(EU) č. 241/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce Text s významem pro EHP
Publikováno: | Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 8-26 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci |
Přijato: | 7. ledna 2014 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 3. dubna 2014 | Nabývá účinnosti: | 3. dubna 2014 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (Úř. věst. L 074 14.3.2014, s. 8) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/488 ze dne 4. září 2014, |
L 78 |
1 |
24.3.2015 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/850 ze dne 30. ledna 2015, |
L 135 |
1 |
2.6.2015 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/923 ze dne 11. března 2015, |
L 150 |
1 |
17.6.2015 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/2176 ze dne 12. listopadu 2020, |
L 433 |
27 |
22.12.2020 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 241/2014
ze dne 7. ledna 2014,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví pravidla týkající se:
významu slova „předvídatelný“ při určování, zda byly od kapitálu odečteny předvídatelné výplaty nebo dividendy, podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;
podmínek, podle nichž mohou příslušné orgány určit, zda typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva lze považovat za vzájemnou instituci, družstvo, spořitelnu nebo podobnou instituci, podle čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;
použitelných forem a povahy nepřímého financování kapitálových nástrojů podle čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013;
povahy nezbytných omezení splacení nástrojů, pokud použitelné vnitrostátní právo instituci zakazuje splacení kapitálových nástrojů odmítnout, podle čl. 29 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013;
dalšího upřesnění pojmu „zisk z prodeje“ podle čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;
uplatnění odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1 a ostatních odpočtů od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 podle čl. 36 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013;
kritérií, podle nichž příslušné orgány povolují institucím snížit výši aktiv penzijního fondu definovaných požitků, podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;
formy a povahy možných pobídek ke splacení nástrojů, povahy zvýšení účetní hodnoty nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 po dočasném snížení účetní hodnoty jeho jistiny, postupů a načasování, pokud jde o rozhodné události, vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci, a použití jednotek pro speciální účel, podle čl. 52 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;
dostatečné konzervativnosti odhadů použitých jako alternativa k výpočtu podkladové expozice u nepřímých investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů podle čl. 76 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013;
některých podrobných podmínek, které musí být splněny před udělením svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu, a příslušného postupu podle čl. 78 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013;
podmínek pro dočasnou výjimku z odpočtů kapitálu podle čl. 79 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;
typů aktiv, která mohou souviset s provozem jednotky pro speciální účel, a pojmů „zanedbatelný“ a „nevýznamný“ pro účely určení kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydaného jednotkou pro speciální účel podle čl. 83 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;
podrobných podmínek pro úpravy kapitálu podle přechodných ustanovení v souladu s čl. 481 odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013;
podmínek pro položky vyloučené ze zachování právních účinků v rámci položek kmenového kapitálu tier 1 nebo vedlejšího kapitálu tier 1 v ostatních složkách kapitálu podle čl. 487 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;
podmínek, podle nichž se indexy považují za široké tržní indexy v souladu s čl. 73 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013;
výpočtu na subkonsolidovaném základě požadovaného podle čl. 84 odst. 2 a článků 85 a 87 nařízení (EU) č. 575/2013 v souladu s čl. 84 odst. 4 uvedeného nařízení.
KAPITOLA II
SLOŽKY KAPITÁLU
ODDÍL 1
Položky a nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1
Článek 2
Význam pojmu „předvídatelný“ ve spojení „předvídatelná dividenda“ pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013
Pokud neexistuje schválená dividendová politika nebo pokud je podle názoru příslušného orgánu pravděpodobné, že instituce svou dividendovou politiku nepoužije nebo že tato politika nepředstavuje obezřetný základ pro určení výše odpočtu, je poměr vyplacených dividend založen na nejvyšší z těchto hodnot:
průměrný poměr vyplacených dividend za tři roky předcházející zvažovanému roku;
poměr vyplacených dividend v roce předcházejícím zvažovanému roku.
Článek 3
Význam pojmu „předvídatelný“ ve spojení „předvídatelná výplata“ pro účely čl. 26 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013
Hodnota předvídatelných výplat, která má být vzata v úvahu, zahrnuje:
výši daní;
hodnotu případných závazků nebo okolností vzniklých během souvisejícího účetního období, které pravděpodobně sníží zisk instituce a s ohledem na něž není příslušný orgán přesvědčen o tom, že byly provedeny všechny potřebné úpravy ocenění, jako jsou dodatečné úpravy ocenění podle článku 34 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo vytvořeny rezervy.
Článek 4
Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za družstvo pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013
Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za družstvo, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:
v Rakousku: instituce zaregistrované jako „eingetragene Genossenschaft (e.Gen.)“ nebo „registrierte Genossenschaft“ podle „Gesetz über Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften (GenG)“;
v Belgii: instituce zaregistrované jako „société coopérative/coöperatieve vennootschap“ a schválené podle královské vyhlášky ze dne 8. ledna 1962, kterou se stanoví podmínky pro schvalování vnitrostátních seskupení družstev a družstev;
na Kypru: instituce zaregistrované jako „Συνεργατικό Πιστωτικό Ίδρυμα ή ΣΠΙ“ zřízené podle zákona o družstvech z roku 1985;
v České republice: instituce schválené jako „spořitelní a úvěrní družstvo“ podle „zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev“;
v Dánsku: instituce zaregistrované jako „andelskasser“ nebo „sammenslutninger af andelskasser“ podle dánského zákona o finančních podnicích;
ve Finsku: instituce zaregistrované jako jeden z těchto typů:
„osuuspankki“ nebo „andelsbank“ podle „laki osuuspankeista ja muista osuuskuntamuotoisista luottolaitoksista“ nebo „lag om andelsbanker och andra kreditinstitut i andelslagsform“;
„muu osuuskuntamuotoinen luottolaitos“ nebo „annat kreditinstitut i andelslagsform“ podle „laki osuuspankeista ja muista osuuskuntamuotoisista luottolaitoksista“ nebo „lag om andelsbanker och andra kreditinstitut i andelslagsform“;
„keskusyhteisö“ nebo „centralinstitutet“ podle „laki talletuspankkien yhteenliittymästä“ nebo „lag om en sammanslutning av inlåningsbanker“;
ve Francii: instituce zaregistrované jako „sociétés coopératives“ podle „Loi no47-1775 du 10 septembre 1947 portant statut de la coopération“ a schválené jako „banques mutualistes ou coopératives“ podle „Code monétaire et financier, partie législative, Livre V, titre Ier, chapitre II“;
v Německu: instituce zaregistrované jako „eingetragene Genossenschaft (eG)“ podle „Gesetz betreffend die Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften (Genossenschaftsgesetz –GenG)“;
v Řecku: instituce zaregistrované jako „Πιστωτικοί Συνεταιρισμοί“ podle zákona o družstvech 1667/1986, které působí jako úvěrové instituce a mohou být označeny jako „Συνεταιριστική Τράπεζα“ podle zákona o bankovnictví 3601/2007;
v Maďarsku: instituce zaregistrované jako „Szövetkezeti hitelintézet“ podle zákona CXII o úvěrových institucích a finančních podnicích z roku 1996;
v Itálii: instituce zaregistrované jako jeden z těchto typů:
„Banche popolari“ uvedené v legislativním dekretu č. 385 ze dne 1. září 1993;
„Banche di credito cooperativo“ uvedené v legislativním dekretu č. 385 ze dne 1. září 1993;
„Banche di garanzia collettiva dei fidi“ uvedené v článku 13 legislativního nařízení č. 269 ze dne 30. září 2003 přeměněného na zákon č. 326 ze dne 24. listopadu 2003;
v Lucembursku: instituce zaregistrované jako „Sociétés coopératives“ podle definice v oddíle VI zákona ze dne 10. srpna 1915 o obchodních společnostech;
v Nizozemsku: instituce zaregistrované jako „coöperaties“ nebo „onderlinge waarborgmaatschappijen“ podle svazku 2 hlavy 3 Rechtspersonen občanského zákoníku („Burgerlijk wetboek“);
v Polsku: instituce zaregistrované jako „bank spółdzielczy“ podle ustanovení „Prawo bankowe“;
v Portugalsku: instituce zaregistrované jako „Caixa de Crédito Agrícola Mútuo“ nebo jako „Caixa Central de Crédito Agrícola Mútuo“ podle „Regime Jurídico do Crédito Agrícola Mútuo e das Cooperativas de Crédito Agrícola“ schváleného předpisem „Decreto-Lei n.o 24/91, de 11 de Janeiro“;
v Rumunsku: instituce zaregistrované jako „Organizații cooperatiste de credit“ podle ustanovení mimořádného vládního nařízení č. 99/2006 o úvěrových institucích a kapitálové přiměřenosti, který byl se změnami a doplňky schválen zákonem č. 227/2007;
ve Španělsku: instituce zaregistrované jako „Cooperativas de Crédito“ podle „Ley 13/1989, de 26 de mayo, de Cooperativas de Crédito“;
ve Švédsku: instituce zaregistrované jako „Medlemsbank“ podle „Lag (1995:1570) om medlemsbanker“ nebo jako „Kreditmarknadsförening“ podle „Lag (2004:297) om bank- och finansieringsrörelse“;
ve Spojeném království: instituce zaregistrované jako „cooperative societies“ podle „Industrial and Provident Societies Act 1965“ a podle „Industrial and Provident Societies Act (Northern Ireland) 1969“.
Článek 5
Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za spořitelnu pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (EU) č. 575/2013
Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za spořitelnu, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:
v Rakousku: instituce zaregistrované jako „Sparkasse“ podle § 1 odst. 1 „Bundesgesetz über die Ordnung des Sparkassenwesens (Sparkassengesetz – SpG)“;
v Dánsku: instituce zaregistrované jako „Sparekasser“ podle dánského zákona o finančních podnicích;
ve Finsku: instituce zaregistrované jako „Säästöpankki“ nebo „Sparbank“ podle „Säästöpankkilaki“ nebo „Sparbankslag“;
v Německu: instituce zaregistrované jako „Sparkasse“ následovně:
„Sparkassengesetz für Baden-Württemberg (SpG)“;
„Gesetz über die öffentlichen Sparkassen (Sparkassengesetz – SpkG) in Bayern“;
„Gesetz über die Berliner Sparkasse und die Umwandlung der Landesbank Berlin – Girozentrale – in eine Aktiengesellschaft (Berliner Sparkassengesetz – SpkG)“;
„Brandenburgisches Sparkassengesetz (BbgSpkG)“;
„Sparkassengesetz für öffentlich-rechtliche Sparkassen im Lande Bremen (Bremisches Sparkassengesetz)“;
„Hessisches Sparkassengesetz“;
„Sparkassengesetz des Landes Mecklenburg-Vorpommern (SpkG)“;
„Niedersächsisches Sparkassengesetz (NSpG)“;
„Sparkassengesetz Nordrhein-Westfalen (Sparkassengesetz – SpkG)“;
„Sparkassengesetz (SpkG) für Rheinland-Pfalz“;
„Saarländisches Sparkassengesetz (SSpG)“;
„Gesetz über die öffentlich-rechtlichen Kreditinstitute im Freistaat Sachsen und die Sachsen-Finanzgruppe“;
„Sparkassengesetz des Landes Sachsen-Anhalt (SpkG-LSA)“;
„Sparkassengesetz für das Land Schleswig-Holstein (Sparkassengesetz – SpkG)“;
„Thüringer Sparkassengesetz (ThürSpkG)“;
ve Španělsku: instituce zaregistrované jako „Cajas de Ahorros“ podle „Real Decreto-Ley 2532/1929, de 21 de noviembre, sobre Régimen del Ahorro Popular“;
ve Švédsku: instituce zaregistrované jako „Sparbank“ podle „Sparbankslag (1987:619)“.
Článek 6
Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za vzájemnou instituci pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a)bodu i) nařízení (EU) č. 575/2013
Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za vzájemnou instituci, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:
v Dánsku: sdružení („Foreninger“) nebo fondy („Fonde“), vzniklé přeměnou pojišťoven („Forsikringsselskaber“), hypotečních úvěrových institucí („Realkreditinstitutter“), spořitelen („Sparekasser“), družstevních spořitelen („Andelskasser“) a přidružených podniků družstevních spořitelen („Sammenslutninger af andelskasser“) na společnosti s ručením omezeným, jak jsou vymezeny podle dánského zákona o finančních podnicích;
v Irsku: instituce zaregistrované jako „building societies“ podle „Building Societies Act 1989“;
ve Spojeném království: instituce zaregistrované jako „building societies“ podle „Building Societies Act 1986“; instituce zaregistrované jako „savings bank“ podle „Savings Bank (Scotland) Act 1819“.
Článek 7
Typ podniku uznaného podle použitelného vnitrostátního práva za podobnou instituci pro účely čl. 27 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013
Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, musí její právní postavení spadat do jedné z těchto kategorií:
v Rakousku: „Pfandbriefstelle der österreichischen Landes-Hypothekenbanken“ podle „Bundesgesetz über die Pfandbriefstelle der österreichischen Landes-Hypothekenbanken (Pfandbriefstelle-Gesetz – PfBrStG)“;
ve Finsku: instituce zaregistrované jako „Hypoteekkiyhdistys“ nebo „Hypoteksförening“ podle „Laki hypoteekkiyhdistyksistä“ nebo „Lag om hypoteksföreningar“.
Aby byla instituce považována pro účely odstavce 1 za instituci podobnou družstvům, vzájemným institucím a spořitelnám, musí být splněna rovněž jedna či několik těchto podmínek:
pokud držitelé (kteří mohou být členy nebo nečleny instituce) nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 podle odstavce 3 mohou podle použitelného vnitrostátního práva odstoupit, mohou být rovněž oprávněni vrátit kapitálový nástroj instituci, avšak pouze s výhradou omezení uvedených v použitelném vnitrostátním právu, stanovách společnosti a nařízení (EU) č. 575/2013 a tomto nařízení. To instituci nebrání v tom, aby podle použitelného vnitrostátního práva vydávala členům a nečlenům nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které jsou v souladu s článkem 29 nařízení (EU) č. 575/2013 a které neudělují právo na vrácení kapitálového nástroje instituci;
celková výše kapitálu, rezerv a mezitímního zisku nebo zisku na konci roku nesmí být podle použitelného vnitrostátního práva rozdělena držitelům nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1. Tato podmínka se pokládá za splněnou i v případě, že instituce vydává nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které v běžných situacích udělují držitelům právo na část zisku a rezerv, je-li to přípustné podle použitelných právních předpisů, pokud je tato část úměrná jejich příspěvku ke kapitálu a rezervám nebo v případě, je-li to přípustné podle použitelného vnitrostátního práva podle jiné úpravy. Instituce může vydávat nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, které v případě platební neschopnosti nebo likvidace udělují držitelům právo na rezervy, které nemusí být úměrné příspěvku ke kapitálu a rezervám, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 29 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013;
celkový nebo částečný objem kapitálu a rezerv vlastní členové instituce, kteří za běžných okolností nemají prospěch z přímého rozdělení rezerv, zejména prostřednictvím výplaty dividend.
Článek 7a
Vícenásobné rozdělování výnosů představující nepřiměřený negativní vliv na kapitál
Má se za to, že rozdělení výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, které jsou uvedeny v článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013, nepředstavuje nepřiměřený negativní vliv na kapitál tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
vícenásobné dividendy jsou násobkem rozdělovaných výnosů vyplacených z nástrojů zakládajících hlasovací práva, a nikoli předem stanovenou pevnou částkou;
vícenásobné dividendy jsou stanoveny ve smlouvě nebo ve stanovách příslušné instituce;
vícenásobné dividendy nelze změnit;
na všechny nástroje s vícenásobnými dividendami se uplatní stejné vícenásobné dividendy;
výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami nepředstavuje více než 125 % výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 zakládajícího hlasovací právo.
Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:
kde:
celková výše rozdělovaných výnosů vyplacených ze všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 během období jednoho roku nepřesáhne 105 % částky, která by byla vyplacena, pokud by nástroje s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv obdržely stejné rozdělované výnosy jako nástroje, které hlasovací práva zakládají.
Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:
kde:
Tento vzorec se použije na jednoročním základě.
Článek 7b
Přednostní rozdělování výnosů týkající se přednostních práv na výplatu rozdělovaných výnosů
Co se týče nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv, které vydaly instituce uvedené v článku 27 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou rozdělované výnosy násobkem rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací právo a tento násobek rozdělovaných výnosů je stanoven ve smlouvě nebo stanovách, rozdělované výnosy se nepovažují za přednostní, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
vícenásobné dividendy jsou násobkem rozdělovaných výnosů vyplacených z nástrojů zakládajících hlasovací práva, a nikoli předem stanovenou pevnou částkou;
vícenásobné dividendy jsou stanoveny ve smlouvě nebo ve stanovách příslušné instituce;
vícenásobné dividendy nelze změnit;
na všechny nástroje s vícenásobnými dividendami se uplatní stejné vícenásobné dividendy;
výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami nepředstavuje více než 125 % výše rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 zakládajícího hlasovací práva.
Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:
kde:
celková výše rozdělovaných výnosů vyplacených ze všech nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 během období jednoho roku nepřesáhne 105 % částky, která by byla vyplacena, pokud by nástroje s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv obdržely stejné rozdělované výnosy jako nástroje, které hlasovací práva zakládají.
Formálně se tato skutečnost vyjádří takto:
kde:
Uvedený vzorec se použije na jednoročním základě.
Pro účely odstavce 2 se v případě, kdy jsou rozdělované výnosy z nástrojů zakládajících hlasovací práva nebo z nástrojů, které hlasovací práva nezakládají, zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 vyjádřeny s odkazem na nákupní cenu při vydání nástroje, vzorce pro nástroj nebo nástroje, které jsou vyjádřeny s odkazem na nákupní cenu při vydání, upraví takto:
l představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje bez vícenásobných dividend vydělenou jeho nákupní cenou při vydání;
k představuje výši rozdělovaných výnosů z jednoho nástroje s vícenásobnými dividendami vydělenou jeho nákupní cenou při vydání.
Pro účely odstavce 6 se z následujících podmínek a) a b) uplatní jakákoli z nich:
jsou splněny body i) i ii):
nástroj s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv mohou upsat a držet pouze držitelé nástrojů zakládajících hlasovací práva;
počet hlasovacích práv všech jednotlivých držitelů je omezen;
na rozdělení výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací práva vydaných institucemi se vztahuje strop stanovený v souladu s použitelným vnitrostátním právem.
Pro účely odstavce 6 platí obě následující podmínky:
instituce prokáže, že průměr rozdělovaných výnosů z nástrojů zakládajících hlasovací práva během předchozích pěti let je vzhledem k jiným srovnatelným nástrojům nízký;
instituce prokáže, že výplatní poměr je nízký, je-li výplatní poměr vypočítán v souladu s článkem 7c. Výplatní poměr nižší než 30 % se považuje za nízký.
Pro účely odst. 7 písm. a) se hlasovací práva všech jednotlivých držitelů považují za omezená v těchto případech:
pokud každý držitel obdrží pouze jedno hlasovací právo bez ohledu na počet nástrojů zakládajících hlasovací práva pro jakéhokoli držitele;
pokud je počet hlasovacích práv omezen bez ohledu na počet nástrojů zakládajících hlasovací práva držených jakýmikoli držiteli;
pokud je počet nástrojů zakládajících hlasovací práva, které může držet jakýkoli držitel, omezen na základě stanov příslušné instituce nebo v souladu s použitelným vnitrostátním právem.
Instituce posoudí, jak jsou dodržovány podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8, a informují příslušný orgán o výsledku tohoto posouzení přinejmenším v těchto situacích:
vždy, když se rozhodne o výši rozdělovaných výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1;
vždy, když je vydána nová kategorie nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 s menším množstvím hlasovacích práv nebo zcela bez hlasovacích práv.
Od požadavku uvedeného v odst. 7 písm. a) bodě i) nebo od požadavku uvedeného v odst. 8 písm. b) nebo od obou těchto požadavků lze případně upustit, jsou-li splněny tyto dvě podmínky:
instituce porušuje nebo je pravděpodobné, že mimo jiné i z důvodu rychle se zhoršující finanční situace v blízké budoucnosti poruší některý z požadavků nařízení (EU) č. 575/2013;
příslušný orgán požádal instituci, aby ve stanoveném období naléhavě zvýšila svůj kmenový kapitál tier 1, a vyhodnotil, že instituce není schopna ve stanoveném období porušení uvedené v písmeni a) napravit nebo mu zabránit, aniž by se uchýlila k upuštění uvedenému v tomto odstavci.
Článek 7c
Výpočet výplatního poměru pro účely čl. 7b odst. 8 písm. b)
Pro účely čl. 7b odst. 8 písm. b) instituce zvolí k výpočtu výplatního poměru jeden ze způsobů popsaných v písmeni a) a b). Instituce používá zvolený způsob dlouhodobě a důsledně.
jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 během předchozích pětiletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími pětiletými obdobími;
pouze pro období od data použitelnosti tohoto nařízení do 31. prosince 2017:
v roce 2014 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích jednoletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími jednoletými obdobími;
v roce 2015 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích dvouletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími dvouletými obdobími;
v roce 2016 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích tříletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími tříletými obdobími;
v roce 2017 jako součet rozdělovaných výnosů souvisejících s nástroji zahrnovanými do celkového kmenového kapitálu tier 1 během předchozích čtyřletých období, který je vydělen součtem zisků souvisejících s předchozími čtyřletými obdobími.
Článek 7d
Přednostní rozdělování výnosů týkající se pořadí výplat rozdělovaných výnosů
Pro účely článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013 se rozdělení výnosů z nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1 považuje za přednostní oproti ostatním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1 a týkající se pořadí výplat rozdělovaných výnosů tehdy, když je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
o rozdělení výnosů se rozhoduje v rozdílných okamžicích;
rozdělované výnosy se vyplácejí v rozdílných okamžicích;
emitent má povinnost vyplácet rozdělované výnosy z jednoho typu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 před vyplacením rozdělovaných výnosů z jiného typu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1;
rozdělované výnosy jsou vyplaceny z některých nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, z některých však ne, není-li splněna podmínka čl. 7b odst. 7 písm. a).
Článek 8
Nepřímé financování kapitálových nástrojů pro účely čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013
Přímé financování zahrnuje rovněž financování pro jiné účely než nákup kapitálových nástrojů instituce poskytnuté fyzické nebo právnické osobě, která má kvalifikovanou účast v úvěrové instituci, jak je uvedeno v čl. 4 bodě 36 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo která se považuje za spřízněnou stranu ve smyslu definic uvedených v odstavci 9 mezinárodního účetního standardu 24 o zveřejnění spřízněných stran, používaného v Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ( 3 ), s přihlédnutím k dodatečným pokynům stanoveným příslušným orgánem, není-li instituce schopna prokázat všechny tyto skutečnosti:
transakce se uskuteční za podobných podmínek jako jiné transakce se třetími stranami;
při platbě úroků a splacení financování není fyzická nebo právnická osoba či spřízněná strana závislá na rozdělení výnosů nebo na prodeji držených kapitálových nástrojů.
Článek 9
Použitelné formy a povaha nepřímého financování kapitálových nástrojů pro účely čl. 28 odst. 1 písm. b), čl. 52 odst. 1 písm. c) a čl. 63 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013
Použitelné formy a povaha nepřímého financování nákupu kapitálových nástrojů instituce zahrnují:
financování nákupu kapitálových nástrojů instituce investorem (při vydání nebo posléze) ze strany subjektů, nad nimiž instituce vykonává přímou nebo nepřímou kontrolu, nebo subjektů zahrnutých do:
účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;
konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;
oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ( 4 ) o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu;
financování nákupu kapitálových nástrojů instituce investorem (při vydání nebo posléze) ze strany externích subjektů, které jsou chráněny zárukou nebo použitím úvěrového derivátu nebo jsou určitým způsobem zajištěny, takže úvěrové riziko je přeneseno na instituci nebo na jiné subjekty, nad nimiž instituce vykonává přímou nebo nepřímou kontrolu, nebo na subjekty zahrnuté do:
účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;
konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;
oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES;
financování poskytnuté dlužníkovi, který financování předá konečnému investorovi za účelem nákupu kapitálových nástrojů instituce v době vydání nebo posléze.
Aby bylo financování považováno pro účely odstavce 1 za nepřímé financování, musí být případně splněny rovněž tyto podmínky:
investor není zahrnut do:
účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;
konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží. Za tímto účelem se má za to, že investor je zahrnut do rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li příslušný kapitálový nástroj předmětem konsolidace nebo rozšířeného souhrnného výpočtu v souladu s čl. 49 odst. 3 písm. a) bodem iv) nařízení (EU) č. 575/2013 takovým způsobem, že je vyloučeno vícenásobné použití položek kapitálu a tvorba kapitálu mezi členy institucionálního systému ochrany. Jestliže příslušné orgány neudělily povolení podle čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, považuje se tato podmínka za splněnou, pokud subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) i instituce jsou členy téhož institucionálního systému ochrany a dotyčné subjekty odečtou financování poskytnuté na nákup kapitálových nástrojů instituce podle čl. 36 odst. 1 písm. f) až i), čl. 56 písm. a) až d) případně čl. 66 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013;
oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES;
externí subjekt není zahrnut do:
účetní nebo obezřetnostní konsolidace instituce;
konsolidované rozvahy nebo rozšířeného souhrnného výpočtu, je-li rovnocenný konsolidované účetní závěrce, jak je uvedeno v čl. 49 odst. 3 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 575/2013, jež sestavuje institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;
oblasti působnosti doplňkového dozoru nad institucí v souladu se směrnicí 2002/87/ES.
Co se týká vzájemných institucí, družstev a podobných institucí, má-li zákazník podle vnitrostátního práva nebo stanov společnosti povinnost upsat kapitálové nástroje, aby získal půjčku, nepovažuje se tato půjčka za přímé nebo nepřímé financování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
příslušný orgán považuje výši úpisu za nepodstatnou;
účelem půjčky není nákup kapitálových nástrojů instituce poskytující půjčku;
upsání jednoho nebo více kapitálových nástrojů instituce je nezbytné, aby se příjemce půjčky stal členem vzájemné instituce, družstva nebo podobné instituce.
Článek 10
Omezení splacení kapitálových nástrojů vydaných vzájemnými institucemi, spořitelnami, družstvy a podobnými institucemi pro účely čl. 29 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
Rozsah omezení týkajících se splacení, která jsou obsažena v ustanoveních, kterými se nástroje řídí, stanoví instituce kdykoli na základě obezřetnostního stavu instituce s přihlédnutím mimo jiné k těmto skutečnostem:
celkové finanční a likvidní situaci a platební schopnosti instituce;
výši kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 a celkového kapitálu v porovnání s celkovým objemem rizikové expozice vypočteným podle požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013, zvláštních kapitálových požadavků uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vymezeného v čl. 128 bodě 6 uvedené směrnice.
Článek 11
Omezení splacení kapitálových nástrojů vydaných vzájemnými institucemi, spořitelnami, družstvy a podobnými institucemi pro účely čl. 29 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
ODDÍL 2
Obezřetnostní filtry
Článek 12
Pojem „zisk z prodeje“ pro účely čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013
Uznaný zisk z prodeje se určí jako rozdíl mezi hodnotami uvedenými v písmenu a) a b), které jsou stanoveny podle příslušného účetního rámce:
čistá hodnota přijatých aktiv včetně případných nových získaných aktiv minus jiná postoupená aktiva nebo nové převzaté závazky;
účetní hodnota sekuritizovaných aktiv nebo odúčtované části.
ODDÍL 3
Odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1
Článek 13
Odpočet ztrát běžného účetního roku pro účely čl. 36 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 13a
Odpočet aktiv v podobě softwaru, která jsou pro účetní účely klasifikována jako nehmotná aktiva pro účely čl. 36 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013
Instituce vypočítají částku obezřetnostních kumulovaných odpisů aktiv v podobě softwaru uvedených v odstavci 1 vynásobením částky získané z výpočtu uvedeného v písmenu a) počtem dnů uvedeným v písmenu b):
částka, ve které bylo aktivum v podobě softwaru prvotně uznáno v rozvaze instituce podle použitelného účetního rámce, děleno nižší z těchto hodnot:
počtem dnů životnosti aktiva v podobě softwaru v odhadu pro účetní účely;
třemi roky vyjádřenými ve dnech ode dne uvedeného v odstavci 3;
počet dní, které uplynuly od data uvedeného v odstavci 3, pokud tento počet nepřekročí období uvedené v písmenu a) tohoto odstavce.
Instituce odečtou od položek kmenového kapitálu tier 1 částku vyplývající z rozdílu, je-li kladný, mezi částkou uvedenou v písmenu a) a částkou uvedenou v písmenu b):
obezřetnostní kumulované odpisy aktiva v podobě softwaru vypočítané v souladu s odstavci 2, 3 a 4;
součet kumulovaných odpisů a kumulovaných ztrát ze znehodnocení tohoto aktiva v podobě softwaru uznaného v rozvaze instituce podle použitelného účetního rámce.
Aniž je dotčen odstavec 6, obezřetnostní kumulované odpisy těchto investic do údržby, zdokonalení nebo modernizace stávajících aktiv v podobě softwaru se vypočítají ode dne, kdy tyto investice začnou být odepisovány podle použitelného účetního rámce.
Obezřetnostní kumulované odpisy souvisejících stávajících aktiv v podobě softwaru se i nadále počítají ode dne jejich vlastních počátečních odpisů pro účetní účely až do konce období obezřetnostních odpisů stanoveného v souladu s odst. 2 písm. a).
Článek 14
Odpočty odložených daňových pohledávek závislých na budoucím zisku pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013
Výše souvisejících odložených daňových závazků, které jsou způsobilé pro započtení oproti odloženým daňovým pohledávkám závislým na budoucím zisku, se rovná rozdílu mezi hodnotou uvedenou v písmenu a) a b):
hodnota odložených daňových závazků uznaných podle použitelného účetního rámce;
hodnota souvisejících odložených daňových závazků z nehmotných aktiv a z aktiv penzijního fondu definovaných požitků.
Článek 15
Odpočet aktiv penzijního fondu definovaných požitků pro účely čl. 36 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013 a čl. 41odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 15a
Nepřímé kapitálové investice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013
Pro účely článků 15c, 15d, 15e a 15i tohoto nařízení zahrnuje pojem „zprostředkující subjekt“ uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 114 nařízení (EU) č. 575/2013 kterýkoli z těchto subjektů, které drží kapitálové nástroje v subjektech finančního sektoru:
subjekt kolektivního investování;
penzijní fond jiný než dávkově definovaný penzijní fond;
dávkově definovaný penzijní fond, pokud instituce podporuje investiční riziko a pokud dávkově definovaný penzijní fond není nezávislý na sponzorující instituci;
subjekty, které přímo nebo nepřímo ovládá či na ně má podstatný vliv jeden z těchto subjektů:
instituce nebo její dceřiné podniky;
mateřský podnik instituce nebo dceřiné podniky tohoto mateřského podniku;
mateřská finanční holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky této mateřské finanční holdingové společnosti;
mateřská smíšená holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky mateřské smíšené holdingové společnosti;
mateřská smíšená finanční holdingová společnost instituce nebo dceřiné podniky mateřské smíšené finanční holdingové společnosti;
subjekty, které společně přímo nebo nepřímo ovládá či na ně má podstatný vliv jedna instituce, několik institucí či síť institucí, které jsou členy stejného institucionálního systému ochrany, nebo institucionální systém ochrany nebo síť institucí přidružených k ústřednímu subjektu, které nejsou organizovány jako skupina, do níž instituce náleží;
jednotky pro speciální účel;
subjekty, jejichž činností je držba finančních nástrojů subjektů finančního sektoru;
jakýkoli subjekt, o němž se příslušný orgán domnívá, že je využíván se záměrem obejít pravidla týkající se odpočtu nepřímých a syntetických kapitálových investic.
Aniž je dotčen odst. 1 písm. h), pojem „zprostředkující subjekt“ uvedený v čl. 4 odst. 1 bodě 114 nařízení (EU) č. 575/2013 nezahrnuje:
smíšené holdingové společnosti, instituce, pojišťovny, zajišťovny;
subjekty, na něž se na základě použitelných vnitrostátních právních předpisů vztahují požadavky nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU;
subjekty finančního sektoru jiné než uvedené v písmeni a), nad nimiž je vykonáván dohled a jež mají povinnost odečítat přímé a nepřímé kapitálové investice do svých vlastních kapitálových nástrojů a investice do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru od svého regulatorního kapitálu.
Pro účely odst. 1 písm. c) se dávkově definovaný penzijní fond pokládá za nezávislý na sponzorující instituci, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
dávkově definovaný penzijní fond je právně oddělen od sponzorující instituce a jeho řízení je nezávislé;
stanovy, zakládací dokumenty, popřípadě vnitřní pravidla zvláštního důchodového fondu, byly schváleny nezávislým regulačním orgánem; nebo jsou pravidla upravující založení, popřípadě fungování dávkově definovaného penzijního fondu stanovena v použitelných vnitrostátních právních předpisech příslušného členského státu;
správci dávkově definovaného penzijního fondu mají podle použitelných vnitrostátních právních předpisů povinnost jednat nestranně v nejlepším zájmu účastníků systému, a nikoli v zájmu sponzora, spravovat majetek dávkově definovaného penzijního fondu obezřetně a dodržovat omezení stanovená ve stanovách, zakládacích dokumentech, popřípadě vnitřních pravidlech zvláštního důchodového fondu nebo v právním či regulačním rámci popsaném v písmeni b);
stanovy, zakládací dokumenty nebo pravidla upravující založení a fungování dávkově definovaného penzijního fondu uvedené v písmeni b) zahrnují omezení týkající se investic, které smí dávkově definovaný systém provést do kapitálových nástrojů emitovaných sponzorující institucí.
Článek 15b
Syntetické kapitálové investice pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013
Za syntetické investice do kapitálových nástrojů podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013 se považují tyto finanční produkty:
derivátové nástroje, jejichž podkladovým nástrojem jsou kapitálové nástroje určitého subjektu finančního sektoru, nebo je tento subjekt finančního sektoru jejich referenčním subjektem;
záruky nebo zajištění úvěru poskytnuté třetí straně s ohledem na investice této třetí strany do kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru.
Finanční produkty uvedené v odstavci 1 zahrnují:
investice do swapů veškerých výnosů („total return swaps“) kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru;
kupní opce odkoupené institucí vztahující se na kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru;
prodejní opce prodané institucí vztahující se na kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru nebo jakýkoli jiný stávající nebo podmíněný smluvní závazek instituce týkající se odkoupení vlastních kapitálových nástrojů;
investice do forwardů na koupi kapitálového nástroje subjektu finančního sektoru.
Článek 15c
Výpočet nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013
Výše nepřímých kapitálových investic, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se vypočítá jedním z těchto způsobů:
podle standardního přístupu uvedeného v článku 15d;
podle přístupu založeného na struktuře, který je popsán v článku 15e, pokud instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že metoda popsaná v článku 15d je nepřiměřeně náročná. Přístup založený na struktuře, který je popsán v článku 15e, však instituce nesmějí použít k výpočtu výše těchto odpočtů ve vztahu k investicím ve zprostředkujících subjektech uvedených v čl. 15a odst. 1 písm. d) a e).
Článek 15d
Standardní přístup k výpočtu nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013
Výše nepřímých kapitálových investic do nástrojů kmenového kapitálu tier 1, která má být odečtena podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, se vypočítá takto:
jsou-li expozice všech investorů do zprostředkujícího subjektu rovnocenné, rovná se tato výše procentnímu podílu financování vynásobenému hodnotou nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt;
nejsou-li expozice všech investorů do zprostředkujícího subjektu rovnocenné, rovná se tato výše procentnímu podílu financování vynásobenému nižší z těchto částek:
výše nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru, které drží zprostředkující subjekt;
expozice instituce vůči zprostředkujícímu subjektu společně s veškerým jiným financováním poskytnutým zprostředkujícímu subjektu, které je rovnocenné expozici instituce.
Jsou-li investice do nástrojů kmenového kapitálu tier 1 subjektu finančního sektoru drženy nepřímo prostřednictvím dalších zprostředkujících subjektů nebo několika zprostředkujících subjektů, stanoví se procentní podíl financování uvedený v odstavci 1 vydělením částky uvedené v písmeni a) tohoto odstavce částkou uvedenou v písmeni b) tohoto odstavce:
výsledek vynásobení objemů financování, které instituce poskytla zprostředkujícím subjektům, objemy financování, které tyto zprostředkující subjekty poskytly dalším zprostředkujícím subjektům, a objemy financování, které tyto další zprostředkující subjekty poskytly subjektu finančního sektoru;
výsledek vynásobení hodnoty kapitálových nástrojů nebo případně jiných nástrojů vydaných každým zprostředkujícím subjektem.
Článek 15e
Přístup založený na struktuře pro výpočet nepřímých kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013
Odchylně od odstavce 7 tohoto článku zachází instituce s částkou financování, které drží ve zprostředkujícím subjektu, jako s nevýznamnou investicí a odečte ji v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
objemy financování jsou nižší než 0,25 % kmenového kapitálu tier 1 instituce;
objemy financování jsou nižší než 10 milionů EUR;
instituce nemůže přiměřeně určit hodnotu svých nástrojů kmenového kapitálu tier 1, které drží zprostředkující subjekt.
Článek 15f
Výpočet syntetických kapitálových investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013
Výše syntetických kapitálových investic, která má být odečtena od položek kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 36 odst. 1 písm. f), h) a i) nařízení (EU) č. 575/2013, činí:
v případě pozic držených v obchodním portfoliu:
u opcí, delta ekvivalent hodnoty příslušných nástrojů vypočítaný v souladu s hlavou IV části III nařízení (EU) č. 575/2013;
u jiných syntetických kapitálových investic, nominální, popřípadě pomyslná hodnota.
v případě pozic držených v investičním portfoliu:
u kupních opcí, současná tržní hodnota;
u jiných syntetických kapitálových investic, nominální, popřípadě pomyslná hodnota.
Článek 15g
Výpočet významných investic pro účely čl. 36 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 15h
Investice do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2
Metodika uvedená v článcích 15a až 15f tohoto nařízení se použije obdobně na investice do vedlejšího kapitálu tier 1 pro účely čl. 56 písm. a), c) a d) nařízení (EU) č. 575/2013 a na investice do kapitálu tier 2 pro účely čl. 66 písm. a), c) a d) uvedeného nařízení, přičemž se odkazy na kmenový kapitál tier 1 považují za odkazy na vedlejší kapitál tier 1, popřípadě kapitál tier 2.
Článek 15i
Pořadí a maximální částka odpočtů nepřímých investic do kapitálových nástrojů subjektů finančního sektoru
Pokud instituce drží kapitálové nástroje subjektů finančního sektoru nepřímo, částka, která má být odečtena od kapitálu instituce, nesmí být vyšší, než je nižší z těchto částek:
celkové financování, jež instituce poskytla zprostředkujícímu subjektu;
výše kapitálových nástrojů, které zprostředkující subjekt drží v subjektu finančního sektoru.
Článek 15j
Goodwill
Za účelem použití odpočtů uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013 nemusí instituce určit zvlášť goodwill při stanovení použitelné částky, která má být odečtena podle článku 46 uvedeného nařízení.
Článek 16
Odpočty předvídatelných daňových plateb pro účely čl. 36 odst. 1 písm. l) a čl. 56 písm. f) nařízení (EU) č. 575/2013
ODDÍL 4
Ostatní odpočty od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2
Článek 17
Ostatní odpočty u kapitálových nástrojů finančních institucí pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
Investice do kapitálových nástrojů finančních institucí definovaných v čl. 4 bodě 26 nařízení (EU) č. 575/2013 se odečítají podle těchto výpočtů:
všechny nástroje považované za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na finanční instituci, která je vydala, a v případě, že se na finanční instituci vztahují požadavky týkající se platební schopnosti, nástroje, které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;
všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na emitenta, a v případě, že se na finanční instituci nevztahují požadavky týkající se platební schopnosti, nástroje, které jsou věčné, absorbují první a proporcionálně největší podíl vzniklých ztrát, v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce se řadí za všechny ostatní pohledávky a nemají přednostní nebo předem stanovené rozdělování výnosů, se odečítají od položek kmenového kapitálu tier 1;
veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů, se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;
jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud výše vedlejšího kapitálu tier 1 nepostačuje, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;
jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu finanční instituce podle příslušného použitelného obezřetnostního rámce nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž instituce nemůže prokázat, že platí podmínky uvedené v písmenech a), b), c) nebo d), se odečítají od kmenového kapitálu tier 1.
Odpočty uvedené v odstavci 1 se nepoužijí v těchto případech:
je-li finanční instituce povolena a kontrolována příslušným orgánem a podléhá-li obezřetnostním požadavkům, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na instituce podle nařízení (EU) č. 575/2013. Tento přístup se použije na finanční instituce ze třetích zemí pouze v případě, bylo-li provedeno posouzení rovnocennosti obezřetnostního režimu dotyčné třetí země podle uvedeného nařízení a byl-li vyvozen závěr, že obezřetnostní režim dotyčné třetí země je přinejmenším rovnocenný režimu uplatňovanému v Unii;
je-li finanční instituce institucí elektronických peněz ve smyslu článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 6 ) a nevyužívá-li volitelných výjimek podle článku 9 uvedené směrnice;
je-li finanční instituce platební institucí ve smyslu článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ( 7 ) a nevyužívá-li výjimku podle článku 26 uvedené směrnice;
Článek 18
Kapitálové nástroje pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
Investice do kapitálových nástrojů pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, které podléhají režimu platební schopnosti, jenž byl ohodnocen jako režim, který není rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I kapitole VI směrnice 2009/138/ES, podle postupu stanoveného v článku 227 uvedené směrnice, nebo režimu, který nebyl posouzen, se odečítají takto:
všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na pojišťovny a zajišťovny ze třetích zemí, které je vydaly, a které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení podle režimu dotyčné třetí země, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;
veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů, se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;
jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Překračuje-li tato převyšující částka výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;
v případě pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, které podléhají obezřetnostním požadavkům týkajícím se platební schopnosti, se jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí podle příslušného použitelného režimu platební schopnosti nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž instituce nemůže prokázat, že platí podmínky stanovené v písmenech a), b) nebo c), odečítají od kmenového kapitálu tier 1.
Článek 19
Kapitálové nástroje podniků vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES pro účely čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
Investice do kapitálových nástrojů podniků vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice se odečítají takto:
všechny nástroje, které se považují za kapitál podle práva obchodních společností použitelného na podnik, který je vydal, a které jsou zahrnuty do regulatorního kapitálu nejvyšší kvality bez jakýchkoli omezení, se odečítají od kmenového kapitálu tier 1;
veškeré podřízené nástroje absorbující ztráty v běžných situacích, včetně rozhodnutí o zrušení výplaty kuponů se odečítají od vedlejšího kapitálu tier 1. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se převyšující částka od kmenového kapitálu tier 1;
jakékoli jiné podřízené nástroje se odečítají od kapitálu tier 2. Pokud objem těchto podřízených nástrojů překročí výši kapitálu tier 2, odečte se převyšující částka od vedlejšího kapitálu tier 1. Překračuje-li tato převyšující částka výši vedlejšího kapitálu tier 1, odečte se zbývající částka od kmenového kapitálu tier 1;
jakékoli jiné nástroje zahrnované do kapitálu podniku podle příslušného použitelného režimu platební schopnosti nebo jakékoli jiné nástroje, u nichž nemůže instituce prokázat, že platí podmínky stanovené v písmenech a), b) nebo c), se odečítají od kmenového kapitálu tier 1.
KAPITOLA III
VEDLEJŠÍ KAPITÁL TIER 1
ODDÍL 1
Forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů
Článek 20
Forma a povaha možných pobídek ke splacení nástrojů pro účely čl. 52 odst. 1 písm. g) a čl. 63 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013
Pobídky uvedené v odstavci 1 zahrnují tyto formy:
kupní opce spojená se zvýšením úvěrového rozpětí nástroje, není-li opce uplatněna;
kupní opce spojená s požadavkem na konverzi nástroje nebo možností investora konvertovat nástroj na nástroj zahrnovaný do kmenového kapitálu tier 1, není-li opce uplatněna;
kupní opce spojená se změnou referenční sazby, pokud je úvěrové rozpětí oproti druhé referenční sazbě vyšší než první platba po odečtení swapové sazby;
kupní opce spojená se zvýšením hodnoty při splacení v budoucnu;
možnost opětovného uvedení na trh se zvýšením úvěrového rozpětí nástroje nebo změnou referenční sazby, je-li úvěrové rozpětí oproti druhé referenční sazbě vyšší než první platba po odečtení swapové sazby, pokud není nástroj opětovně uveden na trh;
uvedení nástroje na trh způsobem, který investorům naznačuje, že nástroj bude vypovězen.
ODDÍL 2
Konverze nebo snížení účetní hodnoty jistiny
Článek 21
Povaha zvýšení účetní hodnoty jistiny po snížení účetní hodnoty pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) a odst. 2 písm. c) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013
Aby se snížení účetní hodnoty pokládalo za dočasné, musí být splněny všechny tyto podmínky:
případné rozdělení výnosů splatné po snížení účetní hodnoty vychází ze snížené hodnoty jistiny;
zvýšení účetní hodnoty vychází ze zisku poté, co instituce přijala oficiální rozhodnutí potvrzující konečný zisk;
případné zvýšení účetní hodnoty nástroje nebo výplata kuponů ze snížené hodnoty jistiny se provedou zcela dle vlastního uvážení instituce s výhradou omezení vyplývajících z písmen d) až f) a instituce nemá povinnost provést nebo urychlit účetní zvýšení hodnoty za určitých okolností;
zvýšení účetní hodnoty se provádí poměrně u podobných nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1, na něž se vztahovalo snížení účetní hodnoty;
maximální hodnota, která bude přiřazena součtu zvýšené účetní hodnoty nástroje společně s výplatou kuponů ze snížené hodnoty jistiny, se rovná zisku instituce vynásobenému hodnotou získanou vydělením hodnoty stanovené v bodě 1 hodnotou určenou v bodě 2:
celková nominální hodnota všech nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 instituce před snížením účetní hodnoty, na něž se vztahovalo snížení hodnoty;
celkový kapitál tier 1 instituce;
se součtem zvýšených účetních hodnot a výplat kuponů ze snížené hodnoty jistiny se zachází jako s platbou, která vede k snížení kmenového kapitálu tier 1, a tento součet podléhá společně s jiným rozdělením výnosů z nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 omezením týkajícím se nejvyšší rozdělitelné částky podle čl. 141 odst. 2 směrnice 2013/36/EU provedené do vnitrostátního právního nebo správního předpisu.
Článek 22
Postupy a načasování, pokud jde o určení, že došlo k rozhodné události, pro účely čl. 52 odst. 1 písm. n) nařízení (EU) č. 575/2013
ODDÍL 3
Vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci
Článek 23
Vlastnosti nástrojů, které by mohly bránit rekapitalizaci, pro účely čl. 52 odst. 1 písm. o) nařízení (EU) č. 575/2013
K vlastnostem, které by mohly bránit rekapitalizaci instituce, patří ustanovení, která vyžadují, aby se instituce vyrovnala se stávajícími držiteli kapitálových nástrojů, je-li vydán nový kapitálový nástroj.
ODDÍL 4
Použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů
Článek 24
Použití jednotek pro speciální účel k nepřímé emisi kapitálových nástrojů pro účely čl. 52 odst. 1 písm. p) a čl. 63 písm. n) nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 24a
Rozdělení výnosů z kapitálových nástrojů – široké tržní indexy
Index úrokové míry se považuje za široký tržní index, pokud splňuje všechny tyto podmínky:
používá se ke stanovení mezibankovních úrokových sazeb v jedné či více měnách;
v příslušných případech se používá jako referenční sazba u dluhových nástrojů s pohyblivou sazbou, které instituce vydala v téže měně;
je vypočítán jako průměrná sazba subjektem, který je nezávislý na institucích, které přispívají k indexu (dále jen „panel“);
každá sazba stanovená podle indexu je založena na kotacích poskytnutých panelem institucí, které působí na tomto mezibankovním trhu;
složení panelu uvedeného v písmenu c) zajišťuje dostatečnou úroveň reprezentativnosti institucí působících v daném členském státě.
Pro účely odst. 1 písm. e) se má za to, že dostatečné úrovně reprezentativnosti bylo dosaženo v jednom z těchto případů:
pokud panel uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje nejméně šest různých poskytovatelů údajů před tím, než se pro účely stanovení sazby použije diskont kotací;
pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
panel uvedený v odst. 1 písm. c) zahrnuje nejméně čtyři různé poskytovatele údajů před tím, než se pro účely stanovení sazby použije diskont kotací;
poskytovatelé údajů pro panel uvedený v odst. 1 písm. c) představují nejméně 60 % souvisejícího trhu.
KAPITOLA IV
OBECNÉ POŽADAVKY
ODDÍL 1
Nepřímé kapitálové investice do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů
Článek 25
Požadovaná míra konzervativnosti odhadů použitých jako alternativa při výpočtu podkladové expozice pro účely čl. 76 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013
Odhad je dostatečně konzervativní, je-li splněna některá z těchto podmínek:
pokud investiční oprávnění indexu stanoví, že kapitálový nástroj subjektu finančního sektoru, který je součástí indexu, nemůže překročit maximální procentní podíl indexu, použije instituce tento procentní podíl jako odhad hodnoty kapitálových investic, které se odečítají od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2 v souladu s čl. 17 odst. 2 nebo od kmenového kapitálu tier 1 v případech, kdy instituce nemůže určit přesnou povahu kapitálové investice;
pokud není instituce schopna stanovit maximální procentní podíl uvedený v písmenu a) a index zahrnuje kapitálové nástroje subjektů finančního sektoru (jak dokládá jeho investiční oprávnění nebo jiné příslušné informace), odečte instituce hodnotu investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů v plném rozsahu od položek kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2 v souladu s čl. 17 odst. 2 nebo od kmenového kapitálu tier 1 v případech, kdy instituce nemůže určit přesnou povahu kapitálové investice.
Pro účely odstavce 1 platí toto:
nepřímou kapitálovou investici do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů představuje část indexu investovaná do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru obsažených v indexu;
index zahrnuje mimo jiné indexové fondy, akciové nebo dluhopisové indexy či jakýkoli jiný systém, v němž je podkladovým nástrojem kapitálový nástroj vydaný subjektem finančního sektoru.
Článek 26
Význam spojení „provozně nepřiměřeně náročné“ v čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
Pro účely odstavce 1 se má za to, že pozice má nízkou míru významnosti, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
individuální čistá expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určená před případným uplatněním přístupu se zohledněním nepřesahuje 2 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;
celková čistá expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určená před případným uplatněním přístupu se zohledněním nepřesahuje 5 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;
součet celkové čisté expozice vznikající z investic do kapitálových nástrojů zahrnutých do indexů určené před případným uplatněním přístupu se zohledněním a jakýchkoli jiných kapitálových investic, které mají být odečteny podle čl. 36 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) č. 575/2013, nepřesahuje 10 % položek kmenového kapitálu tier 1, jak je vypočteno v čl. 46 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.
ODDÍL 2
Svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu
Článek 27
Význam spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ pro účely čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013
Spojením „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“ podle čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 se rozumí, že po nahrazení nástrojů kapitálovými nástroji stejné nebo vyšší kvality je ziskovost instituce podle hodnocení příslušného orgánu i nadále přiměřená nebo k tomuto datu ani v dohledné budoucnosti nedojde k žádným negativním změnám ziskovosti. Hodnocení příslušného orgánu přihlíží k ziskovosti instituce v krizových situacích.
Článek 28
Postup a požadavky na údaje v případě žádosti instituce o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení nástrojů pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 29
Podání žádosti instituce o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení nástrojů pro účely článku 77 a článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013 a přiměřenost omezení splacení pro účely čl. 78 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
V případě zpětného odkoupení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 pro účely tvorby trhu mohou příslušné orgány předem udělit svolení v souladu s kritérii stanovenými v článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013 k provedení kroků uvedených v článku 77 uvedeného nařízení s ohledem na určitý předem stanovený objem.
a) V případě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 tento objem nepřesáhne nižší z těchto hodnot:
3 % hodnoty příslušné emise;
10 % hodnoty, o kterou kmenový kapitál tier 1 překračuje součet požadavků na kmenový kapitál tier 1 podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013, zvláštních kapitálových požadavků uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vymezeného v čl. 128 bodě 6 uvedené směrnice.
b) V případě nástroje zahrnovaného do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 tento předem stanovený objem nepřesáhne nižší z těchto hodnot:
10 % hodnoty příslušné emise;
nebo 3 % celkové hodnoty nesplacených nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2.
Článek 30
Obsah žádosti, kterou má instituce podat pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013
K žádosti uvedené v článku 29 jsou připojeny tyto informace:
náležité vysvětlení důvodu pro provedení jednoho z kroků uvedených v čl. 29 odst. 1;
informace o kapitálových požadavcích a kapitálových rezervách pro nejméně tříleté období, včetně výše a složení kapitálu před provedením daného kroku a posléze a dopadu daného kroku na regulační požadavky;
dopad nahrazení kapitálového nástroje podle čl. 78 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 na ziskovost instituce;
hodnocení rizik, kterým instituce je nebo může být vystavena, a toho, zda výše kapitálu zajišťuje náležité pokrytí těchto rizik, včetně zátěžových testů týkajících se hlavních rizik, které dokládají potenciální ztráty v rámci různých scénářů;
jakékoli jiné informace, které příslušný orgán považuje za nezbytné pro posouzení toho, zda je vhodné udělit svolení podle článku 78 nařízení (EU) č. 575/2013.
Článek 31
Lhůty pro podání žádosti institucí a vyřízení žádosti příslušným orgánem pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 32
Žádosti o svolení k provedení splacení, snížení nebo zpětného odkoupení podané vzájemnými institucemi, družstvy, spořitelnami nebo podobnými institucemi pro účely článku 77 nařízení (EU) č. 575/2013
ODDÍL 3
Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu
Článek 33
Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu pro účely čl. 79 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013
KAPITOLA V
MENŠINOVÉ PODÍLY A NÁSTROJE ZAHRNOVANÉ DO VEDLEJŠÍHO KAPITÁLU TIER 1 A KAPITÁLU TIER 2 VYDANÉ DCEŘINÝMI PODNIKY
Článek 34
Typ aktiv, která mohou souviset s provozem jednotek pro speciální účel, a význam pojmů „zanedbatelný“ a „nevýznamný“ s ohledem na kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1 a kapitál tier 2 vydaný jednotkami pro speciální účel pro účely čl. 83 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013
Aktiva jednotky pro speciální účel se považují za zanedbatelná a nevýznamná, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
aktiva jednotky pro speciální účel, která netvoří investice do kapitálu dceřiného podniku, jsou omezena na peněžní aktiva určená na výplatu kuponů a splacení kapitálových nástrojů, které nabyly splatnosti;
objem jiných aktiv jednotky pro speciální účel, než jsou aktiva uvedená v písmenu a), není vyšší než 0,5 % průměrných celkových aktiv jednotky pro speciální účel v posledních třech letech.
Pro účely odst. 1 písm. b) může příslušný orgán instituci povolit používání vyššího procentního podílu, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
vyšší procentní podíl je nezbytný k pokrytí výhradně provozních nákladů jednotky pro speciální účel;
odpovídající nominální hodnota nepřekročí 500 000 EUR.
Článek 34a
Menšinové podíly zahrnuté do konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1
Pokud dceřiný podnik na základě své konsolidované situace splňuje ustanovení části třetí nařízení (EU) č. 575/2013, použije se toto zacházení:
kmenový kapitál tier 1 tohoto dceřiného podniku na konsolidovaném základě podle čl. 84 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnuje způsobilé menšinové podíly, které vyplývají z jeho vlastních dceřiných podniků, vypočítané podle článku 84 nařízení (EU) č. 575/2013 a ustanovení tohoto nařízení;
pro účely výpočtu na subkonsolidovaném základě představuje výši kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 84 odst. 1 písm. a) bodu i) nařízení (EU) č. 575/2013 výše, která se požaduje pro splnění požadavků na kmenový kapitál tier 1 vztahujících se na daný dceřiný podnik na úrovni jeho konsolidované situace podle výpočtu v souladu s čl. 84 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Specifickými požadavky na kapitál uvedenými v článku 104 směrnice 2013/36/EU jsou požadavky stanovené příslušným orgánem dceřiného podniku;
výši konsolidovaného kmenového kapitálu tier 1, která se požaduje podle čl. 84 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (EU) č. 575/2013, představuje příspěvek dceřiného podniku na základě jeho konsolidované situace k požadavkům na kmenový kapitál tier 1 instituce, pro niž se vypočítávají způsobilé menšinové podíly na konsolidovaném základě. Pro účely výpočtu příspěvku se vyloučí veškeré vnitroskupinové transakce mezi podniky zahrnutými do obezřetnostní konsolidace instituce.
KAPITOLA Va
KAPITÁLOVÝ POŽADAVEK ZALOŽENÝ NA FIXNÍCH REŽIJNÍCH NÁKLADECH
Článek 34b
Výpočet použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok pro účely čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013
Pro účely čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 podniky vypočítají své fixní režijní náklady za předchozí rok pomocí údajů vyplývajících z platného účetního rámce, a to odečtením následujících položek od celkových nákladů po rozdělení zisku akcionářům uvedených v jejich poslední auditované roční účetní závěrce, nebo (pokud auditovaná účetní závěrka není k dispozici) v roční účetní závěrce ověřené vnitrostátními orgány dohledu:
odměny zaměstnanců vyplácené plně na základě volného uvážení podniku;
podíly zaměstnanců, řídících pracovníků a společníků na zisku, pokud jsou vypláceny plně na základě volného uvážení podniku;
jiná rozdělení zisku a ostatní variabilní odměny, pokud jsou vypláceny plně na základě volného uvážení podniku;
závazky ze sdílených provizí a poplatků, které se přímo týkají pohledávek z provizí a poplatků, jež jsou začleněny v celkových příjmech, pokud je platba závazků z provizí a poplatků podmíněna skutečným obdržením platby pohledávky z provizí a poplatků;
poplatky, provize makléřům a jiné platby hrazené zúčtovacím střediskům, burzám a zprostředkujícím makléřům za účelem realizace, registrace nebo zúčtování transakcí;
případné poplatky smluvním zástupcům definovaným v čl. 4 bodě 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES;
úrok z peněz klientů placený zákazníkům;
jednorázové výdaje vyplývající z jiné než běžné činnosti.
Jestliže fixní výdaje vznikly v zastoupení podniků třetím stranám, které nejsou smluvními zástupci, a tyto fixní výdaje již nejsou zahrnuty do celkových výdajů uvedených v odstavci 2, podniky provedou jeden z těchto kroků:
pokud je k dispozici členění nákladů těchto třetích stran, podniky určí částku fixních nákladů, které těmto třetím stranám vznikly v jejich zastoupení, a tuto částku přičtou k částce, která je výsledkem odstavce 2;
pokud členění uvedené v písmenu a) není k dispozici, podniky určí částku fixních nákladů, které těmto třetím stranám vznikly v jejich zastoupení, na základě obchodních plánů podniků a tuto částku přičtou k částce, která je výsledkem odstavce 2.
Článek 34c
Podmínky, podle nichž příslušné orgány upravují požadavek na držení použitelného kapitálu ve výši alespoň jedné čtvrtiny fixních režijních nákladů za předchozí rok v souladu s čl. 97 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013
U podniků uvedených ve druhém pododstavci se změna činnosti podniku považuje za podstatnou, je-li naplněna kterákoli z následujících podmínek:
změna činnosti podniku vede ke změně odhadovaných fixních režijních nákladů podniku o nejméně 20 %;
změna činnosti podniku vede ke změnám kapitálových požadavků podniku na základě odhadovaných fixních režijních nákladů ve výši nejméně 2 miliony EUR.
Podniky uvedené v prvním pododstavci jsou podniky, které naplňují kteroukoli z následujících podmínek:
jejich aktuální kapitálové požadavky založené na fixních režijních nákladech činí nejméně 125 000 EUR;
jejich kapitálové požadavky splňují obě následující podmínky:
na základě aktuálních fixních režijních nákladů činí méně než 125 000 EUR,
na základě odhadovaných fixních režijních nákladů činí nejméně 150 000 EUR.
Podniky uvedené v prvním pododstavci jsou podniky, které naplňují obě následující podmínky:
jejich kapitálové požadavky na základě aktuálních fixních režijních nákladů činí méně než 125 000 EUR;
jejich kapitálové požadavky na základě odhadovaných fixních režijních nákladů činí méně než 150 000 EUR.
Článek 34d
Výpočet odhadovaných fixních režijních nákladů v případě podniku, který dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku, v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013
Jestliže podnik dosud neprovozuje činnost po dobu jednoho roku od data zahájení obchodování, použije k výpočtu položek podle čl. 34b odst. 2 písm. a) až h) odhadované fixní režijní náklady uvedené v jeho rozpočtu obchodování na prvních dvanáct měsíců, který předložil se svou žádostí o povolení.
KAPITOLA VI
UPŘESNĚNÍ PŘECHODNÝCH USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ (EU) Č. 575/2013 VE VZTAHU KE KAPITÁLU
Článek 35
Dodatečné filtry a odpočty pro účely čl. 481 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 36
Položky vyloučené ze zachování právních účinků kapitálových nástrojů, které nepředstavují státní podporu, v rámci položek kmenového kapitálu tier 1 nebo vedlejšího kapitálu tier 1 v ostatních složkách kapitálu pro účely čl. 487 odst. 1a 2 nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 37
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 2 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).
( 5 ) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. prosince 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1).
( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).