(EU) č. 513/2013Nařízení Komise (EU) č. 513/2013 ze dne 4. června 2013 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky a o změně nařízení (EU) č. 182/2013, kterým se zavádí celní evidence tohoto dovozu pocházejícího nebo odesílaného z Čínské lidové republiky

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 2 ) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) informovala Evropská komise (dále jen „Komise“) dne 6. září 2012 o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Evropské Unie (dále jen „Unie“).

(2)

Šetření bylo zahájeno na základě podnětu, který dne 25. července 2012 podala iniciativa EU ProSun (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení šetření.

(3)

Na základě podnětu žadatele podporovaného požadovanými důkazy přijala Komise dne 1. března 2013 nařízení (EU) č. 182/2013 ( 3 ), kterým se zavádí celní evidence dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky, a to počínaje dnem 6. března 2013.

(4)

O zahájení šetření Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány ČLR a známé dovozce. Komise o zahájení šetření vyrozuměla také výrobce v USA, jelikož se s touto zemí počítalo jako s možnou srovnatelnou zemí.

(5)

Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají závažné důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

S ohledem na velký počet vyvážejících výrobců v dotčené zemi, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii zahrnutých do tohoto šetření a za účelem dokončení šetření v předepsaných lhůtách Komise v oznámení o zahájení řízení oznámila, že se rozhodla omezit okruh vyvážejících výrobců v dotčené zemi, dovozců, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(7)

Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. O výběru tohoto předběžného vzorku výrobců v Unii byli informováni všichni známí výrobci a známá sdružení výrobců v Unii. Tento předběžný vzorek sestával z devíti výrobců z celkového počtu asi 220 výrobců v Unii, o nichž bylo před zahájením šetření známo, že vyrábějí obdobný výrobek (viz 26. bod odůvodnění níže), a již byli vybráni na základě největšího reprezentativního objemu výroby, s přihlédnutím k objemu prodeje a zeměpisné poloze, aby mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Bylo zajištěno, aby tento vzorek zahrnoval vertikálně integrované i neintegrované výrobce v Unii. Rovněž zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Několik zúčastněných stran vyjádřilo k předběžnému vzoru připomínky a jedna strana požádala o slyšení u úředníka pro slyšení.

(8)

Některé zúčastněné strany vznesly proti předběžnému vzorku výrobců v Unii následující námitky:

(9)

Na uvedené argumenty vznesené stranami bylo reagováno následujícím způsobem:

(10)

Po obdržení připomínek bylo složení vzorku přezkoumáno, neboť existovaly náznaky, že jedna z vybraných společností by nebyla schopna plně spolupracovat. V zájmu zachování míry reprezentativnosti vzorku byl vybrán další výrobce v Unii. Tento revidovaný vzorek tedy tvořilo deset společností vybraných na základě největšího reprezentativního objemu na každé úrovni výroby, s přihlédnutím k objemu prodejů na trhu EU a k zeměpisné poloze, který by mohl být v době, která je k dispozici, přiměřené přezkoumán. V důsledku toho revidovaný vzorek výrobců v Unii představoval, vyjádřeno procentním podílem na celkové výrobě Unie, u modulů mezi 18 % a 21 %, u článků mezi 17 % a 24 % a u destiček mezi 28 % a 35 % a zahrnoval výrobce vertikálně integrované i neintegrované. Přesné podíly nemohly být uvedeny vzhledem k tomu, že přesný podíl by umožnil vypočítat objem výroby dalšího výrobce v Unii uvedeného výše, a mohla by tak být zjištěna jeho totožnost.

(11)

S ohledem na potenciálně velký počet dovozců, kteří nejsou ve spojení, se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení předpokládal výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s výrobkem, který je předmětem šetření, během období šetření, které je stanoveno v 19. bodě odůvodnění níže.

(12)

Z přibližně 250 dovozců, kteří nejsou ve spojení, uvedených žadatelem a kontaktovaných Komisí zaslalo odpovědi na formulář pro výběr vzorku, který byl přiložen k oznámení o zahájení řízení, 36 stran, z toho 35 odpovědí se týkalo modulů, pouze jedna odpověď se týkala článků, a ohledně destiček nepřišla žádná odpověď. Vzorek byl vybrán v souladu s článkem 17 základního nařízení tak, aby pokrýval co největší reprezentativní objem dovozu, který by mohl být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Na základě toho vybrala Komise vzorek složený ze tří dovozců modulů, kteří nejsou ve spojení, a jednoho dovozce článků, který není ve spojení. V návaznosti na obdržené připomínky se Komise rozhodla do vzorku zařadit ještě jednoho dovozce modulů, který není ve spojení. Tato společnost se sama přihlásila a tvrdila, že úroveň její činnosti ji opravňuje k tomu, aby byla zařazena do vzorku. Proto byly znovu přezkoumány údaje, které dříve předložila, a ukázalo se, že došlo k administrativní chybě, pokud jde o objem dovozu oznámený dotčeným dovozcem. Na základě těchto skutečností byla dotčená společnost zařazena do vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení. Kromě toho dvě společnosti, které byly původně do vzorku vybrány, neodpověděly na dotazník, a byly proto pokládány za nespolupracující v šetření a ze vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, byly vyřazeny. Vzorek dovozců, kteří nejsou ve spojení, tedy tvořili dva dovozci modulů a jeden dovozce článků, představující přibližně 2 %–5 % celkového dovozu z dotčené země. Po obdržení odpovědí na dotazník však vyšlo najevo, že hlavní činností dvou ze tří těchto dovozců jsou ve skutečnosti solární zařízení, a nikoliv obchodování s dotčenými výrobky. Šetření ukázalo, že většina dovozu dotčeného výrobku je na trh Unie uváděna prostřednictvím společností, které jsou ve spojení s vyvážejícími výrobci v ČLR, nebo prostřednictvím montážních organizací nebo navrhovatelů projektů. Za těchto okolností byl vzorek prozatímně považován za reprezentativní. Komise však bude během dalšího šetření kontaktovat další spolupracující dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby ověřila, zda splňují kritéria kladená na dovozce, a zjistila, zda je velikost vzorku možné zvětšit.

(13)

S ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu předpokládal výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu s oznámením o zahájení řízení uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s výrobkem, který je předmětem šetření, během období šetření, které je stanoveno v 19. bodě odůvodnění níže. Proběhly rovněž konzultace s orgány dotčené země.

(14)

V souvislosti s výběrem vzorku se přihlásilo ne méně než 135 vyvážejících čínských výrobců (často skupiny sestávající z několika společností). Tyto spolupracující společnosti představují 80 % celkové hodnoty čínského vývozu. Vybraný vzorek složený ze sedmi skupin společností tvoří tři spolupracující vývozci s největším objemem vývozu modulů, dva spolupracující vývozci s největším objemem vývozu článků a dva spolupracující vývozci s největším objemem vývozu destiček.

(15)

Komise rozeslala dotazníky všem čínským vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku a hospodářským subjektům na počátku výrobního řetězce i navazujícím hospodářským subjektům a jejich sdružením, jež se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Komise kontaktovala také jedno reprezentativní sdružení spotřebitelů.

(16)

Odpovědi na dotazník zaslali všichni čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku, všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku, tři dovozci do Unie, kteří nejsou ve spojení, a 21 hospodářských subjektů na počátku výrobního řetězce a hospodářských subjektů navazujících na výrobní odvětví Unie a tři jejich sdružení.

(17)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely předběžného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto (skupin) společností:

(18)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR v případě, že jim nebude přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země, Indie, a to v prostorách těchto společností:

(19)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. července 2011 do 30. června 2012 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání vývojových tendencí významných pro posouzení újmy se týkalo období od roku 2009 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(20)

Dotčeným výrobkem jsou krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely a články a destičky typů používaných v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech nebo panelech pocházející nebo odesílané z Čínské lidové republiky. Tloušťka článků a destiček nepřesahuje 400 mikrometrů. Tento výrobek v současnosti spadá pod kódy KN ex381800 10, ex850131 00, ex850132 00, ex850133 00, ex850134 00, ex850161 20, ex850161 80, ex850162 00, ex850163 00, ex850164 00 a ex854140 90 (dále jen „dotčený výrobek“).

(21)

Z definice dotčeného výrobku jsou vyloučeny tyto typy výrobků:

(22)

Fotovoltaické moduly, články a destičky přeměňují sluneční záření na elektřinu. K přeměně dochází v článcích, které pohlcují světlo a přeměňují ho pomocí krystalického křemíku na elektrický proud.

(23)

Prvním krokem výrobního procesu je výroba destiček. Vyrábějí se z krystalického křemíku a jsou klíčovým komponentem pro výrobu článků.

(24)

Krystalický křemík se nejprve musí roztavit, čímž vznikají ingoty krystalického křemíku, které jsou rozřezávány na destičky. Destičky jsou podrobeny technologicky náročnému postupu zpracování polovodičů, jehož výsledkem jsou funkční solární články. Články jsou druhým krokem výrobního procesu. Mají přechod mezi kladně a záporně dotovanou vrstvou, který slouží ke sběru a odvádění článkem vyráběné elektřiny.

(25)

Třetím krokem výrobního procesu jsou moduly. Při montáži modulů se články pomocí plochých drátů nebo kovových pásek spájejí dohromady a vzniká řetězec článků. Tyto články jsou laminovány mezi jednotlivé vrstvy. Navrchu je většinou používáno sklo a vespod polymerová krycí vrstva. Rámy jsou obvykle zhotoveny tak, aby umožňovaly montáž v terénu (např. na střechách). Modul může, ale nemusí mít invertor.

(26)

Šetření ukázalo, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii, která posloužila jako srovnatelná země za účelem stanovení běžné hodnoty, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie, mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejné základní konečné použití. Proto se tyto výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že šetření se nemůže týkat tří výrobků s různými fyzikálními, chemickými a technickými vlastnostmi, a že moduly, články a destičky by proto měly být podrobeny třem samostatným šetřením. Dále tvrdily, že není jasné, zda se šetření týká jediného výrobku nebo tří samostatných výrobků, a že proto nemají plnou možnost hájit své zájmy. Bylo rovněž požadováno alternativně vyloučit ze šetření destičky, pokud by nebyly vyloučeny monokrystalické destičky (viz 42. až 44. bod odůvodnění níže).

(28)

Navazující výroba destiček, článků a modulů je jediný výrobní proces s různými výrobními kroky. Moduly, články a destičky společně určují vlastnosti hotového výrobků (tj. modulů). Šetření ukázalo, že přímým a výlučným cílem výroby destiček a článků je výroba modulů; moduly, články a destičky mají stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti (které určují použité suroviny) a stejné konečné použití, tj. jsou prodávány za účelem jejich integrace do fotovoltaických solárních systémů. Výkon modulů bezprostředně souvisí s výkonem destiček a článků.

(29)

V oznámení o zahájení řízení bylo jasně vyjádřeno, že výrobek, který je předmětem šetření, představují moduly, články a destičky. Zúčastněné strany proto měly plnou možnost hájit své zájmy na základě dotčeného výrobku, tak jak byl vymezen. Na základě těchto skutečností byly tyto argumenty zamítnuty.

(30)

Dále bylo uváděno, že moduly, články a destičky by neměly být považovány za jediný výrobek, jelikož mají různé osmimístné kódy KN, šestimístné položky, čtyřmístná čísla HS a dvoumístné úrovně kapitol a vyskytují se také v různých oddílech nomenklatury HS. Pro účely stanovení definice výrobku v rámci antidumpingového šetření, které vychází z fyzikálních vlastností dotčeného výrobku, je toto tvrzení irelevantní.

(31)

Některé strany tvrdily, že největší část hodnoty modulu tvoří přidaná hodnota v procesu přeměny článků, a že články musí být tudíž považovány za samostatný výrobek.

(32)

Ze šetření vyplynulo, že výroba článků je technologicky nejnáročnější částí výrobního procesu. Ukázalo se však i to, že uvedené tři výrobní kroky spolu navzájem souvisejí a že přidaná hodnota není soustředěna v jedné konkrétní fázi výrobního procesu, ale je rozprostřena v celém výrobním procesu. Na základě těchto skutečností bylo toto tvrzení zamítnuto.

(33)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že moduly, články a destičky mají samostatné velkoobchodní trhy, a že by proto měly být považovány za různé výrobky, čemuž by nasvědčovala i skutečnost, že u velkého počtu výrobců se nejedná o výrobce vertikálně integrované.

(34)

Moduly, články a destičky nelze považovat za samostatné výrobky, jejichž ceny kolísají výlučně v závislosti na tržních faktorech. Ve skutečnosti jsou jejich ceny navzájem úzce provázány a jsou ovlivňovány cenou polykrystalického křemíku. Dotčený výrobek, jak bylo vysvětleno ve 23. až 25. bodě odůvodnění výše, se rovněž vyrábí v rámci jediného výrobního procesu s různými kroky. Skutečnost, že někteří výrobci nejsou vertikálně integrovaní, je pouze výsledkem podnikatelského rozhodnutí a je určována ekonomickými měřítky a nic na tomto závěru nemění. Na základě těchto skutečností musel být tento argument zamítnut.

(35)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že k modulům, článkům a destičkám musí být přistupováno jako k různým výrobkům vzhledem k tomu, že mají různé konečné použití a nejsou vzájemně zaměnitelné.

(36)

Jak bylo již zmíněno výše, šetření ukázalo, že navazující výrobní proces destiček, článků a modulů je jediný výrobní proces, a otázku vzájemné zaměnitelnosti mezi různými kroky jediného výrobního procesu nelze uplatnit. Moduly, články a destičky mají mimoto stejné konečné použití, přeměňovat sluneční světlo na elektřinu, a nemohou být používány jiným způsobem.

(37)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že moduly, články a destičky nemají stejné distribuční kanály, a že je proto nelze považovat za jediný výrobek. Šetření ukázalo, že moduly, články a destičky mohou být distribuovány různými nebo obdobnými distribučními kanály. Hlavním kritériem pro definici jediného výrobku jsou stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti a konečné použití. S ohledem na 27. až 29. bod odůvodnění výše se dospělo k závěru, že různé distribuční kanály proto nejsou považovány za určující prvek. Tento argument je proto třeba zamítnout.

(38)

Bylo uváděno, že moduly, články a destičky se podstatně liší z hlediska jejich vnímání spotřebiteli, a že by proto neměly být považovány za jediný výrobek.

(39)

Jak bylo rovněž uvedeno výše, hlavním kritériem pro definici jediného výrobku jsou stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti a konečné použití. S ohledem na 27. až 29. bod odůvodnění výše se dospělo k závěru, že různé vnímání spotřebiteli proto není považováno za určující prvek. Tento argument je proto třeba zamítnout.

(40)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že do definice dotčeného výrobku by měly být zahrnuty i produkty z tenkého fotovoltaického filmu, přičemž argumentovala tím, že mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejné základní konečné použití.

(41)

Produkty z tenkého fotovoltaického filmu jsou z definice výrobku výslovně vyloučeny, viz 21. bod odůvodnění výše. Produkty z tenkého fotovoltaického filmu mají totiž v porovnání s dotčeným produktem odlišné fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Jsou vyráběny odlišným výrobním procesem a nejsou vyráběny z krystalického křemíku, který je hlavní surovinou pro výrobu modulů, článků a destiček. Mají nižší účinnost přeměny a nižší výkon ve wattech, a proto nejsou vhodné pro stejné druhy použití, jako jsou druhy použití dotčeného výrobku. Na základě těchto skutečností musely být tyto argumenty zamítnuty.

(42)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že z definice dotčeného produktu by měly být vyloučeny monokrystalické destičky, jelikož mají odlišné fyzikální, chemické a technické vlastnosti. Tvrdila, že vykazují rozdíly v krystalické struktuře, tvaru a vzhledu. Navíc tvrdila, že v Unii se monokrystalické destičky nevyrábí.

(43)

Šetřením se zjistilo, že monokrystalické destičky jsou kvalitnější než polykrystalické, ačkoli jsou produktem podobných výrobních procesů, ve kterých se používá stejná hlavní surovina (polykrystalický křemík). Proto se dospělo k závěru, že monokrystalické a polykrystalické destičky mají stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti.

(44)

Šetření ukázalo, že jejich základní konečné použití je stejné, neboť monokrystalické i polykrystalické destičky jsou určeny výlučně k výrobě solárních článků (monokrystalických a polykrystalických článků) a následně k výrobě solárních modulů (monokrystalických a polykrystalických modulů). Mezi oběma typy destiček neexistují žádné podstatné rozdíly a jsou vzájemně zaměnitelné, oba typy mohou být použity k výrobě článků. Kromě toho pokud jde o tvrzení, že se v Unii monokrystalické destičky vůbec nevyrábí, šetření ukázalo, že v Unii jsou vyráběny jak monokrystalické, tak polykrystalické destičky. Na základě těchto skutečností musel být tento argument zamítnut.

(45)

Bylo rovněž uváděno, že destičky a články by měly být považovány za dva polotovary používané jako vstupní suroviny, zatímco moduly jsou konečné výrobky, a neměly by proto být považovány za jediný výrobek.

(46)

Jak bylo uvedeno výše, hlavním kritériem pro definici jediného výrobku jsou stejné fyzikální, chemické a technické vlastnosti a konečné použití. S ohledem na 27. až 29. bod odůvodnění výše se dospělo k závěru, že rozdíl mezi polotovary a hotovými výrobky proto není považován za určující prvek. Tento argument je proto třeba zamítnout.

(47)

Jedna zúčastněná strana požadovala vyloučit solární panely určené výlučně k nabití 12 V baterií na základě toho, že mají odlišné konečné použití než moduly pro zapojení do elektrické sítě, neboť vyrábějí elektrický proud o mnohem nižším napětí, a proto se nehodí pro zapojení do elektrické sítě.

(48)

V souladu s oznámením o zahájení řízení jsou ze šetřeného výrobku vyloučeny přenosné solární nabíječky skládající se z méně než šesti článků a napájející přístroje elektřinou nebo sloužící k nabití baterií. Moduly skládající se z více než šesti článků určené pouze k nabití baterií mají stejné základní vlastnosti a stejný výkon jako moduly pro připojení do elektrické sítě. Je v nich použit obvod s napětím naprázdno, který má nižší napětí než obvod používaný v modulech pro připojení k síti. I přes tento rozdíl z šetření vyplynulo, že tento typ modulů lze připojit k elektrické síti. Nižší napětí může být snadno kompenzováno zvětšením rozměru článků a/nebo zvýšením počtu článků. Proto moduly určené k nabíjení baterií a skládající se z více než šesti článků spadají do definice dotčeného výrobku.

(49)

Na základě výše uvedeného byl prozatímně učiněn závěr, že krystalické křemíkové fotovoltaické moduly nebo panely a články a destičky typu užívaného v krystalických křemíkových fotovoltaických modulech, jak byly popsány výše, představují jediný výrobek. Komise však bude dál zkoumat otázku, zda moduly, články a destičky představují jediný výrobek, anebo dva nebo tři samostatné výrobky. S ohledem na tento prozatímní závěr učiněný v této fázi Komisí proto Komise vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se k této otázce vyjádřily. V každém případě, i kdyby se nakonec zjistilo, že se jedná o dva nebo tři různé výrobky, bude se stávající šetření týkat všech těchto různých výrobků, a konečná opatření by mohla být uložena pro moduly, články a destičky nezávisle na tom, zda představují jeden či více výrobků.

(50)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v rámci antidumpingových šetření dovozu pocházejícího z ČLR určuje v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 u těch výrobců, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(51)

Zmíněná kritéria jsou ve stručné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(52)

V tomto šetření všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách zaslali vyplněný formulář žádosti o přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.

(53)

Komise si vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a všechny informace uvedené v žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství ověřila v prostorách dotčených společností.

(54)

Ověřením bylo zjištěno, že žádný ze sedmi vyvážejících výrobců (skupin společností), kteří požádali o zacházení jako v tržním hospodářství, nesplňuje kritéria pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(55)

Všech sedm skupin společností využívalo výhod režimu (režimů) preferenčního daňového zacházení a grantů a následně neprokázaly, že u nich nedochází ke zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství, a nesplnily tak požadavky kritéria 3 pro posuzování zacházení jako v tržním hospodářství.

(56)

Šest skupin společností neprokázalo, že jejich účetnictví je ověřeno nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy, a nesplnily tak požadavky kritéria 2 pro posuzování zacházení jako v tržním hospodářství.

(57)

Jedna skupina společností neprokázala, že všechny její společnosti podléhají právním předpisům o úpadku, a nesplnila tak požadavky kritéria 4 pro posuzování zacházení jako v tržním hospodářství.

(58)

Tři skupiny společností navíc nebyly schopny prokázat, že nepodléhají výrazným státním zásahům, a nesplnily tak požadavky kritéria 1 pro posuzování zacházení jako v tržním hospodářství.

(59)

Po zveřejnění zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství zaslaly všechny společnosti zařazené do vzorku své připomínky.

(60)

Dvě skupiny společností vznesly procesní připomínku a tvrdily, že rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství bylo učiněno opožděně, tj. po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a že šetření proto mělo být neprodleně zastaveno. Na podporu svého tvrzení se dovolávaly rozsudků Soudního dvora v právních věcech Brosmann ( 4 ) a Aokang ( 5 ) týkajících se obuvi.

(61)

Především je třeba připomenout, že právní věci Brosmann a Aokang se nehodí pro posouzení legality analýzy o zacházení jako v tržním hospodářství v daném šetření, neboť tyto případy se, na rozdíl od tohoto šetření, týkají situací, kde se zacházení jako v tržním hospodářství vůbec neposuzovalo.

(62)

Právní věci Brosmann a Aokang dále nejsou relevantní pro posuzování legality daného šetření proto, že základní nařízení bylo mezitím změněno. Ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení v platném znění stanoví, že Komise rozhodne o zacházení jako v tržním hospodářství pouze u společností zařazených do vzorku podle článku 17 základního nařízení a že toto rozhodnutí přijme do sedmi měsíců, avšak v každém případě nejpozději osm měsíců od zahájení šetření. Ustanovení tohoto pozměněného článku se vztahují na všechna nová a probíhající šetření od 15. prosince 2012, a tudíž i na toto šetření.

(63)

V každém případě je nutno potvrdit výklad ustálené judikatury, tj. že nedošlo k porušení jako takovému práva na rozhodnutí zacházení jako v tržním hospodářství, bez ohledu na skutečnost, že nebyla dodržena tříměsíční lhůta.

(64)

Hlavní obdržené podstatné připomínky se týkaly režimu preferenčního daňového zacházení a grantů. Vývozci nenapadali zjištěná fakta, ale zpochybňovali jejich význam pro splnění kritéria 3 pro posuzování zacházení jako v tržním hospodářství. Argumentovali především tím, že výhody poskytované státem se významnou měrou neprojevují v jejich obratu.

(65)

V této souvislosti se podotýká, že systém daně z příjmu, který zvýhodňuje určité společnosti, jež vláda považuje za strategické, zjevně není systémem tržního hospodářství. Takový systém je stále silně ovlivněn státním plánováním. Podotýká se rovněž, že zkreslení způsobená snižováním daně z příjmu jsou podstatná, neboť zcela mění výši zisků před zdaněním, jichž společnost musí dosáhnout, aby byla přitažlivá pro investory. Tato zkreslení jsou také stálá a absolutní výše výhody získaná v období šetření je, vzhledem k povaze tohoto zvýhodnění, pro posouzení, zda se jedná o „podstatné“ zkreslení, irelevantní. Posouzení podstatnosti musí být spíše založeno na celkovém dopadu tohoto opatření na finanční a hospodářskou situaci společnosti.

(66)

Pokud jde o kritérium 2, tři skupiny společností tvrdily, že příslušná pravidla mezinárodních účetních standardů splňují, neboť jejich konsolidovaná účetní závěrka v USA je plně v souladu s těmito standardy. Některé společnosti rovněž tvrdily, že obecně vzato je jejich účetnictví v souladu s čínskými účetními standardy, jež považují za rovnocenné mezinárodním standardům. Daná otázka však nespočívá v tom, zda čínské účetní standardy odpovídají mezinárodním účetním standardům. Daná otázka spočívá v tom, zda je toto účetnictví v souladu s platnými účetními standardy, či nikoliv. Tyto připomínky se zejména nezabývaly skutečností, že pokud jde o finanční výkazy jednotlivých dotčených čínských společností, bylo zjištěno, že řada mezinárodních účetních standardů (a odpovídající čínský ekvivalent), včetně zejména odpisů a uvedení transakcí stran ve spojení, je porušována.

(67)

Pokud jde o kritérium 1, s ohledem na obdržené připomínky stran a na rozsudek v právní věci C-337/09 P ( 6 ) bylo konstatováno, že toto kritérium splňují všechny společnosti. Celkové rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství týkající se všech vývozců zařazených do vzorku však zůstává nezměněno, neboť stále nesplňují požadavky kritérií 2 a 3.

(68)

Pokud jde o kritérium 4, skupina společností uvedená v 57. bodě odůvodnění byla schopna prokázat, že vůči hlavní společnosti této čínské skupiny bylo mezitím zahájeno řízení o úpadku. Byl proto učiněn závěr, že tato skupina společností uvedené kritérium splňuje. Avšak celkové rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství týkající se této skupiny společností zůstává nezměněno, neboť nesplňují požadavky kritérií 2 a 3.

(69)

Ve výsledku tedy nebylo zjištěno, že by kritéria 2 a/nebo 3 zacházení jako v tržním hospodářství splňoval kterýkoli z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Zacházení jako v tržním hospodářství proto nemůže být uděleno žádné z těchto společností.

(70)

Žádosti o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení předložilo osmnáct spolupracujících vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku.

(71)

S ohledem na velký počet obdržených žádostí Komise došla k prozatímnímu závěru, že individuální zjišťování by představovalo nadměrnou zátěž a bránilo by dokončení šetření v rozumné době. Proto bylo prozatím rozhodnuto, že žádné žádosti o individuální zjišťování nebudou přijaty.

(72)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“).

(73)

V oznámení o zahájení řízení uvedla Komise záměr použít pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR jako vhodnou srovnatelnou zemi USA a vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily.

(74)

Někteří vývozci a dovozci k této volbě srovnatelné země vyjádřili připomínky a tvrdili, že USA nejsou vhodnou srovnatelnou zemí, zejména vzhledem k tomu, že trh USA je po část období šetření před čínským dovozem chráněn antidumpingovými a antisubvenčními opatřeními.

(75)

Zúčastněné strany navrhly jako vhodnější srovnatelné země Tchaj-wan, Indii a Jižní Koreu. Na základě těchto připomínek bylo rozhodnuto analýzu pro určení vhodné srovnatelné země rozšířit. V důsledku toho byli osloveni všichni významní výrobci solárních panelů. Celkově bylo kontaktováno 34 společností v Indii, devět společností v Japonsku, 15 společností v Malajsii, dvě společnosti v Mexiku, 34 společností v Koreji, devět společností v Singapuru, 43 společností na Tchaj-wanu a 21 společností v USA.

(76)

Odpovědi zaslaly dvě společnosti z Indie, dvě z Tchaj-wanu a dvě z USA. Vzhledem k tomu, že společnosti z Tchaj-wanu vyráběly téměř výlučně fotovoltaické články, zatímco čínský vývoz je převážně ve formě modulů, a USA byly s ohledem na obdržené připomínky považovány za nevhodné, bylo prozatímně rozhodnuto použít jako srovnatelnou zemi Indii. Je třeba poznamenat, že Komise se může k této otázce znovu vrátit, jestliže z dalšího šetření vyplyne, že moduly, články a destičky představují dva nebo tři různé výrobky. Zejména vzhledem tomu, že Indie destičky nevyrábí, možná bude muset být pro oblast destiček vybrána jiná srovnatelná země.

(77)

Jeden indický výrobce poskytl neúplnou odpověď. Informace poskytnuté touto společností proto pro stanovení běžné hodnoty nemohly být použity. Informace uvedené zmíněnou společností by však po ověření mohly být využity k potvrzení toho, že informace uvedené plně spolupracujícím výrobcem ze srovnatelné země jsou pro indický trh skutečně reprezentativní.

(78)

Vzhledem k tomu, že žádnému z čínských vývozců nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení na základě porovnání se srovnatelnou třetí zemí s tržním hospodářstvím, v tomto případě Indií.

(79)

Nejprve byly určeny typy výrobku prodávané výrobcem ze srovnatelné země na domácím trhu, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie.

(80)

Komise následně ve vztahu k výrobci ze srovnatelné země přezkoumala, zda je možné domácí prodej každého typu obdobného výrobku prodávaného na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje každého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v období šetření.

(81)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná prodejní cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerých tuzemských prodejů daného typu uskutečněných během období šetření.

(82)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo pokud vážený průměr ceny daného typu nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr ceny pouze ziskového prodeje daného typu.

(83)

Pokud byly všechny typy výrobku prodávány se ztrátou, mělo se za to, že nebyly prodány v běžném obchodním styku.

(84)

Pro prodej těch typů výrobku, který se neuskutečnil v běžném obchodním styku, i u typů výrobku, které nebyly prodány na domácím trhu, bylo třeba běžnou hodnotu vypočítat.

(85)

Za účelem početního zjištění běžné hodnoty byly k vlastním průměrným výrobním nákladům v průběhu období šetření připočteny vynaložené prodejní, správní a režijní náklady a vážený průměrný zisk dosažený v období šetření jediným spolupracujícím výrobcem ze srovnatelné země při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku. V případě potřeby byly výrobní náklady a prodejní, správní a režijní náklady před posouzením běžného obchodního styku a při početním zjištění běžné hodnoty upraveny.

(86)

U solárních destiček nemohla být metodou popsanou v 79. až 85. bodě odůvodnění výše běžná hodnota stanovena, neboť žádný ze spolupracujících indických výrobců solární destičky nevyrábí. Bylo ověřováno, zda by bylo možné běžnou hodnotu stanovit na základě velmi podobného výrobku, s případnými nezbytnými úpravami s ohledem na rozdíly ve fyzikálních vlastnostech. V případě solárních destiček by nejvíce podobným výrobkem byl solární článek. Než se však z destiček stanou články, musí projít podstatným zpracováním. Použití této metody by si kromě toho vyžádalo podstatné úpravy, které není možné spolehlivě kvantifikovat. Běžnou hodnotu článku proto nelze použít jako základ pro výpočet běžné hodnoty destičky. Alternativně bylo uvažováno použít ceny destiček prodávaných výrobci ze zemí s tržním hospodářstvím na indickém trhu, neboť tyto ceny jsou reprezentativní pro tržní podmínky převládající na trhu destiček v Indii. Jelikož největším dodavatelem destiček ze zemí s tržním hospodářstvím výrobcům ve srovnatelné zemi je Jižní Korea, byla běžná hodnota stanovena na základě cen jihokorejských destiček na indickém trhu.

(87)

Vyvážející výrobci uskutečňovali prodej na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení se sídlem v Unii.

(88)

Pokud se vývoz do Unie uskutečnil přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen, které byly skutečně zaplaceny za dotčený výrobek, nebo cen, které je třeba zaplatit.

(89)

Pokud se vývoz do Unie uskutečnil prostřednictvím společností ve spojení se sídlem v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za něž byl dovezený výrobek poprvé těmito společnostmi ve spojení znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Výpočet byl upraven o veškeré náklady vzniklé za období mezi dovozem a novým prodejem včetně prodejních, správních a režijních nákladů a o zisk. Pokud jde o ziskové rozpětí, byl použit zisk, kterého dosáhl spolupracující dovozce dotčeného výrobku, který není ve spojení, neboť skutečný zisk dovozce ve spojení nebyl kvůli vztahu mezi vyvážejícím výrobcem a dovozcem ve spojení považován za spolehlivý.

(90)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(91)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité individuální úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen.

(92)

Příslušné úpravy týkající se fyzikálních vlastností, nepřímých daní, dopravy, pojištění, nakládky, manipulačních a vedlejších nákladů, balení, provizí, úvěrových a bankovních poplatků byly provedeny ve všech případech, kdy byly považovány za přiměřené, přesné a podložené ověřenými podklady.

(93)

U společností zařazených do vzorku byla vážená průměrná běžná hodnota každého typu obdobného výrobku stanovená pro srovnatelnou zemi srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(94)

Vážené průměrné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, bylo vypočítáno podle ustanovení čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo stanoveno jako vážený průměr rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(95)

Pokud jde o všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR, byla dumpingová rozpětí stanovena na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem byla nejprve stanovena úroveň spolupráce srovnáním objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie s celkovým objemem čínského dovozu do Unie.

(96)

Vzhledem k tomu, že spolupráce se prokázala u více než 80 % celkového čínského vývozu do Unie, lze její míru považovat za vysokou. Jelikož nebyl žádný důvod se domnívat, že by se některý vyvážející výrobce spolupráce neúčastnil, bylo zbývající dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné indicie, které by nasvědčovaly, že se dumping společností, které nespolupracovaly, pohybuje na nižší úrovni, a rovněž tak v zájmu zajištění účinnosti jakýchkoli opatření, bylo takové stanovení rozpětí považováno za odpovídající

(97)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(98)

Obdobný výrobek vyrábělo přibližně 220 výrobců v Unii. Představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení, a jsou dále souhrnně označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(99)

Jelikož úplné veřejné informace o výrobě nebyly dostupné, byly ke zjištění celkové výroby v Unii v období šetření použity veškeré dostupné informace týkající se dotčeného výrobního odvětví Unie, včetně informací uvedených v podnětu, makroekonomických údajů poskytnutých službou Europressedienst, nezávislou konzultační společností (dále jen „konzultant“) a ověřených odpovědí na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Vzhledem k tomu, že moduly, články a destičky jsou do Unie dováženy pod položkami zahrnujícími i další výrobky, jež netvoří předmět tohoto šetření, nebylo možné k určení objemu a hodnoty dovozu využít údaje Eurostatu. Údaje o objemu dovozu a hodnotách vycházely z dat poskytnutých konzultantem. Pokud to bylo možné, byly údaje poskytnuté konzultantem porovnány s veřejnými zdroji a s ověřenými odpověďmi na dotazník.

(100)

Na tomto základě byla celková výroba v Unii v období šetření odhadnuta na přibližně 4 GW u modulů, 2 GW u článků a 2 GW u destiček.

(101)

Jak bylo uvedeno v 10. bodě odůvodnění, bylo do vzorku vybráno deset výrobců v Unii představujících 18 %–21 % celkové výroby modulů v Unii, 17 %–24 % celkové výroby článků v Unii a 28 %–35 % celkové výroby destiček v Unii.

(102)

Část výrobního odvětví Unie je vertikálně integrována a podstatná část jeho výroby, zejména výroba článků a destiček, byla určena k využití pro vlastní spotřebu.

(103)

Pro stanovení toho, zda výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma, a za účelem stanovení spotřeby a dalších ekonomických ukazatelů se zkoumalo, zda a do jaké míry musí být vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie (dále jen „využití pro vlastní spotřebu“).

(104)

V zájmu získání co nejúplnějšího obrazu o situaci ve výrobním odvětví Unie byly analyzovány údaje o veškeré činnosti v souvislosti s obdobným výrobkem a následně bylo stanoveno, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(105)

Bylo zjištěno, že následující ekonomické ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie by měly být zkoumány s ohledem na veškerou činnost výrobního odvětví Unie (včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví): spotřeba, objem prodeje, výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, růst, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, peněžní tok, návratnost investic, schopnost získat kapitál a rozsah dumpingových rozpětí. Šetření totiž ukázalo, že tyto ukazatele by bylo oprávněné zkoumat s ohledem na veškerou činnost, neboť výroba určená k využití pro vlastní spotřebu je ve stejné míře ovlivněna konkurenčním dovozem z dotyčné země. Závislý trh a volný trh jsou dále společně označovány jako „celkový trh“.

(106)

Pokud jde o ziskovost, analýza se zaměřila na volný trh, neboť bylo zjištěno, že ceny na závislém trhu ne vždy odrážejí tržní ceny a mají dopad na tento ukazatel.

(107)

Spotřeba v Unii sestávala z celkového objemu dovozu dotčeného výrobku a objemu celkového prodeje obdobného výrobku v Unii včetně výrobků určených k využití pro vlastní spotřebu. Úplné údaje o celkovém prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie nebyly dostupné. Dovoz do Unie byl navíc evidován pod položkami zahrnujícími i další výrobky, jež nejsou předmětem tohoto šetření. Z těchto důvodů nebylo možné k určení objemu dovozu a jeho hodnoty využít údajů Eurostatu. Při stanovení spotřeby v Unii se proto vycházelo z údajů poskytnutých konzultantem zmíněným v 99. bodu odůvodnění, které byly porovnány s veřejnými zdroji, jako jsou průzkumy trhu a veřejně dostupné studie, a s ověřenými odpověďmi na dotazník.

(108)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

(109)

V posuzovaném období mezi rokem 2009 a obdobím šetření se celková spotřeba zvýšila u modulů o 221 %, článků o 87 % a destiček o 29 %, avšak v období šetření se oproti roku 2011 snížila. Celkově spotřeba výrobku, který je předmětem šetření, v Unii oproti úrovni roku 2009 podstatně vzrostla.

(110)

Dovoz z dotčené země do Unie se vyvíjel takto:

(111)

V posuzovaném období se objem dovozu z dotčené země do Unie značně zvýšil, u modulů o 308 %, článků o 482 % a destiček o 648 %. To vedlo k podstatnému růstu podílu dovozu z dotčené země do Unie na trhu. Konkrétněji, podíl dovozu z dotčené země na trhu se zvýšil u modulů ze 63 % na 80 %, u článků z 8 % na 25 % a u destiček ze 6 % na 33 %. Celkově se dovoz dotčeného výrobku z ČLR mezi rokem 2009 a obdobím šetření objemově i z hlediska podílu na trhu značně zvýšil.

(112)

Je třeba podotknout, že růst dovozu z dotčené země byl mnohem vyšší než růst spotřeby dotčeného výrobku v Unii. Vyvážející výrobci tudíž mohli těžit z rostoucí spotřeby v Unii a jejich pozice trhu v důsledku většího podílu na trhu zesílila.

(113)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

(114)

Průměrná dovozní cena modulů, článků a destiček z ČLR se za posuzované období výrazně snížila. U modulů průměrná dovozní cena poklesla o 64 %, z 2 100 EUR/kW v roce 2009 na 764 EUR/kW v období šetření. Podobně i průměrná dovozní cena článků z ČLR poklesla o 42 %, z 890 EUR/kW na 516 EUR/kW. Průměrná dovozní cena destiček se v posuzovaném období snížila o 40 %, z 550 EUR/kW na 333 EUR/kW.

(115)

Celkově se cena dotčeného výrobku mezi rokem 2009 a obdobím šetření značně snížila.

(116)

S cílem určit cenové podbízení během období šetření bylo provedeno porovnání vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a upravených na úroveň cen ze závodu a odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujících čínských vyvážejících výrobců účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu, tj. náklady na celní odbavení, manipulaci a nakládku. Použity byly průměrné náklady po dovozu u dvou dovozců modulů zařazených do vzorku. Skutečnost, že hlavní činností těchto dvou subjektů nebyl dovoz, ale montáž modulů, nemá za následek, že by měly být tyto údaje pokládány za nereprezentativní.

(117)

Toto srovnání cen bylo provedeno podle druhu u transakcí na stejné úrovni obchodní činnosti, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání vyjádřený jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření poukázal na vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v rozmezí 17,5 %–30,7 % u modulů, 4 %–24,2 % u článků, 16,6 %–21,6 % u destiček a 11,2 %–27,5 % u dotčeného výrobku celkově.

(118)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(119)

Jak je uvedeno v 7. až 10. bodě odůvodnění výše, za účelem posouzení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(120)

Pro účely analýzy újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele za posuzované období analyzovala Komise na základě údajů získaných od nezávislého konzultanta zmíněného v 99. bodě odůvodnění výše, které se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele analyzovala Komise na základě ověřených odpovědí na dotazník ze strany výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(121)

Na základě informací týkajících se všech výrobců obdobného výrobku v Unii byly za účelem tohoto šetření posouzeny tyto makroekonomické ukazatele: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingových rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(122)

Na základě informací týkajících se výrobců obdobného výrobku v Unii zařazených do vzorku byly posouzeny tyto mikroekonomické ukazatele: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(123)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že podmínky na trhu dotčeného výrobku v jednotlivých členských státech jsou různé, a že by proto analýza újmy měla být provedena odděleně na úrovni každého členského státu. Toto tvrzení nebylo doloženo. V rámci šetření navíc nebyly zjištěny žádné zvláštní okolnosti, které by opodstatňovaly k analýze podle členských států. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(124)

Celková výroba, výrobní kapacita a využití kapacity v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(125)

Celková výroba modulů v Unii se v průběhu posuzovaného období zvýšila o 87 %. Výroba dosáhla svého vrcholu v roce 2011 a poté, v období šetření, klesala. Výroba modulů v Unii rostla mnohem pomaleji oproti růstu spotřeby, která se za stejné období více než ztrojnásobila. Vzhledem k značnému růstu spotřeby výrobci v Unii během posuzovaného období zdvojnásobili svou výrobní kapacitu pro výrobu modulů. Navzdory vyšším úrovním výroby se však míra využití kapacit v tomto výrobním odvětví Unie v průběhu období šetření snížila o čtyři procentní body a dosáhla pouze 41 %.

(126)

Výroba článků v Unii se v průběhu posuzovaného období zvýšila o 20 %. Dosáhla svého vrcholu v roce 2011 a poté, v období šetření, klesala. Výroba článků v Unii sledovala vývoj spotřeby v Unii, s pomalejším růstem až do roku 2011 a s výraznějším poklesem v období šetření. V souladu s vývojem spotřeby v Unii výrobní odvětví Unie nejprve zvýšilo svou kapacitu o 51 % do roku 2011, a poté, v období šetření, se tato kapacita snižovala. Celkově se kapacita v průběhu posuzovaného období zvýšila o 39 %. Míra využití kapacity rostla do roku 2011, kdy dosáhla svého vrcholu na úrovni 78 %, a poté, během období šetření, se o 15 procentních bodů snížila. Využití kapacity výrobního odvětví Unie pro výrobu článků se v posuzovaném období celkově snižovalo a v období šetření dosáhlo 63 %.

(127)

Výroba destiček v Unii se za posuzované období celkově zvýšila o 26 %. Výroba v Unii dosáhla svého vrcholu v roce 2010, poté v roce 2011 postupně klesala až na ještě nižší úrovně v období šetření. V reakci na zvýšenou spotřebu v Unii výrobci destiček v Unii rozšířili do roku 2011 svou výrobní kapacitu o 52 %, a poté, v období šetření, jejich kapacita klesala. Nicméně celkově za posuzované období vzrostla výrobní kapacita výrobního odvětví Unie pro výrobu destiček o 40 %. Nehledě na růst výroby míra využití kapacity výrobního odvětví Unie pro destičky do roku 2010 rostla, a po tomto období se postupně snižovala, což v posuzovaném období vedlo k celkovému poklesu o 7 procentních bodů, a v období šetření dosahovala 55 %.

(128)

Výrobní odvětví Unie tedy v reakci na zvýšenou spotřebu rozšiřovalo svou kapacitu. Úroveň výroby výrobního odvětví Unie však rostla mnohem pomalejším tempem než spotřeba, což v průběhu posuzovaného období vedlo k poklesu míry využití kapacity pro výrobu dotčeného výrobku.

(129)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

(130)

V průběhu posuzovaného období vzrostl objem prodeje modulů o 127 %. S ohledem na zvýšení spotřeby o 221 % to však vedlo k poklesu podílu výrobního odvětví Unie na trhu z 19 % v roce 2009 na 13 % v období šetření. Pokud jde o články, prodej výrobního odvětví Unie se zvýšil o zanedbatelných 5 %, zatímco spotřeba vzrostla o 87 %, což mělo za následek pokles podílu na trhu ze 68 % v roce 2009 na 38 % v období šetření. Pokud jde o destičky, celkový objem prodeje poklesl o 7 % navzdory zvýšené spotřebě, což vedlo k poklesu podílu na trhu destiček z 81 % v roce 2009 na 59 % v období šetření.

(131)

V reakci na rostoucí spotřebu prodej modulů a článků výrobního odvětví Unie rostl mnohem méně než dovoz z dotčené země a prodej destiček se snížil. Výrobní odvětví Unie tak nemohlo těžit z rostoucí spotřeby. V důsledku toho se v posuzovaném období podíl na trhu u všech tří segmentů snížil.

(132)

Zaměstnanost a produktivita se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

(133)

Zaměstnanost mezi rokem 2009 a obdobím šetření vzrostla ve výrobě modulů o 39 %, ve výrobě destiček o 102 % a ve výrobě článků poklesla o 9 %. Avšak podotýká se, že do roku 2011 zaměstnanost rostla, a poté, v období šetření, ve výrobě modulů a destiček klesala. V případě článků zaměstnanost rostla do roku 2010, a poté, v roce 2011 a v období šetření, klesala. Celková produktivita výroby modulů a článků vykazovala pozitivní trendy a zvýšila se u modulů o 34 % a u článků o 33 %. Jde zčásti o důsledek snahy výrobního odvětví Unie reagovat na tlak dumpingového dovozu z ČLR. Celková produktivita u destiček se však za posuzované období snížila o 37 %.

(134)

V souladu s poklesem výroby modulů a destiček v Unii mezi rokem 2011 a obdobím šetření se ve stejném období snížila také zaměstnanost ve výrobě modulů a destiček. Ve výrobě článků zaměstnanost rostla do roku 2010, a poté, v roce 2011 a v období šetření, se snížila, zatímco výroba článků v Unii stále rostla až do roku 2011, a poté začala klesat.

(135)

Všechna dumpingová rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Pokud jde o dopad velikosti skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie, nelze ho vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země považovat za zanedbatelný.

(136)

Jelikož se jedná o první antidumpingové šetření ohledně dotčeného výrobku, není překonání účinků dřívějšího dumpingu relevantní.

(137)

Průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(138)

Prodejní ceny v posuzovaném období zaznamenaly prudký pokles, tj. u modulů o 53 %, u článků o 69 % a u destiček o 40 %. V průběhu posuzovaného období se prodejní ceny trvale snižovaly, ale tento pokles cen byl zvlášť výrazný v období šetření, kdy se propadly na neudržitelnou úroveň. Za posuzované období poklesly výrobní náklady u modulů o 48 % a u článků o 55 %. U destiček výrobní náklady v roce 2010 oproti roku 2009 klesly, ale v roce 2011 se zvýšily, ačkoli stále zůstávaly pod úrovní roku 2009. V období šetření náklady dále rostly a dosáhly poněkud vyšších úrovní než v roce 2009, což lze vysvětlit hlavně zastavením výroby v období šetření. Výrobní odvětví Unie nemohlo mít prospěch ani ze svého trvalého úsilí o zvýšení své nákladové účinnosti, ani z dopadu poklesu nákladů na hlavní surovinu, polykrystalický křemík. Bylo tomu tak především v důsledku rostoucího tlaku dumpingového dovozu na ceny, což mělo negativní dopad na prodejní ceny výrobního odvětví Unie, jejichž pokles přesáhl výši výtěžku nákladové účinnosti. Je to patrné v negativním trendu ziskovosti výrobního odvětví Unie popsaném v 144. bodě odůvodnění níže. Celkově došlo k značnému poklesu průměrné ceny a výrobních nákladů obdobného výrobku (kromě destiček) se zničujícím účinkem na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(139)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(140)

Mezi rokem 2009 a obdobím šetření průměrné náklady práce na zaměstnance v případě modulů průběžně rostly, a to celkem o 13 %. Pokud jde o články, zůstávaly průměrné náklady práce v posuzovaném období stabilní a mezi roky 2009 a 2010 mírně poklesly o 1 %, ale poté až do období šetření zůstaly stabilní. Pokud jde o destičky, průměrné náklady práce kolísaly, mezi roky 2009 a 2010 se zvýšily, v roce 2011 se snížily, ale v průběhu posuzovaného období celkově vzrostly o 17 %. Celkový růst mzdových nákladů lze zčásti vysvětlit současným růstem produktivity (moduly), vývojem inflace a sociálních nákladů některých výrobců v Unii (destičky) souvisejících s oslabením výrobního odvětví Unie mezi rokem 2011 a obdobím šetření.

(141)

Úroveň zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjela takto:

(142)

Zásoby v posuzovaném období výrazně rostly, tj. u modulů o 129 %, u článků o 302 % a u destiček o 70 %. Pokud jde o moduly, zásoby průběžně rostly, dosáhly velmi vysoké úrovně v roce 2011 (nárůst o 160 %), v období šetření se snížily, ale v porovnání se stavem na počátku posuzovaného období stále zůstávaly na velmi vysoké úrovni. V případě článků byl vývoj ještě výraznější, s růstem zásob mezi rokem 2009 a rokem 2011 o více než 350 %. I zde došlo v období šetření k poklesu zásob, ale ty v porovnání se stavem na počátku posuzovaného období zůstávaly na velmi vysoké úrovni. Pokud jde o destičky, výrobní odvětví Unie mezi lety 2009 a 2010 v důsledku zvýšení jejich prodeje sice snížilo jejich zásoby o více než 80 %, avšak poté konečný stav zásob rychle vzrostl a dosáhl úrovně vyšší, než byla úroveň z roku 2009, a v období šetření došlo k jeho zvýšení o 65 procentních bodů.

(143)

Šetření ukázalo, že vzhledem k nepříznivé současné situaci měli výrobci v Unii tendenci udržovat pouze omezené zásoby obdobného výrobku a vyrábět na základě objednávek. Růst zásob obdobného výrobku v průběhu posuzovaného období je proto významným faktorem pro stanovení, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma.

(144)

Ziskovost a peněžní tok se v posuzovaném období vyvíjely takto:

(145)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku byla stanovena tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje.

(146)

Ziskovost u obdobného výrobku se v průběhu posuzovaného období prudce snížila a přešla ve ztrátu. U modulů ziskovost poklesla o 11 procentních bodů, u článků o 49 procentních bodů a u destiček o 63 procentních bodů.

(147)

Ziskovost u obdobného výrobku se mezi roky 2009 a 2010 zvýšila, ale v roce 2011, kdy výrobní odvětví Unie zaznamenalo ztráty, značně klesla, a v období šetření se snížila ještě více. Zvlášť vysoké ztráty byly ve výrobě článků a destiček.

(148)

Podobně sledoval narůstající negativní trend mezi rokem 2009 a obdobím šetření i vývoj čistého peněžního toku, což je schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku samofinancovat svoji činnost. U modulů poklesl o 10 procentních bodů s lehkým růstem v roce 2011, přičemž k největšímu poklesu peněžního toku došlo mezi rokem 2011 a obdobím šetření. U článků a destiček bylo snížení peněžního toku výraznější než u modulů a během období šetření dosáhl tento faktor značně negativní úrovně. Peněžní tok u obdobného výrobku tedy v průběhu posuzovaného období poklesl.

(149)

Dále uvedené údaje představují vývoj investic a návratnosti investic výrobců v Unii zařazených do vzorku za posuzované období v poměru k celkovému trhu.

(150)

Z výše uvedené tabulky je patrné, že výrobní odvětví Unie mezi rokem 2009 a obdobím šetření zvýšilo své investice do výroby modulů o 171 %. Souviselo to hlavně se značnými přírůstky kapacity. Ve stejném období však výrobní odvětví Unie snížilo své investice do výroby článků o 78 % a do výroby destiček o 80 %; uskutečněné investice směřovaly hlavně do výzkumu a vývoje a do zlepšování a údržby výrobní techniky a výrobního procesu s cílem zlepšit efektivitu. Jelikož si výrobní odvětví Unie v posuzovaném období další investice do článků a destiček nemohlo dovolit, byla v období šetření úroveň investic dosti nízká. Vzhledem k tomu, že investice byly financovány především peněžním tokem a vnitropodnikovými úvěry, mělo snížení peněžního toku okamžitý dopad na výši investovaných prostředků.

(151)

Návratnost investic byla vyjádřena jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic u obdobného výrobku mezi rokem 2009 a obdobím šetření sledovala podobný negativní vývoj jako ostatní ukazatele finanční výkonnosti, a to pro všechny tři typy výrobku. U článků a destiček došlo v letech 2009 a 2010 k růstu, avšak v roce 2011 se návratnost investic značně zhoršila a dosáhla záporné úrovně. U modulů byla návratnost investic na záporné úrovni po celé období šetření kromě roku 2010, kdy dosáhla 19 %. Celkově se v průběhu posuzovaného období snižovala a v období šetření dosahovala u článků –17 %, tj. snížení o 1 %, avšak stále zůstávala na značně záporné úrovni –19 %. Pokud jde o destičky, sledovala návratnost investic trvale negativní vývoj a v období šetření dosáhla –7 %. Celkově se návratnost investic u obdobného výrobku během posuzovaného období vyvíjela negativně.

(152)

Schopnost získat kapitál byla analyzována v souvislosti s celkovým trhem a byla zjištěna trvale klesající schopnost výrobního odvětví Unie přinášet hotovost pro výrobu obdobného výrobku a následné zhoršování finanční situace výrobního odvětví Unie.

(153)

Analýza situace ve výrobním odvětví Unie ukázala jednoznačně klesající vývoj všech hlavních ukazatelů újmy. Kvůli celkově rostoucí spotřebě celková výroba v posuzovaném období u modulů a článků vzrostla. Ačkoli se objem prodeje zvýšil, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v období šetření zmenšil v důsledku vyššího růstu spotřeby během posuzovaného období. Průměrná prodejní cena po celé posuzované období prudce klesala, což mělo negativní dopad na všechny ukazatele finanční výkonnosti, jako je ziskovost, peněžní tok, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(154)

V posuzovaném období došlo ke zvýšení celkového objemu prodeje výrobního odvětví Unie. Růst objemu prodejů výrobního odvětví Unie však byl doprovázen obrovským snížením průměrné prodejní ceny.

(155)

Během posuzovaného období rostl dovoz zúčastněných stran z ČLR co do objemu i podílu na trhu. Zároveň trvale klesaly dovozní ceny, které byly výrazně nižší než průměrná cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(156)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie, a zejména výrobci v Unii zařazení do vzorku, si vedou dobře. Vyskytlo se tvrzení, že vývoj určitých ukazatelů újmy, a sice objemu výroby, výrobní kapacity, prodeje a zaměstnanosti, ale i ziskovosti některých výrobců zařazených do vzorku byl vzrůstající a nepředstavoval by podstatnou újmu. Tato tvrzení nebyla potvrzena výsledky šetření, které ukázaly jasné sestupné vývojové tendence mnohých ukazatelů újmy významných pro vyvození závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma.

(157)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti šetření zejména potvrdilo, že prodejní ceny jsou nižší než výrobní náklady, a mají tak negativní účinek na ziskovost výrobního odvětví Unie, která během období šetření dosáhla záporné úrovně. Byl učiněn závěr, že pokud bude dumpingový dovoz na trh Unie pokračovat, přeruší pravděpodobně výrobní odvětví Unie v důsledku ztrát zaznamenaných v průběhu šetření trvale rozsáhlejší výrobu obdobného výrobku v Unii. Jak se zdá, potvrdil tento závěr i vývoj během období šetření a po něm, tj. některé společnosti vyhlásily platební neschopnost a/nebo dočasně či trvale zastavily výrobu.

(158)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(159)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda byla podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobena dumpingovým dovozem z dotčené země. Dále byly vedle dumpingového dovozu zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, aby bylo zajištěno, že jakákoliv újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému dovozu.

(160)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že podmínky na trhu dotčeného výrobku v jednotlivých členských státech jsou různé, a že by proto analýza příčinných souvislostí měla být provedena na úrovni každého členského státu odděleně. Velikost trhu v členských státech do určité míry určují vnitrostátní režimy podpory. Šetřením však také bylo zjištěno, že poptávka nezávisí výlučně na režimech podpory. Jak se zdá dosáhly solární panely – v závislosti na zeměpisné poloze (míra slunečního záření) a ceně elektrické energie v daném místě – cenové parity nebo k ní mají blízko, což znamená, že k určitým investicím dochází nezávisle na režimech podpory. Proto nemohlo být prokázáno, že podmínky na trhu závisí výlučně na režimech podpory, a toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(161)

Šetření prokázalo, že dumpingový dovoz z ČLR se během posuzovaného období dramaticky zvýšil a jeho objem značně vzrostl, u modulů o více než 300 %, u článků o 482 % a u destiček o 648 %, a jeho podíl na trhu vzrostl u modulů o 17 procentních bodů, u článků o 17 procentních bodů a u destiček o 27 procentních bodů. Je proto potvrzeno, že objem dovozu dotčeného výrobku a jeho podíl na trhu během posuzovaného období dramaticky vzrostl. Mezi nárůstem dumpingového dovozu a ztrátou podílu výrobního odvětví Unie na trhu existuje zjevná časová souvislost. Šetření rovněž prokázalo, že – jak je uvedeno ve 117. bodě odůvodnění výše – ceny dumpingového dovozu během období šetření byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(162)

Šetření ukázalo, že ceny dumpingového dovozu během posuzovaného období klesly u modulů o 64 %, u článků o 42 % a u destiček o 40 % a vedly k nárůstu cenového podbízení. Výrobní odvětví Unie kvůli tomuto cenovému tlaku vyvinulo značné úsilí zaměřené na snížení výrobních nákladů. I přes toto úsilí však mimořádně nízká úroveň čínských dovozních cen donutila výrobní odvětví Unie k dalšímu snižování jeho prodejní ceny, a to až na neziskovou úroveň. Ziskovost výrobního odvětví Unie se tak během daného období dramaticky snížila, a v období šetření vykazovala ztráty.

(163)

Z výše uvedeného vyplývá, že existence čínského dovozu a růst podílu dumpingového dovozu z Číny na trhu za ceny, které byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie, byly pro podstatnou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie určující, což se promítlo zejména do jeho špatné finanční situace a zhoršení většiny ukazatelů újmy.

(164)

Objem dovozu z jiných třetích zemí v posuzovaném období vzrostl u modulů o 19 %, a podíl na trhu během posuzovaného období klesl z 18,4 % na 6,8 %. Druhým největším vývozcem po ČLR je Tchaj-wan.

(165)

Objem dovozu článků z jiných třetích zemí se v posuzovaném období zvýšil o 186 %, což se promítlo ve zvýšení podílu na trhu z přibližně 24 % v roce 2009 na přibližně 36 % v období šetření. V případě článků je druhým největším vývozcem po ČLR Tchaj-wan, na který připadá mnohem větší dovezená množství a podíl na trhu oproti ostatním třetím zemí, ale stále zaostává za ČLR.

(166)

Objem dovozu destiček z jiných třetích zemí v posuzovaném období klesl o 19 % a podíl na trhu se snížil ze 13,4 % v roce 2009 na 8,5 % v období šetření. Stejně jako ve výše uvedeném případě, také u destiček je druhým největším vývozcem po ČLR Tchaj-wan. Úroveň dovozu z Tchaj-wanu a jeho podíl na trhu však nezaznamenal významný růst a během posuzovaného období zůstávaly na nízké úrovni.

(167)

Dovozní ceny modulů, článků a destiček z třetích zemí byly v průměru vyšší než průměrná cena za jednotku dovozu z Číny. Dostupné informace o dovozu z Tchaj-wanu ukazují, že průměrná dovozní cena modulů a destiček byla vyšší než průměrná dovozní cena modulů a destiček z Číny, avšak průměrná dovozní cena článků byla ve stejném rozmezí jako průměrná čínská dovozní cena článků. Jelikož však nebyly dostupné podrobné informace o cenách podle typu výrobku, mohlo být porovnání cen na základě průměrných hodnot použito pouze orientačně, avšak nelze na tomto základě vyvozovat žádné spolehlivé závěry. Objem dovozu článků z Tchaj-wanu po celé posuzované období trvale rostl, což vedlo ke zvýšení podílu na trhu přibližně o 14 procentních bodů. Avšak i přes zvýšení podílu na trhu byly u výrobku, který je předmětem šetření, celkově objemy nižší než v případě ČLR a úroveň jejich cen v období šetření byla, s výjimkou článků, obecně vyšší. Na základě těchto skutečností, zejména s ohledem na objem dovozu z jiných třetích zemí a jejich podíly na trhu a s ohledem na úroveň jejich cen, které jsou v průměru podobné nebo vyšší než ceny výrobního odvětví Unie, lze vyvodit předběžný závěr, že dovoz ze třetích zemí nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobními odvětví Unie.

Tabulka 12

Dovoz z jiných třetích zemí a jeho podíl na trhu

(168)

Jak je uvedeno v 108. bodě odůvodnění výše, spotřeba v Unii během posuzovaného období vzrostla u modulů o 221 %, u článků o 87 % a u destiček o 29 %. Svého vrcholu dosáhla spotřeba v roce 2011 a v období šetření klesala, avšak stále byla mnohem vyšší než na počátku posuzovaného období, v roce 2009. Výrobní odvětví Unie z tohoto růstu spotřeby nemohlo profitovat, neboť jeho podíl na trhu ve stejném období klesl u modulů z 19 % na 13 %, u článků z 68 % na 38 % a u destiček z 81 % na 59 %. Současně prudce rostl podíl ČLR na trhu, a to až do roku 2011, a zůstával stabilní na značně vysoké úrovni i poté, v období šetření, kdy spotřeba klesala. Vzhledem ke skutečnosti, že i přes pokles spotřeby v Unii v období šetření si dumpingový dovoz z ČLR během posuzovaného období svůj podíl na trhu udržel (moduly), nebo ho zvýšil (články a destičky) na úkor výrobního odvětví Unie, nelze proto učinit závěr, že pokles spotřeby byl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(169)

Na základě dostupných informací je obtížné stanovit, do jaké míry poptávka závisí na režimech podpory v členských státech. Ovšem, jak bylo uvedeno v 171. bodě odůvodnění výše, existují různé režimy podpory a interakce mezi nimi a poptávkou je velmi složitá, a jejich přesný dopad lze proto obtížně kvantifikovat. Dostupná fakta však také ukazují, že i při neexistenci režimů podpory bude poptávka po solární energii existovat i nadále a časem dále poroste, i když v menší míře než v podmínkách režimů podpory. V souvislosti s tím některé strany tvrdily, že v některých regionech Unie již bylo dosaženo nebo téměř dosaženo „cenové parity“ (tj. stavu, kdy se náklady na výrobu solární energie rovnají nákladům na výrobu z konvenčních zdrojů energie). Tato tvrzení dosud nebylo možné šetřením potvrdit a šetření v tomto směru bude pokračovat.

(170)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčina újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie souvisí se snižováním zaručených výkupních cen solární energie, jež členské státy zavedly. Toto snižování údajně vedlo k poklesu počtu solárních zařízení a snížilo poptávku po výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie, a tím způsobilo podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie.

(171)

Členské státy zavedly zaručené výkupní ceny, povinné plnění kvót s obchodovatelnými zelenými osvědčeními, investiční dotace a daňové pobídky, aby podpořily výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V určitých členských státech je rovněž poskytována podpora ze strukturálních fondů EU. Nejčastěji používaným nástrojem na podporu solární energie byly zaručené výkupní ceny. Analýza Komise se v této fázi zaměřila na tento druh režimu podpory.

(172)

Zaručené výkupní ceny jsou nástrojem finanční podpory zaměřeným na dosažení závazných vnitrostátních cílů pro využívání energie z obnovitelných zdrojů, jak předepisuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ( 7 ) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Úroveň podpory a způsob fungování zaručených výkupních cen jsou v jednotlivých členských státech různé. Díky zaručeným výkupním cenám jsou provozovatelé elektrických sítí povinni nakupovat solární energii za ceny, jež zajišťují, že se výrobcům solární energie (obvykle vlastníci solárních zařízení) vrátí náklady a že dosáhnou přiměřeného zisku. Zaručené výkupní ceny, stejně jako jiné režimy podpory, ve většině případů také podléhají kontrole státní podpory podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, což zajišťuje, že náhrady poskytované výrobcům elektrické energie nebudou neúměrně vysoké.

(173)

I přes rozdíly mezi členskými státy je třeba, pokud jde o vývoj zaručených výkupních cen v Unii, poukázat na tři jevy: i) snižování úrovně zaručených výkupních cen, ii) pozastavení režimu zaručených výkupních cen jako celku (Španělsko), iii) zavedení horních hranic kapacity pro zařízení způsobilá pro podporu a také celkových horních hranic pro novou kapacitu instalovanou v daném roce, na kterou je poskytována podpora na úrovni členských států. Pokud jde o horní hranice, zdá se, že byly zaváděny hlavně v roce 2012, a s největší pravděpodobnosti proto nemají žádný vliv na spotřebu v období šetření. Analýza se proto zaměřila na nedávné pozastavení zaručených výkupních cen ve Španělsku a na snižování úrovně zaručených výkupních cen ve většině členských států. Bylo analyzováno, zda měly dopad na poptávku na trhu Unie a zda to mohlo způsobit podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V této souvislosti se mělo za to, že dopad vývoje zaručených výkupních cen na poptávku v oblasti modulů byl reprezentativní také pro situaci v oblasti článků a destiček. Vzhledem k tomu, že články a destičky jsou nezbytně nutné pro výrobu modulů a v jiných výrobních procesech se nepoužívají, pokles poptávky po modulech ovšem automaticky vyvolá pokles poptávky po článcích a destičkách.

(174)

Šetření potvrdilo souvislost mezi vývojem zaručené výkupní ceny a spotřebou, avšak ukázalo, že pokles spotřeby mezi rokem 2011 a obdobím šetření nepřispěl k narušení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie, jak je podrobně popsána v 163. bodě odůvodnění výše. Šetření totiž ukázalo, že ačkoliv se situace výrobního odvětví Unie zhoršovala, vyvážející výrobci si dokázali udržet vysoký podíl na trhu u modulů (80 %), a ještě mírně zvýšili svůj podíl na trhu u článků (z 22 % v roce 2011 na 25 % v období šetření) a destiček (z 32 % v roce 2011 na 33 % v období šetření). Navíc je třeba poznamenat, že průměrná cena modulů účtovaná výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období klesla o 53 %, zejména v důsledku značného růstu dumpingového dovozu a jeho výrazného tlaku na ceny na trhu Unie. Ztrátu ziskovosti, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, proto nelze přičítat hlavně snižování zaručených výkupních cen.

(175)

Uznává se tedy, že zaručené výkupní ceny vyvolaly poptávku po solární energii a že nedávné pozastavení zaručených výkupních cen (jako ve Španělsku) a jejich snižování v jiných členských státech v období šetření spotřebu šetřeného výrobku snížilo, a mohlo tak přispět k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Avšak pokles spotřeby během období šetření nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(176)

Některé strany tvrdily, že snižování zaručených výkupních cen způsobilo, že investiční příležitosti v oblasti solární energie přestaly být přitažlivé pro investory, a snížilo tak v Unii poptávku po dotčeném výrobku.

(177)

Šetření potvrdilo souvislost mezi úrovní zaručených výkupních cen a úrovní investic do odvětví výroby solárních zařízení, avšak ukázalo také, že v oblastech s vysokou mírou slunečního záření, kde je výroba solární energie účinnější, a v oblastech s vysokými cenami elektřiny jsou investice do solární energie na těchto cenách méně závislé. Šetření totiž ukázalo, že dochází (např. ve Španělsku) k stále novým investicím, a to nehledě na pozastavení režimu zaručených výkupních cen. Šetření dále ukázalo, že investiční příležitosti v oblasti solární energie si zachovaly svou přitažlivost i při nižší úrovni zaručených výkupních cen.

(178)

Na základě výše uvedených skutečností nemohl být učiněn jednoznačný závěr, že snižování zaručených výkupních cen způsobilo, že investiční příležitosti v oblasti solární energie přestaly být pro investory přitažlivé, a přispělo tak k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(179)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že pokles zaručených výkupních cen donutil výrobce v Unii ke snižování cen, aby udrželi zájem investorů o investice do fotovoltaické energie a udrželi vzestupný trend poptávky a růstu.

(180)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie bylo nuceno snižovat své ceny hlavně kvůli tlaku ze strany dumpingového dovozu, a nikoli kvůli snižování zaručených výkupních cen. Nasvědčuje tomu skutečnost, že k nejvýraznějšímu poklesu cen výrobního odvětví Unie došlo v letech 2010 a 2011, tj. ještě před větším snižováním zaručených výkupních cen. Ve skutečnosti to byl růst dumpingového dovozu z ČLR za ceny výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, který donutil výrobní odvětví Unie stále více snižovat své ceny.

(181)

Na základě těchto skutečností bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(182)

Souhrnně řečeno, zaručené výkupní ceny byly důležitým činitelem ovlivňujícím vývoj na fotovoltaickém trhu Unie a vývoj spotřeby šetřeného výrobku byl existencí zaručených výkupních cen ovlivněn. Šetření však ukázalo, že i přes značné snižování zaručených výkupních cen nedošlo k výraznému poklesu spotřeby. Byl proto vyvozen předběžný závěr, že vývoj zaručených výkupních cen nebyl takový, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(183)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobilo snížení finanční podpory poskytované tomuto výrobnímu odvětví Unie. Na podporu tohoto tvrzení byly předloženy informace založené na subvencích, jež byly jednomu z výrobců v Unii poskytnuty před posuzovaným obdobím (mezi lety 2003 a 2006).

(184)

Předložené důkazy neprokázaly žádnou souvislost mezi podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a údajnou subvencí, kterou obdržel jeden z výrobců v Unii v období předcházejícím posuzovanému období. Ostatně tato informace se jeví jako irelevantní, neboť pochází z doby před posuzovaným obdobím. Proto nemohla být prokázána žádná souvislost mezi jakoukoli údajnou subvencí poskytnutou výrobnímu odvětví Unie a újmou, již toto odvětví utrpělo. Na základě toho bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(185)

Bylo uváděno, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byla nadbytečná kapacita na trhu Unie a světovém trhu celkově. Bylo také uváděno, že nadbytečná kapacita na světovém trhu vedla k oživení výrobního odvětví Unie, ke kterému v současnosti dochází, a že jakákoli způsobená újma byla důsledkem příliš velkého počtu výrobních zařízení. Některé zúčastněné strany dále tvrdily, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví unie souvisela s přílišným zvyšováním kapacity výrobního odvětví Unie, kterou toto odvětví samo způsobilo. Některé strany naopak tvrdily, že újmu výrobnímu odvětví Unie způsobilo to, že výrobní odvětví Unie neuskutečnilo nezbytné investice do zvýšení kapacity.

(186)

Výrobní odvětví Unie skutečně zvyšovalo svou výrobní kapacitu, avšak celkový objem jeho výroby během posuzovaného období nepokrýval rostoucí úroveň spotřeby na trhu Unie. Růst výrobní kapacity výrobního odvětví Unie proto byl odůvodněný a sledoval vývoj trhu, tj. zvýšenou spotřebu. Nelze jej tudíž považovat za příčinu způsobené újmy.

(187)

Podobně se na základě těchto skutečností během šetření nepotvrdilo ani tvrzení, že výrobní odvětví Unie neinvestovalo do rozšíření kapacity. Právě naopak, jak je uvedeno výše, výrobní odvětví Unie v celém průběhu posuzovaného období postupně zvyšovalo kapacitu a v celém průběhu posuzovaného období mělo k dispozici nadbytečnou kapacitu, což nasvědčuje tomu, že bylo schopné uspokojit i další poptávku. Tento argument proto musel být zamítnut.

(188)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že v obtížné situaci vyvolané nadbytečnou kapacitou světového trhu a následnou změnou trhu se ocitly všechny hospodářské subjekty na trhu, včetně subjektů působících v odvětvích navazujících na výrobní odvětví Unie a v odvětvích na počátku výrobního řetězce. V této souvislosti se uvádělo, že výrobek, který je předmětem šetření, se stal komoditou, kdy jednotliví výrobci již nejsou schopni stanovit ceny, ale kdy se ceny řídí celosvětovou poptávkou a nabídkou. Bylo uváděno, že podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie způsobila právě tato situace, a nikoli dumpingový dovoz.

(189)

Šetření potvrdilo existenci nadbytečné kapacity na světovém trhu, která měla původ hlavně v ČLR. Pokud jde o změnu na trhu, která by údajně vedla k tomu, že se výrobek, který je předmětem šetření, stal komoditou, toto by neospravedlňovalo nekalé chování v oblasti cen a nekalé obchodní praktiky. V souvislosti s tím je třeba podotknout, že výrobní odvětví Unie vyrábí a prodává šetřený produkt již více než 20 let, zatímco odvětví vyrábějící dotčený výrobek v ČLR se rozvinulo teprve nedávno (přibližně v polovině posledního desetiletí), přitahováno hlavně zaručenými výkupními cenami a dalšími politickými pobídkami Unie a následným růstem poptávky.

(190)

Na základě těchto skutečností byly uvedené argumenty zamítnuty.

(191)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že podstatná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie souvisela s vývojem cen polykrystalického křemíku, hlavní suroviny pro výrobu destiček. Bylo uváděno, že výrobní odvětví Unie uzavřelo dlouhodobé dodavatelské smlouvy s pevnými cenami, a proto nemohlo mít prospěch z poklesu cen polykrystalického křemíku v posuzovaném období.

(192)

Šetření odhalilo, že ceny polykrystalického křemíku v roce 2008 vzrostly, avšak v roce 2009 opět klesly, s pouze mírně stoupající tendencí v roce 2010 a počátkem roku 2011. V období šetření ceny značně klesly.

(193)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie má uzavřeny dlouhodobé smlouvy na dodávky polykrystalického křemíku, avšak na základě vývoje cen polykrystalického křemíku byly podmínky těchto smluv sjednány znovu a smluvní ceny se přiblížily cenám na okamžitém trhu, nebo byly ještě nižší.

(194)

Na základě těchto skutečností byl učiněn závěr, že i když někteří konkrétní výrobci v Unii mohli být ovlivněni dlouhodobými smlouvami na dodávky polykrystalického křemíku, výrobní odvětví Unie celkově těmito dlouhodobými smlouvami neutrpělo a bylo schopno plně využít poklesu cen polykrystalického křemíku. Nebylo proto zjištěno, že by tyto dlouhodobé smlouvy přispěly k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(195)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byl vysoký stupeň automatizace výrobního procesu. Bylo uváděno, že menší výrobci jsou oproti větším, vertikálně integrovaným výrobcům v nevýhodě, a jakoukoli újmu, kterou tito výrobci utrpěli, nelze přičítat dumpingovému dovozu. V této souvislosti bylo rovněž uváděno, že výrobní odvětví Unie je v každém případě celkově malé, a proto nemohlo využívat úspor z rozsahu.

(196)

Šetření ukázalo, že i u malých výrobců na trhu Unie je výrobní proces vysoce automatizovaný, což se pozitivně promítá do jejich výrobních nákladů. Většina výrobců v Unii je specializována v jedné části výrobního procesu (destičky, články nebo moduly) a díky této specializaci se zvýšila jejich konkurenceschopnost v konkrétním jimi vyráběném typu výrobku. Tvrzení, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, způsobil dopad vysokého stupně automatizace, bylo proto zamítnuto.

(197)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že tlak cen vedl ke konsolidaci výrobního odvětví Unie a že právě tato konsolidace je příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Šetření však ukázalo, že tato konsolidace byla spíše důsledkem dumpingového dovozu. Navíc tato strana nedoložila žádnými důkazy, do jaké míry mohl být tento proces konsolidace příčinou způsobené újmy.

(198)

Dále bylo uváděno, že příčinou způsobené újmy je nedostatečná vertikální integrace výrobního odvětví Unie. Vertikálně integrovaní výrobci by za normálních tržních podmínek měli mít svůj dodavatelský řetězec celkově lépe zabezpečený. Šetření však ukázalo, že výhoda vyplývající z vertikální integrace té části výrobního odvětví Unie, která je vertikálně integrována, nemohla být plně využita, neboť tlak dumpingového dovozu na ceny byl mimořádně silný. Kromě toho výrobní odvětví Unie, a to i vertikálně integrovaní výrobci v Unii, nemohli v důsledku dumpingového dovozu plně využít vysoké míry využití kapacity k dosažení úspor z rozsahu. Šetření dále neprokázalo jakoukoli souvislost mezi vertikální integrací a vyšší mírou ziskovosti, neboť silný tlak na ceny tuto vzájemnou souvislost změnil.

(199)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie v dostatečné míře technicky neinovuje a neinvestuje do nových technologií. Šetření však nedospělo k žádným věcným důkazům, které by tato tvrzení potvrzovaly. Šetření naopak ukázalo, že většina investic uskutečněných výrobním odvětvím Unie směřovala do nových strojů a do výzkumu a vývoje a že celosvětově neexistují mezi těmito výrobky žádné významné rozdíly v technologii.

(200)

Jedna zúčastněná strana kromě toho tvrdila, že příčinou podstatné způsobené újmy je slabá realizace projektů (neúspěšné projekty). V této souvislosti je třeba podotknout, že uvedené tvrzení nebylo ničím podložené. Každý neúspěšný projekt by navíc bylo možné považovat spíše za důsledek dumpingového dovozu. Uvedený argument proto musel být zamítnut.

(201)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie není schopno včas racionalizovat své náklady tak, aby dokázalo reagovat na vývoj na světovém trhu. Jiné strany tvrdily, že v Unii jsou vyšší náklady práce a režijní náklady než v ČLR.

(202)

Šetření ukázalo, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie během posuzovaného období neustále klesaly s výjimkou výroby destiček, kde v roce 2010 došlo k poklesu nákladů, ale v roce 2011 a dále v období šetření k jejich růstu na úroveň poněkud vyšší než na počátku posuzovaného období (viz 138. bod odůvodnění výše). Produktivita u modulů a destiček vzrostla, ale u destiček se snížila. Jak bylo uvedeno výše, v důsledku prudkého růstu dumpingového dovozu z ČLR a následného silného tlaku na ceny na trhu Unie nemohlo výrobní odvětví Unie z tohoto snižování nákladů mít prospěch.

(203)

Je třeba poukázat na to, že vyvážející výrobci v ČLR nemají žádné komparativní výhody, pokud jde o používané suroviny (polykrystalický křemík) a stroje, jelikož obojí se většinou dováží z Unie. Pokud jde o náklady práce a režijní náklady, tyto náklady v období šetření představovaly v průměru necelých 10 % celkových nákladů na výrobu modulů a jejich vliv není považován za významný.

(204)

Dále bylo uváděno, že někteří výrobci v Unii si pořizovali destičky, články a/nebo moduly v dotčené zemi a přeprodávali tyto výrobky na trhu Unie jako své vlastní. Šetření odhalilo, že dovoz dotčeného výrobku uskutečňovaný výrobním odvětvím Unie byl svou povahou doplňkový a z hlediska objemu omezený ve srovnání s výrobou v Unii, a proto nelze mít za to, že by narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(205)

Aby mohlo výrobní odvětví Unie čelit trendu klesajících cen dovozu z ČLR, muselo vyvíjet značné úsilí zaměřené na racionalizaci svých výrobních nákladů. Navzdory úsilí výrobního odvětví Unie se tato racionalizace nákladů nemohla promítnout do prodejní ceny kvůli značnému cenovému podbízení ze strany dumpingového dovozu.

(206)

Na základě těchto skutečností musely být všechny uvedené argumenty zamítnuty.

(207)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je konkurence produktů z tenkého fotovoltaického filmu a jiných fotovoltaických technologií, neboť tyto technologie jsou vzájemně zaměnitelné a mají stejné konečné použití.

(208)

Šetření ukázalo, že produkty z tenkého fotovoltaického filmu se vyrábějí z jiných surovin a nejsou v nich používány krystalické křemíkové destičky. Mají celkově nižší účinnost přeměny a nižší výkon ve wattech než krystalické křemíkové moduly. Vzhledem k tomu nemohou být používány na omezených plochách, jako jsou střechy, tj. nejsou plně vzájemně zaměnitelné s dotčeným výrobkem. A proto, ačkoliv mezi produkty z tenkého filmu a dotčeným výrobkem může existovat určitá konkurence, je tato konkurence považována za okrajovou.

(209)

Šetření tedy neshledalo žádnou spojitost mezi újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a konkurencí produktů z tenkého fotovoltaického filmu a jiných fotovoltaických technologií.

(210)

Na základě těchto skutečností musel být tento argument zamítnut.

(211)

Bylo uváděno, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie je finanční krize a hospodářská recese, jež nepříznivě ovlivnily jeho přístup k financím.

(212)

Schopnost výrobního odvětví Unie získat kapitál se během posuzovaného období značně snížila. Jelikož odvětví solární energie je kapitálově náročné, má schopnost získat kapitál klíčový význam. Hospodářská recese měla určitý dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Šetření však ukázalo, že i přes růst trhu Unie mezi lety 2009 a 2011 se v důsledku dumpingového dovozu z ČLR za výrazně nižší ceny, než byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie, situace výrobního odvětví Unie zhoršovala. Byl proto učiněn závěr, že možný vliv finanční krize se prohloubil vlivem růstu dumpingového dovozu z ČLR a že omezení přístupu k financím bylo z větší části způsobeno nepříznivým vývojem na trhu, nepříznivou situací a nepříznivými vyhlídkami výrobního odvětví Unie v důsledku dumpingového dovozu. Ačkoliv tedy finanční krize měla určitý dopad na situaci výrobního odvětví Unie, nemohla narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(213)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že prodej výrobního odvětví Unie na vývoz během posuzovaného období značně poklesl, v případě modulů zejména mezi lety 2009 a 2011 a v případě článků zejména mezi rokem 2009 a prvním čtvrtletím roku 2012, a že toto bylo příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(214)

Jak však ukazuje následující tabulka, objem vývozu modulů, i přes mírný pokles v období šetření, zůstával značný a průměrná úroveň cen v období šetření byla vyšší než průměrné náklady na výrobu modulů po celé posuzované období. Toto tedy nemohlo být příčinou, která způsobila újmu výrobnímu odvětví Unie. V případě článků objem vývozu představoval jen přibližně 12 % celkového objemu jejich výroby. Na situaci výrobního odvětví Unie to tedy, i přes nízké ceny během období šetření, mohlo mít jen omezený dopad. A konečně, pokud jde o destičky, jejich vývoz představoval přibližně 24 % celkového objemu výroby, a i přes nízké vývozní ceny dosahované během období šetření to mohlo i v tomto případě mít jen omezený dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Argumenty v tomto ohledu proto musely být zamítnuty.

(215)

Na základě těchto skutečností bylo shledáno, že dopad vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie nebyl takový, aby přispěl k podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Argumenty v tomto ohledu proto musely být zamítnuty.

(216)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl objev ložisek plynu z břidlic v Evropské unii a že vyhlídka na zvýšení výroby levného plynu z břidlic vedla ke snížení veřejných a soukromých investic do projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

(217)

Šetření zjistilo, že spotřeba výrobku, který je předmětem šetření, během posuzovaného období se podstatně zvýšila, jak bylo již uvedeno ve 108. bodě odůvodnění výše. Šetření mimoto nepřineslo žádné věcné důkazy, které by nasvědčovaly tomu, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl objev ložisek plynu z břidlic v Evropské unii. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(218)

Stejná strana tvrdila, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byly nízké investice do výroby solární energie v důsledku nízkých tržních cen povolenek na emise CO2 v rámci systému Evropské unie pro obchodování s emisemi.

(219)

Nebyly však předloženy žádné důkazy a šetření nezjistilo žádné věcné okolnosti, které by tato tvrzení dokládaly. Šetření naopak ukázalo, že spotřeba výrobku, který je předmětem šetření, během posuzovaného období výrazně rostla. Na základě těchto skutečností bylo toto tvrzení zamítnuto.

(220)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že příčinou způsobené podstatné újmy byla nejméně u jednoho z výrobců v Unii nesprávná rozhodnutí v oblasti řízení. Tato tvrzení vycházela z účetní závěrky a z některých informací, jež byly obsaženy v dopise jednoho z akcionářů této společnosti adresovaném ostatním akcionářům.

(221)

Žádná z informací v uvedené složce nenasvědčovala tomu, že by jakékoli z rozhodnutí v oblasti řízení dotčené společnosti bylo neobvyklé nebo neopatrné nebo že by mělo dopad na celé výrobní odvětví Unie. Argumenty v tomto ohledu proto byly zamítnuty.

(222)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byly jiné vládní politiky, jako jsou politiky v oblasti obnovitelných zdrojů energie, politiky zaměřené na podporu inovací a na snižování byrokracie, politiky usnadňování obchodu a regulace přístupu do distribuční soustavy, neboť tyto politiky poskytují výhody vyvážejícím výrobcům. Avšak i kdyby bylo pravdou, že některé z těchto politik mohou usnadňovat dovoz z jiných třetích zemí a celkový růst odvětví solární energie, poskytovaly by tyto politiky výhody také výrobnímu odvětví Unie. Ostatně tyto politiky by neměly být chápány tak, že by se takový dovoz do Unie měl realizovat za dumpingové ceny působící újmu. Argumenty v tomto ohledu proto byly zamítnuty.

(223)

Šetření prokázalo příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z ČLR. Byly analyzovány i jiné možné příčiny újmy, jako je dovoz z jiných třetích zemí, spotřeba, zaručené výkupní ceny, jiná finanční podpora poskytovaná výrobnímu odvětví Unie, nadbytečná kapacita, dopad cen surovin, újma, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo, konkurence produktů z tenkého fotovoltaického filmu, finanční krize a její důsledky, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, objev ložisek plynu z břidlic v Evropské unii, rozhodnutí v oblasti řízení, systémy obchodování s emisemi v Evropské unii a jiné vládní politiky, a bylo zjištěno, že žádná z nich nebyla taková, aby narušila prokázanou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(224)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě rozlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působícího újmu, byl vyvozen předběžný závěr, že v období šetření existovala příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou, jež byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(225)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, společností působících na trzích, které odvětví výroby fotovoltaických zařízení předcházejí a které na ně navazují, dovozců, uživatelů a spotřebitelů dotčeného výrobku.

(226)

Po zahájení šetření se přihlásilo přibližně 150 hospodářských subjektů. Zvláštní dotazníky byly rozeslány dovozcům, kteří nejsou ve spojení, hospodářským subjektům na počátku výrobního řetězce (včetně jednoho výrobce surovin a dodavatelů výrobního zařízení na výrobu šetřeného výrobku), hospodářským subjektům navazujícím na výrobní odvětví Unie (včetně společností připravujících projekty a montážních organizací) a BEUC – organizaci spotřebitelů. Informace předložila tři sdružení představující různé hospodářské subjekty (výrobní odvětví Unie, hospodářské subjekty na počátku výrobního řetězce a hospodářské subjekty navazující na výrobní odvětví Unie) v odvětví výroby fotovoltaických zařízení.

(227)

Výrobní odvětví Unie v období šetření přímo zaměstnávalo ve výrobě a prodeji obdobného výrobku přibližně 25 000 osob.

(228)

Šetření prokázalo, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že řada ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období záporný trend. Významně byly dotčeny zejména ukazatele újmy týkající se finanční situace spolupracujících výrobců v Unii, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic. Výrobci modulů, článků a destiček v Unii byli v roce 2011 a v období šetření fakticky ztrátoví. V důsledku toho byli někteří výrobci v Unii již nuceni uzavřít svá výrobní zařízení, a ostatní se potýkali s platební neschopností. Pokud by opatření nebyla uložena, jeví se další zhoršení situace výrobního odvětví Unie jako velmi pravděpodobné.

(229)

Očekává se, že uložení prozatímních antidumpingových cel obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie a výrobnímu odvětví Unie umožní přizpůsobit ceny obdobného výrobku tak, aby zohledňovaly výrobní náklady, a zlepší tak jeho ziskovost. Lze rovněž očekávat, že uložení prozatímních opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět alespoň část podílu na trhu, o nějž přišlo v průběhu posuzovaného období, což bude mít kladný dopad na jeho celkovou finanční situaci. Výrobnímu odvětví Unie by rovněž měl být umožněn lepší přístup ke kapitálu a další investice do výzkumu, vývoje a inovací na fotovoltaickém trhu. A konečně, šetření také poukázalo na možné obnovení podnikatelské činnosti výrobců v Unii, kteří byli v důsledku tlaku ze strany čínského dovozu nuceni zastavit výrobu. Celkově by podle tohoto scénáře bylo zajištěno nejen stávajících 25 000 pracovních míst ve výrobním odvětví Unie (v období šetření), ale existovala by i reálná vyhlídka na další rozšíření výroby a zvýšení zaměstnanosti.

(230)

Pokud by opatření uložena nebyla, lze očekávat, že dojde k další ztrátě podílu na trhu s dalším zhoršením ziskovosti výrobního odvětví Unie. To by bylo z krátkodobého a střednědobého hlediska neudržitelné. V důsledku toho by kromě velkého počtu výrobců v Unii, kteří byli již z trhu vytlačeni, jak je popsáno v 157. bodě odůvodnění výše, i další výrobci mohli být vystaveni platební neschopnosti, což by z krátkodobého a střednědobého hlediska vedlo k pravděpodobnému zániku výrobního odvětví Unie s následným závažným dopadem na stávající pracovní místa.

(231)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(232)

Jak bylo uvedeno ve 12. bodě odůvodnění výše, pouze u jednoho ze tří dovozců zařazených do vzorku spočívala hlavní podnikatelská činnost v obchodování s dotčeným produktem.

(233)

Bylo předloženo tvrzení, že uložení opatření týkajících se dotčeného výrobku negativně ovlivní podnikatelskou činnost dovozců. Za prvé by uložení cel nevedlo k vyloučení veškerého dovozu z ČLR. Za druhé, i když lze očekávat, že uvalení opatření se může negativně odrazit na finanční situaci dovozců dovážejících pouze z ČLR, vzhledem k pravděpodobnému růstu dovozu z jiných třetích zemí by dovozci, kteří čerpají ze zdrojů v různých zemích, měli být schopni své dodavatelské zdroje změnit.

(234)

Proto se vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření na navržené úrovni může mít určitý negativní dopad na situaci dovozců dotčeného výrobku, kteří nejsou ve spojení.

(235)

Hospodářské subjekty na počátku výrobního řetězce působí hlavně v oblasti výroby surovin a výroby a montáže výrobních zařízení pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření. Od hospodářských subjektů na počátku výrobního řetězce bylo obdrženo osm odpovědí na dotazníky. Uskutečnily se dvě inspekce na místě, a to u jednoho výrobce surovin a jednoho výrobce výrobních zařízení.

(236)

Podíl činnosti těchto osmi spolupracujících hospodářských subjektů na počátku výrobního řetězce, jež souvisela s výrobkem, který je předmětem šetření, na jejich celkové činnosti byl během období šetření celkově různý a pouze u jedné z těchto spolupracujících společností představoval 100 % její podnikatelské činnosti, zatímco u ostatních se pohyboval mezi 6 % a 80 %. V průměru činnost související s dotčeným výrobkem během období šetření představovala přibližně 41 % celkové činnosti spolupracujících hospodářských subjektů na počátku výrobního řetězce. Pokud jde o pracovní místa, zaměstnávalo těchto osm spolupracujících hospodářských subjektů na počátku výrobního řetězce v období šetření přibližně 4 200 osob. Ziskovost byla různá podle segmentu a podle jednotlivých společností, od vysoké míry až po mírně zápornou míru ziskovosti. Šetření ukázalo, že tyto hospodářské subjekty se zápornou ziskovostí byly negativně dotčeny zhoršenou situací výrobního odvětví Unie, neboť někteří z odběratelů, které ztratily, byli výrobci výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, a poklesem spotřeby.

(237)

Prodeje hospodářských subjektů na počátku výrobního řetězce v Unii se uskutečňovaly v rámci Unie, do ČLR a jiných třetích zemí. Teritoriální rozdělení objemu prodeje v období šetření v průměru odpovídalo přibližně 20 % prodeje v rámci Unie, téměř 50 % směřovalo do Číny a přibližně 30 % do jiných třetích zemí.

(238)

Některé strany z odvětví na počátku výrobního řetězce tvrdily, že uložení antidumpingových opatření by negativně ovlivnilo jejich podnikatelské činnosti, neboť ČLR je jejich hlavním vývozním trhem. Bylo uváděno, že cla by výrazně omezila dovoz dotčeného výrobku z ČLR do Unie, a v důsledku toho by ČLR omezila dovoz polykrystalického křemíku a výrobního zařízení z Unie. V důsledku toho by hospodářské subjekty na počátku výrobního řetězce z Unie údajně musely omezit rozsah svých podnikatelských činností a snížit zaměstnanost.

(239)

Především je třeba podotknout, že cílem cla není vyloučit čínský dovoz dotčeného výrobku, ale obnovit spravedlivé podmínky na trhu. Čínský dovoz by tak měl i nadále v určité míře zásobovat trh Unie, ale za přiměřené ceny. Ostatně šetření ukázalo, že hospodářské subjekty na počátku výrobního řetězce z Unie působí celosvětově na různých vnitrostátních trzích, a proto nejsou závislí výlučně na svém vývozu do ČLR. Lze tedy důvodně předpokládat, že na globálním fotovoltaickém trhu budou hospodářské subjekty na počátku výrobního řetězce z Unie pravděpodobně schopny případný pokles vývozu do ČLR nahradit vývozem na ostatní trhy, které v souladu s očekáváními veřejně dostupných studií o trzích mají růst. V každém případě se na čínském fotovoltaickém trhu již nyní projevuje značný nadbytek výrobní kapacity, a proto je sporné, zda by výrobci strojních zařízení v Unii z krátkodobého a střednědobého hlediska byli schopni prodávat mnohem více výrobního zařízení.

(240)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že dopad antidumpingových cel na výrobce strojního zařízení by nebyl významný, avšak dopad na dodavatele surovin, s ohledem na možné snížení jejich prodeje do Číny, z krátkodobého hlediska negativní být může.

(241)

Hospodářské subjekty navazující na výrobní odvětví Unie působí hlavně v oblasti přípravy projektů, odbytu, komunikací a montáže fotovoltaických zařízení Od hospodářských subjektů navazujících na výrobní odvětví Unie přišlo 13 odpovědí na dotazník pro hospodářské subjekty navazující na výrobní odvětví Unie, ale pouze sedm bylo dostatečně úplných a umožňovalo smysluplné posouzení. Byly provedeny dvě inspekce na místě, které se zaměřily na přípravu projektů v oblasti fotovoltaických zařízení a montáž tohoto zařízení. Při analýze odpovědí na dotazník obdržených od 36 spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, se ukázalo, že určitý počet z nich musí být ve skutečnosti zařazen do kategorie hospodářských subjektů navazujících na výrobní odvětví Unie, neboť jejich hlavní činností je montáž. Tato otázka bude ještě zkoumána v dalším průběhu šetření.

(242)

Podíl činnosti hospodářských subjektů navazujících na výrobní odvětví Unie, která souvisí s výrobkem, který je předmětem šetření, na jejich celkové činnosti je celkově různý. V průměru v šetřeném období představoval tento podíl 41 %. Ziskovost spolupracujících hospodářských subjektů v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, v období šetření činila v průměru 11 %. Pokud jde o pracovní místa, v období šetření zaměstnávalo těchto sedm spolupracujících hospodářských subjektů navazujících na výrobní odvětví Unie přibližně 550 osob.

(243)

Bylo vzneseno tvrzení, že antidumpingová opatření nejsou v zájmu Unie, neboť zvýší cenu modulů, což odradí konečné uživatele/spotřebitele od toho, aby si tato zařízení pořizovali. Vzhledem k tomu by hospodářské subjekty navazující na výrobní odvětví Unie měly mnohem méně zakázek a musely by činnost svých podniků omezit. Toto hodnocení vycházelo ze studie zveřejněné výzkumným ústavem Prognos o možné ztrátě pracovních míst, jež byla předložena v průběhu šetření. Uvedená studie předpovídá, že v případě uložení cel bude ohrožena velká většina pracovních míst na fotovoltaickém trhu EU. Studie používá odhad Evropské asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA), podle něhož celkový počet přímých pracovních míst existujících na všech úrovních fotovoltaického trhu Unie včetně výrobců v Unii, dovozců, hospodářských subjektů na počátku výrobního řetězce a hospodářských subjektů navazujících na výrobní odvětví Unie činí 265 000 pracovních míst. Studie ústavu Prognos, která jako výchozí bod používá odhad celkového počtu přímých pracovních míst v oblasti fotovoltaiky z roku 2011, dochází k závěru, že v závislosti na výši cla bude během tří let ztraceno až 242 000 pracovních míst z celkového počtu 265 000 pracovních míst. K většině ztrát pracovních míst údajně dojde na navazujícím trhu, který podle údajů ústavu Prognos v roce 2011 zaměstnával přibližně 220 000 osob.

(244)

Šetření výše uvedený scénář nepotvrdilo a poukázalo na to, že na fotovoltaickém trhu Unie existoval v roce 2011, během období šetření a v roce 2012 mnohem menší počet přímých pracovních míst.

(245)

Šetření v první řadě vyvolalo pochybnosti o správnosti celkového počtu přímých pracovních míst v oblasti fotovoltaiky odhadovaného evropskou fotovoltaickou asociací. Zejména při inspekci na místě provedené v EPIA se ukázalo, že podklady, jež vedly k závěru o 265 000 pracovních místech, byly nepřesné a takový závěr neumožňovaly. Informace získané při inspekci na místě ve skutečnosti ukazují, že počet přímých pracovních míst v oblasti fotovoltaiky vypočítaný pro rok 2011 by vykazoval statistickou odchylku až 20 %. Uvedený odhad navíc zahrnuje zaměstnanost v jiných evropských zemích mimo Evropskou unii a zaměstnanost související s produktem z tenkého filmu, na který se toto šetření nevztahuje.

(246)

Nehledě na tyto pochybnosti, i kdyby byl pro účely analýzy dopadu navržených opatření použit původní odhad, je nutno poznamenat toto: odhad se týká pracovních míst v oblasti evropské fotovoltaiky v roce 2011, kteréžto období odpovídalo velmi vysokému počtu fotovoltaických zařízení instalovaných v uvedeném roce v EU (přibližně 20 GW). Lze tedy předpokládat, že vzhledem ke snížení počtu instalovaných zařízení, který v období šetření dosáhl přibližně 17,5 GW a v roce 2012 dosáhl 15 GW, klesl odpovídajícím způsobem i počet pracovních míst, zejména v navazujících odvětvích, který je přímo úměrný úrovni instalací. Veřejně dostupný odborný tisk v této souvislosti poukázal na to, že v Německu, které je největším vnitrostátním trhem, zaměstnanost v odvětví fotovoltaiky mezi lety 2011 a 2012 klesla ze 128 000 na 100 000 osob, včetně pracovních míst u výrobců. Šetření dále vyvolalo vážné pochyby ohledně toho, zda tento počet zahrnoval pouze pracovní místa s plným úvazkem vyčleněná výlučně pro výrobu fotovoltaických zařízení. V této souvislosti šetření odhalilo, že zejména na navazujícím trhu (montáž) představuje činnost v oblasti fotovoltaiky zpravidla pouze část mnohem širší podnikatelské aktivity, přičemž hlavní činností bývá montáž v oblasti topení nebo elektřiny, instalatérství atd.

(247)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je pravděpodobné, že uložení opatření může vést ke zvýšení cen výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, a z krátkodobého hlediska tak může vést ke snížení instalace fotovoltaických zařízení. Nicméně pracovní místa v této části trhu mohou být negativně ovlivněna jen v omezeném rozsahu, a to vzhledem k následujícím skutečnostem. Za prvé činnost související s fotovoltaikou přinejmenším v některých montážních organizacích představuje pouze část jejich podnikatelských činností a je také sezonní. Montážní organizace by proto za situace snížené poptávky po fovoltaických zařízeních měly být schopny vykonávat jiné činnosti. Jelikož cíle v oblasti obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti stanovené na úrovni EU jsou pro členské státy právně závazné, je třeba očekávat, že snížená poptávka po solárních zařízeních bude mít za následek zvýšení poptávky po jiných formách elektrické energie z obnovitelných zdrojů a v oblasti energetické účinnosti. Mnozí zaměstnanci v odvětví navazujícím na výrobní odvětví Unie pravděpodobně disponují potřebnými dovednostmi, aby zvýšení poptávky v těchto blízkých odvětvích dokázali využít. Za druhé vzhledem ke stávajícím ziskům na navazujícím trhu (viz 242. bod odůvodnění výše) by subjekty zabývající se montáží měly být schopny část růstu cen absorbovat, a omezit tak dopad na konečné ceny a na poptávku po fotovoltaických zařízeních.

(248)

Nezávisle na uložení cel veřejně dostupné prognózy poptávky po fotovoltaických zařízeních uvádějí, že v roce 2013 pravděpodobně dojde ke snížení poptávky, s výkonem instalovaným v roce 2013 mezi 9,8 GW a 16,5 GW, což by pravděpodobně mělo v každém případě negativní dopad na počet pracovních míst na navazujícím trhu.

(249)

A konečně je třeba podotknout, že k tomuto růstu cen fotovoltaických zařízení by pravděpodobně došlo v každém případě, neboť výroba v ČLR pro dodávky na trh Unie je, jak se zdá, do značné míry ztrátová, což je neudržitelná situace.

(250)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že dopad antidumpingových cel na hospodářské subjekty navazující na výrobní odvětví Unie by z krátkodobého hlediska byl omezeně negativní, s ohledem na vyšší počet smluvně zajištěných montáží než v opačném (kontrafaktuálním) scénáři, který předpovídají významná výzkumná střediska, a v míře, v jaké tato cla nemohou být hospodářskými subjekty navazujícími na výrobní odvětví Unie absorbována. I přes možné snížení poptávky po fotovoltaických zařízeních by montážní organizace měly být schopny provádět jiné činnosti související buď s jinými obnovitelnými zdroji energie, nebo s primární podnikatelskou činností, jak je uvedeno výše.

(251)

Žádná strana přímo zastupující konečné uživatele, jako sdružení spotřebitelů, nepodala připomínky. V daném případě se odkazuje na dva druhy konečných uživatelů: spotřebitele (domácnosti) a další konečné uživatele (např. instituce, společnosti). Šetření zjistilo, že pouze přibližně jedna čtvrtina stávajících fotovoltaických zařízení v Unii (takzvaná střešní, menší zařízení) byla objednána spotřebiteli. Ostatní zařízení (montovaná na zemi, průmyslová a komerční zařízení, která jsou mnohem větší) byla objednána jinými konečnými spotřebiteli.

(252)

Některé strany tvrdily, že v případě uložení antidumpingových cel by spotřebitele postihlo zvýšení cen fotovoltaických modulů. Lze očekávat, že v důsledku cel by ceny fotovoltaických modulů na trhu EU poněkud vzrostly, avšak je pravděpodobné, že spotřebitelů a jiných konečných uživatelů by se to dotklo jen v omezené míře, protože šetření ukázalo, že cena modulu představuje nanejvýš 50 % z celkových nákladů na pořízení fotovoltaického zařízení. Vzhledem k ziskovým rozpětím společností připravujících projekty a montážních organizací lze důvodně předpokládat, že případný růst cen modulů pro uživatele může být přinejmenším zčásti absorbován, a tedy zmírněn. Na základě dostupných údajů se vyvozuje předběžný závěr, že dodavatelský řetězec přinejmenším zčásti absorbuje opatření s navrhovanou výší cla, a opatření tudíž nemusí mít nutně za následek vyšší maloobchodní ceny pro spotřebitele.

(253)

Dále je třeba podotknout, že pokud by cla nebyla uložena, pravděpodobný zánik výrobního odvětví Unie by mohl vést k tomu, že spotřebitelé budou mít do budoucna k dispozici pouze jeden zdroj dodávek modulů. V rámci tohoto scénáře by čínští vyvážející výrobci byli schopni dále posilovat svou, již tak velmi silnou, pozici na trhu a to by také v krátkodobém výhledu mohlo vést ke zvýšeným cenám ke škodě spotřebitelů/konečných uživatelů. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že výroba v ČLR je ztrátová, by ke zvýšení cen, jak je uvedeno výše, pravděpodobně došlo v každém případě.

(254)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že celkově by uložení opatření mělo omezený dopad na spotřebitele a konečné uživatele. A to bez ohledu na vliv vnitrostátních režimů podpory k povzbuzení poptávky po fotovoltaických zařízeních, jak je uvedeno v 182. bodě odůvodnění výše. Budou-li vnitrostátní režimy podpory přizpůsobeny vyšším cenám solárních panelů (prostřednictvím vyšších zaručených výkupních cen), může byt dopad na spotřebitele nulový.

(255)

Některé strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie není schopno zásobovat trh EU v požadovaném množství, a budou-li uložena antidumpingová cla, existuje vážné riziko nedostatku v EU, což může vést k dalšímu růstu cen dotčeného výrobku.

(256)

Šetření shledalo, že toto tvrzení není opodstatněné. Výrobní odvětví Unie má od roku 2009 nedostatečně využívané výrobní kapacity. V období šetření činila míra využití výrobní kapacity Unie pro výrobu modulů 41 %, s další rezervní kapacitou přibližně ve výši 5,7 GW; míra využití výrobní kapacity Unie pro výrobu článků činila 63 %, s další rezervní kapacitou přibližně ve výši 1,2 GW, a míra využití výrobní kapacity Unie pro výrobu destiček činila 55 %, s další rezervní kapacitou přibližně ve výši 1,6 GW. Díky této rezervní kapacitě by proto výrobní odvětví Unie z krátkodobého hlediska bylo schopno soutěžit o další část trhu. Také ze střednědobého hlediska lze důvodně předpokládat, že výrobní odvětví Unie bude rozšiřovat svou výrobní kapacitu, aby mohlo dosáhnout větších úspor z rozsahu a zajistit další snižování cen. Ostatně ve světě existují i další zdroje dodávek, které působí na trhu Unie a které v případě poklesu dovozu čínských výrobků budou schopny soutěžit o trh Unie. Šetření odhalilo, že stávající rezervní kapacita jiné než čínské výroby mimo EU činila v období šetření u modulů 5,6 GW, u článků 6 GW a u destiček 6 GW. Lze proto dospět k závěru, že vzhledem k prognózám poptávky po fotovoltaických zařízeních v EU v roce 2013 (mezi 9,8 GW a 16,5 GW) a v roce 2014 (mezi 9 GW a 17,1 GW) zveřejněným významnými výzkumnými středisky, jako EPIA, je celková rezervní kapacita EU a třetích výrobců mimo EU dostačující, aby v krátkodobém výhledu nahradila případný výpadek čínských dovozů.

(257)

Některé strany rovněž tvrdily, že uložení antidumpingových cel na dotčený výrobek poškodí rozvoj fotovoltaického trhu v Evropě, a že tudíž nebudou dosaženy cíle strategie Evropa 2020 týkající se obnovitelných zdrojů energie a snížení emisí skleníkových plynů v EU.

(258)

Především je třeba uvést, že splnění cílů stanovených pro rok 2020 nezávisí výlučně na solární energii. Stejně důležité jsou i další ekologické zdroje energie, jako např.: energie získávaná pomocí větru, biomasy, vodní energie atd. Jelikož cíle pro rok 2020 nestanoví žádný konkrétní podíl solární energie, nepředpokládá se, že poněkud nižší počet fotovoltaických zařízení zvýší celkové náklady spojené s realizací strategie Evropa 2020. Kromě toho je cena solárních panelů pouze jedním z mnoha činitelů, které jsou podstatné pro rozvoj evropského odvětví výroby fotovoltaických zařízení. Stejně důležité jsou: příznivé právní a finanční podmínky na evropské úrovni a na úrovni členských států, lepší přístup k financování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a investice do výzkumu a vývoje. Pokud jde o financování investic do solárních energií, dojde díky uložení cla ke zlepšení situace výrobního odvětví Unie i odvětví fotovoltaiky jako celku. Ve svém důsledku to pravděpodobně podpoří přístup výrobního odvětví Unie a investorů v odvětví fotovoltaiky ke kapitálu. A konečně je třeba znovu připomenout, že cílem tohoto cla není vyloučit čínský dovoz, ale obnovit korektní hospodářskou soutěž. Pokud by se cena dotčeného výrobku zvýšila, údaje o zisku dosahovaném na navazujícím trhu umožňují předpokládat, že tento růst cen by byl zčásti absorbován hospodářskými subjekty působícími na navazujícím trhu. Cena modulů pro konečné uživatele/spotřebitele by se proto neměla výrazně zvýšit, a poptávka po solárních zařízeních by mohla zůstat v předpovězeném rozmezí.

(259)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření by celkově nemělo výrazný nepříznivý dopad na jiné politiky EU.

(260)

Celkové pozitivní důsledky pro výrobní odvětví Unie převažují nad pravděpodobným negativním dopadem na jiné subjekty na fotovoltaickém trhu, včetně spotřebitelů/jiných konečných uživatelů.

(261)

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR.

(262)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(263)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, která je působena výrobcům v Unii, aniž by přitom byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí.

(264)

Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého může přiměřeně dosáhnout toto výrobní odvětví u prodeje obdobného výrobku v Unii za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu. Má se tedy za to, že ziskové rozpětí 10 % z obratu lze na základě informací uvedených v podnětu chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(265)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí 10 % k výrobním nákladům výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(266)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, náležitě upravené o náklady na dovoz a celní poplatky, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného výrobci z Unie zařazenými do vzorku na trhu Unie v období šetření nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty CIF dovozu.

(267)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se má za to, že by se měla uložit prozatímní antidumpingová opatření ohledně dovozu krystalických křemíkových fotovoltaických modulů a jejich klíčových komponentů (tj. článků a destiček) pocházejících nebo odesílaných z Čínské lidové republiky, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(268)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce od vyvážejících výrobců z ČLR bylo clo pro „všechny ostatní společnosti“ stanoveno na úrovni nejvyššího cla, jež má být uloženo společnostem, které byly buď zařazeny do vzorku, nebo během šetření spolupracovaly. Clo pro „všechny ostatní společnosti“ bude použito na společnosti, které v rámci šetření nespolupracovaly.

(269)

Pro spolupracující čínské společnosti nezařazené do vzorku, které jsou uvedeny v příloze, je prozatímní sazba cla stanovena jako vážený průměr sazeb pro společnosti zařazené do vzorku.

(270)

Navrhují se proto tyto sazby prozatímního antidumpingového cla:

(271)

Výše uvedená antidumpingová opatření se prozatímně stanoví ve formě valorických cel.

(272)

Individuální sazby antidumpingového cla pro společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyrobených těmito společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu se svým názvem, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(273)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi ( 8 ) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(274)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se výše cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(275)

Jak je uvedeno v oddíle 5 oznámení o zahájení řízení, Komise nyní zjišťuje, zda lze veškerý dovoz dotčeného výrobku z ČLR považovat za pocházející z ČLR. To je zvlášť důležité v případě modulů, které mohou obsahovat komponenty a části z různých zemí. Podle čl. 1 odst. 3 základního antidumpingového nařízení může být země vývozu dumpingového výrobku zemí jednající jako prostředník. Je třeba rovněž poznamenat, že podnět se týká dovozu z Číny, aniž by byl blíže určen původ takových zásilek. A konečně v rámci antidumpingových šetření a šetření o vyrovnávacích clech, která provedly USA a která se týkala téhož výrobku dováženého z ČLR, byla zdůrazněna složitost výrobních a montážních operací, které mohou či nemusí být dostačující pro určení původu ( 9 ). S ohledem na tyto úvahy, a aniž je dotčen závěr, který bude v této záležitosti s definitivní platností učiněn, se považuje za vhodné, aby výrobek, který je předmětem šetření, pocházející nebo odesílaný z Číny podléhal prozatímním opatřením, pokud se nejedná o výrobek v tranzitu ve smyslu článku V dohody GATT.

(276)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění výše, Komise zavedla nařízením (EU) č. 182/2013 celní evidenci dovozu dotčeného výrobku pocházejícího nebo odesílaného z ČLR. Cílem bylo umožnit zpětné uplatnění antidumpingových opatření podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení a vyrovnávacích opatření podle čl. 16 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen „základní antisubvenční nařízení“) ( 10 ).

(277)

Pokud jde o současné antidumpingové šetření, a vzhledem k výše uvedeným zjištěním by celní evidence dovozu za účelem antidumpingového šetření v souladu s čl. 14 odst. 5 základního nařízení měla být zastavena.

(278)

Co se týká souběžného antisubvenčního šetření, jež v souladu s článkem 10 základního antisubvenčního nařízení zahájila Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného dne 8. listopadu 2012 v Úředním věstníku Evropské unie ( 11 ), měla by celní evidence dovozu podle čl. 24 odst. 5 základního antisubvenčního nařízení pokračovat.

(279)

V této fázi řízení nelze přijmout žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(280)

Vzhledem k výjimečným okolnostem stávajícího řízení, zvláště tedy proto, že se vztahuje na výrobek určený pro trh, jenž vyžaduje stabilitu dodávek v krátkodobém horizontu, považuje se za vhodné zavést prozatímní antidumpingová opatření postupně. Jelikož zvláště výrobní odvětví Unie utrpělo újmu v důsledku nekalých obchodních praktik dotčené země v období šetření, výrobci v Unii nemohou okamžitě dodat nezbytná množství, pokud v důsledku zavedení opatření dojde ke snížení úrovně dovozu. Postupné zavedení antidumpingového cla umožní výrobnímu odvětví Unie v krátkodobém horizontu zvýšit nabídku. Kromě toho tím, že se výrobnímu odvětví Unie poskytne dostatečná doba ke zvýšení úrovně výroby, dostupnost dotčeného výrobku zůstane na přiměřené úrovni, aby mohla uspokojit poptávku. Proto se považuje za vhodné zavést clo ve dvou krocích.

(281)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v nařízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba uvést, že závěry o uložení cla učiněné pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být přezkoumány za účelem uložení jakéhokoliv konečného cla,

(282)

Statistiky solárních panelů a jejich klíčových komponentů se často vyjadřují buď v počtech kusů, nebo ve wattech. Avšak pro solární panely a jejich klíčové komponenty není v kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ( 12 ) žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nezbytné stanovit, že v prohlášení o propuštění do volného oběhu se má kromě hmotnosti v kilogramech nebo tunách uvádět pro dovoz dotčeného výrobku i počet kusů nebo wattů. Kusy měly být uvedeny pro kódy TARIC 3818001011 a 3818001019 a watty se uvedou pro kódy TARIC 8541409021, 8541409029, 8541409031 a 8541409039.