA, zemí na Středním východě a v jihovýchodní Asii je již na vysoké úrovni, a proto tyto trhy nemají významný růstový potenciál pro korejský průmysl. Je rovněž třeba připomenout, že v případě korejského vývozu do Spojených států byl zjištěn významný dumping ve výši 46 %. Trh Unie je jedním z největších trhů na světě, a pokud by byla opatření zrušena, byl by to tedy atraktivní růstový trh, neboť korejští vyvážející výrobci s ohledem na platná opatření tento trh dosud plně nevyužívají.

(67)

Pokud jde o velikost a podmínky na trhu, trh USA a trh Unie jsou si podobné. Na obou trzích existuje velký počet domácích výrobců a dovoz tvoří významný podíl na trhu. Ze šetření vyplynulo, že průměrná prodejní cena na trhu Unie (s přihlédnutím ke všem prodejům výrobců v Unii, jakož i ke všem dovozům do Unie) činí 2 600  EUR/t. Průměrná cena na trhu Unie je proto podobná průměrné ceně, kterou korejští vyvážející výrobci dostávají na trhu USA (2 700  EUR/t) s tím rozdílem, že v USA se na ně nevztahují antidumpingová opatření. Aktuální marginální prodej z Koreje do Unie je proto s největší pravděpodobností důsledkem stávajících opatření vůči dotčenému výrobku. Je třeba připomenout, že během období přezkumného šetření byly USA pro korejské vývozce největším vývozním trhem. Svědčí to o tom, že Unie by byla pro korejské vývozce přitažlivým trhem, a pokud by byla cla zrušena, bylo by možné očekávat, že trh Unie přiláká podobně velké objemy jako trh USA. Během období přezkumného šetření připadalo na korejské PT 20 % – 25 % veškerého dovozu PT do USA a 10 % až 15 % podíl na celkovém trhu USA s PT (přesná čísla nejsou uvedena z důvodu jejich důvěrné povahy). Jinými slovy, pokud by opatření byla zrušena, korejští výrobci by k návratu na trh Unie pravděpodobně využili dostupnou volnou kapacitu, jak bylo popsáno výše v 64. bodě odůvodnění.

(68)

Jak je objasněno v 39. bodě odůvodnění, kromě USA neexistuje pro vývoz z Koreje druhá destinace, kterou lze spolehlivě použít pro analýzu vývoje na trhu Unie v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Proto se má za to, že seskupení všeho prodeje na vývoz do jiných míst určení, než je Unie nebo USA, nepřináší spolehlivé průměrné ceny s ohledem na rozdílné podmínky panující na všech těchto (mnohem menších) jednotlivých trzích. Vzhledem k omezením této analýzy, jak je popsáno výše, a absenci významného růstového potenciálu těchto „ostatních trhů“ v blízké budoucnosti se však neočekává, že by tyto trhy absorbovaly velký objem dodatečného dovozu z Koreje.

(69)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že pokud opatření pozbudou platnosti, bude dumping obnoven. Šetření ukázalo, že korejský vývoz PT do USA a dalších třetích zemí byl prodáván za dumpingové ceny, přičemž dumpingové rozpětí činilo 46 %, resp. 27 %.

(70)

Korea navíc disponuje významnou nevyužitou výrobní kapacitou ve srovnání se spotřebou Unie během období přezkumného šetření. Pokud by tato kapacita byla využita k vývozu do Unie a k cenové konkurenci s výrobci v Unii nebo s cenami velkých objemů dovozu z třetích zemí, pak by existovala velká pravděpodobnost, že by se tento vývoz uskutečnil za dumpingové ceny.

(71)

Protože žádný z malajsijských vyvážejících výrobců nespolupracoval, muselo se při celkové analýze vycházet z informací, které měla Komise k dispozici z jiných zdrojů. V tomto ohledu a v souladu s ustanoveními článku 18 základního nařízení Komise zkoumala různé statistické zdroje. Nejlepší dostupné informace pro stanovení objemu dovozu a cen pro trh Unie pocházely ze statistických údajů o dovozu shromážděných podle čl. 14 odst. 6 základního nařízení (dále jen „databáze podle čl. 14 odst. 6“). Jiné zdroje, jako je Eurostat, nebyly použity, protože dotčený výrobek se nedal oddělit od jiných výrobků s 8místným kódem.

(72)

Z databáze podle čl. 14 odst. 6 vyplynulo, že k dovozu z Malajsie na trh Unie nedošlo. Proto byl učiněn závěr, že během období přezkumného šetření dumping malajsijského vývozu nepokračoval.

(73)

Komise analyzovala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti. Přitom byly analyzovány tyto prvky: vývozní cena do jiných destinací, výrobní kapacita a nevyužitá kapacita v Malajsii a přitažlivost trhu Unie.

(74)

Jelikož dovoz PT z Malajsie na trh Unie se neuskutečnil, Komise musela použít údaje z jiné země. Jako vhodná země byly zvoleny USA, neboť mají trh podobné velikosti jako Unie, s mnoha domácími výrobci, ale také s velkým podílem dovozu, což činí tento trh velmi konkurenčním. Kromě toho jsou USA daleko největší destinace pro vývoz z Malajsie, neboť se během období přezkumného šetření na malajsijském vývozu podílely 87 %. Tento přístup je totožný s přístupem, který byl použit u Malajsie při předchozím šetření a též při posouzení „pravděpodobnosti obnovení újmy“.

(75)

Vzhledem k tomu, že malajsijští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla běžná hodnota vypočtena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, a sice z odhadovaných nákladů na výrobu, ke kterým bylo připočteno 6 % na prodejní, správní a režijní náklady a zisk, vyjádřeno jako procentní podíl ceny ze závodu. Má se za to, že výše uvedené procento není přemrštěné. Potvrzuje to skutečnost, že u jediného spolupracujícího subjektu v tomto řízení (TK Corporation, Korea) se skutečná hodnota pohybovala značně nad 6 %.

(76)

Jelikož malajsijští vyvážející výrobci nespolupracovali, byla vývozní cena v souladu s článkem 18 základního nařízení vypočítána pomocí údajů o malajsijských vývozních cenách dotčeného výrobku do USA získaných ze statistiky dovozu do Spojených států amerických.

(77)

Vážený průměr běžné hodnoty byl srovnán s váženým průměrem vývozní ceny dotčeného výrobku, obojí na úrovni ceny ze závodu, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(78)

Za účelem spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení brán ohled na rozdíly zjištěné ve faktorech působících na ceny a porovnatelnost cen. V tomto ohledu byly prodejní, správní a režijní náklady a zisk, uvedené výše v 75. bodě odůvodnění, vyjádřeny jako procentní podíl ceny ze závodu a byly z nich vyloučeny náklady na vnitrozemskou a námořní přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady.

(79)

Na základě výše popsané metodiky, která byla použita rovněž v prvním přezkumu před pozbytím platnosti za účelem prodloužení platnosti opatření (dále jen „platná opatření“) bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí činí 57,7 %.

(80)

Vzhledem k absenci spolupráce ze strany Malajsie nebyly poskytnuty žádné informace o výrobě a volné kapacitě. Informace v žádosti uvádějí celkovou instalovanou výrobní kapacitu v Malajsii v objemu přibližně 55 000  tun a volnou kapacitu ve výši cca 27 000  tun. Při analýze, ze které vyplynul tento objem, byla vyloučena výroba (výrobní kapacita) jiných výrobků, a proto je považována za přiměřenou. Malajsijská volná kapacita v objemu 27 000  tun představuje přibližně 40 % celkové spotřeby Unie v období přezkumného šetření.

(81)

Pokud jde o vývoj na celosvětovém trhu hlavního uživatelského odvětví, jak je vysvětleno v 65. bodě odůvodnění výše, trh Unie je jedním z největších trhů s PT a ve spisu nejsou žádné informace, které by naznačovaly, že v nadcházejících letech poptávka na těchto trzích významně klesne nebo stoupne.

(82)

Šetřením bylo zjištěno, že prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie jsou vyšší než malajsijské vývozní ceny na jiných vývozních trzích, zejména na trhu USA. Ve skutečnosti činila průměrná cena na trhu Unie 2 600  EUR/t, zatímco podle statistik USA průměrná dovozní cena z Malajsie do USA činila 1 600  EUR/t. Proto by trh Unie byl přitažlivým trhem pro malajsijské vývozce, pokud by opatření byla zrušena. To je velmi důležité vzhledem k malajsijské volné kapacitě, ale je rovněž třeba připomenout, že v současné době 87 % malajsijského vývozu směřuje do Spojených států, kde malajsijští vyvážející výrobci prodávají za ceny mnohem nižší.

(83)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že pokud opatření pozbudou platnosti, bude dumping obnoven. Bylo zjištěno, že malajsijský vývoz PT do USA je prodáván za dumpingové ceny, přičemž dumpingové rozpětí dosahuje 57,7 %.

(84)

Malajsie navíc disponuje významnou nevyužitou výrobní kapacitou ve srovnání se spotřebou Unie během období přezkumného šetření. Vzhledem k cenové úrovni v Unii bude tato kapacita pravděpodobně alespoň zčásti využita na vývoz do Unie, pokud by byla opatření zrušena. Lze rovněž očekávat, že v tom případě značná část vývozu do USA bude přesměrována na trh Unie, vzhledem k převládajícím cenám na trhu v Unii ve srovnání s cenami ve Spojených státech.

(85)

S ohledem na výše uvedené, tj. na vysoká dumpingová rozpětí, velké volné výrobní kapacity v dotčených zemích a jejich velké vývozní kapacity a na přitažlivost trhu Unie z hlediska cen a velikosti, lze dojít k závěru, že dumpingový dovoz z Korejské republiky a Malajsie do Unie by se obnovil, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(86)

Výrobní odvětví Unie nedoznalo žádných velkých strukturálních změn ve srovnání s jeho situací, jak je popsána v nařízení Rady č. 1001/2008 uvedeném výše 3. bodě odůvodnění. Obdobný výrobek vyrábělo během období šetření 22 známých výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(87)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 57 736  tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jako jsou ověřené údaje od společností zařazených do vzorku a údaje poskytnuté žadatelem.

(88)

Společnosti (skupiny společností) zařazené do vzorku v šetření představují 49 % výroby v Unii a 45 % prodeje v Unii (viz 15. bod odůvodnění výše). Údaje ze vzorku jsou tedy reprezentativní pro situaci výrobního odvětví Unie.

(89)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, a to na základě údajů poskytnutých žadatelem a ii) dovozu ze třetích zemí na základě databáze podle čl. 14 odst. 6.

(90)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

(91)

Ve srovnání s úrovní v roce 2010 se v roce 2011 spotřeba zvýšila o 12 %. V roce 2012 sice opět poklesla, ale udržela se nad úrovní roku 2010 (6 % nárůst). Mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření vzrostla spotřeba Unie o 8 %.

(92)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 a údajů od žadatele.

(93)

Dovoz z Korejské republiky do Unie se vyvíjel takto:

(94)

Během posuzovaného období byl objem dovozu z Korejské republiky velmi nízký ve srovnání s celkovou spotřebou v Unii. V období přezkumného šetření objem dále klesl až na 18 tun. Úroveň dovozu zůstala na této nízké úrovni od uložení původních opatření v roce 2002, a proto lze předpokládat, že je výsledkem platných antidumpingových opatření.

(95)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě údajů z databáze podle čl. 14 odst. 6 a údajů od žadatele.

(96)

Dovoz z Malajsie do Unie se vyvíjel takto:

(97)

Během posuzovaného období byl objem dovozu z Malajsie velmi nízký ve srovnání s celkovou spotřebou v Unii. Nejvyšší (avšak stále velmi nízký) objem byl dovezen v roce 2010 (19,4 tun), ale od roku 2010 dovoz prakticky ustal. Úroveň dovozu kolísala od uložení původních opatření v roce 2002, ale nikdy nedosáhla úrovně z doby před opatřeními. Lze tedy předpokládat, že velmi nízká úroveň dovozu od uložení původních opatření v roce 2002 je výsledkem platných antidumpingových opatření.

(98)

Během období přezkumného šetření se velmi malý objem, který do Unie dovezla společnost spolupracující při šetření (TK Corporation), prodával za podstatně nižší ceny, než byly ceny CIF výrobního odvětví Unie. Jak je však uvedeno v 32. bodě odůvodnění výše, existují pochybnosti, zda tyto výrobky skutečně vstoupily na celní území Unie.

(99)

Celkový objem dovozu z Koreje do Unie je i tak velmi nízký – viz 32. bod odůvodnění –, neboť tvoří pouze 0,03 % podíl na trhu Unie (viz výše tabulka č. 2). Vzhledem k velmi omezenému dovozu z Korejské republiky do Unie a s ohledem na pestrou škálu druhů výrobku nebylo možné použít ceny tohoto dovozu pro stanovení cenového podbízení.

(100)

Komise proto coby reprezentativní náhražku použila vývozní ceny z Koreje do USA a dalších zemí, aby zjistila, jaké by bylo cenové podbízení, kdyby korejské společností prodávaly za tyto ceny do Unie.

(101)

Protože vývoz TK Corporation do celého světa představoval nejméně 25 % – 40 % veškerého vývozu PT z Korejské republiky, byl tento prodej považován za reprezentativní pro korejský prodej na vývoz. Tyto ceny byly tedy použity pro srovnání. Komise upravila vývozní ceny směrem nahoru, aby zohlednila cla, nakládku a manipulační poplatek.

(102)

Takto zjištěné rozpětí cenového podbízení činí 17 % v případě prodeje do USA a 10 % v případě prodeje v celosvětovém měřítku.

(103)

Při šetření nespolupracovala žádná společnost z Malajsie. Na základě informací ze statistiky v databázi podle čl. 14 odst. 6 lze soudit, že dovoz do Unie byl během období přezkumného šetření zanedbatelný (viz tabulka č. 3 výše). Vzhledem k velmi omezenému dovozu z Malajsie do EU a s ohledem na pestrou škálu druhů výrobků nebylo možné použít ceny tohoto dovozu pro stanovení cenového podbízení.

(104)

Komise proto stanovila cenové podbízení podle stejné metodiky jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a sice srovnáním cen vývozu z Malajsie do USA s prodejními cenami na trhu Unie. Komise upravila vývozní ceny, aby zohlednila cla, nakládku a manipulační poplatek.

(105)

Takto zjištěné rozpětí cenového podbízení činí 34 % v případě prodeje do USA. Komise porovnala rovněž prodejní ceny z Malajsie do jiných zemí a rozpětí cenového podbízení u tohoto prodeje činilo 28 %.

(106)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období, a to z hlediska objemu a podílu na trhu, jakož i z hlediska průměrné ceny tohoto dovozu.

(107)

Tržní podíl dovozu z jiných třetích zemí než z dotčených zemí dosáhl 31 % celkové spotřeby v Unii v období přezkumného šetření. Největší podíl na trhu představoval dovoz z Čínské lidové republiky – 11 % veškeré spotřeby v Unii. V období přezkumného šetření pocházel významný podíl dovozu z Thajska (4 % trhu Unie), Vietnamu (3 % trhu Unie) a Saúdské Arábie (z nulového dovozu v roce 2010 na 4 % podíl na trhu v období přezkumného šetření).

(108)

Ceny, za něž se tento dovoz na území Unie prodával, byly relativně nízké v porovnání s průměrnými cenami výrobního odvětví Unie, což platí zejména pro dovoz z Čínské lidové republiky. I přes antidumpingová cla na dovoz z Čínské lidové republiky ve výši 58,6 % byla průměrná cena čínského dovozu nižší než cena výrobního odvětví Unie (viz tabulka č. 4 výše).

(109)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení dopadu dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(110)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum a statistických údajů. Údaje se týkají všech známých výrobců v Unii. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkají výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(111)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(112)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál. Údaje týkající se mikroekonomických ukazatelů vycházejí pouze z ověřených údajů od dvou společností nebo skupin společností zařazených do vzorku. Tyto údaje jsou tedy podávány pouze ve formě indexů nebo rozpětí, aby byla zachována jejich důvěrnost.

(113)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(114)

Objem výroby v posuzovaném období vzrostl o 20 %. Jelikož se spotřeba v Unii ve stejném období zvýšila pouze o 8 %, přebývající část výroby šla na vývoz.

(115)

Využití kapacity během období přezkumného šetření se zdá být nízké (32 % v období přezkumného šetření). Vykázaná kapacita, která je uvedena v tabulce výše, vychází z teoretické maximální kapacity na základě 3 směn za den, 6 dnů v týdnu a 48 týdnů ročně, což je v souladu s běžnými postupy v tomto výrobním odvětví a s metodou použitou v předchozích řízeních. Ve skutečnosti však výrobní odvětví pracuje jen na 2 směny denně, 5 dnů v týdnu a 48 týdnů ročně. Vykázaná kapacita proto nemusí nutně přesně odrážet skutečnou kapacitu v období přezkumného šetření.

(116)

Využití výrobní kapacity se během posuzovaného období mírně zvýšilo. Na vyšším využití kapacity o 20 procent se projevilo zvýšení objemu výroby v posuzovaném období.

(117)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(118)

Objem prodeje na trhu Unie vzrostl v roce 2011 o 14 % ve srovnání s rokem 2010. Objem prodeje následně klesl na 41 350  tun, což představuje zvýšení o 9 % během posuzovaného období.

(119)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období víceméně neměnil.

(120)

V souladu s mírným růstem spotřeby v Unii během posuzovaného období (+ 8 %) prodej výrobců v Unii vzrostl o 9 %.

(121)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(122)

V průběhu posuzovaného období počet zaměstnanců postupně klesl o 10 %. V důsledku toho a spolu se zvýšením výroby produktivita pracovních sil výrobců v Unii, měřená jako objem výroby (v tunách) na zaměstnanou osobu a rok, vzrostla od roku 2010 do období přezkumného šetření o 34 %.

(123)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(124)

V průběhu posuzovaného období klesly prodejní ceny v Unii o 6 %. Zatímco mezi lety 2010 a 2012 zůstaly ceny poměrně stabilní, k největšímu poklesu došlo mezi rokem 2011 a obdobím přezkumného šetření.

(125)

Kvůli fixním nákladům, které tvoří významnou část výrobních nákladů, měl růst výroby o 20 % během období přezkumného šetření za následek pokles jednotkových výrobních nákladů. Průměrná jednotková prodejní cena poklesla odpovídajícím způsobem.

(126)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(127)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance měly během posuzovaného období stoupající trend. Mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření vzrostly průměrné náklady práce na zaměstnance o 10 %.

(128)

Úroveň zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

(129)

Konečný stav zásob nejprve v roce 2011 klesl o 7 % ve srovnání s rokem 2010 a následně v období přezkumného šetření se zvýšil o 11 % oproti roku 2010. Ve srovnání s úrovní výroby se konečný stav zásob snížil o 13 % mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření.

(130)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v případě výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

(131)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodejů.

(132)

Během posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie značné ztráty. V roce 2010 zaznamenalo ztrátu – 20 %/– 15 %. Mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření se ztráty snížily o 33 %, avšak výsledek v období přezkumného šetření zůstal negativní – 4 %/– 9 %. Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unie samofinancovat svoji činnost. Peněžní tok byl v roce 2010 pozitivní. V roce 2011 náhle klesl do záporných hodnot a záporný zůstal i v období přezkumného šetření.

(133)

Investice vykazovaly rostoucí trend. Ve srovnání s rokem 2010 se v roce 2011 zvýšily o 15 %, v roce 2012 o 12 % a nad úrovní roku 2010 zůstaly o 5 % i během období přezkumného šetření.

(134)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. V roce 2010 činila – 25 %/– 20 %, poté poklesla na přibližně – 45 %/– 40 % a na této úrovni zůstala i v období přezkumného šetření.

(135)

Vzhledem k tomu, že během posuzovaného období dovoz z dotčených zemí významně klesl a byl zanedbatelný (viz výše tabulky č. 2 a č. 3), velikost dumpingového rozpětí nelze posoudit. S ohledem na hodnocení v 136. až 144. bodě odůvodnění však bylo zjištěno, že výrobní odvětví Unie zůstává v nestabilní a zranitelné situaci.

(136)

V nařízení (ES) č. 1001/2008 Rada dospěla k závěru, že antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku z Korejské republiky a Malajsie zavedená v roce 2002 vedla pouze k částečnému zotavení výrobního odvětví Unie. (Kladný) vývoj ukazatelů újmy během posuzovaného období v předchozím přezkumu (leden 2002 – červen 2007) byl do značné míry výsledkem zvýšené poptávky v letech 2007 a 2008.

(137)

Po roce 2008 se ovšem situace výrobního odvětví Unie podstatně zhoršila (ve srovnání se stavem v roce 2007 a 2008). Tento vývoj byl z velké části důsledkem poklesu poptávky po roce 2008.

(138)

Některé ukazatele vykazují pozitivní vývoj od roku 2010. Mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření se například zvýšila výroba v Unii o 20 %. Tento nárůst byl částečně způsoben zvýšením spotřeby v Unii, která ve stejném období vzrostla o 8 %. Růst výroby vedl k lepšímu využití kapacity, které se zvýšilo o více než 20 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie vzrostl o 9 %, což odpovídá zvýšení spotřeby v Unii, zatímco tržní podíl společností Unie se nezměnil. V důsledku snížení počtu zaměstnanců o 10 % se zvýšila také produktivita (o 34 %).

(139)

Využití kapacity však bylo nízké. To lze částečně vysvětlit skutečností, že stávající infrastruktura byla plánována na 3 směny za den, 6 dnů v týdnu, a podle toho byla vypočtena maximální kapacita. Během posuzovaného období však výrobní odvětví Unie pracovalo pouze na dvě směny denně a 5 dnů v týdnu.

(140)

Vzhledem k významnému podílu fixních nákladů ve výrobě zůstalo výrobní odvětví Unie během posuzovaného období ve značné ztrátě. Navzdory tomu, že finanční výsledky se mezi rokem 2010 a obdobím přezkumného šetření zlepšily o 30 %, byly ztráty během období přezkumného šetření stále vysoké (v rozmezí mezi – 14 % a – 9 %).

(141)

Tyto významné ztráty spolu vysokým záporným peněžním tokem jsou důležitými ukazateli, které svědčí o zranitelnosti výrobního odvětví Unie.

(142)

Je třeba poznamenat, že v nařízení Rady (EU) č. 78/2013, kterým byla uložena antidumpingová opatření proti dovozu dotčeného výrobku z Ruska a Turecka, bylo konstatováno, že výrobní odvětví Unie se nachází v dramatické hospodářské situaci, v níž mu vzniká újma. V uvedeném řízení trvalo posuzované období od ledna 2008 do září 2011 a částečně se překrývá s posuzovaným obdobím v rámci současného šetření ( 14 ).

(143)

Opatření přijatá ve výše uvedeném nařízení měla podle všeho příznivý dopad, jelikož některé ukazatele újmy například výroba, využití kapacity, ziskovost, produktivita a spotřeba) naznačují pozitivní trend. Současné šetření však prokázalo, že výrobní odvětví Unie se z předchozího dumpingu plně nezotavilo.

(144)

Komise proto konstatuje, že výrobní odvětví Unie je zatím stále zranitelné a v některých ohledech zdaleka nedosahuje úrovně, kterou by bylo možné očekávat, pokud by plně překonalo účinky újmy zjištěné v rámci předchozích šetření.

(145)

V 85. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení dumpingového dovozu z dotčených zemí.

(146)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie je v současnosti zranitelné. I když v období přezkumného šetření se situace mírně zlepšila, během posuzovaného období výrobní odvětví Unie nikdy nedosáhlo zisku.

(147)

Proto by obnovení dumpingového dovozu z dotčených zemí dále zhoršilo svízelnou situaci výrobního odvětví Unie. Tento dovoz má tendenci převzít podíl výrobního odvětví Unie na trhu Unie. To by vedlo k dalšímu snížení využití kapacity výrobního odvětví Unie, což je jedním ze zásadních činitelů, jež přispívají k negativním výsledkům výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(148)

Obnovení dumpingového dovozu by vyvolalo ještě silnější cenový tlak na výrobní odvětví Unie, což by přispělo ke zhoršení finančních výsledků výrobního odvětví Unie.

(149)

Komise proto vyvozuje závěr, že zrušení opatření vůči Korejské republice a Malajsii by vedlo se vší pravděpodobností k obnovení dumpingového dovozu z těchto zemí, což by mělo za následek tlak na snižování cen výrobního odvětví Unie, objemu jeho prodeje a jeho podílu na trhu a ke zhoršení jeho hospodářské situace. Zrušení opatření vůči Korejské republice a Malajsii by proto pravděpodobně vedlo k obnovení újmy vzhledem k pravděpodobnému zhoršení již beztoho špatné hospodářské situace, v níž se výrobní odvětví Unie v současné době podle zjištění nachází.

(150)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise prošetřila, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Korejské republice a Malajsii nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zjištění zájmu Unie vyplynulo z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků a uživatelů.

(151)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(152)

V původním šetření se mělo za to, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Jelikož toto šetření je přezkumem a opatření byla zavedena již v roce 2002, analýza umožňuje posouzení případného nežádoucího nepříznivého dopadu na strany dotčené stávajícími antidumpingovými opatřeními.

(153)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti obnovení dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie opatření zachovat.

(154)

Ačkoli platná antidumpingová opatření brání dumpingovému dovozu ve vstupu na trh Unie, výrobní odvětví Unie se stále nachází v nestabilním stavu, což potvrzuje negativní vývoj některých klíčových ukazatelů újmy.

(155)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by pravděpodobný příliv značného objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí způsobil obnovení újmy. Tento příliv by pravděpodobně způsobil, kromě jiného, ztrátu podílu na trhu, pokles prodejních cen, nižší využití kapacity a celkově vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(156)

Komise tudíž uzavírá, že zachování antidumpingových opatření vůči Korejské republice a Malajsii by nebylo v rozporu se zájmem výrobního odvětví Unie.

(157)

V původním šetření bylo zjištěno, že dopad uložených opatření zřejmě nebude mít závažný nepříznivý vliv na situaci dovozců a uživatelů v Unii. Žádný z dovozců nebo uživatelů při současném šetření nespolupracoval. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by platná opatření tyto skupiny značně postihla, lze dovodit, že zachování opatření nebude mít na dovozce a uživatele v Unii žádný zásadní nepříznivý dopad.

(158)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k názoru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení prozatímních opatření na PT pocházejících z Korejské republiky a Malajsie není v zájmu Unie.

(159)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření použitelná na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Korejské republiky a Malajsie měla být zachována.

(160)

Nicméně jak dokazuje toto šetření, celková situace výrobního odvětví Unie se postupně zlepšuje a zdá se, že uložení konečných antidumpingových opatření proti dovozu téhož výrobku z Ruska a Turecka v roce 2013 (viz 5. bod odůvodnění) má další pozitivní účinek na situaci výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno v 143. bodě odůvodnění. Proto se usuzuje, že s ohledem na analýzu celkové újmy a pravděpodobný vývoj na trhu během platnosti opatření by kratší než pětileté období mohlo být dostačující k tomu, aby došlo k úplnému hospodářskému a finančnímu zotavení výrobního odvětví Unie.

(161)

Kromě toho nelze situaci výrobního odvětví Unie a analýzu újmy posuzovat pouze s ohledem na (potenciální) dovoz dotčeného výrobku z Korejské republiky a Malajsie, protože situaci výrobního odvětví Unie ovlivňuje jiný dovoz a opatření proti tomuto dovozu, zejména výše uvedená opatření proti Rusku a Turecku.

(162)

Proto se má za to, že vzhledem ke konkrétním okolnostem daného případu by se opatření neměla výjimečně prodloužit na celé pětileté období, jak stanoví základní nařízení, ale jejich platnost by měla skončit ve stejné době jako platnost konečných opatření na dovoz z Turecka a zejména z Ruska. Toto sladění doby trvání opatření by umožnilo ucelené a soudržné přezkoumání účinků možných dumpingových praktik na výrobní odvětví Unie, pokud by takový přezkum byl v budoucnu nutný.

(163)

Tato opatření, která jsou v současné době uplatňována vůči dovozu PT z Ruska a Turecka, mají skončit dne 29. ledna 2018. Konečná antidumpingová opatření proti dovozu PT pocházejících z Koreje a Malajsie by tedy měla být odpovídajícím způsobem sladěna a jejich platnost by tudíž měla skončit téhož dne.

(164)

Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo souhlasí s tím, aby navrhované datum ukončení platnosti umožnilo v budoucnosti společné přezkumné řízení, pokud by o něj bylo požádáno, a tedy i komplexní analýzu dumpingu a újmy, jež by se týkala dovozu z několika zemí. Uvedlo však, že po období přezkumného šetření výrazně vzrostl celkový dovoz dotčeného výrobku ze všech zemí, zatímco průměrná cena těchto dovozů spadla prudce dolů. Tento vývoj po skončení období přezkumného šetření prý vedl ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie a proto již neexistují podmínky pro uložení konečných antidumpingových opatření na dobu kratší než pět let.

(165)

Komise podotýká, že tento údajný vývoj po skončení období přezkumného šetření (tj. vyšší dovoz za nižší ceny) vychází z veřejně dostupných údajů Eurostatu, které zahrnují druhy výrobků, jež nejsou předmětem současného šetření. Statistiky o dovozu po skončení období přezkumného šetření, které má Komise k dispozici a které se týkají pouze dotčeného výrobku, však naznačují, že dovoz po období přezkumného šetření klesl o 10 % až 15 %, ačkoli průměrná cena tohoto dovozu klesla také (o 15 % až 20 %). Komise se domnívá, že vývoj dovozu dotčeného výrobku po období přezkumného šetření vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další doklady týkající se situace výrobního odvětví Unie, nezpůsobuje neplatnost závěrů Komise o vhodné době pro uložení konečných antidumpingových opatření (viz 160. až 163. bod odůvodnění). Toto tvrzení se proto zamítá.

(166)

Z uvedeného tedy vyplývá, že s ohledem na závěry ohledně pravděpodobného obnovení dumpingu a újmy by platná antidumpingová opatření použitelná na dovoz potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie, potvrzená nařízením Rady (ES) č. 1001/2008 naposledy pozměněným nařízením Rady (EU) č. 363/2010, měla být zachována do 29. ledna 2018.

(167)

Výbor zřízený čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko,