(EU) č. 795/2014Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28)

Publikováno:	Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16-30	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	3. července 2014	Autor předpisu:	Evropská centrální banka
Platnost od:	12. srpna 2014	Nabývá účinnosti:	12. srpna 2014
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 25. května 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (Úř. věst. L 217 23.7.2014, s. 16)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/2094 ze dne 3. listopadu 2017,	L 299	11	16.11.2017
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2021/728 ze dne 29. dubna 2021,	L 157	1	5.5.2021

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 795/2014

ze dne 3. července 2014

o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy

(ECB/2014/28)

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení vymezuje požadavky v oblasti dozoru nad systémy SIPS.

▼M2

Rada guvernérů přijme odůvodněné rozhodnutí, v němž určí platební systémy, na něž se vztahuje toto nařízení, jejich příslušné provozovatele a příslušné orgány. Tento seznam je veden na internetových stránkách ECB a po každé změně je aktualizován.

▼B

Platební systém se určí jako systém SIPS, pokud: a) je způsobilý k tomu, aby jej členský stát, jehož měnou je euro, oznámil jako systém podle směrnice 98/26/ES, nebo jeho provozovatel je usazen v eurozóně, a to i formou pobočky, jejímž prostřednictvím je systém provozován, a b) během kalendářního roku byly splněny alespoň dvě z těchto podmínek:

celková denní průměrná hodnota zpracovaných plateb v eurech je vyšší než 10 miliard EUR;

▼M1

ii)

celkový objem zpracovaných plateb v eurech představuje alespoň jeden z těchto podílů:

—

15 % celkového objemu plateb v eurech v Unii;

—

5 % celkového objemu přeshraničních plateb v eurech v Unii;

—

tržní podíl ve výši 75 % celkového objemu plateb v eurech na úrovni členského státu, jehož měnou je euro;

▼B

iii)

jeho přeshraniční činnost (tj. účastníci usazení v zemi jiné než je země provozovatele SIPS a/nebo přeshraniční propojení s jinými platebními systémy) zahrnuje pět či více zemí a představuje minimálně 33 % celkového objemu plateb v eurech zpracovaných tímto systémem SIPS;

iv)

je využíván k zúčtování ostatních infrastruktur finančního trhu.

▼M1

Proces určování platebních systémů se uskuteční jednou ročně.

▼M2

3-a.

Odchylně od odstavce 3 může Rada guvernérů na základě řádného a odůvodněného úsudku rovněž rozhodnout podle odstavce 2 o tom, že se platební systém určí jako SIPS v kterémkoli z těchto případů:

pokud by takové rozhodnutí bylo vhodné s ohledem na povahu, velikost a složitost platebního systému; povahu a význam jeho účastníků; nahraditelnost platebního systému a dostupnost jeho alternativ, jakož i vztah, vzájemnou závislost a další interakce platebního systému se širším finančním systémem;

pokud platební systém nesplňuje kritéria uvedená v odstavci 3 pouze z toho důvodu, že kritéria stanovená v odst. 3 písm. b) jsou splněna po období kratší než kalendářní rok a je pravděpodobné, že platební systém bude kritéria při následujícím přezkoumání nadále splňovat.

▼M2

3a.

Rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 2 zůstává v platnosti až do svého zrušení. Přezkoumání platebních systémů, které byly určeny jako SIPS, se provádí jednou ročně s cílem ověřit, zda tyto platební systémy i nadále splňují kritéria pro určení jako SIPS. Rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 se zruší, pokud:

se v rámci dvou po sobě následujících přezkumech zjistí, že SIPS nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3 a/nebo v odstavci 3-a, nebo

se v rámci jednoho přezkumu zjistí, že SIPS nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3 a/nebo v odstavci 3-a a provozovatel SIPS prokáže Radě guvernérů, že SIPS pravděpodobné nesplní tato kritéria před dalším přezkumem.

▼M2

3b.

Provozovatel platebního systému má právo požádat Radu guvernérů o přezkum rozhodnutí, kterým se dotčený platební systém určuje jako SIPS, a to do 30 dnů od doručení uvedeného rozhodnutí. Žádost musí obsahovat veškeré podpůrné informace a zasílá se písemně Radě guvernérů. Odůvodněné rozhodnutí, které Rada guvernérů přijme v reakci na takovou žádost, se písemně oznámí dotčenému provozovateli platebního systému. V písemném oznámení musí být tento provozovatel informován o právu na soudní přezkum v souladu se Smlouvou. Nerozhodne-li Rada guvernérů do dvou měsíců od podání žádosti, považuje se přezkum za zamítnutý.

▼M1

Provozovatelé SIPS průběžně spolupracují s příslušným orgánem a zajišťují soulad systému SIPS, který provozují, s požadavky vymezenými v článcích 3 až 21, a to i z hlediska celkové účinnosti jejich pravidel, řízení, postupů a rámců. Provozovatelé SIPS s příslušným orgánem rovněž spolupracují, aby podpořili širší cíl spočívající v podpoře plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.

▼B

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

„platebním systémem“ se rozumí formální dohoda mezi třemi či více účastníky (bez započtení možných zúčtovacích bank, ústředních protistran, clearingových institucí nebo nepřímých účastníků) s obecnými pravidly a standardizovanými postupy pro provádění převodních příkazů mezi účastníky;

„převodní příkaz“ má stejný význam jako v definici v čl. 2 písm. i) první odrážce směrnice 98/26/ES;

„systémovým rizikem“ se rozumí riziko, že nesplnění povinností, které má účastník nebo provozovatel SIPS v rámci systému SIPS, způsobí, že jiní účastníci a/nebo provozovatel SIPS nejsou schopni plnit své splatné závazky, přičemž tato situace může případně mít dopady ohrožující stabilitu finančního systému či důvěru v něj;

„provozovatelem SIPS“ se rozumí právní subjekt, který je právně odpovědný za provozování systému SIPS;

▼M2

„příslušným orgánem“ se rozumí:

národní centrální banka Eurosystému s primární odpovědností v oblasti dozoru, která je takto určena podle čl. 1 odst. 2, nebo

ve vztahu k platebnímu systému, který je systémem SIPS, jenž splňuje kritéria uvedená v čl. 1 odst. 3 bodě iii), se „příslušným orgánem“ rozumí buď:

ECB, nebo

ii)

pokud byla národní centrální bance Eurosystému svěřena primární odpovědnost v oblasti dozoru po dobu pěti nebo více let bezprostředně před přijetím rozhodnutí uvedeného v čl. 1 odst. 2, ECB i dotčená národní centrální banka;

▼B

„systémem SIPS Eurosystému“ se rozumí systém SIPS, který vlastní a provozuje centrální banka Eurosystému;

„právním rizikem“ se rozumí riziko vyplývající z použití právního či správního předpisu a které obvykle vede ke ztrátě;

„úvěrovým rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude schopna v plném rozsahu plnit své finanční závazky, když nastane jejich splatnost či kdykoli v budoucnu;

„rizikem likvidity“ se rozumí riziko, že protistrana, ať už se jedná o účastníka, či o jiný subjekt, nebude mít dostatečné finanční prostředky pro splnění svých splatných finančních závazků, i když může mít dostatečné finanční prostředky pro splnění těchto závazků v budoucnu;

10)

„operačním rizikem“ se rozumí riziko, že nedostatky v informačních systémech nebo vnitřních procesech, lidská chyba, manažerské selhání či poruchy způsobené vnějšími událostmi nebo externě zadanými službami povedou ke snížení, zhoršení či výpadku služeb, které poskytuje systém SIPS;

11)

„rizikem úschovy“ se rozumí riziko vzniku ztráty u aktiv držených v úschově v případě úpadku, nedbalosti, podvodu, špatné správy či nedostatečného vedení záznamů na straně uschovatele či dalšího uschovatele;

12)

„investičním rizikem“ se rozumí riziko ztráty, jemuž je provozovatel SIPS či účastník vystaven, pokud provozovatel SIPS investuje své vlastní zdroje či zdroje svých účastníků, např. zajištění;

13)

„tržním rizikem“ se rozumí riziko ztrát v důsledku pohybů tržních cen, a to jak v případě rozvahových, tak i podrozvahových pozic;

▼M1

14)

„systémem s odloženým netto vypořádáním“ se rozumí systém, u něhož se vypořádání v penězích centrální banky provádí v čisté výši na konci předem vymezeného cyklu vypořádání, např. na konci nebo v průběhu obchodního dne;

▼B

15)

„přeshraničním zajištěním“ se rozumí zajištění, u něhož je z hlediska země, v níž jsou aktiva přijímána jako zajištění, alespoň jedna z těchto skutečností cizí: a) měna, v níž jsou aktiva denominována, b) země, v níž se aktiva nacházejí, nebo c) země, v níž je usazen emitent;

16)

„přeshraniční platbou“ se rozumí platba mezi účastníky usazenými v různých zemích;

17)

„infrastrukturou finančního trhu“ se rozumí mnohostranný systém zúčastněných institucí včetně provozovatele systému, který je využíván k zúčtování, vypořádání či zaznamenávání plateb, cenných papírů, derivátů či jiných finančních transakcí;

▼M1

18)

„přímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který má smluvní vztah s provozovatelem SIPS, je vázán pravidly příslušného SIPS, je oprávněn do tohoto systému posílat převodní příkazy a je schopen z něj takové příkazy přijímat;

▼M1

18a)

„nepřímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který nemá přímý přístup ke službám SIPS, obvykle není přímo vázán pravidly příslušného SIPS a jehož převodní příkazy systém SIPS zúčtovává, vypořádává a zaznamenává prostřednictvím přímého účastníka. Nepřímý účastník má smluvní vztah s přímým účastníkem. Příslušnými právními subjekty mohou být pouze:

úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 ),

ii)

investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ( 2 ),

iii)

jakýkoli podnik, jehož ústředí se nachází mimo Unii a jehož funkce odpovídají funkcím úvěrové instituce nebo investičního podniku Unie ve smyslu bodu i) a ii),

iv)

veřejné orgány a podniky s veřejnou zárukou, jakož i ústřední protistrany, zúčtovatelé, clearingové instituce a provozovatelé systému ve smyslu čl. 2 písm. c), d), e) a p) směrnice 98/26/ES,

platební instituce ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ( 3 ) a instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 4 );

▼B

19)

„radou“ se rozumí správní a/nebo dozorčí rada provozovatele SIPS v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

20)

„vedením“ se rozumí členové představenstva/výkonní členové správní rady, tj. členové správní rady v monistickém systému, kteří jsou zapojeni do každodenního řízení provozovatele SIPS, a členové představenstva provozovatele SIPS v dualistickém systému;

21)

„příslušnými zúčastněnými stranami“ se rozumí účastníci, infrastruktury finančního trhu, jež mají dopad na riziko v systému SIPS, a v jednotlivých případech jiní dotčení účastníci trhu;

22)

„úvěrovou expozicí“ se rozumí částka či hodnota, u níž je dáno riziko, že ji účastník nevypořádá za úplnou hodnotu v době splatnosti či kdykoli poté;

23)

„zajištěním“ se rozumí aktivum či závazek třetí strany, jež poskytovatel zajištění používá k zajištění závazku vůči příjemci zajištění. Zajištění zahrnuje tuzemské i přeshraniční zajištění;

24)

„poskytovatelem likvidity“ se rozumí poskytovatel hotovosti podle čl. 5 odst. 3, čl. 6 odst. 5, čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 9 a čl. 8 odst. 11 nebo aktiv podle čl. 8 odst. 4 včetně účastníka SIPS nebo externí strany;

25)

„mimořádnými, ale možnými tržními podmínkami“ se rozumí komplexní soubor historických a hypotetických podmínek včetně nejvolatilnějších období, ke kterým došlo na trzích, jimž systém SIPS slouží;

26)

„určeným dnem vypořádání“ se rozumí den, který odesílatel převodního příkazu zadal do systému SIPS jako den vypořádání;

27)

„obecným podnikatelským rizikem“ se rozumí jakékoli možné zhoršení finanční pozice systému SIPS jako podniku v důsledku snížení příjmů nebo zvýšení výdajů, a to tak, že výdaje jsou vyšší než příjmy a vedou ke ztrátě, kterou je třeba účtovat vůči kapitálu;

28)

„plánem ozdravných postupů“ se rozumí plán vypracovaný provozovatelem SIPS s cílem znovuobnovit plynulé fungování systému SIPS;

29)

„plánem na řádné ukončení činnosti“ se rozumí plán, který provozovatel SIPS připravil pro řádné uzavření systému SIPS;

30)

„podstatný“ označuje riziko, závislost a/nebo změnu, jež mohou ovlivnit schopnost subjektu vykonávat či poskytovat služby dle očekávání;

31)

„příslušnými orgány“ se rozumí orgány, které mají oprávněný zájem na získání přístupu k informacím ze systému SIPS za účelem plnění požadavků vyplývajících z právních předpisů, např. orgány pro řešení problémů a orgány dohledu nad významnými účastníky;

32)

„hlavním rizikem“ se rozumí riziko, že protistrana ztratí plnou hodnotu, která je předmětem transakce, tj. riziko, že prodávající finančního aktiva neodvolatelně dodá aktivum, avšak neobdrží platbu, nebo riziko, že kupující finančního aktiva za aktivum neodvolatelně zaplatí, avšak aktivum neobdrží;

33)

„uschovatelskou bankou“ se rozumí banka, která drží a uchovává finanční aktiva třetích osob;

34)

„zúčtovací bankou“ se rozumí banka, která vede účty ve vztahu k platbám, prostřednictvím kterých dochází k plnění povinností vyplývajících z platebního systému;

35)

„nostro agentem“ se rozumí banka, kterou účastníci SIPS využívají při vypořádání;

36)

„jednostrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje pouze jeden převod peněžních prostředků v jedné měně;

37)

„dvoustrannou platbou“ se rozumí platba, která zahrnuje dva převody peněžních prostředků v různých měnách v systému vypořádání při výměně hodnot;

38)

„rizikem pozitivní korelace“ se rozumí riziko, které vzniká z expozice vůči účastníkovi či emitentovi, je-li zajištění poskytnuté tímto účastníkem či emitované tímto emitentem vysoce korelované s jeho úvěrovým rizikem;

39)

„obchodní den“ má stejný význam jako v definici v čl. 2 písm. n) směrnice 98/26/ES;

▼M1

40)

„nezávislým členem rady“ se rozumí nevýkonný člen rady, který nemá se systémem SIPS nebo provozovatelem SIPS, jejich ovládajícími akcionáři, jejich vedením ani jejich účastníky žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů, a který k nim neměl žádný takový vztah v období dvou let před svým členstvím v radě;

41)

„přidruženou společností“ se rozumí společnost, která ovládá účastníka nebo je jím ovládána nebo která je spolu s účastníkem ovládána jinou osobou. Ovládání společnosti je definováno jako a) vlastnictví, kontrola nebo držba nejméně 20 % cenných papírů společnosti, s nimiž je spojeno hlasovací právo; nebo b) konsolidace společnosti pro účely finančního výkaznictví;

42)

„nouzovou situací“ rozumí událost, případ nebo okolnost, která může mít za následek ztrátu nebo narušení operací, služeb nebo funkcí systému SIPS, včetně narušení nebo znemožnění konečného zúčtování;

43)

„finančními závazky“ se rozumí právní závazky, které v rámci systému SIPS vznikají mezi účastníky nebo mezi účastníky a provozovatelem SIPS v důsledku zadání převodních příkazů do tohoto systému;

44)

„nápravným opatřením“ se rozumí konkrétní opatření, bez ohledu na jeho formu, trvání nebo závažnost, které příslušný orgán uloží provozovateli SIPS za účelem nápravy neplnění požadavků článků 3 až 21 nebo za účelem zamezení opakování neplnění těchto požadavků.

▼M2

Článek 2a

Písemné oznámení o zahájení postupu pro určení platebního systému jako SIPS

ECB oznámí provozovateli platebního systému svůj záměr zahájit postup pro určení tohoto platebního systému jako SIPS podle článku 1. Písemné oznámení obsahuje všechny relevantní skutečnosti a právní důvody týkající se možného určení dotčeného platebního systému jako SIPS.

Článek 2b

Právo na přístup ke spisům během postupu pro určení platebního systému jako SIPS

Po obdržení písemného oznámení uvedeného v článku 2a má provozovatel platebního systému právo na přístup ke spisům, dokumentům nebo jiným podkladům ECB, které slouží jako základ pro určení tohoto platebního systému jako SIPS. Toto právo se nevztahuje na informace, které se považují za důvěrné ve vztahu k ECB, národní centrální bance nebo jiným třetím osobám, včetně jiných orgánů nebo institucí Unie.

Článek 2c

Právo na slyšení během postupu pro určení platebního systému jako SIPS

V písemném oznámení ECB podle článku 2a se stanoví lhůta, v níž může provozovatel platebního systému písemně vyjádřit jakékoli námitky, stanoviska a připomínky ke skutečnostem a právním důvodům uvedeným v písemném oznámení. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 pracovních dnů od doručení písemného oznámení provozovateli platebního systému.

ECB může poskytnout provozovateli platebního systému na jeho žádost příležitost vyjádřit své stanovisko na ústním projednání věci. Z ústního projednání věci se pořizuje písemný zápis, jejž podepíší všechny zúčastněné strany. Kopie zápisu se poskytne všem zúčastněným stranám.

Bez ohledu na odstavec 2 může ECB vydat rozhodnutí, kterým určí platební systém jako SIPS, aniž by provozovateli tohoto platebního systému poskytla příležitost vyjádřit své stanovisko, námitky nebo připomínky ke skutečnostem a právním důvodům uvedeným v písemném oznámení ECB, považuje-li se to za nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškození finančního systému.

Článek 2d

Odůvodnění rozhodnutí o určení platebního systému jako SIPS

Součástí rozhodnutí ECB, kterým se platební systém určuje jako SIPS, je odůvodnění. Odůvodnění obsahuje relevantní skutečnosti a právní důvody, na nichž je rozhodnutí ECB založeno.

Aniž je dotčen čl. 2c odst. 3, ECB založí rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku pouze na skutečnostech a právních důvodech, k nimž se mohl provozovatel platebního systému vyjádřit.

▼B

Článek 3

Právní spolehlivost

Provozovatel SIPS posoudí, zda rozhodné právo ve všech příslušných právních systémech zajišťuje vysoký stupeň jistoty a podporuje všechny podstatné aspekty činnosti systému SIPS.

Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy pro systém SIPS a uzavře smlouvy, které jsou jednoznačné a v souladu s rozhodným právem ve všech příslušných právních systémech.

Provozovatel SIPS musí být schopen jednoznačně a srozumitelně informovat příslušný orgán, účastníky, případně klienty účastníků o rozhodném právu, pravidlech, postupech a smlouvách k provozování systému SIPS.

Provozovatel SIPS přijme opatření k zajištění toho, aby jeho pravidla, postupy a smlouvy byly vynutitelné ve všech příslušných právních systémech a aby opatření, jež přijme na základě těchto pravidel, postupů a smluv, nebyla neplatná a aby nebyla zrušena či pozastavena.

Provozovatel SIPS, který vyvíjí činnost ve více než jednom právním systému, identifikuje a snižuje rizika vyplývající z možné kolize práv.

Provozovatel SIPS vyvine nejvyšší úsilí k zajištění toho, aby systém SIPS byl označen ve smyslu směrnice 98/26/ES.

Článek 4

Správa a řízení

Provozovatel SIPS do svých dokumentů zahrne cíle, které kladou vysoký důraz na bezpečnost a účinnost systému SIPS. Tyto cíle výslovně podporují finanční stabilitu a jiná relevantní hlediska veřejného zájmu, zejména existenci otevřených a účinných finančních trhů.

▼M1

Provozovatel SIPS do svých dokumentů zahrne účinná ujednání v oblasti správy a řízení, která jednoznačně a přímo rozdělují úkoly a odpovědnost. Tato ujednání zpřístupní příslušnému orgánu, vlastníkům a účastníkům. Provozovatel SIPS zpřístupní zkrácenou verzi těchto ujednání veřejnosti.

▼B

Jednoznačně se vymezí úkoly a odpovědnost rady. Mezi úkoly a odpovědnost rady patří všechny tyto činnosti:

zavedení jednoznačných strategických cílů pro systém SIPS;

zavedení postupů pro fungování systému SIPS ve formě dokumentů včetně postupů pro zjišťování, řešení a zvládnutí střetu zájmů členů rady;

zajištění účinného výběru, sledování, případně odvolání členů vedení s výjimkou systému SIPS Eurosystému;

zavedení vhodných postupů odměňování, které jsou v souladu s osvědčenými postupy a které se zakládají na dlouhodobých výsledcích, s výjimkou systému SIPS Eurosystému.

S výjimkou systému SIPS Eurosystému rada nejméně jednou ročně přezkoumá svou celkovou činnost a činnost jednotlivých členů rady.

▼M1

Složení rady je takové, aby byla zajištěna důvěryhodnost a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – vhodná kombinace technických dovedností, znalostí a zkušeností týkajících se systému SIPS a finančního trhu obecně, což radě umožní, aby plnila své úkoly a povinnosti. Složení též zohledňuje rozdělení působnosti na základě vnitrostátních právních předpisů. S výjimkou systému SIPS Eurosystému a umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, zahrnuje rada i členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady včetně alespoň jednoho nezávislého člena rady.

▼B

Jednoznačně se vymezí úkoly, odpovědnost a hierarchie vedení. Složení je takové, aby byla zajištěna důvěryhodnost a vhodná kombinace technických dovedností, znalostí a zkušeností systému SIPS a finančního trhu obecně, což vedení umožní, aby plnilo své povinnosti v oblasti provozování a řízení rizik provozovatele SIPS. Mezi povinnosti, které vedení plní s usměrněním ze strany rady, patří všechny tyto činnosti:

aby činnost provozovatele SIPS byla v souladu s cíli, strategií a tolerancí rizik;

aby vnitřní kontroly a související postupy byly vhodně nastaveny, prováděny a aby byl nad nimi vykonáván vhodný dohled s cílem podporovat cíle provozovatele SIPS;

aby vnitřní kontroly a související postupy podléhaly pravidelnému přezkumu a zkouškám ze strany útvarů pro řízení rizik a interní audit, které disponují dostatečným počtem dobře vyškolených zaměstnanců.;

aktivní účast v procesu kontroly rizik;

aby rámci pro řízení rizik systému SIPS byly alokovány dostatečné zdroje.

Rada zavede rámec pro řízení rizik ve formě dokumentace a vykonává nad ním dohled; tento rámec:

zahrnuje zásady provozovatele SIPS týkající se tolerance rizik;

přidělí povinnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkající se rizik;

řeší rozhodování v době krize a v nouzových situacích;

řeší funkce vnitřní kontroly.

▼M1

Rada zajistí, aby existovaly tři jasné a účinné linie ochrany (operace, řízení rizik a interní audit), které jsou vzájemně odděleny a mají dostatečnou pravomoc, nezávislost, zdroje a přístup k radě.

▼M1

7a.

Rada schvaluje rozhodnutí, která mají významný vliv na rizikový profil systému SIPS, a klíčové dokumenty týkající se rizika, jimiž se řídí operace systému SIPS. Rada minimálně schvaluje a každoročně přezkoumává rámec pro komplexní řízení rizik uvedený v čl. 5 odst. 1, rámec operačního rizika a související plán zachování provozu uvedené v čl. 15 odst. 1 a čl. 15 odst. 5, plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti uvedené v čl. 5 odst. 4 a kapitálový plán uvedený v čl. 13 odst. 6, rámce týkající se úvěrového rizika a rizika likvidity uvedené v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1, rámec pro zajištění, kterým se řídí řízení rizik podle článku 7, investiční strategii systému SIPS uvedenou v čl. 14 odst. 4 a rámec pro kybernetickou odolnost uvedený v čl. 15 odst. 4a).

▼B

Rada zajistí, aby zásadní rozhodnutí, která mají dopad na technické a funkční uspořádání systému SIPS, jeho pravidla a celkovou strategii (zejména pokud jde o výběr systému zúčtování a vypořádání), provozní strukturu, rozsah zúčtovávaných či vypořádávaných produktů a použití technologie a postupů, vhodně odrážely oprávněné zájmy příslušných zúčastněných stran systému SIPS. Příslušné zúčastněné strany, případně veřejnost budou v přiměřeném předstihu konzultovány k těmto rozhodnutím.

Článek 5

Rámec pro komplexní řízení rizik

Provozovatel SIPS zavede a udržuje spolehlivý rámec pro řízení rizik s cílem komplexně identifikovat, měřit, sledovat a řídit veškerá rizika, která vznikají na straně systému SIPS či která systém SIPS nese. Rámec pro řízení rizik přezkoumává provozovatel SIPS nejméně jednou ročně. Rámec pro řízení rizik:

zahrnuje zásady provozovatele SIPS týkající se tolerance rizik a vhodné nástroje pro řízení rizik;

přidělí povinnosti a odpovědnost za rozhodnutí týkající se rizik;

řeší rozhodování v nouzových situacích týkajících se systému SIPS včetně vývoje na finančních trzích, které případně mají nepříznivý dopad na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v členském státě, jehož měnou je euro, v němž je usazen provozovatel SIPS nebo jeden z účastníků.

Provozovatel SIPS motivuje účastníky, případně jejich klienty, aby řídili a omezili rizika, jež tyto subjekty představují pro systém SIPS a jež pro tyto subjekty z tohoto systému vyplývají. Pokud se týká účastníků, zahrnují tyto pobídky účinný, přiměřený a odstrašující režim finančních pokut či opatření ke sdílení ztrát či obojí.

Provozovatel SIPS nejméně jednou ročně přezkoumá podstatná rizika, jež pro systém SIPS v důsledku vzájemné závislosti vyplývají od jiných subjektů a jež tento systém představuje pro jiné subjekty, a to včetně infrastruktur finančního trhu, zúčtovacích bank, poskytovatelů likvidity a poskytovatelů služeb. Provozovatel SIPS vyvine nástroje pro řízení rizik, které jsou spolehlivé a přiměřené ve vztahu k zjištěné výši rizika.

▼M1

Provozovatel SIPS vymezí kritické operace a služby systému SIPS. Provozovatel SIPS identifikuje konkrétní scénáře, které mu mohou znemožnit poskytovat tyto kritické operace a služby jako trvajícímu podniku, a posoudí účinnost všech možností ozdravení a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádného ukončení činnosti. Provozovatel SIPS kritické operace a služby systému SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá. Na základě tohotoposouzení připraví provozovatel SIPS funkční plán na ozdravení a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádné ukončení činnosti systému SIPS. Plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti obsahují mimo jiné podstatné shrnutí klíčových strategií ozdravných postupů a řádného ukončení činnosti, opětovné vymezení kritických operací a služeb systému SIPS a popis opatření, která jsou zapotřebí k provedení klíčových strategií. Provozovatel SIPS případně poskytne příslušným orgánům informace nezbytné pro účely plánování řešení krize.

Článek 6

Úvěrové riziko

Provozovatel SIPS zavede spolehlivý rámec pro měření, sledování a řízení svých úvěrových expozic vůči účastníkům a úvěrových expozic mezi účastníky, které vznikají z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS.

Provozovatel SIPS identifikuje veškeré zdroje úvěrového rizika. Měření a sledování úvěrových expozic se provádí v průběhu dne za použití včasných informací a vhodných nástrojů pro řízení rizik.

2a.

Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby

finanční závazky vznikly nejpozději v okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic, k nimž má přístup každý účastník, a

nejpozději v okamžiku podle písmene a) byly k dispozici dostatečné zdroje ke krytí výsledných úvěrových expozic v souladu s odstavci 3 a 4.

Provozovatel SIPS (včetně provozovatele, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním se zárukou vypořádání), kterému během operací systému SIPS vznikne úvěrová expozice vůči jeho účastníkům, pokryje své úvěrové expozice vůči jednotlivým účastníkům pomocí zajištění, záručních fondů, kapitálu (po odečtení částky určené k pokrytí obecného podnikatelského rizika) nebo jiných srovnatelných finančních zdrojů.

Provozovatel SIPS, včetně provozovatele, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním bez záruky vypořádání, jehož účastníci mají úvěrové expozice z důvodu důsledku platebních, zúčtovacích nebo vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, zavede pravidla či smluvní ujednání s těmito účastníky. Pravidla či smluvní ujednání zajistí, aby účastníci poskytli dostatečné zdroje ve smyslu odstavce 3 k pokrytí úvěrových expozic, které vznikly z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, ve vztahu k dvěma účastníkům, kteří spolu se svými přidruženými společnostmi mají největší celkovou úvěrovou expozici.

Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy k řešení ztrát, které přímo vznikly z důvodu selhání jednoho či více účastníků, pokud se týká plnění jejich povinností vůči systému SIPS. Tato pravidla a postupy řeší rozdělení případných nekrytých ztrát včetně splacení peněžních prostředků, které si provozovatel SIPS případně půjčí od poskytovatelů likvidity. Zahrnují pravidla a postupy provozovatele SIPS týkající se doplnění finančních zdrojů, které systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 3 a 4.

▼B

Článek 7

Zajištění

Provozovatel SIPS přijme jako zajištění pouze tato aktiva: a) hotovost a b) aktiva s nízkým úvěrovým a tržním rizikem a rizikem likvidity, tj. aktiva, u kterých může provozovatel SIPS příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázat, že splňují všechny tyto podmínky:

byla vydána emitentem s nízkým úvěrovým rizikem;

ii)

jsou volně převoditelná bez jakéhokoli právního omezení či nároků třetích osob;

iii)

jsou denominována v měně, jejíž rizika jsou řízena provozovatelem SIPS;

iv)

mají spolehlivé údaje o ceně, jež jsou pravidelně zveřejňovány;

nejsou jinak vystavena podstatnému riziku pozitivní korelace;

vi)

nejsou vydána účastníkem, který poskytuje zajištění, ani subjektem, který je součástí stejné skupiny jako účastník, s výjimkou krytých dluhopisů a pouze pokud jsou aktiva v souboru zajišťovacích aktiv vhodně oddělena v rámci spolehlivého právního rámce a pokud splňují požadavky vymezené v bodech i) až v).

Při provádění interního posouzení podle bodů i) až vi) provozovatel SIPS vymezí, zdokumentuje a použije objektivní metodiku.

Provozovatel SIPS zavede a provede zásady a postupy ke sledování úvěrové kvality, tržní likvidity a cenové volatility všech aktiv přijatých jako zajištění. Provozovatel SIPS pravidelně, a to nejméně jednou ročně, sleduje přiměřenost svých zásad a postupů oceňování. Tento přezkum provede rovněž při každé podstatné změně, která má vliv na expozici systému SIPS vůči rizikům. Provozovatel SIPS provede ocenění zajištění podle tržní hodnoty nejméně jednou denně.

Provozovatel SIPS zavede stabilní a konzervativní srážky a nejméně jednou ročně je prověří a zohlední stresové tržní podmínky. Postupy pro uplatňování srážek nejméně jednou ročně ověřují zaměstnanci, kteří nevytvářejí a nepoužívají postupy pro uplatňování srážek.

Provozovatel SIPS přijme opatření s cílem předejít koncentrované držbě určitých aktiv, pokud by to podstatně ovlivnilo schopnost rychle tato aktiva likvidovat bez podstatného nepříznivého dopadu na jejich cenu.

Provozovatel SIPS, který přijímá přeshraniční zajištění, identifikuje a zmírňuje rizika spojená s jeho přeshraničním používáním a zajistí, aby přeshraniční zajištění mohlo být používáno včas.

Provozovatel SIPS používá účinný a provozně flexibilní systém pro řízení zajištění.

Odstavec 1 se nevztahuje na SIPS Eurosystému.

▼M1

Článek 8

Riziko likvidity

Provozovatel SIPS zavede komplexní rámec pro řízení rizik likvidity, jež představují účastníci systému SIPS, zúčtovací banky, nostro agenti, uschovatelské banky, poskytovatelé likvidity a jiné příslušné subjekty. Provozovatel SIPS poskytne účastníkům vhodné nástroje pro účinné řízení jejich likvidity a sleduje a usnadňuje plynulý tok likvidity v rámci systému.

Provozovatel SIPS zavede provozní a analytické nástroje, které umožňují průběžně a včas identifikovat, měřit a sledovat zúčtovací a peněžní toky včetně používání vnitrodenní likvidity.

2a.

Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby

finanční závazky vznikly nejpozději v okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic, k nimž má přístup každý účastník, a

nejpozději v okamžiku podle písmene a) byly k dispozici dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavci 3 až 6.

Provozovatel SIPS od okamžiku vzniku finančních závazků vždy má nebo zajistí, aby účastníci od tohoto okamžiku vždy měli dostatečné likvidní zdroje ve všech měnách, s nimiž pracuje, aby bylo možné provést zúčtování platebních závazků ve stejný den v celé řadě možných stresových scénářů. Je-li to vhodné, zahrnuje takové zúčtování vnitrodenní či vícedenní zúčtování. Stresové scénáře zahrnují: a) selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek, za mimořádných, ale možných tržních podmínek; a b) jiné scénáře podle odstavce 11.

Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, s cílem umožnit včasné zúčtování finančních závazků v případě selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek ve smyslu odst. 3 písm. a), a to jedním z těchto způsobů:

v hotovosti u Eurosystému, nebo

ve formě způsobilého zajištění ve smyslu rámce Eurosystému pro zajištění, který je vymezen v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) ( 5 ) a obecných zásadách Evropské centrální banky ECB/2014/31 ( 6 ), za předpokladu, že provozovatel SIPS je schopen prokázat, že toto zajištění je ihned k dispozici a převoditelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.

Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dodatečné likvidní zdroje v souladu s odst. 3 písm. b), a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 4, nebo u důvěryhodné obchodní banky ve formě jednoho či více těchto nástrojů:

závazné úvěrové linky;

závazné devizové swapy;

závazné repo obchody;

aktiva v souladu s požadavky čl. 7 odst. 1, která jsou v držení uschovatele;

investice.

Všechny tyto nástroje musí umožnit, aby hotovost byla k dispozici v čase, který umožní dokončit zúčtování ve stejný den. Provozovatel SIPS musí být zejména schopen prokázat, že nepeněžní nástroje jsou ihned k dispozici a směnitelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.

Provozovatel SIPS bude připraven na to, aby příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázal, že daná obchodní banka je důvěryhodná.

Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování dvoustranných plateb nebo jednostranných plateb v měnách jiných než euro, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 5.

Pokud provozovatel SIPS doplní zdroje uvedené v odstavci 3 jinými aktivy, jsou tato aktiva po selhání pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění (např. pro úvěrové linky, swapy nebo repo operace) v jednotlivém případě, i když to nelze spolehlivě předem sjednat či zaručit za mimořádných, ale možných tržních podmínek. Pokud účastník doplní zdroje uvedené v odstavci 3 jinými aktivy, provozovatel SIPS zajistí, aby tato jiná aktiva splňovala požadavky uvedené v první větě tohoto odstavce. Předpokládá se, že aktiva jsou pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění, pokud provozovatel SIPS zohlednil pravidla a postupy příslušné centrální banky týkající se způsobilosti zajištění.

Provozovatel SIPS nepředpokládá, že bude k dispozici nouzový úvěr od centrální banky.

Provozovatel SIPS provede hloubkovou kontrolu s cílem ověřit, že každý poskytovatel likvidních zdrojů systému SIPS ve smyslu odstavce 3: a) má dostatečné a aktuální informace k pochopení a řízení svých rizik likvidity spojených s poskytováním hotovosti nebo aktiv a b) je schopen poskytnout požadovanou hotovost nebo aktiva. Provozovatel SIPS nejméně jednou ročně přezkoumá, jak plní svou povinnost provádět hloubkovou kontrolu. Jako poskytovatele likvidity lze akceptovat pouze subjekty, které mají přístup k úvěru od emisní centrální banky. Provozovatel SIPS pravidelně testuje postupy pro přístup k likvidním zdrojům systému SIPS.

10.

Je-li to možné, provozovatel SIPS, který má přístup k účtům, platebním službám nebo službám v oblasti cenných papírů, jež jsou poskytovány centrální bankou, těchto služeb využívá.

11.

Provozovatel SIPS pomocí důkladných zátěžových testů určuje objem likvidních zdrojů potřebný ke splnění požadavků podle odstavců 3 a 4 a pravidelně prověřuje, zda jsou tyto zdroje dostatečné. Při provádění zátěžových testů vezme provozovatel SIPS v úvahu různé relevantní scénáře, včetně selhání jednoho či více účastníků v tentýž den a během dvou či více po sobě jdoucích dnů.

U těchto scénářů se zohlední koncepce a provoz systému SIPS a prověří se všechny subjekty, které by mohly představovat podstatné riziko likvidity pro systém SIPS, a to včetně zúčtovacích bank, nostro agentů, uschovatelských bank, poskytovatelů likvidity a propojených infrastruktur finančního trhu. Je-li to vhodné, pokryjí tyto scénáře období více dnů.

12.

Provozovatel SIPS ve formě dokumentu uvede důvody pro držbu hotovosti a jiných aktiv držených provozovatelem SIPS nebo účastníky a zavede vhodná opatření pro jejich správu a řízení. Zavede jednoznačné postupy pro ohlašování výsledků svých zátěžových testů radě a tyto výsledky použije k hodnocení vhodnosti svého rámce pro řízení rizika likvidity a k provedení úprav tohoto rámce.

13.

Provozovatel SIPS zavede jednoznačná pravidla a postupy, jež umožní, aby systém SIPS po selhání jednoho či více účastníků tohoto systému SIPS prováděl zúčtování finančních závazků ve stejný den, popřípadě jejich včasné vnitrodenní a vícedenní zúčtování. Tato pravidla a postupy:

řeší nepředvídaný a případně nekrytý nedostatek likvidity;

mají za cíl zamezit zrušení, odvolání či zpoždění zúčtování finančních závazků ve stejný den;

uvádějí, jak doplnit hotovost a ostatní aktiva, která systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 3 až 5.

▼B

Článek 9

Konečné zúčtování

Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy, které umožní, aby ke konečnému zúčtování docházelo nejpozději na konci určeného dne zúčtování.

Článek 10

Zúčtování v penězích

▼M1

Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, zajistí, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování plateb pro jiné systémy SIPS, vynakládá úsilí, aby těmto jiným systémům SIPS umožnil zúčtování i v nouzových situacích.

▼B

Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování dvoustranných plateb nebo jednostranných plateb v měnách jiných než euro, zajistí, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky, je-li to proveditelné a jsou-li k dispozici.

Nejsou-li použity peníze centrální banky, provozovatel SIPS zajistí, aby k zúčtování v penězích docházelo za použití zúčtovacích aktiv s malým nebo žádným úvěrovým rizikem či rizikem likvidity.

Dochází-li k zúčtování v penězích obchodní banky, provozovatel SIPS sleduje, řídí a omezuje úvěrové riziko a riziko likvidity, jež vznikají z důvodu zapojení obchodních zúčtovacích bank. Provozovatel SIPS pro své zúčtovací banky zejména zavede přísná kritéria, která mimo jiné zohlední regulaci zúčtovacích bank, dohled nad nimi, jejich důvěryhodnost, kapitalizaci, přístup k likviditě a provozní spolehlivost, a dodržování těchto kritérií sleduje. Provozovatel SIPS rovněž sleduje a řídí koncentraci úvěrové expozice a expozice likvidity vůči obchodním zúčtovacím bankám systému SIPS.

Pokud provozovatel SIPS provádí zúčtování v penězích ve svém účetnictví, minimalizuje a přísně kontroluje své úvěrové riziko a riziko likvidity.

Dochází-li k zúčtování v penězích obchodní banky, stanoví právní ujednání mezi provozovatelem SIPS a obchodní zúčtovací bankou jednoznačně:

kdy se očekává, že dojde k převodům v účetnictví jednotlivých zúčtovacích bank;

že jakmile k převodům dojde, jsou konečné;

že obdržené peněžní prostředky budou převoditelné, jakmile to bude možné, nejpozději však do konce dne.

Článek 11

Placení proti placení

Provozovatel SIPS, který používá mechanismus placení proti placení, eliminuje hlavní riziko tím, že zajistí, aby ke konečnému zúčtování jednoho závazku docházelo pouze tehdy, pokud dochází i ke konečnému zúčtování spojeného závazku. Tímto pravidlem je třeba se řídit bez ohledu na to, zda k zúčtování dochází v hrubé či čisté výši a kdy nastává neodvolatelnost.

Článek 12

Pravidla a postupy v případě selhání účastníka

Provozovatel SIPS v pravidlech a postupech pro systém SIPS zavede definici selhání účastníka, která obsahuje alespoň situaci, kdy účastník není schopen plnit své splatné finanční závazky mimo jiné z provozních důvodů, v důsledku neplnění smlouvy nebo zahájení úpadkového řízení vůči účastníkovi. Provozovatel SIPS rozlišuje mezi automatickým selháním a selháním na základě uvážení. V případě selhání na základě uvážení provozovatel SIPS upřesní, kterému subjektu je dána možnost uvážení. Tuto definici nejméně jednou ročně přezkoumává.

Provozovatel SIPS má pravidla a postupy pro případ selhání, jež mu umožňují pokračovat v plnění svých závazků v případě selhání účastníka a jež řeší doplnění zdrojů po selhání. Pravidla a postupy vymezují minimálně všechny tyto skutečnosti:

opatření, která může provozovatel SIPS přijmout, dojde-li k selhání;

zda se jedná o opatření automatická nebo na základě uvážení a způsob, jak lze uvážení vykonat;

možné změny běžných zúčtovacích postupů provozovatele SIPS s cílem zajistit včasné zúčtování;

správu plateb v různých fázích zpracování;

možné pořadí přijímaných opatření;

úlohu, povinnosti a odpovědnost příslušných stran včetně účastníků, u nichž nedošlo k selhání;

jiné mechanismy, které mají být aktivovány s cílem omezit dopad selhání.

Provozovatel SIPS je připraven k provedení pravidel a postupů pro případ selhání včetně všech vhodných postupů na základě uvážení, které jsou zakotveny v těchto pravidlech. Provozovatel SIPS mimo jiné zajistí, že: a) má provozní kapacitu včetně dostatečného počtu dobře školených zaměstnanců k včasnému provedení postupů vymezených v odstavci 2; a b) pravidla a postupy systému SIPS řeší potřebu v oblasti dokumentace, informací a komunikace a je-li zapojena více než jedna infrastruktura finančního trhu nebo orgán, koordinaci.

Provozovatel SIPS zveřejní klíčové aspekty pravidel a postupů vymezených v odstavci 2 včetně minimálně všech těchto skutečností:

okolností, za nichž budou přijata opatření;

toho, kdo opatření přijímá;

rozsahu opatření, která jsou přijímána;

mechanismů pro řešení závazků provozovatele SIPS vůči účastníkům, u nichž nedošlo k selhání.

Provozovatel SIPS testuje a přezkoumává pravidla a postupy systému SIPS vymezené v odstavci 2 nejméně jednou ročně nebo po jakékoli podstatné změně systému SIPS, která má vliv na tato pravidla a postupy. Provozovatel SIPS do tohoto testování a přezkumu zapojí účastníky SIPS a příslušné zúčastněné strany.

▼M1

Článek 13

Obecné podnikatelské riziko

Provozovatel SIPS zavede spolehlivé systémy řízení a kontroly s cílem identifikovat, sledovat a řídit obecné riziko podnikání včetně ztrát v důsledku špatného provádění obchodní strategie, záporných hotovostních toků nebo nečekaných a nadměrně vysokých provozních výdajů.

Provozovatel SIPS udržuje funkční plán ozdravných postupů a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – plán na řádné ukončení činnosti, jak požaduje čl. 5 odst. 4.

Provozovatel SIPS určí na základě svého profilu obecného podnikatelského rizika a času, který je třeba k ozdravení nebo řádnému ukončení jeho kritických operací a služeb, objem aktiv potřebný k provedení plánů uvedených v odstavci 2. Hodnota těchto aktiv nesmí být nižší než hodnota, kterou představují běžné provozní výdaje za šest měsíců.

Ke krytí objemu uvedeného v odstavci 3 drží provozovatel SIPS likvidní čistá aktiva, která jsou financována z kapitálu, např. kmenových akcií, zveřejněných fondů nebo jiného nerozděleného zisku, aby mohl i nadále pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik. Tato aktiva doplňují zdroje držené za účelem pokrytí selhání účastníka nebo jiných rizik uvedených v článcích 6 a 8. Lze zahrnout i kapitál držený podle mezinárodních kapitálových standardů založených na riziku s cílem zamezit zdvojení kapitálových požadavků.

Aktiva uvedená v odstavci 4, která jsou držena za účelem pokrytí obecného podnikatelského rizika, musí být dostatečně likvidní a kvalitní, aby byla včas k dispozici, a musí být oddělena od aktiv provozovatele SIPS používaných pro každodenní operace. Provozovatel SIPS musí být schopen aktiva držená za účelem pokrytí obecného podnikatelského rizika realizovat s malým nepříznivým dopadem na cenu (případně bez tohoto dopadu), aby mohl pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik v případě, že u něj dojde k obecným ztrátám z podnikání.

Provozovatel SIPS zavede funkční kapitálový plán pro získání dodatečného kapitálu, pokud se jeho kapitál sníží na úroveň blízkou hodnotě uvedené v odstavci 3 nebo pod tuto hodnotu.

Odstavce 3 až 6 neplatí pro systém SIPS Eurosystému.

▼B

Článek 14

Riziko úschovy a investiční riziko

Provozovatel SIPS drží svá vlastní aktiva a aktiva účastníků u subjektů, které podléhají dohledu a regulaci (dále jen „uschovatelé“), jež mají účetní postupy, postupy při úschově a vnitřní kontroly, které plně chrání tato aktiva vůči riziku ztráty v případě úpadku, nedbalosti, podvodu, špatné správy nebo nedostatečného vedení záznamů na straně uschovatele nebo dalšího uschovatele.

Provozovatel SIPS musí mít včas přístup ke svým aktivům a k aktivům poskytnutým účastníky.

Provozovatel SIPS hodnotí své expozice vůči uschovatelským bankám a těmto expozicím rozumí s ohledem na úplný rozsah svých vztahů s každou z těchto bank.

Provozovatel SIPS zavede investiční strategii, která je v souladu s celkovou strategií pro řízení rizik a je plně zpřístupněna účastníkům. Investiční strategii přezkoumá nejméně jednou ročně.

Investice provozovatele SIPS v rámci jeho investiční strategie jsou zajištěny vysoce kvalitními dlužníky nebo se jedná o pohledávky za takovými dlužníky. Provozovatel SIPS vymezí kritéria pro vysoce kvalitní dlužníky. Investice jsou investicemi do nástrojů s minimálním úvěrovým a tržním rizikem a rizikem likvidity.

Odstavce 3 až 5 neplatí pro systém SIPS Eurosystému.

Článek 15

Operační riziko

Provozovatel SIPS zavede spolehlivý rámec s vhodnými systémy, postupy, přístupy a kontrolami s cílem identifikovat, sledovat a řídit provozní riziko.

▼M1

1a.

Provozovatel SIPS pravidelně a po významných změnách přezkoumává, reviduje a testuje systémy, provozní zásady, postupy a kontrolní mechanismy.

▼B

Provozovatel SIPS zavede cíle týkající se úrovně služeb a provozní spolehlivosti, jakož i postupy k dosažení těchto cílů. Tyto cíle a postupy nejméně jednou ročně přezkoumá.

Provozovatel SIPS zajistí, aby systém SIPS měl vždy rozšiřitelnou kapacitu, aby se dokázal vypořádat se zvýšením objemů plateb, k němuž dojde v důsledku stresových událostí, a aby mohl dosahovat svých cílů týkajících se úrovně služeb.

Provozovatel SIPS zavede komplexní přístupy v oblasti fyzické bezpečnosti a bezpečnosti informací, které umožní v dostatečné míře identifikovat, hodnotit a řešit veškeré možné zranitelnosti a hrozby. Tyto přístupy alespoň jednou ročně přezkoumá.

▼M1

4a.

Provozovatel SIPS zavede účinný rámec pro kybernetickou odolnost, jenž zahrnuje vhodná opatření v oblasti řízení kybernetického rizika. Provozovatel SIPS určí své kritické operace a podpůrná aktiva a má k dispozici vhodná opatření, jejichž cílem je chránit tyto operace a tato aktiva před kybernetickými útoky, odhalovat takové útoky, reagovat na ně a překonat následky těchto útoků. Tato opatření jsou pravidelně testována. Provozovatel SIPS zajistí, aby jeho informovanost o situaci v oblasti kybernetických hrozeb byla na náležité úrovni. Provozovatel SIPS zajistí, aby existoval proces trvalého vzdělávání a rozvoje, který mu umožní v případě potřeby včas přizpůsobit rámec pro kybernetickou odolnost dynamické povaze kybernetických rizik.

▼B

Provozovatel SIPS zavede plán zachování provozu, který řeší výskyt událostí, které představují významné riziko spočívající v přerušení provozu systému SIPS. Plán obsahuje využití jiného místa a je koncipován tak, aby bylo zajištěno, že kritické informační technologické systémy jsou schopny obnovit provoz do dvou hodin po výskytu těchto událostí. Plán je koncipován tak, aby systém SIPS byl vždy schopen provést zúčtování všech splatných plateb do konce obchodního dne, kdy došlo k výskytu poruchy. Provozovatel SIPS plán nejméně jednou ročně testuje a přezkoumá.

Provozovatel SIPS určí rozhodné účastníky na základě objemů a hodnot plateb a na základě jejich možného vlivu na ostatní účastníky a systém SIPS jako celek v případě významného provozního problému na straně těchto účastníků.

Provozovatel SIPS identifikuje, sleduje a řídí rizika, která mohou rozhodní účastníci, jiné infrastruktury finančního trhu a poskytovatelé služeb a infrastruktur představovat pro operace systému SIPS.

▼M1

Článek 16

Kritéria pro přístup a účast

Provozovatel SIPS zavede a zveřejní nediskriminační kritéria pro přístup ke službám systému SIPS a účast na těchto službách pro přímé, případně nepřímé účastníky a pro jiné infrastruktury finančního trhu. Tato kritéria alespoň jednou ročně přezkoumá.

Kritéria pro přístup a účast uvedená v odstavci 1 musí být odůvodněna z hlediska bezpečnosti a účinnosti systému SIPS a trhů, kterým slouží, a přizpůsobena a nastavena přiměřeně specifickým rizikům systému SIPS. V souladu se zásadou proporcionality stanoví provozovatel SIPS požadavky, které omezují přístup v co nejmenším možném rozsahu. Pokud provozovatel SIPS odepře žádajícímu subjektu přístup, písemně tento postup na základě komplexní analýzy rizik odůvodní.

Provozovatel SIPS průběžně monitoruje to, jak účastníci splňují kritéria pro přístup a účast v systému SIPS. Zavede nediskriminační postupy k řešení pozastavení nebo řádného ukončení práva účastníka na účast v případech, kdy účastník tato kritéria nesplňuje, a zveřejní klíčové aspekty těchto postupů. Tyto postupy nejméně jednou ročně přezkoumá.

▼B

Článek 17

Systém zprostředkované účasti

▼M1

Pro účely řízení rizik provozovatel SIPS zajistí, aby mu pravidla, postupy a smluvní ujednání systému SIPS umožňovala shromažďovat informace o nepřímé účasti s cílem identifikovat, sledovat a řídit všechna podstatná rizika, která pro systém SIPS z účasti vyplývají. Tyto informace zahrnují přinejmenším tyto skutečnosti:

činnost, kterou přímí účastníci provádějí svým jménem a jménem nepřímých účastníků v poměru k činnosti na úrovni systému;

počet nepřímých účastníků, kteří provádějí zúčtování prostřednictvím jednotlivých přímých účastníků;

objem a hodnotu plateb v systému SIPS, které pocházejí od jednotlivých nepřímých účastníků;

objem a hodnotu plateb uvedených v písmeni c) v poměru k objemu či hodnotě plateb přímého účastníka, jehož prostřednictvím má nepřímý účastník přístup do systému SIPS.

Provozovatel SIPS identifikuje podstatnou závislost mezi přímými a nepřímými účastníky, která může mít vliv na systém SIPS, přičemž zohlední informace uvedené v odstavci 1.

▼B

S cílem řídit uvedená rizika identifikuje provozovatel SIPS nepřímé účastníky, kteří představují podstatné riziko pro systém SIPS a přímé účastníky, jejichž prostřednictvím mají přístup do systému SIPS.

Provozovatel SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá rizika, která vyplývají ze systému zprostředkované účasti. S cílem zajistit řádné řízení rizik přijme v případě potřeby opatření ke zmírnění těchto rizik.

Článek 18

Účinnost a efektivita

Provozovatel SIPS zavede postup ke zjišťování a plnění potřeb trhů, jimž systém SIPS slouží, zejména pokud se týká:

výběru systému zúčtování a vypořádání;

provozní struktury;

rozsahu produktů, které jsou předmětem zúčtování nebo vypořádání;

použití technologie a postupů.

Provozovatel SIPS má jednoznačně vymezené cíle, které jsou měřitelné a dosažitelné, např. v oblasti minimální úrovně služeb, očekávání v oblasti řízení rizik a obchodních priorit.

Provozovatel SIPS zavede mechanismy pro pravidelný (alespoň jednou ročně) přezkum požadavků vymezených v odstavcích 1 a 2.

Článek 19

Postupy a standardy v oblasti komunikace

S cílem umožnit účinné provádění plateb, zúčtování, vypořádání a záznamů používá provozovatel SIPS příslušné mezinárodně uznávané postupy a standardy v oblasti komunikace, případně se těmto postupům a standardům přizpůsobí.

Článek 20

Zveřejnění pravidel, klíčových postupů a tržních údajů

Provozovatel SIPS přijme jednoznačná a komplexní pravidla a postupy, která v celém rozsahu zpřístupní účastníkům. Příslušná pravidla a klíčové postupy budou rovněž zveřejněny.

Provozovatel SIPS zveřejní jednoznačný popis koncepce a operací systému, jakož i práva a povinnosti provozovatele SIPS a účastníků, aby účastníci mohli posoudit rizika, kterým by byli při účasti v systému SIPS vystaveni.

Provozovatel SIPS poskytne veškerou nezbytnou a přiměřenou dokumentaci a školení, aby účastníkům umožnil pochopit pravidla a postupy systému SIPS, jakož i rizika, kterým při účasti v systému SIPS čelí.

Provozovatel SIPS zveřejní poplatky systému SIPS na úrovni jednotlivých služeb, které nabízí, jakož i slevovou politiku. Provozovatel SIPS pro účely srovnání poskytne jednoznačný popis zpoplatněných služeb.

Provozovatel SIPS dokončí a zveřejní odpovědi na rámec pro zpřístupnění informací pro infrastruktury finančního trhu v rámci CPSS-IOSCO. Své odpovědi aktualizuje v návaznosti na podstatné změny systému nebo jeho prostředí, avšak nejméně jednou za dva roky. Provozovatel SIPS rovněž zpřístupní alespoň základní údaje o objemech a hodnotách transakcí.

▼M1

Článek 21

Pravomoci příslušného orgánu

Příslušný orgán je oprávněn:

kdykoli obdržet od provozovatele SIPS veškeré informace a dokumenty nezbytné k posouzení souladu s požadavky podle tohoto nařízení nebo k podpoře plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni. Provozovatel SIPS příslušné informace příslušnému orgánu sdělí bez zbytečného odkladu;

požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem prověření nebo nezávislého přezkoumání fungování systému SIPS. Příslušný orgán může stanovit požadavky týkající se odborníka, který má být jmenován, obsahu a rozsahu zprávy, která má být vypracována, nakládání se zprávou, včetně zpřístupnění a zveřejnění určitých prvků, a časového rámce pro její vypracování. Provozovatel SIPS informuje příslušný orgán o tom, jak byly stanovené požadavky splněny;

provádět kontroly na místě nebo provedením těchto kontrol pověřit třetí osoby. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ji příslušný orgán provést bez předchozího ohlášení.

▼M2

ECB přijme rozhodnutí o postupech a podmínkách pro výkon pravomocí uvedených v odstavci 1. Toto rozhodnutí jasně stanoví způsob výkonu těchto pravomocí a procesní aspekty, které je třeba dodržet, pokud je příslušným orgánem podle čl. 2 odst. 5 písm. b) bodu ii) ECB i národní centrální banka.

▼M1

Článek 21a

Organizace činností dozoru

Příslušný orgán může činnosti dozoru vykonávat průběžně a/nebo ad hoc s cílem posoudit, jak provozovatel SIPS plní požadavky vymezené v článcích 3 až 21, nebo v zájmu podpory plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.

Článek 21b

Důvěrnost

Informace, které provozovatel SIPS důvěrně sdílí s příslušným orgánem, mohou být sdíleny s Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Členové ESCB s takovými informacemi nakládají jako s důvěrnými v souladu s povinností zachovávat služební tajemství podle článku 37.1 statutu ESCB.

▼M1

Článek 22

Nápravná opatření

Pokud provozovatel SIPS neplní požadavky tohoto nařízení nebo pokud existuje důvodné podezření, že provozovatel neplní požadavky tohoto nařízení, příslušný orgán:

provozovatele písemně uvědomí o povaze neplnění nebo podezření z neplnění požadavků a

dá provozovateli SIPS možnost se vyjádřit a poskytnout vysvětlení.

S přihlédnutím k informacím poskytnutým provozovatelem SIPS může příslušný orgán uložit provozovateli SIPS nápravná opatření s cílem napravit dané neplnění a/nebo zamezit jeho opakování.

Příslušný orgán může uložit nápravná opatření ihned, pokud zjistí, že neplnění požadavků je natolik závažné, že vyžaduje okamžitý zásah. Své rozhodnutí odůvodní.

Příslušný orgán (jiný než ECB) o svém záměru uložit nápravné opatření provozovateli SIPS neprodleně informuje ECB.

Nápravná opatření mohou být uložena nezávisle na sankcích uložených podle nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ( 7 ) nebo souběžně s nimi.

▼M2

ECB přijme rozhodnutí, kterým stanoví postup při ukládání nápravných opatření. Toto rozhodnutí jasně stanoví, jak se má tento postup dodržovat v případě, kdy je příslušným orgánem podle čl. 2 odst. 5 písm. b) bodu ii) ECB i národní centrální banka.

▼M1

Článek 23

Sankce

V případě porušení tohoto nařízení může ECB ukládat sankce. Tyto sankce musí být v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98 a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 (ECB/1999/4) ( 8 ). ECB přijme rozhodnutí o metodice pro výpočet výše sankcí.

Článek 24

Přezkum

Rada guvernérů přezkoumá obecné použití tohoto nařízení nejpozději do dvou let od jeho vstupu v platnost a poté každé tři roky, a posoudí, zda je třeba jej změnit.

▼B

Článek 25

Závěrečná ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Provozovatelé SIPS mají ke splnění povinností vymezených tímto nařízením jeden rok ode dne, kdy jim bylo oznámeno rozhodnutí Rady guvernérů podle čl. 1 odst. 2.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

( 5 ) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

( 6 ) Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).

( 7 ) Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4).

( 8 ) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21).

Zavřít

(EU) č. 795/2014Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání