(EU) č. 639/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení (Úř. věst. L 181 20.6.2014, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1383 ze dne 28. května 2015,	L 214	1	13.8.2015
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/141 ze dne 30. listopadu 2015,	L 28	2	4.2.2016
►M3	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/1155 ze dne 15. února 2017,	L 167	1	30.6.2017
►M4	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/707 ze dne 28. února 2018	L 119	1	15.5.2018
►M5	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/1784 ze dne 9. července 2018	L 293	1	20.11.2018

Opraveno:

C1	Oprava, Úř. věst. L 154, 11.6.2016, s.  27 (2016/141)

---

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 639/2014

ze dne 11. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení

KAPITOLA 1

OBLAST PŮSOBNOSTI A OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

Oblast působnosti a obecné zásady

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví ustanovení, která doplňují některé jiné než podstatné prvky nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud jde o:

Článek 2

Obecné zásady

1.  Členské státy provádí toto nařízení v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a zabránilo se narušení trhu a hospodářské soutěže a aby se zároveň podporovalo udržitelné řízení přírodních zdrojů a opatření v oblasti klimatu.

2.  Členské státy zajistí, aby všechny podmínky pro poskytnutí podpory uplatňované podle tohoto nařízení byly ověřitelné a kontrolovatelné.

3.  Členské státy provádí toto nařízení:

Článek 3

Snížení v důsledku finanční kázně

Snížení v důsledku finanční kázně, která stanoví článek 8 nařízení (EU) č. 1307/2013, se uplatní na celkovou částku plateb z různých režimů přímé podpory uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 1307/2013, na něž má každý zemědělec nárok, po uplatnění odnětí a správních sankcí, které se vztahují k přímým platbám podle hlavy II kapitoly IV nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, a před uplatněním správních sankcí, které se vztahují k podmíněnosti podle hlavy IV kapitoly II uvedeného nařízení v přenesené pravomoci.

ODDÍL 2

Ustanovení týkající se definicí v nařízení (EU) č. 1307/2013

Článek 4

Rámec pro kritéria týkající se udržování zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin

1.  Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví členské státy kritéria, kterým musí zemědělci vyhovět, aby splňovali povinnost udržovat zemědělské plochy ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez přípravy, která jde nad rámec běžných způsobů zemědělské praxe a použití strojů, a to jedním nebo oběma následujícími způsoby:

2.  Při stanovení kritérií uvedených v odstavci 1 mohou členské státy rozlišovat mezi různými druhy zemědělských ploch.

Článek 5

Rámec pro minimální činnosti na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin

Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení (EU) č. 1307/2013 minimální činnost, kterou stanoví členské státy a kterou je třeba provádět na zemědělských plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, je činnost, kterou musí zemědělec provádět alespoň jednou ročně. Pokud je to opodstatněné z důvodů ochrany životního prostředí, mohou se členské státy rozhodnout uznávat také činnosti, jež jsou prováděny jen každý druhý rok.

Článek 6

Převaha trav a jiných bylinných pícnin v případě trvalých travních porostů

Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 se má za to, že trávy a jiné bylinné pícniny nadále převažují, pokud pokrývají více než 50 % plochy, na kterou lze poskytnout podporu, na úrovni zemědělského pozemku ve smyslu čl. 67 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 7

Zavedené místní postupy v případě trvalých travních porostů

Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 se zavedenými místními postupy rozumí kterýkoli z těchto postupů nebo jejich kombinace:

Článek 8

Redukční koeficient podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013

Při použití čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 na trvalé travní porosty, které lze spásat a jež tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, mohou členské státy rozlišovat mezi různými kategoriemi ploch za účelem použití různých redukčních koeficientů na tyto kategorie.

▼M3

Článek 9

Konopí

▼M4

1.  Pro účely čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 je způsobilost plochy využívané pro produkci konopí vázána na použití osiva odrůd uvedených ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ dne 15. března roku, pro který je podpora poskytnuta, a zveřejněných v souladu s článkem 17 směrnice Rady 2002/53/ES ( 3 ). Osivo se certifikuje v souladu se směrnicí Rady 2002/57/ES ( 4 ) nebo v souladu s článkem 10 směrnice Komise 2008/62/ES ( 5 ) v případě uchovávaných odrůd.

▼M3

2.  Členské státy zavedou systém pro určování obsahu delta-9-tetrahydrokanabinolu (dále jen „obsah THC“) v odrůdách konopí, což umožní použití metody stanovené v příloze III.

3.  Příslušný orgán členského státu vede záznamy týkající se zjištěného obsahu THC. Tyto záznamy obsahují u každé odrůdy alespoň výsledný obsah THC v každém vzorku vyjádřený procentním podílem na dvě desetinná místa, použitý postup, počet provedených zkoušek, časový okamžik, kdy byl vzorek odebrán, a opatření přijatá na vnitrostátní úrovni.

4.  Pokud průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí členské státy pro dotyčnou odrůdu v průběhu následujícího roku podání žádosti postup B uvedený v příloze III tohoto nařízení. Tento postup se použije v průběhu dalších roků podání žádosti, ledaže jsou všechny analytické výsledky dané odrůdy nižší než obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013.

5.  Pokud v druhém roce průměr všech vzorků dané odrůdy překročí obsah THC stanovený v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, členský stát informuje Komisi o žádosti o povolení zakázat uvádění této odrůdy na trh v souladu s článkem 18 směrnice 2002/53/ES. Toto oznámení je zasláno v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 ( 6 ) nejpozději do 15. ledna následujícího roku podání žádosti. Od toho roku podání žádosti není odrůda, která je předmětem žádosti, způsobilá pro přímé platby v dotčeném členském státě.

6.  Pro účely tohoto nařízení se „konopím pěstovaným jako meziplodina“ rozumí konopí vyseté po 30. červnu daného roku.

7.  Konopí se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů ode dne skončení květu, aby bylo možné provést kontroly nezbytné pro uplatnění tohoto článku. Konopí pěstované jako meziplodina se nadále pěstuje za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně do konce vegetačního období.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po skončení květu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po odkvětu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze III.

▼B

ODDÍL 3

Aktivní zemědělec

Článek 10

Případy, kdy zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin

1.  Pro účely čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se má za to, že fyzické nebo právnické osoby nebo skupiny fyzických nebo právnických osob mají zemědělské plochy, jež jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, pokud tyto plochy představují více než 50 % veškeré zemědělské plochy ohlášené v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.  Ustanovení čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se nepoužijí pro fyzické nebo právnické osoby nebo skupiny fyzických nebo právnických osob, které na plochách přirozeně ponechávaných ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin vykonávají zemědělskou činnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu i) nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 11

Příjmy získané z nezemědělské činnosti

1.  Pro účely čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 a případně článku 13 tohoto nařízení se příjmy získanými ze zemědělské činnosti rozumí příjmy, jež zemědělec získal ze zemědělské činnosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení ve svém zemědělském podniku, včetně podpory Unie v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), jakož i veškeré vnitrostátní podpory poskytnuté na zemědělské činnosti, s výjimkou doplňkových vnitrostátních přímých plateb podle článků 18 a 19 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Příjmy ze zpracování zemědělských produktů podniku ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1307/2013 se považují za příjmy ze zemědělské činnosti za předpokladu, že zpracované produkty zůstanou ve vlastnictví zemědělce a že tímto zpracováním vznikne další zemědělský produkt ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1307/2013.

Jakékoli jiné příjmy se považují za příjmy z nezemědělské činnosti.

2.  Pro účely odstavce 1 se „příjmy“ rozumí hrubé příjmy před odečtením souvisejících nákladů a daní.

3.  Podpora Unie uvedená v odstavci 1 se vypočítá:

Článek 12

Částka přímých plateb uvedená v čl. 9 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 a v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení

1.  Roční částkou přímých plateb zemědělce uvedenou v čl. 9 odst. 2 třetím pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 a případně v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení se rozumí celková částka přímých plateb, na něž měl zemědělec nárok v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 za poslední účetní období, pro které jsou k dispozici důkazy o příjmech z nezemědělské činnosti. Při výpočtu této částky se nepřihlíží k použití článku 63 a čl. 91 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1306/2013.

Pokud je posledním účetním obdobím uvedeným v prvním pododstavci rok 2014 či dřívější, rozumí se roční částkou přímých plateb celková částka přímých plateb, na něž měl zemědělec nárok v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, před uplatněním snížení a vyloučení podle článků 21 a 23 uvedeného nařízení.

2.  Pokud zemědělec nepředložil v posledním účetním období uvedeném v odst. 1 prvním pododstavci žádost o přímé platby podle nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví členské státy celkovou částku přímých plateb uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci tak, že vynásobí počet způsobilých hektarů ohlášených daným zemědělcem v roce podání žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 vnitrostátní průměrnou platbou přímé podpory na hektar za rok uvedený v odst. 1 prvním pododstavci.

Vnitrostátní průměrná platba přímé podpory na hektar uvedená v prvním pododstavci se určí vydělením vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II nařízení (EU) č. 1307/2013 na daný rok celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v daném členském státě za daný rok v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Jestliže je rokem uvedeným v odst. 1 prvním pododstavci rok 2014 nebo dřívější, vnitrostátní průměrná platba přímé podpory na hektar uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se určí vydělením vnitrostátního stropu stanoveného v příloze VIII nařízení (ES) č. 73/2009 na daný rok celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v daném členském státě za daný rok v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 73/2009.

3.  Částkou přímých plateb zemědělce uvedenou v čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 se rozumí celková částka přímých plateb, na něž měl zemědělec nárok v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 před použitím článku 63 a čl. 91 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 1306/2013 za předchozí rok.

Pokud je rokem uvedeným v prvním pododstavci rok 2014, rozumí se částkou přímých plateb celková částka přímých plateb za rok 2014, na něž měl zemědělec nárok v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 před uplatněním snížení a vyloučení podle článků 21 a 23 uvedeného nařízení.

4.  Pokud zemědělec nepředložil v předchozím roce žádost o přímé platby v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 podle odst. 3 prvního pododstavce, stanoví členské státy celkovou částku přímých plateb uvedenou v odst. 3 prvním pododstavci tak, že vynásobí počet způsobilých hektarů ohlášených daným zemědělcem v roce podání žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 vnitrostátní průměrnou platbou přímé podpory na hektar za předchozí rok.

Vnitrostátní průměrná platba přímé podpory na hektar uvedená v prvním pododstavci se určí vydělením vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II nařízení (EU) č. 1307/2013 na daný rok celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v daném členském státě za daný rok v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pokud je předchozím rokem uvedeným v odst. 3 prvním pododstavci rok 2014, členské státy stanoví roční částku přímých plateb tohoto zemědělce tak, že vynásobí počet způsobilých hektarů ohlášených tímto zemědělcem za rok 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 vnitrostátní průměrnou platbou přímé podpory na hektar za rok 2014.

Vnitrostátní průměrná platba přímé podpory na hektar za rok 2014 se určí vydělením vnitrostátního stropu na rok 2014 uvedeného v příloze VIII nařízení (ES) č. 73/2009 celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v daném členském státě za rok 2014 v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.

5.  Celková částka přímých plateb uvedená v odstavcích 1 a 2 se vypočte:

Článek 13

Kritéria, která musí zemědělci splňovat, aby prokázali, že jejich zemědělská činnost není zanedbatelná a že jejich hlavním obchodním nebo podnikatelským cílem je výkon zemědělské činnosti

1.  Pro účely čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013 zemědělské činnosti nejsou zanedbatelné, jestliže celkové příjmy získané ze zemědělských činností ve smyslu článku 11 tohoto nařízení v posledním účetním období, pro které jsou k dispozici tyto důkazy, představují nejméně jednu třetinu celkových příjmů získaných v posledním účetním období, pro které jsou tyto důkazy k dispozici.

Členské státy mohou stanovit prahové hodnoty pro celkové příjmy získané ze zemědělských činností na úrovni nižší než jedna třetina za předpokladu, že tento nižší práh neumožňuje, aby byly za aktivní zemědělce považovány fyzické nebo právnické osoby provádějící okrajové zemědělské činnosti.

Odchylně od ustanovení prvního a druhého pododstavce mohou členské státy stanovit alternativní kritéria, která umožní hospodářskému subjektu prokázat, že jeho zemědělské činnosti nejsou zanedbatelné podle čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.  Pro účely čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou členské státy rozhodnout, že zemědělské činnosti představují pouze zanedbatelnou část celkové hospodářské činnosti fyzické nebo právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob, a to použitím těchto metod:

Odchylně od ustanovení prvního pododstavce mohou členské státy stanovit alternativní kritéria, na jejichž základě mají být zemědělské činnosti považovány za zanedbatelné podle čl. 9 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.  Pro účely čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 a případně čl. 9 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení se zemědělská činnost považuje za hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl právnické osoby, pokud je jako hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl zaznamenána v oficiálním obchodním rejstříku či v jakémkoli rovnocenném úředním dokladu členského státu. V případě fyzické osoby se vyžaduje rovnocenný doklad.

