(EU) č. 640/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost
Publikováno: | Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 48-73 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 11. března 2014 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 27. června 2014 | Nabývá účinnosti: | 27. června 2014 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2022/1172 | Pozbývá platnosti: | 1. ledna 2023 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 640/2014 ze dne 11. března 2014, (Úř. věst. L 181 20.6.2014, s. 48) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/1393 ze dne 4. května 2016, |
L 225 |
41 |
19.8.2016 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/723 ze dne 16. února 2017 |
L 107 |
1 |
25.4.2017 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/841 ze dne 19. února 2021, |
L 186 |
12 |
27.5.2021 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1418 ze dne 23. června 2021, |
L 305 |
6 |
31.8.2021 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 640/2014
ze dne 11. března 2014,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení obsahuje ustanovení, která doplňují některé jiné než podstatné prvky nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o:
podmínky částečného nebo celkového zamítnutí nebo odnětí podpory;
určení správní sankce a stanovení zvláštní sazby, která má být uplatněna;
určení případů, kdy se správní sankce neuloží;
pravidla pro termíny, data a lhůty, připadá-li konečné datum pro podání žádostí či změn na státní svátek, sobotu nebo neděli;
konkrétní definice potřebné pro harmonizované provádění integrovaného systému;
základní rysy a technická pravidla pro systém identifikace zemědělských pozemků a identifikace příjemců;
základní rysy, technická pravidla a požadavky na kvalitu systému identifikace a evidence platebních nároků;
základ pro výpočet podpory, včetně pravidel týkajících se řešení některých případů, kdy způsobilé plochy zahrnují krajinné prvky nebo stromy;
dodatečná pravidla pro zprostředkovatele, jako jsou útvary, subjekty a organizace, kteří jsou zapojeni do procesu poskytování podpory;
zachování stálých pastvin ve vztahu k podmíněnosti;
harmonizovaný základ pro výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností;
podmínky pro uplatnění a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností;
doplnění pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1306/2013, která zajišťují plynulý přechod ze zrušených pravidel na pravidla nová.
Článek 2
Definice
Použijí se rovněž tyto definice:
„příjemcem“ se rozumí zemědělec definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 a uvedený v článku 9 uvedeného nařízení, příjemce, na kterého se vztahují povinnosti v oblasti podmíněnosti ve smyslu článku 92 nařízení (EU) č. 1306/2013, nebo příjemce, který získal podporu na rozvoj venkova podle čl. 2 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ( 1 );
„nesouladem“ se rozumí:
v případě kritérií způsobilosti, závazků nebo jiných povinností souvisejících s podmínkami poskytování podpory podle čl. 67 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 jakékoli nedodržení těchto kritérií způsobilosti, závazků nebo povinností, nebo
v případě podmíněnosti nesoulad s povinnými požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie, se standardy týkajícími se dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy stanovenými členskými státy v souladu s článkem 94 nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo se zachováním stálých pastvin podle čl. 93 odst. 3 uvedeného nařízení;
„žádostí o podporu“ se rozumí žádost o podporu nebo o přistoupení k opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013;
„žádostí o platbu“ se rozumí žádost příjemce o platbu od vnitrostátních orgánů podle nařízení (EU) č. 1305/2013;
„jiným prohlášením“ se rozumí každé jiné prohlášení či dokument než žádost o podporu nebo žádost o platbu, který musí být předložen příjemcem nebo třetí stranou nebo musí být v jejich držení, aby byly splněny zvláštní požadavky vyplývající z některých opatření pro rozvoj venkova;
„opatřeními pro rozvoj venkova v oblasti působnosti integrovaného systému“ se rozumějí opatření podpory udělená v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) a články 28 až 31, 33, 34 a 40 nařízení (EU) č. 1305/2013, popřípadě čl. 35 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 1303/2013, s výjimkou opatření uvedených v čl. 28 odst. 9 nařízení (EU) č. 1305/2013 a opatření podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení, pokud jde o náklady na zavedení;
„ušní značkou“ se rozumí ušní značka k individuální identifikaci skotu podle čl. 3 písm. a) a článku 4 nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo ušní známka k individuální identifikaci ovcí a koz podle bodu A.3 přílohy nařízení (ES) č. 21/2004;
„počítačovou databází zvířat“ se rozumí počítačová databáze uvedená v čl. 3 písm. b) a článku 5 nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo ústřední evidence či počítačová databáze uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. d) a článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 21/2004;
„zvířecím pasem“ se rozumí zvířecí pas uvedený v čl. 3 písm. c) a článku 6 nařízení (ES) č. 1760/2000;
„evidencí“ v souvislosti se zvířaty se rozumí evidence vedená chovatelem zvířat, který je uveden v čl. 3 písm. d) a článku 7 nařízení (ES) č. 1760/2000, nebo evidence uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. b) a článku 5 nařízení (ES) č. 21/2004;
„identifikačním kódem“ se rozumí identifikační kód uvedený v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo kódy uvedené v bodě A.2 přílohy nařízení (ES) č. 21/2004;
„režimem podpory na zvířata“ se rozumí opatření dobrovolné podpory vázané na produkci podle ustanovení kapitoly 1 hlavy IV nařízení (EU) č. 1307/2013, je-li roční platba, jež má být poskytnuta v rámci stanovených množstevních limitů, založena na stanoveném počtu zvířat;
„opatřeními podpory na zvířata“ se rozumějí opatření nebo typy operací pro rozvoj venkova, u nichž je podpora založena na počtu zvířat nebo počtu ohlášených velkých dobytčích jednotek;
„žádostí o podporu na hospodářská zvířata“ se rozumí žádost o vyplacení podpory, je-li roční platba, jež má být poskytnuta v rámci stanovených množstevních limitů, založena na stanoveném počtu zvířat v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci podle ustanovení kapitoly 1 hlavy IV nařízení (EU) č. 1307/2013;
„ohlášenými zvířaty“ se rozumějí zvířata, na něž se vztahuje žádost o podporu na hospodářská zvířata v rámci režimu podpory na zvířata nebo na něž se vztahuje žádost o platbu v souvislosti s opatřením podpory na zvířata;
„zvířetem potenciálně způsobilým k získání podpory“ se rozumí zvíře, které by a priori mohlo potenciálně splnit kritéria způsobilosti pro získání podpory v rámci režimu podpory na zvířata nebo podpory v rámci opatření podpory na zvířata v daném roce podání žádosti;
„zjištěným zvířetem“ se rozumí:
v případě režimu podpory na zvířata zvíře, u něhož byly splněny všechny podmínky stanovené v předpisech o poskytování podpory, nebo
v případě opatření podpory na zvířata zvíře identifikované prostřednictvím správních kontrol nebo kontrol na místě;
„chovatelem zvířat“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba odpovědná za zvířata trvale nebo dočasně, a to i během přepravy nebo na trhu;
„režimy podpory na plochu“ se rozumějí přímé platby na plochu ve smyslu čl. 67 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 s výjimkou zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ( 4 ) a zvláštních opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ( 5 );
„opatřeními podpory na plochu“ se rozumějí opatření nebo typy operací pro rozvoj venkova, u nichž je podpora založena na velikosti ohlášené plochy;
„využitím“ v souvislosti s plochou se rozumí využití plochy z hlediska druhů plodin uvedených v čl. 44 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 a druhů trvalých travních porostů definovaných v čl. 4 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení, jako stálé pastviny uvedené v čl. 45 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení, jako jiné plochy travních porostů, než je trvalý travní porost či stálá pastvina, jako pokrytí půdy nebo jako plochy bez plodin;
„zjištěnou plochou“ se rozumí:
v případě režimů podpory na plochu plocha, u níž byla splněna všechna kritéria způsobilosti nebo jiné povinnosti vztahující se k podmínkám poskytování podpory, bez ohledu na počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici, nebo
v případě opatření podpory na plochu plocha parcel nebo pozemků identifikovaná prostřednictvím správních kontrol nebo kontrol na místě;
„zeměpisným informačním systémem“ (dále jen „GIS“) se rozumí technika počítačového zeměpisného informačního systému uvedeného v článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013;
„referenčním pozemkem“ se rozumí zeměpisně vymezený prostor, který má jedinečnou identifikaci zaznamenanou v systému identifikace zemědělských pozemků uvedeném v článku 70 nařízení (EU) č. 1306/2013;
„zeměpisným materiálem“ se rozumějí mapy nebo jiné dokumenty používané ke sdělování obsahových prvků systému GIS mezi žadateli o podporu a členskými státy.
Kromě toho se „standardy“ rozumí některý ze standardů stanovených členskými státy v souladu s článkem 94 nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i povinnosti týkající se stálých pastvin stanovené v čl. 93 odst. 3 uvedeného nařízení.
Článek 3
Uplatnění sankcí podle trestního práva
Ukládáním správních sankcí a zamítnutím či odnětím podpory stanoveným v tomto nařízení není dotčeno uplatňování sankcí podle trestního práva, jestliže tak vnitrostátní právní předpisy stanoví.
Článek 4
Vyšší moc a mimořádné okolnosti
Pokud jde o opatření na podporu rozvoje venkova podle článků 28, 29, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013, pak v případě, že příjemce nemohl splnit závazek v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností, je příslušná platba odňata úměrně za roky, ve kterých k zásahu vyšší moci nebo k mimořádným okolnostem došlo. Odnětí se vztahuje pouze na ty části závazku, u nichž nedošlo k vícenákladům nebo ztrátě příjmu před zásahem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi. Na kritéria způsobilosti ani jiné povinnosti se odnětí nevztahuje a neuplatní se žádná správní sankce.
Pokud jde o jiná opatření na podporu rozvoje venkova, členské státy v případě zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností nepožadují částečnou ani úplnou náhradu podpory. V případě víceletých závazků nebo plateb se náhrada podpory získané v předchozích letech nepožaduje, přičemž závazky jsou nadále plněny a platby prováděny v následujících letech v souladu s původní délkou jejich platnosti.
Je-li nesouladem způsobeným zásahem vyšší moci nebo mimořádnými okolnostmi dotčena podmíněnost, neuplatní se odpovídající správní sankce podle čl. 91 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.
HLAVA II
INTEGROVANÝ ADMINISTRATIVNÍ A KONTROLNÍ SYSTÉM
KAPITOLA I
SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY
Článek 5
Identifikace zemědělských pozemků
Členské státy vymezí referenční pozemky takovým způsobem, aby byly měřitelné, umožňovaly jedinečnou a jednoznačnou lokalizaci zemědělských pozemků, které jsou každoročně ohlášeny, a v zásadě byly stabilní v průběhu času.
Členské státy rovněž zajistí, aby ohlášené zemědělské pozemky byly spolehlivě identifikovány. Zejména vyžadují, aby žádosti o podporu a žádosti o platby obsahovaly podrobné údaje nebo aby k nim byly přiloženy doklady, které určí příslušný orgán, za účelem lokalizace a změření každého zemědělského pozemku. U každého referenčního pozemku členské státy:
určí maximální způsobilou plochu pro účely režimů podpory uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013;
určí maximální způsobilou plochu pro účely opatření souvisejících s plochou podle článků 28 až 31 nařízení (EU) č. 1305/2013;
lokalizují a určí rozlohu těch ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedených v čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, u nichž daný členský stát rozhodl, že mají být považovány za plochy využívané v ekologickém zájmu. Pro tento účel členské státy případně použijí přepočítací nebo váhové koeficienty stanovené v příloze X nařízení (EU) č. 1307/2013;
určí, zda se na ně vztahují ustanovení pro horské oblasti, oblasti, které čelí značným přírodním omezením a ostatní oblasti postižené zvláštními omezeními podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013, oblasti sítě Natura 2000, oblasti, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 6 ), zemědělskou půdu schválenou pro pěstování bavlny podle článku 57 nařízení (EU) č. 1307/2013, plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení (EU) č. 1307/2013, plochy určené členskými státy k regionálnímu nebo kolektivnímu provádění ploch využívaných v ekologickém zájmu v souladu s čl. 46 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, plochy, které byly oznámeny Komisi v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 1307/2013, oblasti pokryté trvalými travními porosty, které jsou environmentálně citlivé v oblastech, na které se vztahují směrnice Rady 92/43/EHS ( 7 ) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ( 8 ), a další citlivé oblasti podle čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo oblasti určené členskými státy v souladu s článkem 48 uvedeného nařízení.
Článek 6
Posouzení kvality systému identifikace zemědělských pozemků
V první úrovni posuzování kvality systému identifikace zemědělských pozemků se posuzují tyto prvky:
správné vyčíslení maximální způsobilé plochy;
poměr a rozdělení referenčních pozemků v případě, kdy se u maximální způsobilé plochy zohledňují nezpůsobilé plochy, nebo v případě, že se zemědělská plocha nezohledňuje;
výskyt referenčních pozemků s kritickými vadami.
Ve druhé úrovni se posuzují tyto prvky kvality s cílem zjistit v systému identifikace zemědělských pozemků možné nedostatky:
kategorizace referenčních pozemků v případě, kdy se u maximální způsobilé plochy zohledňují nezpůsobilé plochy, nebo v případě, kdy se zemědělská plocha nezohledňuje nebo vykazuje kritickou vadu;
poměr ohlášené plochy k maximální způsobilé ploše uvnitř referenčních pozemků;
procentní podíl referenčních pozemků, které se během let změnily.
Pokud výsledky posouzení kvality odhalí nedostatky v systému, členský stát přijme vhodná nápravná opatření.
Článek 7
Identifikace a evidence platebních nároků
Systém identifikace a evidence platebních nároků stanovený v článku 71 nařízení (EU) č. 1306/2013 je elektronický rejstřík na úrovni členského státu, který zejména u křížových kontrol podle odstavce 1 uvedeného článku zaručuje efektivní sledovatelnost platebních nároků, pokud jde o tyto prvky:
držitele;
roční hodnoty;
datum stanovení nároku;
▼M1 —————
původ, zejména z hlediska přidělení, původní, vnitrostátní nebo regionální rezervy, jakož i koupě, nájem a dědictví;
v případech použití čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 nároky zachované na základě uvedeného ustanovení;
popřípadě regionální omezení.
Tento elektronický rejstřík obsahuje všechny informace nezbytné pro doplnění vnitrostátní nebo regionální rezervy podle článku 31 nařízení (EU) č. 1307/2013.
Článek 8
Identifikace příjemců
Aniž je dotčen čl. 72 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013, zaručí jednotný systém pro zaznamenání totožnosti každého příjemce stanovený v článku 73 uvedeného nařízení jedinečnou identifikaci všech žádostí o podporu a žádostí o platbu nebo jiných ohlášení podaných stejným příjemcem.
KAPITOLA II
ZEMĚDĚLSKÉ POZEMKY S KRAJINNÝMI PRVKY A STROMY
Článek 9
Určení ploch v případě, kdy zemědělské pozemky zahrnují krajinné prvky a stromy
Pokud však členské státy před 9. prosincem 2009 Komisi oznámily šířku větší než dva metry v souladu s čl. 30 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ( 10 ), lze stále použít tuto šířku.
První a druhý pododstavec se nevztahují na trvalé travní porosty s rozptýlenými krajinnými prvky a stromy, pokud se dotčený členský stát rozhodl používat poměrný systém podle článku 10.
Zemědělský pozemek, který zahrnuje rozptýlené stromy, je považován za způsobilou plochu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
zemědělské činnosti se na těchto pozemcích mohou provádět podobným způsobem jako na pozemcích bez stromů na stejné ploše a
počet stromů na způsobilý hektar nepřesáhne maximální hustotu.
Maximální hustotu podle prvního pododstavce písm. b) vymezí členské státy na základě tradičních pěstitelských postupů, přírodních podmínek a důvodů souvisejících s ochranou životního prostředí a oznámí ji. Nepřesáhne 100 stromů na hektar. Toto omezení však neplatí ve vztahu k opatřením stanoveným v článcích 28 a 30 nařízení (EU) č. 1305/2013.
Tento odstavec se nevztahuje na rozptýlené ovocné stromy, které nesou opakovaně úrodu, na rozptýlené stromy, které mohou být spásány na trvalých travních porostech, a na trvalé travní porosty s rozptýlenými krajinnými prvky a stromy, pokud se dotčený členský stát rozhodl používat poměrný systém podle článku 10.
Článek 10
Poměrný systém pro trvalé travní porosty s krajinnými prvky a stromy
Poměrný systém uvedený v prvním pododstavci tvoří různé kategorie typů homogenního krajinného pokryvu, pro které se použije stanovený koeficient snížení vycházející z procentního podílu nezpůsobilé plochy. Kategorie představující nejnižší procentní podíl nezpůsobilé plochy nepřesáhne 10 % nezpůsobilé plochy a nepoužije se na ni žádný koeficient snížení.
KAPITOLA III
ŽÁDOSTI O PODPORU A ŽÁDOSTI O PLATBU
Článek 11
Jednotná žádost
Jednotná žádost se vztahuje alespoň na žádost o přímé platby podle čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu a jiné režimy podpory na plochu.
Článek 12
Odchylka od konečného data pro podání a oznámení
Odchylně od čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ( 11 ), pokud jeden z těchto dnů připadá na státní svátek, sobotu nebo neděli, považuje se, že připadá na bezprostředně následující pracovní den:
konečné datum pro podání žádosti o podporu, žádosti o platbu nebo jiných prohlášení, konečné datum pro předložení jakýchkoli podkladů či smluv nebo konečné datum pro provedení změn jednotné žádosti nebo žádosti o platbu;
nejzazší možné datum pro opožděné podání podle čl. 13 odst. 1 třetího pododstavce a nejzazší možné datum pro opožděné podání podle čl. 14 druhého pododstavce v případě žádostí příjemců o přiznání nebo zvýšení platebních nároků;
nejzazší možné datum pro oznámení výsledků předběžných kontrol příjemci uvedené v čl. 11 odst. 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ( 12 );
nejzazší možné datum pro příjemce, aby příslušnému orgánu oznámil změny v návaznosti na předběžné kontroly podle čl. 15 odst. 2a prováděcího nařízení (EU) č. 809/2014.
Pokud se však za nejzazší možná data pro opožděné podání podle písm. b) prvního pododstavce již považuje první následující pracovní den, považuje se za nejzazší možné datum pro oznámení uvedené v písmenu c) uvedeného odstavce druhý následující pracovní den.
Článek 13
Opožděné podání
Aniž jsou dotčena jakákoli konkrétní opatření, která musí členské státy přijmout s cílem zajistit včasné předkládání veškerých podkladů tak, aby bylo možné naplánovat a provést účinné kontroly, první pododstavec se použije rovněž na žádosti o podporu, doklady, smlouvy nebo jiná prohlášení, které mají být předloženy příslušnému orgánu, pokud tyto žádosti o podporu, doklady, smlouvy nebo prohlášení zakládají způsobilost pro získání dotčené podpory. V takovém případě se snížení vztahuje na částku, která je za dotčenou podporu splatná.
Přesáhne-li toto prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou a příjemci není poskytnuta žádná podpora.
Změny jednotné žádosti nebo žádosti o platbu jsou přípustné pouze do nejzazšího možného dne pro opožděné podání jednotné žádosti nebo žádosti o platbu uvedeného v odst. 1 třetím pododstavci. Pokud však tento den nastane dříve než konečné datum pro podání změny jednotné žádosti nebo žádosti o platbu podle prvního pododstavce tohoto odstavce nebo připadne-li na toto konečné datum, pokládají se změny jednotné žádosti nebo žádosti o platbu provedené po tomto datu za nepřípustné.
Článek 14
Opožděné podání žádosti týkající se platebních nároků
S výjimkou případů vyšší moci a mimořádných okolností podle článku 4 má podání žádosti o přiznání platebních nároků, popřípadě o zvýšení hodnoty platebních nároků po uplynutí konečného data stanoveného pro tento účel Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 za následek snížení částek, jež mají být v daném roce na platební nároky přiznané příjemci, popřípadě na zvýšení hodnoty platebních nároků přiznané příjemci vyplaceny, o 3 % za každý pracovní den.
Přesáhne-li tohoto prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za nepřípustnou a příjemci nejsou přiznány žádné platební nároky, popřípadě mu není přiznáno žádné zvýšení hodnoty platebních nároků.
KAPITOLA IV
VÝPOČET PODPORY A SPRÁVNÍCH SANKCÍ TÝKAJÍCÍCH SE REŽIMŮ PŘÍMÝCH PLATEB A OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA V OBLASTI PŮSOBNOSTI INTEGROVANÉHO SYSTÉMU
ODDÍL 1
Obecná pravidla
Článek 15
Výjimky z uplatnění správních sankcí
Článek 15a
Individuální limit nebo strop
Pokud v rámci režimu podpory nebo opatření podpory platí individuální limit nebo individuální strop a plocha nebo počet zvířat ohlášených příjemcem překračuje individuální limit nebo individuální strop, upraví se ohlášená plocha nebo počet ohlášených zvířat na limit nebo strop stanovený pro dotyčného příjemce.
Článek 16
Neohlášení všech ploch
Sankce vypočítaná v souladu s prvním pododstavcem se sníží o částku jakýchkoli správních sankcí uplatněných v souladu s čl. 28 odst. 2.
ODDÍL 2
Režimy podpory na plochu, s výjimkou plateb na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, nebo opatření podpory na plochu
Článek 17
Obecné zásady
Pro účely tohoto oddílu se rozlišují tyto skupiny plodin:
plochy ohlášené pro účely aktivace platebních nároků v rámci režimu základní platby nebo pro účely získání jednotné platby na plochu;
plochy opravňující k redistributivním platbám;
plochy opravňující k platbám v rámci režimu pro mladé zemědělce;
plochy ohlášené za jednotlivá opatření dobrovolné podpory vázané na produkci;
skupina pro každou z ploch ohlášených pro účely jakéhokoli jiného režimu nebo opatření podpory na plochu, na nějž se vztahuje jiná sazba podpory nebo opatření;
plochy ohlášené pod hlavičkou „jiné využití“.
Pro účely písmene e) prvního pododstavce se u plateb pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními podle článku 31 nařízení (EU) č. 1305/2013 v případě použití postupně klesajících částek podpory zohlední průměr těchto částek v poměru k příslušným ohlášeným plochám.
Článek 18
Základ pro výpočet plateb na plochu
S ohledem na žádosti o podporu v rámci režimu základní platby, režimu pro malé zemědělce, redistributivní platby, platby na oblasti s přírodními omezeními, popřípadě režimu pro mladé zemědělce, a pokud členské státy uplatňují režim základní platby, platí, že:
je-li počet ohlášených platebních nároků vyšší než počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici, sníží se počet ohlášených platebních nároků na počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici;
v případě rozdílu mezi počtem ohlášených platebních nároků a ohlášenou plochou se ohlášená plocha upraví na nižší údaj.
Tento odstavec se nepoužije v prvním roce přiznávání platebních nároků.
Nicméně aniž je dotčen článek 60 nařízení (EU) č. 1306/2013, v případě, že rozdíl mezi celkovou zjištěnou plochou a celkovou plochou ohlášenou pro účely platby v rámci režimů přímé podpory stanovených v hlavách III, IV a V nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo velikost celkové plochy ohlášená pro účely platby v rámci opatření podpory na plochu činí 0,1 ha nebo méně, se zjištěná plocha stanoví jako plocha rovnající se ohlášené ploše. Při tomto výpočtu se berou v úvahu pouze ohlášení větší plochy na úrovni skupiny plodin podle čl. 17 odst. 1.
Druhý pododstavec se nepoužije, činí-li rozdíl více než 20 % celkové plochy ohlášené pro platby.
Článek 19
Správní sankce v případě ohlášení větší plochy
Pokud rozdíl přesahuje 20 % zjištěné plochy, nelze na danou skupinu plodin podporu na plochu poskytnout.
Článek 19a
Správní sankce v případech ohlášení větších ploch pro účely režimu základní platby, režimu jednotné platby na plochu, redistributivní platby, režimu pro mladé zemědělce, platby pro oblasti s přírodními omezeními, režimu pro malé zemědělce, plateb v rámci sítě Natura 2000 a na základě rámcové směrnice o vodě a plateb určených pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními
Správní sankce nesmí být vyšší než 100 % částek na základě ohlášené plochy.
Článek 20
Správní sankce související se zvláštní podporou na bavlnu
Aniž jsou dotčeny správní sankce, které se uplatňují podle článku 19 tohoto nařízení, platí, že v případě zjištění, že příjemce nedodržuje povinnosti plynoucí z čl. 61 odst. 1 a 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ( 15 ), ztratí příjemce právo na zvýšení podpory stanovené v čl. 60 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013. Kromě toho se podpora na bavlnu poskytovaná na způsobilý hektar podle článku 57 nařízení (EU) č. 1307/2013 sníží o částku rovnající se zvýšení, na něž by měl příjemce jinak nárok podle čl. 60 odst. 2 uvedeného nařízení.
Článek 21
Jiné správní sankce než za ohlášení větší plochy související s platbami pro mladé zemědělce podle kapitoly V hlavy III nařízení (EU) č. 1307/2013
ODDÍL 3
Platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí
Článek 22
Obecné zásady
Pro účely tohoto oddílu, je-li tatáž plocha zjištěna pro více než jeden ze zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013, v souvislosti s výpočtem platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (dále jen „ekologická platba“) se tato plocha bere v úvahu pro každý z uvedených postupů zvlášť.
Článek 23
Základ pro výpočet platby na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí s ohledem na způsobilé hektary ohlášené v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu
Pokud členský stát používá režim základní platby, platí, že:
je-li počet ohlášených platebních nároků vyšší než počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici, sníží se počet ohlášených platebních nároků na počet platebních nároků, které má příjemce k dispozici;
v případě rozdílu mezi počtem ohlášených platebních nároků a ohlášenou plochou se ohlášená plocha upraví na nižší údaj.
Je-li však plocha zjištěná pro účely režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu větší než plocha ohlášená v žádosti o podporu, použije se k výpočtu ekologické platby ohlášená plocha.
Článek 24
Snížení ekologické platby v případě nesouladu s požadavky na diverzifikaci plodin
Článek 25
Snížení ekologické platby v případě nesouladu s požadavky na trvalé travní porosty
Článek 26
Snížení ekologické platby v případě nesouladu s požadavky na plochu využívanou v ekologickém zájmu
Pro účely prvního pododstavce nesmí být zjištěná plocha využívaná v ekologickém zájmu vyšší než podíl ploch využívaných v ekologickém zájmu ohlášených v celkové ploše ohlášené orné půdy.
Článek 27
Maximální snížení ekologické platby
Článek 28
Správní sankce související s ekologickou platbou
Pokud je rozdíl větší než 20 %, neposkytne se žádná podpora.
Pokud je rozdíl větší než 50 %, neposkytne se žádná podpora. Příjemce musí navíc uhradit další sankci rovnající se výši podpory, která odpovídá rozdílu mezi plochou, jež má být použita pro výpočet ekologické platby podle článku 23, a plochou, jež má být pro výpočet ekologické platby použita po uplatnění článků 24 až 27.
Článek 29
Pravidla platná pro rovnocenné postupy
Tento oddíl se použije obdobně na rovnocenné postupy uvedené v čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.
ODDÍL 4
Dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytovaná na základě žádostí o podporu na hospodářská zvířata v rámci režimů podpory na zvířata nebo podpora na rozvoj venkova poskytovaná na základě žádostí o platbu v rámci opatření podpory na zvířata
Článek 30
Základ pro výpočet
Při zjištění případů nesouladu se systémem identifikace a evidence skotu, ovcí a koz platí, že:
kus skotu, který se nachází v zemědělském podniku a který ztratil jednu ze dvou identifikačních značek, se považuje za zjištěný za předpokladu, že ho lze jednoznačně a jednotlivě identifikovat podle ostatních prvků systému identifikace a evidence skotu uvedených v čl. 3 prvním pododstavci písm. b), c) a d) nařízení (ES) č. 1760/2000;
ovce nebo koza, která se nachází v zemědělském podniku a která ztratila jednu ze dvou identifikačních značek, se považuje za zjištěnou za předpokladu, že ji lze nadále identifikovat první identifikační značkou v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 21/2004 a že jsou splněny všechny ostatní požadavky systému identifikace a evidence ovcí a koz;
pokud jeden jediný kus skotu, jedna jediná ovce nebo koza nacházející se v zemědělském podniku ztratil/ztratila obě identifikační značky, považuje se toto zvíře za zjištěné za předpokladu, že ho lze nadále individuálně identifikovat podle evidence, zvířecího pasu (v příslušných případech), databáze nebo jiného prostředku stanoveného v nařízení (ES) č. 1760/2000 nebo nařízení (ES) č. 21/2004 a že chovatel zvířat může doložit, že již před oznámením kontroly na místě podnikl kroky k nápravě situace;
pokud se zjištěný nesoulad týká chybných záznamů v evidenci nebo ve zvířecích pasech nebo v počítačové databázi zvířat, ale není relevantní pro ověření dodržování jiných podmínek způsobilosti než podmínek uvedených v čl. 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 v rámci dotčeného režimu nebo opatření podpory, považuje se dotyčné zvíře za nezjištěné pouze v případě, že jsou tyto chyby zjištěny alespoň při dvou kontrolách v průběhu 24 měsíců. Ve všech ostatních případech se dotyčná zvířata považují za nezjištěná již po prvním zjištění nesrovnalosti;
pokud se zjištěný nesoulad týká pozdních hlášení událostí týkajících se zvířat do počítačové databáze, považuje se dotyčné zvíře za zjištěné, pokud k danému hlášení došlo před začátkem retenčního období nebo před referenčním termínem stanoveným členským státem v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014.
Zápisy a hlášení do systému identifikace a evidence skotu, ovcí a koz lze kdykoli pozměnit, pokud došlo ke zjevným chybám uznaným příslušným orgánem.
▼M3 —————
Článek 31
Správní sankce související se zvířaty ohlášenými v rámci režimů nebo opatření podpory na zvířata
Celková výše podpory, na niž má příjemce v rámci režimu nebo opatření podpory na zvířata nebo typu operace týkajícího se zvířat v rámci tohoto opatření podpory v daném roce podání žádosti nárok, se vyplatí na základě počtu zvířat zjištěných v souladu s čl. 30 odst. 3, pokud po správních kontrolách nebo kontrolách na místě:
jsou shledána nezjištěnými nejvýše tři zvířata a
nezjištěný skot, ovce a kozy mohou být individuálně identifikovány jakýmikoli prostředky stanovenými v systému identifikace a evidence zvířat.
►M4 V případě více než tří nezjištěných zvířat nebo v případě nezjištěného skotu, ovcí či koz, které nelze individuálně identifikovat jakýmikoli prostředky stanovenými v systému identifikace a evidence zvířat, se celková částka podpory, na kterou má příjemce nárok v rámci režimu podpory nebo opatření podpory nebo druhu operace v rámci takového opatření podpory uvedeného v odstavci 1, pro dotčený rok podání žádosti sníží: ◄
o procentní podíl, který se stanoví v souladu s odstavcem 3, pokud uvedený procentní podíl není vyšší než 20 %;
o dvojnásobek procentního podílu stanoveného v souladu s odstavcem 3, pokud je procentní podíl vyšší než 20 %, ale nepřesahuje 30 %.
Pokud je procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 vyšší než 30 %, nebude příjemci za daný rok podání žádosti vyplacena žádná podpora, na niž by měl podle čl. 30 odst. 3 v rámci režimu nebo opatření podpory nebo typu operace v rámci tohoto opatření podpory nárok.
Pokud je procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 3 vyšší než 50 %, nebude příjemci za daný rok podání žádosti vyplacena žádná podpora, na niž by měl podle čl. 30 odst. 3 v rámci režimu nebo opatření podpory nebo typu operace v rámci tohoto opatření podpory nárok. U příjemce bude navíc uplatněna další sankce ve výši rovnající se částce, která odpovídá rozdílu mezi počtem ohlášených zvířat a počtem zvířat zjištěných podle čl. 30 odst. 3. Pokud v průběhu tří kalendářních let následujících po kalendářním roce zjištění nelze tuto částku plně vyrovnat v souladu s článkem 28 prováděcího nařízení (EU) č. 908/2014, nevyrovnaný zůstatek se zruší.
Pro jiné druhy než druhy uvedené v čl. 30 odst. 4 tohoto nařízení mohou členské státy rozhodnout, že stanoví jiný počet zvířat než ten, který odpovídá prahové hodnotě tří zvířat podle odstavců 1 a 2 tohoto článku. Při stanovování tohoto počtu členské státy zajistí, aby byl v podstatě rovnocenný s uvedenou prahovou hodnotou, mimo jiné tím, že zohlední dobytčí jednotky a/nebo výši poskytnuté podpory.
Článek 32
Výjimky z uplatnění správních sankcí v případě přírodních okolností
Správní sankce stanovené v článku 31 se nepoužijí v případech, kdy příjemce není schopen plnit kritéria způsobilosti, závazky nebo jiné povinnosti v důsledku přírodních okolností s dopadem na živý inventář nebo stádo, za předpokladu, že písemně uvědomil příslušný orgán do deseti pracovních dnů ode dne, kdy zjistil jakékoli snížení počtu zvířat.
Aniž jsou dotčeny konkrétní okolnosti, které je třeba vzít v úvahu v jednotlivých případech, mohou příslušné orgány uznat přírodní okolnosti s dopadem na živý inventář nebo stádo spočívající ve:
smrti zvířete v důsledku nákazy nebo
smrti zvířete v důsledku nehody, za kterou příjemce nemůže být činěn odpovědným.
Článek 33
Dodatečné sankce a opatření
Článek 34
Změny a úpravy záznamů v počítačové databázi zvířat
Pokud jde o ohlášené kusy zvířat, použije se článek 15 na chyby a opomenutí související se záznamy v počítačové databázi zvířat, které byly provedeny od okamžiku podání žádosti o podporu nebo žádosti o platbu.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO OPATŘENÍ NA PODPORU ROZVOJE VENKOVA
Článek 35
Nesoulad s jinými kritérii způsobilosti, než je velikost plochy nebo počet zvířat, se závazky nebo s dalšími povinnostmi
Požadovaná podpora je zamítnuta nebo v plné výši či zčásti odňata, nejsou-li dodrženy tyto závazky nebo jiné povinnosti:
závazky stanovené v programu rozvoje venkova nebo
případně další povinnosti související s danou operací stanovené v právních předpisech Unie nebo vnitrostátních právních předpisech nebo v programu rozvoje venkova, zejména v normách a požadavcích týkajících se veřejných zakázek, státních podpor a jiných závazných normách a požadavcích.
Závažnost nesouladu závisí zejména na závažnosti z něj vyplývajících důsledků, přičemž se zohledňují cíle nedodržených závazků nebo povinností.
Rozsah nesouladu závisí zejména na účinku, který vyvolá na celkovou operaci.
Trvání závisí zejména na době, po kterou účinek trvá, nebo na možnosti tento účinek přiměřenými prostředky ukončit.
Opakování závisí na tom, zda byl obdobný nesoulad zjištěn již dříve během posledních čtyř let nebo v průběhu celého programového období 2014–2020, pokud jde o stejného příjemce a stejné opatření nebo typ operace nebo o obdobné opatření v případě programového období 2007–2013.
Článek 36
Pozastavení podpory
Platební agentura může v souvislosti s některými náklady podporu pozastavit, je-li zjištěn nesoulad, který vedl k uložení správní sankce. Platební agentura toto pozastavení zruší, jakmile příjemce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že situaci napravil. Pozastavení podpory netrvá déle než tři měsíce. Členské státy rovněž mohou v závislosti na typu operací a účincích příslušného nesouladu stanovit i kratší maximální lhůtu.
Platební agentura může podporu pozastavit pouze v případě, kdy nesouladem není dotčeno dosažení obecného účelu dotčené operace a kdy lze předpokládat, že příjemce bude schopen situaci v rámci vymezené maximální lhůty napravit.
HLAVA IV
KONTROLNÍ SYSTÉM A SPRÁVNÍ SANKCE VE VZTAHU K PODMÍNĚNOSTI
KAPITOLA I
ZACHOVÁNÍ STÁLÝCH PASTVIN
Článek 37
Povinnosti týkající se stálých pastvin
Pokud se zjistí, že se tento poměr v roce 2014 snížil o více než 5 %, dotyčný členský stát tuto povinnost stanoví.
Jestliže je povolení uvedené v prvním a druhém pododstavci podmíněno vyčleněním určité plochy půdy jako stálé pastviny, tato půda se odchylně od definice stanovené v čl. 2 druhém pododstavci bodě 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 považuje za stálou pastvinu od prvního dne přeměny. Tato plocha musí být využívána k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po dobu pěti po sobě jdoucích let ode dne přeměny.
První pododstavec se vztahuje pouze na příjemce, kteří mají k dispozici půdu, která byla přeměněna z půdy pokryté stálými pastvinami na půdu určenou k jiným účelům.
První pododstavec se vztahuje na plochu půdy takto přeměněnou od prvního dne 24měsíčního období předcházejícího poslednímu dni pro podání jednotných žádostí v dotčeném členském státě v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009.
V takovém případě zemědělci opětovně přemění určitý procentní podíl této plochy na stálou pastvinu nebo vyčlení plochu o této rozloze jako stálou pastvinu. Tento procentní podíl se vypočítá na základě rozlohy plochy takto přeměněné zemědělcem a rozlohy plochy nezbytné k opětovnému nastolení rovnováhy.
Pokud však byla tato plocha po své přeměně na půdu určenou k jiným účelům převedena, první pododstavec se použije jedině tehdy, pokud k převodu došlo po 6. květnu 2004.
Plochy opětovně přeměněné na stálou pastvinu nebo vyčleněné jako stálá pastvina se odchylně od čl. 2 druhého pododstavce bodu 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 považují za „stálé pastviny“ od prvního dne opětovné přeměny nebo vyčlenění. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných zelených pícnin po dobu pěti po sobě jdoucích let ode dne přeměny.
KAPITOLA II
VÝPOČET A UPLATŇOVÁNÍ SPRÁVNÍCH SANKCÍ
Článek 38
Obecná pravidla týkající nesouladu
Článek 39
Výpočet a uplatnění správních sankcí v případě nedbalosti
Platební agentura však může na základě posouzení významu nesouladu uvedeného příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části kontrolní zprávy s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v čl. 38 odst. 1 až 4 rozhodnout buď o snížení uvedeného procentního podílu na 1 %, nebo o jeho zvýšení na 5 % celkové částky uvedené v prvním pododstavci, anebo v případech, kdy ustanovení vztahující se k dotčenému požadavku nebo standardu připouštějí možnost dále se zjištěným nesouladem nezabývat, nebo v případech, ve kterých je poskytována podpora podle čl. 17 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1305/2013, neuložit snížení vůbec.
Příslušný orgán lhůtu stanoví nejpozději na konec roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.
Příslušný orgán lhůtu stanoví nejpozději na konec roku následujícího po roce, v němž došlo ke zjištění.
Nesoulad, který příjemce odstranil ve stanovené lhůtě, se nepovažuje za nesoulad pro účely stanovení toho, zda došlo k jeho opakování v souladu s odstavcem 4.
V případě dalších opakování se koeficientem tři vynásobí vždy výsledek snížení stanovený za předchozí opakování. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové částky uvedené v odstavci 1.
Po dosažení maximálního procentního podílu ve výši 15 % sdělí platební agentura dotčenému příjemci, že bude-li tentýž nesoulad zjištěn znovu, bude se mít za to, že příjemce jednal úmyslně ve smyslu článku 40.
Článek 40
Výpočet a uplatnění správních sankcí v případě úmyslného nesouladu
Pokud se zjištěného nesouladu dopustil příjemce úmyslně, uplatní se na celkovou částku uvedenou v čl. 39 odst. 1 snížení, které činí zpravidla 20 % této celkové částky.
Platební agentura však může na základě posouzení významu nesouladu uvedeného příslušným kontrolním orgánem v hodnotící části kontrolní zprávy s ohledem na kritéria uvedená v čl. 38 odst. 1 až 4 rozhodnout o snížení tohoto procentního podílu na nejméně 15 %, nebo o jeho zvýšení až na 100 % celkové částky.
Článek 41
Kumulace správních sankcí
Pokud případ nesouladu ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 2 písm. b) zároveň představuje nesoulad ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 2 písm. a), správní sankce se uplatní v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 77 odst. 8 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.
HLAVA V
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 42
Přechodná pravidla týkající se podmíněnosti
Článek 43
Zrušení
Nařízení (ES) č. 1122/2009 a (EU) č. 65/2011 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2015.
Uvedená nařízení se však nadále použijí na:
žádosti o podporu v souvislosti s přímými platbami podané za prémiová období počínající přede dnem 1. ledna 2015;
žádosti o platbu a žádosti o podporu podané za rok 2014 a roky předcházející a žádosti o platbu podané za rok 2015 podle čl. 66 odst. 2 nařízení (ES) č. 1698/2005 a
kontrolní systém a správní sankce, pokud jde o povinnosti zemědělců v oblasti podmíněnosti podle článků 85 t a 103z nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ( 18 ).
Článek 44
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se na žádosti o podporu a žádosti o platbu, které se týkají let podání žádosti nebo prémiových období počínajících dnem 1. ledna 2015.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).
( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
( 7 ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).
( 10 ) Nařízení Komise (ES) č. 796/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce (Úř. věst. L 141, 30.4.2004, s. 18).
( 11 ) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).
( 12 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 69).
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
( 14 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. srpna 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 59).
( 15 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).
( 16 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 ze dne 30. června 1992 o způsobech zemědělské produkce slučitelných s požadavky na ochranu životního prostředí a zachování venkova (Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85).
( 17 ) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).
( 18 ) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).