(EU) č. 37/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014 ze dne 15. ledna 2014 , kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření
| Publikováno: | Úř. věst. L 18, 21.1.2014, s. 1-51 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 15. ledna 2014 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 20. února 2014 | Nabývá účinnosti: | 20. února 2014 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 37/2014 ze dne 15. ledna 2014, (Úř. věst. L 018 21.1.2014, s. 1) |
Ve znění:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 37/2014
ze dne 15. ledna 2014,
kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření
Článek 1
Nařízení uvedená v příloze tohoto nařízení se mění v souladu s ní.
Článek 2
Odkazy na ustanovení nařízení uvedených v příloze tohoto nařízení se považují za odkazy na zmíněná ustanovení ve znění tohoto nařízení.
Odkazy na původní názvy výborů se považují za odkazy na nové názvy výborů podle tohoto nařízení.
Ve všech nařízeních uvedených v příloze se:
a) veškeré odkazy na pojmy „Evropské společenství“, „Evropská společenství“ či „Společenství“ považují za odkazy na „Evropská unie“ či „Unie“;
b) veškeré odkazy na pojem „společný trh“ považují za odkaz na „vnitřní trh“;
c) veškeré odkazy na „výbor podle článku 113“, „výbor podle článku 133“, „výbor uvedený v článku 113“ nebo „výbor uvedený v článku 133“ považují za odkaz na „výbor podle článku 207“; a
d) veškeré odkazy na „článek 113 Smlouvy“ či „článek 133 Smlouvy“ považují za odkaz na „článek 207 Smlouvy“.
Článek 3
Tímto nařízením nejsou dotčeny již zahájené postupy přijímání opatření podle nařízení uvedených v příloze tohoto nařízení, jestliže před vstupem nebo během vstupu tohoto nařízení v platnost:
a) Komise přijala akt;
b) některé z nařízení uvedených v příloze vyžaduje konzultaci a taková konzultace již byla zahájena; nebo
c) některé z nařízení uvedených v příloze vyžaduje přijetí návrhu a Komise takový návrh přijala.
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost třicátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
SEZNAM NAŘÍZENÍ Z OBLASTI SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY ZMĚNĚNÝCH ZA ÚČELEM PŘIZPŮSOBENÍ ČLÁNKU 290 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE NEBO POUŽITELNÝM USTANOVENÍM NAŘÍZENÍ (EU) č. 182/2011
▼M12 —————
▼M1 —————
▼M8 —————
▼M13 —————
5. Nařízení (ES) č. 385/96
Pokud jde o nařízení (ES) č. 385/96, vyžaduje uplatňování postupů v něm stanovených jednotné podmínky pro přijímání opatření nezbytných k jeho uplatňování v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
Nařízení (ES) č. 385/96 se proto mění takto:
1) V článku 5 se odstavec 11 nahrazuje tímto:
„11. Pokud je Komisi zřejmé, že existuje dostatek důkazů, které opravňují k zahájení řízení, učiní tak do 45 dnů ode dne podání stížnosti nebo, v případě zahájení vyšetřování podle odstavce 8, do šesti měsíců od okamžiku, kdy prodej lodi vešel ve známost nebo měl vejít ve známost, aniž je dotčen čl. 15 odst. 2, a zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Jsou-li předložené důkazy nedostatečné, je o tom stěžovatel vyrozuměn do 45 dnů ode dne, kdy byla stížnost podána Komisi.
Jakmile Komise určí, že je třeba takové řízení zahájit, informuje o tom členské státy.“
2) Článek 7 se mění takto:
a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Pokud není nutno přijmout žádná opatření, vyšetřování nebo řízení se ukončí. Komise vyšetřování ukončí přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2.“;
b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Jestliže z konečného zjištění stavu věcí vyplyne, že se jedná o ceny působící újmu a o újmu, která v jejím důsledku vznikla, uloží Komise loděnici přezkumným postupem podle čl. 10 odst. 2 výlohu za cenu působící újmu. Výše této dávky se stanoví ve stejné výši jako zjištěné rozpětí cen působících újmu. Komise poté, co informuje členské státy, učiní potřebná opatření k provedení tohoto rozhodnutí, zejména k vybrání výlohy za cenu působící újmu.“
3) V článku 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„Vyšetřování může být ukončeno bez zavedení výlohy za cenu působící újmu, jestliže loděnice definitivně a bezpodmínečně zruší prodej lodi, který je předmětem cen působících újmu, nebo jestliže provede rovnocenné alternativní nápravné opatření schválené Komisí.“
4) V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Jestliže příslušná loděnice nezaplatí výlohu za cenu působící újmu, která jí byla uložena podle článku 7, uvalí Komise protiopatření na lodi postavené v příslušné loděnici formou odepření práv na nakládání a vykládání.
Jakmile vzniknou důvody pro protiopatření uvedená v prvním pododstavci, informuje Komise členské státy.“
5) Článek 10 se nahrazuje tímto:
„Článek 10
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením Rady (ES) č. 1225/2009 ( *1 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( *2 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
6) V článku 13 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
„5. Komise, členské státy ani jejich úředníci nesdělí žádné informace, které obdrželi podle tohoto nařízení a jejichž poskytovatel požádal o důvěrné zacházení s nimi, bez výslovného svolení jejich poskytovatele. Informace vyměněné mezi Komisí a členskými státy a interní dokumenty vypracované orgány Unie nebo členských států se nesdělují, s výjimkou zvláštních případů uvedených v tomto nařízení.“
7) V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Vyrozumění se provádí písemně. Provádí se co nejdříve za nutného dodržení důvěrnosti informací a běžně nejpozději jeden měsíc před konečným rozhodnutím. Pokud Komise nemůže sdělit některé skutečnosti nebo úvahy v daném okamžiku, sdělí je co nejdříve. Poskytnutím vyrozumění není dotčeno žádné následné rozhodnutí, které Komise případně přijme, ale pokud toto rozhodnutí vychází z jiných skutečností a úvah, musí být tyto skutečnosti a úvahy sděleny co nejdříve.“
8) Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 14a
Zpráva
Komise zahrne informace o uplatňování tohoto nařízení do své výroční zprávy o uplatňování a provádění opatření na ochranu obchodu, kterou předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 22a nařízení (ES) č. 1225/2009.“
6. Nařízení (ES) č. 2271/96
Pokud jde o nařízení (ES) č. 2271/96, měla by být Komisi za účelem provádění změn přílohy uvedeného nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).
Za účelem přijímání ustanovení nezbytných k uplatňování uvedeného nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplňování právních předpisů do přílohy uvedeného nařízení nebo jejich vypuštění z ní. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
Uplatňování nařízení (ES) č. 2271/96 vyžaduje jednotné podmínky pro stanovení kritérií, podle kterých se udělují oprávnění osobám s ohledem na to, zda mají plně nebo částečně vyhovovat požadavkům či zákazům, včetně předvolání zahraničních soudních orgánů, pokud by jejich nedodržení vážně poškodilo zájmy těchto osob či zájmy Unie. Tato opatření by měla být přijímána v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
Nařízení (ES) č. 2271/96 se proto mění takto:
1) V článku 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a za účelem doplnění do přílohy tohoto nařízení právních předpisů třetích zemí, jež se uplatňují mimo jejich území a poškozují zájmy Unie a zájmy fyzických a právnických osob vykonávajících práva podle Smlouvy o fungování Evropské unie, a za účelem vypuštění právních předpisů, pokud již příslušné zájmy nepoškozují.“
2) V článku 7 se zrušuje písmeno c).
3) Článek 8 se nahrazuje tímto:
„Článek 8
1. Pro účely provádění čl. 7 písm. b) je Komisi nápomocen Výbor pro extrateritoriální právní předpisy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle odstavce 2 tohoto článku. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( *3 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
4) Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 11a
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 20. února 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 1 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o čtyři měsíce.“
▼M2 —————
▼M11 —————
▼M7 —————
▼M3 —————
▼M17 —————
▼M18 —————
▼M9 —————
▼M16 —————
▼M6 —————
16. Nařízení (ES) č. 55/2008
Pokud jde o nařízení (ES) č. 55/2008, měly by být Komisi za účelem zajištění jednotných podmínek k jeho uplatňování svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
K přijetí opatření pro dohled a prozatímních opatření a za účelem dočasného pozastavení preferenčního zacházení u některých produktů by se měl s ohledem na účinky těchto opatření a jejich posloupnost ve vztahu k přijetí konečných ochranných opatření použít poradní postup. V případě, že by prodlení při ukládání opatření způsobilo těžko napravitelnou škodu, je nezbytné, aby byla Komise oprávněna přijmout okamžitě použitelná prozatímní opatření.
Nařízení (ES) č. 55/2008 se proto mění takto:
1) V článku 3 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto nařízení, zejména na článek 10, může Komise v případě, že dovoz zemědělských produktů způsobí závažné narušení trhů Unie a jejich regulačních mechanismů, přijmout vhodná opatření prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5.“
2) Článek 4 se nahrazuje tímto:
„Článek 4
Zavedení celních kvót na mléčné výrobky
Podrobná pravidla pro zavedení celních kvót pro čísla 0401 až 0406 stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5.“
3) Článek 8 se zrušuje.
4) Článek 10 se mění takto:
a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:
„1. Pokud Komise shledá, že existují dostatečné důkazy o podvodu, nesrovnalostech nebo o soustavných nedostatcích při plnění nebo zajišťování plnění pravidel o prokazování původu produktů a souvisejících postupů ze strany Moldavska, při poskytování správní spolupráce podle čl. 2 odst. 1 nebo při dodržování kterékoli z ostatních podmínek uvedených v čl. 2 odst. 1, může přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5 přijmout opatření k celkovému nebo částečnému pozastavení preferenčního režimu upraveného tímto nařízením na dobu nejvýše šesti měsíců, pokud nejdříve:“;
b) odstavec 2 se zrušuje;
c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Na konci doby trvání dočasného pozastavení Komise rozhodne, že je buď ukončí, nebo jeho trvání přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5 prodlouží.“
5) Článek 11 se mění takto:
a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Pokud je produkt pocházející z Moldavska dovážen za podmínek, které způsobují nebo mohou způsobit vážné obtíže výrobci obdobných nebo přímo konkurujících produktů z Unie, může Komise přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5 na dotyčný produkt kdykoli opětovně zavést cla společného celního sazebníku.“;
b) odstavce 5, 6 a 7 se nahrazují tímto:
„5. Šetření musí být dokončeno do šesti měsíců od zveřejnění oznámení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. Za mimořádných okolností může Komise uvedenou lhůtu poradním postupem podle čl. 11a odst. 4 prodloužit.
6. Komise přijme rozhodnutí do tří měsíců přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vyhlášení.
7. Pokud mimořádné okolnosti vyžadující okamžité jednání znemožňují šetření, může Komise přijmout postupem podle čl. 11a odst. 6 nezbytně nutná preventivní opatření.“
6) Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 11a
Postup projednávání ve výborech
1. Pro účely čl. 3 odst. 3 a článků 11 a 12 tohoto nařízení je Komisi nápomocen Výbor pro ochranná opatření, zřízený čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ( *4 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( *5 ).
2. Pro účely článku 4 tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor zřízený článkem 195 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ( *6 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Pro účely článku 10 tohoto nařízení je Komisi nápomocen výbor zřízený článkem 184 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ( *7 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
5. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
6. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení.
7) V článku 12 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Pokud Moldavsko ohledně produktů výše zmíněných kapitol 17, 18, 19 a 21 harmonizovaného systému nedodržuje pravidla prokazování původu nebo neposkytuje správní spolupráci, jak vyžaduje článek 2, nebo pokud dovoz produktů uvedených kapitol, jež podléhají preferenčnímu režimu podle tohoto nařízení, významně překračuje obvyklý objem vývozu Moldavska, přijmou se vhodná opatření přezkumným postupem podle čl. 11a odst. 5.“
▼M10 —————
▼M15 —————
▼M4 —————
▼M7 —————
▼M5 —————
▼M14 —————
Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k čl. 15 odst. 6 nařízení (ES) č. 1225/2009 a čl. 25 odst. 6 nařízení (ES) č. 597/2009
Evropský parlament, Rada a Komise se domnívají, že začlenění čl. 15 odst. 6 v nařízení (ES) č. 1225/2009 a čl. 25 odst. 6 v nařízení (ES) č. 597/2009 je odůvodněné výhradně na základě specifických charakteristik, které daná nařízení měla před tím, než byla změněna tímto nařízením. K zahrnutí ustanovení, jako jsou výše uvedené články, tedy došlo výjimečně u daných dvou nařízení a nepředstavuje precedens pro vytváření budoucích právních předpisů.
V zájmu přehlednosti je třeba poznamenat, že Evropský parlament, Rada a Komise jsou toho názoru, že čl. 15 odst. 6 nařízení (ES) č. 1225/2009 a čl. 25 odst. 6 nařízení (ES) č. 597/2009 nezavádějí rozhodovací postupy, které by byly odlišné od postupů stanovených v nařízení (ES) č. 182/2011 nebo by tyto postupy doplňovaly.
Prohlášení Rady k použití čl. 3 odst. 4 a čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011 v souvislosti s řízením o uložení antidumpingového a vyrovnávacího cla podle nařízení (ES) č. 1225/2009 a (ES) č. 597/2009
Při navrhování změn týkajících se návrhů opatření v oblasti antidumpingového nebo vyrovnávacího cla stanovených v nařízeních (ES) č. 1225/2009 a (ES) č. 597/2009 (dále jen „základní nařízení“) v souladu s čl. 3 odst. 4 nebo čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011 členské státy:
a) zajistí, aby příslušná změna byla navržena včas a dodržely se tak lhůty stanovené základními nařízeními a s ohledem na to, že Komise potřebuje dostatek času na případný nutný postup poskytnutí informací a na řádné přezkoumání návrhu a výbor musí posoudit jakékoli předložené změny návrhů opatření;
b) zajistí, aby příslušná navrhovaná změna byla v souladu se základními nařízeními, jak je vykládá Soudní dvůr Evropské unie, a s příslušnými mezinárodními závazky;
c) poskytnou písemné odůvodnění, v němž bude přinejmenším uvedeno, jak navrhovaná změna souvisí se základními nařízeními a se skutečnostmi zjištěnými v rámci šetření, ale v němž mohou být zahrnuty i jiné argumenty na podporu dané změny, které členský stát, jenž změnu navrhl, považuje za vhodné.
Prohlášení Komise týkající se řízení o uložení antidumpingového a vyrovnávacího cla podle nařízení (ES) č. 1225/2009 a (ES) č. 597/2009
Komise uznává význam toho, aby členským státům byly poskytovány informace v případech stanovených nařízením (ES) č. 1225/2009 a nařízením (ES) č. 597/2009 (dále jen „základní nařízení“), tak aby mohly přijímat plně informovaná rozhodnutí, a bude usilovat o splnění tohoto cíle.
* * *
V zájmu zabránění pochybnostem je třeba konstatovat, že podle názoru Komise se ustanovením o konzultacích podle čl. 8 odst. 5 nařízení (EU) č. 182/2011 od Komise vyžaduje, aby si s výjimkou krajně naléhavých případů vyžádala před přijetím předběžného antidumpingového nebo vyrovnávacího cla názory členských států.
* * *
Komise zajistí účinné řízení všech aspektů postupů v oblasti antidumpingového a vyrovnávacího cla stanovených nařízením (ES) č. 1225/2009 a nařízením (ES) č. 597/2009, včetně možnosti členských států navrhovat změny, a to aby byly dodrženy lhůty a povinnosti vůči účastníkům řízení stanovené v základních nařízeních a aby jakákoli opatření, která jsou nakonec uložena, byla v souladu se skutečnostmi zjištěnými v rámci šetření a s příslušnými základními nařízeními, jak je vykládá Soudní dvůr Evropské unie, i s mezinárodními závazky Unie.
Prohlášení Komise ke kodifikaci
Přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření, s sebou ponese značný počet změn dotčených aktů. V zájmu lepší orientace v dotčených aktech Komise navrhne, aby byla po přijetí obou uvedených nařízení co nejrychleji provedena jejich kodifikace, a to nejpozději do 1. června 2014.
Prohlášení Komise k aktům v přenesené pravomoci
V kontextu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 37/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o postupy přijímání určitých opatření, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 38/2014, 15. ledna 2014 kterým se mění některá nařízení týkající se společné obchodní politiky, pokud jde o svěření přenesených a prováděcích pravomocí k přijímání určitých opatření, Komise připomíná, že v bodě 15 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí se zavázala poskytovat Parlamentu veškeré informace a dokumentaci ze svých schůzek s národními odborníky v souvislosti se svou prací na přípravě aktů v přenesené pravomoci.
( *1 ) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).
( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“
( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“
( *4 ) Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).
( *5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
( *6 ) Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).
( *7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Modernizovaný celní kodex) (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).“