2014/415/EU2014/415/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2014 o způsobu provádění doložky solidarity Unií
| Publikováno: | Úř. věst. L 192, 1.7.2014, s. 53-58 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 1. července 2014 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 21. července 2014 | Nabývá účinnosti: | 21. července 2014 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
ROZHODNUTÍ RADY ze dne 24. června 2014 o způsobu provádění doložky solidarity Unií (Úř. věst. L 192, 1.7.2014, p.53) |
Opraveno:
ROZHODNUTÍ RADY
ze dne 24. června 2014
o způsobu provádění doložky solidarity Unií
(2014/415/EU)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 222 odst. 3 větu první této smlouvy,
s ohledem na společný návrh Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Toto rozhodnutí se vztahuje na provádění ustanovení článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) (dále jen „doložka solidarity“) ze strany Unie. Nevztahuje se na provádění doložky solidarity členskými státy podle čl. 222 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Podle Prohlášení (č. 37) k článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie může členský stát zvolit nejvhodnější prostředek ke splnění svého závazku solidarity vůči jinému členskému státu. |
|
(2) |
Podle čl. 222 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jednají Unie a členské státy společně v duchu solidarity, pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobné pohromy. Je třeba usilovat o soudržnost a doplňkovost opatření Unie a členských států, a to v zájmu členského státu uplatňujícího doložku solidarity a s cílem předejít zdvojování úsilí. Vzhledem k tomu, že členské státy mají koordinovat svou činnost v Radě, aby splnily své povinnosti ohledně solidarity podle čl. 222 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, je vhodné stanovit pro provádění doložky solidarity Unií způsob koordinace v Radě. |
|
(3) |
Způsob koordinace v Radě by měl vycházet z opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize, která Rada schválila dne 25. června 2013, v nichž se stanoví, že v rámci integrované politické reakce Unie na krize budou podporována i opatření pro provádění doložky solidarity. Je třeba, aby Rada zejména v případě přezkumu upravila opatření pro integrovanou politickou reakci Unie na krize. |
|
(4) |
Provádění doložky solidarity Unií by mělo vycházet v co největší míře ze stávajících nástrojů, zvyšovat účinnost posilováním koordinace a předcházením zdvojování, fungovat bez přidávání dalších zdrojů, poskytovat členským státům jednoduché a jasné rozhraní na úrovni Unie a respektovat pravomoci svěřené jednotlivým orgánům a útvarům Unie. |
|
(5) |
Doložka solidarity vyzývá Unii, aby uvedla do pohotovosti veškeré nástroje, které má k dispozici, jako například strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie, mechanismus civilní ochrany Evropské unie zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ( 1 ) (dále jen „mechanismus Unie“), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ( 2 ) a struktury vytvořené v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). |
|
(6) |
Rozsah opatření pro provádění doložky solidarity Unií by měl být jasně vymezen. |
|
(7) |
Pokud jde o boj proti terorismu, strategickým rámcem pro činnost Unie je Strategie Evropské unie pro boj proti terorismu. K dispozici jsou různé nástroje, jako například nástroje pro posílení ochrany kritických infrastruktur v energetice a dopravě ( 3 ). Na základě sdělení Komise nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“ byla přijata nejrůznější opatření, jako například akce zaměřené na posilování spolupráce mezi donucovacími orgány, na lepší předcházení radikalizaci, zejména zřízením sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (Radicalisation Awareness Network), a na omezování přístupu teroristů k finančním prostředkům, jakož i k výbušninám ( 4 ) a k chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným materiálům, nebo akce zaměřené na zvyšování bezpečnosti výbušnin. |
|
(8) |
Mechanismus pro uplatňování opatření podle tohoto rozhodnutí a mechanismus postupného ukončování by měly být vymezeny na úrovni Unie, založeny na žádosti na vysoké politické úrovni, kterou předloží dotčený členský stát či státy, a podporovány prostřednictvím jediného kontaktního místa na úrovni Unie. |
|
(9) |
Opatření pro odezvu na úrovni Unie by měla zvyšovat účinnost prostřednictvím posílené koordinace, jež se bude opírat o stávající nástroje. |
|
(10) |
Cílem mechanismu Unie je posílení spolupráce mezi členskými státy a Unií a usnadnění koordinace v oblasti civilní ochrany. Rozhodnutím č. 1313/2013/EU bylo zřízeno středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „středisko“), které zajišťuje nepřetržitou provozní kapacitu a slouží členským státům a Komisi při sledování cílů mechanismu Unie. |
|
(11) |
Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) má k dispozici struktury, jež jsou vybaveny know-how v oblasti bezpečnostního zpravodajství a vojenství, jakož i síť delegací, jež rovněž mohou přispět k odezvě na hrozby nebo pohromy na území členských států nebo na krize s vnějším rozměrem. V závislosti na konkrétním případu krize by měly v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie případně přispět i další struktury a agentury Unie v oblasti společné bezpečnostní a zahraniční politiky (SZBP) a SBOP. |
|
(12) |
Je-li to s ohledem na naléhavost situace nezbytné a proveditelné, měla by být opatření pro odezvu na úrovni Unie doprovázena přijímáním právních aktů nebo změnou stávajících aktů v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv. |
|
(13) |
Toto rozhodnutí nemá žádné důsledky v oblasti obrany. Je-li v případě krizové situace zapotřebí přijmout opatření v rámci SZBP nebo SBOP, měla by Rada přijmout rozhodnutí v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv. |
|
(14) |
Tímto rozhodnutím není dotčen čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii. |
|
(15) |
Ve sdělení Komise nazvaném „Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“ je jako cíl stanoveno zlepšení odolnosti Unie vůči krizím a katastrofám, a to prostřednictvím řady opatření včetně plného využití doložky solidarity. Jak připomíná Rada ve svých závěrech ze dne 24. a 25. února 2011, zvýšení odolnosti Evropy vůči krizím a katastrofám je zcela zásadní pro další posílení svobody, bezpečnosti a práva v Unii. |
|
(16) |
Evropská rada má pravidelně vyhodnocovat hrozby, jimž Unie čelí, tak aby Unie a její členské státy mohly přijímat účinná opatření. Na žádost Evropské rady by také měly být vypracovávány zprávy o konkrétních hrozbách. |
|
(17) |
V souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU by neměl být žádný členský stát povinen poskytovat údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti. |
|
(18) |
Evropský parlament přijal dne 22. listopadu 2012 usnesení č. 2012/2223 s názvem „Doložky EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr“. |
|
(19) |
Toto rozhodnutí respektuje základní práva a je v souladu se zásadami uznávanými v Listině základních práv Evropské unie, a musí být v souladu s těmito právy a zásadami uplatňováno. |
|
(20) |
Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž provádění doložky solidarity Unií, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu a účinků tohoto rozhodnutí být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Obecný cíl a předmět
1. Toto rozhodnutí stanoví pravidla a postupy pro provádění ustanovení článku 222 Smlouvy o fungování EU (dále jen „doložka solidarity“) ze strany Unie.
2. Za účelem zajištění soudržnosti a doplňkovosti činnosti Unie a členských států zajišťuje Rada na politické úrovni koordinaci odezvy na žádost o použití doložky solidarity, přičemž využije opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize. Při provádění opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize poskytuje podporu Generální sekretariát Rady, Komise a ESVČ.
3. Opatření na úrovni Unie, jejichž účelem je poskytovat informace a podporu, vycházejí ze stávajících mechanismů Rady, Komise, ESVČ a agentur Unie. V případě potřeby přispívá vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a ESVČ tím, že v oblasti působnosti vysokého představitele přijímají náležité iniciativy a poskytují relevantní informace a podporu.
4. Příslušné nástroje Unie a opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize mají stanoveny vlastní postupy a mohou fungovat před uplatněním opatření pro odezvu podle tohoto rozhodnutí i po jejich postupném ukončení.
5. Opatření podle tohoto rozhodnutí zajišťují těsnější koordinaci mezi odezvou na úrovni Unie a na úrovni členských států.
Článek 2
Oblast působnosti
1. V případě teroristických útoků či přírodních nebo člověkem způsobených pohrom, a to bez ohledu na to, zda mají svůj původ na území členských států, či mimo ně, se toto rozhodnutí použije:
a) na území členských států, na něž se použijí Smlouvy, včetně pevniny, vnitrozemských vod, teritoriálních vod a vzdušného prostoru;
b) v případě zasažení infrastruktury (jako jsou ropná a plynová zařízení na moři) v teritoriálních vodách, výlučné ekonomické zóně nebo na kontinentálním šelfu členského státu.
Unie je při uplatňování opatření podle tohoto rozhodnutí a zejména tehdy, když používá nástroje, které má k dispozici, vázána mezinárodním právem a nezasahuje do práv států, které nejsou členy EU.
2. Toto rozhodnutí nemá žádné důsledky v oblasti obrany.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
a) „pohromou“ situace, která má či může mít závažný dopad na obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek, včetně kulturního dědictví;
b) „teroristickým útokem“ teroristický trestný čin ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ( 5 ), ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008;
c) „krizí“ pohroma či teroristický útok s tak rozsáhlým dopadem nebo politickým významem, jaký vyžaduje včasnou politickou koordinaci a odezvu na politické úrovni Unie;
d) „odezvou“ jakékoli opatření přijaté v případě pohromy či teroristického útoku s cílem řešit jejich bezprostřední nepříznivé následky.
Článek 4
Uplatnění doložky solidarity
1. Členský stát zasažený pohromou nebo teroristickým útokem může uplatnit doložku solidarity, pokud poté, co vyčerpá možnosti stávajících prostředků a nástrojů na vnitrostátní a unijní úrovni, dospěje k závěru, že jeho schopnost odezvy nepostačuje k řešení dané krize.
2. Politické orgány zasaženého členského státu se se svou žádostí o uplatnění obrátí na předsednictví Rady. Žádost o uplatnění je prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události předána rovněž předsedovi Evropské komise.
Článek 5
Opatření pro odezvu na úrovni Unie
1. Jakmile je uplatněna doložka solidarity, Rada zajistí politické a strategické řízení odezvy Unie na uplatnění doložky solidarity, přičemž zohlední pravomoci Komise a vysokého představitele. Za tímto účelem předsednictví Rady ihned aktivuje opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize, pokud se již nepoužívají, a informuje všechny členské státy o uplatnění doložky solidarity.
2. Komise a vysoký představitel v souladu s čl. 1 odst. 3 rovněž:
a) určí všechny příslušné nástroje Unie, jimiž lze přispět k odezvě na krizi, včetně operativních, politických či finančních nástrojů a struktur, a přijmou veškerá potřebná opatření stanovená v těchto nástrojích;
b) určí za podpory Vojenského štábu EU vojenské kapacity, jež mohou nejlépe přispět k odezvě na krizi;
c) určí a navrhnou použití nástrojů a prostředků, jež spadají do působnosti agentur Unie a jež mohou nejlépe přispět k odezvě na krizi;
d) uvědomí Radu o tom, zda jsou stávající nástroje dostačujícími prostředky pro pomoc zasaženému členskému státu po uplatnění doložky solidarity;
e) předkládají pravidelné integrované hodnotící a analytické zprávy o situaci, jejichž účelem je poskytnout informace a podporu při koordinaci a rozhodování na politické úrovni v Radě v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí.
3. Komise a vysoký představitel v případě potřeby předloží v souladu s čl. 1 odst. 3 Radě návrhy týkající se zejména:
a) rozhodnutí o mimořádných opatřeních, která nejsou stanovena ve stávajících nástrojích,
b) žádostí o vojenské kapacity nad rámec stávajících opatření pro civilní ochranu, nebo
c) opatření na podporu rychlé odezvy členských států.
4. Při použití opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize předsednictví Rady zajistí soudržnost jednání Rady a celkové odezvy na politické úrovni EU, včetně vypracování a aktualizace návrhů opatření, přičemž respektuje právo Komise a vysokého představitele na iniciativu v oblasti jejich působnosti. Podporu a poradenství přitom budou předsednictví poskytovat generální sekretariát Rady, Komise a ESVČ a v případě teroristických útoků protiteroristický koordinátor EU. V závislosti na konkrétním případu krize by měly v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie případně přispět i další struktury a agentury Unie v oblasti SZBP a SBOP.
5. Předsednictví Rady informuje o uplatnění doložky solidarity a o hlavních událostech předsedu Evropské rady a předsedu Evropského parlamentu.
6. Po uplatnění doložky solidarity působí středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události jako kontaktní místo s nepřetržitým provozem na úrovni Unie pro kontakt s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami, aniž jsou tím dotčeny stávající povinnosti, které mají Komise a vysoký představitel, a stávající informační sítě. Toto středisko bude ve spolupráci se situačním střediskem EU a dalšími krizovými středisky Unie v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí usnadňovat vypracovávání integrovaných zpráv týkajících se situačního povědomí a analýzy.
Článek 6
Integrované zprávy týkající se situačního povědomí a analýzy
Integrované zprávy týkající se situačního povědomí a analýzy budou uzpůsobeny potřebám politické úrovně Unie definovaným předsednictvím Rady a poskytnou Radě strategický přehled situace v souladu s opatřeními pro integrovanou politickou reakci EU na krize. V těchto zprávách budou použity ověřené příspěvky poskytnuté dobrovolně členskými státy, Komisí, ESVČ a příslušnými agenturami Unie, jakož i příslušnými mezinárodními organizacemi. V případě uplatnění doložky solidarity v souvislosti s teroristickým útokem budou odděleně prostřednictvím stávajících kanálů zpracovávána vyhodnocení zpravodajských informací.
Článek 7
Postupné ukončení
Postupné ukončení odezvy podle tohoto rozhodnutí se řídí stejným postupem, který je stanoven v čl. 4 odst. 2. Jakmile je členský stát uplatňující doložku solidarity toho názoru, že její uplatňování již není zapotřebí, tuto skutečnost oznámí.
Článek 8
Vyhodnocení hrozeb na úrovni Unie
1. Pro účely pravidelného vyhodnocování hrozeb, kterým Unie čelí, může Evropská rada v případě potřeby požádat Komisi, vysokého představitele a příslušné agentury Unie o vypracování zpráv týkajících se konkrétních hrozeb.
2. Nestanoví-li Evropská rada jinak, musí tyto zprávy vycházet pouze z dostupných hodnocení hrozeb vypracovaných příslušnými orgány, subjekty a agenturami Unie v rámci stávajících opatření a z informací, které dobrovolně poskytují členské státy, přičemž je třeba zabránit zdvojování činností. V případě potřeby se k vypracování těchto zpráv připojí protiteroristický koordinátor EU. V souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU není žádný členský stát povinen poskytovat údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti.
Článek 9
Přezkum
1. Opatření podle tohoto rozhodnutí jsou pravidelně přezkoumávána na základě zjištěných potřeb a v každém případě do 12 měsíců od ukončení jejich uplatňování, a to s cílem zajistit určení a řešení příslušných poznatků. Tento přezkum provádí Rada na základě společné zprávy vypracované Komisí a vysokým představitelem.
2. V případě potřeby lze provést revizi tohoto rozhodnutí. V těchto případech a v souladu s čl. 222 odst. 3 Smlouvy o fungování EU je Radě nápomocen Politický a bezpečnostní výbor a Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti.
3. Rada může případně upravit opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize, zejména s cílem řešit problémy zjištěné Radou v rámci přezkumu nebo v návaznosti na revizi tohoto rozhodnutí.
Článek 10
Finanční dopady
Veškeré finanční prostředky nezbytné k provádění tohoto rozhodnutí se uvolňují v rámci dohodnutých ročních omezení pro výdaje a v mezích stávajících nástrojů Unie a při dodržení stropů podle víceletého finančního rámce pro jednotlivé roky.
Článek 11
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
( 1 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
( 2 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
( 3 ) Ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 1).
( 5 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, ze dne 22.6.2002, s. 3)