(EU) č. 1315/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1-128 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 11. prosince 2013 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 21. prosince 2013 Nabývá účinnosti: 21. prosince 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 6. března 2019

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1315/2013

ze dne 11. prosince 2013

o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 348 20.12.2013, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 473/2014 ze dne 17. ledna 2014,

  L 136

10

9.5.2014

 M2

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/758 ze dne 4. února 2016,

  L 126

3

14.5.2016

►M3

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/849 ze dne 7. prosince 2016,

  L 128I

1

19.5.2017

 M4

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/254 ze dne 9. listopadu 2018

  L 43

1

14.2.2019




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1315/2013

ze dne 11. prosince 2013

o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení stanoví hlavní směry pro rozvoj transevropské dopravní sítě sestávající z dvouvrstvé struktury, skládající se z globální sítě a hlavní sítě, přičemž hlavní síť je zřízena na základě globální sítě.

2.  Toto nařízení určuje projekty společného zájmu a stanoví požadavky, které je třeba při řízení infrastruktury transevropské dopravní sítě dodržovat.

3.  Toto nařízení stanoví priority rozvoje transevropské dopravní sítě.

4.  Toto nařízení stanoví opatření pro realizaci transevropské sítě. Realizace projektů společného zájmu závisí na jejich stupni vyzrálosti, souladu s unijními a vnitrostátními právními postupy a dostupnosti finančních prostředků, aniž by tím byly dotčeny finanční závazky členského státu nebo Unie.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na transevropskou dopravní síť, jak je uvedena na mapách v příloze I. Transevropská dopravní síť zahrnuje dopravní infrastrukturu a telematické aplikace i opatření, která podpoří účinné řízení a využívání této infrastruktury a umožní vytvoření a provoz udržitelných a účinných dopravních služeb.

2.  Infrastrukturu transevropské dopravní sítě tvoří infrastruktura pro železniční dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu, silniční dopravu, námořní dopravy, leteckou dopravu a multimodální dopravu, v souladu s příslušnými oddíly kapitoly II.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „projektem společného zájmu“ každý projekt prováděný v souladu s požadavky a ustanoveními tohoto nařízení;

b) „sousední zemí“ země, na niž se vztahuje evropská politika sousedství, včetně strategického partnerství, či politika rozšíření nebo která patří do Evropského hospodářského prostoru nebo Evropského sdružení volného obchodu;

c) „třetí zemí“ každá sousední země nebo každá další země, se kterou Unie popřípadě spolupracuje za účelem dosažení cílů tohoto nařízení;

d) „evropskou přidanou hodnotou“ hodnota projektu, který má kromě potenciální hodnoty pro samotný členský stát za následek výrazné zlepšení dopravních spojení nebo dopravních toků mezi členskými státy, což lze prokázat odkazem na zlepšení účinnosti, udržitelnosti, konkurenceschopnosti nebo soudržnosti v souladu s cíli stanovenými v článku 4;

e) „provozovatelem infrastruktury“ subjekt nebo podnik odpovědný zejména za zřizování nebo údržbu dopravní infrastruktury. To může rovněž zahrnovat správu kontrolních a bezpečnostních systémů infrastruktury;

f) „telematickými aplikacemi“ systémy, které využívají informační, komunikační, navigační a lokalizační technologie k účinnému řízení infrastruktury, mobility a provozu v transevropské dopravní síti a k poskytování služeb s přidanou hodnotou občanům a provozovatelům, včetně systémů bezpečného, chráněného, kapacitně účinného a ekologicky šetrného využití sítě. Mohou zahrnovat i palubní systémy za předpokladu, že tvoří nedílnou součást odpovídajících složek infrastruktury. Patří mezi ně systémy, technologie a služby uvedené pod písmeny g) až l);

g) „inteligentním dopravním systémem (ITS)“ systém ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ( 1 );

h) „systémem uspořádání letového provozu“ systém ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ( 2 ) a v evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu podle nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ( 3 );

i) „kontrolními a informačními systémy pro provoz plavidel (VTMIS)“ systémy zavedené za účelem sledování a řízení provozu a námořní dopravy, které využívají informací ze systémů automatické identifikace lodí (AIS), systémů identifikace a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT) a pobřežních radarových systémů a radiokomunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ( 4 ), přičemž zahrnují začlenění vnitrostátního systému pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet);

j) „říčními informačními službami (RIS)“ informační a komunikační technologie na vnitrozemských vodních cestách ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ( 5 );

k) „službami e-Maritime“ služby v odvětví námořní dopravy, které využívají moderní a interoperabilní informační technologie ke zjednodušení administrativních postupů a k usnadnění odbavení nákladu na moři a v přístavních oblastech, včetně služeb jednotného portálu, jako je integrovaný jednotný námořní portál stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ( 6 ), přístavních systémů a příslušných celních informačních systémů;

l) „evropským systémem řízení železničního provozu (ERTMS)“ systém definovaný v rozhodnutí Komise 2006/679/ES ( 7 ) a v rozhodnutí Komise 2006/860/ES ( 8 );

m) „přeshraničním úsekem“ úsek zajišťující kontinuitu projektu společného zájmu mezi nejbližšími městskými uzly na obou stranách hranice dvou členských států nebo mezi členským státem a sousední zemí;

n) „multimodální dopravou“ přeprava cestujících nebo nákladu nebo obojího s využitím dvou nebo více druhů dopravy;

o) „interoperabilitou“ schopnost infrastruktury v rámci některého druhu dopravy, včetně všech regulačních, technických a provozních podmínek, umožnit bezpečné a nerušené dopravní toky dosahující stanovených úrovní výkonnosti pro danou infrastrukturu nebo druh dopravy;

p) „městským uzlem“ městská oblast, ve které se dopravní infrastruktura transevropské dopravní sítě, jako jsou přístavy včetně terminálů osobní dopravy, letiště, železniční stanice, logistická centra a nákladní terminály umístěné v městské oblasti a jejím okolí, napojuje na jiné části této infrastruktury a na infrastrukturu regionální a místní dopravy;

q) „úzkým místem“ fyzická, technická nebo funkční překážka, jejímž důsledkem je narušení systému, které nepříznivě ovlivňuje plynulost dálkových nebo přeshraničních toků, a již lze překonat vytvořením nové infrastruktury nebo zásadní modernizací infrastruktury stávající, což by mohlo vést ke značným zlepšením, která vyřeší omezení spojená s úzkým místem;

r) „logistickým centrem“ oblast, která je přímo spojena s dopravní infrastrukturou transevropské dopravní sítě zahrnuje nejméně jeden nákladní terminál a umožňuje provádět logistické činnosti;

s) „nákladním terminálem“ struktura vybavená pro překládku mezi nejméně dvěma druhy dopravy nebo mezi dvěma různými železničními systémy a pro dočasné uskladnění zboží, jako jsou přístavy, vnitrozemské přístavy, letiště a kombinované terminály železniční a silniční dopravy;

t) „sociálně-ekonomickou analýzou nákladů a přínosů“ kvantifikované ex-ante hodnocení přínosu projektu založené na uznané metodice, které zohledňuje všechny náležité přínosy a náklady z hlediska společnosti, hospodářství, klimatu a životního prostředí. Analýza nákladů a přínosů týkající se klimatu a životního prostředí vychází z posouzení vlivů na životní prostředí provedeného podle směrnice 2011/92/EU;

u) „izolovanou sítí“ železniční síť členského státu nebo její část s rozchodem kolejí odlišným od evropského standardního jmenovitého rozchodu kolejí (1 435 mm), pro niž nelze z hlediska hospodářských nákladů a přínosů vzhledem ke specifickým rysům dané sítě vyplývajícím z jejího zeměpisného oddělení nebo okrajového umístění odůvodnit některé zásadní investice do infrastruktury;

v) „regionem NUTS“ region ve smyslu klasifikace územních statistických jednotek;

w) „alternativními čistými pohonnými hmotami“ pohonné hmoty, jako jsou chemicky uskladněná elektrická energie, vodík, biopaliva (kapaliny), syntetické pohonné hmoty, metan (zemní plyn – stlačený nebo zkapalnělý – a biometan) a zkapalněný ropný plyn, které v dodávkách energie pro dopravu alespoň částečně nahrazují zdroje fosilní ropy, přispívají k dekarbonizaci dopravy a zlepšují vliv odvětví dopravy na životní prostředí.

Článek 4

Cíle transevropské dopravní sítě

Transevropská dopravní síť posiluje sociální, hospodářskou a územní soudržnost Unie a přispívá k vytvoření účinného a udržitelného jednotného evropského dopravního prostoru, který zvyšuje přínosy pro své uživatele a napomáhá růstu podporujícímu začlenění. Vykazuje evropskou přidanou hodnotu tím, že přispívá k plnění cílů stanovených v těchto čtyřech kategoriích:

a) soudržnost prostřednictvím:

i) dostupnosti a propojenosti všech regionů Unie, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, ostrovních, okrajových a horských regionů i řídce osídlených oblastí;

ii) snižování rozdílů v kvalitě infrastruktury mezi členskými státy;

iii) propojení mezi dopravní infrastrukturou pro dálkovou dopravu na jedné straně a regionální a místní dopravou na straně druhé, a to v osobní i nákladní dopravě;

iv) dopravní infrastruktury, která odráží specifické situace v různých částech Unie a zajišťuje vyvážené pokrytí všech evropských regionů;

b) účinnost prostřednictvím:

i) odstranění míst s nedostatečnou propustností a doplnění chybějících spojení v dopravních infrastrukturách i ve spojovacích bodech mezi nimi v rámci členských států a mezi nimi;

ii) vzájemného propojení a interoperability vnitrostátních dopravních sítí;

iii) optimální integrace a propojení všech druhů dopravy;

iv) podpory hospodářsky účinné a vysoce kvalitní dopravy, která přispěje k dalšímu hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti;

v) účinného využívání nové a stávající infrastruktury;

vi) nákladově efektivní uplatnění inovačních technologických a provozních koncepcí;

c) udržitelnost prostřednictvím:

i) rozvoje všech druhů dopravy způsobem, který je slučitelný se zajištěním dlouhodobě udržitelné a hospodářsky efektivní dopravy;

ii) přispění k dosažení cílů čisté dopravy s nízkými emisemi skleníkových plynů a uhlíku, bezpečnosti zásobování pohonnými hmotami, snížení externích nákladů a ochrany životního prostředí;

iii) podpory dopravy s nízkými emisemi uhlíku s cílem výrazně snížit do roku 2050 emise CO2 v souladu s příslušnými cíli Unie v oblasti snižování emisí CO2;

d) zvýšení přínosů pro její uživatele prostřednictvím:

i) naplnění potřeb jejích uživatelů v oblasti mobility a dopravy v rámci Unie a ve vztazích se třetími zeměmi;

ii) zajištění standardů bezpečnosti, ochrany a vysoké kvality pro osobní i nákladní dopravu;

iii) podpory mobility, a to i v případě přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, a zajištění dostupnosti pohotovostních a záchranných služeb;

iv) stanovení požadavků na infrastrukturu, zejména v oblasti interoperability, bezpečnosti a ochrany, které zajistí kvalitu, efektivitu a udržitelnost dopravních služeb;

v) dostupnosti pro starší osoby, osoby se sníženou pohyblivostí a pro zdravotně postižené cestující.

Článek 5

Síť účinně využívající zdroje

1.  Plánování, rozvoj a provozování transevropské dopravní sítě probíhají způsobem účinně využívajícím zdroje, a to:

a) rozvojem, zlepšováním a udržováním stávající dopravní infrastruktury;

b) optimalizací integrace a propojení infrastruktury;

c) zavedením nových technologií a telematických aplikací, je-li toto zavedení hospodářsky odůvodněné;

d) zohledňováním možných součinností s jinými sítěmi, zejména s transevropskými energetickými nebo telekomunikačními sítěmi;

e) posouzením strategického dopadu na životní prostředí, spolu s vytvářením vhodných plánů a programů, a posouzením dopadů na zmírňování dopadů změny klimatu;

f) případně pomocí opatření v oblasti plánování a rozšiřování kapacity infrastruktury;

g) přiměřeným zohledněním zranitelnosti dopravní infrastruktury s ohledem na měnící se klima a na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, s cílem tyto problémy řešit;

2.  Při plánování a rozvoji transevropské dopravní sítě členské státy zohlední konkrétní podmínky v různých částech Unie, jako jsou zejména aspekty cestovního ruchu a topografické rysy dotčených regionů. Mohou upravit podrobné vytyčení tras úseků v rámci omezení uvedených v čl. 49 odst. 4 písm. c), přičemž zajistí soulad s v něm stanovenými požadavky.

Článek 6

Dvouvrstvá struktura transevropské dopravní sítě

1.  Postupného rozvoje transevropské dopravní sítě se dosahuje zejména realizací dvouvrstvé struktury této sítě, která zahrnuje globální síť a hlavní síť, a to na základě koherentního a transparentního metodického přístupu.

2.  Globální síť je tvořena veškerou stávající a plánovanou dopravní infrastrukturou transevropské dopravní sítě, jakož i opatřeními na podporu efektivního a sociálně a environmentálně udržitelného využití takové infrastruktury. Je určena a rozvíjena v souladu s kapitolou II.

3.  Hlavní síť je tvořena těmi částmi globální sítě, které mají největší strategický význam pro dosažení cílů rozvoje transevropské dopravní sítě. Je vytyčena a rozvíjena v souladu s ustanoveními kapitoly III.

Článek 7

Projekty společného zájmu

1.  Projekty společného zájmu přispívají k rozvoji transevropské dopravní sítě budováním nové dopravní infrastruktury, rekonstrukcí a modernizací stávající dopravní infrastruktury a opatřeními na podporu využívání sítě způsobem účinně využívajícím zdroje sítě.

2.  Projekt společného zájmu musí:

a) přispívat k dosažení cílů spadajících alespoň do dvou ze čtyř kategorií stanovených v článku 4;

b) splňovat ustanovení kapitoly II, a týká-li se hlavní sítě, splňuje navíc ustanovení kapitoly III;

c) být ekonomicky životaschopný na základě sociálně-ekonomické analýzy nákladů a přínosů;

d) vykazovat evropskou přidanou hodnotu.

3.  Projekt společného zájmu může zahrnovat celý svůj cyklus, včetně studií proveditelnosti a postupu udělování povolení, provádění a hodnocení.

4.  Členské státy přijímají veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby projekty byly realizovány v souladu s příslušným právem Unie a vnitrostátním právem, zejména s právními akty Unie v oblasti životního prostředí, ochrany klimatu, bezpečnosti, ochrany, hospodářské soutěže, státní podpory, zadávání veřejných zakázek, veřejného zdraví a dostupnosti.

5.  Projekty společného zájmu jsou způsobilé k získání finanční podpory Unie v rámci nástrojů, které jsou k dispozici pro transevropskou dopravní síť.

Článek 8

Spolupráce se třetími zeměmi

1.  Unie může podporovat, a to i finančně, projekty společného zájmu s cílem propojit transevropskou dopravní síť se sítěmi infrastruktury sousedních zemí, pokud tyto projekty:

a) propojují hlavní síť na hraničních přechodech a týkají se infrastruktury nezbytné k zajištění plynulého dopravního toku, hraničních kontrol, ostrahy hranic a dalších postupů hraničních kontrol;

b) zajišťují propojení mezi hlavní sítí a dopravními sítěmi třetích zemí za účelem zvýšení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti;

c) doplňují dopravní infrastrukturu ve třetích zemích, která slouží jako spojení mezi částmi hlavní sítě Unie;

d) zavádějí v těchto zemích systémy řízení provozu;

e) podporují námořní dopravu a mořské dálnice, s vyloučením finanční podpory pro přístavy ve třetích zemích;

f) usnadňují vnitrozemskou vodní dopravu se třetími zeměmi.

Takové projekty zvýší kapacitu nebo užitečnost transevropské dopravní sítě v jednom či více členských státech.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, může Unie spolupracovat se třetími zeměmi na podpoře dalších projektů, aniž by poskytovala finanční podporu, pokud je účelem těchto projektů:

a) podporovat interoperabilitu mezi transevropskou dopravní sítí a sítěmi třetích zemí;

b) podporovat rozšíření politiky transevropské dopravní sítě do třetích zemí;

c) usnadňovat leteckou dopravu se třetími zeměmi s cílem podpořit účinný a udržitelný hospodářský růst a konkurenceschopnost, včetně rozšíření jednotného evropského nebe a lepší spolupráce v oblasti uspořádání letového provozu;

d) usnadňovat námořní dopravu a podporovat mořské dálnice se třetími zeměmi.

3.  Projekty podle odst. 2 písm. a) a d) musí splňovat příslušná ustanovení kapitoly II.

4.  Příloha III obsahuje orientační mapy transevropské dopravní sítě rozšířené do konkrétních sousedních zemí.

5.  Za účelem podpory projektů společného zájmu může Unie se sousedními zeměmi využívat stávající nebo vytvořit a využívat nové koordinační a finanční nástroje, jakými jsou investiční facilita sousedství (NIF) nebo nástroj předvstupní pomoci (NPP).

6.  Na tento článek se vztahují příslušné postupy pro mezinárodní dohody, uvedené v článku 218 Smlouvy o fungování EU.



KAPITOLA II

GLOBÁLNÍ SÍŤ

Článek 9

Obecná ustanovení

1.  Globální síť:

a) je sítí vyznačenou v mapách a seznamech obsažených v příloze I a v příloze II části 2;

b) je blíže specifikována popisem složek infrastruktury;

c) splňuje požadavky na dopravní infrastrukturu stanovené v této kapitole;

d) tvoří základ pro určení projektů společného zájmu;

e) zohledňuje fyzická omezení a topografické zvláštnosti dopravních infrastruktur členských států, jak jsou stanoveny v technických specifikacích pro interoperabilitu (TSI).

2.  Členské státy vynaloží veškeré úsilí s cílem dokončit globální síť a splnit příslušná ustanovení této kapitoly do 31. prosince 2050.

Článek 10

Obecné priority

1.  Při rozvoji globální sítě mají obecnou prioritu opatření nezbytná pro:

a) zajištění vyšší dostupnosti a propojení pro všechny regiony Unie při zohlednění specifického případu ostrovů, izolovaných sítí a řídce osídlených, odlehlých a nejvzdálenějších regionů

b) zajištění optimální integrace různých druhů dopravy a jejich interoperability;

c) doplnění chybějících spojení a odstranění míst s nedostatečnou propustností, zejména v přeshraničních úsecích;

d) podporu účinného a udržitelného využívání infrastruktury a případně zvýšení kapacity;

e) zlepšování nebo zachování kvality infrastruktury z hlediska bezpečnosti, ochrany, účinnosti, odolnosti vůči změně klimatu a případně vůči katastrofám, vlivu na životní prostředí, sociálních podmínek, dostupnosti pro všechny uživatele, včetně starších osob, osob s omezenou pohyblivostí a zdravotně postižených cestujících, a kvality služeb a plynulosti dopravních toků;

f) realizaci a zavádění telematických aplikací a podporu inovativního technologického rozvoje.

2.  Aby bylo možné doplnit opatření stanovená v odstavci 1, je třeba věnovat zvláštní pozornost opatřením, která jsou nezbytná pro:

a) zajištění bezpečnosti zásobování pohonnými hmotami pomocí vyšší energetické účinnosti a podporou využívání alternativních zdrojů energie, zejména zdrojů energie a pohonných systémů s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku;

b) zmírnění vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy;

c) odstranění správních a technických překážek, zejména těch, které brání interoperabilitě transevropské dopravní sítě a hospodářské soutěži.



ODDÍL 1

Železniční dopravní infrastruktura

Článek 11

Složky infrastruktury

1.  Železniční dopravní infrastruktura zahrnuje zejména:

a) vysokorychlostní a konvenční železniční tratě včetně:

i) manipulačních kolejí a vleček;

ii) tunelů;

iii) mostů;

b) nákladní terminály a logistická centra pro překládku zboží v železniční dopravě a mezi železniční dopravou a jinými druhy dopravy;

c) stanice u tratí vyznačených v příloze I pro přestup cestujících v železniční dopravě a mezi železniční dopravou a jinými druhy dopravy;

d) napojení na ostatní druhy dopravy ve stanicích, nákladních terminálech a logistických centrech v rámci transevropské dopravní sítě;

e) související zařízení;

f) telematické aplikace.

2.  Železniční tratě mají jednu z následujících podob:

a) železniční tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu, a to:

i) zvlášť postavené vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlost 250 km/h nebo vyšší;

ii) zvlášť modernizované konvenční tratě vybavené pro rychlosti přibližně 200 km/h;

iii) tratě zvláště modernizované pro vysoké rychlosti se zvláštními vlastnostmi danými topografickými, terénními nebo urbanistickými omezeními, jimž musí být rychlost v každém jednotlivém případě přizpůsobena. Tato kategorie mimo jiné zahrnuje spojovací tratě mezi vysokorychlostní a konvenční sítí, tratě vedoucí stanicemi, přístupy do terminálů, depa atd., kde „vysokorychlostní“ kolejová vozidla projíždějí konvenční rychlostí.

b) tratě pro konvenční železniční dopravu.

3.  Technické zařízení související se železničními tratěmi může zahrnovat napěťové systémy, zařízení pro nástup a výstup cestujících a nakládku a vykládku nákladu ve stanicích, logistických centrech a nákladních terminálech. Může zahrnovat veškeré zařízení, například zařízení pro automatickou změnu rozchodu kolejí, nezbytné pro zajištění bezpečného, chráněného a efektivního provozu vozidel, včetně snížení jejich dopadu na životní prostředí a zlepšení interoperability.

Článek 12

Požadavky na dopravní infrastrukturu

1.  Nákladní terminály jsou propojeny se silniční infrastrukturou, popřípadě s infrastrukturou vnitrozemských vodních cest globální sítě.

2.  Členské státy zajistí, aby železniční infrastruktura:

a) s výjimkou izolovaných sítí byla vybavena systémem ERTMS;

b) splňovala požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ( 9 ) a jejích prováděcích opatření, s cílem dosáhnout interoperability globální sítě;

c) splňovala požadavky TSI přijatých podle článku 6 směrnice 2008/57/ES, kromě případů, kdy to povoluje příslušná TSI nebo v souladu s postupem stanoveným v článku 9 směrnice 2008/57/ES;

d) s výjimkou izolovaných sítí, byla plně elektrizovaná v případě tratí a v rozsahu nezbytném pro provoz elektrických vlaků též v případě manipulačních kolejí a vleček;

e) splňovala požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU, pokud jde o přístup k nákladním terminálům ( 10 ).

3.  Komise na žádost členského státu a v řádně odůvodněných případech udělí výjimku pro požadavky, které překračují požadavky směrnice 2008/57/ES ohledně ERTMS a elektrizace.

Článek 13

Priority pro rozvoj železniční infrastruktury

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s železniční infrastrukturou a vedle obecných priorit stanovených v článku 10 se upřednostní tyto činnosti:

a) zavádění systému ERTMS;

b) přechod na jmenovitý rozchod kolejí 1 435 mm;

c) zmírňování dopadu hluku a vibrací způsobených železniční dopravou, zejména opatřeními pro kolejová vozidla a infrastrukturu, včetně protihlukových bariér;

d) splnění požadavků na infrastrukturu a posílení interoperability;

e) zvýšení bezpečnosti úrovňových křížení;

f) případné propojení železniční dopravní infrastruktury s infrastrukturou vnitrozemských přístavů.



ODDÍL 2

Dopravní infrastruktura vnitrozemských vodních cest

Článek 14

Složky infrastruktury

1.  Infrastruktura vnitrozemských vodních cest zahrnuje zejména:

a) řeky;

b) kanály;

c) jezera;

d) související infrastrukturu jako plavební komory, zdvihací zařízení, mosty, nádrže a související protipovodňová opatření, která mohou mít pozitivní dopad na plavbu po vnitrozemských vodních cestách;

e) vnitrozemské přístavy, včetně infrastruktury nutné pro dopravní činnosti uvnitř přístavní oblasti;

f) související zařízení;

g) telematické aplikace včetně RIS;

h) propojení vnitrozemských přístavů s ostatními druhy dopravy v rámci transevropské dopravní sítě.

2.  K tomu, aby se vnitrozemské přístavy mohly stát součástí globální sítě, musí mít roční objem překládky zboží vyšší než 500 000 tun. Celkový roční objem překládky zboží se zakládá na posledním dostupném tříletém průměru, který zveřejnil Eurostat.

3.  Zařízení související s vnitrozemskými vodními cestami může zahrnovat zařízení pro nakládku a vykládku nákladu ve vnitrozemských přístavech. Související zařízení může zahrnovat zejména pohonné a provozní systémy, které snižují znečištění, například znečištění vody a ovzduší, spotřebu energie a uhlíkovou náročnost. Může také zahrnovat zařízení pro příjem odpadu, zařízení pro dodávky elektřiny z břehu a zařízení pro shromažďování použitého oleje a také zařízení pro rozbíjení ledu, hydrologické služby a bagrovací práce v přístavu a v naplouvacích přístupech s cílem zajistit celoroční splavnost.

Článek 15

Požadavky na dopravní infrastrukturu

1.  Členské státy zajistí, aby vnitrozemské přístavy byly propojeny se silniční nebo železniční infrastrukturou.

2.  Vnitrozemské přístavy nabízejí alespoň jeden nákladní terminál přístupný všem provozovatelům na nediskriminačním základě a uplatňují transparentní poplatky.

3.  Členské státy zajistí, aby:

a) řeky, kanály a jezera splňovaly minimální požadavky na vodní cesty třídy IV stanovené v nové klasifikaci vnitrozemských vodních cest zavedených Evropskou konferencí ministrů dopravy (ECMT) a zajišťovaly stálou podjezdnou výšku mostů, aniž jsou dotčeny články 35 a 36 tohoto nařízení.

Komise na žádost členského státu a v řádně odůvodněných případech udělí výjimku z minimálních požadavků na ponor (méně než 2,50 m) a na minimální podjezdnou výšku mostů (méně než 5,25 m);

b) řeky, kanály a jezera byly udržovány tak, aby byl zachován jejich dobrý stav z hlediska plavby, a současně bylo dodržováno platné právo v oblasti životního prostředí;

c) řeky, kanály a jezera byly vybaveny RIS.

Článek 16

Priority pro rozvoj infrastruktury vnitrozemských vodních cest

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s infrastrukturou vnitrozemských vodních cest a vedle obecných priorit stanovených v článku 10 se upřednostní tyto činnosti:

a) u stávajících vnitrozemských vodních cest: provádění opatření nezbytných pro dosažení norem pro třídu IV vnitrozemských vodních cest;

b) v případě potřeby dosažení vyšších norem pro modernizaci stávajících vodních cest a pro vytvoření nových vodních cest v souladu s technickými aspekty infrastruktury podle ECMT s cílem splnit požadavky trhu;

c) zavedení telematických aplikací včetně RIS;

d) propojení infrastruktury vnitrozemského přístavu s železniční nákladní a silniční dopravní infrastrukturou;

e) věnování zvláštní pozornosti volně tekoucím řekám, které jsou téměř v přirozenému stavu, a mohou tak podléhat zvláštním opatřením;

f) podpora udržitelné vnitrozemské vodní dopravy;

g) modernizace a rozšíření kapacity infrastruktury nutné pro dopravní činnosti uvnitř přístavní oblasti.



ODDÍL 3

Silniční dopravní infrastruktura

Článek 17

Složky infrastruktury

1.  Silniční dopravní infrastruktura zahrnuje zejména:

a) silnice vysoké kvality, včetně

i) mostů;

ii) tunelů;

iii) nájezdů a výjezdů;

iv) křižovatek;

v) mimoúrovňových křižovatek;

vi) zpevněných krajnic;

b) parkovací plochy a odpočívadla;

c) související zařízení;

d) telematické aplikace včetně ITS;

e) nákladní terminály a logistická centra;

f) propojení nákladních terminálů a logistických center s ostatními druhy dopravy v rámci transevropské dopravní sítě;

g) autobusová nádraží.

2.  Silnice vysoké kvality uvedené v odst. 1 písm. a) jsou silnice, které plní důležitou úlohu v dálkové nákladní a osobní dopravě, integrují hlavní městská a hospodářská centra, poskytují propojení s jinými druhy dopravy a spojují horské, vzdálené, špatně přístupné a okrajové regiony NUTS 2 s centrálními regiony Unie. Tyto silnice jsou patřičně udržovány, aby umožňovaly bezpečný a chráněný provoz.

3.  Silnice vysoké kvality jsou speciálně projektovány a vybudovány pro provoz motorových vozidel a jsou to dálnice, rychlostní silnice nebo standardní strategicky významné silnice.

a) Dálnice je speciálně projektovaná silnice vybudovaná pro provoz motorových vozidel, která neslouží k obsluze přilehlých pozemků a která:

i) je s výjimkou jednotlivých míst nebo dočasného omezení vybavena samostatnými jízdními pásy pro provoz v každém směru oddělenými od sebe dělícím pásem, který není určen k provozu, nebo výjimečně jiným způsobem;

ii) se úrovňově nekříží s žádnou pozemní komunikací, železnicí ani tramvajovou tratí, cyklistickou stezkou ani stezkou pro pěší; a

iii) je označena speciální značkou coby dálnice.

b) Rychlostní silnice je silnice projektovaná pro provoz motorových vozidel a přístupná především z mimoúrovňových křižovatek nebo křižovatek se světelnou signalizací,

i) na které je zakázáno zastavit a parkovat v jízdním pruhu; a

ii) která se úrovňově nekříží s žádnou železnicí ani tramvajovou tratí.

c) Standardní strategicky významná silnice je silnice, která není dálnicí ani rychlostní komunikací, ale která je stále silnicí vysoké kvality ve smyslu odstavců 1 a 2.

4.  Zařízení související se silnicemi může zahrnovat zejména zařízení pro řízení provozu, informace a navádění, pro výběr uživatelských poplatků, pro bezpečnost, pro omezování nepříznivých dopadů na životní prostředí, pro doplňování pohonných hmot nebo dobíjení vozidel s alternativním pohonem a pro bezpečné parkovací plochy pro komerční vozidla.

Článek 18

Požadavky na dopravní infrastrukturu

Členské státy zajistí, aby:

a) silnice splňovaly požadavky čl. 17 odst. 3, písm. a), b) nebo c);

b) byla zajištěna, sledována a podle potřeby zlepšována bezpečnost silniční dopravní infrastruktury v souladu s postupem stanoveným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ( 11 );

c) silniční tunely o délce přesahující 500 m splňovaly požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ( 12 );

d) interoperabilita systémů pro výběr mýtného byla v příslušných případech zajištěna v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ( 13 ) a rozhodnutím Komise 2009/750/ES ( 14 );

e) každý inteligentní dopravní systém zavedený veřejným orgánem v silniční dopravní infrastruktuře splňoval ustanovení směrnice 2010/40/EU a byl zaváděn způsobem, který je v souladu s akty v přenesené pravomoci přijatými podle této směrnice.

Článek 19

Priority pro rozvoj silniční infrastruktury

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících se silniční infrastrukturou a vedle obecných priorit stanovených v článku 10 se upřednostňují tyto činnosti:

a) zlepšování a podpora bezpečnosti silničního provozu;

b) využívání ITS, zejména pro informační systémy o různých druzích dopravy, systémy pro řízení provozu a integrované komunikační a platební systémy;

c) zavádění nových technologií a inovací na podporu nízkouhlíkové dopravy;

d) zajištění náležitého počtu parkovacích míst pro subjekty podnikající v oblasti dopravy a logistiky s příslušnou úrovní bezpečnosti a ochrany.

e) zmírňování kongescí na stávajících silnicích.



ODDÍL 4

Námořní dopravní infrastruktura a mořské dálnice

Článek 20

Složky infrastruktury

1.  Námořní dopravní infrastruktura zahrnuje zejména:

a) námořní prostor;

b) mořské kanály;

c) námořní přístavy, včetně infrastruktury nutné pro dopravní činnosti uvnitř přístavní oblasti;

d) propojení přístavů s ostatními druhy dopravy v rámci transevropské dopravní sítě;

e) hráze, plavební komory a doky;

f) navigační pomůcky;

g) naplouvací přístupy a plavební dráhy;

h) přístavní hráze;

i) mořské dálnice;

j) související zařízení;

k) telematické aplikace včetně služeb e-Maritime a VTMIS.

2.  Námořní přístavy jsou vstupními a výstupními body pro pozemní infrastrukturu globální sítě. Splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

a) celkový roční objem osobní přepravy přesahuje 0,1 % celkové roční osobní přepravy ve všech námořních přístavech Unie. Referenční hodnotou pro tento celkový objem je poslední dostupný tříletý průměr vypočtený na základě statistických údajů, které zveřejnil Eurostat;

b) celkový roční objem nákladu– překládka volně ložených nákladů nebo baleného zboží – přesahuje 0,1 % odpovídajícího celkového ročního objemu nákladu odbaveného ve všech námořních přístavech Unie. Referenční hodnotou pro tento celkový objem je poslední dostupný tříletý průměr vypočtený na základě statistických údajů, které zveřejnil Eurostat;

c) námořní přístav je umístěn na ostrově a je jediným přístupovým bodem k regionu NUTS 3 v globální síti;

d) námořní přístav je umístěn v nejvzdálenějším regionu nebo v okrajové oblasti, více než 200 km od nejbližšího dalšího přístavu v globální síti.

3.  Zařízení související s námořní dopravní infrastrukturou může zahrnovat zejména zařízení pro řízení provozu a nákladu, snížení negativních dopadů, včetně negativních dopadů na životní prostředí a používání alternativních pohonných hmot, jakož i zařízení pro zajištění celoroční splavnosti, včetně zařízení pro rozbíjení ledu, hydrologický průzkum a pro bagrovací práce a údržbu a ochranu přístavu a naplouvání do přístavu.

Článek 21

Mořské dálnice

1.  Mořské dálnice, které představují námořní rozměr transevropské dopravní sítě, přispívají k dosažení evropského prostoru námořní dopravy bez překážek. Skládají se z krátkých námořních tras, přístavů, související námořní infrastruktury a vybavení a zařízení i zjednodušených správních formalit umožňujících námořní dopravu na krátké vzdálenosti nebo námořně-říční dopravní služby mezi nejméně dvěma přístavy, včetně spojení s vnitrozemím. Mořské dálnice zahrnují:

a) námořní spojení mezi námořními přístavy globální sítě nebo mezi přístavem globální sítě a přístavem třetí země, pokud mají tato spojení pro Unii strategický význam;

b) zařízení přístavu, nákladní terminály, logistické platformy a logistická střediska, která se nacházejí mimo přístavní oblast, jsou však napojená na provoz přístavu, informační a komunikační technologie (IKT), jakými jsou elektronické systémy řízení logistiky a postupy v oblasti bezpečnosti a ochrany a správní a celní řízení nejméně v jednom členském státě;

c) infrastrukturu pro přímý přístup ze země a z moře.

2.  Projekty společného zájmu v oblasti mořských dálnic transevropské dopravní sítě navrhují nejméně dva členské státy. Tyto projekty zahrnují:

a) námořní spojení a jeho propojení s vnitrozemím v rámci hlavní sítě mezi dvěma nebo více přístavy hlavní sítě; nebo

b) námořní spojení a jeho propojení s vnitrozemím mezi přístavem hlavní sítě a přístavy globální sítě, se zvláštním důrazem na propojení přístavů hlavní a globální sítě s vnitrozemím.

3.  Projekty společného zájmu v oblasti mořských dálnic transevropské dopravní sítě mohou také zahrnovat činnosti, které mají širší přínosy a nesouvisejí s konkrétními přístavy, jako například služby a činnosti na podporu mobility osob a zboží, činnosti zaměřené na zlepšování vlivu na životní prostředí, jako je poskytování elektřiny z pevninské sítě, což by lodím pomohlo snížit jejich emise, zpřístupnění zařízení pro rozbíjení ledu, činnosti zajišťující celoroční splavnost, bagrovací práce a zařízení pro tankování alternativních pohonných hmot, jakož i optimalizace procesů, postupů a lidského prvku, platformy IKT a informační systémy, včetně systémů řízení provozu a systémů elektronických hlášení.

4.  Do dvou let od svého jmenování podle článku 45 předloží evropský koordinátor pro mořské dálnice podrobný prováděcí plán pro mořské dálnice vycházející ze zkušeností a rozvoje námořní dopravy v Unii a předpokládaného provozu na mořských dálnicích.

Článek 22

Požadavky na dopravní infrastrukturu

1.  Členské státy zajistí, aby:

a) námořní přístavy byly v rámci globální sítě propojeny s železničními tratěmi nebo silnicemi a pokud možno s vnitrozemskými vodními cestami, kromě míst, kde tomuto propojení brání fyzické překážky;

b) každý námořní přístav pro nákladní dopravu nabízel nejméně jeden terminál přístupný uživatelům na nediskriminačním základě a uplatňoval transparentní poplatky;

c) mořské kanály, plavební dráhy v přístavech a vyústění spojovaly dvě moře nebo poskytovaly přístup z moře do námořních přístavů a odpovídaly nejméně třídě VI vnitrozemských vodních cest.

2.  Členské státy zajistí, aby přístavy zahrnovaly zařízení nutné k podpoře zlepšení vlivu lodí v přístavech na životní prostředí, zejména zařízení pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ( 15 ) a s dalšími příslušnými právními předpisy Unie.

3.  Členské státy zavádějí systémy VTMIS a systém SafeSeaNet podle směrnice 2002/59/ES a služby e-Maritime, zejména služby jednotného námořního portálu, jak stanoví směrnice 2010/65/EU.

Článek 23

Priority pro rozvoj námořní infrastruktury

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s námořní infrastrukturou a vedle priorit stanovených v článku 10 se upřednostní tyto činnosti:

a) podpora mořských dálnic včetně námořní dopravy na krátké vzdálenosti a usnadňování rozvoje spojení s vnitrozemím, zejména vypracování opatření ke zlepšení vlivu námořní dopravy na životní prostředí v souladu s platnými požadavky právních předpisů Unie nebo příslušných mezinárodních dohod;

b) propojení námořních přístavů s vnitrozemskými vodními cestami;

c) zavádění systémů VTMIS a služeb e-Maritime;

d) zavádění nových technologií a inovací na podporu alternativních pohonných hmot a energeticky účinné námořní dopravy, včetně LNG;

e) modernizace a rozšíření kapacity infrastruktury nutné pro dopravní činnosti uvnitř přístavní oblasti.



ODDÍL 5

Letecká dopravní infrastruktura

Článek 24

Složky infrastruktury

1.  Letecká dopravní infrastruktura zahrnuje zejména:

a) vzdušný prostor, letecké tratě a letové cesty;

b) letiště;

c) propojení letišť s ostatními druhy dopravy v rámci transevropské dopravní sítě;

d) související zařízení;

e) letecké navigační systémy včetně evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu („systém SESAR“).

2.  Letiště splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

a) u letišť pro přepravu cestujících činí celková přeprava cestujících nejméně 0,1 %celkového ročního objemu přepravy cestujících na všech letištích Unie, ledaže je dané letiště umístěno více než 100 km od nejbližšího letiště v globální síti, nebo více než 200 km, pokud je v regionu, v němž je umístěno, vybudována vysokorychlostní železniční trať;

b) u letišť pro přepravu nákladu činí celková přeprava nákladu nejméně 0,2 % celkového ročního objemu přepravy nákladu na všech letištích Unie.

Celkový roční objem přepravy cestujících a celkový roční objem přepravy nákladu se zakládají na posledním dostupném tříletém průměru, který zveřejnil Eurostat.

Článek 25

Požadavky na dopravní infrastrukturu

1.  Členské státy zajistí, aby každé letiště umístěné na jejich území nabízelo alespoň jeden terminál, který je přístupný všem provozovatelům na nediskriminačním základě a který uplatňuje transparentní, přiměřené a spravedlivé poplatky.

2.  Členské státy zajistí, aby se pro leteckou dopravní infrastrukturu globální sítě používaly společné základní normy pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy přijaté Unií v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ( 16 ).

3.  Členské státy zajistí, aby infrastruktura pro uspořádání letového provozu umožňovala realizaci jednotného evropského nebe v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ( 17 ), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ( 18 ), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ( 19 ) a nařízením (ES) č. 552/2004 jakož i leteckých dopravních operací s cílem zlepšit výkonnost a udržitelnost systému evropského letectví, prováděcích pravidel a specifikací Unie.

Článek 26

Priority pro rozvoj letecké dopravní infrastruktury

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s leteckou dopravní infrastrukturou a vedle priorit stanovených v článku 10 se upřednostní tyto činnosti:

a) zvyšování kapacity letišť;

b) podpora realizace jednotného evropského nebe a systémů uspořádání letového provozu, zejména těch, které zavádějí systém SESAR;

c) zlepšování multimodálních propojení mezi letišti a infrastruktury pro další druhy dopravy;

d) zlepšování udržitelnosti letectví a zmírňování jeho dopadů na životní prostředí.



ODDÍL 6

Infrastruktura pro multimodální dopravu

Článek 27

Složky infrastruktury

Nákladní terminály nebo logistická centra splňují alespoň jedno z následujících kritérií:

a) jejich roční objem překládky nákladu přesahuje u baleného zboží 800 000 tun nebo u volně loženého nákladu 0,1 % odpovídajícího celkového ročního objemu nákladu odbaveného ve všech námořních přístavech Unie;

b) pokud v regionu NUTS 2 není žádný nákladní terminál ani žádné logistické centrum splňující podmínky písmene a), je tímto terminálem či centrem hlavní nákladní terminál nebo logistické centrum určené dotčeným členským státem, které jsou propojené alespoň se silnicemi a železnicí v tomto regionu NUTS 2, nebo v případě členských států bez železničních systémů pouze se silnicemi.

Článek 28

Požadavky na dopravní infrastrukturu

1.  Členské státy spravedlivým a nediskriminačním způsobem zajistí, aby:

a) se jednotlivé druhy dopravy propojovaly v některém z těchto míst: nákladní terminály, stanice s osobní dopravou, vnitrozemské přístavy, letiště a námořní přístavy s cílem umožnit multimodální přepravu cestujících a nákladu;

b) nákladní terminály a logistická centra, vnitrozemské a námořní přístavy a letiště odbavující zboží byly vybaveny pro zajišťování informačních toků v rámci této infrastruktury a mezi druhy dopravy v celém logistickém řetězci, aniž by bylo dotčeno platné právo Unie a vnitrostátní právo. Takové systémy by měly zejména umožňovat poskytování informací v reálném čase o dostupné kapacitě infrastruktury, dopravních tocích a lokalizaci, sledování a vyhledávání a zajišťovat bezpečnost a ochranu po celou dobu multimodální přepravy;

c) byla plynulá doprava cestujících v celé globální síti usnadněna vhodným vybavením a dostupností telematických aplikací v železničních stanicích, na autobusových nádražích, na letištích a případně v námořních a vnitrozemských přístavech, aniž by bylo dotčeno platné právo Unie a vnitrostátní právo.

2.  Nákladní terminály jsou vybaveny jeřáby, dopravníky a jinými zařízeními pro přepravu nákladů mezi různými druhy dopravy a pro umisťování a uskladňování nákladu.

Článek 29

Priority pro rozvoj multimodální dopravní infrastruktury

Při podpoře projektů společného zájmu souvisejících s multimodální dopravní infrastrukturou a vedle obecných priorit stanovených v článku 10 se upřednostní tyto činnosti:

a) zajištění účinného propojení a integrace infrastruktury globální sítě, a to i prostřednictvím přístupové infrastruktury, pokud je nezbytná, a prostřednictvím nákladních terminálů a logistických center;

b) odstranění hlavních technických a administrativních překážek multimodální dopravy;

c) rozvíjení nerušeného toku informací mezi jednotlivými druhy dopravy a umožnění poskytování multimodálních služeb a služeb v rámci jednoho druhu dopravy v celém transevropském dopravním systému.



ODDÍL 7

Společná ustanovení

Článek 30

Městské uzly

Cílem členských států při rozvoji globální sítě v městských uzlech je pokud možno zajistit:

a) v osobní dopravě: v rámci globální sítě propojení mezi železniční, silniční a leteckou infrastrukturou a případně i infrastrukturou vnitrozemských vodních cest a námořní infrastrukturou;

b) v nákladní dopravě: v rámci globální sítě propojení mezi železniční a silniční infrastrukturou a případně i infrastrukturou vnitrozemských vodních cest, leteckou a námořní infrastrukturou;

c) odpovídající spojení mezi různými železničními stanicemi, přístavy nebo letišti globální sítě v rámci městského uzlu;

d) bezproblémové propojení infrastruktury globální sítě s infrastrukturou pro regionální a místní dopravu a doručování zboží ve městech, včetně logistických konsolidačních a distribučních center;

e) zmírňování vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů městských oblastí;

f) podporu účinného nízkohlučného a nízkouhlíkového doručování zboží ve městech.

Článek 31

Telematické aplikace

1.  Telematické aplikace umožňují řízení provozu a výměnu informací v rámci jednotlivých druhů dopravy i mezi nimi pro multimodální dopravní operace a poskytování služeb s přidanou hodnotou souvisejících s dopravou, přičemž zlepšují bezpečnost, ochranu a vliv na životní prostředí a zjednodušují administrativní postupy. Telematické aplikace usnadňují bezproblémové propojení infrastruktury globální sítě s infrastrukturou pro regionální a místní dopravu.

2.  Telematické aplikace se zavedou pokud možno v celé Unii, aby umožnily existenci souboru interoperabilních základních funkcí ve všech členských státech.

3.  Telematické aplikace, na které se odkazuje v tomto článku, u jednotlivých druhů dopravy zahrnují konkrétně:

 na železnici: ERTMS;

 na vnitrozemských vodních cestách: RIS;

 v silniční dopravě: ITS;

 v námořní dopravě: VTMIS a služby e-Maritime, včetně služeb jednotného portálu, jako je jednotný námořní portál, přístavních systémů a příslušných celních informačních systémů;

 v letecké dopravě: systémy uspořádání letového provozu, zejména ty, které vyplývají ze systému SESAR.

Článek 32

Udržitelné služby nákladní dopravy

Členské státy věnují zvláštní pozornost projektům společného zájmu, které nejen zajišťují účinné služby nákladní dopravy, jež využívají infrastrukturu globální sítě, a přispívají ke snižování emisí oxidu uhličitého a dalších negativních dopadů na životní prostředí s cílem:

a) zlepšovat udržitelný způsob využívání dopravní infrastruktury, včetně jejího účinného řízení;

b) podporovat zavádění inovativních dopravních služeb, a to i prostřednictvím mořských dálnic, telematických aplikací a rozvoj pomocné infrastruktury, což je nutné v zájmu dosažení především těch cílů uvedených služeb, jež jsou spojeny s životním prostředím a bezpečností, jakož i vytváření příslušných správních struktur;

c) usnadňovat operace služeb multimodální dopravy, včetně nezbytných toků doprovodných informací, a zlepšovat spolupráci mezi poskytovateli dopravních služeb;

d) podporovat účinné využívání zdrojů a uhlíkovou účinnost, zejména v oblasti pohonu vozidel, řízení vozidel a plavidel, plánování systémů a činností;

e) analyzovat vlastnosti a výkonnost dopravních prostředků, správní požadavky a lidské zdroje a poskytovat o nich informace;

f) zlepšovat spojení s nejzranitelnějšími a nejizolovanějšími částmi Unie, zejména s nejvzdálenějšími, ostrovními, odlehlými a horskými regiony.

Článek 33

Nové technologie a inovace

K tomu, aby globální síť držela krok s inovačním vývojem v oblasti technologií a jejich zaváděním, je třeba zejména usilovat o:

a) podporu a prosazování dekarbonizace dopravy přechodem na inovativní a udržitelné dopravní technologie;

b) umožnění dekarbonizace všech druhů dopravy prostřednictvím podpory energetické účinnosti, zavádění alternativních pohonných systémů, včetně systémů dodávek elektrické energie, a zajišťování odpovídající infrastruktury. Taková infrastruktura může zahrnovat sítě a další zařízení nezbytná pro dodávky energie, zohledňovat rozhraní mezi infrastrukturou a vozidlem a zahrnovat telematické aplikace;

c) zlepšování bezpečnosti a udržitelnosti pohybu osob a přepravy zboží;

d) zlepšování provozu, řízení, dostupnosti, interoperability, multimodality a účinnosti sítě, včetně multimodálního prodeje přepravních dokladů a koordinace jízdních a letových řádů;

e) podporu účinných způsobů poskytování dostupných a srozumitelných informací ohledně propojení, interoperability a multimodality všem občanům;

f) podporu opatření ke snižování externích nákladů, jako jsou kongesce, poškozování zdraví a znečištění všeho druhu, včetně hluku a emisí;

g) zavádění bezpečnostních technologií a vzájemně slučitelných identifikačních norem na sítích;

h) zlepšování odolnosti vůči změnám klimatu;

i) další pokrok ve vývoji a zavádění telematických aplikací v rámci jednotlivých druhů dopravy i mezi různými druhy dopravy.

Článek 34

Bezpečná a chráněná infrastruktura

Členské státy věnují náležitou pozornost zajištění toho, aby dopravní infrastruktura poskytovala bezpečnou a chráněnou osobní a nákladní přepravu.

Článek 35

Odolnost infrastruktury vůči změně klimatu a katastrofám

Členské státy věnují při plánování infrastruktury náležitou pozornost zvyšován odolnosti vůči změně klimatu a vůči ekologickým katastrofám.

Článek 36

Ochrana životního prostředí

Posuzování plánů a projektů z hlediska dopadů na životní prostředí se provádí v souladu s platným právem Unie v oblasti životního prostředí, včetně směrnic 92/43/EHS, 2000/60/E, 2001/42/ES, 2009/147/ES a 2011/92/EU.

Článek 37

Dostupnost pro všechny uživatele

Dopravní infrastruktura umožňuje bezproblémovou mobilitu a dostupnost pro všechny uživatele, zejména pro starší osoby, osoby s omezenou pohyblivostí a zdravotně postižené cestující.

Při plánování a výstavbě dopravní infrastruktury se dodrží příslušné požadavky stanovené v právních předpisech Unie.



KAPITOLA III

HLAVNÍ SÍŤ

Článek 38

Vytyčení hlavní sítě

1.  Hlavní síť, jak je uveden na mapách obsažených v příloze I, je tvořena těmi částmi globální sítě, které mají nejvyšší strategický význam pro dosažení cílů politiky transevropské dopravní sítě, a odráží vývoj poptávky po dopravě a potřeby multimodální dopravy. Hlavní síť zejména přispívá k řešení rostoucí mobility a k zajištění vysokého standardu bezpečnosti, jakož i k rozvoji nízkouhlíkového dopravního systému.

2.  Hlavní síť je propojena v uzlech a umožňuje spojení mezi členskými státy a se sítěmi dopravní infrastruktury sousedních zemí.

3.  Aniž jsou dotčeny čl. 1 odst. 4 a čl. 41 odst. 2 a 3, přijmou členské státy příslušná opatření, aby hlavní síť byla rozvíjena tak, aby splňovala ustanovení této kapitoly do 31. prosince 2030.

V souladu s článkem 54 Komise do 31. prosince 2023 zhodnotí realizaci hlavní sítě.

Článek 39

Požadavky na infrastrukturu

1.  Zohlední se inovační technologie, telematické aplikace a regulační a správní opatření pro řízení využití infrastruktury s cílem zajistit, aby dopravní infrastruktura jak pro osobní, tak i nákladní dopravu byla využívána způsobem účinně využívajícím zdroje a aby byla zajištěna dostatečná kapacita.

2.  Infrastruktura hlavní sítě splňuje veškeré požadavky stanovené v kapitole II. Aniž je dotčen odstavec 3, infrastruktura hlavní sítě kromě toho splňuje také tyto požadavky:

a) v železniční dopravní infrastruktuře:

i) plná elektrizace tratí a, v rozsahu nezbytném pro provoz elektrických vlaků, rovněž manipulačních kolejí a vleček;

ii) nákladní tratě hlavní sítě, jak je uvedeno v příloze I: hmotnost na nápravu nejméně 22,5 t, traťová rychlost 100 km/h a možnost provozovat vlaky o délce 740 m;

iii) plné zavedení systému ERTMS;

iv) jmenovitý rozchod kolejí pro nové železniční tratě: 1 435 mm vyjma případů, kdy je nová trať prodloužením v rámci sítě, v níž je rozchod kolejí odlišný, a je oddělená od hlavních železničních tratí v Unii.

Izolované sítě jsou z požadavků podle bodů i), ii) a iii) vyňaty.

b) na vnitrozemských vodních cestách a v námořní dopravní infrastruktuře:

 dostupnost alternativních čistých pohonných hmot;

c) v silniční dopravní infrastruktuře:

 požadavky podle čl. 17 odst. 3 písm. a) nebo b);

 budování odpočívadel na dálnicích přibližně každých 100 km v souladu s potřebami společnosti, trhu a životního prostředí s cílem zajistit mimo jiné přiměřené parkovací plochy pro komerční uživatele silnic s odpovídající úrovní bezpečnosti a ochrany;

 dostupnost alternativních čistých pohonných hmot;

d) v letecké dopravní infrastruktuře:

 kapacita pro zpřístupnění alternativních čistých pohonných hmot.

3.  Aniž je dotčena směrnice 2008/57/ES, pokud jde o železniční dopravní infrastrukturu, může Komise na žádost členského státu v řádně odůvodněných případech udělit výjimky, pokud jde o délku vlaků, systém ERTMS, hmotnost na nápravu, elektrizaci a traťovou rychlost.

Pokud jde o silniční dopravní infrastrukturu, může Komise na žádost členského státu udělit výjimky z ustanovení čl. 17 odst. 3 písm. a) nebo b) v řádně odůvodněných případech, je-li zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti.

Řádně odůvodněné případy, na něž se odkazuje v tomto odstavci, zahrnují i případy, v nichž investice do infrastruktury nelze odůvodnit sociálně-ekonomickou analýzou nákladů a přínosů.

Článek 40

Rozvoj hlavní sítě

Dopravní infrastruktura zahrnutá do hlavní sítě je rozvíjena v souladu s příslušnými ustanoveními kapitoly II.

Článek 41

Uzly hlavní sítě

1.  Uzly hlavní sítě jsou určeny v příloze II a zahrnují:

a) městské uzly včetně jejich přístavů a letišť;

b) námořní přístavy a vnitrozemské přístavy;

c) hraniční přechody se sousedními zeměmi;

d) kombinované terminály železniční a silniční dopravy;

e) letiště pro osobní a nákladní přepravu.

2.  Námořní přístavy hlavní sítě uvedené v části 2 přílohy II se s výjimkou případů, kdy tomu brání fyzické překážky, napojí na železniční a silniční dopravní infrastrukturu a, je-li to možné, na vnitrozemskou vodní infrastrukturu transevropské dopravní sítě do 31. prosince 2030.

3.  Hlavní letiště uvedená v části 2 přílohy II se s výjimkou případů, kdy tomu brání fyzické překážky, napojí na železniční a silniční dopravní infrastrukturu transevropské dopravní sítě do 31. prosince 2050. S ohledem na potenciální poptávku po dopravě se tato letiště pokud možno integrují do vysokorychlostní železniční sítě.



KAPITOLA IV

REALIZACE HLAVNÍ SÍTĚ PROSTŘEDNICTVÍM KORIDORŮ HLAVNÍ SÍTĚ

Článek 42

Nástroj koridorů hlavní sítě

1.  Koridory hlavní sítě jsou nástrojem, který má usnadnit koordinovanou realizaci hlavní sítě. Koridory hlavní sítě se v zájmu dosažení multimodální dopravy účinně využívající zdroje, což přispěje k soudržnosti prostřednictvím lepší územní spolupráce, zaměří na:

a) modální integraci,

b) interoperabilitu, a na

c) koordinovaný rozvoj infrastruktury zejména v přeshraničních úsecích a úzkých místech.

2.  Koridory hlavní sítě umožní členským státům dosáhnout koordinovaného a synchronizovaného přístupu k investicím do infrastruktury za účelem co nejúčinnějšího řízení kapacit. Koridory hlavní sítě podporují komplexní zavádění interoperabilních systémů řízení provozu, přičemž ve vhodných případech využívají inovací a nových technologií.

Článek 43

Definice koridorů hlavní sítě

1.  Koridory hlavní sítě pokrývají nejvýznamnější dálkové toky v hlavní síti a mají zejména zlepšit přeshraniční spojení v rámci Unie.

2.  Koridory hlavní sítě mají multimodální povahu a jsou otevřené pro zahrnutí všech druhů dopravy, na něž se vztahuje toto nařízení. Překračují alespoň dvoje hranice a pokud možno zahrnují alespoň tři druhy dopravy, ve vhodných případech včetně mořských dálnic.

Článek 44

Seznam koridorů hlavní sítě

1.  Seznam koridorů hlavní sítě je stanoven v části I přílohy nařízení (EU) č. 1316/2013. Členské státy se v souladu s ustanovením této kapitoly podílejí na těchto koridorech hlavní sítě.

2.  Komise zveřejní schematické orientační mapy koridorů hlavní sítě ve formátu snadno přístupném veřejnosti.

Článek 45

Koordinace koridorů hlavní sítě

1.  Pro usnadnění koordinované realizace koridorů hlavní sítě, ERTMS a mořských dálnic Komise ve shodě s dotčenými členskými státy a po konzultaci Evropského parlamentu a Rady jmenuje jednoho nebo více evropských koordinátorů.

2.  Evropský koordinátor je vybírán zejména na základě svých znalostí otázek, které se týkají dopravy a financování nebo sociálně-ekonomického a environmentálního vyhodnocení významných projektů, ale také na základě svých zkušeností v souvislosti s evropskými orgány.

3.  Rozhodnutí Komise o jmenování evropského koordinátora určí způsob, kterým mají být plněny úkoly podle odstavce 5.

4.  Evropský koordinátor jedná jménem a v zastoupení Komise, která poskytne nezbytnou administrativní pomoc. Působnost evropského koordinátora se vztahuje na jeden koridor hlavní sítě nebo na zavádění ERTMS či realizaci mořských dálnic.

5.  Evropský koordinátor:

a) podporuje koordinovanou realizaci dotčeného koridoru hlavní sítě, zejména včasné plnění pracovního plánu jednotlivého koridoru hlavní sítě;

b) vypracuje spolu s členskými státy pracovní plán koridoru a sleduje jeho plnění;

c) vede konzultace s fórem pro koridor ohledně uvedeného plánu a jeho plnění;

d) informuje členské státy, Komisi a případně všechny ostatní subjekty, které jsou přímo zapojeny do budování daného koridoru hlavní sítě, o všech vzniklých potížích, zejména v případě zdržení při budování koridoru, s cílem napomoci nalezení vhodných řešení;

e) každý rok vypracovává zprávu pro Evropský parlament, Radu, Komisi a dotčené členské státy o pokroku dosaženém při realizaci koridoru hlavní sítě;

f) posuzuje poptávku po dopravních službách, možnosti získávání finančních prostředků pro investice a financování a kroky, které je třeba přijmout, jakož i podmínky, které je třeba splnit, k usnadnění přístupu k těmto finančním prostředkům nebo financování a poskytuje příslušná doporučení.

6.  Evropský koordinátor může společně s dotčenými členskými státy konzultovat regionální a místní orgány, provozovatele dopravy, uživatele dopravy a zástupce občanské společnosti ohledně pracovního plánu a jeho plnění.

7.  Dotčené členské státy spolupracují s evropským koordinátorem a poskytují mu informace nutné k plnění úkolů podle tohoto článku, včetně informací o budování koridorů v příslušných vnitrostátních plánech infrastruktury.

8.  Aniž je dotčeno platné právo Unie a vnitrostátní právo, může si Komise vyžádat stanovisko evropského koordinátora při posuzování žádostí o financování Unií koridorů hlavní sítě, za které evropský koordinátor odpovídá, s cílem zajistit konzistentní přístup a postup budování každého koridoru.

9.  Pokud evropský koordinátor není způsobilý vykonávat svůj mandát uspokojivě a v souladu s požadavky uvedenými v tomto článku, může ho Komise ve shodě s dotčenými členskými státy kdykoli odvolat. Jeho nástupce může být jmenován ve shodě s dotčenými členskými státy a po konzultaci Evropského parlamentu a Rady.

Článek 46

Řízení koridorů hlavní sítě

1.  V souvislosti s každým koridorem hlavní sítě je příslušnému evropskému koordinátorovi při plnění jeho úkolů spojených s pracovním plánem a jeho prováděním nápomocen sekretariát a konzultativní fórum (fórum koridoru). Fórum koridoru je ve shodě s dotčenými členskými státy zřízeno daným evropským koordinátorem, který mu také předsedá. Dotčené členské státy se dohodnou na členství ve fóru koridoru za svou příslušnou část koridoru hlavní sítě.

2.  Koordinátor může se souhlasem dotčených členských států zřídit pracovní skupiny pro koridor a předsedat jim, přičemž tyto skupiny se zaměří na:

a) modální integraci,

b) interoperabilitu,

c) koordinovaný rozvoj infrastruktury v přeshraničních úsecích.

Článek 47

Pracovní plán

1.  Do 22 prosince 2014 předloží každý evropský koordinátor dotčeným členským státům pracovní plán s analýzou budování koridoru. Po schválení dotčenými členskými státy je pracovní plán pro informaci předložen Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní plán zahrnuje zejména popis charakteristik, přeshraniční úseky a cíle koridoru hlavní sítě, přičemž využívá cíle a priority stanovené v článcích 4 a 10. Pracovní plán zahrnuje analýzu:

a) zavedení interoperabilních systémů řízení provozu;

b) plánu odstranění fyzických, technických, provozních a administrativních překážek mezi druhy dopravy i v jednotlivých druzích dopravy a posilování účinné multimodální dopravy a služeb;

c) v případě potřeby opatření ke zlepšení administrativní a technické kapacity formulování, plánování, projektování, realizace a monitorování projektů společného zájmu a zadávání souvisejících zakázek;

d) možných dopadů změny klimatu na infrastrukturu, případně navrhovaná opatření k posílení odolnosti vůči změně klimatu;

e) opatření, která mají být přijata ke zmírnění emisí skleníkových plynů, hluku a případně dalších negativních dopadů na životní prostředí;

Pracovní plán zahrnuje podrobnosti veřejných konzultací, které podporují vytvoření pracovního plánu a jeho plnění.

Pracovní plán rovněž obsahuje požadovanou analýzu investic, včetně:

 seznamu projektů v oblasti rozšíření, rekonstrukce nebo znovuzavedení dopravní infrastruktury uvedené v čl. 2 odst. 2 pro každý druh dopravy zastoupený v koridoru hlavní sítě;

 různých zdrojů financování předpokládaných ve spolupráci s dotčenými členskými státy na mezinárodní, celostátní, regionální a místní úrovni a na úrovni Unie, pokud možno včetně vyhrazených systémů křížového financování a soukromého kapitálu, s výší již přijatých závazků a případně s odkazem na předpokládaný příspěvek Unie v rámci finančních programů Unie.

2.  S výhradou čl. 1 odst. 4 a článku 54 a po schválení dotčenými členskými státy může Komise přijmout prováděcí akty pro přeshraniční a horizontální aspekty pracovních plánů koridoru hlavní sítě.

Po jejich přijetí Komise tyto prováděcí akty v návaznosti na schválení dotčenými členskými státy upraví při zohlednění dosaženého pokroku, případných prodlení nebo aktualizace vnitrostátních programů.

Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.

3.  Evropský koordinátor podporuje členské státy při plnění pracovního plánu, a to zejména pokud jde o:

a) plánování investic, s tím související náklady a harmonogram plnění, které jsou odhadovány jako nezbytné pro realizaci koridorů hlavní sítě;

b) definování opatření zaměřených na podporu zavádění nových technologií v dopravě a řízení kapacit a případně na snížení externích nákladů, zejména emisí skleníkových plynů a hluku.

Článek 48

Spolupráce s koridory pro železniční nákladní dopravu

1.  V zájmu zabránění zdvojování činností, zejména při stanovování pracovního plánu či zřizování pracovních skupin se zajistí odpovídající koordinace mezi koridory hlavní sítě a koridory pro železniční nákladní dopravu, jak jsou stanoveny v nařízení (EU) č. 913/2010.

2.  Touto kapitolou nejsou dotčeny struktury řízení uvedené v nařízení (EU) č. 913/2010.



KAPITOLA V

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Aktualizace a podávání zpráv

1.  Členské státy pravidelně podávají Komisi komplexní a transparentní informace o pokroku, kterého bylo dosaženo při realizaci projektů, a o investicích za tímto účelem. To zahrnuje předávání ročních údajů, pokud možno prostřednictvím interaktivního systému geografických a technických informací pro transevropskou dopravní síť (TENtec). Ten zahrnuje veškeré relevantní údaje týkající se projektů společného zájmu, které obdržely finanční prostředky Unie.

Komise zajistí, aby byl systém TENtec veřejně a snadno přístupný a obsahoval k jednotlivým projektům konkrétní a aktualizované informace o formách spolufinancování Unií a poskytnutých částkách, jakož i o pokroku každého projektu.

Komise zajistí, aby systém TENtec nezveřejňoval žádné důvěrné informace obchodní povahy ani informace, kterými by mohly být dotčeny procesy zadávání veřejných zakázek v členských státech nebo které by mohly tyto procesy nepřípustně ovlivnit.

Komise zveřejní informace o finanční pomoci poskytnuté na základě jiných právních předpisů Unie, včetně Fondu soudržnosti, Evropského fondu pro regionální rozvoj a programu Horizont 2020, a v podobě úvěrů a finančních nástrojů vytvořených Evropskou investiční bankou.

2.  Členské státy poskytují Komisi stručná shrnutí svých vnitrostátních plánů a programů, které vypracovávají za účelem rozvoje transevropské dopravní sítě. Po přijetí těchto vnitrostátních plánů a programů je členské státy zašlou Komisi pro informaci.

3.  Každé dva roky počínaje 21. prosince 2013 zveřejňuje Komise zprávu o pokroku dosaženém při jeho provádění, která se pro informaci předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tato zpráva se týká využívání jednotlivých forem finanční pomoci uvedených v odstavci 1 pro jednotlivé druhy dopravy a další prvky hlavní a globální sítě v každém členském státě.

Zpráva rovněž obsahuje analýzu rozvoje transevropské dopravní sítě. V hlavních rysech rovněž popisuje způsob, jakým Komise koordinuje všechny formy finanční pomoci s cílem podpořit soudržné uplatňování hlavních směrů v souladu s cíli a prioritami sítě.

4.  S výhradou druhého pododstavce článku 172 Smlouvy o fungování EU je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 53 tohoto nařízení pro přizpůsobení příloh I a II s cílem zohlednit případné změny vyplývající z množstevních limitů stanovených v článcích 14, 20, 24 a 27 tohoto nařízení. Při úpravě těchto příloh Komise:

a) zahrne do globální sítě logistická centra, nákladní terminály, kombinované terminály železniční a silniční dopravy, vnitrozemské přístavy, námořní přístavy a letiště, pokud se prokáže, že jejich průměrný objem přepravy za poslední dva roky přesahuje příslušný limit;

b) vyloučí z globální sítě logistická centra, nákladní terminály, kombinované terminály železniční a silniční dopravy, vnitrozemské přístavy, námořní přístavy a letiště, pokud se prokáže, že jejich průměrný objem přepravy za posledních šest let nedosahuje příslušného limitu;

c) v omezené míře provede úpravy mapy silniční a železniční infrastruktury a infrastruktury vnitrozemských vodních cest, a to výhradně za účelem zohlednění pokroku při budování sítě. Při úpravě těchto map Komise nepřipustí žádné úpravy ve vytyčení tras vyjma těch, jež jsou povoleny příslušným postupem schvalování projektu.

Úpravy podle písmen a) a b) jsou založeny na posledních dostupných statistických údajích, které zveřejnil Eurostat, nebo pokud tyto údaje nejsou k dispozici, které zveřejnily vnitrostátní statistické úřady členských států. Úpravy podle písmene c) jsou založeny na informacích poskytnutých dotčeným členským státem v souladu s odstavcem 1.

5.  Projekty společného zájmu týkající se infrastruktury, která je nově začleňována do transevropské dopravní sítě prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, jsou způsobilé pro účely čl. 7 odst. 5 ode dne vstupu v platnost uvedených aktů v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku.

Projekty společného zájmu týkající se infrastruktury, která byla vyloučena z transevropské dopravní sítě, přestávají být způsobilé ode dne vstupu v platnost aktů v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku. Ukončením způsobilosti nejsou dotčena rozhodnutí o financování nebo o grantech přijatých Komisí před uvedeným dnem.

6.  S výhradou čl. 172 odst. 2 Smlouvy o fungování EU je Komise za účelem úpravy přílohy III zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 53 tohoto nařízení s cílem zahrnout nebo upravit orientační mapy sousedních zemí na základě dohod na vysoké úrovni týkajících se sítí dopravní infrastruktury mezi Unií a dotčenými sousedními zeměmi.

Článek 50

Zapojení veřejných a soukromých zúčastněných stran

1.  Projekty společného zájmu se vztahují na všechny přímo dotčené zúčastněné strany. Může se jednat o jiné subjekty než členské státy, například regionální a místní orgány, správce a uživatele infrastruktury, jakož i o průmyslové subjekty a občanskou společnost.

2.  Ve fázi plánování a výstavby projektu společného zájmu je třeba dodržet vnitrostátní postupy týkající se regionálních a místních orgánů i občanské společnosti, jichž se projekt týká. Komise v tomto ohledu podporuje výměnu osvědčených postupů.

3.  Zúčastněné strany uvedené v odstavci 1 mohou v mezích svých pravomocí využívat vedle Nástroje pro propojení Evropy a Fondu soudržnosti také další specifické evropské programy, zejména programy na podporu regionálního rozvoje, evropské územní spolupráce, výzkumu a inovací nebo životního prostředí a oblasti klimatu. Tyto zúčastněné strany tak mohou přispět k dosažení cílů tohoto nařízení a kromě toho konkrétně posílit:

a) zvyšování regionální mobility, čímž podpoří přístup všech regionů Unie k transevropské dopravní síti;

b) podporu přeshraničních projektů;

c) začleňování městských uzlů do transevropské dopravní sítě (včetně podpory udržitelné městské mobility);

d) podporu udržitelných řešení v oblasti dopravy, například lepší dostupnost prostřednictvím městské dopravy, telematické aplikace, intermodální terminály / multimodální dopravní řetězce, nízkouhlíková a jiná inovativní dopravní řešení, jakož i zlepšení životního prostředí;

e) zintenzivnění spolupráce mezi jednotlivými zúčastněnými stranami.

Článek 51

Základní zásady pro posuzování sociálně-ekonomické analýzy nákladů a přínosů a evropské přidané hodnoty

Na základě cílů stanovených v článku 4 zveřejní Komise základní zásady, které používá pro posuzování sociálně-ekonomické analýzy nákladů a přínosů a evropské přidané hodnoty ve vztahu k projektům společného zájmu, které usilují o financování Unií.

Článek 52

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise návrh prováděcího aktu nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 53

Výkon přenesení pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 49 odst. 4 a 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje 21 prosince 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 49 odst. 4 a 6 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 49 odst. 4 a 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament a Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 54

Přezkum

1.  Komise do 31. prosince 2023 provede po případné konzultaci členských států a za pomoci evropských koordinátorů přezkum realizace hlavní sítě a zhodnotí:

a) soulad s ustanoveními tohoto nařízení;

b) pokrok v provádění tohoto nařízení;

c) změny v tocích osobní a nákladní dopravy;

d) vývoj v oblasti vnitrostátních investic do dopravní infrastruktury;

e) potřebu změn tohoto nařízení.

Toto hodnocení mimo jiné rovněž zohlední dopad, který má vývoj povahy dopravy, a příslušný vývoj v plánech investic do infrastruktury.

Kromě tohoto přezkumu Komise ve spolupráci s členskými státy posoudí, zda mají být do hlavní sítě začleněny nové úseky, například některé dřívější přeshraniční prioritní projekty uvedené v rozhodnutí č. 661/2010/EU. Komise případně předloží legislativní návrh.

2.  Při provádění tohoto přezkumu Komise zváží, zda s ohledem na hospodářskou a rozpočtovou situaci v Unii a v jejích jednotlivých členských státech bude hlavní síť podle tohoto nařízení splňovat požadavky kapitoly III do roku 2030. Komise rovněž po konzultaci členských států zhodnotí, zda by měla být hlavní síť upravena s ohledem na vývoj v oblasti dopravních toků a vnitrostátního investičního plánování. V případě potřeby může Komise předložit návrh na změnu tohoto nařízení.

V rámci tohoto návrhu může Komise rovněž upřesnit datum pro dokončení globální sítě stanovené v čl. 9 odst. 2.

Článek 55

Jediný kontaktní orgán

Členské státy mohou určit jediný kontaktní orgán pro usnadnění a koordinaci postupu udělování povolení pro projekty společného zájmu, a zejména pro přeshraniční projekty, v souladu s platným právem Unie.

Článek 56

Zpoždění při dokončení hlavní sítě

V případě významného zpoždění při zahájení nebo dokončení prací na hlavní síti Komise může dotčený členský stát požádat, aby do tří měsíců sdělil důvody tohoto zpoždění. Členský stát tyto důvody sdělí do tří měsíců. Na základě získané odpovědi Komise povede konzultace s dotčenými členskými státy s cílem vyřešit problém, který vedl ke zpoždění.

Článek 57

Výjimky

Ustanovení týkající se železnic, a zejména jakéhokoli požadavku napojit letiště a přístavy na železnice, se netýkají Kypru a Malty, dokud nebude na jejich území zaveden železniční systém.

Článek 58

Přechodná ustanovení

1.  Na rozhodnutí o financování přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ( 20 ) na základě rozhodnutí č. 661/2010/EU, která jsou prováděna v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost, se nadále vztahuje rozhodnutí č. 661/2010/EU ve znění platném dne 20 prosince 2013.

2.  Odkazy na prioritní projekty, jejichž seznam je uveden v příloze III rozhodnutí č. 661/2010/EU, se považují za odkazy na „hlavní síť“ ve smyslu tohoto nařízení.

Článek 59

Zrušení

Aniž je dotčen článek 58 tohoto nařízení a čl. 7 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1316/2013, zrušuje se rozhodnutí č. 661/2010/EU.

Článek 60

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

▼M3

MAPY GLOBÁLNÍ A HLAVNÍ SÍTĚ



Vysvětlivky

Hlavní síť

Globální síť

 

image

 

Vnitrozemské vodní cesty / dokončené

image

 

Vnitrozemské vodní cesty / určené k modernizaci

image

 

Vnitrozemské vodní cesty / plánované

image

image

Konvenční železnice / dokončené

image

image

Konvenční železnice / určené k modernizaci

image

image

Konvenční železnice / plánované

image

image

Vysokorychlostní železnice / dokončené

image

image

Železnice určené k modernizaci na vysokorychlostní železnice

image

image

Vysokorychlostní železnice / plánované

image

image

Silnice / dokončené

image

image

Silnice / určené k modernizaci

image

image

Silnice / plánované

image

image

Přístavy

image

image

Kombinované terminály železniční a silniční dopravy

image

image

Letiště

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

image

▼B




PŘÍLOHA II

SEZNAM UZLŮ HLAVNÍ A GLOBÁLNÍ SÍTĚ

1.

Městské uzly hlavní sítě:

BELGIE

Antwerpen

Bruxelles/Brussel

BULHARSKO

Sofia

ČESKÁ REPUBLIKA

Ostrava

Praha

DÁNSKO

Aarhus

København

NĚMECKO

Berlin

Bielefeld

Bremen

Düsseldorf

Frankfurt am Main

Hamburg

Hannover

Köln

Leipzig

Mannheim

München

Nürnberg

Stuttgart

ESTONSKO

Tallinn

IRSKO

Baile Átha Cliath/Dublin

Corcaigh/Cork

ŘECKO

Athína

Heraklion

Thessaloniki

ŠPANĚLSKO

Barcelona

Bilbao

Las Palmas de Gran Canaria/Santa Cruz de Tenerife

Madrid

Palma de Mallorca

Sevilla

Valencia

FRANCIE

Bordeaux

Lille

Lyon

Marseille

Nice

Paris

Strasbourg

Toulouse

CHORVATSKO

Zagreb

ITÁLIE

Bologna

Cagliari

Genova

Milano

Napoli

Palermo

Roma

Torino

Venezia

KYPR

Lefkosía

LOTYŠSKO

Rīga

LITVA

Vilnius

LUCEMBURSKO

Luxembourg

MAĎARSKO

Budapest

MALTA

Valletta

NIZOZEMSKO

Amsterdam

Rotterdam

RAKOUSKO

Wien

POLSKO

Gdańsk

Katowice

Kraków

Łódź

Poznań

Szczecin

Warszawa

Wrocław

PORTUGALSKO

Lisboa

Porto

RUMUNSKO

București

Timișoara

SLOVINSKO

Ljubljana

SLOVENSKO

Bratislava

FINSKO

Helsinki

Turku

ŠVÉDSKO

Göteborg

Malmö

Stockholm

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Birmingham

Bristol

Edinburgh

Glasgow

Leeds

London

Manchester

Portsmouth

Sheffield

2.

Letiště, námořní přístavy, vnitrozemské přístavy a kombinované terminály železniční a silniční dopravy hlavní a globální sítě

Letiště označená znakem * jsou hlavními letišti, na něž se vztahuje povinnost uvedená v čl. 41 odst. 3



ČLENSKÝ STÁT

NÁZEV UZLU

LETIŠTĚ

NÁMOŘNÍ PŘÍSTAV

VNITROZEMSKÝ PŘÍSTAV

KOMBINOVANÝ TERMINÁL ŽELEZNIČNÍ A SILNIČNÍ DOPRAVY (RRT)

BE

Aalst

 

 

globální

 

Albertkanaal

 

 

hlavní

 

Antwerpen

 

hlavní

hlavní

hlavní

Athus

 

 

 

globální

Avelgem

 

 

globální

 

Bruxelles/Brussel

hlavní

(National/Nationaal)*

 

hlavní

 

Charleroi

globální

 

globální (Can.Charleroi-Bruxelles.)

globální (Sambre)

 

Clabecq

 

 

globální

 

Gent

 

hlavní

hlavní

 

Grimbergen

 

 

 

globální

Kortrijk

 

 

hlavní (Bossuit)

 

Liège

hlavní

 

hlavní (Can. Albert)

hlavní (Meuse)

 

Mons

 

 

globální (Centre/Borinage)

 

Namur

 

 

hlavní (Meuse)

globální (Sambre)

 

Oostende, Zeebrugge

globální (Oostende)

hlavní (Oostende)

hlavní (Zeebrugge)

 

 

Roeselare

 

 

globální

 

Tournai

 

 

globální (Escaut)

 

Willebroek

 

 

globální

 

BG

Burgas

globální

hlavní

 

 

Dragoman

 

 

 

globální

Gorna Orjahovitsa

globální

 

 

hlavní

Lom

 

 

globální

 

Orjahovo

 

 

globální

 

Plovdiv

globální

 

 

hlavní

Ruse

 

 

hlavní

hlavní

Silistra

 

 

globální

 

Sofia

hlavní

 

 

hlavní

Svilengrad

 

 

 

globální

Svishtov

 

 

globální

 

Varna

globální

globální

 

 

Vidin

 

 

hlavní

 

CZ

Brno

globální

 

 

globální

Děčín

 

 

hlavní

hlavní

Lovosice

 

 

globální

globální

Mělník

 

 

hlavní

hlavní

Ostrava

hlavní

 

 

hlavní

Pardubice

 

 

hlavní

hlavní

Plzeň

 

 

 

hlavní

Praha

hlavní (Václav Havel)*

 

hlavní (Praha-Holešovice)

globální (Libeň)

globální (Radotín)

globální (Smíchov)

hlavní (Praha-Uhříněves)

Přerov

 

 

 

hlavní

Ústí nad Labem

 

 

globální

globální

DK

Aalborg

globální

globální

 

 

Aarhus

 

hlavní

 

hlavní

Billund

globální

 

 

 

Branden

 

globální

 

 

Ebeltoft

 

globální

 

 

▼M3

Enstedværket

 

globální

 

 

▼B

Esbjerg

 

globální

 

 

Fredericia

 

globální

 

 

Frederikshavn

 

globální

 

 

Fur

 

globální

 

 

▼M3

Fynshav Havn

 

globální

 

 

▼B

Gedser

 

globální

 

 

Helsingør

 

globální

 

 

Hirtshals

 

globální

 

 

▼M3

Hou Havn

 

globální

 

 

▼B

Høje-Taastrup

 

 

 

globální

Kalundborg

 

globální

 

 

København

hlavní (Kastrup)*

hlavní

 

hlavní

Køge

 

globální

 

globální

Nordby (Fanø)

 

globální

 

 

Odense

 

globální

 

 

Padborg

 

 

 

globální

Rødby

 

globální

 

 

Rønne

globální

globální

 

 

Sjællands Odde Ferry Port

 

globální

 

 

Spodsbjerg

 

globální

 

 

▼M3

Statoil-Havnen

 

globální

 

 

▼B

Tårs (Nakskov)

 

globální

 

 

Taulov

 

 

 

hlavní

Vejle

 

globální

 

 

DE

Andernach

 

 

globální

globální

Aschaffenburg

 

 

globální

globální

Bendorf

 

 

globální

 

Bensersiel

 

globální

 

 

Bergkamen

 

 

globální

 

Berlin

hlavní (Berlin - Brandenburg Intl.)*

 

hlavní

hlavní (Großbeeren)

Bonn

 

 

globální

 

Bottrop

 

 

globální

 

Brake

 

globální

globální

 

Brandenburg

 

 

globální

 

Braunschweig

 

 

hlavní

hlavní

Breisach

 

 

globální

 

Bremen, Bremerhaven

hlavní (Bremen)

hlavní (Bremen)

hlavní (Bremerhaven)

hlavní (Bremen)

hlavní (Bremerhaven)

hlavní (Bremen)

Brunsbüttel

 

globální

globální

 

Bülstringen

 

 

globální

 

Cuxhaven

 

globální

 

globální

Dormagen

 

 

globální

 

Dörpen

 

 

globální

globální

Dortmund

globální

 

hlavní

hlavní

Dresden

globální

 

 

globální

Duisburg

 

 

hlavní

globální (Homberg)

hlavní

Düsseldorf

hlavní*

 

hlavní (Neuss)

 

Emden

 

globální

globální

 

Emmelsum/Wesel

 

 

globální

 

Emmerich

 

 

globální

globální

Erfurt

globální

 

 

 

Essen

 

 

globální

 

Estorf

 

 

globální

 

Fl)örsheim

 

 

globální

 

Frankfurt am Main

hlavní*

 

hlavní

hlavní

Gelsenkirchen

 

 

globální

 

Germersheim

 

 

globální

globální

Gernsheim

 

 

globální

 

▼M3

Ginsheim-Gustavsburg

 

 

globální

 

▼B

Großkrotzenburg

 

 

globální

 

Hahn

globální

 

 

 

Haldensleben

 

 

globální

globální

Haltern am See

 

 

globální

 

Hamburg

hlavní*

hlavní

hlavní

hlavní

Hamm

 

 

hlavní

globální (Bönen)

Hanau

 

 

globální

 

Hannover

hlavní

 

hlavní

hlavní

Heilbronn

 

 

globální

 

Helgoland

 

globální

 

 

Heringsdorf

globální

 

 

 

Herne

 

 

globální

globální (Herne-Wanne)

Hof, Plauen

globální

 

 

 

▼M3

Hohenhameln

 

 

globální

 

▼B

Ibbenbüren

 

 

globální

 

Karlsruhe

globální(Karlsruhe-Baden-Baden)

 

hlavní

hlavní

Kassel

 

 

 

globální

Kehl

 

 

globální

 

Kelheim

 

 

globální

 

Kelsterbach

 

 

globální

 

Kiel

 

globální

 

 

Koblenz

 

 

hlavní

hlavní

Köln

hlavní (Köln-Bonn)*

 

hlavní

hlavní

Köln - Neuessen

 

 

globální

 

Krefeld-Uerdingen

 

 

globální

 

▼M3

Lampertheim

 

 

globální

 

▼B

Langeoog

 

globální

 

 

Leipzig, Halle

hlavní

 

 

Core (Schkopau)

Lengfurt-Wetterau

 

 

globální

 

Leverkusen

 

 

globální

globální

Lingen

 

 

globální

 

Lübeck

 

hlavní

hlavní

hlavní

Lünen

 

 

globální

 

Magdeburg

 

 

hlavní

hlavní

Mainz

 

 

hlavní

hlavní

Mannheim, Ludwigshafen

 

 

hlavní

globální (Ludwigshafen Mundenheim)

hlavní

Marl

 

 

globální

 

▼M3 —————

▼B

Memmingen

globální

 

 

globální

▼M3

Meppen

 

 

globální

 

▼B

Minden

 

 

globální

globální

▼M3

Mühlheim an der Ruhr

 

 

globální

 

▼B

München

hlavní*

 

 

hlavní (Riem)

Münster

Globální

(Münster/Osnabrück)

 

globální

 

▼M3

Niedere Börde

 

 

globální

 

▼B

Norddeich

 

globální

 

 

Nordenham

 

globální

globální

 

Norderney

 

globální

 

 

Nürnberg

hlavní

 

hlavní

hlavní

Oldenburg

 

 

globální

 

Orsoy

 

 

globální

 

Osnabrück

 

 

globální

 

Otterstadt

 

 

globální

 

Paderborn

globální (Paderborn- Lippstadt)

 

 

 

Plochingen

 

 

globální

 

Puttgarden

 

globální

 

 

Rees

 

 

globální

 

Regensburg

 

 

hlavní

 

▼M3

Rheinau

 

 

globální

 

▼B

Rheinberg

 

 

globální

 

▼M3

Rheinmünster

 

 

globální

 

▼B

Rostock

globální

hlavní

 

hlavní

Saarlouis-Dillingen

 

 

globální

 

Sassnitz

 

globální

 

 

Schwarzheide

 

 

 

globální

Singen

 

 

 

globální

Speyer

 

 

globální

 

Spyck

 

 

globální

 

Stade-Bützfleth/Brunshausen

 

globální

globální

globální

▼M3 —————

▼B

Stolzenau

 

 

globální

 

Straubing-Sand

 

 

globální

 

Stürzelberg

 

 

globální

 

Stuttgart

hlavní*

 

hlavní

hlavní (Kornwestheim)

Trier

 

 

globální

 

Ulm

 

 

 

globální (Dornstadt)

▼M3 —————

▼B

Weeze

globální

 

 

 

Wesel

 

 

globální

 

Wesseling

 

 

globální

 

Westerland-Sylt

globální

 

 

 

Wiesbaden

 

 

globální

 

Wilhelmshaven

 

hlavní

 

 

Wismar

 

globální

 

 

Worms

 

 

globální

globální

Wörth am Rhein

 

 

globální

globální

EE

Heltermaa

 

globální

 

 

Kärdla

globální

 

 

 

Koidula

 

 

 

globální

Kuivastu

 

globální

 

 

Kuressaare

globální

 

 

 

Pärnu

globální

globální

 

 

Paldiski South Harbor

 

globální

 

 

Rohuküla

 

globální

 

 

Sillamäe

 

globální

 

 

Tallinn

hlavní

hlavní (Old City Harbour,

Muuga Harbour,

Paljassaare Harbour)

 

 

Tartu

globální

 

 

 

Virtsu

 

globální

 

 

IE

Carraig Fhiáin/Carrickfin

globální (Dún na nGall/Donegal)

 

 

 

Corcaigh/Cork

hlavní

hlavní

 

 

Baile Átha Cliath/Dublin

hlavní*

hlavní (přístavy v rámci Greater Dublin Area)

 

 

Inis Mór/Inishmore

globální

 

 

 

Ciarraí/Kerry - An Fearann

Fuar/Farranfore

globální

 

 

 

An Cnoc/Knock

globální (Cúige Chonnacht/Connaught)

 

 

 

Luimneach/Limerick

globální (Sionainn/Shannon)

hlavní (Sionainn-Faing/Shannon- Foynes)

 

 

Ros Láir/Rosslare

 

globální (Europort)

 

 

Port Láirge/Waterford

globální

globální

 

 

EL

Alexandroupolis

globální

 

 

globální

Araxos

globální

 

 

 

Astipalaia

globální

 

 

 

Athína

hlavní*

hlavní (Piraeus)

 

hlavní(Piraeus/Thriasso Pedio)

Chalkida

 

globální

 

 

Chania

globální

globální (Souda)

 

 

Chios

globální

globální

 

 

Elefsina

 

globální

 

 

Heraklion

hlavní

hlavní

 

 

Igoumenitsa

 

hlavní

 

 

Ikaria

globální

 

 

 

Ioannina

globální

 

 

 

Kalamata

globální

globální

 

 

Kalymnos

globální

 

 

 

Karpathos

globální

 

 

 

Kassos

globální

 

 

 

Kastelorizo

globální

 

 

 

Kastoria

globální

 

 

 

Katakolo

 

globální

 

 

Kavala

globální

globální

 

 

Kefalonia

globální

 

 

 

Kerkyra

globální

globální

 

 

Kithira

globální

 

 

 

Kos

globální

 

 

 

Kozani

 

 

 

globální

Kyllini

 

globální

 

 

Lamia

 

 

 

globální

Lavrio (Sounio)

 

globální

 

 

Leros

globální

 

 

 

Limnos

globální

 

 

 

Milos

globální

 

 

 

Mykonos

globální

globální

 

 

Mytilini

globální

globální

 

 

Naxos

globální

globální

 

 

Nea Anchialos

globální

 

 

 

Paros

globální

globální

 

 

Patras

 

hlavní

 

hlavní

Preveza

globální

 

 

 

Rafina

 

globální

 

 

Rodos

globální

globální

 

 

Samos

globální

 

 

 

Santorini

globální

globální

 

 

Sitia

globální

 

 

 

Skiathos

globální

globální

 

 

Skiros

globální

 

 

 

Syros

globální

globální

 

 

Thessaloniki

hlavní (Makedonia)

hlavní

 

hlavní

Volos

 

globální

 

 

Zakinthos

globální

 

 

 

ES

La Coruña

globální

hlavní

 

 

Alcázar de San Juán

 

 

 

hlavní

Algeciras

 

hlavní (Bahía de Algeciras)

 

 

Alicante

hlavní

globální

 

 

Almería

globální

globální

 

 

Antequera (Bobadilla)

 

 

 

hlavní

Arrecife

globální (Lanzarote)

globální

 

 

Arrubal (Logroño)

 

 

 

globální

Avilés

globální (Asturias)

globální

 

 

Badajoz

globální

 

 

globální

Barcelona

hlavní*

hlavní

 

hlavní

Bilbao

hlavní

hlavní

 

hlavní

Burgos

globální

 

 

 

Cádiz

 

globální (Bahía de Cádiz)

 

 

Cala Sabina (Formentera)

 

globální

 

 

Carboneras

 

globální

 

 

Cartagena

 

Hlavní

 

 

Castellón

 

globální

 

 

▼M3

Centro de Transportes de Burgos

 

 

 

globální

Centro Intermodal de Transporte y Logistica de Vitoria-Gasteiz

 

 

 

globální

▼B

Ceuta

 

globální

 

 

Córdoba

 

 

 

hlavní

El Hierro

globální

globální (La Estaca)

 

 

El Penedés(El Vendrell)

 

 

 

globální

Ferrol

 

globální

 

 

Figueras

 

 

 

globální (El Far d'Emporda)

Fuerteventura

globální

globální (Puerto Rosario)

 

 

Gijón

 

hlavní

 

 

Girona

globální

 

 

 

Granada

globální

 

 

 

Huelva

 

hlavní

 

 

Huesca

 

 

 

globální (PLHUS)

Ibiza

globální

globální (Eivissa)

 

 

Jerez

globální

 

 

 

La Palma

globální

globální (Santa Cruz de La Palma)

 

 

Las Palmas

hlavní

hlavní

 

 

León

globální

 

 

Core

Linares

 

 

 

globální

▼M3

Los Cristianos

 

globální

 

 

▼B

Madrid

hlavní (Barajas)*

 

 

hlavní (Norte y Sur)

Mahón (Menorca)

globální

globální

 

 

Málaga

hlavní

globální

 

 

Melilla

globální

globální

 

 

Monforte de Lemos (Ourense)

 

 

 

globální

Motril

 

globální

 

 

Murcia

globální (San Javier)

 

 

hlavní (ZAL)

Palma de Mallorca

hlavní*

hlavní

 

 

Pamplona

globální

 

 

globální (Noain)

Pasajes

 

globální

 

 

Reus

globální

 

 

 

Sagunto

 

globální

 

 

Salamanca

globální

 

 

globální

San Cibrao

 

globální

 

 

San Sebastián

globální

 

 

globální (Lezo)

San Sebastián de la Gomera

globální

globální

 

 

Santander

globální

globální

 

globální (Torrelavega)

Santiago de Compostela

globální

 

 

 

Sevilla

hlavní

hlavní

hlavní

 

▼M3

Silla

 

 

 

globální

▼B

Tarragona

 

hlavní

 

 

Tenerife

globální (Norte: Los Rodeos)

hlavní (Sur: Reina Sofía)

hlavní (Santa Cruz)

 

 

Toledo

 

 

 

globální

Tudela

 

 

 

globální

Valencia

hlavní

hlavní

 

 

▼M3

Valencia Fuente de San Luis

 

 

 

globální

▼B

Valladolid

globální

 

 

hlavní

Vigo

globální

globální

 

 

Vitoria

globální

 

 

 

Zaragoza

globální

 

 

hlavní

FR

Aiton-Bourgneuf

 

 

 

globální

Ajaccio

globální

globální

 

 

Avignon

 

 

 

hlavní

Bastia

globální

globální

 

 

Bayonne

 

globální

 

 

Beauvais

globální

 

 

 

Biarritz

globální

 

 

 

Bordeaux

hlavní (Merignac)

hlavní

 

hlavní

Boulogne

 

globální

 

 

Brest

globální

globální

 

 

Caen

globální

globální

 

 

Calais

 

hlavní

 

Core (Eurotunnel)

Cayenne

globální

globální

 

 

Chalon-sur-Saône

 

 

hlavní

 

Chalons-sur-Marne

globální (Paris-Vatry)

 

 

 

Cherbourg

 

globální

 

 

Clermont-Ferrand

globální

 

 

globální

Dieppe

 

globální

 

 

Dijon

 

 

 

hlavní

Dunkerque

 

hlavní

hlavní

hlavní

Fort de France

globální

globální

 

 

Guadeloupe

 

globální

 

 

La Rochelle

globální

globální

 

 

Le Boulou

 

 

 

globální

Le Havre

 

hlavní

hlavní

hlavní

Lille

hlavní (Lesquin)

 

hlavní

hlavní (Dourges)

Limoges

globální

 

 

 

Lorient

 

globální

 

 

Lyon

hlavní (St.Exupéry)*

 

hlavní

hlavní

Marquion (Cambrai)

 

 

globální

 

Marseille

hlavní (Provence)

hlavní (Marseille)

hlavní (Fos-sur-Mer)

hlavní (Fos-sur-Mer)

hlavní (Miramas)

Mayotte

globální

 

 

 

Metz

 

 

hlavní

 

Montpellier

globální

 

 

 

Mulhouse

globální (Mulhouse-Bale)

 

hlavní (Ottmarsheim)

 

Nancy

 

 

globální

 

Nantes Saint-Nazaire

globální (Nantes Atlantique)

hlavní

 

 

Nesle

 

 

globální

 

Nice

hlavní (Côte d'Azur)*

globální

 

 

Nogent-sur-Seine

 

 

globální

 

Noyon

 

 

globální

 

Orléans

 

 

 

globální

Paris

hlavní (Charles de Gaulle)*

hlavní (Orly)*

 

hlavní

hlavní

Perpignan

 

 

 

globální

Point-à-Pitre

globální

 

 

 

Péronne

 

 

globální

 

Port Réunion

 

globální

 

 

Rennes

 

 

 

globální

Roscoff

 

globální

 

 

Rouen

 

hlavní

hlavní

 

Sète

 

globální

globální

 

Saint-Denis-Gillot

globální

 

 

 

Saint-Malo

 

globální

 

 

Strasbourg

globální (Strasbourg-Entzheim)

 

hlavní

hlavní

Thionville

 

 

globální

 

Toulon

 

globální

 

 

Toulouse

hlavní (Blagnac)

 

 

hlavní

Valenciennes

 

 

globální

 

Villefranche-sur-Saône

 

 

globální

 

HR

Dubrovnik

globální

globální

 

 

Osijek

globální

 

globální

 

Ploče

 

globální

 

 

Pula

globální

globální

 

 

Rijeka

globální

hlavní

 

 

Šibenik

 

globální

 

 

Sisak

 

 

globální

 

Slavonski Brod

 

 

hlavní

 

Split

globální

globální

 

 

Vukovar

 

 

hlavní

 

Zadar

globální

globální

 

 

Zagreb

hlavní

 

 

hlavní

IT

Alghero

globální

 

 

 

Ancona

globální

hlavní

 

hlavní (Iesi)

Augusta

 

hlavní

 

 

Bari

globální

hlavní

 

hlavní

Bologna

hlavní

 

 

hlavní

Bolzano

globální

 

 

 

Brescia

globální

 

 

globální

Brindisi

globální

globální

 

 

Cagliari

hlavní

hlavní (Porto-Foxi, Cagliari)

 

 

Carloforte

 

globální

 

 

▼M3

Catania

globální (Fontanarossa, nouzová přistávací dráha Comiso)

globální

 

globální

▼B

Cervignano

 

 

 

hlavní

Chioggia

 

globální

globální

 

Civitavecchia

 

globální

 

 

Cremona

 

 

hlavní

 

Firenze

globální

 

 

hlavní (Prato)

Foggia

globální

 

 

 

Forlí

globální

 

 

 

Fiumicino

 

globální

 

 

Gaeta

 

globální

 

 

Gallarate

 

 

 

globální

Gela

 

globální

 

 

Genova

hlavní

hlavní

 

hlavní (Vado)

Gioia Tauro

 

hlavní

 

 

Golfo Aranci

 

globální

 

 

La Maddalena

 

globální

 

 

La Spezia

 

hlavní

 

 

Lamezia Terme

globální

 

 

 

Lampedusa

globální

 

 

 

Livorno

 

hlavní

 

hlavní (Guasticce Collesalvetti)

Mantova

 

 

hlavní

globální

Marina di Carrara

 

globální

 

 

Messina

 

globální

 

 

Milano

hlavní (Linate)*

hlavní (Malpensa)*

hlavní (Bergamo Orio al Serio)

 

globální

hlavní (Milano Smistamento)

Milazzo

 

globální

 

 

Monfalcone

 

globální

globální

 

Mortara

 

 

 

globální

Napoli

hlavní (Capodichino)

hlavní

 

hlavní (Nola)

hlavní (Marcianise-Maddaloni)

Novara

 

 

 

hlavní

Olbia

globální

globální

 

 

Orte

 

 

 

globální

Padova

 

 

 

hlavní

Palau

 

globální

 

 

Palermo

hlavní

hlavní (Palermo terminál Termini Imerese)

 

 

Pantelleria

globální

 

 

 

Parma

 

 

 

globální (Bianconese di Fontevivo)

Pescara

globální

 

 

globální (Manoppello)

Piacenza

 

 

 

globální

Piombino

 

globální

 

 

Pisa

globální

 

 

 

Porto Levante

 

globální

globální

 

Porto Nogaro

 

 

globální

 

Porto Torres

 

globální

 

 

Portoferraio

 

globální

 

 

Portovesme

 

globální

 

 

Ravenna

 

hlavní

hlavní

 

Reggio Calabria

globální

globální

 

 

Rivalta Scrivia

 

 

 

globální

Roma

hlavní (Fiumicino)*

globální (Ciampino)

 

 

hlavní (Pomezia)

Rovigo

 

 

globální

globální

Salerno

 

globální

 

 

Savona - Vado

 

globální

 

 

Siracusa

 

globální

 

 

Taranto

 

hlavní

 

 

Torino

hlavní

 

 

hlavní (Orbassano)

Trapani

globální

globální

 

 

Trento

 

 

 

globální

Treviso

globální

 

 

 

Trieste

globální

hlavní

hlavní

 

Venezia

hlavní

hlavní

hlavní

 

Verona

globální

 

 

hlavní

CY

Larnaka

hlavní

globální

 

 

Lefkosia

 

 

 

 

Lemesos

 

hlavní

 

 

Pafos

globální

 

 

 

LV

Daugavpils

globální

 

 

 

Liepāja

globální

globální

 

 

Rīga

hlavní (International)*

hlavní

 

 

Ventspils

globální

hlavní

 

 

LT

Kaunas

globální

 

 

hlavní

Klaipėda

 

hlavní

 

hlavní

Palanga

globální

 

 

 

Vilnius

hlavní

 

 

hlavní

LU

Luxembourg

hlavní

 

hlavní (Mertert)

hlavní (Bettembourg)

HU

Baja

 

 

globální

 

Budapest

hlavní (Liszt Ferenc)*

 

hlavní (Csepel)

hlavní (Soroksár)

Debrecen

globální

 

 

 

Dunaújváros

 

 

globální

 

Győr

 

 

globální (Győr-Gönyű)

 

Komárom

 

 

hlavní

 

Miskolc

 

 

 

globální

Mohács

 

 

globální

 

Paks

 

 

globální

 

Sármellék

globální

 

 

 

Sopron

 

 

 

globální

Szeged

 

 

globální

 

Székesfehérvár

 

 

 

globální

Záhony

 

 

 

globální

MT

Cirkewwa

 

globální

 

 

Marsaxlokk

 

hlavní

 

 

Mgarr

 

globální

 

 

Valletta

hlavní (Malta - Luqa)

hlavní

 

 

NL

Alblasserdam

 

 

globální

 

Almelo

 

 

hlavní

 

Almere

 

 

globální

 

Alphen aan den Rijn

 

 

globální

 

Amsterdam

hlavní (Schiphol)*

hlavní

hlavní

hlavní

Arnhem

 

 

globální

 

Bergen op Zoom

 

 

hlavní

 

Beverwijk

 

globální

 

 

Born

 

 

globální

 

Cuijk

 

 

globální

 

Delfzijl/Eemshaven

 

globální

 

 

Den Bosch

 

 

globální

 

Den Helder

 

globální

 

 

Deventer

 

 

hlavní

 

Dordrecht

 

globální

globální

 

▼M3

Drachten

 

 

globální

 

▼B

Eemshaven

 

globální

globální

 

Eindhoven

globální

 

 

 

Enschede

globální

 

globální

 

Geertruidenberg

 

 

globální

 

Gennep

 

 

globální

 

Gorinchem

 

 

globální

 

Gouda

 

 

globální

 

Grave

 

 

globální

 

Groningen

globální

 

globální

 

Harlingen

 

globální

 

 

▼M3

Heerenveen

 

 

globální

 

▼B

Hengelo

 

 

hlavní

 

Kampen

 

 

globální

 

▼M3

Leeuwarden

 

 

globální

 

▼B

Lelystad

 

 

globální

 

Lemsterland

 

 

globální

 

Lochem

 

 

globální

 

Maasbracht

 

 

globální

 

Maasdriel

 

 

globální

 

Maassluis

 

 

globální

 

Maastricht

globální (Maastricht -Aachen)

 

globální

 

Meppel

 

 

globální

 

Moerdijk

 

hlavní

hlavní

 

Nijmegen

 

 

hlavní

 

Oosterhout

 

 

globální

 

Oss

 

 

globální

 

Reimerswaal

 

 

globální

 

Ridderkerk

 

 

globální

 

Roermond

 

 

globální

 

Rotterdam

hlavní

hlavní

hlavní

hlavní

Sneek

 

 

globální

 

Stein

 

 

globální

 

Terneuzen, Vlissingen

 

hlavní (Terneuzen)

hlavní (Vlissingen)

hlavní (Terneuzen)

hlavní (Vlissingen)

 

Tiel

 

 

globální

 

Tilburg

 

 

globální

 

Utrecht

 

 

hlavní

 

Veghel

 

 

globální

 

Velsen/IJmuiden

 

globální

 

 

Venlo

 

 

globální

globální (Trade Port Noord Limburg)

Vlaardingen

 

globální

 

 

Wageningen

 

 

globální

 

Wanssum

 

 

globální

 

Zaandam

 

 

globální

 

Zaltbommel

 

 

globální

 

Zevenaar

 

 

globální

 

Zuidhorn

 

 

globální

 

Zwijndrecht

 

 

globální

 

Zwolle

 

 

globální

 

AT

Graz

globální

 

 

hlavní (Werndorf)

Innsbruck

globální

 

 

 

Klagenfurt - Villach

globální (Klagenfurt)

 

 

globální (Villach-Fürnitz)

Krems

 

 

globální

 

Linz - Wels

globální (Linz)

 

hlavní (Enns)

globální (Linz)

hlavní (Wels)

Salzburg

globální

 

 

globální

Wien

hlavní (Schwechat)*

 

hlavní

hlavní

Wolfurt

 

 

 

globální

Wörgl

 

 

 

globální

PL

Bialystok

 

 

 

globální

Braniewo

 

 

 

globální

Bydgoszcz

globální

 

 

globální

Dorohusk / Okopy

 

 

 

globální

Ełk

 

 

 

globální

Gdańsk, Gdynia

hlavní (Gdańsk)

hlavní (Gdańsk)

hlavní (Gdynia)

 

hlavní

Katowice

hlavní (Pyrzowice)

 

 

hlavní (Slawków)

globální (Gliwice / Pyrzowice)

Kraków

hlavní

 

 

hlavní

Łódź

hlavní

 

 

hlavní (Łódź / Stryków)

Malaszewicze / Terespol

 

 

 

globální

Medyka / Żurawica

 

 

 

globální

Police

 

globální

globální

 

Poznań

hlavní

 

 

hlavní

Rzepin

 

 

 

globální

Rzeszow

globální

 

 

 

Szczecin, Świnoujście

hlavní (Szczecin)

hlavní (Szczecin)

hlavní (Świnoujście)

hlavní (Szczecin)

hlavní (Świnoujście)

hlavní (Szczecin)

hlavní (Świnoujście)

Warszawa

hlavní*

 

 

hlavní

Wrocław

hlavní

 

 

hlavní

PT

Abrantes / Entroncamento

 

 

 

globální

Aveiro

 

globální

 

 

Braganza

globální

 

 

 

Caniçal

 

globální

 

 

Corvo

globální

 

 

 

Elvas

 

 

 

globální

Faro

globální

 

 

globální (Loulé)

Flores

globální

 

 

 

Funchal

globální

globální

 

 

Horta

globální

globální

 

 

Lajes das Flores

 

globální

 

 

Lajes (Terceira)

globální

 

 

 

Lisboa

hlavní*

hlavní

 

 

Pico

globální

 

 

 

Ponta Delgada

globální

globální

 

 

Portimão

 

globální

 

 

Porto

hlavní (Sá Carneiro)

hlavní (Leixões)

hlavní

 

Poceirão

 

 

 

hlavní

Porto Santo

globální

globální

 

 

Praia da Vitória

 

globální

 

 

Santa Maria

globální

 

 

 

São Jorge

globální

 

 

 

Setúbal

 

globální

 

 

Sines

 

hlavní

 

hlavní (Grândola)

Vila Real

globální

 

 

 

RO

Bacău

globální

 

 

 

Baia Mare

globální

 

 

 

▼M3

Basarabi

 

 

globální

 

▼B

Brăila

 

globální

globální

 

Brașov

 

 

 

globální

București

hlavní (Henri Coandă)

 

globální (1 Decembrie)

globální (Glina)

hlavní

Calafat

 

 

hlavní

 

Călărași

 

 

globální

 

Cernavodă

 

 

hlavní

 

Cluj-Napoca

globální

 

 

globální

Constanța

globální

hlavní

hlavní

 

Craiova

globální

 

 

hlavní

Drobeta Turnu Severin

 

 

hlavní

 

Galați

 

hlavní

hlavní

 

Giurgiu

 

 

hlavní

 

Iași

globální

 

 

 

▼M3

Mahmudia

 

 

globální

 

▼B

Medgidia

 

 

globální

 

Moldova Veche

 

 

globální

 

Oltenița

 

 

globální

 

Oradea

globální

 

 

 

▼M3

Ovidiu

 

 

globální

 

▼B

Sibiu

globální

 

 

 

Suceava

globální

 

 

globální

Sulina

 

globální

globální

 

Timișoara

hlavní

 

 

hlavní

Tulcea

globální

globální

globální

 

Turda

 

 

 

globální

SI

Koper

 

hlavní

 

 

Ljubljana

hlavní

 

 

hlavní

Maribor

globální

 

 

globální

Portorož

globální

 

 

 

SK

Bratislava

hlavní

 

hlavní

hlavní

Komárno

 

 

hlavní

 

Košice

globální

 

 

globální

Leopoldov-Šulekovo

 

 

 

globální

Poprad Tatry

globální

 

 

 

Žilina

 

 

 

hlavní

FI

Eckerö

 

globální

 

 

Enontekiö

globální

 

 

 

Hanko

 

globální

 

 

Helsinki

hlavní (Vantaa)*

hlavní

 

 

Ivalo

globální

 

 

 

Joensuu

globální

 

 

 

Jyväskylä

globální

 

 

 

Kajaani

globální

 

 

 

Kaskinen

 

globální

 

 

Kemi

globální (Kemi-Tornio)

globální

 

 

Kilpilahti (Sköldvik)

 

globální

 

 

Kittilä

globální

 

 

 

Kokkola

 

globální

 

 

Kotka-Hamina

 

hlavní (Hamina)

hlavní (Kotka)

 

 

Kouvola

 

 

 

hlavní

Kruunupyy

globální

 

 

 

Kuopio

globální

 

 

 

Kuusamo

globální

 

 

 

Lappeenranta

globální

 

 

 

Maarianhamina

globální

globální

 

 

Oulu

globální

globální

 

 

Pietarsaari

 

globální

 

 

Pori

globální

globální

 

 

Rauma

 

globální

 

 

Rautaruukki/Raahe

 

globální

 

 

Rovaniemi

globální

 

 

 

Savonlinna

globální

 

 

 

Tampere

globální

 

 

globální

Turku-Naantali

hlavní (Turku)

hlavní (Turku)

hlavní (Naantali)

 

 

Vaasa

globální

 

 

 

SE

Ängelholm

globální

 

 

 

Älmhult

 

 

 

globální

Arvidsjaur

globální

 

 

 

Gällivare

globální

 

 

 

Gävle

 

globální

 

 

Göteborg

hlavní (Landvetter)

hlavní

hlavní

hlavní

Grisslehamn

 

globální

 

 

Hagfors

globální

 

 

 

Halmstad

 

globální

 

 

Helsingborg

 

globální

 

 

Hemavan

globální

 

 

 

Jönköping

globální

 

 

globální

Kalmar

globální

 

 

 

Kapellskär

 

globální

 

 

Karlshamn

 

globální

 

 

Karlskrona

 

globální

 

 

Kiruna

globální

 

 

 

Köeping

 

globální

globální

 

Luleå

globální

hlavní

 

 

Lycksele

globální

 

 

 

Malmö

hlavní (Sturup)

hlavní

 

hlavní

Mora

globální

 

 

 

Norrkoping

 

globální

 

 

Nyköping

globální (Stockholm Skavsta)

 

 

 

Oskarshamn

 

globální

 

 

Örebro

globální

 

 

hlavní (Hallsberg)

Östersund

globální

 

 

 

Oxelösund

 

globální

 

 

Pajala

globální

 

 

 

Ronneby

globální

 

 

 

Skellefteå

globální

 

 

 

Stenungsund

 

globální

 

 

Stockholm

hlavní (Arlanda)*

globální (Bromma)

hlavní (Stockholm)

globální (Nynäshamn)

hlavní

hlavní

Strömstad

 

globální

 

 

Sundsvall

globální

globální

 

 

Sveg

globální

 

 

 

▼M3

Södertälje

 

 

globální

 

▼B

Trelleborg

 

hlavní

 

hlavní

Umeå

globální

globální

 

 

Rosersberg

 

 

 

globální

Varberg

 

globální

 

 

Västerås

 

globální

globální

 

Vilhelmina

globální

 

 

 

Visby

globální

globální

 

 

Ystad

 

globální

 

 

UK

Aberdeen

globální

globální

 

 

Barra

globální

 

 

 

Belfast

globální (City)

globální (International)

hlavní

 

 

Benbecula

globální

 

 

 

Birmingham

hlavní*

 

 

hlavní

Bournemouth

globální

 

 

 

Bristol

hlavní

hlavní

 

 

Loch Ryan Ports

 

globální

 

 

Campbeltown

globální

 

 

 

Cardiff-Newport

globální

hlavní (Cardiff)

hlavní (Newport)

 

 

Corby

 

 

 

globální (Eurohub)

Cromarty Firth

 

globální

 

 

Daventry

 

 

 

globální (Intl. Rail Freight Terminal)

Dover/Folkestone

 

hlavní

 

 

Durham

globální

 

 

 

Edinburgh

hlavní*

hlavní (Forth, Grangemouth, Rosyth a Leith)

 

 

Exeter

globální

 

 

 

Felixstowe-Harwich

 

hlavní (Felixstowe)

hlavní (Harwich)

 

 

Fishguard

 

globální

 

 

Glasgow

hlavní*

hlavní (Clydeport, King George V dock, Hunterston a Greenock)

 

hlavní (Mossend/ Coatbridge)

Glensanda

 

globální

 

 

Goole

 

globální

 

 

Grimsby/Immingham

 

hlavní (Grimsby a Immingham)

 

 

Heysham

 

globální

 

 

Holyhead

 

globální

 

 

Hull

 

globální

 

 

Inverness

globální

 

 

 

Ipswich

 

globální

 

 

Islay

globální

 

 

 

Kirkwall

globální

 

 

 

Larne

 

globální

 

 

Leeds

hlavní (Leeds/ Bradford)

 

 

hlavní (Leeds/ Wakefield RRT)

Liverpool

globální

hlavní

 

hlavní

▼M3

London

hlavní (City)

hlavní (Gatwick)*

hlavní (Heathrow)*

hlavní (Luton)*

hlavní (Stansted)*

globální (Southend)

hlavní (London, London Gateway, Tilbury)

 

 

▼B

Londonderry

globální

globální

 

 

Manchester

hlavní*

globální (Manchester a Port Salford)

 

 

Medway

 

globální (Thamesport, Sheerness)

 

 

Milford Haven

 

hlavní

 

 

Newcastle

globální

 

 

 

Newquay

globální

 

 

 

Norwich

globální

 

 

 

Nottingham

hlavní (East Midlands)

 

 

 

Orkney

 

globální

 

 

Plymouth

 

globální

 

 

Poole

 

globální

 

 

Port Salford

 

globální

 

 

Port Talbot

 

globální

 

 

Prestwick

globální

 

 

 

Ramsgate

globální (Kent International)

globální

 

 

River Hull and Humber

 

globální

 

 

Scilly Isles

globální

 

 

 

Scrabster

 

globální

 

 

Selby

 

 

 

globální

Sheffield

globální (Doncaster - Sheffield)

 

 

hlavní (terminál silničnía železniční dopravy Doncaster RRT)

Shetland Islands

globální

Compr. (Sullom Voe)

 

 

Southampton, Portsmouth

globální (Southampton)

hlavní (Southampton)

globální (Portsmouth)

 

 

Stornoway

globální

globální

 

 

Sumburgh

globální

 

 

 

Teesport

 

hlavní

 

 

Tiree

globální

 

 

 

Tyne

 

globální

 

 

Ullapool

 

globální

 

 

Warrenpoint

 

globální

 

 

Wick

globální

 

 

 

3.

Hraniční přechody se sousedními zeměmi tvořící součást hlavní sítě:



Členský stát EU

Sousední země

Hraniční přechod (silniční)

Hraniční přechod (železniční)

FINSKO

RUSKO

Vaalimaa

Vainikkala

ESTONSKO

RUSKO

Luhamaa

Koidula

LOTYŠSKO

RUSKO

Terehova

Zilupe

BĚLORUSKO

Pāternieki

Indra

LITVA

RUSKO

Kybartai

Kybartai

BĚLORUSKO

Medininkai

Kena

POLSKO

RUSKO

Grzechotki

Braniewo

BĚLORUSKO

Kukuryki

Terespol

UKRAJINA

Korczowa

Przemyśl

SLOVENSKO

UKRAJINA

Vyšné Nemecké

Čierna nad Tisou

MAĎARSKO

UKRAJINA

Beregsurány

Záhony

SRBSKO

Röszke

Kelebia

CHORVATSKO

SRBSKO

Lipovac

Tovarnik

BOSNA A HERCEGOVINA

Svilaj

Slavonski Šamac

ČERNÁ HORA

Karasovići

/

RUMUNSKO

UKRAJINA

Siret

Vicșani

MOLDAVSKO

Ungheni

Cristești Jijia

SRBSKO

Stamora Moravița

Stamora Moravița

BULHARSKO

SRBSKO

Kalotina

Kalotina

BÝV. JUG. REP. MAKEDONIE

Gueshevo

Gueshevo

TURECKO

Svilengrad

Svilengrad

ŘECKO

ALBÁNIE

Kakavia

Krystallopigi

BÝV. JUG. REP. MAKEDONIE

Evzoni

Idomeni

TURECKO

Kipi

Pythion




PŘÍLOHA III

INDIKATIVNÍ MAPY TRANSEVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍTĚ ROZŠÍŘENÉ DO KONKRÉTNÍCH TŘETÍCH ZEMÍ



image

Seznam map pro sousední země

image



image



image



image



image

▼B



image

12.1.  Indikativní rozšíření do sousedních zemí

Globální a hlavní síť: Vnitrozemské vodní cesty a přístavy

Schweiz / Suisse / Svizzera / Svizra - Liechtenstein

12

image

image



image

12.2.  Indikativní rozšíření do sousedních zemí

Globální síť: Železnice, přístavy a kombinované terminály železniční a silniční dopravy (RRT)

Hlavní síť: Železnice (nákladní doprava), přístavy a kombinované terminály železniční a silniční dopravy (RRT)

Schweiz / Suisse / Svizzera / Svizra - Liechtenstein

12

image

image



image

12.3.  Indikativní rozšíření do sousedních zemí

Globální síť: Železnice a letiště

Hlavní síť: Železnice (osobní doprava) a letiště

Schweiz / Suisse / Svizzera / Svizra - Liechtenstein

12

image

image



image

12.4.  Indikativní rozšíření do sousedních zemí

Globální a hlavní síť:

Silnice, přístavy, kombinované terminály železniční a silniční dopravy a letiště

Schweiz / Suisse / Svizzera / Svizra - Liechtenstein

12

image

image



image



image



image



image

▼B



image

14.1.  Indikativní rozšíření do sousedních zemí

Globální síť: Vnitrozemské vodní cesty a přístavy

Türkiye

14

image

image



image

14.2.  Indikativní rozšíření do sousedních zemí

Globální síť: Železnice, přístavy a kombinované terminály železniční a silniční dopravy (RRT)

Türkiye

14

image

image



image

14.3.  Indikativní rozšíření do sousedních zemí

Globální síť: Železnice a letiště

Türkiye

14

image

image



image

14.4.  Indikativní rozšíření do sousedních zemí

Globální síť: Železnice, přístavy, kombinované terminály železniční a silniční dopravy (RRT) a letiště

Türkiye

14

image

image

▼M1



image

image

image



image

image

image



image

image



image

image



image

image



image

image

image



image

image

image



image

image



image

image



image

image



image

image

image



image

image

image

▼B




Prohlášení Komise

1. „Komise připomíná, že rozhodnutí o předkládání projektů pro financování z nástroje pro propojení Evropy je výsadou členských států. Tato výsada není nikterak ovlivněna orientačními procentními podíly u konkrétních cílů v oblasti dopravy uvedenými v části IV přílohy.“

2. „Komise vyjadřuje hluboké politování nad zařazením článku 18, který pro poskytování finanční pomoci Unie pro projekty nebo jejich části, které byly vybrány vždy po zveřejnění výzvy k předkládání návrhů na základě víceletého nebo ročního pracovního programu podle článku 17 nařízení o nástroji pro propojení Evropy, zavádí přezkumný postup uvedený v článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Komise připomíná, že tento postup nenavrhla v žádném z odvětvových aktů v rámci víceletého finančního rámce. Záměrem bylo zjednodušit programy víceletého finančního rámce ve prospěch příjemců finančních prostředků EU. Schvalováním rozhodnutí o grantu bez kontroly ve výboru by se celý postup urychlil, neboť by se zkrátila doba na poskytnutí grantu navrhovatelům projektů a zamezilo by se zbytečné byrokracii i nákladům. Komise dále připomíná, že přijímání rozhodnutí o grantu je součástí její institucionální výsady, která se týká plnění rozpočtu, a tudíž by nemělo být přijímáno postupem projednávání ve výborech. Komise má rovněž za to, že uvedené zařazení nemůže sloužit jako precedent pro další nástroje financování z důvodu zvláštní povahy projektů v oblasti infrastruktury, pokud jde o dopad na území členských států.“

3. „Komise vyjadřuje politování nad tím, že do čl. 2 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 byly v rámci podpůrných opatření programu zařazeny odkazy na náklady na výkonnou agenturu, již Komise pověří prováděním konkrétních částí nástroje pro propojení Evropy. Komise připomíná, že je její výsadou, aby v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 58/2003 sama rozhodla po předběžné analýze nákladů a přínosů o zřízení výkonné agentury, kterou pověří některými úkoly při správě programu. Proces provedení analýzy nákladů a přínosů za účelem pověření výkonné agentury prováděním nástroje pro propojení Evropy by neměl být předjímán zněním nařízení o nástroji pro propojení Evropy. Komise se má rovněž za to, že toto omezení nemůže sloužit jako precedent pro další nástroje financování z důvodu zvláštní povahy projektů v oblasti infrastruktury, které agentura spravuje.“



( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26).

( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 219/2007 ze dne 27. února 2007 o založení společného podniku na vytvoření evropského systému nové generace pro uspořádání letového provozu (SESAR) (Úř. věst. L 64, 2.3.2007, s. 1).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES (Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1).

( 7 ) Rozhodnutí Komise 2006/679/ES ze dne 28. března 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému pro řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 284, 16.10.2006, s. 1).

( 8 ) Rozhodnutí Komise 2006/860/ES ze dne 7. listopadu 2006 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Řízení a zabezpečení transevropského vysokorychlostního železničního systému, kterým se mění příloha A rozhodnutí 2006/679/ES o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Řízení a zabezpečení transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 342, 7.12.2006, s. 1).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1).

( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59).

( 12 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39).

( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124).

( 14 ) Rozhodnutí Komise 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků (Úř. věst. L 268, 13.10.2009, s. 11).

( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).

( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72).

( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1).

( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb)(Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10).

( 19 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) (Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20).

( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU