(EU) č. 241/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8-26 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 7. ledna 2014 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. dubna 2014 Nabývá účinnosti: 3. dubna 2014
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 23. prosince 2020

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 241/2014

ze dne 7. ledna 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 074 14.3.2014, s. 8)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/488 ze dne 4. září 2014,

  L 78

1

24.3.2015

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/850 ze dne 30. ledna 2015,

  L 135

1

2.6.2015

►M3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/923 ze dne 11. března 2015,

  L 150

1

17.6.2015

►M4

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/2176 ze dne 12. listopadu 2020,

  L 433

27

22.12.2020




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 241/2014

ze dne 7. ledna 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se:

a) 

významu slova „předvídatelný“ při určování, zda byly od kapitálu odečteny předvídatelné výplaty nebo dividendy, podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

podmínek, podle nichž mohou příslušné orgány určit, zda typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze považovat za vzájemnou instituci, družstvo, spořitelnu nebo podobnou instituci, podle čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

c) 

použitelných forem a povahy nepřímého financování kapitálových nástrojů podle čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

d) 

povahy nezbytných omezení splacení nástrojů, pokud použitelné vnitrostátní právo instituci zakazuje splacení kapitálových nástrojů odmítnout, podle čl. 29 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013;

e) 

dalšího upřesnění pojmu „zisk z prodeje“ podle čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼M4

f) 

uplatnění odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1 a ostatních odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 podle čl. 36 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼B

g) 

kritérií, podle nichž příslušné orgány povolují institucím snížit výši aktiv penzijního fondu definovaných požitků, podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

h) 

formy a povahy možných pobídek ke splacení nástrojů, povahy zvýšení účetní hodnoty nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 po dočasném snížení účetní hodnoty jeho jistiny, postupů a načasování, pokud jde o rozhodné události, vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci, a použití jednotek pro speciální účel, podle čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

i) 

dostatečné konzervativnosti odhadů použitých jako alternativa k výpočtu podkladové expozice u nepřímých investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů podle čl. 76 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;

j) 

některých podrobných podmínek, které musí být splněny před udělením svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu, a příslušného postupu podle čl. 78 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

k) 

podmínek pro dočasnou výjimku z odpočtů kapitálu podle čl. 79 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

l) 

typů aktiv, která mohou souviset s provozem jednotky pro speciální účel, a pojmů „zanedbatelný“ a „nevýznamný“ pro účely určení kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydaného jednotkou pro speciální účel podle čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;

m) 

podrobných podmínek pro úpravy kapitálu podle přechodných ustanovení v souladu s čl. 481 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013;

n) 

podmínek pro položky vyloučené ze zachování právních účinků v rámci položek kmenového kapitálu tier 1 nebo vedlejšího kapitálu tier 1 v ostatních složkách kapitálu podle čl. 487 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼M3

o) 

podmínek, podle nichž se indexy považují za široké tržní indexy v souladu s čl. 73 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

p) 

výpočtu na subkonsolidovaném základě požadovaného podle čl. 84 odst. 2 a článků 85 a 87 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s čl. 84 odst. 4 uvedeného nařízení.

▼B



KAPITOLA II

SLOŽKY KAPITÁLU



ODDÍL 1

Položky a nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1



Pododdíl 1

Předvídatelné dividendy a výplaty

Článek 2

Význam pojmu „předvídatelný“ ve spojení „předvídatelná dividenda“ pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Hodnota předvídatelných dividend, kterou mají instituce odečíst od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku, jak je stanoveno v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, se určí podle odstavců 2 až 4.
2.  
Pokud vedoucí orgán instituce oficiálně vydal nebo navrhl příslušnému subjektu instituce rozhodnutí týkající se výše dividend, které mají být vyplaceny, odečte se tato hodnota od příslušného mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku.
3.  
Jsou-li vypláceny zálohy na dividendy, zbytková částka mezitímního zisku vyplývající z výpočtu stanoveného v odstavci 2, která má být připočítána ke kmenovému kapitálu tier 1, se s přihlédnutím k pravidlům uvedeným v odstavcích 2 a 4 sníží o hodnotu předvídatelných dividend, které mohou být podle očekávání vyplaceny ze zbytkového mezitímního zisku s konečnými dividendami za celý hospodářský rok.
4.  
Předtím, než vedoucí orgán oficiálně vydá nebo navrhne příslušnému subjektu rozhodnutí týkající se výplaty dividend, se hodnota předvídatelných dividend, kterou mají instituce odečíst od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku, rovná hodnotě mezitímního zisku nebo zisku na konci roku vynásobené poměrem vyplacených dividend.
5.  
Poměr vyplacených dividend se určí na základě dividendové politiky schválené pro příslušné období vedoucím orgánem nebo jiným příslušným subjektem.
6.  
Obsahuje-li dividendová politika rozpětí vyplácení místo pevně stanovené hodnoty, použije se pro účely odstavce 2 horní mez tohoto rozpětí.
7.  

Pokud neexistuje schválená dividendová politika nebo pokud je podle názoru příslušného orgánu pravděpodobné, že instituce svou dividendovou politiku nepoužije nebo že tato politika nepředstavuje obezřetný základ pro určení výše odpočtu, je poměr vyplacených dividend založen na nejvyšší z těchto hodnot:

a) 

průměrný poměr vyplacených dividend za tři roky předcházející zvažovanému roku;

b) 

poměr vyplacených dividend v roce předcházejícím zvažovanému roku.

8.  
Příslušný orgán může povolit, aby instituce upravila výpočet poměru vyplacených dividend podle odst. 7 písm. a) a b) k vyloučení mimořádných dividend vyplacených v daném období.
9.  
Hodnota předvídatelných dividend, která má být odečtena, se stanoví s přihlédnutím k případným regulačním omezením týkajícím se rozdělování výnosů, zejména omezením stanoveným v souladu článkem 141 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 1 ). Výše zisku po odpočtu předvídatelných výplat s výhradou těchto omezení může být zcela zahrnuta do kmenového kapitálu tier 1, je-li splněna podmínka stanovená v čl. 26 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013. Jsou-li použitelná takováto omezení, vycházejí předvídatelné dividendy, které mají být odečteny, z plánu zachování kapitálu schváleného příslušným orgánem podle článku 142 směrnice 2013/36/EU.
10.  
Hodnota předvídatelných dividend, které mají být vyplaceny ve formě, která nesnižuje výši kmenového kapitálu tier 1, například dividend ve formě akcí, tj. akcií vydaných z titulu dividend, se od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku, který má být zahrnut do kmenového kapitálu tier 1, neodečítá.
11.  
Dříve než příslušný orgán povolí, aby instituce zahrnula mezitímní zisk nebo zisk ke konci roku do kmenového kapitálu tier 1, přesvědčí se o tom, že byly provedeny veškeré nezbytné odpočty od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku a všechny odpočty související s předvídatelnými dividendami, a to buď na základě použitelného účetního rámce, nebo v rámci jiných úprav.

Článek 3

Význam pojmu „předvídatelný“ ve spojení „předvídatelná výplata“ pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Hodnota předvídatelných výplat, která má být vzata v úvahu, zahrnuje:

a) 

výši daní;

b) 

hodnotu případných závazků nebo okolností vzniklých během souvisejícího účetního období, které pravděpodobně sníží zisk instituce a s ohledem na něž není příslušný orgán přesvědčen o tom, že byly provedeny všechny potřebné úpravy ocenění, jako jsou dodatečné úpravy ocenění podle článku 34 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo vytvořeny rezervy.

2.  
Předvídatelné výplaty, které nebyly zohledněny ve výsledovce, jsou přiřazeny mezitímnímu období, během něhož vznikly, takže každé mezitímní období nese přiměřenou výši těchto výplat. Podstatné nebo neopakující se události jsou zohledněny v plném rozsahu a neprodleně v mezitímním období, v němž nastaly.
3.  
Dříve než příslušný orgán svolí, aby instituce zahrnula mezitímní zisk nebo zisk ke konci roku do kmenového kapitálu tier 1, se přesvědčí o tom, že byly provedeny veškeré nezbytné odpočty od mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku a všechny odpočty související s předvídatelnými výplatami, a to buď na základě použitelného účetního rámce, nebo v rámci jiných úprav.



Pododdíl 2

Družstva, spořitelny, vzájemné instituce a podobné instituce

Článek 4

Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za družstvo pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Příslušné orgány mohou určit, že určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 považovat za družstvo, jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.
2.  

Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za družstvo, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:

a) 

v Rakousku: instituce zaregistrované jako „eingetragene Genossenschaft (e.Gen.)“ nebo „registrierte Genossenschaft“ podle „Gesetz über Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften (GenG)“;

b) 

v Belgii: instituce zaregistrované jako „société coopérative/coöperatieve vennootschap“ a schválené podle královské vyhlášky ze dne 8. ledna 1962, kterou se stanoví podmínky pro schvalování vnitrostátních seskupení družstev a družstev;

c) 

na Kypru: instituce zaregistrované jako „Συνεργατικό Πιστωτικό Ίδρυμα ή ΣΠΙ“ zřízené podle zákona o družstvech z roku 1985;

d) 

v České republice: instituce schválené jako „spořitelní a úvěrní družstvo“ podle „zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev“;

e) 

v Dánsku: instituce zaregistrované jako „andelskasser“ nebo „sammenslutninger af andelskasser“ podle dánského zákona o finančních podnicích;

f) 

ve Finsku: instituce zaregistrované jako jeden z těchto typů:

1) 

„osuuspankki“ nebo „andelsbank“ podle „laki osuuspankeista ja muista osuuskuntamuotoisista luottolaitoksista“ nebo „lag om andelsbanker och andra kreditinstitut i andelslagsform“;

2) 

„muu osuuskuntamuotoinen luottolaitos“ nebo „annat kreditinstitut i andelslagsform“ podle „laki osuuspankeista ja muista osuuskuntamuotoisista luottolaitoksista“ nebo „lag om andelsbanker och andra kreditinstitut i andelslagsform“;

3) 

„keskusyhteisö“ nebo „centralinstitutet“ podle „laki talletuspankkien yhteenliittymästä“ nebo „lag om en sammanslutning av inlåningsbanker“;

g) 

ve Francii: instituce zaregistrované jako „sociétés coopératives“ podle „Loi no47-1775 du 10 septembre 1947 portant statut de la coopération“ a schválené jako „banques mutualistes ou coopératives“ podle „Code monétaire et financier, partie législative, Livre V, titre Ier, chapitre II“;

h) 

v Německu: instituce zaregistrované jako „eingetragene Genossenschaft (eG)“ podle „Gesetz betreffend die Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften (Genossenschaftsgesetz –GenG)“;

i) 

v Řecku: instituce zaregistrované jako „Πιστωτικοί Συνεταιρισμοί“ podle zákona o družstvech 1667/1986, které působí jako úvěrové instituce a mohou být označeny jako „Συνεταιριστική Τράπεζα“ podle zákona o bankovnictví 3601/2007;

j) 

v Maďarsku: instituce zaregistrované jako „Szövetkezeti hitelintézet“ podle zákona CXII o úvěrových institucích a finančních podnicích z roku 1996;

k) 

v Itálii: instituce zaregistrované jako jeden z těchto typů:

1) 

„Banche popolari“ uvedené v legislativním dekretu č. 385 ze dne 1. září 1993;

2) 

„Banche di credito cooperativo“ uvedené v legislativním dekretu č. 385 ze dne 1. září 1993;

3) 

„Banche di garanzia collettiva dei fidi“ uvedené v článku 13 legislativního nařízení č. 269 ze dne 30. září 2003 přeměněného na zákon č. 326 ze dne 24. listopadu 2003;

l) 

v Lucembursku: instituce zaregistrované jako „Sociétés coopératives“ podle definice v oddíle VI zákona ze dne 10. srpna 1915 o obchodních společnostech;

m) 

v Nizozemsku: instituce zaregistrované jako „coöperaties“ nebo „onderlinge waarborgmaatschappijen“ podle svazku 2 hlavy 3 Rechtspersonen občanského zákoníku („Burgerlijk wetboek“);

n) 

v Polsku: instituce zaregistrované jako „bank spółdzielczy“ podle ustanovení „Prawo bankowe“;

o) 

v Portugalsku: instituce zaregistrované jako „Caixa de Crédito Agrícola Mútuo“ nebo jako „Caixa Central de Crédito Agrícola Mútuo“ podle „Regime Jurídico do Crédito Agrícola Mútuo e das Cooperativas de Crédito Agrícola“ schváleného předpisem „Decreto-Lei n.o 24/91, de 11 de Janeiro“;

p) 

v Rumunsku: instituce zaregistrované jako „Organizații cooperatiste de credit“ podle ustanovení mimořádného vládního nařízení č. 99/2006 o úvěrových institucích a kapitálové přiměřenosti, který byl se změnami a doplňky schválen zákonem č. 227/2007;

q) 

ve Španělsku: instituce zaregistrované jako „Cooperativas de Crédito“ podle „Ley 13/1989, de 26 de mayo, de Cooperativas de Crédito“;

r) 

ve Švédsku: instituce zaregistrované jako „Medlemsbank“ podle „Lag (1995:1570) om medlemsbanker“ nebo jako „Kreditmarknadsförening“ podle „Lag (2004:297) om bank- och finansieringsrörelse“;

s) 

ve Spojeném království: instituce zaregistrované jako „cooperative societies“ podle „Industrial and Provident Societies Act 1965“ a podle „Industrial and Provident Societies Act (Northern Ireland) 1969“.

3.  
Co se týká kmenového kapitálu tier 1, aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za družstvo, může podle použitelného vnitrostátního práva nebo stanov společnosti na úrovni právního subjektu vydávat pouze kapitálové nástroje uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013.
4.  
Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za družstvo, mohou být držitelé (kterými mohou být členové nebo nečlenové instituce) nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 podle odstavce 3 v případě, že podle použitelného vnitrostátního práva mohou odstoupit, rovněž oprávněni vrátit kapitálový nástroj instituci s výhradou omezení podle použitelného vnitrostátního práva, stanov společnosti, nařízení (EU) č. 575/2013 a tohoto nařízení. To instituci nebrání v tom, aby v souladu s použitelným vnitrostátním právem vydávala členům a nečlenům nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které jsou v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 575/2013 a které neudělují právo na vrácení kapitálového nástroje instituci.

Článek 5

Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za spořitelnu pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Příslušné orgány mohou určit, že určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 považovat za spořitelnu, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.
2.  

Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za spořitelnu, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:

a) 

v Rakousku: instituce zaregistrované jako „Sparkasse“ podle § 1 odst. 1 „Bundesgesetz über die Ordnung des Sparkassenwesens (Sparkassengesetz – SpG)“;

b) 

v Dánsku: instituce zaregistrované jako „Sparekasser“ podle dánského zákona o finančních podnicích;

c) 

ve Finsku: instituce zaregistrované jako „Säästöpankki“ nebo „Sparbank“ podle „Säästöpankkilaki“ nebo „Sparbankslag“;

d) 

v Německu: instituce zaregistrované jako „Sparkasse“ následovně:

1) 

„Sparkassengesetz für Baden-Württemberg (SpG)“;

2) 

„Gesetz über die öffentlichen Sparkassen (Sparkassengesetz – SpkG) in Bayern“;

3) 

„Gesetz über die Berliner Sparkasse und die Umwandlung der Landesbank Berlin – Girozentrale – in eine Aktiengesellschaft (Berliner Sparkassengesetz – SpkG)“;

4) 

„Brandenburgisches Sparkassengesetz (BbgSpkG)“;

5) 

„Sparkassengesetz für öffentlich-rechtliche Sparkassen im Lande Bremen (Bremisches Sparkassengesetz)“;

6) 

„Hessisches Sparkassengesetz“;

7) 

„Sparkassengesetz des Landes Mecklenburg-Vorpommern (SpkG)“;

8) 

„Niedersächsisches Sparkassengesetz (NSpG)“;

9) 

„Sparkassengesetz Nordrhein-Westfalen (Sparkassengesetz – SpkG)“;

10) 

„Sparkassengesetz (SpkG) für Rheinland-Pfalz“;

11) 

„Saarländisches Sparkassengesetz (SSpG)“;

12) 

„Gesetz über die öffentlich-rechtlichen Kreditinstitute im Freistaat Sachsen und die Sachsen-Finanzgruppe“;

13) 

„Sparkassengesetz des Landes Sachsen-Anhalt (SpkG-LSA)“;

14) 

„Sparkassengesetz für das Land Schleswig-Holstein (Sparkassengesetz – SpkG)“;

15) 

„Thüringer Sparkassengesetz (ThürSpkG)“;

e) 

ve Španělsku: instituce zaregistrované jako „Cajas de Ahorros“ podle „Real Decreto-Ley 2532/1929, de 21 de noviembre, sobre Régimen del Ahorro Popular“;

f) 

ve Švédsku: instituce zaregistrované jako „Sparbank“ podle „Sparbankslag (1987:619)“.

3.  
Co se týká kmenového kapitálu tier 1, aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za spořitelnu, může podle použitelného vnitrostátního práva nebo stanov společnosti na úrovni právního subjektu vydávat pouze nástroje uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013.
4.  
Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za spořitelnu, nesmí být celková výše kapitálu, rezerv a mezitímního zisku nebo zisku ke konci roku podle použitelného vnitrostátního práva rozdělena držitelům nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1. Tato podmínka se pokládá za splněnou i v případě, že instituce vydává nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které držitelům v běžných situacích přiznávají právo na část zisků a rezerv, je-li to přípustné podle použitelného vnitrostátního práva, pokud je tato část úměrná jejich příspěvku ke kapitálu a rezervám nebo v případě, že to připouští použitelné vnitrostátní právo podle jiné úpravy. Instituce může vydávat nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce udělují držitelům právo na rezervy, které nemusí být úměrné jejich příspěvku ke kapitálu a rezervám, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 29 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 6

Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za vzájemnou instituci pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a)bodu i) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Příslušné orgány mohou určit, že určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 považovat za vzájemnou instituci, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.
2.  

Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za vzájemnou instituci, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:

a) 

v Dánsku: sdružení („Foreninger“) nebo fondy („Fonde“), vzniklé přeměnou pojišťoven („Forsikringsselskaber“), hypotečních úvěrových institucí („Realkreditinstitutter“), spořitelen („Sparekasser“), družstevních spořitelen („Andelskasser“) a přidružených podniků družstevních spořitelen („Sammenslutninger af andelskasser“) na společnosti s ručením omezeným, jak jsou vymezeny podle dánského zákona o finančních podnicích;

b) 

v Irsku: instituce zaregistrované jako „building societies“ podle „Building Societies Act 1989“;

c) 

ve Spojeném království: instituce zaregistrované jako „building societies“ podle „Building Societies Act 1986“; instituce zaregistrované jako „savings bank“ podle „Savings Bank (Scotland) Act 1819“.

3.  
Co se týká kmenového kapitálu tier 1, aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za vzájemnou instituci, může podle použitelného vnitrostátního práva nebo stanov společnosti na úrovni právního subjektu vydávat pouze kapitálové nástroje uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013.
4.  
Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za vzájemnou instituci, musí celkový nebo částečný objem kapitálu a rezerv vlastnit členové instituce, kteří za normální situace nemají prospěch z přímého rozdělení rezerv, zejména prostřednictvím výplaty dividend. Tyto podmínky se považují za splněné i v případě, že instituce vydává nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které udělují právo na zisk a rezervy, je-li to přípustné podle použitelného vnitrostátního práva.

Článek 7

Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za podobnou instituci pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Příslušné orgány mohou určit, že určitý typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze pro účely části druhé nařízení (EU) č. 575/2013 považovat za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v odstavcích 2, 3 a 4.
2.  

Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:

a) 

v Rakousku: „Pfandbriefstelle der österreichischen Landes-Hypothekenbanken“ podle „Bundesgesetz über die Pfandbriefstelle der österreichischen Landes-Hypothekenbanken (Pfandbriefstelle-Gesetz – PfBrStG)“;

b) 

ve Finsku: instituce zaregistrované jako „Hypoteekkiyhdistys“ nebo „Hypoteksförening“ podle „Laki hypoteekkiyhdistyksistä“ nebo „Lag om hypoteksföreningar“.

3.  
Co se týká kmenového kapitálu tier 1, aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, může podle vnitrostátního použitelného práva nebo stanov společnosti na úrovni právního subjektu vydávat pouze kapitálové nástroje uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 575/2013.
4.  

Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, musí být splněna rovněž jedna či několik těchto podmínek:

a) 

pokud držitelé (kteří mohou být členy nebo nečleny instituce) nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 podle odstavce 3 mohou podle použitelného vnitrostátního práva odstoupit, mohou být rovněž oprávněni vrátit kapitálový nástroj instituci, avšak pouze s výhradou omezení uvedených v použitelném vnitrostátním právu, stanovách společnosti a nařízení (EU) č. 575/2013 a tomto nařízení. To instituci nebrání v tom, aby podle použitelného vnitrostátního práva vydávala členům a nečlenům nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které jsou v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 575/2013 a které neudělují právo na vrácení kapitálového nástroje instituci;

b) 

celková výše kapitálu, rezerv a mezitímního zisku nebo zisku na konci roku nesmí být podle použitelného vnitrostátního práva rozdělena držitelům nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1. Tato podmínka se pokládá za splněnou i v případě, že instituce vydává nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které v běžných situacích udělují držitelům právo na část zisku a rezerv, je-li to přípustné podle použitelných právních předpisů, pokud je tato část úměrná jejich příspěvku ke kapitálu a rezervám nebo v případě, je-li to přípustné podle použitelného vnitrostátního práva podle jiné úpravy. Instituce může vydávat nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které v případě platební neschopnosti nebo likvidace udělují držitelům právo na rezervy, které nemusí být úměrné příspěvku ke kapitálu a rezervám, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 29 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013;

c) 

celkový nebo částečný objem kapitálu a rezerv vlastní členové instituce, kteří za běžných okolností nemají prospěch z přímého rozdělení rezerv, zejména prostřednictvím výplaty dividend.

▼M2

Článek 7a

Vícenásobné rozdělování výnosů představující nepřiměřený negativní vliv na kapitál

1.  

Má se za to, že rozdělení výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, které jsou uvedeny v článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013, nepředstavuje nepřiměřený negativní vliv na kapitál tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a) 

vícenásobné dividendy jsou násobkem rozdělovaných výnosů vyplacených z nástrojů zakládajících hlasovací práva, a nikoli předem stanovenou pevnou částkou;

b) 

vícenásobné dividendy jsou stanoveny ve smlouvě nebo ve stanovách příslušné instituce;

c) 

vícenásobné dividendy nelze změnit;

d) 

na všechny nástroje s vícenásobnými dividendami se uplatní stejné vícenásobné dividendy;

e) 

výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami nepředstavuje více než 125 % výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 zakládajícího hlasovací právo.

Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:

image

kde:

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend;
l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami;
f) 

celková výše rozdělovaných výnosů vyplacených ze všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 během období jednoho roku nepřesáhne 105 % částky, která by byla vyplacena, pokud by nástroje s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv obdržely stejné rozdělované výnosy jako nástroje, které hlasovací práva zakládají.

Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:

image

kde:

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend;
l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami;
X představuje počet nástrojů zakládajících hlasovací práva;
Y představuje počet nástrojů, které nezakládají hlasovací práva.

Tento vzorec se použije na jednoročním základě.

2.  
Pokud není splněna podmínka odst. 1 písm. f), má se za to, že nepřiměřený negativní vliv na kapitál způsobila pouze ta částka z nástrojů s vícenásobnými dividendami, která překračuje prahovou hodnotu stanovenou v tomto písmeni.
3.  
Pokud nejsou splněny některé z podmínek stanovených v odst. 1 písm. a) až e), má se za to, že nepřiměřený negativní vliv na kapitál způsobily všechny nevyplacené nástroje s vícenásobnými dividendami.

Článek 7b

Přednostní rozdělování výnosů týkající se přednostních práv na výplatu rozdělovaných výnosů

1.  
Co se týče nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013, rozdělení výnosů z nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 se považuje za přednostní oproti ostatním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 tehdy, když existují diferencované úrovně rozdělování výnosů, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky článku 7a tohoto nařízení.
2.  

Co se týče nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv, které vydaly instituce uvedené v článku 27 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou rozdělované výnosy násobkem rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací právo a tento násobek rozdělovaných výnosů je stanoven ve smlouvě nebo stanovách, rozdělované výnosy se nepovažují za přednostní, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

vícenásobné dividendy jsou násobkem rozdělovaných výnosů vyplacených z nástrojů zakládajících hlasovací práva, a nikoli předem stanovenou pevnou částkou;

b) 

vícenásobné dividendy jsou stanoveny ve smlouvě nebo ve stanovách příslušné instituce;

c) 

vícenásobné dividendy nelze změnit;

d) 

na všechny nástroje s vícenásobnými dividendami se uplatní stejné vícenásobné dividendy;

e) 

výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami nepředstavuje více než 125 % výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 zakládajícího hlasovací práva.

Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:

image

kde:

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend;
l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami;
f) 

celková výše rozdělovaných výnosů vyplacených ze všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 během období jednoho roku nepřesáhne 105 % částky, která by byla vyplacena, pokud by nástroje s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv obdržely stejné rozdělované výnosy jako nástroje, které hlasovací práva zakládají.

Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:

image

kde:

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend;
l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami;
X představuje počet nástrojů zakládajících hlasovací právo;
Y představuje počet nástrojů, které nezakládají hlasovací práva.

Uvedený vzorec se použije na jednoročním základě.

3.  
Pokud není splněna podmínka odst. 2 písm. f), je z kmenového kapitálu tier 1 vyloučena pouze ta částka z nástrojů s vícenásobnými dividendami, která překračuje prahovou hodnotu stanovenou v tomto písmeni.
4.  
Pokud nejsou splněny některé z podmínek stanovených v odst. 2 písm. a) až e), jsou z kmenového kapitálu tier 1 vyloučeny všechny nevyplacené nástroje s vícenásobnými dividendami.
5.  

Pro účely odstavce 2 se v případě, kdy jsou rozdělované výnosy z nástrojů zakládajících hlasovací práva nebo z nástrojů, které hlasovací práva nezakládají, zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyjádřeny s odkazem na nákupní cenu při vydání nástroje, vzorce pro nástroj nebo nástroje, které jsou vyjádřeny s odkazem na nákupní cenu při vydání, upraví takto:

a) 

l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend vydělenou jeho nákupní cenou při vydání;

b) 

k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami vydělenou jeho nákupní cenou při vydání.

6.  
Co se týče nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv, které vydaly instituce uvedené v článku 27 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud rozdělované výnosy nejsou násobkem rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací právo, rozdělované výnosy se nepovažují za přednostní, je-li splněna jakákoli z podmínek uvedených v odstavci 7 a obě podmínky uvedené v odstavci 8.
7.  

Pro účely odstavce 6 se z následujících podmínek a) a b) uplatní jakákoli z nich:

a) 

jsou splněny body i) i ii):

i) 

nástroj s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv mohou upsat a držet pouze držitelé nástrojů zakládajících hlasovací práva;

ii) 

počet hlasovacích práv všech jednotlivých držitelů je omezen;

b) 

na rozdělení výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací práva vydaných institucemi se vztahuje strop stanovený v souladu s použitelným vnitrostátním právem.

8.  

Pro účely odstavce 6 platí obě následující podmínky:

a) 

instituce prokáže, že průměr rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací práva během předchozích pěti let je vzhledem k jiným srovnatelným nástrojům nízký;

b) 

instituce prokáže, že výplatní poměr je nízký, je-li výplatní poměr vypočítán v souladu s článkem 7c. Výplatní poměr nižší než 30 % se považuje za nízký.

9.  

Pro účely odst. 7 písm. a) se hlasovací práva všech jednotlivých držitelů považují za omezená v těchto případech:

a) 

pokud každý držitel obdrží pouze jedno hlasovací právo bez ohledu na počet nástrojů zakládajících hlasovací práva pro jakéhokoli držitele;

b) 

pokud je počet hlasovacích práv omezen bez ohledu na počet nástrojů zakládajících hlasovací práva držených jakýmikoli držiteli;

c) 

pokud je počet nástrojů zakládajících hlasovací práva, které může držet jakýkoli držitel, omezen na základě stanov příslušné instituce nebo v souladu s použitelným vnitrostátním právem.

10.  
Pro účely tohoto článku se výše uvedené jednoleté období považuje za ukončené ke dni poslední účetní závěrky příslušné instituce.
11.  

Instituce posoudí, jak jsou dodržovány podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8, a informují příslušný orgán o výsledku tohoto posouzení přinejmenším v těchto situacích:

a) 

vždy, když se rozhodne o výši rozdělovaných výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1;

b) 

vždy, když je vydána nová kategorie nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv.

12.  
Pokud není splněna podmínka odst. 8 písm. b), má se za to, že pouze ta částka z nástrojů, které nezakládají hlasovací práva a u nichž rozdělované výnosy překračují prahovou hodnotu stanovenou v tomto písmeni, vede k přednostnímu rozdělování výnosů.
13.  
Pokud není splněna podmínka odst. 8 písm. a), považují se rozdělované výnosy ze všech nevyplacených nástrojů, které nezakládají hlasovací práva, za přednostní, s výjimkou případů, kdy splňují podmínky odstavce 2.
14.  
Pokud není splněna žádná z podmínek odstavce 7, považují se rozdělované výnosy ze všech nevyplacených nástrojů, které nezakládají hlasovací práva, za přednostní, s výjimkou případů, kdy splňují podmínky odstavce 2.
15.  

Od požadavku uvedeného v odst. 7 písm. a) bodě i) nebo od požadavku uvedeného v odst. 8 písm. b) nebo od obou těchto požadavků lze případně upustit, jsou-li splněny tyto dvě podmínky:

a) 

instituce porušuje nebo je pravděpodobné, že mimo jiné i z důvodu rychle se zhoršující finanční situace v blízké budoucnosti poruší některý z požadavků nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

příslušný orgán požádal instituci, aby ve stanoveném období naléhavě zvýšila svůj kmenový kapitál tier 1, a vyhodnotil, že instituce není schopna ve stanoveném období porušení uvedené v písmeni a) napravit nebo mu zabránit, aniž by se uchýlila k upuštění uvedenému v tomto odstavci.

Článek 7c

Výpočet výplatního poměru pro účely čl. 7b odst. 8 písm. b)

1.  

Pro účely čl. 7b odst. 8 písm. b) instituce zvolí k výpočtu výplatního poměru jeden ze způsobů popsaných v písmeni a) a b). Instituce používá zvolený způsob dlouhodobě a důsledně.

a) 

jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 během předchozích pětiletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími pětiletými obdobími;

b) 

pouze pro období od data použitelnosti tohoto nařízení do 31. prosince 2017:

i) 

v roce 2014 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích jednoletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími jednoletými obdobími;

ii) 

v roce 2015 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích dvouletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími dvouletými obdobími;

iii) 

v roce 2016 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích tříletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími tříletými obdobími;

iv) 

v roce 2017 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích čtyřletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími čtyřletými obdobími.

2.  
Pro účely odstavce 1 se zisky rozumí částka uvedená v řádku 670 šablony 2 přílohy III prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ( 2 ) nebo případně v řádku 670 šablony 2 přílohy IV tohoto prováděcího nařízení, pokud jde o podávání zpráv v rámci dohledu nad institucemi podle nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 7d

Přednostní rozdělování výnosů týkající se pořadí výplat rozdělovaných výnosů

Pro účely článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013 se rozdělení výnosů z nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 považuje za přednostní oproti ostatním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 a týkající se pořadí výplat rozdělovaných výnosů tehdy, když je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a) 

o rozdělení výnosů se rozhoduje v rozdílných okamžicích;

b) 

rozdělované výnosy se vyplácejí v rozdílných okamžicích;

c) 

emitent má povinnost vyplácet rozdělované výnosy z jednoho typu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 před vyplacením rozdělovaných výnosů z jiného typu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1;

d) 

rozdělované výnosy jsou vyplaceny z některých nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, z některých však ne, není-li splněna podmínka čl. 7b odst. 7 písm. a).

▼B



Pododdíl 3

Nepřímé financování

Článek 8

Nepřímé financování kapitálových nástrojů pro účely čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Za nepřímé financování kapitálových nástrojů podle čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 se považuje financování, které není přímé.
2.  
Pro účely odstavce 1 se přímé financování týká situací, kdy instituce poskytla investorovi půjčku nebo jiné financování v jakékoli formě, které jsou použity k nákupu jejích kapitálových nástrojů.
3.  

Přímé financování zahrnuje rovněž financování pro jiné účely než nákup kapitálových nástrojů instituce poskytnuté fyzické nebo právnické osobě, která má kvalifikovanou účast v úvěrové instituci, jak je uvedeno v čl. 4 bodě 36 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo která se považuje za spřízněnou stranu ve smyslu definic uvedených v odstavci 9 mezinárodního účetního standardu 24 o zveřejnění spřízněných stran, používaného v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ( 3 ), s přihlédnutím k dodatečným pokynům stanoveným příslušným orgánem, není-li instituce schopna prokázat všechny tyto skutečnosti:

a) 

transakce se uskuteční za podobných podmínek jako jiné transakce se třetími stranami;

b) 

při platbě úroků a splacení financování není fyzická nebo právnická osoba či spřízněná strana závislá na rozdělení výnosů nebo na prodeji držených kapitálových nástrojů.

Článek 9

Použitelné formy a povaha nepřímého financování kapitálových nástrojů pro účely čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Použitelné formy a povaha nepřímého financování nákupu kapitálových nástrojů instituce zahrnují:

a) 

financování nákupu kapitálových nástrojů instituce investorem (při vydání nebo posléze) ze strany subjektů, nad nimiž instituce vykonává přímou nebo nepřímou kontrolu, nebo subjektů zahrnutých do:

1) 

účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;

2) 

konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

3) 

oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ( 4 ) o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu;

b) 

financování nákupu kapitálových nástrojů instituce investorem (při vydání nebo posléze) ze strany externích subjektů, které jsou chráněny zárukou nebo použitím úvěrového derivátu nebo jsou určitým způsobem zajištěny, takže úvěrové riziko je přeneseno na instituci nebo na jiné subjekty, nad nimiž instituce vykonává přímou nebo nepřímou kontrolu, nebo na subjekty zahrnuté do:

1) 

účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;

2) 

konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

3) 

oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES;

c) 

financování poskytnuté dlužníkovi, který financování předá konečnému investorovi za účelem nákupu kapitálových nástrojů instituce v době vydání nebo posléze.

2.  

Aby bylo financování považováno pro účely odstavce 1 za nepřímé financování, musí být případně splněny rovněž tyto podmínky:

a) 

investor není zahrnut do:

1) 

účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;

2) 

konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží. Za tímto účelem se má za to, že investor je zahrnut do rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li příslušný kapitálový nástroj předmětem konsolidace nebo rozšířeného souhrnného výpočtu v souladu s čl. 49 odst. 3 písm. a) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 takovým způsobem, že je vyloučeno vícenásobné použití položek kapitálu a tvorba kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany. Jestliže příslušné orgány neudělily povolení podle čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, považuje se tato podmínka za splněnou, pokud subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) i instituce jsou členy téhož institucionálního systému ochrany a dotyčné subjekty odečtou financování poskytnuté na nákup kapitálových nástrojů instituce podle čl. 36 odst. 1 písm. f) až i), čl. 56 písm. a) až d) případně čl. 66 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013;

3) 

oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES;

b) 

externí subjekt není zahrnut do:

1) 

účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;

2) 

konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

3) 

oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES.

3.  
Při zjišťování, zda nákup kapitálového nástroje zahrnuje přímé nebo nepřímé financování podle článku 8, se sníží posuzovaná částka o individuálně posouzenou opravnou položku pro snížení hodnoty, která byla použita.
4.  
Aby se zamezilo kvalifikaci jako přímého nebo nepřímého financování podle článku 8 v případě, jsou-li půjčka nebo jiná forma financování či záruky poskytnuty fyzické nebo právnické osobě s kvalifikovanou účastí v úvěrové instituci nebo osobě, která se považuje za spřízněnou stranu, jak je uvedeno v odstavci 3, instituce trvale zajišťuje, aby neposkytla půjčku nebo jinou formu financování či záruky za účelem přímého či nepřímého upsání kapitálových nástrojů instituce. Jsou-li půjčka nebo jiná forma financování či záruky poskytnuty jinému typu stran, instituce provádí tuto kontrolu na základě nejlepšího úsilí.
5.  

Co se týká vzájemných institucí, družstev a podobných institucí, má-li zákazník podle vnitrostátního práva nebo stanov společnosti povinnost upsat kapitálové nástroje, aby získal půjčku, nepovažuje se tato půjčka za přímé nebo nepřímé financování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

příslušný orgán považuje výši úpisu za nepodstatnou;

b) 

účelem půjčky není nákup kapitálových nástrojů instituce poskytující půjčku;

c) 

upsání jednoho nebo více kapitálových nástrojů instituce je nezbytné, aby se příjemce půjčky stal členem vzájemné instituce, družstva nebo podobné instituce.



Pododdíl 4

Omezení splacení kapitálových nástrojů

Článek 10

Omezení splacení kapitálových nástrojů vydaných vzájemnými institucemi, spořitelnami, družstvy a podobnými institucemi pro účely čl. 29 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Instituce může vydávat nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 s možností splacení pouze tehdy, stanoví-li tuto možnost použitelné vnitrostátní právo.
2.  
Možnost instituce omezit splacení podle ustanovení, kterými se řídí kapitálové nástroje, jak je uvedeno v čl. 29 odst. 2 písm. b) a čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, zahrnuje jak právo odložit splacení, tak právo omezit objem, který má být splacen. Instituce může odložit splacení nebo omezit objem, který má být splacen, na neomezenou dobu v souladu s odstavcem 3.
3.  

Rozsah omezení týkajících se splacení, která jsou obsažena v ustanoveních, kterými se nástroje řídí, stanoví instituce kdykoli na základě obezřetnostního stavu instituce s přihlédnutím mimo jiné k těmto skutečnostem:

a) 

celkové finanční a likvidní situaci a platební schopnosti instituce;

b) 

výši kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 a celkového kapitálu v porovnání s celkovým objemem rizikové expozice vypočteným podle požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, zvláštních kapitálových požadavků uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vymezeného v čl. 128 bodě 6 uvedené směrnice.

Článek 11

Omezení splacení kapitálových nástrojů vydaných vzájemnými institucemi, spořitelnami, družstvy a podobnými institucemi pro účely čl. 29 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Omezení splacení zahrnutá do smluvních nebo právních ustanovení, kterými se nástroje řídí, příslušnému orgánu nebrání v tom, aby splacení nástrojů odpovídajícím způsobem dále omezil, jak je stanoveno v článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013.
2.  
Příslušné orgány posoudí základ pro omezení splacení zahrnutý ve smluvních a právních ustanoveních, kterými se nástroj řídí. Příslušné orgány instituce požádají, aby změnily příslušná smluvní ustanovení, nejsou-li přesvědčeny o vhodnosti základu pro omezení. Pokud se vzhledem k neexistenci smluvních ustanovení nástroje řídí pouze vnitrostátním právem, umožňují právní předpisy instituci omezit splacení, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1 až 3, aby se nástroje mohly považovat za kmenový kapitál tier 1.
3.  
Každé rozhodnutí o omezení splacení je interně zdokumentováno a instituce je písemně oznámí příslušnému orgánu, včetně důvodů pro odmítnutí splacení částečně nebo v plném rozsahu či jeho odložení, a to na základě kritérií stanovených v odstavci 3.
4.  
Je-li v témže období přijato několik rozhodnutí o omezení splacení, může instituce tato rozhodnutí zdokumentovat v jednom souboru dokumentů.



ODDÍL 2

Obezřetnostní filtry

Článek 12

Pojem „zisk z prodeje“ pro účely čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Pojem „zisk z prodeje“ uvedený v čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 znamená uznaný zisk z prodeje náležející instituci, který je zaznamenán jako zvýšení jakékoli složky kapitálu a který souvisí s budoucím maržovým příjmem vyplývajícím z prodeje sekuritizovaných aktiv, jsou-li odstraněna z rozvahy instituce v rámci sekuritizace.
2.  

Uznaný zisk z prodeje se určí jako rozdíl mezi hodnotami uvedenými v písmenu a) a b), které jsou stanoveny podle příslušného účetního rámce:

a) 

čistá hodnota přijatých aktiv včetně případných nových získaných aktiv minus jiná postoupená aktiva nebo nové převzaté závazky;

b) 

účetní hodnota sekuritizovaných aktiv nebo odúčtované části.

3.  
Uznaný zisk z prodeje, který souvisí s budoucím maržovým příjmem, v tomto kontextu odkazuje na očekávané budoucí „nadměrné rozpětí“, jak je definováno v článku 242 nařízení (EU) č. 575/2013.



ODDÍL 3

Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1

Článek 13

Odpočet ztrát běžného účetního roku pro účely čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Za účelem výpočtu kmenového kapitálu tier 1 během roku a bez ohledu na to, zda instituce provádí účetní závěrku na konci každého mezitímního období, sestaví instituce svou výsledovku a odečte případné výsledné ztráty od položek kmenového kapitálu tier 1.
2.  
Pro účely sestavení výsledovky instituce podle odstavce 1 se příjmy a výdaje stanoví stejným postupem a na základě stejných účetních standardů jako při účetní závěrce na konci roku. Příjmy a výdaje jsou odhadnuty obezřetně a jsou přiřazeny mezitímnímu období, v němž vznikly, takže každé mezitímní období nese přiměřenou výši očekávaných ročních příjmů a výdajů. Podstatné a neopakující se události jsou zohledněny v plném rozsahu a neprodleně v mezitímním období, v němž nastaly.
3.  
Jsou-li ztráty běžného účetního roku již odečteny od položek kmenového kapitálu tier 1 v důsledku mezitímní účetní závěrky nebo účetní závěrky na konci roku, není odpočet zapotřebí. Pro účely tohoto článku se účetní závěrkou rozumí stanovení zisku a ztrát po uzavření mezitímního nebo ročního účetnictví v souladu s účetním rámcem, který se na instituci vztahuje podle nařízení (ES) č. 1606/2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů a směrnice Rady 86/635/EHS ( 5 ) o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí.
4.  
Odstavce 1 až 3 se použijí stejně na zisky a ztráty zahrnuté do kumulovaného ostatního úplného výsledku hospodaření.

▼M4

Článek 13a

Odpočet aktiv v podobě softwaru, která jsou pro účetní účely klasifikována jako nehmotná aktiva pro účely čl. 36 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Aktiva v podobě softwaru, která jsou nehmotnými aktivy ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 115 nařízení (EU) č. 575/2013, se odečtou od položek kmenového kapitálu tier 1 v souladu s odstavci 5 až 8 tohoto článku. Částka, která má být odečtena, se určí na základě obezřetnostních kumulovaných odpisů vypočtených v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku.
2.  

Instituce vypočítají částku obezřetnostních kumulovaných odpisů aktiv v podobě softwaru uvedených v odstavci 1 vynásobením částky získané z výpočtu uvedeného v písmenu a) počtem dnů uvedeným v písmenu b):

a) 

částka, ve které bylo aktivum v podobě softwaru prvotně uznáno v rozvaze instituce podle použitelného účetního rámce, děleno nižší z těchto hodnot:

i) 

počtem dnů životnosti aktiva v podobě softwaru v odhadu pro účetní účely;

ii) 

třemi roky vyjádřenými ve dnech ode dne uvedeného v odstavci 3;

b) 

počet dní, které uplynuly od data uvedeného v odstavci 3, pokud tento počet nepřekročí období uvedené v písmenu a) tohoto odstavce.

3.  
Obezřetnostní kumulované odpisy uvedené v odstavci 1 se vypočítají ode dne, kdy je aktivum v podobě softwaru k dispozici pro použití a začíná se odepisovat pro účetní účely.
4.  
Odchylně od odstavce 3 platí, že pokud bylo aktivum v podobě softwaru nabyto od nějakého podniku, včetně subjektu nefinančního sektoru, který je součástí stejné skupiny jako instituce, obezřetnostní kumulované odpisy uvedené v odstavci 1 se vypočítají ode dne, kdy toto aktivum v podobě softwaru začalo být odepisováno podle použitelného účetního rámce v rozvaze daného podniku.
5.  

Instituce odečtou od položek kmenového kapitálu tier 1 částku vyplývající z rozdílu, je-li kladný, mezi částkou uvedenou v písmenu a) a částkou uvedenou v písmenu b):

a) 

obezřetnostní kumulované odpisy aktiva v podobě softwaru vypočítané v souladu s odstavci 2, 3 a 4;

b) 

součet kumulovaných odpisů a kumulovaných ztrát ze znehodnocení tohoto aktiva v podobě softwaru uznaného v rozvaze instituce podle použitelného účetního rámce.

6.  
Odchylně od odstavce 5 platí, že až do dne, kdy je aktivum v podobě softwaru k dispozici pro použití a začíná se odepisovat pro účetní účely, odečítají instituce od položek kmenového kapitálu tier 1 celou částku, na niž je aktivum v podobě softwaru uznáno v rozvaze dané instituce podle použitelného účetního rámce.
7.  
Obezřetnostní odpisy a odpočty stanovené v tomto článku se provádějí samostatně pro každé aktivum v podobě softwaru.
8.  
Investice institucí do údržby, zdokonalení nebo modernizace stávajících aktiv v podobě softwaru se považují za jiná aktiva než související aktiva v podobě softwaru, pokud jsou tyto investice v rozvaze instituce podle použitelného účetního rámce uznány jako nehmotné aktivum.

Aniž je dotčen odstavec 6, obezřetnostní kumulované odpisy těchto investic do údržby, zdokonalení nebo modernizace stávajících aktiv v podobě softwaru se vypočítají ode dne, kdy tyto investice začnou být odepisovány podle použitelného účetního rámce.

Obezřetnostní kumulované odpisy souvisejících stávajících aktiv v podobě softwaru se i nadále počítají ode dne jejich vlastních počátečních odpisů pro účetní účely až do konce období obezřetnostních odpisů stanoveného v souladu s odst. 2 písm. a).

▼B

Článek 14

Odpočty odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Odpočty odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku podle čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 se provádějí podle odstavců 2 a 3.
2.  
Vyrovnání mezi odloženými daňovými pohledávkami a odloženými daňovými závazky se provádí pro každý subjekt podléhající dani zvlášť. Související odložené daňové závazky jsou omezeny na závazky, které vyplývají z daňových předpisů téže jurisdikce jako odložené daňové pohledávky. Při výpočtu odložených daňových pohledávek a závazků na konsolidované úrovni zahrnuje subjekt podléhající dani jakýkoli počet subjektů, které jsou podle použitelného vnitrostátního práva členy stejné daňové skupiny, daňové konsolidace, daňové jednotky nebo konsolidovaného daňového přiznání.
3.  

Výše souvisejících odložených daňových závazků, které jsou způsobilé pro započtení oproti odloženým daňovým pohledávkám závislým na budoucím zisku, se rovná rozdílu mezi hodnotou uvedenou v písmenu a) a b):

a) 

hodnota odložených daňových závazků uznaných podle použitelného účetního rámce;

b) 

hodnota souvisejících odložených daňových závazků z nehmotných aktiv a z aktiv penzijního fondu definovaných požitků.

Článek 15

Odpočet aktiv penzijního fondu definovaných požitků pro účely čl. 36 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 41odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Příslušný orgán udělí předchozí svolení uvedené v čl. 41 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 pouze tehdy, pokud neomezená možnost používat příslušná aktiva penzijního fondu definovaných požitků znamená okamžitý a neomezený přístup k aktivům, není-li například použití aktiv nijak omezeno a s ohledem na tato aktiva neexistují žádné pohledávky třetích stran.
2.  
Neomezený přístup k aktivům bude pravděpodobně existovat, nemusí-li si instituce při každém přístupu k přebytečným finančním prostředkům v plánu vyžádat a obdržet výslovný souhlas od správce penzijních fondů nebo příjemců penzijních dávek.

▼M3

Článek 15a

Nepřímé kapitálové investice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Pro účely článků 15c, 15d, 15e a 15i tohoto nařízení zahrnuje pojem „zprostředkující subjekt“ uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 114 nařízení (EU) č. 575/2013 kterýkoli z těchto subjektů, které drží kapitálové nástroje v subjektech finančního sektoru:

a) 

subjekt kolektivního investování;

b) 

penzijní fond jiný než dávkově definovaný penzijní fond;

c) 

dávkově definovaný penzijní fond, pokud instituce podporuje investiční riziko a pokud dávkově definovaný penzijní fond není nezávislý na sponzorující instituci;

d) 

subjekty, které přímo nebo nepřímo ovládá či na ně má podstatný vliv jeden z těchto subjektů:

1) 

instituce nebo její dceřiné podniky;

2) 

mateřský podnik instituce nebo dceřiné podniky tohoto mateřského podniku;

3) 

mateřská finanční holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky této mateřské finanční holdingové společnosti;

4) 

mateřská smíšená holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky mateřské smíšené holdingové společnosti;

5) 

mateřská smíšená finanční holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky mateřské smíšené finanční holdingové společnosti;

e) 

subjekty, které společně přímo nebo nepřímo ovládá či na ně má podstatný vliv jedna instituce, několik institucí či síť institucí, které jsou členy stejného institucionálního systému ochrany, nebo institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;

f) 

jednotky pro speciální účel;

g) 

subjekty, jejichž činností je držba finančních nástrojů subjektů finančního sektoru;

h) 

jakýkoli subjekt, o němž se příslušný orgán domnívá, že je využíván se záměrem obejít pravidla týkající se odpočtu nepřímých a syntetických kapitálových investic.

2.  

Aniž je dotčen odst. 1 písm. h), pojem „zprostředkující subjekt“ uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 114 nařízení (EU) č. 575/2013 nezahrnuje:

a) 

smíšené holdingové společnosti, instituce, pojišťovny, zajišťovny;

b) 

subjekty, na něž se na základě použitelných vnitrostátních právních předpisů vztahují požadavky nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU;

c) 

subjekty finančního sektoru jiné než uvedené v písmeni a), nad nimiž je vykonáván dohled a jež mají povinnost odečítat přímé a nepřímé kapitálové investice do svých vlastních kapitálových nástrojů a investice do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru od svého regulatorního kapitálu.

3.  

Pro účely odst. 1 písm. c) se dávkově definovaný penzijní fond pokládá za nezávislý na sponzorující instituci, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

dávkově definovaný penzijní fond je právně oddělen od sponzorující instituce a jeho řízení je nezávislé;

b) 

stanovy, zakládací dokumenty, popřípadě vnitřní pravidla zvláštního důchodového fondu, byly schváleny nezávislým regulačním orgánem; nebo jsou pravidla upravující založení, popřípadě fungování dávkově definovaného penzijního fondu stanovena v použitelných vnitrostátních právních předpisech příslušného členského státu;

c) 

správci dávkově definovaného penzijního fondu mají podle použitelných vnitrostátních právních předpisů povinnost jednat nestranně v nejlepším zájmu účastníků systému, a nikoli v zájmu sponzora, spravovat majetek dávkově definovaného penzijního fondu obezřetně a dodržovat omezení stanovená ve stanovách, zakládacích dokumentech, popřípadě vnitřních pravidlech zvláštního důchodového fondu nebo v právním či regulačním rámci popsaném v písmeni b);

d) 

stanovy, zakládací dokumenty nebo pravidla upravující založení a fungování dávkově definovaného penzijního fondu uvedené v písmeni b) zahrnují omezení týkající se investic, které smí dávkově definovaný systém provést do kapitálových nástrojů emitovaných sponzorující institucí.

4.  
Pokud dávkově definovaný penzijní fond podle odst. 1 písm. c) drží kapitálové nástroje sponzorující instituce, tato sponzorující instituce s uvedenou kapitálovou investicí zachází jako s nepřímou kapitálovou investicí do svých nástrojů kmenového kapitálu tier 1, svých nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 nebo svých nástrojů kapitálu tier 2. Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1, popřípadě kapitálu tier 2 sponzorující instituce, se vypočítá v souladu s článkem 15c.

Článek 15b

Syntetické kapitálové investice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Za syntetické investice do kapitálových nástrojů podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013 se považují tyto finanční produkty:

a) 

derivátové nástroje, jejichž podkladovým nástrojem jsou kapitálové nástroje určitého subjektu finančního sektoru, nebo je tento subjekt finančního sektoru jejich referenčním subjektem;

b) 

záruky nebo zajištění úvěru poskytnuté třetí straně s ohledem na investice této třetí strany do kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru.

2.  

Finanční produkty uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a) 

investice do swapů veškerých výnosů („total return swaps“) kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru;

b) 

kupní opce odkoupené institucí vztahující se na kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru;

c) 

prodejní opce prodané institucí vztahující se na kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru nebo jakýkoli jiný stávající nebo podmíněný smluvní závazek instituce týkající se odkoupení vlastních kapitálových nástrojů;

d) 

investice do forwardů na koupi kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru.

Článek 15c

Výpočet nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

Výše nepřímých kapitálových investic, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se vypočítá jedním z těchto způsobů:

a) 

podle standardního přístupu uvedeného v článku 15d;

b) 

podle přístupu založeného na struktuře, který je popsán v článku 15e, pokud instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že metoda popsaná v článku 15d je nepřiměřeně náročná. Přístup založený na struktuře, který je popsán v článku 15e, však instituce nesmějí použít k výpočtu výše těchto odpočtů ve vztahu k investicím ve zprostředkujících subjektech uvedených v čl. 15a odst. 1 písm. d) a e).

Článek 15d

Standardní přístup k výpočtu nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Výše nepřímých kapitálových investic do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, která má být odečtena podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se vypočítá takto:

a) 

jsou-li expozice všech investorů do zprostředkujícího subjektu rovnocenné, rovná se tato výše procentnímu podílu financování vynásobenému hodnotou nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt;

b) 

nejsou-li expozice všech investorů do zprostředkujícího subjektu rovnocenné, rovná se tato výše procentnímu podílu financování vynásobenému nižší z těchto částek:

i) 

výše nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt;

ii) 

expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu společně s veškerým jiným financováním poskytnutým zprostředkujícímu subjektu, které je rovnocenné expozici instituce.

2.  
Metoda výpočtu uvedená v odst. 1 písm. b) se použije pro každou tranši financování, která je rovnocenná financování poskytnutému institucí.
3.  
Procentním podílem financování pro účely odstavce 1 je expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu vydělená součtem expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu a veškerých jiných expozic vůči tomuto zprostředkujícímu subjektu, které jsou rovnocenné expozici instituce.
4.  
Výpočet uvedený v odstavci 1 se provede zvlášť pro každou kapitálovou investici v subjektu finančního sektoru, kterou drží každý zprostředkující subjekt.
5.  

Jsou-li investice do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru drženy nepřímo prostřednictvím dalších zprostředkujících subjektů nebo několika zprostředkujících subjektů, stanoví se procentní podíl financování uvedený v odstavci 1 vydělením částky uvedené v písmeni a) tohoto odstavce částkou uvedenou v písmeni b) tohoto odstavce:

a) 

výsledek vynásobení objemů financování, které instituce poskytla zprostředkujícím subjektům, objemy financování, které tyto zprostředkující subjekty poskytly dalším zprostředkujícím subjektům, a objemy financování, které tyto další zprostředkující subjekty poskytly subjektu finančního sektoru;

b) 

výsledek vynásobení hodnoty kapitálových nástrojů nebo případně jiných nástrojů vydaných každým zprostředkujícím subjektem.

6.  
Procentní podíl financování uvedený v odstavci 5 se vypočítá zvlášť pro každou investici v subjektu finančního sektoru, kterou drží zprostředkující subjekty, a pro každou tranši financování, která je rovnocenná financování, jež poskytla instituce a další zprostředkující subjekty.

Článek 15e

Přístup založený na struktuře pro výpočet nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013, se rovná procentnímu podílu financování, jak je vymezen v čl. 15d odst. 3 tohoto nařízení, vynásobenému hodnotou nástrojů kmenového kapitálu tier 1 instituce, které drží zprostředkující subjekt.
2.  
Částka, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se rovná procentnímu podílu financování, jak je vymezen v čl. 15d odst. 3 tohoto nařízení, vynásobenému souhrnnou výší nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt.
3.  
Pro účely odstavců 1 a 2 vypočítá instituce zvlášť pro každý zprostředkující subjekt souhrnnou částku nástrojů kmenového kapitálu tier 1 instituce, které drží zprostředkující subjekt, a souhrnnou částku nástrojů kmenového kapitálu tier 1 jiných subjektů finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt.
4.  
Instituce považuje částku kapitálových investic do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru vypočítanou podle odstavce 2 tohoto článku za významnou investici ve smyslu článku 43 nařízení (EU) č. 575/2013 a odečte tuto částku podle čl. 36 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení.
5.  
Jsou-li investice do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 drženy nepřímo prostřednictvím dalších zprostředkujících subjektů nebo několika zprostředkujících subjektů, použijí se ustanovení čl. 15d odst. 5 a 6.
6.  
Není-li instituce schopna určit souhrnné částky, které zprostředkující subjekt drží v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 instituce nebo v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, odhadne instituce částky, jež nemůže určit, pomocí maximálních částek, které může zprostředkující subjekt držet na základě svého investičního oprávnění.
7.  
Není-li instituce schopna na základě investičního oprávnění určit maximální částku, kterou zprostředkující subjekt drží v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 instituce nebo v nástrojích kmenového kapitálu tier 1 subjektů finančního sektoru, zachází instituce s částkou financování, které drží ve zprostředkujícím subjektu, jako s investicí do svých vlastních nástrojů kmenového kapitálu tier 1 a odečte je v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013.
8.  

Odchylně od odstavce 7 tohoto článku zachází instituce s částkou financování, které drží ve zprostředkujícím subjektu, jako s nevýznamnou investicí a odečte ji v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) 

objemy financování jsou nižší než 0,25 % kmenového kapitálu tier 1 instituce;

b) 

objemy financování jsou nižší než 10 milionů EUR;

c) 

instituce nemůže přiměřeně určit hodnotu svých nástrojů kmenového kapitálu tier 1, které drží zprostředkující subjekt.

9.  
Pokud má financování pro zprostředkující subjekt formu podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování, může se instituce při výpočtu a vykazování souhrnných částek uvedených v odstavci 6 tohoto článku spoléhat na třetí strany uvedené v čl. 132 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, a to za podmínek stanovených v dotyčném článku.

Článek 15f

Výpočet syntetických kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Výše syntetických kapitálových investic, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, činí:

a) 

v případě pozic držených v obchodním portfoliu:

i) 

u opcí, delta ekvivalent hodnoty příslušných nástrojů vypočítaný v souladu s hlavou IV části III nařízení (EU) č. 575/2013;

ii) 

u jiných syntetických kapitálových investic, nominální, popřípadě pomyslná hodnota.

b) 

v případě pozic držených v investičním portfoliu:

i) 

u kupních opcí, současná tržní hodnota;

ii) 

u jiných syntetických kapitálových investic, nominální, popřípadě pomyslná hodnota.

2.  
Instituce odečte syntetické kapitálové investice uvedené v odstavci 1 ode dne podpisu smlouvy mezi institucí a protistranou.

Článek 15g

Výpočet významných investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 575/2013 sečte instituce za účelem posouzení toho, zda vlastní více než 10 % nástrojů kmenového kapitálu tier 1 emitovaných subjektem finančního sektoru podle čl. 43 písm. a) uvedeného nařízení, objemy svých hrubých dlouhých pozic v přímých kapitálových investicích a nepřímé investice do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 emitovaných tímto subjektem finančního sektoru uvedeným v čl. 15a odst. 1 písm. d) až h) tohoto nařízení.
2.  
Příslušný orgán vezme v úvahu nepřímé a syntetické kapitálové investice za účelem posouzení toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 43 písm. b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 15h

Investice do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

Metodika uvedená v článcích 15a až 15f tohoto nařízení se použije obdobně na investice do vedlejšího kapitálu tier 1 pro účely čl. 56 písm. a), c) a d) nařízení (EU) č. 575/2013 a na investice do kapitálu tier 2 pro účely čl. 66 písm. a), c) a d) uvedeného nařízení, přičemž se odkazy na kmenový kapitál tier 1 považují za odkazy na vedlejší kapitál tier 1, popřípadě kapitál tier 2.

Článek 15i

Pořadí a maximální částka odpočtů nepřímých investic do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru

1.  
Při dodržení limitů uvedených v odstavci 2, případně v odstavci 3 platí, že pokud zprostředkující subjekt drží nástroje kmenového kapitálu tier 1, nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a nástroje kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru, odečítají se nejprve nástroje kmenového kapitálu tier 1, poté se odečítají nástroje vedlejšího kapitálu tier 1 a nakonec se odečítají nástroje kapitálu tier 2.
2.  
Pokud zprostředkující subjekt drží kapitálové nástroje institucí, instituce při uplatňování prvního pododstavce na každý druh kapitálové investice nejprve odečítají investice do vlastních kapitálových nástrojů.
3.  

Pokud instituce drží kapitálové nástroje subjektů finančního sektoru nepřímo, částka, která má být odečtena od kapitálu instituce, nesmí být vyšší, než je nižší z těchto částek:

a) 

celkové financování, jež instituce poskytla zprostředkujícímu subjektu;

b) 

výše kapitálových nástrojů, které zprostředkující subjekt drží v subjektu finančního sektoru.

Článek 15j

Goodwill

Za účelem použití odpočtů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013 nemusí instituce určit zvlášť goodwill při stanovení použitelné částky, která má být odečtena podle článku 46 uvedeného nařízení.

▼B

Článek 16

Odpočty předvídatelných daňových plateb pro účely čl. 36 odst. 1 písm. l) a čl. 56 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Pod podmínkou, že instituce používá účetní rámec a účetní metody, které umožňují úplné uznání splatných a odložených daňových závazků souvisejících s transakcemi a jinými událostmi vykázanými v rozvaze nebo výsledovce, může instituce mít za to, že předvídatelné daňové platby již byly zohledněny. Příslušný orgán se přesvědčí, že byly provedeny veškeré potřebné odpočty, a to buď podle použitelných účetních standardů, nebo v rámci jiných úprav.
2.  
Pokud instituce vypočítává svůj kmenový kapitál tier 1 na základě finančních výkazů sestavených podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, má se za to, že podmínka uvedená v odstavci 1 je splněna.
3.  
Není-li podmínka uvedená v odstavci 1 splněna, sníží instituce položky kmenového kapitálu tier 1 o odhadovanou výši splatných a odložených daňových plateb, které nebyly dosud vykázány v rozvaze a výsledovce a které souvisejí s transakcemi a jinými událostmi vykázanými v rozvaze nebo výsledovce. Odhadovaná výše splatných a odložených daňových plateb se stanoví pomocí přístupu, který je rovnocenný přístupu podle nařízení (ES) č. 1606/2002. Odhadovanou výši odložených daňových plateb nelze odečíst od odložených daňových pohledávek, které nejsou vykázány ve finančních výkazech.



ODDÍL 4

Ostatní odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2

Článek 17

Ostatní odpočty u kapitálových nástrojů finančních institucí pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Investice do kapitálových nástrojů finančních institucí definovaných v čl. 4 bodě 26 nařízení (EU) č. 575/2013 se odečítají podle těchto výpočtů:

a) 

všechny nástroje považované za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na finanční instituci, která je vydala, a v případě, že se na finanční instituci vztahují požadavky týkající se platební schopnosti, nástroje, které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;

b) 

všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na emitenta, a v případě, že se na finanční instituci nevztahují požadavky týkající se platební schopnosti, nástroje, které jsou věčné, absorbují první a proporcionálně největší podíl vzniklých ztrát, v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce se řadí za všechny ostatní pohledávky a nemají přednostní nebo předem stanovené rozdělování výnosů, se odečítají od položek kmenového kapitálu tier 1;

c) 

veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů, se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;

d) 

jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud výše vedlejšího kapitálu tier 1 nepostačuje, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;

e) 

jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu finanční instituce podle příslušného použitelného obezřetnostního rámce nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž instituce nemůže prokázat, že platí podmínky uvedené v písmenech a), b), c) nebo d), se odečítají od kmenového kapitálu tier 1.

2.  
V případech uvedených v odstavci 3 použijí instituce odpočty stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013 na investice do kapitálových nástrojů podle přístupu uplatnění odpovídajících odpočtů. Pro účely tohoto odstavce se přístupem uplatnění odpovídajících odpočtů rozumí přístup, který uplatňuje odpočet na stejnou složku kapitálu, za kterou by se kapitál považoval v případě, že by jej vydala samotná instituce.
3.  

Odpočty uvedené v odstavci 1 se nepoužijí v těchto případech:

a) 

je-li finanční instituce povolena a kontrolována příslušným orgánem a podléhá-li obezřetnostním požadavkům, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013. Tento přístup se použije na finanční instituce ze třetích zemí pouze v případě, bylo-li provedeno posouzení rovnocennosti obezřetnostního režimu dotyčné třetí země podle uvedeného nařízení a byl-li vyvozen závěr, že obezřetnostní režim dotyčné třetí země je přinejmenším rovnocenný režimu uplatňovanému v Unii;

b) 

je-li finanční instituce institucí elektronických peněz ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 6 ) a nevyužívá-li volitelných výjimek podle článku 9 uvedené směrnice;

c) 

je-li finanční instituce platební institucí ve smyslu článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ( 7 ) a nevyužívá-li výjimku podle článku 26 uvedené směrnice;

d) 

je-li finanční instituce správcem alternativních investičních fondů ve smyslu článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ( 8 ) nebo správcovskou společností ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ( 9 ).

Článek 18

Kapitálové nástroje pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Investice do kapitálových nástrojů pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, které podléhají režimu platební schopnosti, jenž byl ohodnocen jako režim, který není rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI směrnice 2009/138/ES, podle postupu stanoveného v článku 227 uvedené směrnice, nebo režimu, který nebyl posouzen, se odečítají takto:

a) 

všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na pojišťovny a zajišťovny ze třetích zemí, které je vydaly, a které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení podle režimu dotyčné třetí země, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;

b) 

veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů, se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;

c) 

jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Překračuje-li tato převyšující částka výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;

d) 

v případě pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, které podléhají obezřetnostním požadavkům týkajícím se platební schopnosti, se jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí podle příslušného použitelného režimu platební schopnosti nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž instituce nemůže prokázat, že platí podmínky stanovené v písmenech a), b) nebo c), odečítají od kmenového kapitálu tier 1.

2.  
Pokud byl režim platební schopnosti dotyčné třetí země včetně pravidel týkajících se kapitálu ohodnocen jako režim, který je rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI směrnice 2009/138/ES, podle postupu stanoveného v článku 227 uvedené směrnice, zachází se s investicemi do kapitálových nástrojů pojišťoven nebo zajišťoven ze třetích zemí jako s investicemi do kapitálových nástrojů pojišťoven nebo zajišťoven povolených podle článku 14 směrnice 2009/138/ES.
3.  
V případech stanovených v odstavci 2 tohoto článku použijí instituce odpočty podle čl. 44 písm. b), čl. 58 písm. b) případně čl. 68 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 na kapitálové investice do položek kapitálu pojišťovny.

Článek 19

Kapitálové nástroje podniků vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

Investice do kapitálových nástrojů podniků vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice se odečítají takto:

a) 

všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na podnik, který je vydal, a které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;

b) 

veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;

c) 

jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Překračuje-li tato převyšující částka výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;

d) 

jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu podniku podle příslušného použitelného režimu platební schopnosti nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž nemůže instituce prokázat, že platí podmínky stanovené v písmenech a), b) nebo c), se odečítají od kmenového kapitálu tier 1.



KAPITOLA III

VEDLEJŠÍ KAPITÁL TIER 1



ODDÍL 1

Forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů

Článek 20

Forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů pro účely čl. 52 odst. 1 písm. g) a čl. 63 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Pobídkami ke splacení nástrojů se rozumí veškeré vlastnosti, které ke dni vydání vedou k očekávání, že kapitálový nástroj bude pravděpodobně splacen.
2.  

Pobídky uvedené v odstavci 1 zahrnují tyto formy:

a) 

kupní opce spojená se zvýšením úvěrového rozpětí nástroje, není-li opce uplatněna;

b) 

kupní opce spojená s požadavkem na konverzi nástroje nebo možností investora konvertovat nástroj na nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1, není-li opce uplatněna;

c) 

kupní opce spojená se změnou referenční sazby, pokud je úvěrové rozpětí oproti druhé referenční sazbě vyšší než první platba po odečtení swapové sazby;

d) 

kupní opce spojená se zvýšením hodnoty při splacení v budoucnu;

e) 

možnost opětovného uvedení na trh se zvýšením úvěrového rozpětí nástroje nebo změnou referenční sazby, je-li úvěrové rozpětí oproti druhé referenční sazbě vyšší než první platba po odečtení swapové sazby, pokud není nástroj opětovně uveden na trh;

f) 

uvedení nástroje na trh způsobem, který investorům naznačuje, že nástroj bude vypovězen.



ODDÍL 2

Konverze nebo snížení účetní hodnoty jistiny

Článek 21

Povaha zvýšení účetní hodnoty jistiny po snížení účetní hodnoty pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) a odst. 2 písm. c) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Snížení účetní hodnoty jistiny se použije poměrně na všechny držitele nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, které zahrnují podobný mechanismus snížení účetní hodnoty a totožnou spouštěcí úroveň.
2.  

Aby se snížení účetní hodnoty pokládalo za dočasné, musí být splněny všechny tyto podmínky:

a) 

případné rozdělení výnosů splatné po snížení účetní hodnoty vychází ze snížené hodnoty jistiny;

b) 

zvýšení účetní hodnoty vychází ze zisku poté, co instituce přijala oficiální rozhodnutí potvrzující konečný zisk;

c) 

případné zvýšení účetní hodnoty nástroje nebo výplata kuponů ze snížené hodnoty jistiny se provedou zcela dle vlastního uvážení instituce s výhradou omezení vyplývajících z písmen d) až f) a instituce nemá povinnost provést nebo urychlit účetní zvýšení hodnoty za určitých okolností;

d) 

zvýšení účetní hodnoty se provádí poměrně u podobných nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, na něž se vztahovalo snížení účetní hodnoty;

e) 

maximální hodnota, která bude přiřazena součtu zvýšené účetní hodnoty nástroje společně s výplatou kuponů ze snížené hodnoty jistiny, se rovná zisku instituce vynásobenému hodnotou získanou vydělením hodnoty stanovené v bodě 1 hodnotou určenou v bodě 2:

1) 

celková nominální hodnota všech nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 instituce před snížením účetní hodnoty, na něž se vztahovalo snížení hodnoty;

2) 

celkový kapitál tier 1 instituce;

f) 

se součtem zvýšených účetních hodnot a výplat kuponů ze snížené hodnoty jistiny se zachází jako s platbou, která vede k snížení kmenového kapitálu tier 1, a tento součet podléhá společně s jiným rozdělením výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 omezením týkajícím se nejvyšší rozdělitelné částky podle čl. 141 odst. 2 směrnice 2013/36/EU provedené do vnitrostátního právního nebo správního předpisu.

3.  
Pro účely odst. 2 písm. e) se výpočet provádí k okamžiku zvýšení účetní hodnoty.

Článek 22

Postupy a načasování, pokud jde o určení, že došlo k rozhodné události, pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Pokud instituce zjistila, že poměr kmenového kapitálu tier 1 klesl pod úroveň, která vede ke konverzi nebo k snížení hodnoty nástroje na úrovni uplatňování požadavků stanovených v části první hlavě II nařízení (EU) č. 575/2013, vedoucí orgán nebo jiný příslušný subjekt instituce neprodleně rozhodne o tom, že došlo k rozhodné události, a existuje neodvolatelný závazek týkající se snížení hodnoty nástroje nebo jeho konverze.
2.  
Objem nástrojů, které mají být odepsány nebo konvertovány, se určí co nejdříve, nejdéle však do jednoho měsíce od okamžiku, kdy je rozhodnuto, že došlo k rozhodné události podle odstavce 1.
3.  
Příslušný orgán může požádat o zkrácení maximální lhůty v délce jednoho měsíce uvedené v odstavci 2 v případech, kdy usuzuje, že existuje dostatečná jistota, pokud jde o objem nástrojů, které mají být konvertovány nebo odepsány, nebo v případech, kdy má za to, že je nezbytná okamžitá konverze nebo snížení hodnoty.
4.  
Je-li podle ustanovení, jimiž se řídí nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1, zapotřebí nezávislý přezkum objemu nástrojů, které mají být odepsány nebo konvertovány, nebo pokud příslušný orgán požaduje nezávislý přezkum za účelem určení objemu nástrojů, které mají být odepsány nebo konvertovány, vedoucí orgán nebo jiný příslušný subjekt instituce zajistí, aby byl tento přezkum proveden neprodleně. Takový nezávislý přezkum je dokončen co nejdříve a nesmí instituci bránit v tom, aby provedla snížení hodnoty nebo konverzi nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 a splnila požadavky uvedené v odstavcích 2 a 3.



ODDÍL 3

Vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci

Článek 23

Vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci, pro účely čl. 52 odst. 1 písm. o) nařízení (EU) č. 575/2013

K vlastnostem, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce, patří ustanovení, která vyžadují, aby se instituce vyrovnala se stávajícími držiteli kapitálových nástrojů, je-li vydán nový kapitálový nástroj.



ODDÍL 4

Použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů

Článek 24

Použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů pro účely čl. 52 odst. 1 písm. p) a čl. 63 písm. n) nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Pokud instituce nebo subjekt zahrnutý do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 vydává kapitálový nástroj, který je upsán jednotkou pro speciální účel, nesmí být tento kapitálový nástroj na úrovni instituce nebo výše zmíněného subjektu uznán jako kapitál vyšší kvality, než je nejnižší kvalita kapitálu vydaného jednotce pro speciální účel a kapitálu vydaného třetím stranám jednotkou pro speciální účel. Takový požadavek se vztahuje na konsolidovanou, subkonsolidovanou a individuální úroveň uplatňování obezřetnostních požadavků.
2.  
Práva držitelů nástrojů vydaných jednotkou pro speciální účel nejsou příznivější než v případě, že by nástroj vydala přímo instituce nebo subjekt zahrnutý do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

▼M3

Článek 24a

Rozdělení výnosů z kapitálových nástrojů – široké tržní indexy

1.  

Index úrokové míry se považuje za široký tržní index, pokud splňuje všechny tyto podmínky:

a) 

používá se ke stanovení mezibankovních úrokových sazeb v jedné či více měnách;

b) 

v příslušných případech se používá jako referenční sazba u dluhových nástrojů s pohyblivou sazbou, které instituce vydala v téže měně;

c) 

je vypočítán jako průměrná sazba subjektem, který je nezávislý na institucích, které přispívají k indexu (dále jen „panel“);

d) 

každá sazba stanovená podle indexu je založena na kotacích poskytnutých panelem institucí, které působí na tomto mezibankovním trhu;

e) 

složení panelu uvedeného v písmenu c) zajišťuje dostatečnou úroveň reprezentativnosti institucí působících v daném členském státě.

2.  

Pro účely odst. 1 písm. e) se má za to, že dostatečné úrovně reprezentativnosti bylo dosaženo v jednom z těchto případů:

a) 

pokud panel uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje nejméně šest různých poskytovatelů údajů před tím, než se pro účely stanovení sazby použije diskont kotací;

b) 

pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

i) 

panel uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje nejméně čtyři různé poskytovatele údajů před tím, než se pro účely stanovení sazby použije diskont kotací;

ii) 

poskytovatelé údajů pro panel uvedený v odst. 1 písm. c) představují nejméně 60 % souvisejícího trhu.

3.  
Souvisejícím trhem podle odst. 2 písm. b) bodu ii) je součet aktiv a pasiv skutečných poskytovatelů údajů pro panel v domácí měně vydělený součtem aktiv a pasiv úvěrových institucí v příslušném členském státě, včetně poboček zřízených v daném členském státě, a fondů peněžního trhu v příslušném členském státě v domácí měně.
4.  
Akciový index se považuje za široký tržní index, je-li vhodně diverzifikován v souladu s článkem 344 nařízení (EU) č. 575/2013.

▼B



KAPITOLA IV

OBECNÉ POŽADAVKY



ODDÍL 1

Nepřímé kapitálové investice do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů

Článek 25

Požadovaná míra konzervativnosti odhadů použitých jako alternativa při výpočtu podkladové expozice pro účely čl. 76 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Odhad je dostatečně konzervativní, je-li splněna některá z těchto podmínek:

a) 

pokud investiční oprávnění indexu stanoví, že kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru, který je součástí indexu, nemůže překročit maximální procentní podíl indexu, použije instituce tento procentní podíl jako odhad hodnoty kapitálových investic, které se odečítají od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2 v souladu s čl. 17 odst. 2 nebo od kmenového kapitálu tier 1 v případech, kdy instituce nemůže určit přesnou povahu kapitálové investice;

b) 

pokud není instituce schopna stanovit maximální procentní podíl uvedený v písmenu a) a index zahrnuje kapitálové nástroje subjektů finančního sektoru (jak dokládá jeho investiční oprávnění nebo jiné příslušné informace), odečte instituce hodnotu investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů v plném rozsahu od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2 v souladu s čl. 17 odst. 2 nebo od kmenového kapitálu tier 1 v případech, kdy instituce nemůže určit přesnou povahu kapitálové investice.

2.  

Pro účely odstavce 1 platí toto:

a) 

nepřímou kapitálovou investici do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů představuje část indexu investovaná do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru obsažených v indexu;

b) 

index zahrnuje mimo jiné indexové fondy, akciové nebo dluhopisové indexy či jakýkoli jiný systém, v němž je podkladovým nástrojem kapitálový nástroj vydaný subjektem finančního sektoru.

Článek 26

Význam spojení „provozně nepřiměřeně náročné“ v čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Pro účely čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 se spojením „provozně nepřiměřeně náročné“ rozumí situace, kdy příslušné orgány usoudí, že přístupy se zohledněním uplatňované průběžně na kapitálové investice do subjektů finančního sektoru nejsou opodstatněné. Při posuzování povahy provozně nepřiměřeně náročných situací vezmou příslušné orgány v úvahu nízkou míru významnosti a krátkou dobu držení těchto pozic. Krátká doba držení vyžaduje doložení silné likvidity indexu ze strany instituce.
2.  

Pro účely odstavce 1 se má za to, že pozice má nízkou míru významnosti, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) 

individuální čistá expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určená před případným uplatněním přístupu se zohledněním nepřesahuje 2 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

b) 

celková čistá expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určená před případným uplatněním přístupu se zohledněním nepřesahuje 5 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

c) 

součet celkové čisté expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určené před případným uplatněním přístupu se zohledněním a jakýchkoli jiných kapitálových investic, které mají být odečteny podle čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013, nepřesahuje 10 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.



ODDÍL 2

Svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu

Článek 27

Význam spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ pro účely čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013

Spojením „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ podle čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí, že po nahrazení nástrojů kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality je ziskovost instituce podle hodnocení příslušného orgánu i nadále přiměřená nebo k tomuto datu ani v dohledné budoucnosti nedojde k žádným negativním změnám ziskovosti. Hodnocení příslušného orgánu přihlíží k ziskovosti instituce v krizových situacích.

Článek 28

Postup a požadavky na údaje v případě žádosti instituce o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení nástrojů pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Splacení, snížení nebo zpětné odkoupení kapitálových nástrojů nesmí být držitelům nástrojů oznámeno dříve, než instituce získala předchozí svolení příslušného orgánu.
2.  
Pokud se předpokládá, že ke splacení, snížení nebo zpětnému odkoupení nástrojů dojde s dostatečnou jistotou, a jakmile bylo získáno předchozí svolení příslušného orgánu, odečte instituce odpovídající hodnoty nástrojů, které mají být splaceny, sníženy nebo zpětně odkoupeny, od příslušných položek kapitálu před uskutečněním tohoto splacení, snížení nebo zpětného odkoupení. Má se za to, že dostatečná jistota existuje zejména tehdy, pokud instituce veřejně oznámila svůj záměr týkající se splacení, snížení nebo zpětného odkoupení kapitálového nástroje.
3.  
Odstavce 1 a 2 se použijí na konsolidované, subkonsolidované případně individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků.

Článek 29

Podání žádosti instituce o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení nástrojů pro účely článku 77 a článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013 a přiměřenost omezení splacení pro účely čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Instituce podá příslušnému orgánu žádost před snížením nebo zpětným odkoupením nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 nebo před vypovězením, splacením nebo zpětným odkoupením nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2.
2.  
Žádost může zahrnovat plán na provedení kroků uvedených v článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013 u několika kapitálových nástrojů během omezeného časového období.
3.  

V případě zpětného odkoupení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 pro účely tvorby trhu mohou příslušné orgány předem udělit svolení v souladu s kritérii stanovenými v článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013 k provedení kroků uvedených v článku 77 uvedeného nařízení s ohledem na určitý předem stanovený objem.

a) V případě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 tento objem nepřesáhne nižší z těchto hodnot:

1) 

3 % hodnoty příslušné emise;

2) 

10 % hodnoty, o kterou kmenový kapitál tier 1 překračuje součet požadavků na kmenový kapitál tier 1 podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013, zvláštních kapitálových požadavků uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vymezeného v čl. 128 bodě 6 uvedené směrnice.

b) V případě nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 tento předem stanovený objem nepřesáhne nižší z těchto hodnot:

1) 

10 % hodnoty příslušné emise;

2) 

nebo 3 % celkové hodnoty nesplacených nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2.

4.  
Příslušné orgány mohou předem udělit svolení k provedení kroků uvedených v článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013 rovněž v případě, jsou-li související kapitálové nástroje převedeny na zaměstnance instituce jako součást jejich odměny. Instituce informují příslušné orgány o pořízení kapitálových nástrojů za tímto účelem a odečtou tyto nástroje od kapitálu podle přístupu uplatnění odpovídajících odpočtů za období, kdy jsou v držení instituce. Odpočet na odpovídajícím základě se nevyžaduje, jsou-li výdaje související s jakýmkoli krokem podle tohoto odstavce zahrnuty do kapitálu v důsledku mezitímní účetní závěrky nebo účetní závěrky na konci roku.
5.  
Příslušný orgán může předem udělit svolení v souladu s kritérii stanovenými v článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013 k provedení kroků uvedených v článku 77 uvedeného nařízení s ohledem na určitý předem stanovený objem, je-li hodnota kapitálových nástrojů, které mají být vypovězeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, nepodstatná ve vztahu k nesplacenému objemu odpovídající emise po provedení vypovězení, splacení nebo zpětného odkoupení.
6.  
Odstavce 1 až 5 se použijí na konsolidované, subkonsolidované případně individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků.

Článek 30

Obsah žádosti, kterou má instituce podat pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

K žádosti uvedené v článku 29 jsou připojeny tyto informace:

a) 

náležité vysvětlení důvodu pro provedení jednoho z kroků uvedených v čl. 29 odst. 1;

b) 

informace o kapitálových požadavcích a kapitálových rezervách pro nejméně tříleté období, včetně výše a složení kapitálu před provedením daného kroku a posléze a dopadu daného kroku na regulační požadavky;

c) 

dopad nahrazení kapitálového nástroje podle čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 na ziskovost instituce;

d) 

hodnocení rizik, kterým instituce je nebo může být vystavena, a toho, zda výše kapitálu zajišťuje náležité pokrytí těchto rizik, včetně zátěžových testů týkajících se hlavních rizik, které dokládají potenciální ztráty v rámci různých scénářů;

e) 

jakékoli jiné informace, které příslušný orgán považuje za nezbytné pro posouzení toho, zda je vhodné udělit svolení podle článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013.

2.  
Příslušný orgán upustí od poskytnutí některých informací uvedených v odstavci 2, pokud se přesvědčí o tom, že tyto informace již má k dispozici.
3.  
Odstavce 1 a 2 se použijí na konsolidované, subkonsolidované případně individuální úrovni uplatňování obezřetnostních požadavků.

Článek 31

Lhůty pro podání žádosti institucí a vyřízení žádosti příslušným orgánem pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Instituce předá úplnou žádost a informace uvedené v článcích 29 a 30 příslušnému orgánu nejméně tři měsíce přede dnem, k němuž bude držitelům nástrojů oznámen jeden z kroků uvedených v článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013.
2.  
Příslušné orgány mohou institucím po posouzení v každém jednotlivém případě a ve výjimečných případech povolit, aby žádost uvedenou v odstavci 1 předložily v kratší než tříměsíční lhůtě.
3.  
Příslušný orgán vyřídí žádost ve lhůtě uvedené v odstavci 1, nebo ve lhůtě uvedené v odstavci 2. Příslušné orgány vezmou v úvahu nové informace, které obdrží během tohoto období, pokud jsou tyto informace k dispozici a pokud je pokládají za podstatné. Příslušné orgány přikročí k vyřizování žádosti až poté, co se přesvědčily, že od instituce obdržely informace požadované v článku 28.

Článek 32

Žádosti o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení podané vzájemnými institucemi, družstvy, spořitelnami nebo podobnými institucemi pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Co se týká splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vzájemných institucí, družstev, spořitelen nebo podobných institucí, žádost uvedená v čl. 29 odst. 1, 2 a 6 a informace uvedené v čl. 30 odst. 1 musí být příslušnému orgánu předloženy ve stejné lhůtě, jako je lhůta, kterou příslušný orgán instituce používá při přezkumu splacení nástrojů.
2.  
Příslušné orgány mohou předem udělit svolení k provedení kroku uvedeného v článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013 s ohledem na určitý předem stanovený objem nástrojů, které mají být splaceny, snížený o hodnotu úpisu nových nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 v období jednoho roku. Takový předem stanovený objem může činit až 2 % kmenového kapitálu tier 1, pokud se příslušné orgány přesvědčí o tom, že tento krok neohrozí stávající ani budoucí platební schopnost instituce.



ODDÍL 3

Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu

Článek 33

Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu pro účely čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Doba trvání dočasné výjimky nesmí překročit časový rámec stanovený v plánu finanční pomoci. Taková výjimka nesmí být udělena na dobu delší než pět let.
2.  
Výjimka se použije pouze ve vztahu k novým kapitálovým investicím do nástrojů subjektu finančního sektoru, kterého se finanční pomoc týká.
3.  
Pro účely udělení dočasné výjimky z odpočtů od kapitálu může příslušný orgán pokládat dočasné kapitálové investice podle čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 za finanční pomoc určenou k reorganizaci a záchraně daného subjektu finančního sektoru, je-li pomoc poskytnuta podle plánu a schválena příslušným orgánem a pokud jsou v plánu jednoznačně uvedeny jednotlivé fáze, časový harmonogram a cíle a je v něm upřesněn vzájemný vztah mezi dočasnými kapitálovými investicemi a finanční pomocí.



KAPITOLA V

MENŠINOVÉ PODÍLY A NÁSTROJE ZAHRNOVANÉ DO VEDLEJŠÍHO KAPITÁLU TIER 1 A KAPITÁLU TIER 2 VYDANÉ DCEŘINÝMI PODNIKY

Článek 34

Typ aktiv, která mohou souviset s provozem jednotek pro speciální účel, a význam pojmů „zanedbatelný“ a „nevýznamný“ s ohledem na kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1 a kapitál tier 2 vydaný jednotkami pro speciální účel pro účely čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

Aktiva jednotky pro speciální účel se považují za zanedbatelná a nevýznamná, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a) 

aktiva jednotky pro speciální účel, která netvoří investice do kapitálu dceřiného podniku, jsou omezena na peněžní aktiva určená na výplatu kuponů a splacení kapitálových nástrojů, které nabyly splatnosti;

b) 

objem jiných aktiv jednotky pro speciální účel, než jsou aktiva uvedená v písmenu a), není vyšší než 0,5 % průměrných celkových aktiv jednotky pro speciální účel v posledních třech letech.

2.  

Pro účely odst. 1 písm. b) může příslušný orgán instituci povolit používání vyššího procentního podílu, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a) 

vyšší procentní podíl je nezbytný k pokrytí výhradně provozních nákladů jednotky pro speciální účel;

b) 

odpovídající nominální hodnota nepřekročí 500 000  EUR.

▼M3

Článek 34a

Menšinové podíly zahrnuté do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1

1.  
Za účelem upřesnění výpočtu na subkonsolidovaném základě podle čl. 84 odst. 2, čl. 85 odst. 2 a čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 se kvalifikované menšinové podíly dceřiného podniku uvedeného v článku 81 uvedeného nařízení, který je sám mateřským podnikem subjektu uvedeného v čl. 81 odst. 1 uvedeného nařízení, vypočítají způsobem popsaným v odstavcích 2 až 4 tohoto článku.
2.  
Využil-li příslušný orgán možnost volného uvážení podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, provede se výpočet podle odstavců 3 a 4 tohoto článku na základě situace instituce, jaká by existovala v případě, že by možnost volného uvážení nebyla uplatněna.
3.  

Pokud dceřiný podnik na základě své konsolidované situace splňuje ustanovení části třetí nařízení (EU) č. 575/2013, použije se toto zacházení:

a) 

kmenový kapitál tier 1 tohoto dceřiného podniku na konsolidovaném základě podle čl. 84 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnuje způsobilé menšinové podíly, které vyplývají z jeho vlastních dceřiných podniků, vypočítané podle článku 84 nařízení (EU) č. 575/2013 a ustanovení tohoto nařízení;

b) 

pro účely výpočtu na subkonsolidovaném základě představuje výši kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 84 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 575/2013 výše, která se požaduje pro splnění požadavků na kmenový kapitál tier 1 vztahujících se na daný dceřiný podnik na úrovni jeho konsolidované situace podle výpočtu v souladu s čl. 84 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Specifickými požadavky na kapitál uvedenými v článku 104 směrnice 2013/36/EU jsou požadavky stanovené příslušným orgánem dceřiného podniku;

c) 

výši konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, která se požaduje podle čl. 84 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013, představuje příspěvek dceřiného podniku na základě jeho konsolidované situace k požadavkům na kmenový kapitál tier 1 instituce, pro niž se vypočítávají způsobilé menšinové podíly na konsolidovaném základě. Pro účely výpočtu příspěvku se vyloučí veškeré vnitroskupinové transakce mezi podniky zahrnutými do obezřetnostní konsolidace instituce.

4.  
Při provádění konsolidace podle odst. 3 písm. c) nezahrnuje dceřiný podnik kapitálové požadavky vyplývající z jeho dceřiných podniků, které nejsou zahrnuty do obezřetnostní konsolidace instituce, pro niž se vypočítávají způsobilé menšinové podíly.
5.  
Vztahuje-li se na dceřiný podnik výjimka uvedená v čl. 84 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, může mateřský podnik dceřiného podniku, který využívá výjimku, zahrnout do svého kmenového kapitálu tier 1 menšinové podíly vyplývající z dceřiných podniků samotného dceřiného podniku využívajícího výjimku, pokud byly pro každý z těchto dceřiných podniků provedeny výpočty podle čl. 84 odst. 1 uvedeného nařízení a podle tohoto nařízení. Výše kmenového kapitálu tier 1 zahrnutého do kapitálu na úrovni mateřského podniku nesmí překročit částku, která by byla zahrnuta, pokud by dceřinému podniku nebyla poskytnuta žádná výjimka.
6.  
V případech, kdy má mateřská instituce zprostředkující dceřiný podnik, který není uveden v čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, a kdy má tento zprostředkující dceřiný podnik sám dceřiné podniky, jež jsou uvedeny v čl. 81 odst. 1 uvedeného nařízení, může mateřská instituce do svého kmenového kapitálu tier 1 zahrnout částku menšinového podílu vyplývajícího z uvedených dceřiných podniků, vypočítanou podle čl. 84 odst. 1 uvedeného nařízení. Mateřská instituce však nemůže do svého kmenového kapitálu tier 1 zahrnout žádné menšinové podíly vyplývající ze zprostředkujícího dceřiného podniku, který není uveden v čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.
7.  
Metodika uvedená v odstavcích 2, 3 a 4 se použije obdobně rovněž na výpočet výše kvalifikovaných nástrojů kapitálu tier 1 podle článku 85 nařízení (EU) č. 575/2013 a výše kvalifikovaného kapitálu podle článku 87 uvedeného nařízení, přičemž se odkazy na kmenový kapitál tier 1 považují za odkazy na kapitál tier 1 nebo na kapitál.

▼M1



KAPITOLA Va

KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK ZALOŽENÝ NA FIXNÍCH REŽIJNÍCH NÁKLADECH

Článek 34b

Výpočet použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok pro účely čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Pro účely této kapitoly se „podnikem“ rozumí subjekt uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 2 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013, který poskytuje investiční služby a činnosti uvedené v oddíle A bodech 2 a 4 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ( 10 ), nebo investiční podnik.
2.  

Pro účely čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 podniky vypočítají své fixní režijní náklady za předchozí rok pomocí údajů vyplývajících z platného účetního rámce, a to odečtením následujících položek od celkových nákladů po rozdělení zisku akcionářům uvedených v jejich poslední auditované roční účetní závěrce, nebo (pokud auditovaná účetní závěrka není k dispozici) v roční účetní závěrce ověřené vnitrostátními orgány dohledu:

a) 

odměny zaměstnanců vyplácené plně na základě volného uvážení podniku;

b) 

podíly zaměstnanců, řídících pracovníků a společníků na zisku, pokud jsou vypláceny plně na základě volného uvážení podniku;

c) 

jiná rozdělení zisku a ostatní variabilní odměny, pokud jsou vypláceny plně na základě volného uvážení podniku;

d) 

závazky ze sdílených provizí a poplatků, které se přímo týkají pohledávek z provizí a poplatků, jež jsou začleněny v celkových příjmech, pokud je platba závazků z provizí a poplatků podmíněna skutečným obdržením platby pohledávky z provizí a poplatků;

e) 

poplatky, provize makléřům a jiné platby hrazené zúčtovacím střediskům, burzám a zprostředkujícím makléřům za účelem realizace, registrace nebo zúčtování transakcí;

f) 

případné poplatky smluvním zástupcům definovaným v čl. 4 bodě 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES;

g) 

úrok z peněz klientů placený zákazníkům;

h) 

jednorázové výdaje vyplývající z jiné než běžné činnosti.

3.  

Jestliže fixní výdaje vznikly v zastoupení podniků třetím stranám, které nejsou smluvními zástupci, a tyto fixní výdaje již nejsou zahrnuty do celkových výdajů uvedených v odstavci 2, podniky provedou jeden z těchto kroků:

a) 

pokud je k dispozici členění nákladů těchto třetích stran, podniky určí částku fixních nákladů, které těmto třetím stranám vznikly v jejich zastoupení, a tuto částku přičtou k částce, která je výsledkem odstavce 2;

b) 

pokud členění uvedené v písmenu a) není k dispozici, podniky určí částku fixních nákladů, které těmto třetím stranám vznikly v jejich zastoupení, na základě obchodních plánů podniků a tuto částku přičtou k částce, která je výsledkem odstavce 2.

4.  
Jestliže podnik využívá smluvní zástupce, přičte k částce, která je výsledkem odstavce 2, částku rovnou 35 % všech poplatků týkajících se těchto smluvních zástupců.
5.  
Jestliže poslední auditovaná účetní závěrka podniku nevykazuje období dvanácti měsíců, vydělí podnik výsledek výpočtu položek podle odstavců 2 až 4 počtem měsíců, které daná účetní závěrka vykazuje, a následně výsledek vynásobí dvanácti, aby získal ekvivalentní roční částku.

Článek 34c

Podmínky, podle nichž příslušné orgány upravují požadavek na držení použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok v souladu s čl. 97 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  

U podniků uvedených ve druhém pododstavci se změna činnosti podniku považuje za podstatnou, je-li naplněna kterákoli z následujících podmínek:

a) 

změna činnosti podniku vede ke změně odhadovaných fixních režijních nákladů podniku o nejméně 20 %;

b) 

změna činnosti podniku vede ke změnám kapitálových požadavků podniku na základě odhadovaných fixních režijních nákladů ve výši nejméně 2 miliony EUR.

Podniky uvedené v prvním pododstavci jsou podniky, které naplňují kteroukoli z následujících podmínek:

a) 

jejich aktuální kapitálové požadavky založené na fixních režijních nákladech činí nejméně 125 000  EUR;

b) 

jejich kapitálové požadavky splňují obě následující podmínky:

i) 

na základě aktuálních fixních režijních nákladů činí méně než 125 000  EUR,

ii) 

na základě odhadovaných fixních režijních nákladů činí nejméně 150 000  EUR.

2.  
U podniků uvedených ve druhém pododstavci se změna činnosti podniku považuje za podstatnou, jestliže změna činnosti podniku vede ke změně odhadovaných fixních režijních nákladů podniku o nejméně 100 %.

Podniky uvedené v prvním pododstavci jsou podniky, které naplňují obě následující podmínky:

a) 

jejich kapitálové požadavky na základě aktuálních fixních režijních nákladů činí méně než 125 000  EUR;

b) 

jejich kapitálové požadavky na základě odhadovaných fixních režijních nákladů činí méně než 150 000  EUR.

Článek 34d

Výpočet odhadovaných fixních režijních nákladů v případě podniku, který dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku, v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013

Jestliže podnik dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku od data zahájení obchodování, použije k výpočtu položek podle čl. 34b odst. 2 písm. a) až h) odhadované fixní režijní náklady uvedené v jeho rozpočtu obchodování na prvních dvanáct měsíců, který předložil se svou žádostí o povolení.

▼B



KAPITOLA VI

UPŘESNĚNÍ PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ (EU) Č. 575/2013 VE VZTAHU KE KAPITÁLU

Článek 35

Dodatečné filtry a odpočty pro účely čl. 481 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Úpravy položek kmenového kapitálu tier 1, položek vedlejšího kapitálu tier 1 a položek kapitálu tier 2 podle článku 481 nařízení (EU) č. 575/2013 se použijí v souladu s odstavci 2 až 7.
2.  
Pokud podle opatření k provedení směrnice 2006/48/ES a směrnice 2006/49/ES tyto odpočty a filtry vyplývají z položek kapitálu podle čl. 57 písm. a), b) a c) směrnice 2006/48/ES, provede se úprava položek kmenového kapitálu tier 1.
3.  
V ostatních případech, na něž se nevztahuje odstavec 1 a kdy byly podle opatření k provedení směrnice 2006/48/ES a směrnice 2006/49/ES tyto odpočty a filtry použity na celkový objem položek uvedených v čl. 57 písm. a) až ca) směrnice 2006/48/ES s přihlédnutím k článku 154 uvedené směrnice, se provede úprava položek vedlejšího kapitálu tier 1.
4.  
Je-li hodnota položek vedlejšího kapitálu tier 1 nižší než související úprava, provede se zbytková úprava u položek kmenového kapitálu tier 1.
5.  
V případech, na něž se nevztahuje odstavec 1 a 2 a kdy byly podle opatření k provedení směrnice 2006/48/ES a směrnice 2006/49/ES tyto odpočty a filtry použity na položky kapitálu uvedené v čl. 57 písm. d) až h) nebo celkový kapitál podle směrnice 2006/48/ES a směrnice 2006/49/ES, se provede úprava položek kapitálu tier 2.
6.  
Je-li hodnota položek kapitálu tier 2 nižší než související úprava, provede se zbytková úprava u položek vedlejšího kapitálu tier 1.
7.  
Je-li hodnota položek kapitálu tier 2 a vedlejšího kapitálu tier 1 nižší než související úprava, provede se zbytková úprava u položek kmenového kapitálu tier 1.

Článek 36

Položky vyloučené ze zachování právních účinků kapitálových nástrojů, které nepředstavují státní podporu, v rámci položek kmenového kapitálu tier 1 nebo vedlejšího kapitálu tier 1 v ostatních složkách kapitálu pro účely čl. 487 odst. 1a 2 nařízení (EU) č. 575/2013

1.  
Je-li v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2021 kapitálovým nástrojům přiznáno zacházení uvedené v čl. 487 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, lze s dotyčnými nástroji zacházet tímto způsobem zcela, nebo částečně. Toto zacházení nemá žádný účinek na výpočet limitu podle čl. 486 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.
2.  
S kapitálovými nástroji uvedenými v odstavci 1 lze opět zacházet jako s položkami uvedenými v čl. 484 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud představují položky uvedené v čl. 484 odst. 3 zmíněného nařízení a pokud jejich hodnota již nepřekračuje použitelné procentní podíly stanovené v čl. 486 odst. 2 uvedeného nařízení.
3.  
S kapitálovými nástroji uvedenými v odstavci 1 lze opět zacházet jako s položkami uvedenými v čl. 484 odst. 4, pokud představují položky uvedené v čl. 484 odst. 3 nebo odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 a pokud jejich hodnota již nepřekračuje použitelné procentní podíly stanovené v čl. 486 odst. 3 zmíněného nařízení.

Článek 37

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

( 2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

( 5 ) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. prosince 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU