529/2013/EURozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností
| Publikováno: | Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80-97 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 21. května 2013 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 8. července 2013 | Nabývá účinnosti: | 8. července 2013 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 (Úř. věst. L 165 18.6.2013, s. 80) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 70 |
20 |
16.3.2016 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 |
L 156 |
1 |
19.6.2018 |
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 529/2013/EU
ze dne 21. května 2013
o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto rozhodnutí stanoví pravidla započítávání, která se použijí na emise a pohlcení skleníkových plynů v důsledku činností v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (dále jen „odvětví LULUCF“), a to jako první krok k případnému zařazení těchto činností do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Nestanoví žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty. Stanoví povinnost pro členské státy poskytovat informace o svých opatřeních v rámci odvětví LULUCF k omezení nebo snížení emisí a k zachování nebo zvýšení pohlcování.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
a) „emisemi“ antropogenní emise skleníkových plynů do ovzduší ze zdrojů;
b) „pohlcením“ antropogenní pohlcení skleníkových plynů z ovzduší pomocí propadů;
c) „zalesňováním“ člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna půdy, která nejméně po dobu 50 let nebyla lesem, na les, a to výsadbou, síjí nebo člověkem zajištěnou podporou zdrojů přirozené obnovy, v případě, že se přeměna uskutečnila po 31. prosinci 1989;
d) „opětovným zalesňováním“ každá člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna půdy, která není lesem, na les, a to výsadbou, síjí nebo člověkem zajištěnou podporou zdrojů přirozené obnovy, přičemž se jedná o půdu, jež byla lesem, avšak před 1. lednem 1990 lesem být přestala a byla znovu přeměněna na les v období po 31. prosinci 1989;
e) „odlesňováním“ člověkem bezprostředně vyvolaná přeměna lesa na půdu, která není lesem, a to v případě, že se přeměna uskutečnila po 31. prosinci 1989;
f) „obhospodařováním lesů“ každá činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelných na les, která ovlivňuje ekologické, hospodářské nebo sociální funkce lesa;
g) „obhospodařováním orné půdy“ každá činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelných na půdu, na níž se pěstují zemědělské plodiny, a na půdu, která je vyňata z produkce nebo dočasně není používána pro rostlinnou výrobu;
h) „obhospodařováním pastvin“ každá činnost vyplývající ze systému postupů uplatnitelných na půdu využívanou pro živočišnou výrobu a zaměřená na kontrolu nebo ovlivňování množství a druhu produkované vegetace a hospodářských zvířat;
i) „obnovou vegetace“ každá člověkem bezprostředně vyvolaná činnost zaměřená na zvýšení zásoby uhlíku šířením vegetace v lokalitě, jejíž minimální plocha činí 0,05 hektaru, pokud tato činnost nepředstavuje zalesňování nebo opětovné zalesňování;
j) „zásobou uhlíku“ objem uhlíku ukládaného v zásobníku uhlíku;
k) „odvodňováním a zavodňováním mokřadů“ každá činnost vyplývající ze systému odvodňování nebo zavodňování půdy, jež byla odvodněna či zavodněna po 31. prosinci 1989, jejíž minimální plocha činí 1 hektar a na níž se nachází organická půda, pokud tato činnost nepředstavuje jednu z ostatních činností, pro něž se podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 vypracují a vedou záznamy, a pokud k odvodnění došlo v důsledku člověkem bezprostředně vyvolaného snížení hladiny podzemní vody a k zavodnění došlo částečnou nebo úplnou reverzí člověkem bezprostředně vyvolaného odvodnění;
l) „zdrojem“ každý proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se do atmosféry uvolňuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;
m) „propadem“ každý proces, činnost nebo mechanismus, při kterých se z atmosféry pohlcuje skleníkový plyn, aerosol či prekurzor skleníkového plynu;
n) „zásobníkem uhlíku“ celek nebo část biogeochemického útvaru nebo systému na území členského státu, v němž se ukládá uhlík, jakýkoli prekurzor skleníkového plynu obsahující uhlík nebo jakýkoli skleníkový plyn obsahující uhlík;
o) „prekurzorem skleníkového plynu“ chemická sloučenina, jež vstupuje do chemických reakcí, kterými vznikají skleníkové plyny uvedené v čl. 3 odst. 4;
p) „výrobkem z vytěženého dřeva“ každý výrobek pocházející z těžby dřeva, který opustil místo, kde k těžbě dřeva dochází;
q) „lesem“ území definované minimálními hodnotami pro velikost plochy, korunový zápoj stromů nebo odpovídající stupeň zakmenění porostu a pro potenciální výšku stromu v dospělosti na místě růstu, jak jsou pro každý členský stát stanoveny v příloze V. Les zahrnuje oblasti se stromy včetně skupin rostoucích semenáčů nebo výsadby, které dosud nedosáhly minimálních hodnot pro korunový zápoj stromů, odpovídajícího stupně zakmenění porostu nebo uvedené minimální výšky, jak je upřesněno v příloze V, včetně jakékoli plochy, která obvykle tvoří součást zalesněné oblasti, ale na které dočasně v důsledku zásahu člověka, například těžby, nebo z přírodních příčin žádné stromy nejsou, ale u níž se očekává návrat k lesnímu porostu;
r) „korunovým zápojem“ ta poměrná část stanovené oblasti, která je pokryta vertikální projekcí ploch vymezených obvodem korun stromů, vyjádřená jako procentní podíl;
s) „stupněm zakmenění porostu“ hustota osazení stojících a rostoucích stromů na půdě pokryté lesním porostem, měřená v souladu s metodikou stanovenou členským státem;
t) „přírodními škodlivými činiteli“ všechny události nebo faktory jiného než antropogenního původu, jež způsobují značný objem emisí v lesích a nad jejichž výskytem v lesích nemá daný členský stát kontrolu, za předpokladu, že členský stát není objektivně schopen významně omezit vliv těchto událostí nebo faktorů na emise, a to ani poté, co k jejich výskytu došlo;
u) „úrovní pozadí“ průměrné emise způsobené přírodními škodlivými činiteli v konkrétním období po odstranění krajních statistických hodnot, vypočítané podle čl. 9 odst. 2;
v) „poločasem rozkladu“ počet let, jenž je zapotřebí k tomu, aby se množství uhlíku uloženého v kategorii výrobků z vytěženého dřeva snížilo na polovinu své původní hodnoty;
w) „okamžitou oxidací“ metoda započítávání, která předpokládá, že k uvolnění celkového množství uhlíku uloženého ve výrobcích z vytěženého dřeva do atmosféry dochází v době těžby;
x) „nahodilou těžbou“ každá těžební činnost spočívající v zajištění dřeva, které lze stále alespoň částečně využít, z oblastí zasažených působením přírodních škodlivých činitelů.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem změny definic uvedených v odstavci 1 tohoto článku s cílem zajistit soulad těchto definic s veškerými změnami příslušných definic přijatými orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 s cílem změnit přílohu V pro účely aktualizace hodnot v této příloze uvedených v souladu se změnami definic ohledně aspektů vymezených v příloze V přijatými orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících.
Článek 3
Povinnost vypracovat a vést záznamy v odvětví LULUCF
1. Pro každé období započítávání stanovené v příloze I členské státy vypracují a vedou záznamy, které přesně zachycují všechny emise a pohlcení v důsledku činností na jejich území, jež spadají do těchto kategorií:
a) zalesňování;
b) opětovné zalesňování;
c) odlesňování;
d) obhospodařování lesů.
2. ►M2 Pro období započítávání, které začíná dnem 1. ledna 2021, a pro období následující členské státy vypracují a vedou roční záznamy, které přesně zachycují všechny emise a pohlcení v důsledku činností na jejich území, jež spadají do těchto kategorií činností:
a) obhospodařování orné půdy;
b) obhospodařování pastvin.
◄
Pokud jde o roční záznamy emisí a pohlcení v důsledku obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin, na období započítávání od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 se uplatní následující ustanovení:
a) V letech 2016 až 2018 členské státy předloží do 15. března každého roku Komisi zprávu o uplatňovaných i vyvíjených systémech odhadů emisí a pohlcení v důsledku obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin. Členské státy by ve zprávě měly vysvětlit soulad těchto systémů s metodikou IPCC a s požadavky UNFCCC na předkládání zpráv o emisích a pohlcování skleníkových plynů.
b) V období do 1. ledna 2022 členské státy do 15. března každého roku vypracují a předloží Komisi počáteční, předběžné a nezávazné roční odhady emisí a pohlcení v důsledku obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin, a to za případného využití metodiky IPCC. Členské státy by měly použít přinejmenším metodiku popsanou v příslušných pokynech IPCC jako úroveň 1. Členské státy se vybízejí, aby uvedené odhady použily pro vymezení klíčových kategorií a aby vypracovaly klíčové metodiky úrovně 2 a 3, specifické pro každou zemi pro stanovení spolehlivých a přesných odhadů emisí a pohlcení.
c) Členské státy nejpozději dne 15. března 2022 předloží své konečné roční odhady pro započítávání týkající se obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin.
d) Členský stát může požádat o prodloužení lhůty stanovené v písmenu c), pokud konečné odhady pro započítávání týkající se obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin nelze ve lhůtě stanovené v tomto odstavci řádně provést přinejmenším z jednoho z následujících důvodů:
i) požadované započítání lze uskutečnit pouze ve fázích, jež lhůtu přesahují, a to z důvodů technické proveditelnosti,
ii) završení započítání v dané lhůtě by bylo nepřiměřeně nákladné.
Členské státy, které si přejí využít odchylku, předloží Komisi odůvodněnou žádost do 15. ledna 2021.
Shledá-li Komise, že je žádost opodstatněná, povolí odchylku na období nepřesahující délku tří kalendářních let počínaje dnem 15. března 2022. V opačném případě žádost zamítne a své rozhodnutí odůvodní.
V nezbytných případech může Komise požádat, aby jí v konkrétně udané lhůtě přiměřené délky byly předloženy doplňující informace.
Odchylka se považuje za povolenou, pokud do šesti měsíců od obdržení původní žádosti členského státu nebo od obdržení vyžádaných doplňujících informací Komise nevznese námitky.
3. Pro každé období započítávání stanovené v příloze I mohou členské státy rovněž vypracovat a vést záznamy, které přesně zachycují emise a pohlcení v důsledku obnovy vegetace, odvodňování a zavodňování mokřadů.
4. Záznamy uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se vztahují na emise a pohlcení těchto skleníkových plynů:
a) oxid uhličitý (CO2);
b) methan (CH4);
c) oxid dusný (N2O).
5. Členské státy zahrnou do svých záznamů konkrétní činnost podle odstavce 1, 2 a 3, pokud jsou záznamy sestaveny a vedeny v souladu s tímto rozhodnutím, a to ode dne, kdy byla zahájena, nebo od 1. ledna 2013, podle toho, co nastane později.
Článek 4
Obecná pravidla započítávání
1. Členské státy ve svých záznamech uvedených v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 označí emise kladným znaménkem (+) a pohlcení záporným znaménkem (–).
2. Členské státy vypracují a vedou své záznamy tak, aby byla zaručena přesnost, úplnost, konzistentnost, srovnatelnost a transparentnost příslušných informací použitých při odhadech emisí a pohlcení v souvislosti s činnostmi uvedenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 3.
3. Emise a pohlcení v důsledku jakékoli činnosti, která spadá do více než jedné kategorie uvedené v čl. 3 odst. 1, 2 a 3, se započítají pouze do jedné kategorie, aby se zabránilo zdvojenému započítání.
4. Členské státy na základě transparentních a ověřitelných údajů určí území, na němž se činnost spadající do kategorie uvedené v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 provádí. Členské státy zajistí, aby v záznamu příslušné kategorie bylo možné všechna tato území identifikovat.
5. Členské státy zahrnou do svých záznamů podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 všechny změny zásob uhlíku v těchto zásobnících uhlíku:
a) nadzemní biomasa;
b) podzemní biomasa;
c) odpad;
d) mrtvá dřevní hmota;
e) organický uhlík v půdě;
f) výrobky z vytěženého dřeva.
Členské státy však mohou rozhodnout, že do svých záznamů nezahrnou změny zásob uhlíku v případě zásobníků uhlíku uvedených v prvním pododstavci písm. a) až e), pokud zásobník uhlíku není zdrojem. Členské státy mají za to, že zásobník uhlíku není zdrojem, pouze prokazují-li to transparentní a ověřitelné údaje.
6. Členské státy uzavřou záznamy uvedené v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 na konci každého období započítávání stanoveného v příloze I, s tím, že v těchto záznamech uvedou bilanci celkových čistých emisí a pohlcení v průběhu příslušného období započítávání.
7. Členské státy vedou úplné a přesné záznamy o všech údajích použitých ke splnění svých povinností podle tohoto rozhodnutí, a to alespoň po dobu platnosti tohoto rozhodnutí.
8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, jimiž změní přílohu I s cílem vložit nebo změnit období započítávání, aby bylo zajištěno, že tato období započítávání odpovídají příslušným obdobím přijatým orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících a že jsou v souladu s obdobími započítávání přijatými orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících, jež se uplatňují na závazky Unie týkající se snižování emisí v jiných odvětvích.
Článek 5
Pravidla započítávání pro zalesňování, opětovné zalesňování a odlesňování
1. V záznamech týkajících se zalesňování a opětovného zalesňování členské státy zohlední emise a pohlcení pocházející pouze z činností probíhajících na půdě, na které nebyl lesní porost ke dni 31. prosince 1989. Členské státy mohou emise ze zalesňování a opětovného zalesňování zohlednit v jediném záznamu.
2. Členské státy ve svých záznamech zohlední čisté emise a pohlcení v důsledku činností zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování, a to jako celkové emise a pohlcení pro každý rok v příslušném období započítávání, na základě transparentních a ověřitelných údajů.
3. Členské státy vedou záznamy o emisích a pohlceních z půdy, jež byla v záznamech vykázána podle čl. 4 odst. 4 v rámci kategorie činnosti zalesňování, opětovného zalesňování nebo odlesňování, i pokud se tato činnost již na uvedené půdě neprovádí.
4. Při výpočtech týkajících se činností zalesňování, opětovného zalesňování a odlesňování určí každý členský stát plochu lesa za použití stejné jednotky prostorového posouzení podle přílohy V.
Článek 6
Pravidla započítávání pro obhospodařování lesů
1. Členské státy započítají emise a pohlcení z činnosti obhospodařování lesů, přičemž výpočet se provede odečtením hodnoty získané vynásobením počtu let v daném období započítávání jejich referenční úrovní uvedenou v příloze II od emisí a pohlcení v každém období započítávání uvedeném v příloze I.
2. Pokud je výsledek výpočtu uvedeného v odstavci 1 za období započítávání záporný, započítají členské státy v kategorii obhospodařování lesů celkové emise a pohlcení odpovídající maximálně 3,5 % emisí členského státu v jeho referenčním roce nebo referenčním období podle přílohy VI, které tento členský stát předložil UNFCCC v odpovídající zprávě přijaté podle příslušných rozhodnutí CMP o referenčním roce nebo referenčním období pro druhé kontrolní období v rámci Kjótského protokolu, a to kromě emisí a pohlcení z činností uvedených v čl. 3 odst. 1, 2 a 3, vynásobených počtem let v daném období započítávání.
3. Členské státy zajistí, aby metody výpočtu, které uplatňují na záznamy v případě činností souvisejících s obhospodařováním lesů, byly v souladu s dodatkem II rozhodnutí 2/CMP.6 a s metodami výpočtu použitými pro vymezení jejich referenčních úrovní uvedených v příloze II, a to přinejmenším s ohledem na tyto aspekty:
a) zásobníky uhlíku a skleníkové plyny;
b) obhospodařovaná plocha lesů;
c) výrobky z vytěženého dřeva;
d) přírodní škodlivé činitele.
▼M2 —————
5. Pokud se příslušná ustanovení rozhodnutí 2/CMP.6 nebo 2/CMP.7 změní, sdělí členské státy Komisi nejpozději šest měsíců po přijetí těchto změn revidované referenční úrovně, které tyto změny zohledňují.
6. Pokud členský stát získá lepší metodiku týkající se údajů používaných pro stanovení referenční úrovně podle přílohy II nebo zlepší-li se výrazně kvalita údajů, kterými členský stát disponuje, dotyčný členský stát provede patřičné technické opravy, jimiž bude do započítávání pro obhospodařování lesů dopad přepočtů zahrnut. Tyto technické opravy jsou shodné s jakýmikoli takovými opravami schválenými v rámci procesu přezkumu UNFCCC v souladu s rozhodnutím 2/CMP.7. Dotčený členský stát sdělí dané opravy Komisi nejpozději jako součást údajů předkládaných podle čl. 7 odst. 1 písm. d) zení č. 525/2013.
7. Pro účely odstavců 4, 5 a 6 uvedou členské státy výši ročních emisí v důsledku přírodních škodlivých činitelů, které byly do jejich revidovaných referenčních úrovní zahrnuty, a způsob, jakým tuto výši odhadly.
8. Komise kontroluje informace týkající se revidovaných referenčních úrovní podle odstavců 4 a 5 a technických oprav podle odstavce 6, aby byla zajištěna konzistentnost informací, jež členské státy zaslaly UNFCCC, a informací, jež členské státy předložily Komisi.
9. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem aktualizace referenčních úrovní v příloze II, pokud některý členský stát svou referenční úroveň změní podle odstavců 4 a 5, a poté, co to bylo schváleno prostřednictvím procesů UNFCCC.
10. Členské státy do svých záznamů pro obhospodařování lesů promítnou dopad jakékoli změny přílohy II pro celé příslušné období započítávání.
Článek 7
Pravidla započítávání pro výrobky z vytěženého dřeva
1. Každý členský stát ve svých záznamech podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 zohlední emise a pohlcení v důsledku změn v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva, včetně emisí z výrobků z vytěženého dřeva, jež byly z jeho lesů pohlceny před 1. lednem 2013. Emise z výrobků z vytěženého dřeva, které již byly započteny podle Kjótského protokolu během období 2008–2012 na základě okamžité oxidace, se nezohlední.
2. Na základě výpočtů v souladu s funkcí rozkladu prvního řádu a s využitím výchozích hodnot poločasu rozkladu podle přílohy III členské státy ve svých záznamech podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 týkajících se výrobků z vytěženého dřeva zohlední emise a pohlcení plynoucí ze změn v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva spadajících do následujících kategorií:
a) papír;
b) dřevěné desky;
c) řezivo.
Tyto kategorie mohou členské státy doplnit informacemi o kůře, jsou-li dostupné údaje transparentní a ověřitelné. Členské státy mohou rovněž použít podkategorie kterékoli z uvedených kategorií, jež jsou specifické pro danou zemi. Členské státy mohou místo metodiky a výchozích hodnot poločasu rozkladu uvedených v příloze III použít metodiku a hodnoty poločasu rozkladu specifické pro jednotlivé země za předpokladu, že členský stát tuto metodiku a hodnoty stanoví na základě transparentních a ověřitelných údajů a že použité metody jsou přinejmenším stejně podrobné a přesné jako metody uvedené v příloze III.
V případě vyvážených výrobků z vytěženého dřeva se údaji specifickými pro danou zemi rozumějí hodnoty poločasu rozkladu specifické pro danou zemi a využití výrobků z vytěženého dřeva v dovážející zemi.
Na výrobky z vytěženého dřeva uvedené na trh v Unii členské státy nepoužijí hodnoty poločasu rozkladu specifické pro danou zemi, které se odchylují od hodnot, jež použil dovážející členský stát ve svých záznamech podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3.
Výrobky z vytěženého dřeva získané v důsledku odlesňování se započítají na základě okamžité oxidace.
3. Pokud členské státy zanesou do svých záznamů podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3 emise oxidu uhličitého (CO2) z výrobků z vytěženého dřeva na skládkách pevného odpadu, započtení se provede na základě okamžité oxidace.
4. Pokud členské státy zanesou do svých záznamů emise z výrobků z vytěženého dřeva, které byly vytěženy pro energetické účely, učiní tak rovněž na základě okamžité oxidace.
Výhradně pro informační účely mohou členské státy do předkládaných údajů zahrnout údaje o poměrném množství dřeva použitého pro energetické účely, jež bylo dovezeno ze zemí mimo Unii, a země původu tohoto dřeva.
5. Dovážející členský stát nezapočítá dovážené výrobky z vytěženého dřeva, a to bez ohledu na jejich původ. Členské státy tudíž do svých záznamů zanesou emise a pohlcení z výrobků z vytěženého dřeva pouze v případě, že tyto emise a pohlcení pocházejí z výrobků z vytěženého dřeva, které byly přemístěny z půdy zahrnuté do jejich záznamů podle čl. 3 odst. 1, 2 a 3.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 s cílem revidovat informace vymezené v příloze III, aby byly zohledněny změny aktů přijatých orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících.
Článek 8
Pravidla započítávání pro obhospodařování orné půdy, obhospodařování pastvin, obnovu vegetace, odvodňování a zavodňování mokřadů
1. Ve svých záznamech týkajících se obhospodařování orné půdy a obhospodařování pastvin každý členský stát zohlední emise a pohlcení z příslušných činností, přičemž výpočet se provede odečtením hodnoty získané vynásobením počtu let v daném období započítávání emisemi a pohlcením plynoucími z daných činností v uvedeném členském státu v jeho referenčním roce podle přílohy VI od emisí a pohlcení v každém období započítávání uvedeném v příloze I.
2. Jestliže členský stát rozhodne, že vypracuje a povede záznamy pro obnovu vegetace nebo odvodňování a zavodňování mokřadů, použije metodu výpočtu uvedenou v odstavci 1.
Článek 9
Pravidla započítávání pro přírodní škodlivé činitele
1. Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 a 5 tohoto článku, mohou členské státy z výpočtů, které se týkají jejich povinností započítávání podle čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a d), vyloučit jiné než antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů, které vznikly v důsledku přírodních škodlivých činitelů.
2. Pokud členské státy uplatňují odstavec 1 tohoto článku, vypočítají podle metodiky vymezené v příloze VII úroveň pozadí pro každou z činností uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a), b) a d). Úroveň pozadí v čl. 3 odst. 1 písm. a) a b) je společná. Členské státy mohou alternativně uplatnit transparentní a srovnatelnou metodiku specifickou pro danou zemi, k čemuž použijí konzistentní a zpočátku úplnou časovou řadu údajů, a to i pro období 1990–2009.
3. Každoročně nebo na konci příslušného období započítávání mohou členské státy ze svých záznamů pro odvětví LULUCF vyloučit jiné než antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů, jež překračují úroveň pozadí vypočítanou v souladu s odstavcem 2, pokud:
a) emise v konkrétním roce období započítávání překračují úroveň pozadí s připočtením rozpětí. Je-li úroveň pozadí vypočtena v souladu s metodou stanovenou v příloze VII, rovná se rozpětí dvojnásobku směrodatné odchylky časové řady použité pro výpočet úrovně pozadí. Je-li úroveň pozadí vypočtena za použití metodiky specifické pro danou zemi, členské státy popíšou způsob stanovení rozpětí v případech, kdy je toto rozpětí zapotřebí. U každé použité metodiky je nutné se v průběhu období započítávání vyhnout očekávání čistých kreditů;
b) jsou splněny požadavky na informace podle odstavce 5 a informace jsou členskými státy předány.
4. Každý členský stát, který v konkrétním roce období započítávání vyloučí jiné než antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů, které vznikly v důsledku přírodních škodlivých činitelů:
a) po zbytek období započítávání vyloučí ze započítávání všechna následná pohlcení pro půdy zasažené přírodními škodlivými činiteli a půdy, kde došlo k emisím podle odstavce 3;
b) nevyloučí emise plynoucí z činností těžby a nahodilé těžby, které na dané půdě proběhly po výskytu přírodních škodlivých činitelů;
c) nevyloučí emise plynoucí z řízeného vypalování, které na dané půdě proběhlo v příslušném konkrétním roce období započítávání;
d) nevyloučí emise v případě půdy, jež byla podrobena odlesňování po výskytu přírodních škodlivých činitelů.
5. Členské státy mohou vyloučit jiné než antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů, které vznikly v důsledku přírodních škodlivých činitelů, pouze v případě, že poskytnou transparentní informace prokazující:
a) že jsou identifikovány veškeré půdní plochy zasažené přírodními škodlivými činiteli v příslušném konkrétním vykazovaném roce, včetně jejich geografické polohy, roku a druhů přírodních škodlivých činitelů;
b) že po zbytek příslušného období započítávání na půdě, jež byla zasažena přírodními škodlivými činiteli a v jejímž případě byly emise ze započítávání vyloučeny, neproběhlo odlesňování;
c) které ověřitelné metody a kritéria budou použity pro identifikaci odlesnění na takové půdě v nadcházejících letech období započítávání;
d) pokud je to možné, která opatření členský stát podnikl s cílem řídit nebo kontrolovat dopad dotyčných přírodních škodlivých činitelů;
e) pokud je to možné, která opatření členský stát podnikl v zájmu sanace půdy zasažené dotyčnými přírodními škodlivými činiteli.
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12 za účelem revize požadavků na informace uvedených v odstavci 5 tohoto článku za účelem zohlednění revizí aktů přijatých orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu.
Článek 10
Informace o opatřeních v rámci odvětví LULUCF
1. Nejpozději 18 měsíců po začátku každého období započítávání uvedeného v příloze I členské státy vypracují a předají Komisi informace o svých stávajících i budoucích opatřeních v rámci odvětví LULUCF v zájmu omezení nebo snížení emisí a zachování nebo zvýšení pohlcování vzniklých v důsledku činností uvedených v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 tohoto rozhodnutí, a to v samostatném dokumentu nebo jako jasně rozpoznatelnou součást svých vnitrostátních strategií nízkouhlíkového rozvoje, uvedených v článku 4 nařízení (EU) č. 525/2013, nebo jiných vnitrostátních strategií či plánů, jež s odvětvím LULUCF souvisejí. Členské státy zajistí, aby byla konzultována široká škála zúčastněných stran. Pokud členský stát tyto informace předloží jako součást svých strategií nízkouhlíkového rozvoje podle nařízení (EU) č. 525/2013, použije se příslušný harmonogram vymezený v uvedeném nařízení.
Informace o opatřeních v rámci odvětví LULUCF se vztahují na dobu trvání příslušného období započítávání uvedeného v příloze I.
2. Členské státy zahrnou do svých informací o opatřeních v rámci odvětví LULUCF přinejmenším následující informace, týkající se každé z činností uvedených v čl. 3 odst. 1, 2 a 3:
a) popis minulých trendů emisí a pohlcování, pokud možno včetně historických trendů, lze-li je v dostatečné míře rekonstruovat;
b) projekce emisí a pohlcování za období započítávání;
c) analýzu potenciálu omezení nebo snížení emisí a zachování nebo zvýšení pohlcení;
d) seznam nejvhodnějších opatření s ohledem na vnitrostátní podmínky, která členský stát plánuje nebo která mají být prováděna v zájmu čerpání potenciálu zmírňování změny klimatu, jenž byl eventuálně zjištěn analýzou podle písmene c); tento seznam případně, avšak nikoli výlučně, zahrnuje orientační opatření uvedená v příloze IV;
e) stávající a připravované politiky k provádění opatření uvedených v písmenu d), včetně kvantitativního či kvalitativního popisu očekávaného účinku těchto opatření na emise a pohlcování, se zřetelem na další politiky a opatření, jež s odvětvím LULUCF souvisejí;
f) orientační harmonogramy přijetí a provádění opatření uvedených v písmenu d).
3. V zájmu usnadnění výměny informací může Komise vydat pokyny a poskytnout členským státům technickou pomoc.
Komise může za konzultace s členskými státy vypracovat shrnutí svých zjištění týkajících se informací všech členských států o opatřeních v rámci odvětví LULUCF s cílem usnadnit mezi členskými státy výměnu poznatků a osvědčených postupů.
4. Do dne odpovídajícího polovině každého období započítávání a na konci každého období započítávání uvedeného v příloze I členské státy předloží Komisi zprávu, v níž popíšou pokrok v provádění svých opatření v rámci odvětví LULUCF.
Komise může na základě zpráv uvedených v prvním pododstavci vydat souhrnnou zprávu.
Informace o svých opatřeních v rámci odvětví LULUCF a zprávy uvedené v prvním pododstavci členské státy do tří měsíců od jejich předložení Komisi zpřístupní veřejnosti.
Článek 11
Přezkum
Pravidla započítávání stanovená v tomto rozhodnutí podrobí Komise přezkumu v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo v souladu s jinými právními předpisy Unie, nebo neexistují-li taková rozhodnutí, do 30. června 2017, přičemž případně předloží návrh Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 12
Výkon přenesené pravomoci
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 8, čl. 6 odst. 9, čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 6 se Komisi svěřuje na období osmi let ode dne 8. července 2013. Nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto osmiletého období předloží Komise zprávu o přenesení pravomoci. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 8, čl. 6 odst. 9, čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 8, čl. 6 odst. 9, čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 6 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 13
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 14
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
PŘÍLOHA I
OBDOBÍ ZAPOČÍTÁVÁNÍ PODLE ČL. 3 ODST. 1
|
Období započítávání |
Roky |
|
První období započítávání |
Od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 |
PŘÍLOHA II
REFERENČNÍ ÚROVNĚ ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČLÁNKU 6
|
Členský stát |
Ekvivalenty oxidu uhličitého (CO2) v tisících tun ročně |
|
Belgie |
–2 499 |
|
Bulharsko |
–7 950 |
|
Chorvatsko |
–6 289 |
|
Česká republika |
–4 686 |
|
Dánsko |
409 |
|
Německo |
–22 418 |
|
Estonsko |
–2 741 |
|
Irsko |
–142 |
|
Řecko |
–1 830 |
|
Španělsko |
–23 100 |
|
Francie |
–67 410 |
|
Itálie |
–22 166 |
|
Kypr |
–157 |
|
Lotyšsko |
–16 302 |
|
Litva |
–4 552 |
|
Lucembursko |
–418 |
|
Maďarsko |
–1 000 |
|
Malta |
–49 |
|
Nizozemsko |
–1 425 |
|
Rakousko |
–6 516 |
|
Polsko |
–27 133 |
|
Portugalsko |
–6 830 |
|
Rumunsko |
–15 793 |
|
Slovinsko |
–3 171 |
|
Slovensko |
–1 084 |
|
Finsko |
–20 466 |
|
Švédsko |
–41 336 |
|
Spojené království |
–8 268 |
PŘÍLOHA III
FUNKCE ROZKLADU PRVNÍHO ŘÁDU A VÝCHOZÍ HODNOTY POLOČASU ROZKLADU PODLE ČLÁNKU 7
Funkce rozkladu prvního řádu s počáteční hodnotou i a pokračující do současného roku:
(A)
with C(1900) = 0.0
(B)
kde:
i = rok
C(i) = zásoba uhlíku v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva na začátku roku i (v tisících tun)
k = konstanta rozkladu prvního řádu v jednotkách za rok – 1
, kde HL je poločas rozkladu zásobníku výrobků z vytěženého dřeva během let)
Inflow(i) = přísun uhlíku do zásobníku výrobků z vytěženého dřeva během roku i (v tisících tun za rok)
ΔC(i) = změna zásoby uhlíku v zásobníku výrobků z vytěženého dřeva během roku i (v tisících tun za rok)
Výchozí hodnoty poločasu rozkladu (HL):
2 roky pro papír
25 let pro dřevěné desky
35 let pro řezivo.
PŘÍLOHA IV
ORIENTAČNÍ OPATŘENÍ, KTERÁ MOHOU BÝT ZAHRNUTA DO INFORMACÍ O OPATŘENÍCH V RÁMCI ODVĚTVÍ LULUCF PŘEDKLÁDANÝCH PODLE ČL. 10 ODST. 2 PÍSM. d)
a) opatření týkající se obhospodařování orné půdy, jako je:
— zlepšení agronomických postupů výběrem vhodnějších odrůd plodin,
— rozšíření střídání plodin a zamezení nebo omezení použití půdy ležící ladem,
— zlepšení hospodaření s živinami, obdělávání půdy / hospodaření s rezidui a vodohospodářství,
— podpora zemědělsko-lesnických postupů a potenciálu změny pokryvu / využití půdy;
b) opatření týkající se obhospodařování pastvin a zlepšení kvality pastvin, jako je:
— zabránění přeměně pastvin na ornou půdu a zpětný přechod z orné půdy na přirozenou vegetaci,
— zlepšení obhospodařování pastvin zařazením změn v intenzitě a načasování pastvy,
— zvyšování produktivity,
— zlepšení hospodaření s živinami,
— lepší zvládání požárů,
— zavedení vhodnějších druhů a zejména hluboce kořenících druhů;
c) opatření ke zlepšení obhospodařování zemědělských organických půd, zejména rašelinišť, jako je:
— stimulace udržitelného obhospodařování mokřadních stanovišť,
— stimulace přizpůsobených zemědělských postupů, jako je minimalizace narušení půdy nebo extenzivní postupy;
d) opatření k zamezení odvodňování a k vytváření pobídek pro zavodnění mokřadů;
e) opatření týkající se stávajících nebo částečně odvodněných mokřin, jako je:
— předcházení dalšímu odvodnění,
— vytváření pobídek k zavodnění a obnově mokřin,
— předcházení požárům mokřin;
f) obnovení znehodnocené půdy;
g) opatření týkající se lesnických činností, jako je:
— zalesňování a opětovné zalesňování,
— zachování uhlíku ve stávajících lesích,
— zlepšování produkce ve stávajících lesích,
— posílení zásobníku výrobků z vytěženého dřeva,
— zlepšení obhospodařování lesů, též prostřednictvím optimalizovaného složení druhů, výchovy, probírky a prostřednictvím ochrany půdy;
h) předcházení odlesňování;
i) posílení ochrany proti přírodním škodlivým činitelům, jakými jsou požár, škůdci a vichřice;
j) opatření, jejichž účelem je nahradit zdroje energie a materiály produkující velké množství skleníkových plynů výrobky z vytěženého dřeva.
PŘÍLOHA V
MINIMÁLNÍ HODNOTY PRO VELIKOST PLOCHY, KORUNOVÝ ZÁPOJ STROMŮ A VÝŠKU STROMŮ PODLE SPECIFIKACE KAŽDÝM ČLENSKÝM STÁTEM PRO ÚČELY DEFINICE LESA
|
Členský stát |
Plocha (ha) |
Poměrná část (%) |
Výška stromu (m) |
|
Belgie |
0,5 |
20 |
5 |
|
Bulharsko |
0,1 |
10 |
5 |
|
Chorvatsko |
0,1 |
10 |
2 |
|
Česká republika |
0,05 |
30 |
2 |
|
Dánsko |
0,5 |
10 |
5 |
|
Německo |
0,1 |
10 |
5 |
|
Estonsko |
0,5 |
30 |
2 |
|
Irsko |
0,1 |
20 |
5 |
|
Řecko |
0,3 |
25 |
2 |
|
Španělsko |
1,0 |
20 |
3 |
|
Francie |
0,5 |
10 |
5 |
|
Itálie |
0,5 |
10 |
5 |
|
Kypr |
|
|
|
|
Lotyšsko |
0,1 |
20 |
5 |
|
Litva |
0,1 |
30 |
5 |
|
Lucembursko |
0,5 |
10 |
5 |
|
Maďarsko |
0,5 |
30 |
5 |
|
Malta |
|
|
|
|
Nizozemsko |
0,5 |
20 |
5 |
|
Rakousko |
0,05 |
30 |
2 |
|
Polsko |
0,1 |
10 |
2 |
|
Portugalsko |
1,0 |
10 |
5 |
|
Rumunsko |
0,25 |
10 |
5 |
|
Slovinsko |
0,25 |
30 |
2 |
|
Slovensko |
0,3 |
20 |
5 |
|
Finsko |
0,5 |
10 |
5 |
|
Švédsko |
0,5 |
10 |
5 |
|
Spojené království |
0,1 |
20 |
2 |
PŘÍLOHA VI
REFERENČNÍ ROK NEBO OBDOBÍ
|
Členský stát |
Referenční rok |
|
Belgie |
1990 |
|
Bulharsko |
1988 |
|
Chorvatsko |
1990 |
|
Česká republika |
1990 |
|
Dánsko |
1990 |
|
Německo |
1990 |
|
Estonsko |
1990 |
|
Irsko |
1990 |
|
Řecko |
1990 |
|
Španělsko |
1990 |
|
Francie |
1990 |
|
Itálie |
1990 |
|
Kypr |
|
|
Lotyšsko |
1990 |
|
Litva |
1990 |
|
Lucembursko |
1990 |
|
Maďarsko |
1985–87 |
|
Malta |
|
|
Nizozemsko |
1990 |
|
Rakousko |
1990 |
|
Polsko |
1988 |
|
Portugalsko |
1990 |
|
Rumunsko |
1989 |
|
Slovinsko |
1986 |
|
Slovensko |
1990 |
|
Finsko |
1990 |
|
Švédsko |
1990 |
|
Spojené království |
1990 |
PŘÍLOHA VII
VÝPOČET ÚROVNĚ POZADÍ U PŘÍRODNÍCH ŠKODLIVÝCH ČINITELŮ
1. Pro výpočet úrovně pozadí poskytnou členské státy informace o historických úrovních emisí způsobených přírodními škodlivými činiteli. V této souvislosti členské státy:
a) poskytnou informace o typech přírodních škodlivých činitelů zahrnutých do odhadu;
b) pro tyto typy přírodních škodlivých činitelů zahrnou odhady celkových ročních emisí na období 1990–2009, a to podle činností uvedených v čl. 3 odst. 1;
c) doloží, že konzistentnost časové řady je zaručena ve všech relevantních parametrech, včetně minimální plochy, metodik odhadu emisí, pokrytí zásobníků a plynů.
2. Úroveň pozadí pro činnosti uvedené v čl. 3 odst. 1, na něž členský stát zamýšlí uplatnit ustanovení o přírodních škodlivých činitelích, se vypočítá jako průměr časové řady 1990–2009 vyjma roků, kdy byly zaznamenány abnormální úrovně emisí, tedy vyjma všech krajních statistických hodnot. Určování krajních statistických hodnot se provádí iterativním postupem takto:
a) vypočte se hodnota aritmetického průměru a směrodatná odchylka celé časové řady 1990–2009;
b) z časové řady se vyjmou všechny roky, v nichž roční emise překračují dvojnásobek směrodatné odchylky od průměru;
c) znovu se vypočte hodnota aritmetického průměru a směrodatná odchylka časové řady 1990–2009 bez roků, jež byly vyloučeny v kroku b);
d) opakují se kroky b) a c), dokud nenastane situace, kdy již nelze žádné krajní hodnoty identifikovat.