Pokud takové rejstříky neexistují, použijí členské státy rovnocenný doklad.

Odchylně od ustanovení prvního a druhého pododstavce mohou členské státy stanovit alternativní kritéria, na jejichž základě má být zemědělská činnost považována za hlavní obchodní nebo podnikatelský cíl fyzické nebo právnické osoby podle čl. 9 odst. 2 třetího pododstavce písm. c) a případně čl. 9 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení.

KAPITOLA 2

REŽIM ZÁKLADNÍ PLATBY A REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU

ODDÍL 1

Pravidla provádění režimu základní platby stanoveného v hlavě III kapitole 1 oddílech 1, 2, 3 a 5 nařízení (EU) č. 1307/2013

Pododdíl 1

První přiznání platebních nároků

Článek 14

Případy dědictví, změny právního postavení nebo názvu a fúzí a rozdělení

1.  Pokud zemědělec získal podnik nebo jeho část na základě skutečného nebo předpokládaného dědictví, má nárok požádat svým jménem o počet a hodnotu platebních nároků, jež mají být přiznány získanému podniku nebo jeho části, a to za stejných podmínek jako zemědělec, který podnik spravoval původně.

V případech, kdy předpokládané dědictví lze odvolat, se platební nároky přiznají pouze dědici určenému ke dni uvedenému v čl. 24 odst. 1 nebo čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.  Změna názvu nemá žádný dopad na počet a hodnotu platebních nároků, jež mají být přiznány.

Změna právního postavení nemá žádný dopad na počet a hodnotu platebních nároků, jež mají být přiznány, pokud zemědělec, který měl kontrolu nad původním podnikem, pokud jde o řízení, zisky a finanční rizika, spravuje také nový podnik.

3.  Fúze ani rozdělení nemají žádný dopad na počet a hodnotu platebních nároků, jež mají být podniku (podnikům) přiznány.

V případě rozdělení, pokud členský stát používá čl. 24 odst. 4 nebo 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, se počet platebních nároků, které mají být přiznány každému podniku vzniklému tímto rozdělením, stanoví tak, že se vynásobí počet způsobilých hektarů, které má příslušný nový podnik k dispozici, průměrným snížením počtu nároků, které by se uplatnilo na původní podnik podle čl. 24 odst. 4 nebo 5 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Pro účely tohoto odstavce se použijí tyto definice:

Článek 15

Stanovení způsobilých hektarů pro účely čl. 24 odst. 2 a čl. 39 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.  Pro účely stanovení počtu platebních nároků, jež mají být přiznány v souladu s čl. 24 odst. 2 a čl. 39 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případech, kdy nejsou uznány případy vyšší moci a mimořádné okolnosti, se zohlední pouze ty způsobilé hektary, které jsou určeny podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 23 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

2.  V případě, že se na způsobilý hektar uvedený v odstavci 1 vztahují žádosti o přiznání platebních nároků dvou nebo více žadatelů, je kritériem pro rozhodnutí o přiznání platebního nároku to, kdo z nich má rozhodovací pravomoc, pokud jde o zemědělské činnosti vykonávané na uvedeném hektaru, a kdo má zisky a nese finanční rizika související s těmito činnostmi.

Článek 16

Omezení podle čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.  Případné snížení podle čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 nepřekročí 85 % počtu platebních nároků odpovídajících způsobilým hektarům trvalých travních porostů, které se nacházejí v oblastech s obtížnými klimatickými podmínkami.

2.  Pro účely uplatnění redukčního koeficientu stanoveného v odstavci 1 mohou členské státy na základě přírodních omezení uvedených v čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 rozlišovat mezi kategoriemi oblastí s obtížnými klimatickými podmínkami, aby bylo možné na tyto kategorie uplatnit různé redukční koeficienty.

Článek 17

Určení hodnoty platebních nároků podle článků 26 a 40 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.  Za účelem určení příslušných přímých plateb nebo hodnoty nároků ve vztahu k roku 2014 podle článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013 se zohlední pouze platby těm zemědělcům nebo hodnota nároků těch zemědělců, kteří mají v roce 2015 nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 a čl. 24 odst. 9 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Za účelem určení příslušných přímých plateb ve vztahu k roku, který předchází roku provedení režimu základní platby podle čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, se zohlední pouze platby těm zemědělcům, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 v prvním roce provádění režimu základní platby.

2.  Pro účely čl. 26 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 se použijí tato pravidla:

Při použití tohoto odstavce členské státy nesmí ohrozit povahu podpory, která je oddělená od produkce, poskytované v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. c) a články 126, 127 a 129 nařízení (ES) č. 73/2009.

3.  Pro účely čl. 26 odst. 6 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 1307/2013 se podpora poskytnutá za kalendářní rok 2014 podle článků 72a a 125a nařízení (ES) č. 73/2009 vypočte bez přihlédnutí k případným snížením nebo vyloučením stanoveným v hlavě II kapitole 4 nařízení (ES) č. 73/2009.

4.  Odkaz na platební nároky zemědělce v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 zahrnuje rovněž ty platební nároky, které jsou zemědělcem k datu předložení žádosti pro rok 2014 pronajaty jinému zemědělci.

Článek 18

Konečné stanovení hodnoty a počtu platebních nároků

Pokud informace zemědělcům uvedené v čl. 25 odst. 10 nebo v čl. 40 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 vychází z předběžných údajů, konečná hodnota a počet platebních nároků se stanoví a zemědělcům sdělí po provedení všech nezbytných kontrol podle článku 74 nařízení (EU) č. 1306/2013 a v každém případě do 1. dubna roku následujícího po prvním roce používání režimu základní platby dotčeným členským státem.

Článek 19

Stanovení hodnoty platebních nároků v případě obtížné situace

1.  Jestliže je jedna nebo několik přímých plateb uvedených v článku 26 nebo čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 ve vztahu k roku 2014 nebo roku, který předchází provedení režimu základní platby, nižší než odpovídající částky v roce předcházejícím rokům ovlivněným vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi, stanoví se původní jednotková hodnota na základě částek, které zemědělec obdržel v roce předcházejícím rokům ovlivněným vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi.

2.  Členské státy mohou rozhodnout o omezení používání odstavce 1 na případy, kdy jsou přímé platby ve vztahu k roku 2014 nebo roku, který předchází provedení režimu základní platby, nižší než určitý procentní podíl odpovídajících částek v roce předcházejícím rokům ovlivněným vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi. Tento procentní podíl nesmí být nižší než 85 %.

Článek 20

Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě prodeje

1.  Členské státy mohou rozhodnout, že v případě prodeje podniku nebo jeho části mohou zemědělci smlouvou podepsanou před posledním datem pro podání žádosti o přiznání platebních nároků stanoveným Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013 převést společně se zemědělským podnikem nebo jeho částí odpovídající platební nároky, jež mají být přiznány. V takovém případě se platební nároky přidělí prodávajícímu a přímo převedou kupujícímu, který bude případně moci využít platby, které prodávající obdržel za rok 2014, nebo hodnotu nároků, které prodávající v roce 2014 vlastnil, jak je uvedeno v článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013, jako referenci pro stanovení původní jednotkové hodnoty uvedených platebních nároků.

Takový převod vyžaduje, aby prodávající splňoval ustanovení čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a aby kupující splňoval ustanovení článku 9 uvedeného nařízení.

Takovýto prodej se nepovažuje za převod bez pozemků ve smyslu čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.  Odstavec 1 se použije obdobně na členské státy, které používají hlavu III kapitolu 1 oddíl 5 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 21

Soukromoprávní smluvní ustanovení v případě pronájmu

1.  Členské státy mohou rozhodnout, že v případě pronájmu podniku nebo jeho části mohou zemědělci smlouvou podepsanou před datem uvedeným v čl. 20 odst. 1 prvním pododstavci pronajmout společně se zemědělským podnikem nebo jeho částí odpovídající platební nároky, jež mají být přiznány. V takovém případě se platební nároky přidělí pronajímateli a přímo pronajmou nájemci, který bude případně moci využít platby, které pronajímatel obdržel za rok 2014, nebo hodnotu nároků, které pronajímatel v roce 2014 vlastnil, jak je uvedeno v článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013, jako referenci pro stanovení původní jednotkové hodnoty uvedených platebních nároků.

Takový převod vyžaduje, aby pronajímatel splňoval ustanovení čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, aby nájemce splňoval ustanovení článku 9 uvedeného nařízení a aby nájemní smlouva končila po uplynutí termínu pro podání žádosti v režimu základní platby.

Takovýto pronájem se nepovažuje za převod bez pozemků ve smyslu čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.  Odstavec 1 se použije obdobně na členské státy, které používají hlavu III kapitolu 1 oddíl 5 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 22

Příjemci podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013

Pro účely čl. 24 odst. 1 třetího pododstavce písm. a) bodu i) první odrážky nařízení (EU) č. 1307/2013 se „konzumními bramborami“ a „sadbovými bramborami“ rozumí brambory kódu KN 0701 jiné než brambory určené pro výrobu bramborového škrobu.

Pododdíl 2

Aktivace a převod nároků

Článek 23

Výpočet hodnoty platebních nároků

1.  Platební nároky se nejprve vypočtou s přesností na tři desetinná místa a poté se zaokrouhlí nahoru nebo dolů na nejbližší druhé desetinné místo. Jestliže výsledek výpočtu končí na třetím desetinném místě číslicí 5, zaokrouhluje se částka na druhé desetinné místo směrem nahoru.

2.  Pokud zemědělec převede zlomek nároku, hodnota tohoto zlomku se vypočte úměrně pro každý zbývající příslušný rok podle článku 25 nebo 40 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.  Členské státy mohou platební nároky upravit sloučením zlomků nároků vlastněných jedním zemědělcem. Hodnota sloučených nároků se stanoví pro každý zbývající příslušný rok podle článku 25 nebo 40 nařízení (EU) č. 1307/2013 sečtením hodnot těchto zlomků.

Článek 24

Požadavky pro aktivaci platebních nároků

1.  Platební nároky může k výplatě ohlásit jedenkrát za rok pouze zemědělec, který je držitelem (vlastněných nebo pronajatých) nároků k poslednímu datu pro podání jednotné žádosti.

Jestliže však zemědělec využije možnosti změnit jednotnou žádost v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, může k výplatě ohlásit rovněž (vlastněné nebo pronajaté) platební nároky, jichž je držitelem ke dni, kdy oznámí změny příslušnému orgánu, pokud dotčené platební nároky neohlásí k výplatě pro tentýž rok jiný zemědělec.

Jestliže zemědělec získá platební nároky převodem od jiného zemědělce a jestliže tento jiný zemědělec již tyto platební nároky k výplatě ohlásil, je dodatečné ohlášení těchto platebních nároků nabyvatelem přípustné pouze tehdy, pokud převodce již informoval o převodu příslušný orgán v souladu s pravidly stanovenými Komisí na základě čl. 34 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 a stáhne tyto platební nároky ze své vlastní jednotné žádosti v příslušné lhůtě pro změny jednotné žádosti stanovené Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013.

▼M3

2.  Jestliže zemědělec ohlásí počet platebních nároků vyšší, než je jeho celková plocha, na kterou lze poskytnout podporu, ohlášená v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, platební nárok nebo část platebního nároku, který částečně přesahuje plochu, na kterou lze poskytnout podporu, se pro účely čl. 31 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení považuje za plně aktivovaný. Platba se však vypočítá na základě odpovídající části způsobilého hektaru.

▼B

Článek 25

Převod nároků

1.  Platební nároky lze převést kdykoliv během roku.

2.  Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, vymezí regiony uvedené v tomto ustanovení v prvním roce používání čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, a to nejpozději jeden měsíc přede dnem stanoveným členským státem podle čl. 33 odst. 1 uvedeného nařízení.

Pododdíl 3

Vnitrostátní nebo regionální rezervy

Článek 26

Navracení do vnitrostátní nebo regionální rezervy v důsledku srážek při převodu platebních nároků

Pokud členský stát využije možnosti stanovené v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, může rozhodnout v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, že navrátí do vnitrostátní nebo regionální rezervy až 30 % roční jednotkové hodnoty každého platebního nároku převedeného bez odpovídajících způsobilých hektarů ve smyslu čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo srovnatelnou částku vyjádřenou v počtu platebních nároků.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy stanovit během prvních tří let používání režimu základní platby navracení až do výše 50 % roční jednotkové hodnoty každého platebního nároku nebo srovnatelné částky vyjádřené v počtu platebních nároků podle prvního pododstavce.

Článek 27

Použití ustanovení o neočekávaných ziscích

Pro účely článku 28 a čl. 40 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 se zvýšení hodnoty platebních nároků uvedené v těchto ustanoveních určí porovnáním hodnoty platebních nároků zemědělce, která vyplývá z použití čl. 25 odst. 4 a článku 26 nebo čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, po prodeji nebo pronájmu podle článku 28 nebo čl. 40 odst. 5 uvedeného nařízení s hodnotou platebních nároků zemědělce, které by bylo dosaženo bez prodeje nebo pronájmu.

Článek 28

Stanovení platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy podle čl. 30 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.  Pro účely čl. 30 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případech, kdy mladý zemědělec nebo zemědělec zahajující zemědělskou činnost žádá o platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy a zároveň není držitelem žádného (vlastněného ani pronajatého) platebního nároku, obdrží počet platebních nároků odpovídající počtu (vlastněných nebo pronajatých) způsobilých hektarů, jichž je držitelem k poslednímu datu pro podání žádosti o přiznání nebo zvýšení hodnoty platebních nároků stanovenému Komisí na základě čl. 78 písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.  V případech, kdy mladý zemědělec nebo zemědělec zahajující zemědělskou činnost žádá o platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy a zároveň již je držitelem (vlastněných nebo pronajatých) platebních nároků, obdrží počet platebních nároků odpovídající počtu (vlastněných nebo pronajatých) způsobilých hektarů, jichž je držitelem k poslednímu datu pro podání žádosti uvedenému v odstavci 1 a k nimž nedrží (vlastněné ani pronajaté) platební nároky.

Je-li hodnota (vlastněných nebo pronajatých) nároků, jichž je zemědělec již držitelem, nižší než vnitrostátní nebo regionální průměrná hodnota uvedená v čl. 30 odst. 8 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, mohou být roční jednotkové hodnoty těchto nároků zvýšeny až do hodnoty vnitrostátního nebo regionálního průměru stanoveného v čl. 30 odst. 10 uvedeného nařízení.

Avšak v členských státech, které uplatňují zvýšení uvedené v čl. 30 odst. 10 nařízení (EU) č. 1307/2013 pro účely čl. 30 odst. 7 uvedeného nařízení, je zvýšení podle druhého pododstavce tohoto odstavce v daném členském státě povinné. Toto zvýšení by mělo být stanoveno na úrovni, která odpovídá nejvyšší úrovni zvýšení uplatněné pro účely čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013.

3.  V členských státech, které použijí čl. 24 odst. 6 nebo 7 nařízení (EU) č. 1307/2013, mohou být omezení přiznání platebních nároků stanovená v uvedených ustanoveních uplatněna obdobně pro přiznání platebních nároků podle čl. 30 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Členské státy však mohou rozhodnout, že pokud se uplatněním jednoho nebo několika omezení přiznání platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy uvedených v prvním pododstavci sníží celkový počet platebních nároků, které zemědělec již drží a které mají být z rezervy nově přiznány, na méně, než činí pevně stanovený procentní podíl jeho způsobilých hektarů v roce, kdy žádá o přiznání platebních nároků z rezervy, zemědělci se přizná dodatečný počet platebních nároků odpovídající podílu z celkového počtu jeho způsobilých hektarů ohlášených v žádosti pro uvedený rok v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pevně stanovený procentní podíl uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce se vypočte v souladu s metodou uvedenou v čl. 31 odst. 2 druhém pododstavci tohoto nařízení.

Podíl z celkového počtu způsobilých hektarů zemědělce uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce se vypočte jako polovina rozdílu vyjádřeného v procentních bodech mezi pevně stanoveným procentním podílem uvedeným v třetím pododstavci tohoto odstavce a podílem platebních nároků zemědělce z jeho způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013 v žádosti pro rok uvedený v druhém pododstavci tohoto odstavce. Pro účely tohoto pododstavce se „platebními nároky zemědělce“ rozumějí platební nároky, které již zemědělec drží a které mají být nově přiděleny z rezervy.

Při výpočtu počtu způsobilých hektarů uvedeného ve druhém, třetím a čtvrtém pododstavci tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že nezahrnou plochy pokryté trvalými kulturami, trvalými travními porosty, které se nacházejí v oblastech s obtížnými klimatickými podmínkami uvedenými v čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, nebo plochy, které byly uznány jako trvalé travní porosty v souladu s čl. 4 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013.

Členské státy, které využívají možnost stanovenou v článku 23 nařízení (EU) č. 1307/2013 uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni, mohou metodu výpočtu uvedenou v druhém pododstavci tohoto odstavce založit na celkovém počtu přiznaných nároků/ohlášených hektarů v příslušném regionu v roce 2015.

Pro účely stanovení prahové hodnoty v druhém pododstavci se nezohlední pozemky získané nebo pronajaté zemědělcem po 19. říjnu 2011.

4.  Pro účely tohoto článku se berou v úvahu pouze ti zemědělci zahajující zemědělskou činnost, kteří svou zemědělskou činnost zahájili v kalendářním roce 2013 nebo v pozdějších letech a kteří předloží žádost o základní platbu nejpozději do dvou let po skončení kalendářního roku, v němž svou zemědělskou činnost zahájili.

Článek 29

Stanovení platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy podle čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.  Pro účely čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 v případech, kdy jsou přiznány nové platební nároky podle čl. 30 odst. 10 uvedeného nařízení, musí být přiznány v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku a v souladu s objektivními kritérii stanovenými dotčeným členským státem.

2.  Pokud je zemědělec, který není držitelem žádného (vlastněného ani pronajatého) platebního nároku, oprávněn v souladu s čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 získat platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy a požádá o ně, získá určitý počet platebních nároků až do výše počtu (vlastněných nebo pronajatých) způsobilých hektarů, jichž je držitelem k poslednímu datu pro podání žádosti podle čl. 28 odst. 1.

3.  Pokud je zemědělec, který je držitelem (vlastněných nebo pronajatých) platebních nároků, oprávněn v souladu s čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 získat platební nároky z vnitrostátní nebo regionální rezervy a požádá o ně, získá určitý počet platebních nároků až do výše počtu (vlastněných nebo pronajatých) způsobilých hektarů, jichž je držitelem k poslednímu datu pro podání žádosti podle čl. 28 odst. 1 a k nimž nedrží (vlastněné ani pronajaté) platební nároky.

Je-li hodnota (vlastněných nebo pronajatých) nároků, jichž je zemědělec již držitelem, nižší než vnitrostátní nebo regionální průměrná hodnota uvedená v čl. 30 odst. 8 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, mohou být roční jednotkové hodnoty těchto nároků zvýšeny až do hodnoty vnitrostátního nebo regionálního průměru stanoveného v čl. 30 odst. 10 uvedeného nařízení.

4.  Pro účely odstavce 1 členské státy nestanoví kritéria týkající se produkce nebo jiných údajů specifických pro dané odvětví na období po datu stanoveném členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013.

Článek 30

Další pravidla pro stanovení platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy

1.  Při zvýšení roční jednotkové hodnoty platebních nároků podle čl. 30 odst. 10 nařízení (EU) č. 1307/2013 členské státy zvýší jednotkovou hodnotu (vlastněných nebo pronajatých) nároků, jichž je zemědělec již držitelem ke dni podání žádosti o přiznání nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy, v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby se zajistilo rovné zacházení se zemědělci a aby nedošlo k narušení trhu a hospodářské soutěže.

2.  Pro účely odstavce 1 členské státy nestanoví kritéria týkající se produkce nebo jiných údajů specifických pro dané odvětví na období po datu stanoveném členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013.

Článek 31

Obtížné situace

1.  Pokud zemědělci zabránila v podání žádosti o přiznání platebních nároků v souladu s čl. 24 odst. 1 nebo čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 vyšší moc nebo mimořádné okolnosti a zemědělec žádá o přiznání platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy, jsou mu přiznány platební nároky podle čl. 30 odst. 7 písm. c) uvedeného nařízení. Členské státy stanoví roční jednotkové hodnoty platebních nároků, které mají být přiznány, v souladu s článkem 25 nebo 40 nařízení (EU) č. 1307/2013 a s rozhodnutími, která členský stát přijal ohledně možností uvedených v těchto článcích.

2.  Členské státy mohou rozhodnout, že pokud se uplatněním jednoho nebo několika omezení přiznání platebních nároků stanovených v čl. 24 odst. 3 až 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 sníží celkový počet platebních nároků přiznaných zemědělci na méně, než činí pevně stanovený procentní podíl jeho způsobilých hektarů, a pokud zemědělec žádá o přiznání platebních nároků z vnitrostátní nebo regionální rezervy, má se za to, že tento zemědělec je v situaci „zvláštní nevýhody“ podle čl. 30 odst. 7 písm. b) uvedeného nařízení. V takovém případě se zemědělci přizná určitý počet platebních nároků v souladu s čl. 30 odst. 7 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013, který odpovídá podílu z celkového počtu jeho způsobilých hektarů ohlášených v žádosti pro rok 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Pevně stanovený procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se vypočte tak, že se celkový počet platebních nároků přiznaných v členském státě v roce 2015 po uplatnění omezení podle čl. 24 odst. 3 až 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 vydělí celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v členském státě v roce 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Podíl z celkového počtu způsobilých hektarů zemědělce uvedený v prvním pododstavci se vypočte jako polovina rozdílu vyjádřeného v procentních bodech mezi pevně stanoveným procentním podílem uvedeným v prvním a druhém pododstavci a podílem platebních nároků zemědělce z jeho způsobilých hektarů ohlášených v žádosti pro rok 2015 v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Při výpočtu počtu způsobilých hektarů uvedeného v prvním, druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že nezahrnou plochy pokryté trvalými kulturami, trvalými travními porosty, které se nacházejí v oblastech s obtížnými klimatickými podmínkami uvedenými v čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, nebo plochy, které byly uznány jako trvalé travní porosty v souladu s čl. 4 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

Členské státy, které využívají možnost stanovenou v článku 23 nařízení (EU) č. 1307/2013 uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni, mohou metodu výpočtu uvedenou v druhém pododstavci tohoto odstavce založit na celkovém počtu přiznaných nároků/ohlášených hektarů v příslušném regionu v roce 2015.

Pro účely stanovení prahové hodnoty v prvním pododstavci se neberou v úvahu pozemky získané nebo pronajaté zemědělcem po 19. říjnu 2011.

Pododdíl 4

Členské státy, které používají čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013

Článek 32

Provádění v členských státech, které používají čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013

Není-li v tomto pododdíle stanoveno jinak, vztahují se na členské státy, které používají čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, ustanovení tohoto oddílu.

Článek 33

Použití čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013

Za účelem stanovení toho, které platební nároky pozbývají v souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 platnosti, se dává přednost platebním nárokům, které mají nejnižší hodnotu.

Pokud mají platební nároky stejnou hodnotu, sníží se počet vlastněných platebních nároků i počet pronajatých platebních nároků ve stejném poměru.

Členské státy mohou rozhodnout, že první a druhý odstavec použijí na regionální úrovni.

Článek 34

Určení hodnoty platebních nároků podle článku 26 nařízení (EU) č. 1307/2013 pro členské státy, které používají čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení

Pro účely stanovení původní jednotkové hodnoty platebních nároků mohou členské státy, které používají čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, upravit částku plateb za rok 2014 podle čl. 26 odst. 5 uvedeného nařízení tak, že před sníženími a vyloučeními odečtou částku vyplývající z platebních nároků, jejichž platnost podle čl. 21 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 vypršela.

ODDÍL 2

Režim jednotné platby na plochu

Článek 35

Způsobilé hektary v členských státech používajících režim jednotné platby na plochu

Pro účely režimu jednotné platby na plochu stanoveného v hlavě III kapitole 1 oddíle 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, včetně všech odkazů na způsobilé hektary ohlášené pro účely tohoto režimu v nařízení (EU) č. 1307/2013, se zohlední pouze ty způsobilé hektary, které jsou určeny ve smyslu čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce bodu 23 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

Článek 36

Použití čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013

1.  Pro účely rozlišení jednotné platby na plochu podle čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 se použijí tato pravidla:

Takovéto rozlišení je dostupné zemědělcům, kteří v roce 2014 obdrželi podporu podle čl. 36 odst. 3 druhého, třetího nebo čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1307/2013. Částka na hektar se určuje každý rok tak, že se vydělí částka pro rozlišení jednotné platby na plochu, kterou má daný zemědělec k dispozici, počtem způsobilých hektarů ohlášených příslušným zemědělcem v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.  Jestliže je částka podpory v rámci jednoho nebo více režimů podpory uvedených v čl. 36 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 ve vztahu k roku 2014 nižší než odpovídající částka nebo částky v roce předcházejícím rokům, které byly ovlivněny vyšší mocí nebo výjimečnými okolnostmi, členský stát zohlední podporu poskytnutou v rámci dotčených režimů podpory v roce předcházejícím rokům, které byly ovlivněny vyšší mocí nebo výjimečnými okolnostmi.

Členské státy mohou rozhodnout o omezení používání prvního pododstavce na případy, kdy jsou přímé platby ve vztahu k roku 2014 nižší než určitý procentní podíl odpovídajících částek v roce předcházejícím rokům ovlivněným vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi. Tento procentní podíl nesmí být nižší než 85 %.

3.  Členské státy mohou rozhodnout, že v případě skutečného nebo předpokládaného dědictví je rozlišení jednotné platby na plochu k dispozici zemědělci, který podnik zdědil, pokud je tento zemědělec způsobilý v rámci režimu jednotné platby na plochu.

Článek 37

Produkce konopí v rámci režimu jednotné platby na plochu

Pokud jde o režim jednotné platby na plochu, použije se obdobně článek 9.

KAPITOLA 3

EKOLOGICKÉ POSTUPY

ODDÍL 1

Rovnocennost

Článek 38

Požadavky pro celostátní nebo regionální systémy certifikace

1.  Členské státy, které se rozhodnou provádět rovnocenné postupy uvedené v čl. 43 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013, určí jeden nebo více veřejných nebo soukromých certifikačních orgánů, které osvědčí, že zemědělec ve svém zemědělském podniku používá postupy, které jsou v souladu s čl. 43 odst. 3 uvedeného nařízení (EU).

2.  Veřejné nebo soukromé certifikační orgány splňují tyto podmínky:

Soukromé certifikační orgány musí být akreditovány v souladu s EN ISO/IEC 17021 (Požadavky na orgány provádějící audit a certifikaci systémů managementu) nebo EN ISO/IEC 17065 (Posuzování shody – Požadavky na orgány certifikující produkty, procesy a služby) v odvětví zemědělské produkce. Akreditaci smí udělit pouze vnitrostátní akreditační orgán v členském státě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ( 7 ).

3.  Určení veřejných nebo soukromých certifikačních orgánů bude odňato, pokud orgány nesplní podmínky určení stanovené v odstavci 2.

Článek 39

Výpočet částky uvedené v čl. 28 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013

1.  V případě zemědělců, kteří se rozhodnout používat postupy uvedené v oddílu I bodech 3 a 4 a oddílu III bodě 7 přílohy IX nařízení (EU) č. 1307/2013 a jakékoli další rovnocenné postupy doplněné do této přílohy, u kterých je nutný zvláštní výpočet, aby se zabránilo dvojímu financování, jakožto rovnocenné postupy podle čl. 43 odst. 3 písm. a) uvedeného nařízení, členské státy odečtou od částky podpory na hektar vypočtené podle čl. 28 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013 částku odpovídající jedné třetině průměrné ekologické platby na hektar v dotčeném členském státě či regionu za každý ekologický postup, kterému je daný postup rovnocenný.

Průměrná ekologická platba na hektar v dotčeném členském státě či regionu se vypočte na základě procentního podílu podle čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 průměru vnitrostátních stropů pro roky 2015–2019 stanovených v příloze II uvedeného nařízení a na základě počtu způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 v souladu s článkem 33 nebo 36 nařízení (EU) č. 1307/2013. Členské státy, které se rozhodnou provádět postupy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce již v roce 2015, mohou odhadnout počet způsobilých hektarů ohlášených v roce 2015 na základě ohlášení učiněných v roce 2014 podle čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy, které se rozhodnou použít čl. 43 odst. 9 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 1307/2013, rozhodnout, že použijí odpočet uvedený v odstavci 1 tohoto článku individuálně ve výši částky, která odpovídá jedné třetině průměrné ekologické platby na hektar dotčeného zemědělce.

Průměrná ekologická platba se u daného zemědělce vypočítá na základě průměru individuální platby vypočítané v souladu s čl. 43 odst. 9 třetím a čtvrtým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013 pro roky 2015–2019 a na základě počtu způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v roce 2015 v souladu s článkem 33 uvedeného nařízení.

ODDÍL 2

Diverzifikace plodin

Článek 40

Výpočet podílu různých plodin pro diverzifikaci plodin

1.  Pro účely výpočtu podílu různých plodin podle čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 je obdobím, jež je třeba zohlednit, nejvýznamnější část vegetačního období s ohledem na tradiční pěstitelské postupy ve vnitrostátních souvislostech. ►M3  Toto období může být stanoveno na vnitrostátní, regionální nebo vhodné subregionální úrovni. ◄

Členské státy o tomto období zemědělce v přiměřené lhůtě informují. V rámci celkové orné půdy zemědělského podniku se za účelem výpočtu podílů různých plodin každý hektar zohlední pouze jednou v jednom roce podání žádosti.

2.  Při výpočtu podílu různých plodin může plocha, na které se určitá plodina pěstuje, zahrnovat krajinné prvky, které tvoří součást plochy, na kterou lze poskytnou podporu, podle článku 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014.

3.  Na ploše, kde se používá smíšená kultura v podobě současného pěstování dvou nebo více plodin v samostatných řádcích, se každá plodina započítá jako samostatná plodina, pokud pokrývá alespoň 25 % dané plochy. Plocha pokrytá samostatnými plodinami se vypočte vydělením plochy, kde se používá smíšená kultura, počtem plodin pěstovaných na alespoň 25 % dané plochy, bez ohledu na skutečný podíl plodiny na dané ploše.

V případě ploch, kde se používá smíšená kultura v podobě pěstování hlavní plodiny, pod kterou se seje druhá plodina, se plocha považuje za plochu, na které se pěstuje pouze hlavní plodina.

Plochy, na nichž se vysévá směs osiv, se bez ohledu na konkrétní plodiny obsažené ve směsi považují za plochu pokrytou jedinou plodinou. Aniž je dotčen čl. 44 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1307/2013, takováto jediná plodina se označuje jako „smíšená plodina“. Pokud je možné určit, že druhy obsažené v různých směsích osiv se od sebe navzájem liší, mohou členské státy uznat tyto různé směsi osiv jako samostatné jediné plodiny, pokud se tyto různé směsi osiv nepoužívají pro plodinu uvedenou v čl. 44 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) č. 1307/2013.

▼M3

Plochy, na nichž se různé plodiny pěstují vedle sebe, přičemž každá jediná plodina pokrývá plochu o rozloze menší než minimální rozloha stanovená členskými státy v souladu s čl. 72 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013, mohou členské státy považovat jako pokryté jedinou „směsí plodin“, jak je uvedeno ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

▼B

ODDÍL 3

Trvalé travní porosty

Článek 41

Rámec pro určení dalších environmentálně citlivých oblastí s trvalými travními porosty mimo oblasti Natura 2000

Environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty mimo oblastí, na které se vztahuje směrnice 92/43/EHS nebo směrnice 2009/147/ES, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, se určují na základě jednoho nebo více z těchto kritérií:

Členské státy mohou každoročně rozhodnout o doplnění nově určených oblastí a v přiměřené lhůtě o takovém rozhodnutí informují dotčené zemědělce.

Článek 42

Obnova v případě nedodržení povinnosti týkající se environmentálně citlivých ploch s trvalými travními porosty

Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ( 8 ), pokud zemědělec přeměnil nebo zoral trvalý travní porost, na který se vztahuje povinnost uvedená v čl. 45 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví dotyčný členský stát povinnost obnovit na ploše trvalý travní porost a může případ od případu vydat přesné pokyny, které musí dotyčný zemědělec dodržet, popisující způsob, jak napravit způsobenou ekologickou újmu s cílem obnovit environmentálně citlivý stav.

Dotyčný zemědělec je po zjištění nedodržení neprodleně vyrozuměn o tom, že je povinen zajistit obnovu, a o datu, dokdy má být tato povinnost splněna. Toto datum nesmí být pozdější než datum pro podání jednotné žádosti na následující rok, nebo v případě Švédska a Finska 30. červen následujícího roku.

Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 se obnovená půda považuje za trvalý travní porost od prvního dne obnovy a podléhá povinnosti uvedené v čl. 45 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 43

Výpočet poměru trvalých travních porostů

1.  Plochy ohlášené zemědělci účastnícími se režimu pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013, jakož i jednotky zemědělského podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 9 ), se nezahrnují do poměru ploch s trvalými travními porosty k celkové zemědělské ploše a referenčního poměru podle čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.  Plochy ohlášené zemědělci v roce 2012 jako půda využívaná jako stálé pastviny, které byly přeměněny na půdu určenou k jiným účelům, je možné odečíst od výpočtu ploch s trvalými travními porosty v souladu s čl. 45 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, a to až do počtu hektarů stálých pastvin nebo trvalých travních porostů, které zemědělci vyčlenili po roce 2012 a ohlásili v roce 2015 na vnitrostátní, regionální, subregionální nebo podnikové úrovni, pokud byla dodržena stávající pravidla o zachování stálých pastvin stanovená v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a v čl. 93 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Při výpočtu počtu hektarů stálých pastvin nebo trvalých travních porostů, které byly vyčleněny po roce 2012, jak je uvedeno v prvním pododstavci, se zohlední pouze hektary stálých pastvin nebo trvalých travních porostů na zemědělské ploše ohlášené v roce 2012, 2013 nebo 2014 v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009.

▼M5

3.  Členské státy referenční poměr přizpůsobí, pokud usoudí, že existuje významný dopad na vývoj tohoto poměru způsobený zejména změnou plochy využívané k ekologické produkci, změnou počtu účastníků režimu pro malé zemědělce nebo pokud členský stát přijme rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 třetího pododstavce písm. a), b) nebo c) nařízení (EU) č. 1307/2013. V takových případech členské státy neprodleně informují Komisi o provedeném přizpůsobení a jeho odůvodnění.

▼B

Článek 44

Zachování poměru trvalých travních porostů

▼M5

1.  Členské státy mohou stanovit individuální povinnost zemědělců nepřeměňovat a také, pokud použijí čl. 4 odst. 2 třetí pododstavec písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, neorat plochy s trvalými travními porosty bez předchozího schválení. Zemědělci jsou o této povinnosti informováni neprodleně a v každém případě před 15. listopadem roku, kdy ji dotčený členský stát stanoví. Tato povinnost platí pouze pro zemědělce, na které se vztahují povinnosti podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, pokud jde o plochy s trvalými travními porosty, na něž se nevztahuje čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Vydání schválení může záviset na použití objektivních a nediskriminačních kritérií, včetně kritérií environmentálních. Jestliže je schválení uvedené v prvním pododstavci podmíněno tím, že je třeba vyčlenit jako trvalý travní porost jinou plochu s odpovídajícím počtem hektarů, nebo pokud členský stát použije čl. 4 odst. 2 třetí pododstavec písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 na podmínku, že jiná nebo táž plocha je vyčleněna jako trvalý travní porost, tato plocha se odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 považuje za trvalý travní porost od prvního dne po přeměně a zorání. Takové plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin alespoň po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny a zorání. Nicméně pokud tak rozhodne členský stát, jestliže zemědělci přemění plochy, které k pěstování trav a jiných bylinných pícnin již byly užívány, na plochy s trvalými travními porosty, musí být takové plochy využívány k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin po zbývající počet let nutných k dosažení pěti po sobě následujících let.

▼B

2.  Je-li zjištěno, že poměr uvedený v čl. 45 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 klesl o více než 5 % v porovnání s referenčním poměrem podle uvedeného článku, stanoví dotčený členský stát povinnost obnovit na těchto plochách trvalý travní porost a pravidla, která zabrání novým přeměnám ploch s trvalými travními porosty.

Členské státy určí zemědělce, na které se vztahuje povinnost zajistit obnovu, ze zemědělců:

Pokud období uvedená v druhém pododstavci písm. b) zahrnují kalendářní roky před rokem 2015, povinnost obnovy se vztahuje také na plochy, jež byly přeměněny na plochy s jiným využitím z půdy využívané jako stálé pastviny, na které se vztahovala povinnost uvedená v čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 nebo čl. 93 odst. 3 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Při určování, kteří zemědělci obnoví plochy na plochy s trvalými travními porosty, uloží členské státy tuto povinnost nejprve zemědělcům, kteří mají k dispozici plochu, jež byla přeměněna z plochy s trvalými travními porosty nebo půdy se stálými pastvinami na plochu s jiným využitím v rozporu s požadavky na schválení podle odstavce 1 tohoto článku nebo čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1122/2009, pokud se na ně vztahovaly. Tito zemědělci obnoví celou přeměněnou plochu.

3.  Pokud se použitím odstavce 2 čtvrtého pododstavce nezvýší poměr uvedený v čl. 45 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 nad prahovou hodnotu 5 %, členské státy stanoví, že zemědělci, kteří mají k dispozici plochu, jež byla přeměněna z plochy s trvalými travními porosty nebo půdy se stálými pastvinami na plochu s jiným využitím během období uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku, rovněž obnoví určitý procentní podíl uvedené přeměněné plochy na plochy s trvalými travními porosty nebo vyčlení jinou plochu odpovídající tomuto procentnímu podílu jako plochu s trvalými travními porosty. Tento procentní podíl se vypočítá na základě plochy přeměněné zemědělcem během období uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. b) tohoto článku a plochy, jež je nezbytná pro zvýšení poměru uvedeného v čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 nad prahovou hodnotu 5 %.

Členské státy mohou pro výpočet procentního podílu uvedeného v prvním pododstavci vyloučit z plochy přeměněné zemědělcem ty plochy, které se staly trvalými travními porosty po 31. prosinci 2015, pokud provádějí administrativní křížové kontroly trvalých travních porostů každoročně nahlášených v geoprostorových žádostech o podporu prostřednictvím prostorových průsečíku s plochou oznámenou jako stálé pastviny v roce 2015 a zaznamenanou v systému identifikace zemědělských pozemků a pokud tyto plochy trvalých travních porostů nevznikly jako výsledek povinnosti obnovit nebo zřídit plochu trvalých travních porostů podle odstavce 2 nebo tohoto odstavce. Pokud však toto vyloučení neumožňuje zvýšit poměr uvedený v čl. 45 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 nad prahovou hodnotu 5 %, členské státy uvedené plochy nevyloučí.

Plochy s trvalými travními porosty nebo půda využívaná jako stálé pastviny, jež zemědělci vyčlenili v rámci závazků v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 ( 10 ) a nařízením (EU) č. 1305/2013, se za účelem výpočtu procentního podílu podle prvního pododstavce v rámci plochy, kterou zemědělec přeměnil, nezohlední.

Zemědělci jsou o individuální povinnosti obnovy a o pravidlech, která brání nové přeměně trvalých travních porostů, informováni neprodleně a v každém případě před 31. prosincem roku, v němž byl zjištěn pokles o více než 5 %. Povinnost obnovy musí být splněna před datem pro podání jednotné žádosti na následující rok, nebo v případě Švédska a Finska před 30. červnem následujícího roku.

Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 se plochy, jež byly obnoveny nebo vyčleněny jako plochy s trvalými travními porosty, považují za trvalý travní porost od prvního dne obnovy nebo vyčlenění. Uvedené plochy musí být užívány k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin alespoň po pět po sobě jdoucích let ode dne přeměny, nebo, pokud tak členský stát rozhodne, jestliže zemědělci přemění plochy, které již byly užívány k pěstování trav a jiných bylinných pícnin, na plochy s trvalými travními porosty, zbývající počet let nutných k dosažení pěti po sobě následujících let.

ODDÍL 4

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

Článek 45

Další kritéria pro druhy plochy využívané v ekologickém zájmu

1.  Pro určení druhů ploch uvedených v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 jako ploch využívaných v ekologickém zájmu se použijí odstavce 2 až 11 tohoto článku.

▼M5

2.  Na půdě ponechané ladem a na půdě ponechané ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru) nedochází k zemědělské produkci. Členské státy stanoví období, během kterého musí být půda v daném kalendářním roce ponechána ladem. Uvedené období nesmí být kratší než šest měsíců. Pokud jde o plochy představující půdu ponechanou ladem pro medonosné rostliny, vypracují členské státy seznam druhů s vysokým obsahem pylu a nektaru, které mají být použity. Nepůvodní invazní druhy rostlin ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ( 11 ) nesmějí být na seznamu uvedeny. Tyto oblasti nesmí zahrnovat plochy oseté plodinami, které se zpravidla pěstují pro sklizeň. Členské státy mohou stanovit další požadavky. Takové oblasti mohou zahrnovat bylinné druhy, pokud budou nadále převládat medonosné plodiny. Aniž je dotčen požadavek zákazu produkce stanovený v odstavci 10a, mohou být na plochy s půdou ponechanou ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru) umístěny úly.

Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 1307/2013 zůstává půda ponechaná ladem a půda ponechaná ladem pro medonosné rostliny (druhy s vysokým obsahem pylu a nektaru) po dobu delší než pět let pro účely splnění podmínek pro plochu využívanou v ekologickém zájmu ornou půdou.

▼B

3.  Terasami se rozumí terasy, které jsou chráněny v rámci DZES 7 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i ostatní terasy. Členské státy mohou rozhodnout, že za plochu využívanou v ekologickém zájmu považují pouze terasy chráněné v rámci DZES 7. Členské státy, které se rozhodnou zohlednit také ostatní terasy, stanoví pro tyto ostatní terasy kritéria, včetně minimální výšky, na základě vnitrostátních nebo regionálních zvláštností.

▼M3

4.  Krajinné prvky jsou zemědělcům k dispozici a může se jednat o prvky chráněné v rámci DZES 7, SMR 2 nebo SMR 3 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013, a/nebo jeden či více z těchto prvků:

Členské státy mohou rozhodnout, že omezí výběr krajinných prvků pouze na prvky v rámci DZES 7, SMR 2 nebo SMR 3 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013 a/nebo na jeden či více prvků uvedených v prvním pododstavci písm. a) až f).

U živých plotů, zalesněných pásů a stromů ve stromořadí, jakož i příkopů uvedených v prvním pododstavci písm. a) a e) se plocha, která má být uznána jako plocha využívaná v ekologickém zájmu, počítá do maximální šířky 10 metrů.

U ploch porostlých houštím a rybníků uvedených v prvním pododstavci písm. c) a d) se plocha, která má být uznána jako plocha využívaná v ekologickém zájmu, počítá do maximální rozlohy 0,3 hektaru.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) mohou členské státy u rybníků stanovit minimální velikost. Pokud se podél vodní plochy nachází pás s pobřežní vegetací, odpovídající plocha se zahrnuje pro účely výpočtu plochy využívané v ekologickém zájmu. Členské státy mohou stanovit kritéria, která zajistí, že rybníky mají přírodní hodnotu, s ohledem na význam, který mají přírodní rybníky pro ochranu přírodních stanovišť a druhů.

Pro účely prvního pododstavce písm. f) stanoví členské státy na základě vnitrostátních nebo regionálních specifických podmínek minimální kritéria, včetně omezení ohledně výšky a šířky.

5.  Ochranné pásy a souvratě mohou být jakékoliv ochranné pásy a souvratě, včetně ochranných pásů podél vodních toků požadovaných v rámci DZES 1, SMR 1 nebo SMR 10 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013 nebo souvratí chráněných v rámci DZES 7, SMR 2 nebo SMR 3 podle uvedené přílohy.

Členské státy neomezí výběr ochranných pásů a souvratí na ty, jež jsou požadovány v rámci pravidel podmíněnosti uvedených v prvním pododstavci.

Členské státy určí pro účely ploch využívaných v ekologickém zájmu minimální šířku ochranných pásů a souvratí, která nesmí být menší než 1 metr. Pásy s pobřežní vegetací podél vodních toků se pro účely výpočtu plochy využívané v ekologickém zájmu zahrnují do této plochy. Na ochranných pásech a souvratích nesmí docházet k zemědělské produkci.

U ochranných pásů a souvratí jiných než požadovaných nebo chráněných v rámci DZES 1, DZES 7, SMR 1, SMR 2, SMR 3 nebo SMR 10 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013 se plocha, která má být uznána jako plocha využívaná v ekologickém zájmu, počítá do maximální šířky 20 metrů.

▼M3

5a.  Pro účely věty druhé druhého pododstavce čl. 46 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 se plochy uvedené v odstavcích 4 a 5 tohoto článku považují za přilehlé plochy či prvky, pokud jsou přilehlé k ploše využívané v ekologickém zájmu přímo přilehlé k orné půdě zemědělského podniku.

▼B

6.  Hektary zemědělsko-lesnické plochy jsou ornou půdou způsobilou pro režim základní platby nebo režim jednotné platby na plochu uvedené v hlavě III kapitole 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 a splňují podmínky, za kterých je nebo byla udělena podpora podle článku 44 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 23 nařízení (EU) č. 1305/2013.

▼M3

7.  Pokud jde o pásy způsobilých hektarů podél okrajů lesa, členské státy mohou buď rozhodnout, že zemědělskou produkci povolí, zavést zákaz zemědělské produkce nebo poskytnout zemědělcům obě možnosti. Členské státy určí minimální šířku těchto pásů, která nesmí byt menší než 1 metr.

Plocha, která má být uznána jako plocha využívaná v ekologickém zájmu, se počítá do maximální šířky 10 metrů v případě, že se členské státy rozhodnou povolit zemědělskou produkci, a 20 metrů v případě, že členské státy zemědělskou produkci nepovolí.

8.  Pokud jde o plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích, na kterých se nepoužívají minerální hnojiva a/nebo přípravky na ochranu rostlin, členské státy vypracují seznam druhů, které lze k tomuto účelu použít, a to tak, že ze seznamu stanoveného podle čl. 4 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 vyberou druhy, které jsou z ekologického hlediska nejvhodnější, čímž se vyloučí druhy, které zjevně nejsou původní. Členské státy také stanoví požadavky na používání minerálních hnojiv a/nebo přípravků na ochranu rostlin, pokud členské státy povolí jejich používání, přičemž zohlední cíl ploch využívaných v ekologickém zájmu, konkrétně chránit a rozvíjet biologickou rozmanitost.

▼M5

8a.  Na plochách s ozdobnicí čínskou a mužákem prorostlým členské státy zakáží používání přípravků na ochranu rostlin, s výjimkou prvního roku, v němž zemědělec oba druhy vyseje. Členské státy zakáží nebo stanoví požadavky na používání minerálních hnojiv na těchto plochách, přičemž zohlední cíl ploch využívaných v ekologickém zájmu, konkrétně chránit a zlepšovat biologickou rozmanitost.

▼M3

9.  Plochy, na kterých rostou meziplodiny nebo zelený porost, zahrnují takovéto plochy stanovené podle požadavků SMR 1 uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 1306/2013, jakož i ostatní plochy s meziplodinami nebo zeleným porostem pod podmínkou, že byly založeny vysetím směsi druhů plodin nebo podsevem trávy nebo luskovin do hlavní plodiny.

Členské státy sestaví seznam směsí druhů plodin, které mají být použity, a na celostátní, regionální, subregionální úrovni nebo na úrovni zemědělského podniku stanoví období, během kterého musí být plochy, na kterých rostou meziplodiny nebo zelený porost, udržovány. Toto období nesmí být kratší než osm týdnů. Členské státy mohou stanovit další podmínky, zejména pokud jde o způsoby produkce.

Plochy, na kterých rostou meziplodiny nebo zelený porost, nezahrnují plochy se zimními plodinami, které se běžně osévají na podzim a jsou určené pro sklizeň nebo pastvu. Nezahrnují ani plochy, na které se vztahují rovnocenné postupy uvedené v bodě I.3 a 4 přílohy IX nařízení (EU) č. 1307/2013.

10.  Plochy s plodinami, které vážou dusík, zemědělci osévají takovými plodinami, které vážou dusík, jež jsou uvedeny na seznamu sestaveném členským státem. Tento seznam obsahuje plodiny, které vážou dusík, u nichž má členský stát za to, že přispívají k cíli rozvoje biologické rozmanitosti, a dále může obsahovat směsi plodin, které vážou dusík, s jinými plodinami za předpokladu, že převládají druhy plodin, které vážou dusík. Tyto plodiny na ploše rostou v průběhu vegetačního období. Členské státy mohou stanovit další podmínky, zejména pokud jde o způsoby produkce, přičemž zohlední potřebu splnit cíle směrnic 91/676/EHS a 2000/60/ES, vzhledem k tomu, že plodiny, které vážou dusík, mohou na podzim zvyšovat riziko vyplavování dusíku.

Plochy s plodinami, které vážou dusík, nezahrnují plochy, na které se vztahují rovnocenné postupy uvedené v bodě I.3 a 4 přílohy IX nařízení (EU) č. 1307/2013.

▼M3

10a.  Pro účely odstavců 2, 5 a 7 se „zákazem zemědělské produkce“ rozumí zákaz zemědělské činnosti, jak je definována v čl. 4 odst. 1 písm. c) bodě i) nařízení (EU) č. 1307/2013, aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v rámci DZES 4 podle přílohy II nařízení (EU) č. 1306/2013. Činnosti zaměřené na zavedení zeleného porostu pro účely biologické rozmanitosti, včetně vysévání směsí osiva planě rostoucích rostlin, jsou povoleny.

Odchylně od zákazu produkce však členské státy mohou pro účely odstavců 5 a 7 povolit sekání nebo spásání na ochranných pásech a souvratích, jakož i na pásech způsobilých hektarů ležících na okraji lesa, kde nedochází k produkci, a to za předpokladu, že je pás rozeznatelný od přilehlé zemědělské půdy.

10b.  Používání přípravků na ochranu rostlin je zakázáno na všech plochách uvedených v odstavcích 2, 9 a 10, jakož i na plochách, na kterých dochází k zemědělské produkci, uvedených v odstavci 7.

10c.  Na plochách uvedených v odstavci 9, které byly založeny podsevem trávy nebo luskovin do hlavní plodiny, tento zákaz platí od okamžiku sklizně hlavní plodiny po dobu alespoň osmi týdnů nebo do vysetí další hlavní plodiny.

▼B

11.  Za účelem splnění požadavku na plochu využívanou v ekologickém zájmu může zemědělec stejnou plochu nebo krajinný prvek ohlásit v roce podání žádosti pouze jednou.

Článek 46

Pravidla pro regionální provádění u ploch využívaných v ekologickém zájmu

1.  Členské státy, které se rozhodnout pro regionální provádění uvedené v čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, vymezí regiony pro účely uvedeného článku. Tyto regiony, které mají být vymezeny, se skládají z jednotných a homogenních zeměpisných oblastí s podobnými zemědělskými a environmentálními podmínkami. Pro tento účel se homogenita vztahuje k typu půdy, nadmořské výšce, jakož i k výskytu přírodních a polopřírodních ploch.

2.  Ve vymezených regionech členské státy určí plochy, na nichž se musí uplatňovat až polovina procentních bodů požadavku na plochu využívanou v ekologickém zájmu.

3.  Pokud jde o tyto určené plochy, členské státy stanoví pro zúčastněné zemědělce nebo skupiny zemědělců zvláštní povinnosti. Tyto povinnosti zajistí souvislou strukturu přiléhajících ploch využívaných v ekologickém zájmu. Povinnosti uložené zúčastněným zemědělcům nebo skupinám zemědělců zahrnují požadavek, podle něhož každý zúčastněný zemědělec zajistí, aby se alespoň 50 % plochy, na kterou se vztahuje povinnost stanovená v čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, nacházelo na půdě jeho zemědělského podniku v rámci daného regionu a v souladu s čl. 46 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení.

4.  Povinnosti uložené zúčastněným zemědělcům nebo skupinám zemědělců zajistí, aby souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu uvedené v odstavci 3 tvořila jedna nebo více ploch uvedených v čl. 46 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), c), d) a h) nařízení (EU) č. 1307/2013.

5.  Členské státy při určování ploch a stanovování povinností uvedených v odstavcích 2 a 3 případně zohlední stávající vnitrostátní nebo regionální strategie v oblasti biologické rozmanitosti nebo zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, plány povodí nebo zjištěné potřeby tak, aby se zajistila ekologická soudržnost sítě Natura 2000 podle článku 10 směrnice 92/43/EHS nebo aby se přispělo k provádění strategie v oblasti zelené infrastruktury.

6.  Dříve než členské státy zemědělcům uloží povinnosti, konzultují dotčené zemědělce nebo skupiny zemědělců a ostatní zúčastněné strany. Po této konzultaci členské státy stanoví konečný podrobný plán regionálního provádění a informují o tomto plánu strany zúčastněné na konzultaci a dotčené zemědělce nebo skupiny zemědělců, včetně určení oblastí a povinnosti pro zúčastněné zemědělce nebo skupiny zemědělců, a zejména přesného procentního podílu, který musí každý jednotlivý zemědělec provádět ve svém vlastním podniku. Tyto informace členské státy poskytnou zemědělci do 30. června roku, který předchází roku, ve kterém se použije regionální provádění, nebo v prvním roce uplatňování tohoto nařízení s dostatečným předstihem tak, aby zemědělec mohl řádně podat svou žádost.

Aniž jsou dotčeny platby zemědělcům uvedené v čl. 43 odst. 9 nařízení (EU) č. 1307/2013, členské státy zajistí, aby byla stanovena opatření ohledně finančních kompenzací mezi zemědělci a správních pokut pro případ, že nebudou splněny podmínky týkající se souvislých ploch využívaných v ekologickém zájmu.

Článek 47

Pravidla pro kolektivní provádění a kritéria, která mají podniky splňovat, aby byly považovány za podniky v těsné blízkosti

1.  Členské státy, které se rozhodnou povolit kolektivní provádění podle čl. 46 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, určí kritéria, která musí zemědělské podniky splňovat, aby byly považovány za podniky v těsné blízkosti, přičemž použijí kterékoli z následujících kritérií:

2.  Členské státy, které se rozhodnou určit plochy, na kterých je možné kolektivní provádění, a které se rozhodnou uložit zúčastněným zemědělcům nebo skupinám zemědělců povinnosti, zohlední stávající vnitrostátní nebo regionální strategie v oblasti biologické rozmanitosti nebo zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, plány povodí nebo zjištěné potřeby tak, aby se zajistila ekologická soudržnost sítě Natura 2000 podle článku 10 směrnice 92/43/EHS nebo aby se přispělo ke zlepšování zelené infrastruktury.

3.  Povinnosti uložené zúčastněným zemědělcům nebo skupinám zemědělců podle odstavce 2 zahrnují podmínku, aby souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu tvořila jedna nebo více ploch uvedených v čl. 46 odst. 2 druhém pododstavci písm. a), c), d) a h) nařízení (EU) č. 1307/2013.

4.  Zemědělci, kteří se účastní kolektivního provádění, uzavřou písemnou dohodu, která obsahuje podrobnosti o interních ujednáních ohledně finančních kompenzací a správních pokut pro případ, že nebudou splněny podmínky pro souvislé plochy využívané v ekologickém zájmu.

Článek 48

Stanovení poměru lesní a zemědělské půdy

1.  Členské státy, které se rozhodnou použít čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013, stanoví na základě údajů poskytnutých Eurostatem procentní podíl lesní půdy v porovnání s celkovou plochou půdy podle prvního pododstavce uvedeného odstavce. Údaje týkající se lesů odkazují na definici používanou Organizací OSN pro výživu a zemědělství a nezahrnují plochu patřící do kategorie jiných zalesněných ploch. Celková plocha půdy nezahrnuje plochu pokrytou vnitrozemskými vodami, včetně řek a jezer.

2.  K výpočtu poměru lesní a zemědělské půdy podle čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 se použijí údaje poskytnuté Eurostatem. Pokud o lesní a zemědělské půdě nejsou k dispozici údaje Eurostatu v požadované míře, aby bylo možné vyhodnotit poměr zalesnění na úrovni plochy rovnocenné úrovni LAU2 nebo na úrovni jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast s obdobnými zemědělskými podmínkami, lze použít údaje z jiných zdrojů.

Členské státy prokáží, že o lesní a zemědělské půdě použily aktuální a konzistentní údaje, které v maximální možné míře vypovídají o skutečné situaci.

3.  Údaje a výpočty podle odstavců 1 a 2 jsou platné po dobu tří let. Po skončení tohoto období členské státy, které se rozhodnou dále uplatňovat výjimku stanovenou v čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 a obnovit tříleté období, znovu vypočítají poměry v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku na základě nejnovějších dostupných údajů.

V případě změn správních hranic, které mají vliv na poměr uvedený v odstavci 2, se údaje a výpočty znovu vyhodnotí a veškeré změny v uplatnění výjimky budou oznámeny Komisi.

KAPITOLA 4

PLATBA PRO MLADÉ ZEMĚDĚLCE

Článek 49

Přístup právnických osob k platbě pro mladé zemědělce

1.  Roční platba pro mladé zemědělce podle čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se poskytuje právnické osobě bez ohledu na její právní formu, jsou-li splněny tyto podmínky:

▼M2

▼B

Pokud má nad právnickou osobou výhradní nebo společnou kontrolu jiná právnická osoba, použijí se podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. b) na veškeré fyzické osoby, které mají kontrolu nad touto jinou právnickou osobou.

▼M2

1a.  Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. b) členské státy mohou rozhodnout, že od kalendářního roku 2016 nebo 2017 musí mladí zemědělci vykonávat účinnou a dlouhodobou kontrolu uvedenou v daném bodě samostatně. Toto rozhodnutí se přijme před začátkem období pro podání žádostí pro první rok, na který se vztahuje, a přijme se pouze jednou. Žádné takové rozhodnutí není možné po začátku období pro podání žádostí pro kalendářní rok 2017.

Pokud členské státy využijí odchylky uvedené v prvním pododstavci, pro určení data zřízení uvedeného v čl. 50 odst. 2 písm. a) a v čl. 50 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 se přihlédne k období, v němž mladý zemědělec vykonával kontrolu společně s dalšími zemědělci podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) tohoto článku v kalendářních letech předcházejících kalendářnímu roku, od kterého se odchylka použije.

Pokud členské státy využijí uvedené odchylky, musí rozhodnout, zda požadují, aby mladí zemědělci vykonávali výhradní kontrolu nad těmi právnickými osobami nebo skupinami fyzických osob, které již obdržely platbu v režimu pro mladé zemědělce v letech předcházejících roku, od kterého se odchylka použije, zatímco mladý zemědělec nebo mladí zemědělci vykonávali kontrolu společně s dalšími zemědělci, kteří nebyli mladými zemědělci.

▼B

2.  Platba uvedená v čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 nesmí být nadále poskytována, jestliže všichni mladí zemědělci splňující kritéria stanovená v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a případně v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) ztratili nad právnickou osobou kontrolu.

3.  Pro účely tohoto článku:

▼M3

Mladému zemědělci, který vykonává účinnou a dlouhodobou kontrolu nad právnickou osobou ve smyslu odst. 1 písm. b) prvního pododstavce tohoto článku, nesmí být pro účely čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013 v roce, kdy je touto právnickou osobou prvně předložena žádost v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu, více než 40 let.

▼B

4.  Pokud několik mladých zemědělců podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) získalo kontrolu nad právnickou osobou v různých obdobích, za dobu „zřízení“ uvedeného v čl. 50 odst. 5 druhé větě nařízení (EU) č. 1307/2013 se považuje časově první získání kontroly.

Článek 50

Přístup skupiny fyzických osob k platbě pro mladé zemědělce

Článek 49 se použije obdobně na skupinu fyzických osob podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013, kde jsou požadavky stanovené v čl. 49 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení splněny na úrovni skupiny.

KAPITOLA 5

PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI

ODDÍL 1

Dobrovolná podpora vázaná na produkci

Článek 51

Definice

Pro účely tohoto oddílu se „opatřeními podpory vázané na produkci“ rozumí opatření, kterými se provádí dobrovolná podpora vázaná na produkci uvedená v čl. 52 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 52

Obecné zásady

1.  Regiony uvedené v čl. 52 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 vymezí členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou agronomické a sociálně ekonomické rysy a regionální zemědělský potenciál nebo institucionální či administrativní struktura. Tyto regiony se mohou lišit od regionů vymezených v rámci jiných režimů podpory, jež stanoví nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.  Při vymezení zvláštních druhů zemědělské činnosti nebo zvláštních zemědělských odvětví uvedených v čl. 52 odst. 3 nařízení Komise (EU) č. 1307/2013 členské státy zohlední zejména příslušné struktury a podmínky produkce v dotčeném regionu nebo odvětví.

▼M4 —————

▼B

Článek 53

Podmínky poskytnutí podpory

1.  Členské státy stanoví kritéria způsobilosti pro opatření podpory vázané na produkci v souladu s rámcem stanoveným v nařízení (EU) č. 1307/2013 a s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

2.  Plochy a výnosy a počty zvířat uvedené v čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví členské státy na regionální nebo odvětvové úrovni. Odpovídají maximálním výnosům, obdělávané ploše nebo počtu zvířat, jichž bylo v cílovém regionu nebo odvětví dosaženo alespoň v jednom roce během období pěti let, které předchází roku rozhodnutí podle čl. 53 odst. 1 uvedeného nařízení.

▼M3

Roční platba se vyjadřuje jako částka podpory na jednotku. Může se jednat buď o jednu z následujících částek, nebo pokud plocha či počet zvířat, na které může být poskytnuta podpora, nepřevyšuje plochu či počet zvířat stanovených podle prvního pododstavce tohoto odstavce, se může jednat o částku mezi nimi:

▼M4

Aniž je dotčen čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, v případě částky podpory na jednotku uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce se mohou členské státy rozhodnout použít modulované částky na jednotku ve vztahu k určitým kategoriím zemědělců nebo na úrovni zemědělského podniku s cílem přihlédnout k úsporám z rozsahu vyplývajícím z velikosti struktur produkce v cílovém zvláštním druhu zemědělské činnosti nebo zvláštním zemědělském odvětví nebo, pokud je opatření zaměřeno na region nebo celé odvětví, v příslušném regionu nebo odvětví. Ustanovení čl. 67 odst. 1 tohoto nařízení se použije obdobně na oznámení těchto rozhodnutí.

▼B

3.  Pokud se opatření podpory vázané na produkci týká olejnatých semen uvedených v příloze memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT, nesmí souhrn maximálních ploch, které mají být podle oznámení členských států podporovány, překročit maximální plochu stanovenou pro celou Unii, aby se zajistilo dodržování jejích mezinárodních závazků.

Pokud dojde k překročení maximální plochy uvedené v prvním pododstavci, dotčené členské státy upraví oznámenou plochu použitím redukčního koeficientu, který vyplývá z poměru mezi maximální plochou a souhrnem ploch oznámených pro podporu na olejnatá semena podle prvního pododstavce.

Komise stanoví redukční koeficient uvedený v druhém pododstavci prostřednictvím prováděcích aktů, které budou přijaty bez použití postupu uvedeného v čl. 71 odst. 2 nebo 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

4.  Pokud se opatření vázané podpory týká skotu nebo ovcí a koz, členské státy určí jako podmínku způsobilosti pro podporu požadavky na identifikaci a registraci zvířat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ( 12 ) nebo nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ( 13 ).

▼M1

Aniž jsou však dotčeny další podmínky způsobilosti, zvíře se rovněž považuje za způsobilé pro podporu, jsou-li požadavky na identifikaci a registraci uvedené v prvním pododstavci splněny k termínu stanovenému členským státem, který nesmí nastat později, než je:

Termíny uvedené v druhém pododstavci oznámí členské státy Komisi do 15. září 2015.

▼B

5.  Členské státy neposkytnou vázanou podporu na plochu pro plochy, které nejsou plochami, na něž lze poskytnout podporu, ve smyslu čl. 32 odst. 2, 3 a 4 nařízení (EU) č. 1307/2013. Pokud členské státy poskytují vázanou podporu na konopí, použije se podmínka uvedená v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a v článku 9 tohoto nařízení.

▼M2

Článek 53a

Převod finančních prostředků mezi opatřeními

1.  Aniž by byly dotčeny požadavky stanovené v hlavě IV kapitole I nařízení (EU) č. 1307/2013, členské státy se mohou rozhodnout použít částky oznámené podle bodu 3 písm. i) přílohy I tohoto nařízení pro účely financování jednoho nebo několika jiných opatření podpory podle hlavy IV kapitoly I nařízení (EU) č. 1307/2013 ve vztahu k témuž roku podání žádosti.

Převod finančních prostředků mezi opatřeními podpory nesmí vést k neplatnosti opatření podpory oznámeného Komisi podle článku 54 nařízení (EU) č. 1307/2013 a čl. 67 odst. 1 a 2 tohoto nařízení.

▼M4

2.  Pokud plocha nebo počet zvířat, na které může být poskytnuta podpora v rámci opatření dobrovolné podpory vázané na produkci v příslušném roce podání žádosti, odpovídají ploše nebo počtu zvířat uvedených v čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a oznámených podle bodu 3 písm. j) přílohy I tohoto nařízení nebo toto omezení překračují, opatření podpory nesmí využít převodu finančních prostředků z žádného jiného opatření podpory.

3.  Pokud jsou plocha nebo počet zvířat, na které může být poskytnuta podpora v rámci opatření dobrovolné podpory vázané na produkci v příslušném roce podání žádosti, nižší v porovnání s plochou nebo počtem zvířat uvedených v čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a oznámených podle bodu 3 písm. j) přílohy I tohoto nařízení, převod finančních prostředků nesmí vést k tomu, že částka na jednotku bude nižší než poměr mezi částkou stanovenou pro financování, jak byla oznámena podle bodu 3 písm. i) uvedené přílohy, a plochou nebo počtem zvířat uvedených v čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013.

▼M2

4.  Pokud členské státy poskytnou podporu vázanou na produkci na bílkovinné plodiny a zároveň využijí možnosti uvedené v čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, převod finančních prostředků nesmí vést k tomu, že podpora dostupná pro bílkovinné plodiny bude nižší než 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení.

5.  Rozhodnutí převést finanční prostředky mezi opatřeními podpory se přijme před datem první platby nebo vyplacení záloh zemědělcům v souvislosti s dobrovolnou podporou vázanou na produkci. Pokud však jde o převody mezi opatřeními, pro která dosud žádná platba provedena nebyla, toto rozhodnutí může být přijato po uvedeném dni, avšak nejpozději:

6.  Příslušný orgán členského státu, který má v úmyslu přijmout rozhodnutí převést finanční prostředky mezi opatřeními podpory, informuje zemědělce o možném převodu před začátkem období pro podání žádostí.

▼B

Článek 54

Soulad a kumulace podpor

1.  Pro účely čl. 52 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 se opatření stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ( 14 ) považují za „další opatření a politiky Unie“.

2.  Členské státy zajistí soulad mezi:

Členské státy zajistí, aby opatření podpory vázané na produkci nenarušovala řádné fungování dalších opatření uvedených v prvním pododstavci.

▼M2

3.  Jestliže může být podpora v rámci určitého opatření podpory vázané na produkci poskytnuta také v rámci jiného opatření podpory vázané na produkci nebo opatření prováděného v rámci dalších opatření a politik Unie, členské státy zajistí, aby dotyčný zemědělec mohl získat podporu zaměřenou na cíl uvedený v čl. 52 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 pouze v rámci jednoho takového opatření na odvětví, region, zvláštní druh zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělské odvětví, které jsou cílové podle čl. 52 odst. 3 uvedeného nařízení.

▼B

Článek 55

Kritéria schválení Komisí

1.  Pro účely čl. 55 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1307/2013 neexistují alternativy, jestliže:

2.  Pro účely čl. 55 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1307/2013 je nutné poskytovat stabilní dodávky místnímu zpracovatelskému průmyslu v případech, kde by pozastavení nebo snížení produkce v cílovém regionu nebo odvětví pravděpodobně mělo negativní dopad na činnost a související ekonomickou životaschopnost nebo zaměstnanost v navazujících podnicích, které jsou na této produkci značně závislé, jako jsou např. zpracovatelé surovin, jatka nebo potravinářské podniky. Tyto navazující podniky musí mít sídlo v příslušném regionu nebo musí být pokračování jejich činnosti výrazně závislé na daném odvětví.

3.  Pro účely čl. 55 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 pokračujících narušení trhu existují v případě, kdy jsou zemědělci v cílovém regionu nebo odvětví postiženi hospodářskými ztrátami, které vyplývají zejména z výskytu znečištění, kontaminace nebo snížení kvality životního prostředí v souvislosti s konkrétní událostí omezeného zeměpisného rozsahu.

4.  Při posuzování úrovně podpory vázané na produkci vyplývající z opatření oznámených členským státem, která mají být schválena, bere Komise v úvahu úroveň přímých plateb vázaných na produkci poskytnutých v průběhu alespoň jednoho roku v referenčním období 2010–2014 podle čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013.

ODDÍL 2

Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 56

Schválení zemědělské půdy pro produkci bavlny

Členské státy stanoví objektivní kritéria, na jejichž základě se schvaluje zemědělská půda podle čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Tato kritéria se opírají o jeden nebo více z těchto prvků:

Článek 57

Povolení odrůd k výsevu

Pro účely čl. 57 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 členské státy povolí odrůdy evidované ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“ podle směrnice 2002/53/ES, které jsou přizpůsobeny potřebám trhu.

Článek 58

Podmínky způsobilosti

Výsevu na plochách podle čl. 57 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 je dosaženo tehdy, pokud je dosaženo minimální hustoty osazení rostlin, kterou stanoví dotčený členský stát v závislosti na půdních a klimatických podmínkách a případně na regionálních zvláštnostech.

Článek 59

Agronomické postupy

Členské státy mohou stanovit zvláštní pravidla pro agronomické postupy, které jsou nezbytné pro péči o kultury a pro jejich sklizeň za běžných vegetačních podmínek.

Článek 60

Schválení meziodvětvových organizací

1.  Členské státy každý rok schválí na dobu jednoho roku, počínaje nejpozději 1. březnem, všechny mezioborové organizace podle čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, které požádají o to, aby byly schválenými organizacemi, a které:

2.  Pokud se zjistí, že schválená meziodvětvová organizace nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v odstavci 1, členský stát schválení odejme, pokud nedojde v souvislosti s nesplněním dotčených kritérií k nápravě. Pokud se plánuje odejmutí schválení, členský stát oznámí uvedený záměr meziodvětvové organizaci spolu s důvody, které ho k tomu vedly. Členský stát umožní meziodvětvové organizaci předložit ve stanovené lhůtě námitky.

Zemědělci, kteří jsou členy schválené meziodvětvové organizace, jejíž schválení je odňato v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, ztrácí nárok na zvýšení podpory podle čl. 60 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 61

Povinnosti producentů

1.  Tentýž producent nesmí být členem více než jedné schválené meziodvětvové organizace uvedené v čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013.

2.  Producent, který je členem schválené meziodvětvové organizace, je povinen dodávat vyprodukovanou bavlnu pouze vyzrňovací stanici, která je členem téže organizace.

3.  Členství producentů ve schválené meziodvětvové organizaci je založeno na dobrovolném přistoupení.

KAPITOLA 6

OZNÁMENÍ

Článek 62

Oznámení týkající se definicí a souvisejících ustanovení

Členské státy oznámí Komisi veškerá rozhodnutí přijatá v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 do 31. ledna 2015. Takovéto oznámení obsahuje podrobnosti těchto rozhodnutí, jejich odůvodnění a objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna.

Článek 63

Oznámení týkající se redukčního koeficientu podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013

Členské státy oznámí Komisi veškerá rozhodnutí podle článku 8 do 31. ledna 2015. Takovéto oznámení obsahuje podrobnosti těchto rozhodnutí, jejich odůvodnění a objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna.

Článek 64

Oznámení týkající se základní platby

1.  Pokud členský stát oznamuje Komisi svá rozhodnutí podle čl. 22 odst. 2 a 3, čl. 24 odst. 10, článku 29 a čl. 40 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, obsahuje takovéto oznámení podrobnosti o těchto rozhodnutích. U rozhodnutí podle čl. 24 odst. 10, článku 29 a čl. 40 odst. 4 uvedeného nařízení navíc v případě potřeby obsahuje odůvodnění.

Pokud členský stát oznamuje Komisi svá rozhodnutí podle čl. 23 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, obsahuje takovéto oznámení podrobnosti o těchto rozhodnutích, jejich odůvodnění a objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí přijata, zejména kritéria použitá pro vymezení regionů podle čl. 23 odst. 1 uvedeného nařízení, kritéria použitá pro rozdělení vnitrostátních stropů mezi regiony podle čl. 23 odst. 2 uvedeného nařízení a kritéria použitá pro případné postupné roční úpravy podle čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení.

2.  Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v čl. 30 odst. 7, čl. 30 odst. 11 písm. b), čl. 32 odst. 3 písm. b), čl. 32 odst. 5 a čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 31. ledna prvního roku používání takového rozhodnutí podrobnosti o těchto rozhodnutích, jakož i odůvodnění a případně objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna.

V případě přezkumu rozhodnutí uvedeného v čl. 30 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 se informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce oznámí Komisi do 31. ledna prvního roku používání takového revidovaného rozhodnutí.

3.  Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v čl. 34 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí své rozhodnutí Komisi do 31. ledna prvního roku používání takového rozhodnutí.

4.  Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v čl. 39 odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 40 odst. 2 a 5 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 31. července roku předcházejícího roku prvního používání takového rozhodnutí podrobnosti o těchto rozhodnutích, jakož i odůvodnění a případně objektivní kritéria, na jejichž základě byla tato rozhodnutí učiněna.

▼M3 —————

▼B

Článek 65

Oznámení týkající se ekologických postupů

1.  Členské státy oznámí Komisi následující informace:

▼M3

▼B

▼M3

▼B

▼M3

▼B

2.  Členské státy ve svém oznámení, které mají podat podle čl. 46 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 do 1. srpna 2014, oznámí Komisi následující:

3.  Členské státy ve svém oznámení, které mají podat podle čl. 46 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 do 1. srpna roku, který předchází roku, ve kterém se příslušné rozhodnutí poprvé použije, oznámí Komisi následující:

4.  Ve svém oznámení, které mají podat podle čl. 46 odst. 8 nařízení (EU) č. 1307/2013 do 1. srpna roku, který předchází roku, ve kterém se příslušné rozhodnutí poprvé použije, členské státy, které splňují podmínku uvedenou v čl. 46 odst. 7 uvedeného nařízení a které se rozhodly použít výjimku stanovenou v uvedeném ustanovení, poskytnou Komisi podrobnosti o svém rozhodnutí včetně údajů a výpočtů, které doloží, že jsou splněny všechny podmínky pro výjimku uvedené v čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013.

První pododstavec se použije obdobně na rozhodnutí dále uplatňovat výjimku stanovenou v čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 a obnovit tříleté období, jak uvádí čl. 48 odst. 3 tohoto nařízení.

Členské státy neprodleně oznámí Komisi všechny změny v uplatňování výjimky stanovené v čl. 46 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 66

Oznámení týkající se platby pro mladé zemědělce

1.  Pokud se členský stát rozhodne použít pro výpočet platby pro mladé zemědělce čl. 50 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 31. ledna 2015 zvolenou metodu výpočtu platby a maximální částku stanovenou v souladu s čl. 50 odst. 9 uvedeného nařízení.

2.  Pokud se členský stát rozhodne stanovit kritéria způsobilosti v souladu s čl. 50 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo použít metodu výpočtu uvedenou v čl. 50 odst. 10 uvedeného nařízení, oznámí toto rozhodnutí Komisi do 31. ledna 2015.

3.  Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti znovu vypočíst stanovený počet hektarů, jak uvádí čl. 50 odst. 10 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi toto rozhodnutí do 1. srpna roku, na který takovýto výpočet uplatní, a poskytne odůvodnění, jakož i objektivní kritéria, na jejichž základě toto rozhodnutí učinil.

▼M2

4.  Členské státy oznámí Komisi veškerá rozhodnutí přijatá podle čl. 49 odst. 1a nejpozději 15 dní po dni přijetí uvedeného rozhodnutí.

▼B

Článek 67

Oznámení týkající se dobrovolné podpory vázané na produkci

1.  Oznámení podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 obsahují položky, které jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

▼M3 —————

▼M2

3.  Členské státy oznámí Komisi veškerá rozhodnutí přijatá podle čl. 53a odst. 1 do prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém proběhla první platba nebo vyplacení záloh zemědělcům v souvislosti s dobrovolnou podporou vázanou na produkci. Pokud však tato platba proběhla v období od 16. do 31. října, oznámení se učiní do 1. prosince. Uvedené oznámení musí obsahovat tyto informace:

▼M4

▼B

Článek 68

Oznámení týkající se minimálních požadavků na získání přímých plateb

Členské státy oznámí Komisi do 1. srpna 2014 veškerá rozhodnutí přijatá v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Článek 69

Oznámení týkající se redistributivní platby

Pokud se členský stát rozhodne poskytnout redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámení uvedené v čl. 41 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013 obsahuje podrobnosti o tomto rozhodnutí, včetně podrobného výpočtu redistributivní platby a jeho zdůvodnění, a případně informace o použití režimu na regionální úrovni podle čl. 41 odst. 2 uvedeného nařízení a o odstupňované škále hodnot v rámci počtu hektarů podle čl. 41 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 70

Oznámení týkající se platby na oblasti s přírodními omezeními

Pokud se členský stát rozhodne poskytnout platbu na oblasti s přírodními omezeními podle hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 1. srpna 2014 veškerá rozhodnutí přijatá v souladu s článkem 48 nařízení (EU) č. 1307/2013. Toto oznámení obsahuje podrobnosti o tomto rozhodnutí, případně včetně informací o omezení plateb na některé oblasti podle čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013, o použití maximálních limitů uvedených v čl. 48 odst. 4 uvedeného nařízení a o použití na regionální úrovni podle čl. 48 odst. 5 uvedeného nařízení.

Článek 71

Oznámení týkající se režimu pro malé zemědělce

Pokud se členský stát rozhodne použít režim pro malé zemědělce podle hlavy V nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 1. srpna 2014 veškerá rozhodnutí přijatá v souladu s uvedenou hlavou.

Toto oznámení obsahuje podrobnosti o tomto rozhodnutí, včetně možného automatického zařazení zemědělců podle čl. 62 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 a výpočtu platby podle článku 63 uvedeného nařízení.

Členské státy uvědomí Komisi o rozhodnutí o financování uvedeném v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 bezodkladně a nejpozději do 1. prosince kalendářního roku, k němuž se platba vztahuje.

Článek 72

Použití čl. 8 odst. 1, čl. 41 odst. 4 nebo čl. 52 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 na členy právnických osob nebo skupin

Pokud se členský stát rozhodne použít čl. 8 odst. 4, čl. 41 odst. 8 nebo čl. 52 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013, oznámí Komisi do 1. srpna 2014 podrobnosti o těchto rozhodnutích.

Článek 73

Lineární snížení plateb

V případě použití lineárních snížení uvedených v čl. 7 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 51 odst. 2 nebo čl. 65 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1307/2013 členské státy informují Komisi o použité procentní sazbě snížení, a to bezodkladně a nejpozději do 30. června roku, který následuje po kalendářním roce, v jehož průběhu byly podány žádosti o tyto lineárně snížené přímé platby.

Článek 74

Žádost o informace týkající se opatření přijatých členskými státy

Pokud je to nezbytné pro zajištění řádného uplatňování pravidel stanovených v nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo v tomto nařízení, může Komise požádat členské státy, aby jí poskytly podrobnosti o opatřeních přijatých k provádění nařízení (EU) č. 1307/2013 nebo jakýchkoli předpisů přijatých Komisí na základě uvedeného nařízení.

Článek 75

Zprávy

1.  Pokud se Bulharsko a Rumunsko rozhodnou poskytnout doplňkové vnitrostátní přímé platby podle článku 18 nařízení (EU) č. 1307/2013, předloží Komisi zprávu do 30. června 2016. Zpráva obsahuje pro každou doplňkovou vnitrostátní přímou platbu počet příjemců, celkovou částku poskytnutých doplňkových vnitrostátních přímých plateb, počet hektarů, na něž byla platba poskytnuta, a případně míru platby.

2.  Pokud se členský stát rozhodne poskytnout přechodnou vnitrostátní podporu podle čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, předloží Komisi výroční zprávu do 15. září roku následujícího po provádění této přechodné vnitrostátní podpory. Zpráva obsahuje pro každé odvětví počet příjemců, částku poskytnuté přechodné vnitrostátní podpory, počet hektarů, zvířat nebo jiných jednotek, na které byla podpora poskytnuta, a případně míru této podpory.

Článek 76

Oznámení rozhodnutí vyplývajících z přezkumu

Pokud může být rozhodnutí oznámené Komisi v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 nebo tímto nařízením přezkoumáno, oznámí se rozhodnutí vyplývající z přezkumu Komisi ve lhůtě čtyř týdnů od přijetí takového rozhodnutí, pokud nařízení (EU) č. 1307/2013 nestanoví pro toto oznámení jinou lhůtu.

Toto oznámení obsahuje podrobnosti o rozhodnutí a případně odůvodnění a objektivní kritéria, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí učiněno.

KAPITOLA 7

ZMĚNA, ZRUŠENÍ A VSTUP V PLATNOST

Článek 77

Změna nařízení (EU) č. 1307/2013

Příloha X nařízení (EU) č. 1307/2013 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 78

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1120/2009 a (ES) č. 1121/2009 se zrušují.

Nadále se však použijí ve vztahu k žádostem o podporu, které se týkají kalendářních roků před kalendářním rokem 2015.

Článek 79

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ve vztahu k žádostem o podporu, které se týkají kalendářních roků následujících po kalendářním roce 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M4

---

PŘÍLOHA I

Obsah informací, které mají být předloženy Komisi podle čl. 67 odst. 1

Informace obsahují:

▼B

---

PŘÍLOHA II

---

„PŘÍLOHA X

Přepočítací a váhové koeficienty uvedené v čl. 46 odst. 3 ( *1 )

▼M3

---

PŘÍLOHA III

Metoda Unie pro kvantitativní určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu v odrůdách konopí

1.    Oblast působnosti

Metoda uvedená v této příloze slouží k určení obsahu delta-9-tetrahydrokannabinolu (dále jen „THC“) v odrůdách konopí (Cannabis sativa L.). Podle potřeby je uplatňována podle postupu A nebo B, které jsou popsány v této příloze.

Metoda je založena na kvantitativním určení THC plynovou chromatografií po extrakci vhodným rozpouštědlem.

1.1.    Postup A

Postup A se používá pro kontroly produkce konopí podle čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 a čl. 30 písm. g) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ( 15 ).

1.2.    Postup B

Postup B se používá v případech, které jsou uvedeny v čl. 36 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) č. 809/2014.

2.    Odběr vzorků

2.1.    Vzorky

Vzorky se odebírají během dne a při dodržení systematického postupu, který zajišťuje reprezentativnost vzorků pro dané pole, avšak s výjimkou okrajů porostu.

2.1.1.

Postup A: z porostu dané odrůdy konopí se odebere z každé vybrané rostliny část dlouhá 30 cm, která obsahuje nejméně jedno samičí květenství. Odběr vzorků se provádí v období, které začíná 20. den po rozkvětu a končí 10. den po odkvětu. Členské státy mohou povolit odběr vzorků v období od rozkvětu do 20. dne po rozkvětu za předpokladu, že u každé pěstované odrůdy se odeberou další reprezentativní vzorky v souladu s prvním pododstavcem v období od 20. dne po rozkvětu do 10. dne po odkvětu. U konopí pěstovaného jako meziplodina se, nemá-li samičí květenství, odebere horních 30 cm stonku. V uvedeném případě se vzorky odebírají těsně před koncem vegetačního období, jakmile se na listech objeví první známky žloutnutí, avšak ne později, než nastanou mrazy.

2.1.2.

Postup B: z porostu dané odrůdy konopí se odebere horní třetina každé vybrané rostliny. Odběr vzorků se provádí v průběhu 10 dnů po odkvětu nebo v případě konopí pěstovaného jako meziplodina, nemá-li samičí květenství, těsně před koncem vegetačního období, jakmile se na listech objeví první známky žloutnutí, avšak ne později, než nastanou mrazy. V případě dvoudomých odrůd se odebírají pouze samičí rostliny.

2.2.    Velikost vzorku

Postup A: vzorek je tvořen částmi 50 rostlin na jedno pole.

Postup B: vzorek je tvořen částmi 200 rostlin na jedno pole.

Každý vzorek se umístí do plátěného nebo papírového pytle tak, aby se nerozdrtil, a zašle se do laboratoře k analýze.

Členské státy mohou stanovit, že se odebírá druhý vzorek pro případnou kontrolní analýzu, který uschová buď producent, nebo subjekt odpovědný za analýzu.

2.3.    Sušení a skladování vzorků

Sušení vzorků musí začít co nejdříve, v každém případě do 48 hodin a používá se jakákoli metoda s teplotou nižší než 70 °C.

Vzorky se usuší tak, aby měly stálou hmotnost a obsah vody mezi 8 % a 13 %.

Po vysušení se vzorky bez rozdrcení uskladní v temnu při teplotě do 25 °C.

3.    Stanovení obsahu THC

3.1.    Příprava zkušebního vzorku

Z vysušených vzorků se odstraní stonky a semena větší než 2 mm.

Vysušené vzorky se rozdrtí na středně jemný prášek (skrze síto s oky o velikosti 1 mm).

Prášek lze skladovat 10 týdnů v temnu a suchu při teplotě do 25 °C.

3.2.    Činidla a extrakční roztok

Činidla

Extrakční roztok

3.3.    Extrakce THC

Odváží se 100 mg zkušebního vzorku rozmělněného na prášek, umístí se do odstředivkové zkumavky a přidá se 5 ml extrakčního roztoku obsahujícího vnitřní standardní vzorek.

Vzorek se umístí do ultrazvukové lázně a ponechá se zde 20 minut. Pět minut se odstřeďuje při 3 000 otáčkách za minutu a pak se odebere roztok THC plovoucí na povrchu. Tento roztok se vstříkne do chromatografu a provede se kvantitativní analýza.

3.4.    Plynová chromatografie

a)   Přístroje a pomůcky

b)   Rozsahy kalibrace

Přinejmenším tři body pro postup A a pět bodů pro postup B, včetně bodů 0,04 a 0,50 mg/ml THC v extrakčním roztoku.

c)   Pokusné podmínky

Jako příklad pro kolonu uvedenou v písmenu a) se uvádějí tyto podmínky:

d)	Vstříknutý objem: 1 μl

4.    Výsledky

Výsledky se vyjadřují na dvě desetinná místa v gramech THC na 100 gramů analytického vzorku vysušeného na stálou hmotnost. Použije se přípustná odchylka 0,03 g na 100 g.

Pokud je však získaný výsledek nad mezní hodnotou stanovenou v čl. 32 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, provede se druhé stanovení na analytický vzorek a jako výsledek se vezme střední hodnota obou měření.

---

( 1 ) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

( 3 ) Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1).

( 4 ) Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74).

( 5 ) Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh (Úř. věst. L 162, 21.6.2008, s. 13).

( 6 ) Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009. s. 3).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

( 9 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

( 10 ) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

( 11 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a evidence skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1).

( 13 ) Nařízení Rady (ES) č. 21/2004 ze dne 17. prosince 2003 o stanovení systému identifikace a evidence ovcí a koz a o změně nařízení (ES) č. 1782/2003 a směrnic 92/102/EHS a 64/432/EHS (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 8).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

( *1 ) Přepočítací a váhové koeficienty se rovněž použijí u prvků zahrnutých v rovnocenných postupech, jak jsou uvedeny v příloze IX oddíle III, které jsou stejné jako prvky uvedené v této příloze a popsané v článku 45 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, a kterým se mění příloha X uvedeného nařízení (Úř. věst. L 181, 20.6.2014, s. 1), a to pouze pro účely výpočtu plochy využívané v ekologickém zájmu daného zemědělského podniku podle čl. 46 odst. 1 tohoto nařízení.“

( 15 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 809/2014 ze dne 17. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém, opatření pro rozvoj venkova a podmíněnost (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 69).