(EU) č. 1299/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosincem 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce
| Publikováno: | Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259-280 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 17. prosince 2013 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 21. prosince 2013 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2014 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosincem 2013 (Úř. věst. L 347 20.12.2013, s. 259) |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1299/2013
ze dne 17. prosincem 2013
o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví oblast působnosti Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v souvislosti s cílem Evropská územní spolupráce a zvláštní ustanovení týkající se uvedeného cíle.
2. Toto nařízení vymezuje pro cíl Evropská územní spolupráce prioritní cíle a uspořádání EFRR, kritéria způsobilosti členských států a regionů pro podporu z EFRR, dostupné finanční prostředky pro podporu z EFRR a kritéria pro jejich přidělování.
Stanoví také ustanovení potřebná k zajištění účinného provádění, monitorování, finančního řízení a kontroly operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (dále jen „programy spolupráce“), včetně případů, kdy se těchto programů spolupráce účastní třetí země.
3. Na cíl Evropská územní spolupráce a na programy spolupráce v rámci uvedeného cíle se použije nařízení (EU) č. 1303/2013 a kapitola I nařízení (EU) č. 1301/2013, s výjimkou případů konkrétně stanovených podle tohoto nařízení nebo případů, kdy se uvedená ustanovení vztahují pouze na cíl Investice pro růst a zaměstnanost.
Článek 2
Složky cíle Evropská územní spolupráce
V rámci cíle Evropská územní spolupráce EFRR podporuje tyto složky:
1) přeshraniční spolupráci mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného regionálního rozvoje mezi sousedními pozemními a námořními pohraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi sousedními pohraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země na vnějších hranicích Unie, na které se nevztahují programy v rámci vnějších finančních nástrojů Unie;
►C1 2) nadnárodní spolupráci na větších nadnárodních územích, která zahrnuje celostátní, regionální a místní partnery, ◄ , a také námořní přeshraniční spolupráci v případech, jež nespadají do přeshraniční spolupráce, s cílem dosáhnout vyššího stupně územní integrace uvedených území;
3) meziregionální spolupráci s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti podporou:
a) výměny zkušeností zaměřené na tematické cíle mezi partnery v celé Unii, a to i v souvislosti s rozvojem regionů uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU, na určení a šíření osvědčených postupů za účelem jejich přenosu především do operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, ale případně také do programů spolupráce;
b) výměny zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření osvědčených postupů v oblasti udržitelného rozvoje měst, včetně vazeb mezi městem a venkovem;
c) výměny zkušeností, které se týkají určení, přenosu a šíření osvědčených postupů a inovačních přístupů v souvislosti s prováděním programů a opatření spolupráce a také s využíváním ESÚS;
d) analýzy trendů rozvoje v souvislosti s cíli územní soudržnosti, včetně územních aspektů hospodářské a sociální soudržnosti, a s harmonickým rozvojem území Unie prostřednictvím studií, sběru údajů a jiných opatření.
Článek 3
Zeměpisné pokrytí
1. Pro účely přeshraniční spolupráce mezi podporované regiony patří regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic, na něž se nevztahují programy v rámci vnějších finančních nástrojů Unie, a všechny regiony Unie úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny nejvýše 150 kilometrů, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity programových oblastí spolupráce zřízených pro programové období 2007–2013.
Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí stanovící seznam přeshraničních oblastí, jež mohou získat podporu, rozdělený podle programů spolupráce. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.
V seznamu se vymezí rovněž regiony Unie úrovně NUTS 3, na něž se vztahují příspěvky z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují vnější finanční nástroje Unie, jako jsou ENS podle legislativního aktu o ENS a NPP II podle legislativního aktu o NPP II.
Při předkládání návrhu programů přeshraniční spolupráce mohou členské státy v řádně odůvodněných případech a v zájmu zajištění soudržnosti přeshraničních oblastí požádat, aby byly k dotyčným přeshraničním oblastem spolupráce uvedeným v rozhodnutí zmíněném v druhém pododstavci přidány další regiony úrovně NUTS 3.
S cílem usnadnit nejvzdálenějším regionům přeshraniční spolupráci na námořních hranicích a aniž je dotčen první pododstavec, může Komise na žádost dotčeného členského státu či dotčených členských států do rozhodnutí uvedeného v druhém pododstavci zařadit regiony úrovně NUTS 3 v nejvzdálenějších regionech podél námořních hranic, které jsou od sebe vzdáleny více než 150 km, jakožto přeshraniční oblasti, které mohou získat podporu z odpovídajících vyčleněných prostředků těchto členských států.
2. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3, mohou programy přeshraniční spolupráce zahrnovat regiony Norska a Švýcarska a rovněž zahrnovat Lichtenštejnsko, Andorru, Monako a San Marino a třetí země či území sousedící s nejvzdálenějšími regiony, přičemž všechny z těchto regionů musí být rovnocenné regionům úrovně NUTS 3.
3. Pro účely nadnárodní spolupráce přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí stanovící seznam nadnárodních oblastí, které mohou získat podporu, rozdělený podle programů spolupráce a zahrnující regiony úrovně NUTS 2, přičemž je zároveň zajištěno pokračování této spolupráce ve větších souvislých oblastech na základě předchozích programů, popřípadě s ohledem na strategie pro makroregiony a přímořské oblasti. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Při předkládání návrhů programů nadnárodní spolupráce mohou členské státy požádat, aby do dané oblasti nadnárodní spolupráce byly přidány další regiony úrovně NUTS 2 přilehlé k regionům uvedeným v rozhodnutí zmíněném v prvním pododstavci. Členské státy tuto žádost odůvodní.
4. Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3, mohou programy nadnárodní spolupráce zahrnovat regiony těchto třetích zemí či území:
a) třetí země nebo území uvedené nebo zmíněné v odstavci 2 tohoto článku;
b) Faerské ostrovy a Grónsko.
Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3, mohou programy nadnárodní spolupráce zahrnovat rovněž regiony třetích zemí, na něž se uplatňují vnější finanční nástroje Unie, jako je ENS podle legislativního aktu o ENS, a to včetně příslušných regionů Ruské federace, a NPP II podle legislativního aktu o NPP II. Roční prostředky odpovídající podpoře z ENS a NPP II pro tyto programy se poskytnou, pokud programy přiměřeným způsobem splňují cíle vnější spolupráce.
Tyto regiony musí být rovnocenné regionům úrovně NUTS 2.
5. U meziregionální spolupráce se podpora z EFRR vztahuje na celé území Unie.
Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3, mohou programy meziregionální spolupráce zahrnovat celé třetí země či území uvedené v odst. 4 prvním pododstavci písm. a) a b) tohoto článku nebo jejich části.
6. Regiony třetích zemí nebo území uvedené v odstavcích 2 a 4 se pro informaci uvedou v seznamech zmíněných v odstavcích 1 a 3.
7. V řádně odůvodněných případech a s cílem zvýšit účinnost provádění programu mohou nejvzdálenější regiony v rámci jednoho programu územní spolupráce kombinovat prostředky z EFRR vyčleněné na přeshraniční spolupráci a nadnárodní spolupráci, včetně dodatečně přidělených prostředků stanovených v čl. 4 odst. 2, ►C1 přičemž musí být dodržena pravidla platná pro každý z těchto přídělů prostředků. ◄
Článek 4
Prostředky pro cíl Evropská územní spolupráce
1. Prostředky pro cíl Evropská územní spolupráce představují 2,75 % z celkových prostředků dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti na programové období 2014 až 2020 a stanovených v čl. 91 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 (tj. celkem 8 948 259 330 EUR) a rozdělují se takto:
a) 74,05 % (tj. celkem 6 626 631 760 EUR) na přeshraniční spolupráci,
b) 20,36 % (tj. celkem 1 821 627 570 EUR) na nadnárodní spolupráci,
c) 5,59 % (tj. celkem 500 000 000 EUR) na meziregionální spolupráci.
2. Na programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce se pro nejvzdálenější regiony vyčlení nejméně 150 % podpory z EFRR, kterou obdržely na programy spolupráce v programovém období 2007–2013. Kromě toho se na spolupráci nejvzdálenějších regionů vyčlení 50 000 000 EUR z prostředků na meziregionální spolupráci. Pokud jde o tematické zaměření, na toto dodatečné přidělení prostředků se použije čl. 6 odst. 1.
3. Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro přeshraniční a nadnárodní spolupráci uvedené v odst. 1 písm. a) a b), rozdělený podle jednotlivých let. Jako kritérium pro rozdělení podle členských států se použije počet obyvatel v oblastech uvedených v čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci a čl. 3 odst. 3 prvním pododstavci.
Na základě částek oznámených v souladu s prvním pododstavcem každý členský stát informuje Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou článkem 5, jakož i o výsledném rozdělení finančních prostředků mezi přeshraniční a nadnárodní programy, jichž se daný členský stát účastní. Komise na základě informací členských států přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí, kterým stanoví seznam všech programů spolupráce a uvede celkovou výši podpory z EFRR pro každý z programů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.
4. Příspěvek z EFRR na programy přeshraniční spolupráce a programy spolupráce přímořských oblastí v rámci ENS a na programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II stanoví Komise a dotčené členské státy. Příspěvek z EFRR stanovený pro každý členský stát se následně mezi dotčenými členskými státy nepřerozděluje.
5. Podpora z EFRR na jednotlivé programy přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí v rámci ENS a programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II se poskytne za předpokladu poskytnutí alespoň rovnocenných částek z ENS a NPP II. Tato rovnocennost podléhá maximální částce stanovené v legislativní aktu o ENS nebo legislativních aktu o NPP II.
6. Objem ročních prostředků odpovídající podpoře z EFRR na programy přeshraniční spolupráce a programy spolupráce přímořských oblastí v rámci ENS a na programy přeshraniční spolupráce v rámci NPP II se zapisuje do příslušných rozpočtových linií uvedených nástrojů pro plnění rozpočtu na rok 2014.
7. V roce 2015 a v roce 2016 se roční příspěvek z EFRR na programy v rámci ENS a NPP II, pro které nebyl Komisi předložen žádný program do 30. června v rámci programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle ENS a v rámci programů přeshraniční spolupráce podle NPP II a který nebyl přerozdělen do jiného programu předloženého v rámci stejné kategorie programů vnější spolupráce, přidělí na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se účastní dotčený členský stát nebo dotčené členské státy.
Existují-li k 30. červnu 2017 v rámci programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle ENS a programů přeshraniční spolupráce podle NPP II stále programy, které nebyly předloženy Komisi, přidělí se celý příspěvek z EFRR uvedený v odstavci 4 na tyto programy na zbývající léta až do roku 2020, který nebyl přerozdělen do jiného přijatého programu v rámci stejné kategorie programů vnější spolupráce, na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se účastní dotčený členský stát nebo dotčené členské státy.
8. Programy přeshraniční spolupráce a spolupráce pobřežních oblastí zmíněné v odstavci 4, které byly přijaty Komisí, se ukončí nebo se prostředky vyčleněné na tyto programy sníží v souladu s platnými pravidly a postupy, zejména jestliže:
a) žádná z partnerských zemí zahrnutých do programu nepodepsala příslušnou dohodu o financování ve lhůtě stanovené v souladu s legislativním aktem o ENS nebo legislativním aktem o NPP II; nebo
b) program nemůže být uskutečněn podle plánu z důvodu problémů vzniklých ve vztazích mezi zúčastněnými zeměmi.
V tomto případě se podpora z EFRR uvedená v odstavci 4, která odpovídá dosud nevyčleněným ročním splátkám či ročním splátkám zcela nebo částečně vyčleněným a zrušeným v rámci stejného rozpočtového roku, které dosud nebyly přerozděleny do jiného programu stejné kategorie programů vnější pomoci, přidělí na žádost dotčeného členského státu či dotčených členských států na vnitřní programy přeshraniční spolupráce podle odst. 1 písm. a), jichž se dotčený členský stát nebo dotčené členské státy účastní.
9. Komise předloží výboru zřízenému podle čl. 150 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 roční shrnutí finančního plnění programů přeshraniční spolupráce a spolupráce přímořských oblastí podle ENS a programů přeshraniční spolupráce podle NPP II, na něž EFRR přispívá v souladu s tímto článkem.
Článek 5
Možnost převodu
Každý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) z jedné z těchto složek do druhé.
KAPITOLA II
Tematické zaměření a investiční priority
Článek 6
Tematické zaměření
1. Nejméně 80 % přídělu z EFRR pro každý program přeshraniční a nadnárodní spolupráce se soustředí na nejvýše čtyři tematické cíle stanovené v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.
2. Pro meziregionální spolupráci podle čl. 2 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení lze vybrat všechny tematické cíle stanovené v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013.
Článek 7
Investiční priority
1. EFRR v rámci své oblasti působnosti stanovené v článku 3 nařízení (EU) č. 1301/2013 přispívá k tematickým cílům stanoveným v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013 prostřednictvím společných opatření v rámci programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Vedle investičních priorit uvedených v článku 5 nařízení (EU) č. 1301/2013 může EFRR podpořit i tyto investiční priority v rámci tematických cílů určených pro každou složku Evropské územní spolupráce:
a) v rámci přeshraniční spolupráce:
i) podporu udržitelných a kvalitních pracovních míst a podporu mobility pracovních sil: integrací přeshraničních trhů práce, včetně přeshraniční mobility, společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti, informačních a poradenských služeb a společné odborné přípravy;
ii) podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci: přeshraniční podporou rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a integrace komunit;
iii) investice do vzdělávání, odborné přípravy a školení za účelem získávání dovedností a celoživotního učení: vypracováním a naplňováním společných programů vzdělávání, odborné přípravy a školení;
iv) posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy: podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany a institucemi.
b) v rámci nadnárodní spolupráce: posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy: rozvojem a koordinací strategií pro makroregiony a přímořské oblasti.
c) v rámci meziregionální spolupráce: posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných subjektů a účinné veřejné správy:
i) šířením osvědčených postupů a odborných znalostí a využitím výsledků výměny zkušeností týkajících se udržitelného rozvoje měst, včetně vazeb mezi městem a venkovem podle čl. 2 odst. 3 písm. b).
ii) podporou výměny zkušeností s cílem posílit účinnost programů a opatření v oblasti územní spolupráce, jakož i využívání ESÚS podle čl. 2 odst. 3 písm. c);
iii) posílením faktické základny s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti a dosažení tematických cílů prostřednictvím analýzy trendů rozvoje podle čl. 2 odst. 3 písm. d);
2. V případě přeshraničního programu PEACE a v rámci tematického cíle na podporu sociálního začleňování a boje proti chudobě EFRR přispívá rovněž k prosazování sociální a hospodářské stability v dotčených regionech, zejména prostřednictvím opatření na podporu soudržnosti dotčených komunit.
KAPITOLA III
Programování
Článek 8
Obsah, přijímání a změny programů spolupráce
1. Program spolupráce sestává z prioritních os. Aniž je dotčen článek 59 nařízení (EU) č. 1303/2013, prioritní osa odpovídá tematickému cíli a zahrnuje jednu nebo několik investičních priorit daného tematického cíle v souladu s články 6 a 7 tohoto nařízení. Je-li to vhodné a zvýší-li se tím její dopad a účinnost jako součást tematicky soudržného integrovaného přístupu k plnění cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, lze prioritní osu v řádně odůvodněných případech doplnit o jednu či více doplňujících se investičních priorit z jiných tematických cílů, aby bylo možné dosáhnout maximálního příspěvku k prioritní ose.
2. Program spolupráce přispívá ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a stanoví:
a) odůvodnění volby tematických cílů, odpovídajících investičních priorit a finančních příspěvků s ohledem na společný strategický rámec uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 1303/2013, vycházející z analýzy potřeb v rámci programové oblasti jako celku a strategie vybrané podle těchto potřeb, přičemž je vhodné zabývat se chybějícími prvky v přeshraniční infrastruktuře a zohlednit výsledky hodnocení ex ante provedeného v souladu s článkem 55 nařízení (EU) č. 1303/2013;
b) pro každou prioritní osu kromě technické pomoci:
i) investiční priority a odpovídající specifické cíle;
ii) očekávané výsledky pro specifické cíle a odpovídající ukazatele výsledků spolu s výchozí hodnotou a případně kvantifikovanými cílovými hodnotami, v souladu s článkem 16, s cílem posílit zaměření programování na výsledky;
iii) popis druhu a příkladů opatření, jež mají být podporovány v rámci jednotlivých investičních priorit, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů uvedených v bodě i), včetně hlavních zásad pro výběr operací a případně stanovení hlavních cílových skupin, konkrétních cílových území, druhů příjemců, plánovaného využití finančních nástrojů a velkých projektů;
iv) společné ukazatele výstupů a ukazatele specifické pro každou investiční prioritu, včetně kvantifikované cílové hodnoty, které by podle očekávání měly v souladu s článkem 16 přispět k dosažení výsledků;
v) určení prováděcích opatření a finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů, a případně ukazatelů výsledků, které mají v souladu s čl. 21 odst. 1 a přílohou II nařízení (EU) č. 1303/2013 plnit funkci milníků a cílů pro výkonnostní rámec;
vi) případně shrnutí plánovaného využití technické pomoci, jež v případě nutnosti zahrnuje i kroky k posílení správní kapacity orgánů zapojených do řízení a kontroly programů a příjemců a v nezbytném případě také opatření k posílení správní kapacity příslušných partnerů, kteří se mají podílet na provádění programů;
vii) odpovídající kategorie zásahů vycházející z nomenklatury přijaté Komisí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků;
c) pro každou prioritní osu týkající se technické pomoci:
i) specifické cíle;
ii) očekávané výsledky pro jednotlivé specifické cíle a v případech objektivně odůvodněných vzhledem k obsahu opatření odpovídající ukazatele výsledků spolu s výchozí hodnotou a cílovou hodnotou v souladu s článkem 16;
iii) popis kroků, které mají být podporovány, a jejich očekávaný přínos k plnění specifických cílů uvedených v bodě i);
iv) ukazatele výstupů, které by podle očekávání měly přispět k dosažení výsledků;
v) odpovídající kategorie zásahů vycházející z nomenklatury přijaté Komisí a orientační rozdělení naplánovaných prostředků;
Bod ii) se nepoužije, pokud příspěvek Unie k prioritní ose nebo osám týkajícím se technické pomoci v rámci programu spolupráce nepřesahuje částku 15 000 000 EUR.
d) finanční plán obsahující tyto tabulky (bez rozdělení podle zúčastněných členských států):
i) tabulka, jež v souladu s pravidly pro míru spolufinancování stanovenými v článcích 60, 120 a 121 nařízení (EU) č. 1303/2013 pro každý rok uvádí výši celkového finančního příspěvku plánovaného na podporu z EFRR;
ii) tabulka, jež pro celé programové období, každý program spolupráce a každou prioritní osu uvádí výši celkového finančního příspěvku podpory z EFRR a spolufinancování jednotlivých států. U prioritních os, které kombinují investiční priority z různých tematických cílů, se v tabulce uvede výše celkového finančního příspěvku a vnitrostátního spolufinancování pro každý z odpovídajících tematických cílů. Sestává-li vnitrostátní spolufinancování z veřejného a soukromého spolufinancování, uvede se v tabulce předběžné rozdělení mezi veřejnou a soukromou složkou. Pro informaci se v ní uvede jakýkoli příspěvek ze třetích zemí, které se programu účastní, a předpokládaná účast EIB;
e) seznam velkých projektů, jejichž realizace je plánována během programového období.
Komise přijímá prováděcí akty týkající se nomenklatury uvedené v prvním pododstavci písm. b) bodu vii) a písm. c) bodu v). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 150 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.
3. V programu spolupráce se s přihlédnutím k jeho obsahu a cílům a s ohledem na dohody o partnerství zúčastněných členských států popíše integrovaný přístup k územnímu rozvoji, a to i pokud jde o regiony a oblasti uvedené v čl. 174 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, a uvede se, jak tento program spolupráce přispívá k dosažení jejích cílů a očekávaných výsledků, a případně se upřesní:
a) přístup k využívání nástrojů komunitně vedeného místního rozvoje a zásady pro určení oblastí, v nichž bude tento přístup uplatňován;
b) zásady pro určení městských oblastí, kde budou přijata integrovaná opatření k udržitelnému rozvoji měst, a předběžný příspěvek podpory z EFRR na tato opatření;
c) přístup k využívání nástroje pro integrované územní investice uvedeného v článku 11 v případech, na než se nevztahuje písmeno b), a orientační výše finančních prostředků přidělených v rámci jednotlivých prioritních os;
d) jestliže se členské státy a regiony podílejí na strategiích pro makroregiony a přímořské oblasti, přínos plánovaných zásahů v rámci programu spolupráce pro tyto strategie v závislosti na potřebách programové oblasti, jak je určily příslušné členské státy, a případně s ohledem na strategicky významné projekty určené v těchto strategiích.
4. V programu spolupráce se rovněž určí:
a) prováděcí ustanovení, která:
i) určují řídicí orgán, případně certifikační orgán a auditní orgán;
ii) určují subjekt nebo subjekty pověřené kontrolou;
iii) určují subjekt nebo subjekty odpovědné za audit;
iv) stanoví postup zřízení společného sekretariátu;
v) uvádějí souhrnný popis ustanovení o řízení a kontrole;
vi) uvádějí rozdělení závazků mezi zúčastněné členské státy v případě finančních oprav uložených řídicím orgánem nebo Komisí.
b) subjekt, kterému má Komise poukazovat platby;
c) opatření přijatá s cílem zapojit partnery uvedené v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 do přípravy programu spolupráce a úlohu těchto partnerů při přípravě a provádění programu spolupráce, včetně jejich zapojení do monitorovacího výboru.
5. V programu spolupráce se s ohledem na obsah dohod o partnerství a s přihlédnutím k institucionálnímu a právnímu rámci členských států stanoví:
a) mechanismus zajišťující účinnou koordinaci mezi EFRR, ESF, Fondem soudržnosti, EZFRV, ENRF a dalšími unijními a vnitrostátními nástroji financování, včetně koordinace a možné kombinace s nástrojem pro propojení Evropy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ( 1 ), ENS, ERF, NPP II a EIB, a to s ohledem na přílohu I nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud se členské státy a třetí země nebo území účastní programů spolupráce, které zahrnují využívání prostředků EFRR pro nejvzdálenější regiony a zdrojů ERF, koordinačních mechanismů na příslušné úrovni, aby byla usnadněna účinná koordinace při využívání těchto prostředků a zdrojů;
b) souhrn posouzení správní zátěže pro příjemce a v případě potřeby plánovaných opatření, včetně orientačního harmonogramu, za účelem snížení správní zátěže.
6. Informace vyžadované podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a), odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bodů i) až vii), odstavce 3 a odst. 5 písm. a) se přizpůsobí zvláštnímu charakteru programů spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. b), c) a d). V programech spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. c) a d) nejsou uváděny informace vyžadované podle odst. 2 prvního pododstavce písm. e) a odst. 5 písm. b).
7. Každý program spolupráce v případě potřeby a v závislosti na řádně odůvodněném posouzení jejich významu pro obsah a cíle programu předloženého příslušnými členskými státy zahrnuje popis:
a) konkrétních opatření, jež ve výběru operací zohledňují požadavky na ochranu životního prostředí, účinnost zdrojů, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí, odolnost vůči katastrofám, předcházení rizikům a jejich řízení;
b) konkrétních opatření, jež během přípravy, vytváření a provádění programu spolupráce podporují rovné příležitosti a předcházejí diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a to zejména pokud jde o přístup k finančním prostředkům, přičemž se zohlední rovněž potřeby různých cílových skupin ohrožených diskriminací, a zejména popis požadavků zajišťujících přístup k finančním prostředkům pro osoby se zdravotním postižením;
c) přínosu programu spolupráce k prosazování rovnosti žen a mužů a případně opatření k začlenění genderového hlediska na úrovni programů a operací.
Ustanovení prvního pododstavce písm. a) a b) se nepoužijí na programy spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. b), c) a d).
8. Programy spolupráce podle čl. 2 odst. 3 písm. c) a d) vymezí příjemce a mohou specifikovat postup pro udělení grantů.
9. Zúčastněné členské státy a popřípadě třetí země či území, pokud přijaly pozvání k účasti na programu spolupráce, před předložením programu spolupráce Komisi písemně potvrdí svůj souhlas s jeho obsahem. Tento souhlas také obsahuje závazek všech zúčastněných členských států a případně třetích zemí či území poskytnout spolufinancování potřebné k provádění programu spolupráce a případně závazek třetích zemí či území k poskytnutí finančního příspěvku.
Odchylně od prvního pododstavce, v případě programů spolupráce, do nichž jsou zapojeny nejvzdálenější regiony a třetí země či území, konzultují dotčené členské státy příslušné třetí země či území dříve, než tyto programy spolupráce předloží Komisi. V tomto případě může být souhlas ohledně obsahu programů spolupráce a možného příspěvku třetích zemí či území vyjádřen ve formálně schváleném zápisu z konzultačních jednání se třetími zeměmi či územími nebo ze zasedání organizací pro regionální spolupráci.
10. Zúčastněné členské státy a třetí země či území, pokud přijaly pozvání k účasti na programu spolupráce, vypracují programy spolupráce v souladu se vzorem přijatým Komisí.
11. Komise vzor uvedený v odstavci 10 přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.
12. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí o schválení všech prvků (včetně budoucích změn), na něž se vztahuje tento článek, s výjimkou prvků, na něž se vztahuje odst. 2 písm. b) bod vii), odst. 2 písm. c) bod v), odst. 2 písm. e), odst. 4 písm. a) bod i), odst. 4 písm. c) a odstavce 5 a 7 tohoto článku, za něž jsou i nadále odpovědné zúčastněné členské státy.
13. Řídicí orgán oznámí Komisi veškerá rozhodnutí o změně prvků programu spolupráce, na něž se rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 12 nevztahuje, do jednoho měsíce ode dne tohoto rozhodnutí o změně. V rozhodnutí o změně je upřesněn den jeho vstupu v platnost, který nesmí předcházet dni jeho přijetí.
Článek 9
Společný akční plán
Je-li společný akční plán uvedený v čl. 104 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 uskutečňován v rámci povinností ESÚS jakožto příjemce, mohou se zaměstnanci společného sekretariátu programu spolupráce a členové shromáždění ESÚS stát členy řídícího výboru uvedeného v čl. 108 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013. Členové shromáždění ESÚS nesmí tvořit v uvedeném řídícím výboru většinu.
Článek 10
Komunitně vedený místní rozvoj
Komunitně vedený místní rozvoj podle článku 32 nařízení (EU) č. 1303/2013 může být uskutečňován v rámci programů přeshraniční spolupráce za předpokladu, že skupina pro místní rozvoj je složena ze zástupců alespoň dvou zemí, z nichž jedna je členským státem.
Článek 11
Integrované územní investice
Pokud jde o programy spolupráce, zprostředkujícím subjektem pověřeným řízením a prováděním integrovaných územních investic uvedených v čl. 36 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 je buď právní subjekt zřízený podle právních předpisů jedné ze zúčastněných zemí, pokud je tvořen orgány veřejné správy nebo subjekty z alespoň dvou zúčastněných zemí, nebo ESÚS.
Článek 12
Výběr operací
1. Operace v rámci programů spolupráce vybírá monitorovací výbor uvedený v článku 47 nařízení (EU) č. 1303/2013. Tento monitorovací výbor může pro výběr operací ustavit řídící výbor, jež jedná z jeho pověření.
2. Operace vybrané v rámci přeshraniční a nadnárodní spolupráce zahrnují příjemce alespoň ze dvou zúčastněných zemí, přičemž přinejmenším jeden z nich je z členského státu. Operaci lze uskutečňovat v jediné zemi za předpokladu, že jsou určeny její přeshraniční nebo nadnárodní dopady a výhody.
Operace v rámci meziregionální spolupráce uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. a) a b) zahrnují příjemce alespoň ze tří zemí, přičemž přinejmenším dvě jsou členskými státy.
Podmínky stanovené v prvním pododstavci se nevztahují na operace v rámci přeshraničního programu PEACE mezi Severním Irskem a pohraničními hrabstvími Irska na podporu míru a usmíření podle čl. 7 odst. 2.
3. Bez ohledu na odstavec 2 může být ESÚS nebo jiný právní subjekt zřízený podle právních předpisů jedné ze zúčastněných zemí jediným příjemcem operace za předpokladu, že je v případě přeshraniční a nadnárodní spolupráce tvořen orgány veřejné správy nebo subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí a v případě meziregionální spolupráce alespoň ze tří zúčastněných zemí.
Právní subjekt, který provádí finanční nástroj nebo případně fond fondů, může být jediným příjemcem operace, aniž by byly uplatňovány požadavky na jeho složení stanovené v prvním pododstavci.
4. Příjemci spolupracují na rozvoji a uskutečňování operací. Kromě toho spolupracují na personálním obsazení nebo na financování operací nebo na obou těchto úkolech.
V případě operací v programech zřízených mezi nejvzdálenějšími regiony a třetími zeměmi či územími se od příjemců vyžaduje, aby spolupracovali pouze ve dvou oblastech uvedených v prvním pododstavci.
5. Pro každou operaci poskytne řídicí orgán hlavnímu nebo jedinému příjemci dokument, který stanoví podmínky podpory operace, včetně zvláštních požadavků, jež se týkají produktů či služeb, které mají být v rámci operace dodány, finančního plánu a lhůty pro provedení.
Článek 13
Příjemci
1. Existují-li v programu spolupráce pro jednu operaci dva nebo více příjemců, určí všichni příjemci jednoho z nich hlavním příjemcem.
2. Hlavní příjemce:
a) stanoví ujednání s ostatními příjemci v dohodě, která obsahuje ustanovení, jež mimo jiné zaručují řádné finanční řízení finančních prostředků přidělených na operaci, včetně mechanismů pro navrácení neoprávněně vyplacených částek;
b) přebírá odpovědnost za zajištění uskutečnění celé operace;
c) zajišťuje, že výdaje předkládané všemi příjemci vznikly při uskutečňování operace a odpovídají činnostem dohodnutým mezi všemi příjemci a že jsou v souladu s dokumentem poskytnutým řídicím orgánem podle čl. 12 odst. 5;
d) zajišťuje, že výdaje předkládané ostatními příjemci jsou ověřeny kontrolorem nebo kontrolory, pokud toto ověření neprovádí řídicí orgán podle čl. 23 odst. 3.
3. Není-li v ujednáních stanovených v souladu s odst. 2 písm. a) stanoveno jinak, hlavní příjemce zajistí, aby ostatní příjemci obdrželi celkovou částku příspěvku z fondů co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se nesmí odečíst ani zadržovat a nesmí být vymáhány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky určené ostatním příjemcům.
4. Hlavní příjemci se nacházejí v členském státě podílejícím se na programu spolupráce. Členské státy a třetí země či území, které se podílejí na programu spolupráce, se však mohou dohodnout na tom, že hlavní příjemce se může nacházet ve třetí zemi či území, které se účastní daného programu spolupráce, za předpokladu, že se řídicí orgán ubezpečí, že hlavní příjemce je schopen provádět úkoly stanovené v odstavcích 2 a 3 a že jsou splněny požadavky na řízení, ověřování a audit.
5. Jediní příjemci jsou zaregistrováni v členském státě účastnícím se programu spolupráce. Avšak pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 12. odst. 3, mohou být registrováni v členských státech, které se programu neúčastní.
KAPITOLA IV
Monitorování a hodnocení
Článek 14
Zprávy o provádění programu
►C1 1. Řídicí orgán podá Komisi do 31. května 2016 a do téhož dne každého následujícího roku až do roku 2023 včetně výroční zprávu ◄ o provádění v souladu s čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013. Zpráva o provádění předložená v roce 2016 zahrnuje finanční roky 2014 a 2015 a také období mezi počátečním datem způsobilosti výdajů a 31. prosincem 2013.
2. U zpráv předkládaných v letech 2017 a 2019 je termínem uvedeným v odstavci 1 30. červen.
3. Výroční prováděcí zprávy uvádějí informace:
a) o provádění programu spolupráce v souladu s čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013;
b) případně o pokroku při přípravě a uskutečňování velkých projektů a společných akčních plánů.
4. Výroční zprávy o provádění předkládané v letech 2017 a 2019 uvedou a vyhodnotí informace požadované podle čl. 50 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 1303/2013 a informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku spolu s těmito informacemi:
a) pokrok při plnění hodnotícího plánu a následné kroky vzhledem ke zjištěním hodnocení;
b) výsledky informačních a propagačních opatření prováděných v rámci komunikační strategie;
c) zapojení partnerů do monitorování a hodnocení programu spolupráce.
Výroční zprávy o provádění předkládané v letech 2017 a 2019 mohou v závislosti na obsahu a cílech každého programu spolupráce uvádět informace a hodnocení týkající se:
a) pokroku při uskutečňování integrovaného přístupu k územnímu rozvoji, včetně udržitelného rozvoje měst, a komunitně vedeného místního rozvoje v rámci programu spolupráce;
b) pokroku při provádění opatření na posílení kapacity orgánů a příjemců spravovat a využívat EFRR;
c) případně přínosu ke strategiím pro makroregiony a přímořské oblasti;
d) konkrétních opatření přijatých na podporu rovného zacházení s ženami a muži a k prosazování zákazu diskriminace, zejména přístupu osob se zdravotním postižením, a ustanovení prováděných s cílem zajistit zahrnutí genderového hlediska do programu spolupráce a operací;
e) opatření přijatých v zájmu podpory udržitelného rozvoje;
f) pokroku při provádění opatření v oblasti sociálních inovací.
5. Výroční a závěrečná zpráva o provádění se vypracuje podle vzorů, jež Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 150 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Článek 15
Každoroční přezkum
Výroční jednání o přezkumu se koná v souladu s článkem 51 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Nekoná-li se výroční jednání o přezkumu podle čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013, může se každoroční přezkum provést písemně.
Článek 16
Ukazatele pro cíl Evropská územní spolupráce
1. Společné ukazatele výstupů stanovené v příloze tohoto nařízení, ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a případně ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy se používají v souladu s čl. 27 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 8 odst. 2 prvním pododstavcem písm. b) body ii) a iv) a písm. c) body ii) a iv) tohoto nařízení.
2. Pro společné ukazatele výstupů a ukazatele výstupů specifické pro jednotlivé programy se stanoví výchozí hodnota na nulu. Kumulované kvantifikované cílové hodnoty těchto ukazatelů se stanoví pro rok 2023.
3. Pro ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy, které se týkají investičních priorit, se stanoví výchozí hodnoty na základě posledních dostupných údajů a cílové hodnoty se stanoví pro rok 2023. Cílové hodnoty lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, pokud jde o změnu seznamu společných ukazatelů výstupů uvedeného v příloze, s cílem provádět v odůvodněných případech úpravy k zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu
Článek 17
Technická pomoc
Výše prostředků z EFRR přidělených na technickou pomoc je omezena na 6 % celkové částky přidělené na program spolupráce. U programů, jejichž celková výše přidělených prostředků nepřekračuje 50 000 000 EUR, je výše prostředků vyčleněných z EFRR na technickou pomoc omezena na 7 % z celkové přidělené částky, avšak nesmí být nižší než 1 500 000 EUR a vyšší než 3 000 000 EUR.
KAPITOLA V
Způsobilost
Článek 18
Pravidla způsobilosti výdajů
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem stanovení zvláštních pravidel způsobilosti výdajů pro programy spolupráce s ohledem na náklady na zaměstnance, kancelářské a administrativní výdaje, náklady na cestování a ubytování, náklady na externí odborné poradenství a na služby a výdaje na vybavení. Komise oznámí akty v přenesené pravomoci, přijaté v souladu s článkem 29, současně Evropskému parlamentu a Radě do 22. dubna 2014
2. Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená v článcích 65 až 71 nařízení (EU) č. 1303/2013, v nařízení (EU) č. 1301/2013, v tomto nařízení nebo v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 1 tohoto článku či na jejich základě, stanoví zúčastněné členské státy v monitorovacím výboru dodatečná pravidla způsobilosti výdajů pro program spolupráce jako celek.
3. V záležitostech, na které se nevztahují pravidla způsobilosti stanovená v článcích 65 až 71 nařízení (EU) č. 1303/2013, v nařízení (EU) č. 1301/2013, v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v odstavci 1 tohoto článku nebo v pravidlech stanovených společně zúčastněnými členskými státy podle odstavce 2 tohoto článku či na jejich základě, se použijí vnitrostátní pravidla členského státu, v němž výdaj vznikl.
Článek 19
Náklady na zaměstnance
Náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušálně až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace.
Článek 20
Způsobilost operací v programech spolupráce v závislosti na lokalitě
1. Operace v rámci programů spolupráce, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 3, se odehrávají v části programové oblasti, která tvoří území Unie (dále jen „unijní část programové oblasti“).
2. Řídicí orgán může souhlasit, že se celá operace nebo její část bude uskutečňovat mimo unijní část programové oblasti za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
a) operace je ve prospěch programové oblasti;
b) celková částka přidělená v rámci programu spolupráce na operace mimo unijní část programové oblasti nepřekročí 20 % podpory z EFRR na úrovni programu nebo 30 % v případě programů spolupráce, u kterých unijní část programové oblasti sestává z nejvzdálenějších regionů;
c) povinnosti řídicího a auditního orgánu v souvislosti s řízením, kontrolou a auditem, které souvisejí s operací, plní orgány programu spolupráce nebo uzavřou dohody s orgány v členském státě nebo třetí zemi nebo území, v níž je operace uskutečňována.
3. Výdaje v souvislosti s technickou pomocí nebo operacemi, které se týkají propagačních činností a budování kapacit, mohou vzniknout mimo unijní část programové oblasti za předpokladu, že jsou splněny podmínky v odst. 2 písm. a) a c).
KAPITOLA VI
Řízení, kontrola a určování
Článek 21
Určení orgánů
1. Členské státy, které se účastní programu spolupráce, určí pro účely čl. 123 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 jediný řídicí orgán; pro účely čl. 123 odst. 2 uvedeného nařízení určí jediný certifikační orgán; a pro účely čl. 123 odst. 4 uvedeného nařízení určí jediný auditní orgán. Řídicí orgán a auditní orgán se nacházejí ve stejném členském státě.
Členské státy účastnící se programu spolupráce mohou určit, že řídicí orgán ponese rovněž odpovědnost za výkon funkcí certifikačního orgánu. Takovým rozhodnutím není dotčeno rozdělení závazků v souvislosti s uplatňováním finančních oprav mezi zúčastněnými členskými státy tak, jak je uvedeno v programu spolupráce.
2. Certifikační orgán obdrží platby uskutečněné Komisí a zpravidla poskytuje platby hlavnímu příjemci v souladu s článkem 132 nařízení (EU) č. 1303/2013.
3. Postup pro určení řídicího orgánu a případně certifikačního orgánu stanovený v čl. 124 nařízení (EU) č. 1303/2013 provádí členský stát, ve kterém se daný orgán nachází.
Článek 22
Evropské seskupení pro územní spolupráci
Členské státy, které se účastní programu spolupráce, mohou využít ESÚS a učinit jej odpovědným za řízení daného programu spolupráce nebo jeho části, zejména svěřením povinností řídicího orgánu uvedenému seskupení.
Článek 23
Funkce řídicího orgánu
1. Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, řídicí orgán programu spolupráce vykonává funkce stanovené v článku 125 nařízení (EU) č. 1303/2013.
2. Řídicí orgán po konzultaci s členskými státy a jakýmikoli třetími zeměmi, které se účastní programu spolupráce, zřídí společný sekretariát.
Společný sekretariát pomáhá řídicímu orgánu a monitorovacímu výboru při výkonu jejich příslušných funkcí. Společný sekretariát také poskytuje informace potenciálním příjemcům o možnostech financování v rámci programů spolupráce a pomáhá příjemcům s uskutečňováním operací.
3. Je-li řídicím orgánem ESÚS, provádí ověření podle čl. 125 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 řídicí orgán nebo za jeho provedení odpovídá, a to alespoň pro ty členské státy a třetí země či území, z nichž pocházejí členové zúčastnění v ESÚS.
4. Neprovádí-li řídicí orgán ověření podle čl. 125 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 v celé programové oblasti nebo nejsou-li ověření pro členské státy a třetí země či území, z nichž pocházejí členové zúčastnění v ESÚS, prováděna řídicím orgánem nebo v jeho odpovědnosti v souladu s odstavcem 3, určí každý členský stát nebo každá třetí země či území, pokud přijaly pozvání k účasti v programu spolupráce, orgán či osobu odpovědnou za provádění těchto ověření v souvislosti s příjemci na svém území (dále jen „kontrolor“).
Kontroloři uvedení v prvním pododstavci mohou být tytéž orgány, které odpovídají za provádění těchto ověření u operačních programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost, nebo v případě třetích zemí za provádění srovnatelných ověření v rámci nástrojů vnější politiky Unie.
Řídicí orgán se přesvědčí, že výdaje každého příjemce, který se účastní operace, ověřil určený kontrolor.
Každý členský stát zajistí, aby bylo možné ověřit výdaje příjemce do tří měsíců poté, co dotčený příjemce předloží příslušné dokumenty.
Každý členský stát nebo každá třetí země, pokud přijala pozvání k účasti v programu spolupráce, odpovídají za ověření prováděná na jejich území.
5. Lze-li dodání spolufinancovaných produktů nebo služeb ověřit pouze ve vztahu k celé operaci, provede ověření řídicí orgán či kontrolor členského státu, v němž se nachází hlavní příjemce.
Článek 24
Funkce certifikačního orgánu
Certifikační orgán programu spolupráce vykonává funkce stanovené v článku 126 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Článek 25
Funkce auditního orgánu
1. Členské státy a třetí země, které se účastní programu spolupráce, mohou oprávnit auditní orgán, aby přímo vykonával funkce stanovené v článku 127 nařízení (EU) č. 1303/2013 na celém území, na něž se vztahuje program spolupráce. Specifikují, kdy auditní orgán doprovází auditor členského státu nebo třetí země.
2. Nemá-li auditní orgán oprávnění uvedené v odstavci 1, pomáhá mu skupina auditorů složená po jednom ze zástupců z každého členského státu nebo třetí země, které se účastní programu spolupráce, jež vykonává funkce stanovené v článku 127 nařízení (EU) č. 1303/2013. Každý členský stát nebo každá třetí země, pokud přijala pozvání k účasti v programu spolupráce, odpovídají za audity prováděné na jejich území.
Každý zástupce z každého členského státu či třetí země, kteří se účastní programu spolupráce, odpovídá za poskytnutí věcných prvků souvisejících s výdaji na jeho území, které auditní orgán požaduje za účelem jejich posouzení.
Do tří měsíců od rozhodnutí o schválení programu spolupráce se zřídí skupina auditorů. Vypracuje svůj jednací řád a předsedá jí auditní orgán pro program spolupráce.
3. Auditoři jsou funkčně nezávislí na kontrolorech, kteří provádějí ověření podle článku 23.
KAPITOLA VII
Účast třetích zemí na nadnárodních a meziregionálních programech spolupráce
Článek 26
Podmínky provádění pro účast třetích zemí
Použitelné podmínky provádění programů, kterými se řídí finanční řízení a programování, monitorování, hodnocení a kontrola účasti třetích zemí prostřednictvím příspěvku ze zdrojů NPP II nebo ENS pro nadnárodní či meziregionální programy, jsou stanoveny v příslušném programu spolupráce a v případě potřeby rovněž v dohodě o financování mezi Komisí, vládami dotčených třetích zemí a členským státem, v němž sídlí řídicí orgán příslušného programu spolupráce. Podmínky provádění programu musí být v souladu s pravidly politiky soudržnosti Unie.
KAPITOLA VIII
Finanční řízení
Článek 27
Rozpočtové závazky, platby a zpětně získávané prostředky
1. Podpora z EFRR na programy spolupráce se vyplácí na jediný účet bez vnitrostátních podúčtů.
2. Řídicí orgán zajistí, aby každou částku vyplacenou v důsledku nesrovnalosti hlavní nebo jediný příjemce vrátil. Příjemci splatí hlavnímu příjemci veškeré neoprávněně vyplacené částky.
3. Jestliže se hlavnímu příjemci nepodaří zajistit splacení od ostatních příjemců nebo jestliže se řídicímu orgánu nepodaří zajistit splacení od hlavního či jediného příjemce, nahradí členský stát nebo třetí země, na jejímž území se dotčený příjemce nachází nebo v případě ESÚS je zaregistrován, řídicímu orgánu jakoukoliv částku neoprávněně vyplacenou uvedenému příjemci. Řídicí orgán odpovídá za vrácení dotčených částek do souhrnného rozpočtu Unie v souladu s rozdělením závazků mezi zúčastněnými členskými státy, jak je stanoveno v programu spolupráce.
Článek 28
Použití eura
Odchylně od článku 133 nařízení (EU) č. 1303/2013 jsou výdaje vzniklé v jiné měně než v eurech převedeny příjemci na eura s použitím měsíčního účetního směnného kurzu Komise platného v měsíci, v němž výdaj buď:
a) nastal,
b) byl předložen k ověření řídicímu orgánu nebo kontrolorovi v souladu s článkem 23 tohoto nařízení, nebo
c) byl oznámen hlavnímu příjemci.
Zvolená metoda se stanoví v programu spolupráce a je platná pro všechny příjemce.
Převod ověří řídicí orgán nebo kontrolor v členském státě či třetí zemi, ve které se příjemce nachází.
KAPITOLA IX
Závěrečná ustanovení
Článek 29
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 16 odst. 4 a čl. 18 odst. 1 je svěřena Komisi od 21. prosincem 2013 do 31. prosince 2020.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 16 odst. 4 a čl. 18 odst. 1 kdykoli zrušit.
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
►C1 5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 4 a čl. 18 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo ◄ pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 30
Přechodná ustanovení
1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1080/2006 nebo jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se na uvedenou pomoc nebo dotčené operace použijí i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení. Pro účely tohoto odstavce zahrnuje pomoc operační programy a velké projekty.
2. Žádosti o pomoc předložené nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1080/2006 před 1. lednem 2014 zůstávají v platnosti.
Článek 31
Přezkum
Evropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení do 31. prosince 2020 v souladu s článkem 178 Smlouvy o fungování EU.
Článek 32
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Články 4, 27 a 28 se použijí s účinkem ode dne 1. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ PRO CÍL EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE
|
|
JEDNOTKA |
NÁZEV |
|
Produktivní investice |
||
|
|
podniky |
Počet podniků pobírajících podporu |
|
|
podniky |
Počet podniků pobírajících granty |
|
|
podniky |
Počet podniků pobírajících jinou finanční podporu než granty |
|
|
podniky |
Počet podniků pobírajících nefinanční podporu |
|
|
podniky |
Počet nových podniků, které dostávají podporu |
|
|
podniky |
Počet podniků, které se účastní přeshraničních, nadnárodních nebo meziregionálních výzkumných projektů |
|
|
organizace |
Počet výzkumných ústavů, které se účastní přeshraničních, nadnárodních nebo meziregionálních výzkumných projektů |
|
|
EUR |
Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (granty) |
|
|
EUR |
Soukromé investice odpovídající veřejné podpoře podniků (jiné než granty) |
|
|
ekvivalenty plných úvazků |
Zvýšení zaměstnanosti v podporovaných podnicích |
|
Udržitelný cestovní ruch |
návštěvy/rok |
Zvýšení očekávaného počtu návštěv podporovaných kulturních a přírodních památek a atrakcí |
|
Infrastruktura IKT |
domácnosti |
Domácnosti, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí alespoň 30 Mbps |
|
Doprava |
||
|
Železnice |
kilometry |
Celková délka nových železničních tratí |
|
|
|
z toho: TEN-T |
|
|
kilometry |
Celková délka rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí |
|
|
z toho: TEN-T |
|
|
Silnice |
kilometry |
Celková délka nově postavených silnic |
|
|
|
z toho: TEN-T |
|
kilometry |
Celková délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic |
|
|
|
z toho: TEN-T |
|
|
Městská hromadná doprava |
kilometry |
Celková délka nových nebo modernizovaných tratí metra a tramvajových tratí |
|
Vnitrozemské vodní cesty |
kilometry |
Celková délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest |
|
Životní prostředí |
||
|
Pevný odpad |
tuny/rok |
Zvýšení kapacity pro recyklaci odpadů |
|
Dodávka vody |
osoby |
Počet obyvatel nově připojených na zlepšené zásobování vodou |
|
Čištění odpadních vod |
populační ekvivalent |
Počet obyvatel nově připojených na zlepšené čištění odpadních vod |
|
Prevence a řízení rizik |
osoby |
Počet obyvatel chráněných opatřeními proti povodním |
|
|
osoby |
Počet obyvatel chráněných opatřeními proti lesním požárům |
|
Rekultivace |
hektary |
Celková rozloha rekultivovaného území |
|
Příroda a biodiverzita |
hektary |
Plocha stanovišť, která jsou podporována s cílem zlepšit jejich stav zachování |
|
Výzkum, inovace |
||
|
|
ekvivalenty plných úvazků |
Počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech |
|
|
ekvivalenty plných úvazků |
Počet výzkumných pracovníků, kteří pracují v modernizovaných výzkumných infrastrukturách |
|
|
podniky |
Počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi |
|
|
EUR |
Soukromé investice v projektech s veřejnou podporou v oblasti inovací nebo výzkumu a vývoje |
|
|
podniky |
Počet podniků, které dostávají podporu pro účely uvádění nových výrobků na trh |
|
|
podniky |
Počet podniků, které dostávají podporu pro účely zavádění výrobků nových pro podnik |
|
Energetika a změna klimatu |
||
|
Energie z obnovitelných zdrojů |
MW |
Nová kapacita zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů |
|
Energetická účinnost |
domácnosti |
Počet domácností s lépe klasifikovanou spotřebou energie |
|
|
kWh/rok |
Snížení roční spotřeby primární energie ve veřejných budovách |
|
|
uživatelé |
Počet nových odběratelů energie napojených na inteligentní sítě |
|
Snížení emisí skleníkových plynů |
tuny ekvivalentu CO2 |
Odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů |
|
Sociální infrastruktura |
||
|
Péče o děti a vzdělávání |
osoby |
Kapacita podporovaných zařízení péče o děti nebo vzdělávacích zařízení |
|
Zdraví |
osoby |
Počet obyvatel majících přístup k lepším zdravotnickým službám |
|
Specifické ukazatele rozvoje měst |
||
|
|
osoby |
Počet obyvatel žijících v oblastech s integrovanými strategiemi rozvoje měst |
|
|
metry čtvereční |
Nově vytvořené nebo rekultivované otevřené prostory v městských oblastech |
|
|
metry čtvereční |
Veřejné nebo komerční budovy vybudované nebo zrenovované v městských oblastech |
|
|
bytové jednotky |
Regenerované bytové jednotky v městských oblastech |
|
Trh práce a odborné vzdělávání (1) |
||
|
|
osoby |
Počet účastníků iniciativ přeshraniční mobility |
|
|
osoby |
Počet účastníků společných místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a společného odborného vzdělávání |
|
|
osoby |
Počet účastníků přeshraničních projektů na podporu rovnosti žen a mužů, rovných příležitostí a sociálního začlenění |
|
|
osoby |
Počet účastníků společných programů vzdělávání a odborné přípravy na přeshraniční podporu zaměstnanosti mládeže, vzdělávacích příležitostí, vysokoškolského vzdělání a odborné přípravy |
|
(1) Informace o účastnících budou podle potřeby rozděleny podle jejich postavení na trhu práce; uvede se, zda jsou „zaměstnaní“, „nezaměstnaní“, „dlouhodobě nezaměstnaní“, „neaktivní“ nebo „neaktivní a neúčastnící se vzdělávání nebo odborné přípravy“. |
||
Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o uplatňování článku 6 nařízení o EFRR, článku 15 nařízení o evropské územní spolupráci a článku 4 nařízení o Fondu soudržnosti
Evropský parlament a Rada berou na vědomí ujištění poskytnuté zákonodárcům Komisí, že společné ukazatele výstupů pro nařízení o EFRR, nařízení o evropské územní spolupráci a nařízení o Fondu soudržnosti, jež budou součástí přílohy každého z uvedených nařízení, jsou výsledkem dlouhého přípravného procesu, kterého se účastnili odborníci na hodnocení z Komise i členských států, a v zásadě se očekává, že budou stabilní.
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosincem 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129)