2013/755/EURozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii ( „rozhodnutí o přidružení zámoří“ )

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	ROZHODNUTÍ RADY 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344 19.12.2013, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
M1	ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/2196 ze dne 19. prosince 2019,	L 337	1	30.12.2019

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 076, 15.3.2014, s.  56 (2013/755/EU)
►C2	Oprava, Úř. věst. L 045, 18.2.2020, s.  10 (2019/2196)

---

▼B

ROZHODNUTÍ RADY 2013/755/EU

ze dne 25. listopadu 2013

o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii

(„rozhodnutí o přidružení zámoří“)

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘIDRUŽENÍ ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ K UNII

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Účel

1.  Tímto rozhodnutím se zakládá přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Unii (dále jen „přidružení“), které představuje partnerství založené na článku 198 Smlouvy o fungování EU, jež má podporovat udržitelný rozvoj v ZZÚ a šířit hodnoty a normy Unie v okolním světě.

2.  Partnery přidružení jsou Unie, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny.

Článek 2

Územní platnost

Přidružení se vztahuje na ZZÚ uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU.

Článek 3

Cíle, zásady a hodnoty

1.  Přidružení ZZÚ k Unii se zakládá na sdílených cílech, zásadách a hodnotách ZZÚ, členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Unie.

2.  Přidružení sleduje všeobecné cíle stanovené v článku 199 Smlouvy o fungování EU posilováním konkurenceschopnosti ZZÚ, zvyšováním jejich odolnosti, omezováním jejich ekonomické a environmentální zranitelnosti a podporou spolupráce mezi nimi a jinými partnery.

3.  Při sledování těchto cílů respektuje přidružení základní zásady jako svobodu, demokracii, lidská práva a základní svobody, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, které jsou všechny zámořským zemím a územím a členským státům, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, společné.

4.  Při spolupráci v oblastech uvedených v tomto rozhodnutí se zakazuje diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo světového názoru, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.

5.  Partneři uznávají právo každého z nich na určování svých politik a priorit pro udržitelný rozvoj, na stanovení vlastní úrovně ochrany v oblasti práce a životního prostředí na svém území a na přijímání či náležitou úpravu příslušných předpisů a politik v souladu se závazkem k plnění mezinárodně uznávaných norem a dohod. Usilují přitom o zajištění vysoké úrovně ochrany v oblasti životního prostředí a práce.

6.  Při provádění tohoto rozhodnutí se partneři řídí zásadami transparentnosti, subsidiarity a potřebné účinnosti a věnují se stejnou měrou všem třem pilířům udržitelného rozvoje ZZÚ: hospodářskému rozvoji, sociálnímu rozvoji a ochraně životního prostředí.

Článek 4

Řízení přidružení

Přidružení řídí Komise a orgány ZZÚ, a je-li zapotřebí, členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, v souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi.

Článek 5

Společné zájmy, doplňkovost a priority

1.  Přidružení je rámcem pro politický dialog a spolupráci v oblastech společného zájmu.

2.  Přednost je dávána spolupráci v oblastech společného zájmu, jako jsou například:

3.  Cílem spolupráce v oblastech společného zájmu je podpora soběstačnosti zámořských zemí a území a rozvoj jejich kapacit k definování, provádění a sledování strategií a politik uvedených v odstavci 2.

Článek 6

Propagace přidružení

1.  S cílem upevnit vzájemné vztahy se Unie a ZZÚ snaží vnést přidružení ve známost mezi svými občany, a to zejména tím, že propagují prohlubování vztahů a rozvoj spolupráce mezi orgány, akademickou obcí, občanskou společností a podniky v ZZÚ na straně jedné a jejich partnery v Unii na straně druhé.

2.  ZZÚ vynaloží úsilí o upevňování a podporu svých vztahů s Unií jako celkem. Členské státy toto úsilí podpoří.

Článek 7

Regionální spolupráce, regionální integrace a spolupráce s jinými partnery

1.  S výhradou článku 3 tohoto rozhodnutí usiluje přidružení o podporu ZZÚ v jejich úsilí o účast v příslušných mezinárodních, regionálních a/nebo subregionálních iniciativách pro spolupráci, jakož i v procesech regionální či subregionální integrace, a to v souladu s jejich vlastními ambicemi a ve shodě s cíli a prioritami vytyčenými příslušnými orgány ZZÚ.

2.  Za tímto účelem si Unie a ZZÚ mohou vyměňovat informace a osvědčené postupy nebo v rámci účasti ZZÚ v regionálních a mezinárodních organizacích navazovat jakoukoli jinou formu úzké spolupráce a koordinace s jinými partnery, v příslušných případech prostřednictvím mezinárodních dohod.

3.  Přidružení usiluje o podporu spolupráce mezi ZZÚ a jinými partnery v oblastech spolupráce vytyčených v části druhé a třetí tohoto rozhodnutí. Cílem přidružení je v tomto směru podpora spolupráce mezi ZZÚ, nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 Smlouvy o fungování EU a sousedními státy, ať už africkými, karibskými a tichomořskými (AKT) nebo jinými. V zájmu dosažení tohoto cíle zlepší Unie koordinaci a využívání synergií mezi programy spolupráce podporovanými z různých finančních nástrojů EU. Unie rovněž ve vhodných případech usiluje o přidružení ZZÚ ve svých instancích dialogu s jejich sousedními zeměmi, ať se jedná o státy AKT nebo jiné země, a s nejvzdálenějšími regiony.

4.  Podpora účasti ZZÚ v příslušných organizacích pro regionální integraci se zaměřuje zejména:

Článek 8

Účast na evropských seskupeních pro územní spolupráci

V souvislosti s uplatňováním čl. 7 odst. 1 až 3 tohoto rozhodnutí znamenají iniciativy pro spolupráci nebo jiné formy spolupráce rovněž to, že státní orgány, regionální a subregionální organizace, místní orgány a podle potřeby jiné veřejné a soukromé subjekty nebo instituce (včetně poskytovatelů veřejných služeb) ze ZZÚ se mohou účastnit evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), s výhradou pravidel a cílů činností spolupráce podle tohoto rozhodnutí a nařízení (ES) č. 1082/2006 a v souladu s ujednáními použitelnými pro členský stát, s nimž je daná ZZÚ spojena.

Článek 9

Zvláštní zacházení

1.  Přidružení zohledňuje různorodost ZZÚ, co se týče hospodářského rozvoje a kapacity k plnému využívání regionální spolupráce a regionální integrace uvedené v článku 7.

2.  Zavede se zvláštní zacházení pro izolované ZZÚ.

3.  Aby se izolovaným ZZÚ umožnilo překonat strukturální a jiné překážky jejich rozvoje, toto zvláštní zacházení bude přihlížet k jejich konkrétním obtížím, mimo jiné při určování objemu finanční pomoci a podmínek s ní spojených.

4.  Za izolované se považují ZZÚ uvedené na seznamu v příloze I.

Kapitola 2

Aktéři spolupráce

Článek 10

Obecný přístup

1.  Přidružení se zakládá na obšírném dialogu a konzultacích o otázkách společného zájmu mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, Komisí a v příslušných případech i Evropskou investiční bankou (EIB).

2.  ZZÚ vedou v příslušných případech dialog a konzultace s orgány a subjekty, jako jsou:

Článek 11

Aktéři spolupráce

1.  Aktéry spolupráce v ZZÚ jsou:

2.  Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, sdělí Komisi do tří měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost, o které vládní a místní orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jde.

Článek 12

Úkoly nevládních aktérů

1.  Nevládní aktéři mohou zastávat úlohu při výměně informací a při konzultacích o spolupráci, a zejména při přípravě a provádění pomoci, projektů nebo programů spolupráce. K provádění takových projektů či programů na ně mohou být přeneseny pravomoci k finančnímu řízení za účelem podpory iniciativ pro místní rozvoj.

2.  Nevládní aktéři způsobilí k decentralizovanému řízení projektů nebo programů budou určeni na základě dohody mezi orgány ZZÚ, Komisí a členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, s přihlédnutím k danému předmětu, jejich odborným znalostem a poli působnosti. K určení dojde v každé zámořské zemi či na každém zámořském území v rámci obšírného dialogu a konzultací uvedených v článku 10.

3.  Cílem přidržení je přispět k úsilí ZZÚ o posílení organizací občanské společnosti, zejména co se týče jejich zakládání a rozvoje, a o vypracování potřebných opatření, která by jim umožnila zapojovat se do koncepce, provádění a hodnocení rozvojových strategií a programů.

Kapitola 3

Institucionální rámec přidružení

Článek 13

Zásady dialogu

1.  Unie, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou komplexní a politický dialog.

2.  Dialog se vede v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi Unie, ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny. Vedení dialogu se vyznačuje flexibilitou: dialog může být formální či neformální, na příslušné úrovni nebo v příslušném formátu a vedený v mezích rámce uvedeného v článku 14.

3.  Dialog umožňuje ZZÚ plnou účast na provádění přidružení.

4.  Dialog se zaměřuje mimo jiné na konkrétní politické otázky společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení cílů přidružení.

Článek 14

Instance přidružení

1.  Pro přidružení se stanoví následující instance dialogu:

2.  Fóru ZZÚ-EU, třístranným konzultacím a pracovním skupinám předsedá Komise, která rovněž plní úlohu jejich sekretariátu.

ČÁST DRUHÁ

OBLASTI SPOLUPRÁCE PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ V RÁMCI PŘIDRUŽENÍ

Kapitola 1

Problematika životního prostředí, změna klimatu a snižování rizika katastrof

Článek 15

Obecné cíle a zásady

V rámci přidružení se může spolupráce v oblasti životního prostředí, změny klimatu a snižování rizika katastrof týkat:

Článek 16

Udržitelné řízení a ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb

Spolupráce v oblasti udržitelného řízení a ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb se může v rámci přidružení týkat:

Článek 17

Udržitelné obhospodařování lesů

Spolupráce v oblasti udržitelného obhospodařování lesů se v rámci přidružení může týkat podpory ochrany a udržitelného obhospodařování lesů včetně jejich úlohy, pokud jde o ochranu životního prostředí před erozí a omezování desertifikace, jakož i zalesňování a řízeného vývozu dřeva.

Článek 18

Jednotný management pobřežních zón

Spolupráce v oblasti jednotného managementu pobřežních zón se v rámci přidružení může týkat:

Článek 19

Námořní záležitosti

Spolupráce v oblasti námořních záležitostí v rámci přidružení se může týkat:

Článek 20

Udržitelné řízení rybích populací

1.  V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelného řízení rybích populací zakládá na těchto principech:

2.  Spolupráce v oblasti uvedené v odstavci 1 se může týkat:

Článek 21

Udržitelné vodohospodářství

1.  Unie a ZZÚ mohou v rámci přidružení spolupracovat v oblasti udržitelného vodohospodářství na vodní politice a budování institucí, na ochraně vodních zdrojů, na problematice zásobování venkova a měst vodou pro domácnosti, průmysl a zemědělství, na problematice skladování a distribuce vody, řízení vodních zdrojů a nakládání s odpadními vodami.

2.  V odvětví vodovodů a kanalizací je třeba věnovat zvláštní pozornost dostupnosti pitné vody a kanalizačních služeb v oblastech s nedostatečnou obsluhou a v oblastech obzvlášť vystavených přírodním katastrofám, neboť jejich dostupnost přímo přispívá k rozvoji lidských zdrojů zlepšením zdravotního stavu a zvýšením produktivity.

3.  Spolupráce v těchto oblastech se řídí zásadou, že stálá potřeba rozšířit poskytování základních vodovodních a kanalizačních služeb na městské i venkovské obyvatelstvo se musí řešit environmentálně udržitelným způsobem.

Článek 22

Nakládání s odpady

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti nakládání s odpady může týkat podpory uplatňování osvědčených environmentálních postupů při všech souvisejících činnostech včetně omezování vzniku odpadů, recyklace nebo jiných postupů využití, například energie a likvidace odpadů.

Článek 23

Energetika

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelné energetiky může týkat:

Článek 24

Změna klimatu

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti změny klimatu podpora iniciativ ZZÚ souvisejících se zmírňováním změny klimatu a s přizpůsobováním se jejím nepříznivým dopadům a může zahrnovat:

Článek 25

Snižování rizika katastrof

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti snižování rizika katastrof může týkat:

Kapitola 2

Přístupnost

Článek 26

Obecné cíle

1.  V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti přístupnosti:

2.  Spolupráce v oblasti uvedené v odstavci 1 se může týkat:

Článek 27

Námořní doprava

1.  V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti námořní dopravy rozvoj a podpora účinných a nákladově efektivních služeb námořní dopravy v ZZÚ a spolupráce se může týkat:

2.  Unie a ZZÚ podporují bezpečnost přepravy, bezpečnost posádek a prevenci znečištění.

Článek 28

Letecká doprava

Spolupráce v oblasti letecké dopravy se v rámci přidružení může týkat:

Článek 29

Bezpečnost letecké dopravy

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti bezpečnosti letecké dopravy podpora ZZÚ v jejich úsilí o dodržování příslušných mezinárodních norem a spolupráce se může týkat například:

Článek 30

Služby informačních a komunikačních technologií

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) podněcovat v ZZÚ inovace, hospodářský růst a zlepšování každodenního života občanů a podniků, včetně podpory přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Spolupráce se zaměřuje zejména na posilování regulatorní kapacity ZZÚ a může podporovat rozmach sítí a služeb IKT následujícími opatřeními:

Kapitola 3

Výzkum a inovace

Článek 31

Spolupráce na výzkumu a inovacích

Spolupráce na výzkumu a inovacích v rámci přidružení může probíhat ve vědě a technice včetně informačních a komunikačních technologií a jejím cílem je přispívat k udržitelnému rozvoji ZZÚ a podporovat úlohu ZZÚ jako regionálních uzlů a center excelence, jakož i jejich průmyslovou konkurenceschopnost. Spolupráce se může konkrétně týkat:

Kapitola 4

Mládež, vzdělávání, odborná příprava, zdraví, zaměstnanost a sociální politika

Článek 32

Mládež

1.  Unie zajistí, aby se fyzické osoby ze ZZÚ, jak jsou definovány v článku 50, mohly účastnit unijních iniciativ týkajících se mládeže na stejném základě jako státní příslušníci členských států.

2.  Přidružení usiluje o upevňování vazeb mezi mladými lidmi žijícími v ZZÚ a v Unii, a to mimo jiné propagací studijní mobility mládeže ze ZZÚ, jakož i podporou vzájemného porozumění mezi mladými lidmi.

Článek 33

Vzdělávání a odborná příprava

1.  Spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy se v rámci přidružení může týkat:

2.  Unie zajistí, aby se fyzické osoby ze ZZÚ, jak jsou definovány v článku 50, mohly účastnit unijních iniciativ v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na stejném základě jako státní příslušníci členských států.

3.  Unie zajistí, aby se vzdělávací subjekty a instituce ze ZZÚ mohly účastnit unijních iniciativ pro spolupráci souvisejících se vzděláváním na stejném základě jako subjekty a instituce členských států nabízející vzdělávání a odbornou přípravu.

Článek 34

Zaměstnanost a sociální politika

1.  Unie a ZZÚ udržují dialog v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky v zájmu přispění k hospodářskému a sociálnímu rozvoji ZZÚ a k podpoře důstojné práce v ZZÚ a v regionech, kde se nacházejí. Tento dialog také usiluje o podporu orgánů ZZÚ v jejich snaze o rozpracování politik a právních předpisů v této oblasti.

2.  Dialog spočívá především ve výměně informací a osvědčených postupů, co se týče politik a právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které jsou ve společném zájmu Unie a ZZÚ. V tomto směru se bere v úvahu problematika jako rozvíjení dovedností, sociální ochrana, sociální dialog, rovné příležitosti, zákaz diskriminace a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a jiné pracovní normy apod.

Článek 35

Veřejné zdraví

V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti veřejného zdraví o posilování kapacity ZZÚ pro dozor, včasnou detekci a reakci v souvislosti s výskytem přenosných nemocí, a to mimo jiné následujícími opatřeními:

Kapitola 5

Kultura

Článek 36

Kulturní výměny a dialog

1.  V rámci přidružení se spolupráce na kulturních výměnách a dialogu může týkat:

2.  Unie a ZZÚ v rámci spolupráce usilují o podněcování vzájemných kulturních výměn, a to prostřednictvím:

Článek 37

Spolupráce v audiovizuální oblasti

1.  V rámci přidružení usilují strany v rámci spolupráce v audiovizuální oblasti o vzájemnou podporu své audiovizuální produkce, a to prostřednictvím:

2.  Audiovizuální díla vznikající v koprodukci mají nárok na výhody z veškerých režimů pro podporu místního nebo regionálního kulturního obsahu zavedených v Unii, v ZZÚ a v členských státech, s nimiž jsou ZZÚ spojeny.

Článek 38

Scénická umění

Spolupráce v oblasti scénického umění se v rámci přidružení může týkat:

Článek 39

Ochrana kulturního dědictví a historických památek

V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti ochrany hmotného i nehmotného kulturního dědictví a historických památek o podporu výměn poznatků a osvědčených postupů prostřednictvím:

Kapitola 6

Boj proti organizované trestné činnosti

Článek 40

Boj proti organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí, terorismu a korupci

1.  Spolupráce na boji proti organizované trestné činnosti může v rámci přidružení zahrnovat:

2.  V rámci přidružení spolupracují ZZÚ s Unií v souladu s články 70 a 71 na boji proti praní peněz a financování terorismu.

Kapitola 7

Cestovní ruch

Článek 41

Cestovní ruch

Spolupráce v oblasti cestovního ruchu může v rámci přidružení zahrnovat:

ČÁST TŘETÍ

OBCHOD A SPOLUPRÁCE SOUVISEJÍCÍ S OBCHODEM

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 42

Obecné cíle

Obecným cílem obchodu a s obchodem související spolupráce mezi Unií a ZZÚ je:

HLAVA II

REŽIMY PRO OBCHOD SE ZBOŽÍM A SLUŽBAMI A PRO USAZOVÁNÍ

Kapitola 1

Režim obchodu se zbožím

Článek 43

Volný přístup pro původní zboží

1.  Produkty pocházející ze ZZÚ se dovážejí do Unie s osvobozením od cla.

2.  Definice pojmu původní produkty a související metody správní spolupráce jsou stanoveny v příloze VI.

Článek 44

Množstevní omezení a opatření s rovnocenným účinkem

1.  Na dovoz produktů pocházejících ze ZZÚ neuplatňuje Unie žádná množstevní omezení ani opatření s rovnocenným účinkem.

2.  Odstavec 1 nevylučuje zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu z důvodu veřejné mravnosti, veřejného pořádku, ochrany zdraví a života lidí a zvířat, ochrany rostlin, ochrany národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, uchování vyčerpatelných přírodních zdrojů nebo ochrany průmyslového a obchodního vlastnictví.

Zákazy nebo omezení uvedené v prvním pododstavci v žádném případě nesmějí sloužit jako prostředky svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu obecně.

Článek 45

Opatření přijatá ZZÚ

1.  Orgány ZZÚ mohou zachovat nebo zavést taková cla či množstevní omezení na dovoz produktů pocházejících z Unie, jaká považují s ohledem na své potřeby rozvoje za nezbytná.

2.  Pro oblasti, jež tato kapitola upravuje, zaručí ZZÚ Unii zacházení neméně příznivé, než je nejpříznivější zacházení, než poskytuje hlavním obchodním partnerům definovaným v odstavci 4.

3.  Odstavec 2 nevylučuje možnost, aby ZZÚ zaručily určitým jiným ZZÚ nebo ostatním rozvojovým zemím příznivější zacházení, než jaké je poskytováno Unii.

4.  Pro účely této hlavy se „obchodní velmocí“ rozumí jakákoli rozvinutá země nebo jakákoli země, která se podílela na objemu světového vývozu zboží více než jedním procentem, nebo, aniž je dotčen odstavec 3, jakákoli skupina zemí jednajících jednotlivě nebo kolektivně nebo prostřednictvím dohody o hospodářské integraci, která se dohromady podílela na objemu světového vývozu zboží více než 1,5 %. Pro tento výpočet se použijí nejnovější dostupné oficiální údaje Světové obchodní organizace o předních vývozcích na světovém trhu se zbožím (mimo obchod uvnitř Unie).

5.  Orgány ZZÚ poskytnou Komisi do 2. dubna 2014 celní sazebník a seznam množstevních omezení, která uplatňují podle tohoto rozhodnutí.

Orgány ZZÚ rovněž Komisi oznámí všechny změny těchto dokumentů a datum přijetí těchto změn.

Článek 46

Zákaz diskriminace

1.  Unie se zdrží diskriminace jednotlivých ZZÚ a ZZÚ se zdrží diskriminace jednotlivých členských států.

2.  V souladu s článkem 65 se provádění určitých ustanovení tohoto rozhodnutí, zejména čl. 44 odst. 2 a článků 45, 48, 49 a 51 a čl. 59 odst. 3 nepovažuje za diskriminaci.

Článek 47

Podmínky pohybu odpadů

1.  Pohyb odpadů mezi členskými státy a ZZÚ je kontrolován podle mezinárodního a unijního práva. V zájmu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví podporuje Unie navázání a rozvoj skutečné mezinárodní spolupráce v této oblasti.

2.  Unie zakáže veškerý přímý i nepřímý vývoz odpadů do ZZÚ, s výjimkou vývozu odpadů nezařazených jako nebezpečné a určených pro využití, a orgány ZZÚ současně zakáží přímý i nepřímý dovoz takových odpadů na své území z Unie či třetí země, aniž jsou dotčeny zvláštní mezinárodní závazky v těchto oblastech, jež byly nebo budou přijaty na příslušných mezinárodních fórech.

3.  Pokud jde o ty ZZÚ, které pro své ústavní postavení nejsou stranou Basilejské úmluvy, urychlí jejich příslušné orgány přijetí vnitřních právních a správních opatření nezbytných pro provedení Basilejské úmluvy.

4.  Členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, také podpoří přijetí nezbytných vnitřních právních a správních předpisů těmito ZZÚ, aby mohly být provedeny tyto akty:

5.  Jedna či několik ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou spojeny, mohou používat na vývoz odpadů ze ZZÚ do příslušného členského státu vlastní postupy.

6.  V takovém případě členský stát, s nímž jsou ZZÚ spojeny, oznámí Komisi použitelné právní předpisy do 2. července 2014, jakož i jakékoli budoucí relevantní právní předpisy a všechny jejich změny.

Článek 48

Dočasné odnětí preferencí

Pokud se Komise domnívá, že existují dostatečné důvody k pochybnostem o správném provádění tohoto rozhodnutí, zahájí konzultace s danou ZZÚ a s členských státem, s nimž má ZZÚ zvláštní vztah, aby zajistila řádné provádění tohoto rozhodnutí. V případě, že tyto konzultace nevedou k vzájemně přijatelnému způsobu provádění tohoto rozhodnutí, může Unie dané ZZÚ dočasně odejmout preference podle přílohy VII.

Článek 49

Ochranná a kontrolní opatření

V zájmu zajištění řádného provedení tohoto rozhodnutí může Unie přijmout ochranná a kontrolní opatření podle přílohy VIII.

Kapitola 2

Režim pro obchod službami a usazování

Článek 50

Definice

Pro účely této kapitoly se:

Článek 51

Nejpříznivější zacházení

1.  Pokud jde o jakákoli opatření, jež mají dopad na obchod, pokud jde o služby a usazování ve všech hospodářských činnostech:

2.  Povinnosti vymezené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahují na zacházení poskytované:

3.  S cílem prosazovat nebo podporovat místní zaměstnanost mohou orgány ZZÚ přijímat předpisy pro podporu svých fyzických osob a místních činností. V tom případě uvědomí orgány ZZÚ Komisi o předpisech, jaké přijaly, a Komise o nich uvědomí členské státy.

Článek 52

Odborné kvalifikace

Pokud jde o povolání lékaře, zubního lékaře, porodní asistentky, všeobecné sestry nebo ošetřovatele, farmaceuta a veterinárního lékaře, přijme Rada v soulad s článkem 203 Smlouvy o fungování EU seznam odborných kvalifikací specifických pro ZZÚ, které jsou uznávány v členských státech.

HLAVA III

OBLASTI SOUVISEJÍCÍ S OBCHODEM

Kapitola 1

Obchod a udržitelný rozvoj

Článek 53

Obecný přístup

Cílem obchodu a související spolupráce v rámci přidružení je přispět k udržitelnému rozvoji z hlediska hospodářského, sociálního i z hlediska ochrany životního prostředí.

V této souvislosti platí, že vnitrostátní právní ani správní předpisy ZZÚ v oblasti životního prostředí nebo práce nesmí být za účelem podpory obchodu či investic zmírněny.

Článek 54

Environmentální normy a normy týkající se změny klimatu v obchodě

1.  Cílem obchodu a související spolupráce v rámci přidružení je posílit vzájemnou podporu mezi obchodní politikou a politikou životního prostředí a příslušnými závazky. Při obchodu a související spolupráci v rámci přidružení se zohlední zásady uplatňované při mezinárodní správě záležitostí týkajících se životního prostředí, jakož i mnohostranné dohody o životním prostředí.

2.  Plní se konečný cíl Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu. Spolupráce staví na vývoji budoucí právně závazné mezinárodní dohody zahrnující závazky všech stran ohledně zmírňování v souladu s prováděním rozhodnutí, která přijala konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

3.  Opatření, jimiž se provádějí mnohostranné dohody o životním prostředí, se neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi partnery nebo skrytého omezení obchodu.

Článek 55

Pracovní normy v oblasti obchodu

1.  Cílem přidružení je podpora obchodu způsobem, který vede k plné a produktivní zaměstnanosti a slušné práci pro všechny.

2.  Mezinárodně uznávané hlavní pracovní normy, vymezené úmluvami Mezinárodní organizace práce, se dodržují a provádějí v právních předpisech i v praxi. Mezi tyto pracovní normy patří zejména dodržování svobody sdružování, právo na kolektivní vyjednávání, zrušení všech forem nucené nebo povinné práce, odstranění nejhorších forem dětské práce, minimální věk pro vstup do zaměstnání a zákaz diskriminace v zaměstnání.

3.  Na porušení hlavních pracovních norem se nelze odvolávat, ani je nelze jinak využít jako legitimní komparativní výhodu. Uvedené normy nesmí být používány k protekcionistickým účelům.

Článek 56

Udržitelný obchod s produkty rybolovu

V zájmu podpory udržitelného řízení rybích populací může být součástí přidružení spolupráce v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a souvisejícímu obchodu. Cílem spolupráce v této oblasti je:

Článek 57

Udržitelný obchod se dřevem

V rámci přidružení usilují strany při spolupráci v oblasti obchodu se dřevem o podporu obchodu s legálně vytěženým dřevem. Součástí této spolupráce může být dialog o regulačních opatřeních nebo výměna informací o tržních či dobrovolně přijatých opatřeních, například lesní certifikaci či ekologických politikách obstarávání zakázek.

Článek 58

Rozvoj udržitelného obchodu

1.  V rámci přidružení se spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje může týkat:

2.  Při plánování a provádění opatření na ochranu životního prostředí nebo ochranu pracovních podmínek s možným dopadem na obchod či investice zohlední Unie a ZZÚ dostupné vědecké a technické poznatky, jakož i příslušné mezinárodní normy, pokyny a doporučení, včetně zásady předběžné opatrnosti.

3.  Při přípravě, zavádění a provádění veškerých opatření na ochranu životního prostředí a ochranu pracovních podmínek s dopadem na obchod či investice zajistí Unie a ZZÚ úplnou transparentnost.

Kapitola 2

Ostatní oblasti související s obchodem

Článek 59

Běžné platby a pohyb kapitálu

1.  Strany neuloží žádná omezení plateb ve volně směnitelné měně na běžném účtu platební bilance mezi rezidenty Unie a ZZÚ.

2.  Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance, členské státy ani ZZÚ neuloží žádná omezení na volný pohyb kapitálu určeného na přímé investice do společností podle práva hostitelského členského státu, země či území, a zajistí, aby aktiva vytvořená těmito investicemi a veškerý zisk z nich plynoucí mohly být realizovány a repatriovány.

3.  Unii a ZZÚ mají právo přijmout opatření uvedená v článcích 64, 65, 66, 75 a 215 Smlouvy o fungování EU přiměřeně v souladu s podmínkami stanovenými v těchto článcích

4.  Orgány ZZÚ, dotčené členské státy a Unie se o každém takovém opatření neprodleně informují a co nejdříve předloží harmonogram pro jejich odstranění.

Článek 60

Politiky hospodářské soutěže

V zájmu odstranění narušování hospodářské soutěže a s náležitým ohledem na různé úrovně rozvoje a hospodářských potřeb ZZÚ se provádějí celostátní, regionální nebo místní pravidla a politiky zahrnující kontrolu a za jistých podmínek zákaz dohod mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve shodě mezi podniky, jejichž cílem nebo výsledkem je zabránění hospodářské soutěži, její omezení nebo narušení. Tento zákaz se vztahuje také na zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území Unie nebo ZZÚ.

Článek 61

Ochrana práv duševního vlastnictví

1.  Zajistí se přiměřená a účinná úroveň ochrany práv duševního vlastnictví včetně prostředků pro vynucování těchto práv v souladu s nejvyššími mezinárodními normami s cílem snížit narušování a překážky dvoustranného obchodu.

2.  V rámci přidružení se může spolupráce v této oblasti týkat přípravy právních předpisů na ochranu a vymáhání práv duševního vlastnictví, předcházení zneužívání těchto práv jejich držiteli a porušování těchto práv soutěžiteli a podpory regionálních organizací duševního vlastnictví zapojených do vymáhání a ochrany, včetně odborné přípravy personálu.

Článek 62

Technické překážky obchodu

Přidružení může zahrnovat spolupráci v oblasti technické regulace zboží, normalizace, posuzování shody, akreditace, dozoru nad trhem a zajišťování kvality, aby byly odstraněny zbytečné technické překážky obchodu mezi Unií a ZZÚ a sníženy rozdíly v těchto oblastech.

Článek 63

Spotřebitelská politika, ochrana zdraví spotřebitele a obchod

V rámci přidružení se spolupráce v oblasti spotřebitelské politiky, ochrany zdraví spotřebitele a obchodu může týkat přípravy správních a právních předpisů v oblasti spotřebitelské politiky a ochrany zdraví spotřebitele, aby byly odstraněny zbytečné překážky obchodu.

Článek 64

Sanitární a fytosanitární opatření

V rámci přidružení je cílem spolupráce v oblasti sanitárních a fytosanitárních opatření:

Článek 65

Zákaz protekcionistických opatření

Ustanovení kapitoly 1 a 2 nesmí být použita jako nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace nebo skryté omezení obchodu.

Kapitola 3

Měnové a daňové záležitosti

Článek 66

Vyjmutí z daňové povinnosti

1.  Aniž je dotčen článek 67, nevztahuje se zacházení v rámci doložky nejvyšších výhod poskytované v souladu s tímto rozhodnutím na daňové výhody, které si členské státy nebo orgány ZZÚ poskytují nebo mohou v budoucnosti poskytovat na základě dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

2.  Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání přijetí nebo vynucování jakéhokoli opatření s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových režimů nebo platných vnitřních daňových předpisů.

3.  Žádné ustanovení tohoto rozhodnutí nelze vykládat tak, že brání příslušným orgánům rozlišovat při používání odpovídajících ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich místo pobytu nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

Článek 67

Daňové a celní režimy zakázek financovaných z prostředků Unie

1.  ZZÚ uplatňují na zakázky financované z daňových a celních režimů Unie zacházení neméně příznivé, než je zacházení uplatňované vůči členskému státu, s nímž jsou spojeny nebo vůči státům, jimž je poskytováno zacházení podle nejvyšších výhod, nebo vůči mezinárodním rozvojovým organizacím, s nimiž navázaly vztahy, podle toho, které zacházení je nejpříznivější.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, vztahuje se na zakázky financované Unií následující režim:

3.  Každá smluvní otázka, na kterou se nevztahují odstavce 1 a 2, podléhá i nadále právním předpisům dotyčné ZZÚ.

Kapitola 4

Rozvoj obchodní kapacity

Článek 68

Obecný přístup

V zájmu zajištění, aby ZZÚ získaly maximální prospěch z tohoto rozhodnutí a mohly se za nejvýhodnějších podmínek prosadit na vnitřním trhu Unie a regionálních, subregionálních a mezinárodních trzích, je cílem přidružení přispět k rozvoji obchodních kapacit ZZÚ:

Článek 69

Dialog, spolupráce a rozvoj kapacit na poli obchodu

V rámci přidružení se mohou iniciativy v oblasti dialogu, spolupráce a rozvoje kapacit na poli obchodu týkat:

Kapitola 5

Spolupráce v oblasti finančních služeb a daňových záležitostí

Článek 70

Spolupráce v oblasti mezinárodních finančních služeb

S cílem podpořit stabilitu, integritu a transparentnost globálního finančního systému může být součástí přidružení spolupráce v oblasti mezinárodních finančních služeb. Taková spolupráce se může týkat:

Článek 71

Sladění právních předpisů v oblasti finančních služeb

Unie a ZZÚ podporují sbližování právních předpisů s uznávanými mezinárodními normami pro regulaci finančních služeb a dohled nad nimi, mimo jiné s těmito: Základní zásady pro účinný bankovní dohled Basilejského výboru pro bankovní dohled, Základní zásady a metodika pojišťovnictví Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, Cíle a principy regulace cenných papírů Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely G20, Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce Rady pro finanční stabilitu a Mezinárodní normy pro boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní – doporučení Finančního akčního výboru (FATF).

Ve vhodných případech a na žádost dotčené ZZÚ může Unie a ZZÚ vyvinout úsilí o podporu lepšího sladění právních předpisů ZZÚ s právními předpisy Unie týkajícími se finančních služeb.

Článek 72

Spolupráce regulačních orgánů a orgánů dohledu

Unie a ZZÚ podporují spolupráci mezi příslušnými regulačními orgány a orgány dohledu, včetně výměny informací, sdílení znalostí o finančních trzích a podobných opatření. Zvláštní pozornost je třeba věnovat rozvoji správní kapacity těchto orgánů, například prostřednictvím výměny zaměstnanců a společných školení.

Článek 73

Spolupráce v daňových záležitostech

Unie a ZZÚ podporují spolupráci v daňové oblasti s cílem usnadnit výběr zákonných daňových výnosů a vypracovat opatření k účinnému uplatňování zásad řádné daňové správy, včetně transparentnosti, výměny informací a spravedlivé daňové soutěže.

ČÁST ČTVRTÁ

NÁSTROJE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 74

Obecné cíle

Unie přispěje k dosažení celkových cílů přidružení tím, že poskytne:

Článek 75

Definice

Pro účely této části se rozumí:

Článek 76

Zásady finanční spolupráce

1.  Unie poskytuje finanční pomoc na základě zásad partnerství, odpovědnosti, soudržnosti územních celků, doplňkovosti a subsidiarity.

2.  Operace financované podle tohoto rozhodnutí mohou mít formu programovatelné I neprogramovatelné podpory.

3.  Finanční pomoc Unie:

4.  Za provádění operací odpovídají dotčené orgány ZZÚ, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise ve věcech zajištění řádného finančního řízení při využívání prostředků Unie.

Kapitola 2

Finanční zdroje

Článek 77

Zdroje financování

ZZÚ jsou způsobilé pro tyto zdroje financování:

Kapitola 3

Zvláštní ustanovení o finanční pomoci v rámci 11. ERF

Článek 78

Předmět a oblast působnosti

V rámci strategie a priorit stanovených dotyčnou ZZÚ na místní nebo regionální úrovni a aniž je dotčena humanitární pomoc či pomoc při mimořádných událostech, může být finanční podpora poskytována na následující činnosti přispívající k dosažení cílů stanovených tímto rozhodnutím:

Článek 79

Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech

1.  Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje ZZÚ, které čelí vážným hospodářským a sociálním obtížím výjimečné povahy, jež jsou důsledkem přírodních nebo člověkem způsobených katastrof nebo mimořádných okolností se srovnatelnými důsledky. Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje po dobu nezbytnou ke zvládnutí mimořádných potřeb vyplývajících z těchto situací.

Humanitární pomoc a pomoc při mimořádných událostech se poskytuje výlučně podle potřeb a zájmů obětí katastrofy.

2.  Cílem humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech je:

3.  Pomoc podle tohoto článku může být rovněž poskytnuta ZZÚ přijímajícím uprchlíky nebo navrátilce, aby plnila naléhavé potřeby, jež nejsou kryty pomocí při mimořádných událostech.

4.  Pomoc poskytovaná podle tohoto článku se financuje ze souhrného rozpočtu Unie. Vedle financování z odpovídajících rozpočtových položek však může být výjimečně financována z přídělů stanovených v příloze II.

5.  Operace humanitární pomoci a pomoci při mimořádných událostech se provádějí buď na žádost ZZÚ postižené krizovou situací, Komise, členského státu, s nímž je ZZÚ spojena, mezinárodních organizací nebo místních nebo mezinárodních nevládních organizací. Tato pomoc je spravována a prováděna podle postupů umožňujících rychlé, pružné a účinné zásahy.

Článek 80

Rozvoj kapacit

1.  Finanční pomoc může přispět kromě jiného k podpoře rozvoje kapacit ZZÚ nezbytných pro definování, provádění a sledování územních a/nebo regionálních strategií a činností s cílem dosáhnout obecných cílů v oblastech spolupráce uvedených v části druhé a třetí.

2.  Unie podpoří úsilí ZZÚ o získávání spolehlivých statistických údajů o těchto oblastech.

3.  Unie může ZZÚ podporovat v jejich úsilí o zlepšení srovnatelnosti jejich makroekonomických ukazatelů.

Článek 81

Technická pomoc

1.  Z podnětu Komise mohou být financovány studie nebo opatření technické pomoci s cílem zajistit přípravu, monitorování, hodnocení a dohled nezbytné pro provádění tohoto rozhodnutí a pro jeho celkové hodnocení. Technická pomoc poskytovaná na místě se ve všech případech provádí podle pravidel decentralizovaného finančního řízení.

2.  Z podnětu ZZÚ po vydání stanoviska Komise mohou být financovány studie a opatření technické pomoci ve vztahu k provádění činností naplánovaných v programovacích dokumentech. Komise může rozhodnout, že bude takové akce financovat buď z programovatelné podpory, nebo z finančního krytí vyčleněného na opatření technické spolupráce.

Článek 82

Dodatečná podpora v případě výkyvů příjmů z vývozu

1.  S cílem zmírnit nepříznivé účinky veškerých krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu, zejména v odvětví zemědělství, rybolovu a těžby, které by mohly ohrozit dosažení rozvojových cílů dotyčné ZZÚ, se v rámci finančního přídělu uvedeného v příloze II zřizuje systém dodatečné podpory.

2.  Cílem podpory v případech krátkodobých výkyvů příjmů z vývozu je ochrana makroekonomických a odvětvových reforem a politik ohrožených v důsledku poklesu příjmů a náprava nepříznivých důsledků nestability příjmů z vývozu, zejména u zemědělských produktů a produktů těžby.

Při přidělování zdrojů uvedených v příloze V se bere v úvahu závislost hospodářství ZZÚ na vývozu, zejména v zemědělském a těžebním odvětví. V této souvislosti se izolovaným ZZÚ uvedeným v příloze I dostává příznivějšího zacházení v souladu s kritérii stanovenými přílohou V.

3.  Dodatečné prostředky se poskytují v souladu se zvláštními ustanoveními podpůrného mechanismu stanoveného v příloze V.

4.  Unie rovněž poskytuje podporu tržním pojistným programům navrženým pro ZZÚ, které se chtějí chránit proti riziku výkyvů příjmů z vývozu.

Článek 83

Programování

1.  Pro účely tohoto rozhodnutí se programovatelná podpora poskytuje na základě programového dokumentu.

2.  Programový dokument může zohlednit plány územního rozvoje či jiné plány dohodnuté mezi ZZÚ a členskými státy, s nimiž jsou spojeny.

3.  Na základě článku 10 přebírají orgány ZZÚ hlavní odpovědnost za vypracovávání strategií, priorit a režimů prostřednictvím přípravy programových dokumentů v koordinaci s Komisí a členským státem, s nímž jsou ZZÚ spojeny.

4.  Orgány ZZÚ odpovídají za:

Článek 84

Příprava, vyhodnocení a schválení programového dokumentu

1.  Příslušná územní nebo, jde-li o regionální programy, regionální schvalující osoba připraví návrh programového dokumentu v návaznosti na konzultace s nejširším možným spektrem zúčastněných stran, přičemž čerpá ze získaných poznatků a osvědčených postupů.

2.  Každý návrh programového dokumentu je uzpůsobený potřebám a konkrétním okolnostem každé ZZÚ. Jsou v něm stanoveny ústřední oblasti, na které se má soustředit financování Unie, konkrétní cíle, očekávané výsledky, ukazatele výkonnosti, na základě kterých se posuzují a hodnotí výsledky, a orientační finanční příděl. Je v něm podporována místní odpovědnost za programy spolupráce.

3.  Návrh programového dokumentu je od raných fází procesu programování předmětem výměny názorů mezi ZZÚ a dotčeným členských státem a Komisí s cílem podpořit doplňkovost a soudržnost jejich příslušných činností v oblasti spolupráce.

4.  Komise vyhodnotí návrh programového dokumentu, aby určila, zda obsahuje všechny potřebné prvky a zda je v souladu s cíli tohoto rozhodnutí a souvisejícími politikami Společenství. Komise konzultuje Evropskou investiční banku ohledně návrhu programového dokumentu.

5.  ZZÚ poskytnou veškeré nezbytné informace včetně výsledků veškerých studií proveditelnosti, aby Komise mohla hodnocení návrhu programového dokumentu provést co nejúčinněji.

▼C1

6.  Orgány ZZÚ a Komise společně odpovídají za schválení programového dokumentu. Komise schválí programový dokument postupem stanoveným v článku 87.

▼B

Článek 85

Provedení

1.  Komise přijme finanční rozhodnutí k příslušnému programovému dokumentu v souladu s normami stanovenými ve finančním nařízení pro 11. ERF postupem podle článku 87.

2.  Komise využívá zdroje přidělené ZZÚ z 11. ERF jakýmkoli ze způsobů stanovených ve finančním nařízení pro 11. ERF a v souladu s podmínkami vymezenými tímto rozhodnutím nebo v opatřeních, kterými se provádí. Za tímto účelem uzavře s příslušnými orgány ZZÚ finanční dohody.

3.  Orgány ZZÚ odpovídají za:

4.  Příslušné orgány ZZÚ a Komise společně odpovídají za:

5.  V zájmu usnadnění výměny názorů se alespoň jednou do roka konají technická zasedání mezi územními schvalujícími osobami, dotčenými členskými státy a zástupci Komise zapojenými do programování, zejména s použitím moderních technologií nebo pokud možno jako rozšíření dialogu v rámci fóra ZZÚ-EU.

6.  Akce financované v rámci 11. ERF mohou být provedeny na základě souběžného nebo společného spolufinancování podle ustanovení finančního nařízení pro 11. ERF.

Článek 86

Územní a regionální schvalující osoby

1.  Vláda každé ZZÚ jmenuje územní schvalující osobu, aby ji zastupovala ve všech operacích financovaných ze zdrojů 11. ERF řízených Komisí a Evropskou investiční bankou. Územní schvalující osoba jmenuje jednoho nebo více zástupců územní schvalující osoby, kteří ji nahradí, pokud by nemohla svou funkci vykonávat, a o tomto jmenování uvědomí Komisi. Územní schvalující osoba může za předpokladu splnění podmínek institucionální kapacity a řádného finančního řízení delegovat své funkce v oblasti provádění daných programů a projektů na odpovědný subjekt v rámci příslušného orgánu ZZÚ. Územní schvalující osoba předem informuje Komisi o každém takovémto delegování.

Jestliže se Komise dozví o problémech při provádění postupů spojených s řízením zdrojů 11. ERF, naváže ve spolupráci s územní schvalující osobou veškeré kontakty potřebné k nápravě situace a podnikne veškeré nezbytné kroky. Územní schvalující osoba nese finanční odpovědnost jen za výkonné úkoly, které jí byly svěřeny.

Jsou-li zdroje z 11. ERF řízeny nepřímo a s výhradou případných dalších pravomocí udělených Komisí, územní schvalující osoba:

2.  Pokud jsou zdroje 11. ERF řízeny nepřímo a s výhradou případných dalších pravomocí udělených Komisí, jedná příslušná územní schvalující osoba jako veřejný zadavatel ve vztahu k programům prováděným prostřednictvím nabídkových řízení nebo výzev k podávání návrhů, přičemž podléhá předběžné kontrole Komise.

3.  Územní schvalující osoba během provádění operací a s výhradou povinnosti informovat Komisi rozhoduje o:

4.  V případě regionálních programů určí orgány zúčastněných ZZÚ regionální schvalující osobu z řad aktérů spolupráce uvedených v článku 11. Povinnosti regionální schvalující osoby odpovídají obdobně povinnostem územní schvalující osoby.

Článek 87

Výbor ERF-ZZÚ

1.  Tam, kde je to vhodné, je Komisi nápomocen výbor zřízený vnitřní dohodou o 11. ERF.

2.  Při vykonávání pravomocí, které mu uděluje toto rozhodnutí, je tento výbor označován jako „výbor ERF-ZZÚ“. Výbor ERF-ZZÚ se řídí jednacím řádem výboru zřízeného vnitřní dohodou o 11. ERF a prováděcím nařízením pro 11. ERF. Do vstupu uvedeného prováděcího nařízení v platnost se použijí postupy stanovené v nařízení Rady (ES) č. 617/2007 ( 5 ).

3.  Výbor zaměřuje svou práci na podstatné otázky spolupráce na úrovni ZZÚ a regionů. V zájmu soudržnosti, koordinace a doplňkovosti monitoruje provádění programových dokumentů.

4.  Výbor vydává stanovisko k:

Článek 88

Úloha delegací Unie

1.  Pokud je Unie zastupována delegací pod vedením vedoucího delegace, použijí se ustanovení finančního nařízení pro 11. ERF o pověřených schvalujících osobách a účetních.

2.  Územní nebo regionální schvalující osoba úzce spolupracuje s vedoucím delegace, který je hlavním kontaktem pro jednotlivé aktéry spolupráce v dotčených ZZÚ.

Článek 89

Pravidla o státní příslušnosti a původu použitelná pro zadávání veřejných zakázek, grantů a jiných zadávacích řízení pro ZZÚ

1.  Obecná pravidla týkající se způsobilosti

2.  Pro financování podle tohoto rozhodnutí jsou způsobilí uchazeči, žadatelé a zájemci z následujících zemí a území:

3.  V řádně odůvodněných případech může Komise přijmout jakožto způsobilé uchazeče, žadatele a zájemce z nezpůsobilých zemí nebo zboží nezpůsobilého původu, pokud by pravidla způsobilosti realizaci projektu, programu nebo akce znemožňovala nebo výrazně ztěžovala.

4.  Pro akce prováděné v rámci sdíleného řízení je příslušný členský stát, který Komise pověřila úkoly plnění, oprávněn jménem Komise povolit účast uchazečů, žadatelů a zájemců z jiných zemí a povolit zboží z jiných zemí ve smyslu odst. 2 písm. f) a přijmout jakožto způsobilé uchazeče, žadatele a zájemce z nezpůsobilých zemí ve smyslu odstavce 3 nebo zboží, jehož původ nesplňuje podmínky způsobilosti podle odst. 1 písm. d).

Článek 90

Ochrana finančních zájmů Unie a finanční kontroly

1.  Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto rozhodnutí byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření zamezujících podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.  Komise a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ( 9 ) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání.

Aniž je dotčen první a druhý pododstavec, musí dohody se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat, v souladu s finančním nařízením pro příslušný ERF.

3.  Hlavní odpovědnost za finanční dohled nad finančními prostředky Unie nesou ZZÚ. Provádí se případně koordinovaně s členským státem, s nímž je ZZÚ spojena, v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

4.  Komise odpovídá za:

5.  Komise, ZZÚ a případně členský stát, s nímž je ZZÚ spojena, se na základě správních ujednání jednou či dvakrát ročně scházejí, aby koordinovaly programy, metodiky a provádění kontrol.

6.  Pokud jde o finanční opravy,

Článek 91

Monitorování, hodnocení, proces přezkumu a podávání zpráv

1.  Finanční spolupráce musí být dostatečně pružná, aby se zajistil ustavičný soulad operací s cíli tohoto rozhodnutí a zohlednily veškeré změny hospodářské situace, priorit a cílů dotčených ZZÚ, zejména prostřednictvím ad hoc přezkumu programového dokumentu.

2.  Přezkum může být zahájen Komisí nebo na žádost dotčené ZZÚ a v návaznosti na souhlas Komise.

3.  Komise posoudí pokrok dosažený při provádění finanční pomoci poskytnuté ZZÚ v rámci 11. ERF a počínaje rokem 2015 předloží Radě jednou ročně zprávu o provádění a výsledcích a pokud možno o hlavních účincích a dopadech finanční pomoci Unie. Tato zpráva se zasílá rovněž Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

4.  Zpráva uvedená v odstavci 3 obsahuje informace týkající se předchozího roku, pokud jde o financovaná opatření, o výsledky monitorování a hodnocení, o zapojení příslušných partnerů a o provádění prostředků na závazky a prostředků na platby 11. ERF. Posoudí se v ní výsledky pomoci, pokud možno s použitím konkrétních a měřitelných ukazatelů. Zpráva odráží hlavní získané poznatky a naplňování doporučení z hodnocení z předešlých let.

Kapitola 4

Zásady způsobilosti

Článek 92

Způsobilost pro získání územních přídělů

1.  K získání finanční podpory podle tohoto rozhodnutí jsou způsobilé veřejnoprávní orgány ZZÚ.

2.  S výhradou dohody orgánů dotyčných ZZÚ mohou finanční podporu podle tohoto rozhodnutí obdržet rovněž tyto subjekty nebo orgány:

Článek 93

Způsobilost pro získání regionálních přídělů

1.  Regionální příděly se použijí na operace, ze kterých mají prospěch a kterých se účastní:

2.  Finanční prostředky určené na umožnění účasti států AKT, nejvzdálenějších regionů a jiných zemí jsou poskytovány nad rámec finančních prostředků přidělovaných ZZÚ podle tohoto rozhodnutí.

3.  Účast států ADT, nejvzdálenějších regionů a jiných zemí v programech zřízených podle tohoto rozhodnutí se plánuje jen za těchto podmínek:

4.  Vhodná opatření umožní poskytnout odpovídající prostředky na financování úvěrů z ERF a souhrnného rozpočtu Unie určených na projekty spolupráce mezi ZZÚ, státy AKT, nejvzdálenějšími regiony, jakož i jinými zeměmi, zejména na zjednodušení mechanismů pro společné řízení těchto projektů.

Článek 94

Způsobilost pro programy Unie

1.  Fyzické osoby ze ZZÚ, definované v článku 50, a případně i příslušné veřejné a/nebo soukromé subjekty a instituce v ZZÚ jsou způsobilé k účasti v programech Unie a k získání finančních prostředků z těchto programů, s výhradou pravidel a cílů a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je ZZÚ spojena.

2.  ZZÚ je rovněž způsobilá pro podporu v rámci programů Unie týkajících se spolupráce s dalšími zeměmi, zejména rozvojovými zeměmi, s výhradou pravidel, cílů a režimů obsažených v těchto programech.

3.  Na základě informací obsažených ve výroční zprávě o provádění, kterou předloží ZZÚ, a dalších dostupných informací podá Komise zprávu výboru ERF-ZZÚ o účasti ZZÚ v programech Unie.

ČÁST PÁTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 95

Přenesení pravomocí na Komisi

Za účelem zohlednění technického pokroku a změn v celních postupech je na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 96 pozměňující dodatky k příloze VI.

Článek 96

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 95 se Komisi svěřuje na dobu pěti let od 1. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Rada může přenesení pravomoci uvedené v článku 95 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 95 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 97

Změna postavení

Rada v souladu s článekm 203 Smlouvy o fungování EU rozhodne o všech nezbytných úpravách tohoto rozhodnutí, pokud:

Článek 98

Zrušení

Rozhodnutí Rady 2001/822/ES se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 99

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2014.

Příloha VI se použije podle článku 65 této přílohy.

---

PŘÍLOHA I

SEZNAM IZOLOVANÝCH ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ

---

PŘÍLOHA II

FINANČNÍ POMOC UNIE: 11. ERF

Článek 1

Rozdělení prostředků mezi jednotlivé nástroje

1.  Pro účely tohoto rozhodnutí se celková částka finanční pomoci Unie ve výši 364,5 milionu EUR vyhrazená v rámci 11. ERF na sedmileté období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a stanovená v interní dohodě o zřízení 11. ERF rozdělí následovně:

▼C1

▼B

2.  Prostředky z 11. ERF se nesmí použít na závazky po 31. prosinci 2020, pokud Rada na návrh Komise jednomyslně nerozhodne jinak.

3.  Pokud by se finanční prostředky uvedené v odstavci 1 vyčerpaly před vypršením platnosti tohoto rozhodnutí, přijme Rada příslušná opatření.

Článek 2

Správa zdrojů

Evropská investiční banka spravuje úvěry ze svých vlastních zdrojů uvedené v příloze III a operace financované v rámci investiční facility ZZÚ uvedené v příloze IV. Veškeré ostatní finanční zdroje podle tohoto rozhodnutí spravuje Komise.

Článek 3

Rozdělení prostředků mezi ZZÚ

Částka 351 milionů EUR zmíněná v čl. 1 odst. 1 písm. a) této přílohy se přidělí na základě potřeb a výkonnosti ZZÚ podle těchto kritérií:

---

PŘÍLOHA III

FINANČNÍ POMOC UNIE: ÚVĚRY Z VLASTNÍCH ZDROJŮ EIB

Článek 1

Poskytovaná částka

Evropská investiční banka na financování poskytne z vlastních zdrojů až 100 milionů EUR, a to v souladu se svými pravidly a postupy, jakož i s podmínkami uvedenými v jejích stanovách a v této příloze.

Článek 2

EIB

1.  Evropská investiční banka:

2.  Finanční prostředky z vlastních zdrojů EIB se poskytují za následujících podmínek:

3.  V případě investic financovaných z vlastních zdrojů EIB ve společnostech veřejného sektoru se mohou od dotyčné zámořské země či dotyčného zámořského území požadovat specifické záruky nebo závazky vázané na projekt.

Článek 3

Podmínky pro převod deviz

1.  Ve vztahu k operacím podle tohoto rozhodnutí, jež písemně odsouhlasily, musí dotyčné ZZÚ:

2.  Pro účely tohoto článku se „dotyčnými ZZÚ“ rozumí ZZÚ, které operace využívají.

---

PŘÍLOHA IV

FINANČNÍ POMOC UNIE: INVESTIČNÍ FACILITA EIB

Článek 1

Cíl

Zachová se investiční facilita ZZÚ zřízená rozhodnutím 2001/822/ES za účelem podpory obchodně životaschopných podniků pomocí prostředků z ERF.

Pokud jde o operace investiční facility a úvěry z vlastních zdrojů EIB, financování se řídí podmínkami stanovenými v interní dohodě, kterou byl zřízen 11. ERF, v příloze III a této příloze.

Tyto zdroje mohou být směrovány do způsobilých podniků, přímo nebo nepřímo, prostřednictvím způsobilých investičních fondů a/nebo finančních zprostředkovatelů.

Článek 2

Zdroje investiční facility

1.  Zdroje investiční facility se mohou mimo jiné používat:

2.  Kapitálová účast se obvykle týká menšinových nekontrolních podílů a odměňuje se na základě výsledků dotyčného projektu.

3.  Kvazikapitálová pomoc může zahrnovat zálohy akcionářů, konvertibilní dluhopisy, podmíněné, podřízené a účastnické úvěry nebo jiné podobné formy pomoci. Tato pomoc může zahrnovat zejména:

4.  Odměna za každou operaci se určí při poskytnutí úvěru.

5.  Aniž je dotčen odstavec 4,

6.  Záruky se oceňují tak, aby odrážely pojištěná rizika a konkrétní vlastnosti operace.

7.  Úroková sazba běžných úvěrů zahrnuje referenční sazbu, kterou EIB používá pro srovnatelné úvěry se stejnými podmínkami pro lhůty odkladu a splátek, a přirážku, kterou EIB určí.

8.  Běžné úvěry lze poskytovat za zvýhodněných podmínek v těchto případech:

9.  Konečná úroková sazba u úvěrů podle odst. 8 písm. a) nebo b) nesmí být v žádném případě nižší než 50 % referenční sazby.

10.  Prostředky, jež mají být poskytnuty pro tato zvýhodnění, se zpřístupní z investiční facility a nepřesáhnou celkovou částku přidělenou pro investiční financování z investiční facility a z vlastních zdrojů EIB.

11.  Úrokové subvence lze kapitalizovat nebo je lze použít ve formě grantů na podporu projektové technické pomoci, zejména pro finanční instituce v ZZÚ.

Článek 3

Operace investiční facility

1.  Investiční facilita působí ve všech hospodářských odvětvích a podporuje investice soukromých subjektů a obchodně provozovaných subjektů veřejného sektoru včetně hospodářské a technologické infrastruktury, která vytváří příjmy a má zcela zásadní význam pro soukromý sektor. Investiční facilita:

2.  Evropská investiční banka je za náklady vzniklé v souvislosti se správou investiční facility odměňována. Odměna EIB zahrnuje pevnou složku ve výši 0,5 % ročně z počátečních prostředků nástroje a proměnnou složku ve výši maximálně 1,5 % ročně z portfolia investiční facility, které je investováno do projektů v ZZÚ. Odměna se financuje z investiční facility.

3.  Po uplynutí doby platnosti tohoto rozhodnutí, a nevydá-li Rada žádné zvláštní rozhodnutí, se kumulativní čisté zpětné toky do investiční facility převedou do příštího finančního nástroje pro ZZÚ.

Článek 4

Podmínky týkající se měnového rizika

V zájmu minimalizace následků kolísání směnných kurzů se problém měnového rizika řeší následovně:

Článek 5

Finanční kontroly

1.  Operace v rámci investiční facility podléhají kontrole a schvalovacím postupům, které jsou pro všechny operace EIB definovány v jejích stanovách.

2.  Evropský účetní dvůr vykonává nad operacemi v rámci investiční facility dohled v souladu s postupy, na kterých se dohodl s Komisí a EIB, a zejména v souladu s trojstrannou dohodou mezi Evopskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze dne 27. října 2003, ve znění průběžných novelizací, doplňků a úprav.

Článek 6

Výsady a imunita

1.  Zástupci EIB, kteří jsou zapojeni do činností spojených s tímto rozhodnutím nebo do provádění tohoto rozhodnutí, požívají v zámořských zemích či na zámořských územích při plnění svých povinností a při cestách do místa nebo z místa, kde mají tyto povinnosti plnit, obvyklých výsad, imunit a prostředků.

2.  Pro úřední sdělení a přenos všech svých dokumentů požívá EIB v zámořských zemích či na zámořských územích režimu přiznaného mezinárodním organizacím.

3.  Úřední korespondence a jiná úřední komunikace orgánů EIB nepodléhá cenzuře.

---

PŘÍLOHA V

FINANČNÍ POMOC UNIE: DODATEČNÁ PODPORA V PŘÍPADĚ KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PŘÍJMŮ Z VÝVOZU

Článek 1

Zásady

1.  Kritériem pro přidělování prostředků na dlouhodobý rozvoj je stupeň závislosti hospodářství ZZÚ na vývozu zboží, zejména zemědělských produktů a produktů rybolovu a těžby.

2.  Aby se zmírnily nepříznivé důsledky nestability příjmů z vývozu a ochránil se rozvojový program ohrožený poklesem příjmů, je možné na základě článků 2 a 3 této přílohy mobilizovat dodatečnou finanční podporu z programovatelných prostředků pro dlouhodobý rozvoj země.

Článek 2

Kritéria způsobilosti

1.  Způsobilost pro dodatečné prostředky zakládá:

2.  Nárok na dodatečnou podporu je omezen na čtyři po sobě jdoucí roky.

3.  Dodatečné prostředky se zaznamenávají v účtech veřejných financí dotyčné země. Užívají se v souladu s prováděcími předpisy, jež budou stanoveny podle článku 85 tohoto rozhodnutí. Po dohodě obou stran se mohou prostředky využít k financování programů zahrnutých do vnitrostátního rozpočtu. Část dodatečných prostředků však může být také vyčleněna pro konkrétní odvětví.

Článek 3

Zálohy

Systém přidělování dodatečných prostředků stanoví zálohy, které mají krýt veškerá zpoždění při získávání konsolidovaných obchodních statistik a zajistit, aby příslušné prostředky mohly být zahrnuty do rozpočtu roku následujícího po roce žádosti. Zálohy lze mobilizovat na základě prozatímních vývozních statistik, které vypracují orgány ZZÚ a předloží je Komisi před vypracováním konečných oficiálních konsolidovaných statistik. Nejvyšší záloha činí 80 % odhadované částky dodatečných prostředků pro rok žádosti. Takto mobilizované částky se na základě vzájemné dohody mezi Komisí a orgány ZZÚ upraví s přihlédnutím ke konečným konsolidovaným vývozním statistikám a konečným údajům o schodku veřejných financí.

Článek 4

Revize

Ustanovení této přílohy budou podrobena přezkumu nejpozději po dvou letech od vstupu prováděcích předpisů uvedených v článku 85 tohoto rozhodnutí v platnost a následně na žádost Komise, členského státu nebo zámořské země či zámořského území.

▼C2

---

PŘÍLOHA VI

O DEFINICI POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ A O METODÁCH SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

OBSAH
HLAVA I:	Obecná ustanovení
HLAVA II:	Definice pojmu „původní produkty“
HLAVA III:	Požadavky týkající se území
HLAVA IV:	Doklady o původu
HLAVA V:	Ujednání o správní spolupráci
HLAVA VI:	Ceuta a Melilla
HLAVA VII:	Závěrečná ustanovení
	Dodatky I až VI

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

HLAVA II

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“

Článek 2

Obecné požadavky

1.  Za pocházející ze ZZÚ se považují tyto produkty:

2.  Původní produkty složené ze zcela získaných materiálů nebo z materiálů dostatečně opracovaných nebo zpracovaných ve dvou či více ZZÚ se považují za produkty pocházející z té ZZÚ, kde došlo k poslednímu opracování či zpracování.

Článek 3

Zcela získané produkty

1.  Za zcela získané v ZZÚ se považují:

2.  Pojmy „plavidla ZZÚ“ a „zpracovatelská plavidla ZZÚ“ uvedené v odst. 1 písm. h) a i) se vztahují pouze na plavidla a zpracovatelská plavidla, která splňují všechny tyto požadavky:

3.  Každá z podmínek uvedených v odstavci 2 může být splněna v členských státech nebo v různých ZZÚ. V takovém případě se v souladu s odst. 2 písm. a) produkty považují za pocházející z té ZZÚ, kde je registrováno plavidlo či zpracovatelské plavidlo.

Článek 4

Dostatečně opracované nebo zpracované produkty

1.  Aniž jsou dotčeny články 5 a 6 této přílohy, považují se produkty, které nejsou zcela získány v některé ZZÚ ve smyslu článku 3 této přílohy, za odtamtud pocházející, pokud jsou splněny podmínky pro dotyčné zboží stanovené v seznamu v dodatku I.

2.  Je-li produkt, který získal status původu v některé ZZÚ podle odstavce 1, dále v této ZZÚ zpracován a použit jako materiál k výrobě jiného produktu, nezohledňují se nepůvodní materiály, které mohly být k jeho výrobě použity.

3.  U každého produktu se určí, zda byly splněny požadavky odstavce 1.

V případě, kdy je příslušné pravidlo založeno na dodržení maximálního obsahu nepůvodních materiálů, je však s ohledem na výkyvy v nákladech a směnných kurzech možné hodnotu nepůvodních materiálů vypočítat na základě průměru, jak je uvedeno v odstavci 4.

4.  Použije-li se odst. 3 druhý pododstavec, průměrná cena produktu ze závodu se vypočítá na základě součtu cen ze závodu účtovaných v každém prodeji produktů provedeném během předchozího účetního období a průměrná hodnota použitých nepůvodních materiálů se vypočítá na základě souhrnu hodnoty všech nepůvodních materiálů použitých k výrobě produktů za předchozí účetní období určené v zemi vývozu nebo v případě, kdy dosud nejsou k dispozici údaje za celé účetní období, za období kratší, nejméně však za tři měsíce.

5.  Vývozci, kteří se rozhodnou pro výpočet na základě průměrné hodnoty, tuto metodu důsledně používají během roku následujícího po referenčním účetním období nebo případně během roku následujícího po kratším období použitém jako období referenční. Mohou tuto metodu přestat používat, pokud během daného účetního období nebo kratšího reprezentativního období nejméně tří měsíců zaznamenají, že ustaly výkyvy v nákladech nebo směnných kurzech, jež používání této metody odůvodňovaly.

6.  Průměry uvedené v odstavci 4 se použijí jako cena ze závodu, resp. hodnota nepůvodních materiálů pro účely zjišťování, zda byl dodržen maximální obsah nepůvodních materiálů.

Článek 5

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1.  Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, považují se za opracování nebo zpracování nedostatečná pro to, aby produktu mohl být udělen status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 4 této přílohy, tyto úkony:

2.  Pro účely odstavce 1 se úkony považují za prosté, jestliže k jejich provádění nejsou nutné žádné zvláštní dovednosti nebo stroje, přístroje či nástroje pro tyto úkony zvláště vyrobené nebo nainstalované.

3.  Při určování, zda se opracování nebo zpracování daného výrobku považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se zohlední všechny úkony, které byly v ZZÚ na daném výrobku provedeny.

Článek 6

Přípustné odchylky

1.  Nepůvodní materiály, které podle podmínek stanovených na seznamu v dodatku I nemají být použity při výrobě daného produktu, mohou být odchylně od článku 4 této přílohy a s výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku přesto použity, pokud jejich celková hodnota nebo čistá hmotnost stanovená pro produkt nepřesahuje:

2.  Odstavec 1 tohoto článku nepovoluje překročení procentního podílu maximálního obsahu nepůvodních materiálů, jak je určeno v pravidlech stanovených na seznamu v dodatku I.

3.  Odstavce 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí na produkty zcela získané v ZZÚ ve smyslu článku 3 této přílohy. Aniž je dotčen článek 5 a čl. 11 odst. 2 této přílohy, přípustná odchylka stanovená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se však vztahuje k souhrnu všech materiálů, které jsou použity při výrobě produktu a pro které pravidlo týkající se daného produktu stanovené na seznamu v dodatku I stanoví, že tyto materiály mají být zcela získány.

Článek 7

Dvoustranná kumulace

1.  Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, materiály pocházející z Unie se považují za materiály pocházející ze ZZÚ, jsou-li zapracovány do produktu tam získaného, a to za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány způsobem, který přesahuje úkony uvedené v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

2.  Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, opracování či zpracování provedené v Unii se považuje za provedené v ZZÚ, pokud jsou tam dané materiály podrobeny následnému opracování či zpracování.

3.  Pro účely kumulace podle tohoto článku se původ materiálů stanoví v souladu s touto přílohou.

Článek 8

Kumulace se státy EPA

1.  Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, materiály pocházející ze států EPA se považují za materiály pocházející ze ZZÚ, jsou-li zapracovány do produktu tam získaného, a to za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány způsobem, který přesahuje úkony uvedené v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

2.  Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, opracování či zpracování provedené ve státech EPA se považuje za provedené v ZZÚ, pokud jsou tam dané materiály podrobeny následnému opracování či zpracování.

3.  Pro účely odstavce 1 se původ materiálů pocházejících z některého státu EPA určí v souladu s pravidly původu, která platí pro dotyčný stát EPA, a s příslušnými ustanoveními o dokladech původu a správní spolupráci.

Kumulace podle tohoto článku neplatí pro materiály pocházející z Jihoafrické republiky, které se v rámci dohody o hospodářském partnerství mezi Unií a Jihoafrickým rozvojovým společenstvím nemohou do Unie dovážet přímo bez kvót s nulovým clem.

4.  Kumulace podle tohoto článku se použije pouze za těchto podmínek:

5.  Pokud již státy EPA ustanovení odstavce 4 splnily před 1. lednem 2014, žádné nové závazky nejsou zapotřebí.

Článek 9

Kumulace s jinými zeměmi, které mají podle systému všeobecných celních preferencí přístup na trh Unie bez kvót s nulovým clem

1.  Aniž by bylo dotčeno ustanovení článku 2 této přílohy, materiály pocházející ze zemí a území uvedených v odstavci 2 tohoto článku se považují za materiály pocházející ze ZZÚ, jsou-li zapracovány do produktu tam získaného, a to za předpokladu, že byly opracovány nebo zpracovány způsobem, který přesahuje úkony uvedené v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

2.  Pro účely odstavce 1 tohoto článku musí materiály pocházet ze země či území:

3.  Původ materiálů dotčených zemí či území se určí v souladu s pravidly původu stanovenými, podle článku 33 nařízení (EU) č. 978/2012, v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2446 ( 12 ).

4.  Kumulace podle odstavce 1 tohoto článku neplatí pro následující materiály a produkty:

Případné materiály, u kterých se použila kumulace podle odstavce 1 tohoto článku, oznamují příslušné orgány ZZÚ každoročně Komisi.

5.  Kumulace podle odstavce 1 tohoto článku se použije pouze za těchto podmínek:

6.  Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie datum, ke kterému lze kumulaci podle tohoto článku uplatňovat u zemí či území, které jsou uvedeny v tomto článku a které splnily nezbytné požadavky.

Článek 10

Rozšířená kumulace

1.  Komise může na žádost ZZÚ povolit kumulaci původu mezi ZZÚ a zemí, s níž Unie v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu uzavřela platnou dohodu o volném obchodu, a to při splnění následujících podmínek:

Komise může s ohledem na riziko obcházení obchodních opatření a zvláštní citlivost materiálů, které mají být použity při kumulaci, stanovit další podmínky pro udělení požadované kumulace.

2.  Žádost uvedená v prvním pododstavci odst. 1:

3.  Původ použitých materiálů a doklad o původu se určí v souladu s pravidly stanovenými v příslušné dohodě o volném obchodu. Původ produktů, které mají být vyvezeny do Unie, se určí v souladu s pravidly původu stanovenými v této příloze.

4.  Aby získaný produkt získal status původu, není nutné, aby materiály, které pocházejí z třetí země a které jsou v ZZÚ použity při výrobě produktu, jenž má být vyvezen do Unie, prošly dostatečným opracováním nebo zpracováním, pokud toto opracování nebo zpracování provedené v dotčené ZZÚ přesahuje úkony popsané v čl. 5 odst. 1 této přílohy.

5.  Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie datum, kdy rozšířená kumulace nabude účinnosti, totožnost partnera, se kterým Unie uzavřela dohodu o volném obchodu a který je do dané kumulace zapojen, příslušné podmínky a seznam materiálů, na něž se daná kumulace vztahuje.

6.  Opatření, kterým se povoluje kumulace uvedená v odstavci 1 tohoto článku, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2 této přílohy.

Článek 11

Určující jednotka

1.  Určující jednotkou pro použití ustanovení této přílohy je konkrétní produkt, který se považuje za základní jednotku při určování zařazení pomocí harmonizovaného systému.

2.  Sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených pod stejné číslo, zohlední se při použití ustanovení této přílohy každý jednotlivý produkt.

3.  Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému pro účely zařazování s produktem zahrnut i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za tvořící jeden celek s produktem.

Článek 12

Příslušenství, náhradní díly a nástroje

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, které jsou součástí jeho běžného vybavení a jsou zahrnuty v jeho ceně ze závodu, se považují za jeden celek s dotyčným strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem.

Článek 13

Soupravy (sady)

Soupravy (sady) ve smyslu všeobecného pravidla 3 pro výklad harmonizovaného systému se považují za původní produkt, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají.

Pokud se však souprava (sada) skládá z původních i nepůvodních produktů, považuje se za původní jako celek pod podmínkou, že hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny ze závodu této soupravy (sady).

Článek 14

Neutrální prvky

Při určování, zda je produkt původní, se nezohledňuje původ těchto prvků, které mohou být použity při jeho výrobě:

Článek 15

Odděleně vedené účetnictví

1.  Jsou-li pro opracování nebo zpracování produktu použity původní a nepůvodní zastupitelné materiály, mohou celní úřady členských států na písemnou žádost hospodářských subjektů za účelem následného vývozu do ZZÚ v rámci dvoustranné kumulace povolit spravování materiálů v Unii za použití metody odděleného vedení účetnictví, aniž by se materiály uchovávaly odděleně.

2.  Celní orgány členských států mohou pro udělení povolení uvedeného v odstavci 1 stanovit podmínky, které považují za vhodné.

Povolení se udělí pouze tehdy, je-li použitím metody uvedené v odstavci 3 možné zajistit, aby bylo množství získaných produktů, které by se mohly považovat za „pocházející z Unie“, vždy stejné jako množství, které by bylo získáno za použití metody fyzického oddělení zásob.

Je-li metoda povolena, uplatňuje se a její uplatňování se zaznamenává podle všeobecných účetních zásad uplatňovaných v Unii.

3.  Držitel povolení k použití metody uvedené v odstavci 2 vyhotovuje doklady o původu pro množství produktů, které se mohou považovat za pocházející z Unie, nebo – do praktického zavedení systému REX – o tyto doklady žádá. Na žádost celních orgánů členských států předloží hospodářský subjekt, který využívá této metody, prohlášení o způsobu, jakým je uvedené množství spravováno.

4.  Celní orgány členských států sledují využívání povolení uvedeného v odstavci 1.

Mohou povolení odejmout v těchto případech:

Článek 16

Odchylky

1.  Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu nebo ZZÚ přiznat některé ZZÚ dočasnou odchylku od této přílohy, a to v kterémkoli z těchto případů:

2.  Žádost uvedená v odstavci 1 tohoto článku se Komisi podává písemně pomocí formuláře uvedeného v dodatku II. Žádost se zdůvodní a podloží se příslušnými podpůrnými dokumenty.

3.  Při posuzování žádostí se zohledňují zejména:

4.  Komise reaguje pozitivně na všechny žádosti, jež jsou v souladu s tímto článkem řádně odůvodněny a jež nemohou způsobit závažnou újmu zavedenému průmyslu Unie.

5.  Komise podnikne potřebné kroky, aby zajistila co nejrychlejší přijímání rozhodnutí, a vynasnaží se přijímat svá stanoviska do 75 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti.

6.  Tato dočasná odchylka je omezena na dobu trvání účinků vnitřních nebo vnějších faktorů, které ji odůvodňují, nebo na dobu, kterou daná ZZÚ potřebuje k dosažení souladu s pravidly nebo ke splnění cílů stanovených v souvislosti s odchylkou, s přihlédnutím ke konkrétní situaci a obtížím dotčené ZZÚ.

7.  Je-li přiznána, podléhá odchylka splnění veškerých stanovených požadavků na informace, které mají být Komisi poskytnuty o jejím používání a o správě množství, pro něž byla odchylka přiznána.

8.  Opatření, kterým se povoluje dočasná odchylka uvedená v odstavci 1 tohoto článku, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2 této přílohy.

HLAVA III

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ÚZEMÍ

Článek 17

Zásada teritoriality

1.  S výjimkou článků 7 až 10 této přílohy se musí podmínky stanovené touto přílohou pro získání statusu původu plnit v ZZÚ nepřetržitě.

2.  Jsou-li původní produkty vyvezené ze ZZÚ do jiné země vráceny, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům ZZÚ věrohodně prokázat, že:

Článek 18

Zákaz manipulace

1.  Produkty deklarované k propuštění do volného oběhu v Unii musí být stejné jako produkty vyvezené ze ZZÚ, odkud pocházejí. Před jejich deklarováním k propuštění do volného oběhu nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny jiným úkonům než těm, které je mají uchovat v nezměněném stavu. Skladování produktů nebo zásilek a rozdělování zásilek lze provést na odpovědnost vývozce nebo následného držitele zboží a produkty zůstávají v zemi nebo v zemích tranzitu pod dohledem celních orgánů.

2.  Celní orgány mají za to, že deklarant jednal v souladu s odstavcem 1, ledaže by měly důvod zakládající opačnou domněnku. V takových případech mohou celní orgány požádat deklaranta, aby poskytl důkaz splnění, který je možné poskytnout jakýmkoli způsobem, včetně smluvních přepravních dokumentů, jako jsou konosamenty, nebo faktických či konkrétních důkazů založených na značení nebo číslování balíků nebo jakýchkoli důkazů týkajících se samotného zboží.

3.  Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí obdobně při uplatnění kumulace podle článků 7 až 10 této přílohy.

Článek 19

Výstavy

1.  Na původní produkty, které jsou ze ZZÚ poslány na výstavu do některé země, jež nepatří k ZZÚ, státům EPA ani členským státům, a které jsou po výstavě prodány k dovozu do Unie, se při dovozu vztahují ustanovení tohoto rozhodnutí, je-li celním orgánům uspokojivě prokázáno, že:

2.  Doklad o původu musí být vydán nebo vystaven v souladu s hlavou IV této přílohy a předložen obvyklým způsobem celním orgánům země dovozu. Musí v něm být uveden název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další doklady o podmínkách, za kterých byly produkty vystaveny.

3.  Odstavec 1 platí pro všechny obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné výstavy, veletrhy nebo obdobné veřejné přehlídky či expozice, během nichž produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou akcí pořádaných soukromě v prodejnách nebo podnikových prostorách za účelem prodeje zahraničních produktů.

HLAVA IV

DOKLADY O PŮVODU

ODDÍL 1

Obecné požadavky

Článek 20

Částky vyjádřené v eurech

1.  Pro uplatňování článků 29 a 30 této přílohy v případech, kdy jsou produkty fakturovány v jiné měně než v eurech, stanoví každá z dotčených zemí každoročně částky v národních měnách členských států odpovídající částkám vyjádřeným v eurech.

2.  Na zásilku se vztahují články 29 a 30 této přílohy podle měny, ve které je vystavena faktura.

3.  Částky, které se mají použít v jakékoli dané národní měně, jsou přepočtem částek vyjádřených v eurech podle kursu platného k prvnímu pracovnímu dni měsíce října každého roku na tuto měnu. Částky se sdělují Komisi do 15. října a platí od 1. ledna následujícího roku. Komise tyto částky oznámí všem dotčeným zemím.

4.  Členské státy mohou částku vyplývající z přepočtu částky vyjádřené v eurech na svou národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená částka se nesmí odlišovat od částky vyplývající z přepočtu o více než 5 %. Členské státy mohou ponechat ekvivalent částky vyjádřené v eurech ve své národní měně nezměněn, jestliže v okamžiku každoroční úpravy stanovené v odstavci 3 přepočet této částky před zaokrouhlením převyšuje stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15 %. Ekvivalent v národní měně může být ponechán beze změny, pokud by přepočet vedl k poklesu jeho hodnoty.

5.  Částky vyjádřené v eurech a jejich ekvivalenty v národních měnách některých členských států Komise přezkoumává, a to z vlastního podnětu nebo na žádost některého členského státu nebo ZZÚ. Při tomto přezkumu posuzuje Komise potřebnost zachování účinků příslušných limitů v reálných hodnotách. K tomuto účelu může rozhodnout o úpravě částek vyjádřených v eurech.

ODDÍL 2

Postupy při vývozu v ZZÚ

Článek 21

Obecné požadavky

Výhody plynoucí z tohoto rozhodnutí platí v následujících případech:

Článek 22

Žádost o registraci

1.  Za účelem registrace vývozci podají žádost u příslušných orgánů ZZÚ, které jsou uvedeny v čl. 39 odst. 1 této přílohy, a to za použití formuláře, jehož vzor je uveden v dodatku V.

2.  Příslušné orgány ZZÚ žádost přijmou, pouze pokud je úplná.

3.  Registrace je platná od data, kdy příslušné orgány ZZÚ obdrží úplnou žádost o registraci v souladu s odstavci 1 a 2.

4.  Po vývozci usazeném v ZZÚ, který je již registrován v systému REX pro účely norského nebo švýcarského režimu všeobecných celních preferencí, se nepožaduje, aby u příslušných orgánů ZZÚ podal žádost o registraci pro účely tohoto rozhodnutí.

Článek 23

Registrace

1.  Příslušné orgány ZZÚ po obdržení vyplněného tiskopisu žádosti uvedené v dodatku III vývozci neprodleně přiřadí číslo registrovaného vývozce a toto číslo spolu s registračními údaji a s datem, od něhož je registrace v souladu s čl. 22 odst. 3 této přílohy platná, vloží do systému REX.

Příslušné orgány ZZÚ informují vývozce o čísle registrovaného vývozce, které bylo tomuto vývozci přiděleno, a o datu, od něhož je registrace platná.

Příslušné orgány ZZÚ aktualizují zaregistrované údaje. Tyto údaje upravují bezprostředně poté, co jsou informovány registrovaným vývozcem v souladu s čl. 24 odst. 1 této přílohy.

2.  Registrace obsahuje tyto údaje:

Článek 24

Zrušení registrace

1.  Registrovaní vývozci, kteří již nesplňují podmínky pro vývoz zboží, na něž se vztahuje toto rozhodnutí, nebo kteří již nemají v úmyslu toto zboží vyvážet, tuto skutečnost oznámí příslušným orgánům ZZÚ, které neprodleně zruší jejich registraci v rejstříku registrovaných vývozců vedeného v dané ZZÚ.

2.  Aniž je dotčen systém postihů a sankcí platných v ZZÚ, vyhotoví-li registrovaný vývozce záměrně nebo z nedbalosti deklaraci o původu nebo jakýkoli podpůrný dokument, který obsahuje nesprávné informace vedoucí k tomu, že neoprávněně nebo podvodně získá výhody preferenčního celního zacházení, nebo zapříčiní-li vyhotovení této deklarace o původu nebo podpůrného dokumentu, příslušné orgány ZZÚ zruší jeho registraci v rejstříku registrovaných vývozců vedeného v dotyčné ZZÚ.

3.  Aniž je dotčen možný vliv nesrovnalostí zjištěných během ověřování, nabývá zrušení registrace registrovaných vývozců v rejstříku účinku pro budoucnost, tj. týká se deklarací vyhotovených po datu zrušení jejich registrace.

4.  Vývozci, kterým byla v souladu s odstavcem 2 příslušnými orgány ZZÚ zrušena registrace v rejstříku registrovaných vývozců, mohou být do tohoto rejstříku znovu zaneseni, pouze pokud příslušným orgánům dané ZZÚ prokáží, že situaci, která vedla ke zrušení jejich registrace v rejstříku, napravili.

5.  Pokud příslušné orgány ZZÚ zrušily registraci vývozce v rejstříku registrovaných vývozců v souladu s norskými nebo švýcarskými právními předpisy týkajícími se všeobecných celních preferencí, platí toto zrušení registrace rovněž pro účely tohoto rozhodnutí.

Článek 25

Podpůrné dokumenty

1.  Registrovaní i neregistrovaní vývozci dodržují tyto povinnosti:

2.  Záznamy uvedené v odst. 1 písm. d) mohou být v elektronické podobě, avšak musí být na jejich základě možné dohledat materiály použité při výrobě vyvezených produktů a potvrdit jejich status původu.

3.  Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se také vztahují na dodavatele, kteří vývozcům poskytují prohlášení uvedené v článku 27 této přílohy.

Článek 26

Deklarace o původu a informace pro účely kumulace

1.  Vývozce vyhotoví deklaraci o původu při vývozu produktů, na něž se tato deklarace vztahuje, jestliže lze dotyčné zboží považovat za pocházející z dané ZZÚ.

2.  Odchylně od odstavce 1 lze deklaraci o původu výjimečně vyhotovit až po vývozu (dále jen „zpětná deklarace“) pod podmínkou, že je v členském státě deklarace k propuštění do volného oběhu předložena nejpozději dva roky po vývozu.

3.  Deklaraci o původu, která obsahuje náležitosti uvedené v dodatku IV, poskytne vývozce svému zákazníkovi v Unii. Deklarace o původu se vyhotovuje buď v angličtině, nebo ve francouzštině.

Může být vyhotovena na kterémkoli obchodním dokladu, který umožní zjištění totožnosti dotčeného vývozce a příslušného zboží.

4.  Pro účely čl. 2 odst. 2 této přílohy nebo dvoustranné kumulace podle článku 7 této přílohy:

V případech, kdy se použije první pododstavec, obsahuje deklarace o původu vyhotovená vývozcem podle okolností označení „EU cumulation“, „OCT cumulation“, nebo „Cumul UE“, „cumul PTOM“.

5.  Pro účely kumulace z některé země EPA podle článku 8 této přílohy:

V případech, kdy se použije první pododstavec, obsahuje deklarace o původu vyhotovená vývozcem označení „cumulation with EPA country [name of the country]“, nebo „cumul avec le pays APE [nom du pays]“.

6.  Pro účely kumulace s ostatními zeměmi, jež využívají bezcelního přístupu a bezkvótového přístupu na trh EU v rámci GSP podle článku 9 této přílohy, se status původu prokazuje prostřednictvím dokladu o původu stanoveného v prováděcím nařízení (EU) 2015/2447, který vývozci poskytne dodavatel v zemi GSP, z níž materiál pochází.

V tomto případě obsahuje deklarace o původu vyhotovená vývozcem označení „cumulation with GSP country [name of the country]“, nebo „cumul avec le pays SPG [nom du pays]“.

7.  Pro účely rozšířené kumulace podle článku 10 této přílohy se status původu materiálů pocházejících ze země, s níž má Unie dohodu o volném obchodu, prokazuje dokladem o původu vydaným či vyhotoveným v souladu s ustanoveními dotčené dohody o volném obchodu a vývozci jej poskytne dodavatel v zemi, z níž materiál pochází.

V případech, kdy se použije první pododstavec, obsahuje deklarace o původu vyhotovená vývozcem označení „extended cumulation with country [name of the country]“, nebo „cumul étendu avec le pays [nom du pays]“.

Článek 27

Prohlášení dodavatele

1.  Pro účely čl. 26 odst. 4 prvního pododstavce písm. b) a čl. 26 odst. 5 prvního pododstavce písm. b) této přílohy uvádí dodavatel prohlášení dodavatele pro každou zásilku materiálů, a to na obchodní faktuře vystavené pro danou zásilku či v příloze této faktury, v dodacím listu nebo v jiném obchodním dokladu, který se zásilkou souvisí a který dotyčné materiály popisuje dostatečně podrobně k tomu, aby je bylo možné na jeho základě identifikovat. Vzor prohlášení dodavatele je stanoven v dodatku V.

2.  Dodává-li dodavatel určitému odběrateli pravidelně zboží, u kterého se předpokládá, že se jeho status s ohledem na pravidla preferenčního původu po delší dobu nezmění, může vystavit jednorázové prohlášení dodavatele, které se vztahuje i na následné zásilky tohoto zboží (dále jen „dlouhodobé prohlášení dodavatele“), za předpokladu, že skutečnosti nebo okolnosti, na základě kterých bylo uděleno, zůstávají nezměněny.

Dlouhodobé prohlášení dodavatele může být vystaveno maximálně na období jednoho roku ode dne, kdy bylo prohlášení učiněno. Dlouhodobé prohlášení dodavatele může být vystaveno se zpětnou platností. V tom případě nesmí jeho platnost překročit dobu jednoho roku ode dne, kdy toto prohlášení začalo platit. Doba platnosti musí být uvedena v dlouhodobém prohlášení dodavatele.

Celní orgány mohou dlouhodobé prohlášení dodavatele zrušit v případě, že došlo ke změně okolností nebo že byly poskytnuty nepřesné či falešné informace.

Přestane-li dlouhodobé prohlášení dodavatele týkající se dodávaného zboží platit, informuje o tom dodavatel neprodleně klienta.

3.  Prohlášení dodavatele lze vyhotovit na předtištěném formuláři.

4.  Prohlášení dodavatele se podepisují rukou. Pokud jsou však faktura a prohlášení dodavatele zhotoveny pomocí metod elektronického zpracování údajů, prohlášení dodavatele nemusí být podepsáno rukou za předpokladu, že celní orgány v zemi či na území, kde bylo prohlášení dodavatele zhotoveno, mají za to, že byl náležitě vymezen odpovědný pracovník dodavatelské společnosti. Zmíněné celní orgány mohou stanovit podmínky pro provádění tohoto odstavce.

Článek 28

Doklady o původu

1.  Deklarace o původu se vystavuje pro každou zásilku.

2.  Deklarace o původu platí dvanáct měsíců od data jejího vystavení vývozcem.

3.  Jedna deklarace o původu se může vztahovat na několik zásilek, pokud zboží splňuje tyto podmínky:

ODDÍL 3

Postupy při propouštění do volného oběhu v Unii

Článek 29

Předkládání dokladu o původu

1.  Celní prohlášení k propuštění do volného oběhu obsahuje odkaz na deklaraci o původu. Deklarace o původu musí být k dispozici celním orgánům, které mohou požádat o její předložení, aby mohly prohlášení ověřit. Celní orgány mohou také požadovat překlad deklarace do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.

2.  Požádá-li deklarant o uplatnění výhod plynoucích z tohoto rozhodnutí, aniž by měl při přijetí celního prohlášení k propuštění do volného oběhu k dispozici deklaraci o původu, považuje se toto prohlášení za zjednodušené prohlášení ve smyslu článku 166 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ( 13 ) a podle toho se s ním nakládá.

3.  Před deklarováním zboží určeného k propuštění do volného oběhu se deklarant řádně ujistí, že zboží je v souladu s touto přílohou, a to zejména tím, že zkontroluje:

Článek 30

Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu

1.  Z povinnosti vystavit a předložit deklaraci o původu jsou vyňaty tyto produkty:

2.  Produkty uvedené v odstavci 1 musí splňovat tyto podmínky:

3.  Pro účely odst. 2 písm. a) se dovoz nepovažuje za dovoz prováděný za obchodním účelem, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

Článek 31

Rozpory a formální chyby

1.  Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v dokladu o původu a údaji v dokumentech, které byly celním orgánům předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktů, není to samo o sobě příčinou neplatnosti dokladu o původu, je-li řádně prokázáno, že se tento doklad vztahuje na předložené produkty.

2.  Zjevné formální chyby, například překlepy v deklaraci o původu, nevedou k odmítnutí dokladu, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnost o správnosti údajů obsažených v tomto dokladu.

Článek 32

Platnost deklarací o původu

Deklarace o původu, které jsou celním orgánům země dovozu předloženy po uplynutí lhůty uvedené v čl. 28 odst. 2 této přílohy, mohou být přijaty pro účely uplatnění celních preferencí, pokud lhůta k předložení těchto dokladů nebyla dodržena v důsledku mimořádných okolností. V ostatních případech opožděného předložení mohou celní orgány země dovozu přijmout deklarace o původu, pokud byly příslušné produkty celnímu úřadu předloženy před uplynutím uvedené lhůty.

Článek 33

Postup pro dovoz po částech

1.  Postup uvedený v čl. 28 odst. 3 této přílohy se použije na období určené celními orgány členských států.

2.  Celní orgány členského státu dovozu, které dohlížejí na po sobě jdoucí propuštění do volného oběhu, ověří, že po sobě jdoucí zásilky jsou součástí rozložených nebo nesložených produktů, pro které byla vyhotovena deklarace o původu.

Článek 34

Ověřování deklarací o původu

1.  Mají-li celní orgány pochybnosti o statusu původu produktů, mohou požádat deklaranta, aby jim v přiměřené lhůtě jimi určené předložil veškeré dostupné doklady za účelem ověření, že jsou údaje o původu v deklaraci správné nebo že jsou splněny podmínky, jež jsou stanoveny v článku 18 této přílohy.

2.  Celní orgány mohou po dobu trvání ověřovacího postupu stanoveného v článku 43 této přílohy pozastavit uplatňování preferenčního celního opatření, pokud:

3.  Během čekání na vyžádané informace od deklaranta uvedené v odstavci 1 nebo na výsledky ověřovacího postupu uvedeného v odstavci 2 se pod podmínkou ochranných opatření, která se považují za nezbytná, dovozci nabídne možnost propuštění produktů.

Článek 35

Odepření preferencí

1.  Aniž by musely požádat o další důkazy nebo zaslat ZZÚ žádost o ověření, odmítnou celní orgány členského státu dovozu nárok na výhody plynoucí z tohoto rozhodnutí, pokud:

2.  Celní orgány členského státu dovozu odmítnou nárok na výhody plynoucí z tohoto rozhodnutí, jestliže v návaznosti na žádost o ověření ve smyslu článku 43 této přílohy adresovanou příslušným orgánům ZZÚ:

HLAVA V

UJEDNÁNÍ O SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCI

ODDÍL 1

Obecné požadavky

Článek 36

Obecné zásady

1.  V zájmu řádného uplatňování preferencí ZZÚ:

2.  Spolupráce uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku zahrnuje:

3.  ZZÚ se Komisi před 1. lednem 2020 formálně zaváží k plnění požadavků stanovených v odstavci 1.

Článek 37

Požadavky na zveřejňování a splnění podmínek

1.  Komise v řadě C Úředního věstníku Evropské unie zveřejní seznam ZZÚ a datum, k němuž se má za to, že splňují podmínky uvedené v článku 39 této přílohy. Kdykoli nová ZZÚ splní tytéž podmínky, Komise seznam aktualizuje.

2.  Na původní produkty pocházející z některé ZZÚ se při propouštění do volného oběhu v Unii vztahují celní preference pouze pod podmínkou, že byly vyvezeny v den stanovený v seznamu uvedeném v odstavci 1 nebo po tomto dni.

3.  Má se za to, že ZZÚ splňují podmínky uvedené v článcích 36 a 39 této přílohy k datu, kdy:

Článek 38

Sankce

Každému, kdo vyhotoví nebo nechá vyhotovit doklad obsahující nesprávné údaje s úmyslem získat pro produkty preferenční zacházení, se uloží sankce.

ODDÍL 2

Metody správní spolupráce platné pro systém REX

Článek 39

Sdělení názvů a adres příslušných orgánů ZZÚ

1.  ZZÚ oznámí Komisi názvy a adresy orgánů nacházejících se na jejich území, které jsou:

2.  ZZÚ okamžitě oznámí Komisi veškeré změny informací oznámených podle odstavců 1 a 2.

3.  Komise tyto informace zašle celním orgánům členských států.

Článek 40

Práva na přístup do systému REX a na zveřejňování údajů z něj

1.  Komise má přístup, který jí umožňuje nahlížet do všech údajů.

2.  Příslušné orgány ZZÚ mají přístup, jenž jim umožňuje nahlížet do údajů o vývozcích, které registrovaly.

Komise zajistí příslušným orgánům ZZÚ bezpečný přístup do systému REX.

3.  Komise zpřístupňuje veřejnosti tyto údaje:

4.  Jestliže k tomu dá vývozce podpisem kolonky 6 v tiskopisu stanoveném v dodatku III souhlas, poskytne Komise veřejnosti následující údaje:

Nepodepsání kolonky 6 není důvodem k tomu, aby byla registrace vývozce zamítnuta.

Článek 41

Ochrana údajů v systému REX

1.  Údaje registrované příslušnými orgány ZZÚ v systému REX se zpracovávají pouze pro účely této přílohy.

2.  Registrovaným vývozcům se příslušně poskytují informace stanovené v článcích 14 až 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 14 ) nebo v článcích 12 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 15 ).

Registrovaným vývozcům se informace uvedené v prvním pododstavci poskytují v upozornění připojeném k žádosti o registraci vývozce, jak je stanoveno v dodatku III této přílohy.

3.  Každý příslušný orgán ZZÚ, který vloží údaje do systému REX, se považuje za správce, pokud jde o zpracovávání těchto údajů.

Aby byla registrovaným vývozcům zaručena jejich práva, Komise se v souvislosti se zpracováváním všech údajů považuje za společného správce.

4.  Výkon práv registrovaných vývozců v souvislosti se zpracováním jejich registračních údajů uvedených v dodatku III této přílohy, jež jsou uloženy v systému REX a zpracovávány ve vnitrostátních systémech, se řídí nařízením (EU) 2016/679.

5.  Členské státy, které ve svých vnitrostátních systémech duplikují údaje ze systému REX, k nimž mají přístup, tyto duplikované údaje aktualizují.

6.  Práva registrovaných vývozců, pokud jde o zpracovávání jejich registračních údajů Komisí, se vykonávají v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

7.  Veškeré žádosti registrovaných vývozců směřující k výkonu práva na přístup k údajům nebo práva na jejich úpravu, výmaz či zablokování v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 se předkládají správci údajů, který je vyřizuje.

Jestliže registrovaný vývozce předloží takovou žádost Komisi, aniž by se pokusil uplatnit svá práva u správce údajů, Komise předmětnou žádost postoupí správci údajů registrovaného vývozce.

Pokud registrovaný vývozce při uplatňování svých práv u správce údajů neuspěje, předloží svou žádost Komisi, která jedná jako správce. Komise má právo údaje opravit, vymazat či zablokovat.

8.  Vnitrostátní orgány dozoru pro ochranu údajů a evropský inspektor ochrany údajů, z nichž každý jedná v rozsahu svých příslušných pravomocí, podle potřeby:

Článek 42

Kontrola původu

1.  Aby zajistily dodržování pravidel týkajících se statusu původu produktů, provádějí příslušné orgány ZZÚ:

2.  Kontroly uvedené v odst. 1 písm. b) zajistí trvalé plnění povinností vývozci. Provádějí se v intervalech určených na základě vhodných kritérií analýzy rizik. Za tím účelem požádají příslušné orgány ZZÚ vývozce o předložení kopií nebo seznamu deklarací o původu, jež vyhotovili.

3.  Příslušné orgány ZZÚ mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakékoli kontroly účtů vývozce, popř. výrobců, kteří jsou jeho dodavateli, a to rovněž v provozních prostorách, nebo jakékoli jiné kontroly, které považují za vhodné.

Článek 43

Žádost o ověření deklarací o původu

1.  Následná ověřování deklarací o původu se provádějí namátkově anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány členských států důvodné pochybnosti o jejich pravosti, o statusu původu dotyčných produktů nebo o splnění jiných podmínek stanovených v této příloze.

Požádají-li celní orgány členského státu příslušné orgány ZZÚ o spolupráci za účelem ověření platnosti deklarací o původu, statusu původu produktů nebo obou, ve své žádosti případně uvedou, proč mají o platnosti deklarace o původu nebo statusu původu produktů důvodné pochybnosti.

Na podporu žádosti o ověření může být připojena kopie deklarace o původu a jakékoli další informace nebo doklady nasvědčující tomu, že informace uvedené v této deklaraci nejsou správné.

Žádající členský stát stanoví pro oznámení výsledků ověření počáteční lhůtu šesti měsíců počínaje datem žádosti o ověření.

2.  Jestliže v případě odůvodněných pochybností po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 neobdrží celní orgány odpověď nebo jestliže odpověď obsahuje údaje, které nepostačují k určení skutečného původu produktů, zašle se příslušným orgánům dotčené ZZÚ druhé sdělení. Toto sdělení stanoví další lhůtu v délce nejvýše šesti měsíců.

Článek 44

Ověření prohlášení dodavatelů

1.  Ověřování prohlášení dodavatelů uvedených v článku 27 této přílohy lze provádět nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány země dovozu důvodné pochybnosti o pravosti určitého dokumentu nebo o správnosti nebo úplnosti údajů o skutečném původu dotyčných materiálů.

2.  Celní orgány, kterým je předloženo prohlášení dodavatele, mohou požádat celní orgány země, kde bylo toto prohlášení vystaveno, aby vydaly osvědčení údajů, jehož vzor je stanoven v dodatku VI. Případně mohou celní orgány, jimž je předloženo prohlášení dodavatele, požádat vývozce, aby předložil osvědčení údajů vydané celními orgány země, kde bylo prohlášení dodavatele vystaveno.

Úřad, který osvědčení údajů vydal, uchová po dobu nejméně tří let jeho kopii.

3.  Celní orgány žádající o ověření jsou informovány o jeho výsledcích co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda je prohlášení o statusu materiálů správné.

4.  Pro účely ověření uchovávají dodavatelé nejméně po dobu tří let kopii dokladu obsahujícího prohlášení spolu se všemi nezbytnými důkazy o skutečném statusu materiálů.

5.  Celní orgány v zemi, kde je vystaveno prohlášení dodavatele, mají právo požádat o jakékoli důkazy nebo provést jakoukoli kontrolu, kterou považují za vhodnou, s cílem kontrolovat správnost kteréhokoli prohlášení dodavatele.

6.  Každá deklarace o původu vystavená nebo vyhotovená na základě nesprávného prohlášení dodavatele je neplatná.

Článek 45

Jiná ustanovení

1.  Tento oddíl a oddíl 2 hlavy IV se použijí obdobně:

2.  V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a c) jsou vývozci registrováni v Unii v souladu s článkem 68 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.

HLAVA VI

CEUTA A MELILLA

Článek 46

Ceuta and Melilla

1.  Ustanovení této přílohy, která se týkají vystavování, používání a následného ověřování dokladů o původu, se použijí obdobně na produkty vyvážené ze ZZÚ do Ceuty a Melilly a na produkty vyvážené z Ceuty a Melilly do ZZÚ za účelem dvoustranné kumulace.

2.  Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

3.  Za uplatňování této přílohy v Ceutě a Melille nesou odpovědnost španělské celní orgány.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 47

Postupy projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex zřízený článkem 285 nařízení (EU) č. 952/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem a odkazuje-li se na tento odstavec, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud tak ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru.

---

Dodatek I

ÚVODNÍ POZNÁMKY A SEZNAM OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ, KTERÁ UDĚLUJÍ STATUS PŮVODU

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Poznámka 1 – Obecný úvod

Tento dodatek stanoví v souladu s článkem 4 této přílohy podmínky, podle kterých se produkty považují za pocházející z dotčené ZZÚ. Platí čtyři různé typy pravidel, které se liší podle produktu:

Poznámka 2 – Struktura seznamu

Poznámka 3 – Příklady použití pravidel

Poznámka 4 – Obecná ustanovení týkající se některých zemědělských produktů

Poznámka 5 – Terminologie používaná pro některé textilní produkty

Poznámka 6 – Přípustné odchylky pro produkty vyrobené ze směsi textilních materiálů

Poznámka 7 – Ostatní přípustné odchylky pro některé textilní produkty

Poznámka 8 – Definice specifických procesů a jednoduchých operací provedených u některých produktů kapitoly 27

Seznam produktů a opracování nebo zpracování, která udělují status původu

---

Dodatek II

ŽÁDOST O ODCHYLKU

1.    OBCHODNÍ POPIS DOKONČENÉHO PRODUKTU

1.1    Celní zařazení (kód HS)

2.    OBCHODNÍ POPIS NEPŮVODNÍCH MATERIÁLŮ

2.1    Celní zařazení (kód HS)

3.    OČEKÁVANÝ ROČNÍ OBJEM VÝVOZU DO UNIE (HMOTNOST, POČET KUSŮ, METRY NEBO JINÉ JEDNOTKY)

4.    HODNOTA DOKONČENÝCH PRODUKTŮ

5.    HODNOTA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLŮ

6.    PŮVOD NEPŮVODNÍCH MATERIÁLŮ

7.    DŮVODY, PROČ NELZE U DOKONČENÉHO PRODUKTU DODRŽET PRAVIDLO PŮVODU

8.    POŽADOVANÁ DOBA TRVÁNÍ ODCHYLKY

9.    MOŽNÝ VÝVOJ PRO PŘEKONÁNÍ POTŘEBY ODCHYLKY

10.    ÚDAJE O SPOLEČNOSTI

---

Dodatek III

ŽÁDOST O REGISTRACI VÝVOZCE

pro účely registrace vývozců v ZZÚ v souvislosti s přidružením zámořských zemí a území k Evropské unii

---

Dodatek IV

DEKLARACE O PŮVODU

Vyhotovuje se na kterémkoli obchodním dokladu, který uvádí jméno a úplnou adresu vývozce a příjemce, popis zboží a datum vystavení.

Francouzské znění

L’exportateur (Nnuméro d’exportateur enregistré – excepté lorsque la valeur des produits originaires contenus dans l’envoi est inférieure à EUR 10 000  ( 17 )) des produits couverts par le présent document déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l’origine préférentielle… ( 18 ) au sens des règles d’origine de la Décision d’association des pays et territoires d’outre-mer et que le critère d’origine satisfait est … … ( 19 )

Anglické znění

The exporter (number of registered exporter – unless the value of the consigned originating products does not exceed EUR 10 000  (17) ) of the products covered by this document declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of …preferential origin (18)  according to rules of origin of the Decision on the association of the overseas countries and territories and that the origin criterion met is … … (19) 

---

Dodatek V

PROHLÁŠENÍ DODAVATELE K PRODUKTŮM BEZ STATUSU PREFERENČNÍHO PŮVODU

Já, níže podepsaný, prohlašuji, že zboží uvedené na této faktuře … (1)

bylo vyrobeno v … (2)

a obsahuje níže uvedené součásti nebo materiály, které pro účely preferenčního obchodu nepocházejí ze státu EPA, ZZÚ nebo Evropské unie:

… (3) … (4) … (5)

…

…

… (6)

Zavazuji se, že celním orgánům na požádání předložím důkazy na podporu tohoto prohlášení.

… (7) … (8)

… (9)

Pozn.

Výše uvedený text, řádně vyplněný v souladu s níže uvedenými poznámkami pod čarou, představuje prohlášení dodavatele. Text poznámek pod čarou však není třeba uvádět.

---

Dodatek VI

OSVĚDČENÍ ÚDAJŮ

▼B

---

PŘÍLOHA VII

DOČASNÉ ODNÍMÁNÍ PREFERENCÍ

Článek 1

Zásady týkající se odnímání preferencí

1.  Nárok na uplatňování preferenčního režimu podle článku 43 tohoto rozhodnutí lze dočasně odejmout ve vztahu ke všem nebo některým produktům pocházejícím ze ZZÚ v případech:

2.  Správní spolupráce uvedená v odstavci 1 vyžaduje mimo jiné, aby ZZÚ:

Článek 2

Vyjímání z preferenčních režimů

1.  Komise může dočasně odejmout nárok na uplatňování preferenčních režimů stanovených tímto rozhodnutím u všech nebo některých produktů pocházejících ze zvýhodněné země, jestliže se domnívá, že existují dostatečné důkazy o tom, že dočasné vyjmutí z režimu by bylo opodstatněno důvody uvedenými v čl. 1 odst. 1 a 2 této přílohy, pokud nejprve:

Komise uvědomí předmětné ZZÚ o veškerých rozhodnutích přijatých v souladu s tímto odstavcem, a to dříve, než nabudou účinku. Komise rovněž informuje výbor uvedený v článku 10 přílohy VIII.

2.  Dočasné vynětí z režimu nepřesáhne šest měsíců. Na konci této lhůty Komise rozhodne, zda dočasné vynětí po informování výboru uvedeného v článku 10 přílohy VIII ukončí, nebo lhůtu dočasného odnětí v souladu s postupem podle odstavce 1 tohoto článku prodlouží.

3.  Členské státy sdělí Komisi všechny náležité informace, které mohou vynětí z preferenčního režimu, prodloužení takového vynětí nebo jeho ukončení odůvodnit.

Článek 3

Postup projednávání ve výboru

1.  Pro účely provádění článku 2 této přílohy je Komisi nápomocen výbor uvedený v článku 10 přílohy VIII.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

---

PŘÍLOHA VIII

OCHRANNÉ A KONTROLNÍ POSTUPY

Článek 1

Definice týkající se ochranných a kontrolních opatření

Pro účely článků 2 až 10 této přílohy se ve vztahu k opatřením na ochranu a kontrolu rozumí:

Článek 2

Zásady ochranných opatření

1.  Pokud se produkt pocházející ze ZZÚ uvedených v článku 43 tohoto rozhodnutí dováží v množstvích a/nebo za ceny, které způsobují nebo by mohly způsobit závažné potíže výrobcům v Unii, kteří vyrábějí obdobné nebo přímo konkurující produkty, mohou být v souladu s níže uvedenými ustanoveními zavedena potřebná ochranná opatření.

2.  Pro účely provádění odstavce 1 se upřednostňují opatření, která co nejméně naruší fungování přidružení. Tato opatření nesmí překračovat hranice toho, co je nezbytně nutné k nápravě vzniklých obtíží. Nesmí přesahovat vyjmutí z preferenčního režimu podle tohoto rozhodnutí.

3.  Při přijímání či úpravě ochranných opatření se věnuje zvláštní pozornost zájmům dotčených ZZÚ.

Článek 3

Zahajování řízení

1.  Jestliže existují dostatečné a jednoznačné důkazy, že jsou splněny podmínky článku 2 této přílohy, Komise prošetří, zda by měla být přijata ochranná opatření.

2.  Šetření se zahajuje na žádost členského státu, jakékoli právnické osoby nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jednají jménem výrobců Unie, nebo z podnětu Komise, pokud je Komisi zřejmé, že existují dostatečné a jednoznačné důkazy zjištěné na základě faktorů uvedených v článku 2 této přílohy, které zahájení šetření odůvodňují. Žádost o zahájení šetření musí obsahovat důkazy o tom, že jsou splněny podmínky pro zavedení ochranného opatření stanovené v článku 2 této přílohy. Žádost se předkládá Komisi. U důkazů poskytnutých v žádosti přezkoumá Komise v možné míře správnost a vhodnost, aby mohla rozhodnout, zda existují dostatečné a jednoznačné důkazy odůvodňující zahájení šetření.

3.  Je-li zřejmé, že existuje dostatek jednoznačných důkazů odůvodňujících zahájení řízení, zveřejní Komise oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. K zahájení dojde do jednoho měsíce od obdržení žádosti podle odstavce 2. V případě zahájení šetření se v oznámení uvedou veškeré potřebné údaje o postupu a lhůtách včetně možnosti využít úředníka pro slyšení Generálního ředitelství pro obchod Evropské komise.

4.  Pravidla a postupy pro provádění šetření jsou stanoveny v článku 4 této přílohy.

5.  Pakliže o to orgány ZZÚ požádají, uspořádá se třístranná konzultace uvedená v článku 14 tohoto rozhodnutí, aniž by byly dotčeny lhůty stanovené v tomto článku. Výsledky třístranné konzultace se předávají poradnímu výboru.

Článek 4

Šetření

1.  V návaznosti na zahájení řízení započne Komise šetření. Lhůta stanovená v odstavci 3 začne běžet v den zveřejnění rozhodnutí o zahájení šetření v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Komise může požádat členské státy, aby jí poskytly informace, a členské státy podniknou veškeré potřebné kroky, aby každé takové žádosti vyhověly. Pokud jsou tyto informace v obecném zájmu a nejsou důvěrné ve smyslu článku 9 této přílohy, připojí se k souborům, které nejsou důvěrné, jak stanoví odstavec 8.

3.  Šetření musí být ukončeno do dvanácti měsíců od zahájení.

4.  Komise vyhledá všechny informace, které považuje za nezbytné pro posouzení splnění podmínek uvedených v článku 2 této přílohy, a pokud to uzná za vhodné, snaží se tyto informace ověřit.

5.  Při šetření zhodnotí Komise všechny příslušné faktory objektivní a vyčíslitelné povahy, které mají dopad na průmysl Unie, zejména pak podíl na trhu, zaměstnanost a změny v objemu prodeje a výroby, jakož i změny v produktivitě, ve využití kapacity a ve výši zisků a ztrát. Tento seznam není vyčerpávající, pročež Komise může vzít v úvahu i další relevantní faktory.

6.  Zúčastněné strany, které se vyjádřily ve lhůtě stanovené v oznámení zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie, a zástupci dotčené ZZÚ mohou na základě písemné žádosti nahlížet do všech informací poskytnutých Komisi v souvislosti s šetřením, kromě interních dokumentů orgánů Unie nebo jejích členských států, pokud jsou uvedené informace relevantní pro uplatnění jejich argumentů, nejsou důvěrné ve smyslu článku 9 této přílohy a Komise je používá při šetření. Zúčastněné strany, které se vyjádřily, mohou Komisi sdělit stanovisko k těmto informacím. Uvedená stanoviska jsou brána v úvahu, pokud se opírají o dostatečné a jednoznačné důkazy.

7.  Komise zajistí, aby všechny údaje a statistiky používané k šetření byly dostupné, srozumitelné, transparentní a ověřitelné.

8.  Komise zúčastněné strany vyslechne, zejména pokud o to písemně požádají ve lhůtě stanovené oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie a prokáží, že budou výsledkem šetření pravděpodobně dotčeny a že existují zvláštní důvody pro jejich slyšení. Komise vyslechne zúčastněné strany znovu, pokud existují zvláštní důvody pro jejich opětovné slyšení.

9.  Nejsou-li informace poskytnuty ve lhůtě stanovené Komisí nebo je-li vyšetřování významně zdržováno, lze zjištění učinit na základě dostupných údajů. Jestliže Komise zjistí, že jí některá zúčastněná strana nebo třetí osoba sdělily nesprávné nebo zavádějící informace, nebere tyto informace v úvahu a může využít údaje, které jsou k dispozici.

10.  Komise písemně informuje dotčenou ZZÚ o zahájení šetření.

Článek 5

Opatření předchozí kontroly

1.  Produkty pocházející ze ZZÚ uvedené v článku 43 tohoto rozhodnutí mohou podléhat zvláštní kontrole.

2.  Opatření předchozí kontroly přijímá Komise poradním postupem podle článku 10 této přílohy.

3.  Opatření předchozí kontroly mají omezenou dobu platnosti. Pokud není stanoveno jinak, končí jejich platnost na konci druhého pololetí, které následuje po prvním pololetí poté, co byla opatření zavedena.

4.  Komise a příslušné orgány ZZÚ zajistí účinnost kontrolních opatření zavedením metod správní spolupráce stanovených v přílohách VI a VII.

Článek 6

Zavádění prozatímních ochranných opatření

1.  V řádně odůvodněných naléhavých případech souvisejících se zhoršováním hospodářské a/nebo finanční situace výrobců v Unii, kdy by náprava byla obtížná, lze přijmout dočasná prozatímní opatření. Prozatímní opatření platí nanejvýše 200 dní. Prozatímní opatření přijímá Komise poradním postupem podle článku 10 této přílohy. V případě velmi naléhavých důvodů přijme Komise okamžitě použitelná prozatímní ochranná opatření v souladu s postupem uvedeným v článku 10 této přílohy.

2.  Pokud jsou prozatímní ochranná opatření zrušena, protože šetření prokáže, že nebyly splněny podmínky stanovené v článku 2, všechna cla vybraná v důsledku těchto prozatímních opatření se automaticky vracejí.

Článek 7

Zavádění definitivních opatření

1.  Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v článku 2 nejsou splněny, Komise přijme rozhodnutí o zastavení šetření a řízení přezkumným postupem podle článku 4. Komise zveřejní zprávu, v níž uvede svá zjištění a odůvodněné závěry týkající se všech podstatných věcných a právních otázek a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 9.

2.  Pokud se prokáže, že podmínky stanovené v článku 2 splněny jsou, Komise přijme rozhodnutí o zavedení definitivních ochranných opatření přezkumným postupem podle článku 4 této přílohy. Komise zveřejní zprávu, v níž shrne podstatné skutečnosti a ohledy relevantní pro dané zjištění, přičemž vezme náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 9, a rozhodnutí o přijetí potřebných ochranných opatření okamžitě oznámí orgánům ZZÚ.

Článek 8

Doba trvání a přezkum ochranných opatření

1.  Ochranné opatření zůstává v platnosti pouze po takovou dobu, která je nezbytná k prevenci nebo nápravě vážné újmy a k usnadnění úprav. Tato doba nepřesáhne tři roky, pakliže není prodloužena podle odstavce 2.

2.  Původní doba trvání ochranného opatření může být výjimečně prodloužena až o dva roky, pokud se zjistí, že ochranné opatření je nadále nezbytné k prevenci nebo nápravě závažných potíží.

3.  Každému prodloužení podle odstavce 2 předchází šetření na žádost členského státu, jakékoli právnické osoby nebo sdružení bez právní subjektivity, jež jednají jménem výrobního odvětví Unie, nebo z podnětu Komise, pokud existují dostatečné a jednoznačné důkazy o tom, že dané ochranné opatření je i nadále nezbytné.

4.  Zahájení šetření se zveřejní v souladu s článkem 4 a ochranné opatření zůstane v platnosti až do chvíle, kdy budou známy výsledky šetření. Šetření a veškerá rozhodnutí týkající se prodloužení podle odstavce 2 tohoto článku se provádějí v souladu s články 6 a 7.

Článek 9

Důvěrnost

1.  Informace získané podle tohoto rozhodnutí se použijí pouze pro účely, pro jaké byly vyžádány. Žádné informace důvěrné povahy ani informace, které jsou důvěrně sděleny na základě tohoto rozhodnutí, nesmějí být zveřejněny bez zvláštního povolení od poskytovatele těchto informací

2.  V každé žádosti o zachování důvěrnosti je třeba zdůvodnit, proč jsou informace důvěrné. Pokud však ten, kdo informaci poskytl, nechce povolit její zveřejnění ani její sdělení v obecné nebo souhrnné formě a pokud se žádost o důvěrné zacházení jeví jako neopodstatněná, nemusí být dotyčná informace brána v úvahu.

3.  Informace se v každém případě považuje za důvěrnou, pokud by její zpřístupnění mohlo mít závažný nepříznivý účinek na toho, kdo ji poskytl nebo je jejím zdrojem.

4.  Odstavce 1 až 4 nevylučují, aby se orgány Unie odvolávaly na obecné informace a zejména na důvody, na kterých je založeno rozhodnutí přijaté na základě tohoto rozhodnutí. Orgány Unie však musí přihlížet k oprávněnému zájmu dotčených fyzických a právnických osob na zachování jejich obchodního tajemství.

Článek 10

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ( 20 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

4.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 4 téhož nařízení.

---

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

( 2 ) Nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice (Úř. věst. L 316, 4.12.2007, s. 6).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).

( 4 ) Vnitřní dohoda mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1).

( 5 ) Nařízení Rady (ES) č. 617/2007 ze dne 14. května 2007 o provádění 10. Evropského rozvojového fondu podle dohody o partnerství AKT-ES (Úř. věst. L 152, 13.6.2007, s. 1).

( 6 ) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

( 7 ) Úř. věst. L 287, 4.11.2010, s. 3.

( 8 ) Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1).

( 9 ) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).

( 11 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

( 12 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

( 15 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 16 ) Viz doplňková poznámka 4 písm. b) ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.

( 17 ) Pokud deklarace o původu nahrazuje jinou deklaraci, uvede následný držitel zboží vyhotovující tuto deklaraci své jméno/název a plnou adresu a poznámku „acting on the basis of the statement on origin made out by [name and full address of the exporter in the OCT], registered under the following number [Number of Registered Exporter of the exporter in the OCT]“.

( 18 ) Uvede se země původu produktů. Týká-li se deklarace o původu zcela či zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly ve smyslu článku 46 této přílohy, musí je vývozce zřetelně vyznačit v dokladu, na němž je deklarace vyhotovena, pomocí zkratky „CM“.

(

19

) Zcela získané produkty: uveďte písmeno „P“; produkty dostatečně opracované nebo zpracované: uveďte písmeno „W“ spolu s číslem harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (harmonizovaného systému) ve formě čtyřmístného kódu vyváženého produktu (například „W“ 9618); v případě potřeby se výše uvedené znění nahradí jedním z těchto označení:

( 20 ) Nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1).