(EU) č. 1408/2013Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství
Publikováno: | Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 9-17 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 18. prosince 2013 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 1. ledna 2014 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2014 |
Platnost předpisu: | Ne | Pozbývá platnosti: | 31. prosince 2020 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 (Úř. věst. L 352 24.12.2013, s. 9) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 51I |
1 |
22.2.2019 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1408/2013
ze dne 18. prosince 2013
o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství
Článek 1
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytovanou podnikům působícím v prvovýrobě zemědělských produktů s výjimkou:
a) podpory, jejíž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů uvedených na trh;
b) podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo členských států, tj. podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, se zavedením a provozem distribuční sítě nebo s jinými běžnými výdaji v souvislosti s vývozní činností;
c) podpory podmiňující použití domácího zboží na úkor dováženého zboží.
2. Jestliže podnik působí v prvovýrobě zemědělských produktů a jestliže působí i v jednom nebo více odvětví nebo vykonává jiné činnosti, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 1407/2013, vztahuje se uvedené nařízení na podporu poskytovanou na tato další odvětví či činnosti za předpokladu, že dotyčný členský stát vhodným způsobem, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou podle uvedeného nařízení.
3. Jestliže podnik působí v prvovýrobě zemědělských produktů i v odvětví rybolovu a akvakultury, na podporu poskytovanou na odvětví rybolovu a akvakultury se vztahují ustanovení nařízení (ES) č. 875/2007 za předpokladu, že dotyčný členský stát vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby prvovýroba zemědělských produktů nevyužívala podporu de minimis poskytovanou podle uvedeného nařízení.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se „zemědělskými produkty“ rozumí produkty uvedené v příloze I Smlouvy s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ( 1 ).
2. „Jeden podnik“ pro účely tohoto nařízení zahrnuje veškeré subjekty, které mezi sebou mají alespoň jeden z následujících vztahů:
a) jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu;
b) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu;
c) jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské smlouvě nebo ve stanovách tohoto subjektu;
d) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném subjektu.
Subjekty, které mají jakýkoli vztah uvedený v prvním pododstavci písm. a) až d) prostřednictvím jednoho nebo více subjektů, jsou také považovány za jeden podnik.
3. Pro účely tohoto nařízení se „odvětvím produktů“ rozumí odvětví uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) až w) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ( 2 ).
4. Pro účely tohoto nařízení se „limitem pro odvětví“ rozumí maximální kumulativní výše podpory, která se použije na opatření podpory, jež jsou prospěšná pouze pro jedno odvětví produktů, což odpovídá 50 % maximální částky podpory de minimis poskytnuté v jednotlivých členských státech podle přílohy II.
Článek 3
Podpora de minimis
1. Má se za to, že opatření podpory nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a proto jsou vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto nařízení.
2. Celková výše podpory de minimis, kterou členský stát poskytne jednomu podniku, nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit 20 000 EUR.
3. Kumulovaná výše podpory de minimis poskytnuté členským státem podnikům činným v prvovýrobě zemědělských produktů za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nesmí přesáhnout limit pro členský stát stanovený v příloze I.
3a. Odchylně od odstavců 2 a 3 může členský stát rozhodnout, že celková výše podpory de minimis poskytnuté jednomu podniku nesmí za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období přesáhnout částku 25 000 EUR a celková kumulativní výše podpory de minimis poskytnuté za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období nesmí překročit limit pro členský stát stanovený v příloze II za těchto podmínek:
a) u opatření podpory, která jsou prospěšná pouze pro jedno odvětví produktů, nesmí celková kumulativní částka poskytnutá za libovolná tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období překročit limit pro odvětví vymezený v čl. 2 odst. 4;
b) členský stát musí mít zaveden národní centrální registr v souladu s čl. 6 odst. 2.
4. Podpora de minimis se považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy podnik získá podle platného vnitrostátního právního režimu na podporu právní nárok, a to bez ohledu na to, kdy byla podpora de minimis danému podniku vyplacena.
5. Stropy pro podporu de minimis, jakož i limity pro členský stát a odvětví stanovené v odstavcích 2, 3 a 3a se uplatní nezávisle na formě podpory de minimis a jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Unie. Doba tří po sobě jdoucích jednoletých účetních období bude stanovena podle účetního období používaného podnikem v příslušném členském státě.
6. Pro účely stropů podpory de minimis, jakož i limitů pro členský stát a odvětví uvedených v odstavcích 2, 3 a 3a se podpora vyjadřuje jako grant v hotovosti. U všech použitých částek se jedná o hrubé částky, tj. před srážkou daně nebo jiného poplatku. Je-li podpora poskytnuta jinou formou než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.
Podpora splatná v několika splátkách se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontace, je diskontní sazba platná v době, kdy byla podpora poskytnuta.
7. Jestliže by udělení nové podpory de minimis vedlo k překročení stropů podpory de minimis, limitů pro členský stát nebo odvětví uvedených v odstavcích 2, 3 a 3a, toto nařízení se na tuto novou podporu nevztahuje.
8. V případě spojení či nabytí je třeba přihlédnout k veškerým podporám de minimis dříve poskytnutým fúzujícím podnikům, aby se zjistilo, zda jakákoli nová podpora de minimis poskytnutá nově vzniklému či nabývajícímu podniku nepřekročila příslušné stropy pro podporu de minimis, příslušný limit pro členský stát nebo limit pro odvětví. Oprávněnost podpory de minimis poskytnuté před spojením nebo nabytím zůstává i nadále zachována.
9. V případě rozdělení jednoho podniku na dva či více samostatných podniků se podpora de minimis poskytnutá před rozdělením přidělí podniku, který byl jejím příjemcem, což je v zásadě podnik, který převzal činnosti, na něž byla podpora de minimis použita. Pokud by takové přidělení nebylo možné, přidělí se podpora de minimis poměrným způsobem na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu nových podniků k datu účinku rozdělení.
Článek 4
Výpočet hrubého grantového ekvivalentu
1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočítat hrubý grantový ekvivalent bez nutnosti provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“).
2. Podpora poskytnutá formou grantů a subvencí úrokových sazeb se považuje za transparentní podporu de minimis.
3. Podpora poskytnutá formou půjček se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud:
a) proti příjemci není vedeno kolektivní insolvenční řízení ani nesplňuje kritéria podle vnitrostátního práva pro to, aby bylo proti němu na žádost jeho dlužníků zahájeno insolvenční řízení. V případě velkých podniků by příjemce měl být v situaci srovnatelné s úvěrovým ratingem alespoň B-; a
b) u opatření, na která se vztahuje čl. 3 odst. 2, je půjčka zajištěna kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % půjčky a půjčka činí buď 100 000 EUR na dobu pěti let, nebo 50 000 EUR na dobu deseti let, nebo u opatření, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 3a, buď 125 000 EUR na dobu pěti let, nebo 62 500 EUR na dobu deseti let; pokud je půjčka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti, resp. deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako odpovídající poměrná část stropů podpory de minimis stanovených v čl. 3 odst. 2 nebo odst. 3a; nebo
c) hrubý grantový ekvivalent se vypočítá na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory.
4. Podpora sestávající z kapitálových injekcí se považuje za transparentní podporu de minimis pouze tehdy, pokud celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne příslušný strop podpory de minimis.
5. Podpora sestávající z opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice se považuje za transparentní podporu de minimis pouze tehdy, pokud kapitál poskytnutý jednomu podniku nepřesáhne příslušný strop podpory de minimis.
6. Podpora poskytnutá formou záruk se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud:
a) proti příjemci není vedeno kolektivní insolvenční řízení ani nesplňuje kritéria podle vnitrostátního práva pro to, aby bylo proti němu na žádost jeho dlužníků zahájeno insolvenční řízení. V případě velkých podniků by příjemce měl být v situaci srovnatelné s úvěrovým ratingem alespoň B-; a
b) u opatření, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 2, záruka nepřesáhne 80 % příslušné půjčky a částka záruky činí buď 150 000 EUR a platnost této záruky je pět let, nebo 75 000 EUR a platnost této záruky je deset let, nebo v případě opatření, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 3a, částka záruky nepřesáhne 80 % příslušné půjčky a částka záruky činí buď 187 500 EUR a platnost této záruky je pět let, nebo 93 750 EUR a platnost této záruky je deset let; pokud je částka záruky nižší než tyto částky a/nebo je doba její platnosti kratší pěti, resp. deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této záruky jako odpovídající poměrná část stropů podpory de minimis stanovených v čl. 3 odst. 2 nebo odst. 3a; nebo
c) hrubý grantový ekvivalent byl vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise; nebo
d) ještě před svým použitím
i) byla metodika použitá k výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruky oznámena Komisi podle jiného nařízení Komise v oblasti státních podpor použitelného v dané době a přijata Komisí jakožto metodika, která je v souladu se sdělením o zárukách nebo s jakýmkoli následným sdělením, a
ii) uvedená metodika výslovně upravuje daný druh záruky a příslušné transakce v kontextu uplatňování tohoto nařízení.
7. Podpora sestávající z jiných nástrojů se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud daný nástroj stanoví limit zajišťující, že nedojde k překročení příslušného stropu.
Článek 5
Kumulace
1. Jestliže podnik působí v prvovýrobě zemědělských produktů a jestliže působí i v jednom nebo více odvětví nebo vykonává jiné činnosti, které spadají do působnosti nařízení (EU) č. 1407/2013, lze podpory de minimis poskytnuté na činnosti v odvětví zemědělské výroby podle tohoto nařízení kumulovat s podporou de minimis poskytnutou na další uvedená odvětví nebo činnosti, a to až do výše stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 1407/2013, za předpokladu, že dotyčný členský stát zajistí vhodnými prostředky, například oddělením činností nebo rozlišením nákladů, že prvovýroba zemědělských produktů nevyužívá podporu de minimis poskytnutou podle nařízení (EU) č. 1407/2013.
2. Jestliže podnik působí v prvovýrobě zemědělských produktů a zároveň v odvětví rybolovu a akvakultury, lze podpory de minimis poskytnuté na činnosti v odvětví zemědělské výroby podle tohoto nařízení kumulovat s podporou de minimis poskytnutou na činnosti v odvětví rybolovu a akvakultury podle nařízení (ES) č. 875/2007, a to až do výše stropu stanoveného v uvedeném nařízení, za předpokladu, že dotyčný členský stát zajistí vhodnými prostředky, například oddělením činností nebo rozlišením nákladů, že prvovýroba zemědělských produktů nevyužívá podporu de minimis poskytnutou podle nařízení (ES) č. 875/2007.
3. Podporu de minimis nelze kumulovat se státní podporou na tytéž způsobilé náklady nebo se státní podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace vedla k překročení nejvyšší příslušné intenzity podpory či výše podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise. Podporu de minimis, která není poskytnuta na zvláštní způsobilé náklady či není přičitatelná těmto nákladům, lze kumulovat s jinou státní podporou poskytnutou na základě nařízení o blokové výjimce nebo rozhodnutí Komise.
Článek 6
Sledování
1. Jestliže členský stát hodlá poskytnout některému podniku podporu de minimis podle tohoto nařízení, písemně jej informuje o navrhované výši podpory vyjádřené jako hrubý grantový ekvivalent a o charakteru de minimis této podpory a výslovně odkáže na toto nařízení citací jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. V případě, že se podpora de minimis v souladu s tímto nařízením poskytuje různým podnikům na základě určitého režimu a těmto podnikům jsou v rámci tohoto režimu poskytnuty různě vysoké jednotlivé podpory, může daný členský stát rozhodnout, že uvedenou povinnost splní informováním podniků o pevné částce odpovídající maximální výši podpory, která může být v daném režimu poskytnuta. V takovém případě se tato pevná částka použije při zjišťování, zda bylo dosaženo stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2 a zda nebyl překročen limit pro členský stát uvedený v čl. 3 odst. 3. Před udělením podpory si musí členský stát též vyžádat od daného podniku prohlášení v písemné či elektronické podobě o jakýchkoli dalších podporách de minimis, na které se vztahuje toto nařízení nebo jiná nařízení o podpoře de minimis a které tento podnik obdržel v předchozích dvou jednoletých účetních obdobích a v současném jednoletém účetním období.
2. Má-li členský stát k dispozici centrální registr podpory de minimis obsahující úplné informace o všech podporách de minimis, které poskytl kterýkoli orgán daného členského státu, odstavec 1 se nepoužije od okamžiku, kdy registr zahrne tři jednoletá účetní období.
Poskytuje-li členský stát podporu v souladu s čl. 3 odst. 3a, musí mít zaveden centrální registr podpory de minimis obsahující úplné informace o všech podporách de minimis, které v tomto členském státě poskytl kterýkoli orgán. Odstavec 1 se přestane používat od okamžiku, kdy registr obsáhne tři po sobě jdoucí jednoletá účetní období.
3. Členský stát poskytne novou podporu de minimis v souladu s tímto nařízením teprve po přezkoumání toho, zda nová podpora nezvýší celkovou výši podpory de minimis, kterou dotyčný podnik obdržel, nad příslušné stropy a nad limit pro členský stát a limit pro odvětví uvedené v čl. 3 odst. 2, 3 a 3a, a zda jsou splněny veškeré podmínky stanovené v tomto nařízení.
4. Členské státy zaznamenávají a shromažďují veškeré informace týkající se použití tohoto nařízení. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace nezbytné k doložení toho, že byly splněny podmínky tohoto nařízení. Záznamy o individuálních podporách de minimis se archivují po dobu deseti jednoletých účetních období ode dne jejich poskytnutí. Záznamy týkající se určitého režimu podpory de minimis se archivují po dobu deseti jednoletých účetních období ode dne, kdy byla v rámci tohoto režimu poskytnuta poslední jednotlivá podpora.
5. Na písemnou žádost poskytne dotyčný členský stát Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která může být v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k posouzení toho, zda byly splněny podmínky tohoto nařízení, zejména celková výše podpory de minimis, kterou podnik obdržel ve smyslu tohoto nařízení a jiných nařízení o podpoře de minimis.
Článek 7
Přechodná ustanovení
1. Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytnutou před jeho vstupem v platnost, pokud podpora splňuje podmínky stanovené tímto nařízením. Podpora, která tyto podmínky nesplňuje, bude posouzena Komisí v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.
2. Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 1. lednem 2005 a 30. červnem 2008, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 1860/2004, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
3. Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 1. lednem 2008 a 30. červnem 2014, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 1535/2007, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
4. Po uplynutí platnosti tohoto nařízení se na každou podporu de minimis, která splňuje podmínky tohoto nařízení, bude toto nařízení vztahovat po dobu dalších šesti měsíců.
Článek 8
Vstup v platnost a doba použitelnosti
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2014.
Použije se do dne 31. prosince 2027.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Maximální kumulativní výše podpory de minimis poskytnuté v jednotlivých členských státech podnikům působícím v prvovýrobě zemědělských produktů podle čl. 3 odst. 3
(v EUR) |
|
Členský stát |
Maximální výše podpory de minimis (1) |
Belgie |
106 269 708 |
Bulharsko |
53 020 042 |
Česko |
61 865 750 |
Dánsko |
141 464 625 |
Německo |
732 848 458 |
Estonsko |
11 375 375 |
Irsko |
98 460 375 |
Řecko |
134 272 042 |
Španělsko |
592 962 542 |
Francie |
932 709 458 |
Chorvatsko |
28 920 958 |
Itálie |
700 419 125 |
Kypr |
8 934 792 |
Lotyšsko |
16 853 708 |
Litva |
34 649 958 |
Lucembursko |
5 474 083 |
Maďarsko |
99 582 208 |
Malta |
1 603 917 |
Nizozemsko |
352 512 625 |
Rakousko |
89 745 208 |
Polsko |
295 932 125 |
Portugalsko |
87 570 583 |
Rumunsko |
215 447 583 |
Slovinsko |
15 523 667 |
Slovensko |
29 947 167 |
Finsko |
55 693 958 |
Švédsko |
79 184 750 |
Spojené království |
394 587 292 |
(1) Maximální výše podpory je vypočtena na základě zprůměrování tří nejvyšších hodnot roční zemědělské výroby každého členského státu v období 2012–2017. Metoda výpočtu zaručuje, že je se všemi členskými státy zacházeno stejně a že žádná z průměrných hodnot pro daný členský stát není nižší než maximální výše podpory dříve stanovené pro období 2014–2020. |
PŘÍLOHA II
Maximální kumulativní výše podpory de minimis poskytnuté v jednotlivých členských státech podnikům působícím v prvovýrobě zemědělských produktů podle čl. 3 odst. 3a
(v EUR) |
|
Členský stát |
Maximální výše podpory de minimis (1) |
Belgie |
127 523 650 |
Bulharsko |
63 624 050 |
Česko |
74 238 900 |
Dánsko |
169 757 550 |
Německo |
879 418 150 |
Estonsko |
13 650 450 |
Irsko |
118 152 450 |
Řecko |
161 126 450 |
Španělsko |
711 555 050 |
Francie |
1 119 251 350 |
Chorvatsko |
34 705 150 |
Itálie |
840 502 950 |
Kypr |
10 721 750 |
Lotyšsko |
20 224 450 |
Litva |
41 579 950 |
Lucembursko |
6 568 900 |
Maďarsko |
119 498 650 |
Malta |
1 924 700 |
Nizozemsko |
423 015 150 |
Rakousko |
107 694 250 |
Polsko |
355 118 550 |
Portugalsko |
105 084 700 |
Rumunsko |
258 537 100 |
Slovinsko |
18 628 400 |
Slovensko |
35 936 600 |
Finsko |
66 832 750 |
Švédsko |
95 021 700 |
Spojené království |
473 504 750 |
(1) Maximální výše podpory je vypočtena na základě zprůměrování tří nejvyšších hodnot roční zemědělské výroby každého členského státu v období 2012–2017. Metoda výpočtu zaručuje, že je se všemi členskými státy zacházeno stejně a že žádná z průměrných hodnot pro daný členský stát není nižší než maximální výše podpory dříve stanovené pro období 2014–2020. |
( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).