(EU) č. 528/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 528/2014 ze dne 12. března 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro rizika opcí jiná než rizika delta v rámci standardizovaného přístupu k tržním rizikům Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 29-35 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 12. března 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 9. června 2014 Nabývá účinnosti: 9. června 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 2. června 2016

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 528/2014

ze dne 12. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro rizika opcí jiná než rizika delta v rámci standardizovaného přístupu k tržním rizikům

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 148 20.5.2014, s. 29)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/861 ze dne 18. února 2016,

  L 144

21

1.6.2016


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s.  32 (528/2014)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 528/2014

ze dne 12. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro rizika opcí jiná než rizika delta v rámci standardizovaného přístupu k tržním rizikům

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Vymezení požadavků na kapitál pro jiné riziko než riziko delta u opcí a opčních listů

1.  Instituce vypočítávají požadavky na kapitál u tržního rizika souvisejícího s riziky jinými než rizikem delta u opcí a opčních listů podle požadavků čl. 329 odst. 3, čl. 352 odst. 6 a čl. 358 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 na základě jednoho z těchto přístupů:

a) 

zjednodušeného přístupu stanoveného v článcích 2 a 3 tohoto nařízení;

b) 

přístupu Delta–plus stanoveného v článcích 4, 5 a 6 tohoto nařízení;

c) 

přístupu podle scénáře stanoveného v článcích 7, 8 a 9 tohoto nařízení.

2.  Při výpočtu požadavků na kapitál na konsolidovaném základě mohou instituce využít kombinace různých přístupů. Instituce mohou individuálně využít pouze kombinace přístupu podle scénáře a přístupu Delta–plus, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 4 až 9.

3.  Pro účely výpočtu podle odstavce 1 postupují instituce takto:

a) 

rozloží koše opcí či opčních listů na jejich základní složky;

b) 

rozloží caps a floors či jiné opce, které se vztahují k úrokovým sazbám k různým datům, na řetězec nezávislých opcí týkajících se rozdílných období (tzv. caplet a floorlets);

c) 

s opcemi a opčními listy na úrokové swapy pevných sazeb proti pohyblivým sazbám zacházejí jako s opcemi či opčními listy na příslušnou pevnou úrokovou sazbu;

d) 

s opcemi a opčními listy, které se vztahují k více než jednomu podkladovému nástroji z podkladových nástrojů uvedených v čl. 5 odst. 3, zacházejí jako s košem opcí či opčních listů, kde každá opce má jeden samostatný podkladový nástroj.

▼M1

Článek 2

Pouze instituce, které pouze nakupují opce a opční listy, mohou využít zjednodušeného přístupu.

▼B

Článek 3

Vymezení požadavků na kapitál podle zjednodušeného přístupu

1.  Instituce uplatňující zjednodušený přístup provedou výpočet požadavků na kapitál souvisejících s riziky jinými než delta u nákupních a prodejních opcí či opčních listů jako vyšší z hodnot v rozmezí nula a rozdílu následujících hodnot:

a) 

hrubá částka, jak je uvedena v odstavcích 2 až 5;

b) 

částka odpovídající váženému riziku delta, která se vypočítá z tržní hodnoty podkladového nástroje vynásobené deltou a poté vynásobené jednou z následujících příslušných vah:

i) 

v případě specifického či obecného kapitálového rizika či úrokového rizika váhou podle kapitoly 2 části třetí hlavy IV nařízení (EU) č. 575/2013;

ii) 

v případě rizika komodity váhou podle kapitoly 4 části třetí hlavy IV nařízení (EU) č. 575/2013 a

iii) 

v případě měnového rizika váhou podle kapitoly 3 části třetí hlavy IV nařízení (EU) č. 575/2013.

2.  V případě opcí a opčních listů, na které se vztahuje jedna z následujících dvou kategorií, se hrubá částka uvedená v odstavci 1 stanoví podle odstavců 3 až 4:

a) 

má-li kupující neomezené právo koupě podkladového nástroje za předem určenou cenu k okamžiku vypršení lhůty či kdykoli před ním a pokud je prodávající povinen splnit poptávku kupujícího (jednoduché nákupní opce či jednoduché nákupní opční listy);

b) 

má-li kupující neomezené právo prodeje podkladového nástroje stejným způsobem, jak je uvedeno v písmeni a) (jednoduché prodejní opce či jednoduché prodejní opční listy).

3.  Hrubá částka uvedená v odstavci 1 se vypočítá jako maximální hodnota mezi nulou a tržní hodnotou podkladového cenného papíru vynásobená součtem specifických a obecných tržních rizik u požadavků na kapitál pro podkladový nástroj, od které je odečtena výše zisku, je-li uskutečněn, vyplývajícího z okamžité realizace opce (zpeněžení), je-li splněna jedna z následujících podmínek:

a) 

opce či opční list obsahuje právo prodeje podkladového nástroje (tzv. dlouhý prodej) a je spojena s kapitálovými investicemi do podkladového nástroje (tzv. dlouhá pozice v podkladovém nástroji);

b) 

opce či opční list obsahuje právo nákupu podkladového nástroje (tzv. dlouhý nákup) a je spojena se závazkem prodeje kapitálových investic do podkladového nástroje (tzv. krátká pozice v podkladovém nástroji).

4.  Obsahuje-li opce či opční list právo nákupu podkladového nástroje (dlouhý nákup) či právo prodeje podkladového nástroje (tzv. dlouhý prodej), je hrubá částka podle odstavce 1 menší z těchto dvou částek:

a) 

tržní hodnota podkladového cenného papíru vynásobená součtem specifických a obecných požadavků na tržní rizika týkajících se podkladového nástroje;

b) 

hodnota pozice stanovená podle přecenění tržní hodnotou nebo pomocí modelu, jak je stanoveno v čl. 104 odst. 2 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 (tržní hodnota opce nebo opčního listu).

5.  V případě všech typů opcí nebo opčních listů, které nedisponují vlastnostmi uvedenými v odstavci 2, se za tržní hodnotu opce či opčního listu považuje hrubá částka uvedená v odstavci 1.

Článek 4

Přehled vymezení požadavků na kapitál podle přístupu Delta–plus

1.  Pokud se instituce rozhodnou uplatňovat přístup Delta–plus pro opce a opční listy, jejichž gama je spojitou funkcí ceny podkladového nástroje a jejichž vega je spojitou funkcí implikované volatility (spojité opce a opční listy), vypočítají se požadavky na kapitál pro jiná rizika než rizika delta u opcí a opčních listů jako součet následujících požadavků:

a) 

požadavků na kapitál týkajících se parciální derivace delta podle ceny podkladového nástroje, který je u dluhopisových opcí či opčních listů parciální derivací delta podle výnosů do období splatnosti podkladového dluhopisu, a u swapcí parciální derivací delta podle sazby swapů;

b) 

požadavku týkajícího se parciální derivace prvního řádu opce či opčního listu podle implikované volatility.

2.  Implikovaná volatilita se považuje za hodnotu volatility vzorce ocenění opce či opčního listu, u něhož je za určitého modelu ocenění a výše všech dalších seznatelných parametrů ovlivňujících ocenění teoretická cena opce či opčního listu rovna tržní hodnotě takové opce či opčního listu, přičemž tržní hodnotou se rozumí tržní hodnota ve smyslu čl. 3 odst. 4.

3.  Požadavky na kapitál pro rizika jiná než rizika delta týkající se nespojitých opcí či opčních listů se vymezují takto:

a) 

v případě koupě opcí či opčních listů jako maximální částka mezi nulou a rozdílem těchto hodnot:

i) 

tržní hodnota opce či opčního listu ve smyslu čl. 3 odst. 4;

ii) 

rizikově vážená hodnota odpovídající hodnotě delta ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b);

b) 

v případě prodeje opcí či opčních listů jako maximální částka mezi nulou a rozdílem těchto hodnot:

i) 

příslušná tržní hodnota podkladového nástroje, jež se považuje buď za maximální možnou platbu k okamžiku splatnosti, je-li smluvně stanovena, či tržní hodnota podkladového nástroje či efektivní pomyslná tržní hodnota, není-li maximální možná platba stanovena smluvně;

ii) 

rizikově vážená hodnota odpovídající hodnotě delta ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b).

4.  Hodnota gama a vega využitá při výpočtu požadavků na kapitál se vypočítá s využitím vhodného modelu oceňování, jak je uvedeno v čl. 329 odst. 1, čl. 352 odst. 1 a čl. 358 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. Nelze-li podle tohoto odstavce hodnotu gama či vega vypočítat, provede se výpočet požadavků na kapitál u rizik jiných než rizik delta podle odstavce 3.

Článek 5

Vymezení požadavků na kapitál pro riziko gama podle přístupu Delta–plus

1.  Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. a) se požadavky na kapitál pro riziko gama vypočítají podle následujících návazných kroků:

a) 

u každé individuální opce či opčního listu se vypočítá dopad gama;

b) 

provede se součet dopadů gama na individuální opce nebo opční listy, které odkazují na stejný samostatný typ podkladového nástroje;

c) 

absolutní hodnota součtu všech záporných hodnot vyplývající z kroku b) stanoví požadavky na kapitál pro riziko gama. Ke kladným hodnotám, jež jsou výsledkem kroku b), se nepřihlíží.

2.  Pro účely kroku podle odst. 1 písm. a) se vypočítají dopady gama podle vzorce uvedeného v příloze I.

3.  Pro účely kroku podle odst. 1 písm. b) se za samostatné typy podkladového nástroje považují:

a) 

v případě úroků v stejné měně: jednotlivá časová pásma splatnosti, jak jsou uvedena v tabulce č. 2 v článku 339 nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

v případě kapitálových a akciových indexů: jednotlivé trhy vymezené v pravidlech, která mají být vypracována podle čl. 341 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

c) 

v případě měn a zlata: jednotlivé měnové páry a zlato;

d) 

v případě komodit: komodity, které jsou považovány za stejné, jak je stanoveno v čl. 357 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 6

Vymezení požadavků na kapitál pro riziko vega podle přístupu Delta–plus

Pro účely čl. 4 odst. 1 písm. b) se požadavky na kapitál pro riziko vega vypočítají podle následujících návazných kroků:

a) 

pro každou individuální opci se stanoví hodnota vega;

b) 

pro každou individuální opci se vypočítá předpokládaný kladný/záporný 25 % posun implikované volatility, přičemž implikovaná volatilita je vykládána ve smyslu čl. 4 odst. 2;

c) 

pro každou individuální opci se hodnota vega, která je výsledkem kroku podle písm. a), vynásobí odhadovaným posunem implikované volatility, který vyplyne z kroku podle písmene b);

d) 

pro každý samostatný typ podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 se provede součet hodnot vyplývajících z kroku podle písmene c);

e) 

součet absolutních hodnot, jež jsou výsledkem kroku podle písmene d), určuje celkové požadavky na kapitál pro riziko vega.

Článek 7

Podmínky uplatnění přístupu podle scénáře

Instituce mohou použít přístup podle scénáře, splňují-li veškeré tyto požadavky:

a) 

zřídily jednotku řízení rizika, která monitoruje riziko portfolia opcí instituce a o výsledcích své činnosti podává zprávu vedení;

b) 

příslušným orgánům oznámily předem vymezený rozsah expozic, na který se tento přístup bude soustavně uplatňovat;

c) 

výsledky postupu podle scénáře jsou součástí interních zpráv pro vedení instituce.

Instituce ►C1  pro účely písmene b) ◄ vymezí přesné pozice, na které se vztahuje přístup podle scénáře, včetně typu produktu či identifikovaných pracovišť a portfolia, rozlišitelný přístup řízení rizik, který se uplatní ve vztahu k těmto pozicím, vyčleněné IT aplikace, které se využívají pro tyto pozice, a odůvodnění, proč se na takové pozice vztahuje přístup podle scénáře ve srovnání s pozicemi, pro něž byly určeny jiné přístupy.

Článek 8

Vymezení matice scénáře v přístupu podle scénáře

1.  Instituce vymezí u každého samostatného typu podkladového nástroje, jak je uveden v čl. 5 odst. 3, matici scénáře obsahující soubor scénářů.

2.  První dimenze matice scénáře se týká změny ceny podkladového nástroje spočívající v jejím zvýšení či snížení oproti stávající hodnotě. Tato škála změn se skládá:

a) 

v případě úrokových opcí a opčních listů z kladné/záporné předpokládané změny úrokové sazby stanovené v pátém sloupci tabulky č. 2 v článku 339 nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

v případě kapitálových opcí či kapitálových opčních listů nebo opcí či opčních listů na kapitálové indexy z kladné/záporné váhy uvedené v článku 343 nařízení (EU) č. 575/2013;

c) 

v případě měnových opcí či opčních listů a opcí či opčních listů ve zlatě z kladné/záporné váhy uvedené v článku 351 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo případně z kladné/záporné váhy uvedené v článku 354 nařízení (EU) č. 575/2013;

d) 

v případě opcí (opčních listů) na komodity z kladné/záporné váhy uvedené v čl. 360 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

3.  Scénáře změny ceny podkladového nástroje se vymezí mřížkou minimálně sedmi bodů, které zahrnují stávající pozorování a rozdělují pásma uvedená v odstavci 2 do rovnoměrně rozložených intervalů.

4.  Druhou dimenzi matice scénáře vymezují změny volatility. Pásmo změn volatility se pohybuje v rozsahu plus/mínus 25 % implikované volatility ve smyslu odkazu čl. 4 odst. 2. Takové pásmo změn se rozdělí minimálně do mřížky o třech bodech, které zahrnují 0 % změnu, přičemž pásmo je rozděleno do rovnoměrně rozložených intervalů.

5.  Matice scénáře je vymezena veškerými možnými kombinacemi bodů podle odstavců 3 a 4. Každá kombinace představuje jeden scénář.

Článek 9

Vymezení požadavků na kapitál v přístupu podle scénáře

Požadavky na kapitál týkající se jiných rizik než rizik delta u opcí a opčních listů se v případě přístupu podle scénáře vypočítají podle následujících návazných kroků:

a) 

v případě každé individuální opce či opčního listu se použijí k výpočtu simulované čisté ztráty nebo zisku odpovídající příslušnému scénáři všechny scénáře, na které se odkazuje v článku 8. Při této simulaci se využije metod plného přecenění, simulace změn ceny s využitím modelů ocenění, aniž by se využila lokální aproximace takových modelů;

b) 

v případě každého samostatného typu podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 se provede souhrn hodnot získaných z výpočtu podle písmene a) týkajících se jednotlivých scénářů;

c) 

v případě každého samostatného typu podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 se příslušný scénář vypočítá jako scénář, pro který byly v případě hodnot stanovených podle písmene b) vypočítány největší ztráty, nebo nejmenší zisky, nejsou-li ztráty žádné;

d) 

v případě každého samostatného typu podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 se požadavky na kapitál vypočítají podle vzorce uvedeného v příloze II;

e) 

celkové požadavky na kapitál v případě rizika jiného než rizika delta u opcí a opčních listů jsou součtem požadavků na kapitál získaných z výpočtu uvedeného v kroku podle písmene d) pro všechny samostatné typy podkladových nástrojů ve smyslu čl. 5 odst. 3.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Vzorec, který se použije pro účely čl. 5 odst. 2

Vzorec, který se použije pro účely čl. 5 odst. 2:

▼C1

dopad gama =
image × gama × VU2.

▼B

přičemž se VU:

a) 

v případě úrokových opcí či opčních listů nebo dluhopisových opcí nebo opčních listů rovná předpokládané změně výnosu uvedené v pátém sloupci tabulky č. 2 článku 339 nařízení (EU) č. 575/2013,

b) 

v případě kapitálových opcí či opčních listů a kapitálových indexů rovná tržní hodnotě podkladového nástroje vynásobené váhou uvedenou v článku 343 nařízení (EU) č. 575/2013,

c) 

v případě měnových opcí či opčních listů a opcí či opčních listů ve zlatě rovná tržní hodnotě podkladového nástroje vypočítané ve vykazované měně a vynásobené váhou uvedenou v článku 351 nařízení (EU) č. 575 nebo příslušně váhou uvedenou v článku 354 nařízení (EU) č. 575/2013,

d) 

v případě opcí či opčních listů na komodity rovná tržní hodnotě podkladového nástroje vynásobené váhou uvedenou v čl. 360 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.




PŘÍLOHA II

Vzorec, který se použije pro účely čl. 9 písm. d)

Vzorec, který se použije pro účely čl. 9 písm. d):

kapitálový požadavek = – min (0,PC-DE)

kde:

a) 

PC (změna ceny) je součtem změn ceny opcí stejného samostatného typu podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3 (záporné znaménko pro ztrátu a kladné pro zisk), která ►C1  odpovídá příslušnému scénáři, jak byl určen krokem podle čl. 9 písm. c); ◄

b) 

DE je „účinkem delta“, který se vypočítá takto:

DE = ADEV × PPCU

kde:

i) 

ADEV (agregovaná ekvivalentní hodnota delta) je součtem záporných a kladných hodnot delta vynásobeným tržní hodnotou podkladového nástroje smlouvy u opcí, které mají stejný samostatný typ podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3;

ii) 

PPCU (procentní změna ceny podkladového aktiva) je procentní změna ceny podkladového nástroje ve smyslu čl. 5 odst. 3, která ►C1  odpovídá příslušnému scénáři, jak byl určen krokem podle čl. 9 písm. c). ◄

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU