(EU) č. 1072/2012Nařízení Komise (EU) č. 1072/2012 ze dne 14. listopadu 2012 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 318, 15.11.2012, s. 28-65 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 14. listopadu 2012 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 16. listopadu 2012 Nabývá účinnosti: 16. listopadu 2012
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 16. května 2013
Konsolidované znění předpisu s účinností od 16. listopadu 2012

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1072/2012

ze dne 14. listopadu 2012

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky

(Úř. věst. L 318, 15.11.2012, p.28)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 036, 7.2.2013, s. 11  (1072/2012)




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1072/2012

ze dne 14. listopadu 2012

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky



EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ( 1 ) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:POSTUP Zahájení

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 2 ) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) Komise dne 16. února 2012 informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „Čína“ nebo „ČLR“) do Unie.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který byl dne 3. ledna 2012 podán jménem výrobců v EU (dále jen „žadatelé“) představujících více než 30 % celkové výroby keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu uvedeného výrobku a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostačující pro zahájení řízení.

Strany dotčené řízením

(3)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR. Komise vyrozuměla rovněž výrobce v Ruské federaci, která byla v oznámení o zahájení řízení navržena jako možná srovnatelná země. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(4)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení, byli v oznámení o zahájení řízení vyvážející výrobci a dovozci, kteří nejsou ve spojení, požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby uvedli základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011. Tyto informace Komisi umožňují v souladu s článkem 17 základního nařízení rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku, a pokud ano, vzorky vybrat.

(5)

Vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii, kterých se týká toto řízení, bylo v oznámení o zahájení řízení oznámeno, že Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrala předběžně vzorek výrobců v Unii za účelem stanovení újmy. Při předběžném výběru byly použity informace, které měla Komise k dispozici ve fázi zahájení řízení a které se zakládaly na objemu prodeje, velikosti, zeměpisné poloze v Unii a segmentu výrobků dotyčných výrobců. Vzorek zahrnoval šest výrobců v Unii, kteří pokrývají všechny hlavní typy výrobku a kteří se nacházejí v pěti členských státech, přičemž dva výrobci patřili k malým a středním podnikům. Na tento předběžný vzorek připadalo více než 15 % odhadované celkové výroby v Unii. Jeden z výrobců zařazených do předběžného vzorku si však nepřál být součástí vzorku a několik zúčastněných stran uvedlo, že byl opomenut členský stát s velkými objemy výroby, který by měl být zařazen do reprezentativního vzorku. Vzhledem k těmto skutečnostem Komise předběžný vzorek změnila a výsledný konečný vzorek zahrnoval sedm výrobců v Unii, kteří pokrývají všechny hlavní typy výrobku a kteří se nacházejí v šesti členských státech, z toho dva výrobci byli malými a středními podniky. Tento vzorek představoval více než 20 % odhadované celkové výroby v Unii.

(6)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo přibližně 400 vyvážejících výrobců v ČLR nebo jejich skupin, na něž připadá přes 60 % celkového vývozu. Na základě obdržených informací vybrala Komise předběžně vzorek pěti vyvážejících výrobců s největším objemem vývozu do Unie a vyzvala všechny vyvážející výrobce, kteří byli Komisi známi, aby se k navrhovanému vzorku vyjádřili. Dva vyvážející výrobci, kteří byli zařazeni do předběžného vzorku, poté své informace pro výběr vzorku opravili, takže jejich objem vývozu nepostačoval pro zařazení do vzorku. Komise posléze vybrala konečný vzorek s aktualizovanými pěti největšími společnostmi, pokud jde o objem vývozu. Na společnosti zařazené do vzorku připadá téměř 20 % vývozu všech spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie.

(7)

Do konečného vzorku byly zařazeny tyto společnosti nebo jejich skupiny:

a) Hunan Hualian China Industry Co., Ltd a společnosti, které jsou s ní ve spojení,

b) Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd a společnosti, které jsou s ní ve spojení,

c) CHL International Ltd a společnosti, které jsou s ní ve spojení,

d) Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited a společnosti, které jsou s ní ve spojení („Niceton“), a

e) Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd.

(8)

Jedna společnost výběr společností zařazených do vzorku zpochybnila a uvedla, že měla být zahrnuta do vzorku. Tato společnost tvrdila, že její zařazení nepovede k nepřiměřenému počtu společností zařazených do vzorku, ani nezpůsobí průtahy při šetření, zejména vzhledem k tomu, že tato společnost je poměrně malým vývozcem. Společnost dále uvedla, že je v zahraničním vlastnictví a že v případě, že nebude do vzorku zařazena, nebude tento reprezentativní.

(9)

Komise připomíná, že se v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení výběr společností zařazených do vzorku uskutečnil na základě největších objemů s přihlédnutím k počtu výrobců, jenž mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Vzhledem ke skutečnosti, že společnost je poměrně malým vývozcem, nemělo by její zařazení do vzorku žádný přínos pro jeho reprezentativnost, pokud jde o vyvážený objem. Podotýká se rovněž, že se společnost přihlásila velmi pozdě – čtyři měsíce poté, co byli všichni vyvážející výrobci informováni o výběru konečného vzorku, a rovněž po provedení inspekcí na místě v prostorách vybraných společností. Žádost o zařazení do vzorku byla proto zamítnuta.

(10)

Ve lhůtě pro zaslání odpovědí pro výběr vzorku odpovědělo a spolupráci při řízení nabídlo více než šedesát dovozců, kteří nejsou ve spojení. Z těchto společností bylo pět zařazeno do vzorku. Těchto pět dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo vybráno na základě objemu a hodnoty dovozu a dalšího prodeje v Unii, zeměpisné polohy, obchodního modelu a segmentu výrobků. Společnosti zařazené do vzorku odpovídaly největším reprezentativním objemům a nejvyšší hodnotě dovozu a dalšího prodeje v Unii, jež mohly být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumány. Podle údajů nahlášených ve fázi výběru vzorku na ně připadalo přibližně 6 % dovozu dotčeného výrobku během období šetření.

(11)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, kteří o to požádali, a čínským orgánům.

(12)

O zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství nesplňují, požádalo jedenáct čínských vyvážejících výrobců nebo jejich skupin. Do vzorku byli zařazeni tři z těchto žadatelů, zatímco zbylých osm nikoli. Jeden z těchto vyvážejících výrobců, který nebyl zařazen do vzorku, svou žádost o zacházení jako v tržním hospodářství následně stáhl, přičemž ponechal žádost o individuální zacházení. Zbývající dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku a čtyři další společnosti, které nebyly do vzorku zařazeny, požádali pouze o individuální zacházení.

(13)

Komise zaslala dotazníky pěti vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku a téměř 300 dalším vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to požádali. Dotazníky byly mimoto zaslány sedmi výrobcům v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, pěti dovozcům zařazeným do vzorku, čtyřem sdružením maloobchodníků a distributorů a rovněž jednotlivým maloobchodníkům a distributorům, kteří o to požádali. Dotazníky byly zaslány taktéž vyvážejícím výrobcům v Indii, Turecku, Brazílii, Thajsku a Rusku, které byly zvažovány jako možné vhodné srovnatelné země.

(14)

Odpověď zaslalo třináct vyvážejících výrobců v ČLR nebo jejich skupin a tři výrobci z možných srovnatelných zemí (Brazílie, Thajsko a Rusko). Odpovědi na dotazník zaslalo rovněž sedm výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, a pět dovozců zařazených do vzorku. Odpověď na dotazník zaslal i jeden maloobchodník, jeden distributor a dvě sdružení maloobchodníků a distributorů.

(15)

Komise mimoto obdržela podání od více než 20 dovozců, kteří nejsou ve spojení s žádným vyvážejícím výrobcem, několika maloobchodníků, poskytovatele marketingových programů a čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz lehkých průmyslových výrobků a umělecko-řemeslných výrobků (dále jen „CCCLA“).

(16)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

(17)

Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách sedmi výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku.

(18)

Výrobci v Unii zařazeni do vzorku a rovněž ostatní spolupracující výrobci v Unii na základě ustanovení článku 19 základního nařízení požádali, aby byly údaje o jejich totožnosti považovány za důvěrné. Tvrdili, že by zveřejnění jejich totožnosti mohlo vést k riziku značných nepříznivých dopadů.

(19)

Někteří žádající výrobci v Unii zásobují odběratele v Unii, kteří pořizují výrobky rovněž z Číny, takže mají z tohoto dovozu přímý prospěch. Žadatelé proto měli za to, že se nacházejí v citlivém postavení, jelikož někteří jejich zákazníci by nemuseli s podáním podnětu týkajícího se údajného dumpingu působícího újmu či s jeho podporou souhlasit. Z tohoto důvodu se domnívali, že hrozí odvetná opatření ze strany některých jejich zákazníků. Někteří žádající výrobci v Unii mimoto vyváželi rovněž do Číny. Tyto společnosti usuzovaly, že by podání podnětu týkajícího se údajného dumpingu působícího újmu nebo jeho podpora mohly představovat hrozbu pro jejich obchodování v Číně. Žádosti bylo vyhověno, jelikož se považovala za dostatečně odůvodněnou.

(20)

Zástupci některých vyvážejících výrobců, CCCLA a někteří dovozci, kteří nejsou ve spojení, uvedli, že nemohli náležitě uplatnit své právo na obhajobu, jelikož nebyla zveřejněna totožnost žadatelů a subjektů, které podnět podpořily. Tvrdili, že za těchto okolností se strany nemohly vyjádřit k situaci, podstatné újmě, tomu, zda mohli být výrobci vyloučeni z výrobního odvětví Unie podle čl. 4 odst. 1 písm. a) základního nařízení, a/nebo reprezentativnosti vzorku. Podotýká se však, že Komise zajistila, aby bylo možné tyto otázky ověřit a zabývat se jimi ve spisech, do nichž mohly zúčastněné strany nahlížet, jako je korespondence se zúčastněnými stranami, prostřednictvím připomínek k situaci a výběru vzorku a vyžádáním si náležitě zdokumentovaných podání ostatních stran. Žádost byla proto zamítnuta.

Vyvážející výrobci v ČLR

 Hunan Hualian China Industry Co, Ltd, Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd, Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd a Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd (dále jen „Hunan Hualian“)

 Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd a Guangxi Sanhuan Lucky Xinda Export & Import Co., Ltd (dále jen „Guangxi Sanhuan“)

 CHL International Ltd a CHL Porcelain Industries Ltd (dále jen „CHL“)

 Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited, Shandong Silver Phoenix Company Limited a obchodník, který je ve spojení s těmito společnostmi a který má sídlo v Hongkongu, Niceton International Limited (dále jen „Niceton“)

 Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd

 Fujian Dehua Hiap Huat Koyo Toki Co., Ltd

 Shenzhen Baosanhe Ceramics Industrial Co., Ltd

 Chaozhou Fairway Ceramics Manufacturing Co., Ltd

 Chaozhou Mingyu Porcelain Industries Co., Ltd

 Shenzhen Grand Collection Industrial Co., Ltd a Chaozhou Grand Collection Tableware Co., Ltd (dále jen „Grand Collection“)

 Tienshan (Handan) Tableware Co., Ltd

 Zibo Kun Yang Ceramic Corporation Limited

Dovozci v Unii

 Symbol srl, Treviso, Itálie

 Metro AG, Düsseldorf, Německo

 Ritzenhoff & Breker GmbH & Co. KG, Bad Driburg, Německo

 Joseph Maeser GmbH, Dornbirn, Rakousko

 IKEA Supply AG, Pratteln, Švýcarsko

Vyvážející výrobce ve srovnatelné zemi

(21)

Spolupracující brazilský výrobce požádal, aby byly údaje o jeho totožnosti považovány za důvěrné, jelikož by jejich zveřejnění mohlo mít značné nepříznivé dopady na jeho podnikání. Žádost se považovala za odůvodněnou, a bylo jí tudíž vyhověno.

Období šetření

(22)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(23)

Žadatelé uvedli, že by se období pro posouzení újmy mělo o rok prodloužit a mělo by začínat v roce 2007, zatímco CCCLA tvrdila, že by se mělo o rok zkrátit a začínat až v roce 2009. První žádosti nebylo vyhověno, jelikož nic ve spisu nedokládalo, že by posuzované období v délce pěti let lépe zohledňovalo trendy, jak uváděli žadatelé. Co se týká druhé žádosti, CCCLA odkázala obecně na judikaturu WTO, podle níž nemohou členové WTO zvolit základ, který vede k pouhému srovnání koncových stavů, a může-li změna základního roku snadno zvrátit zjištění týkající se újmy, může být pro člena WTO problematické zjistit existenci podstatné újmy. Šetřením však bylo prokázáno, že by zkrácení posuzovaného období v tomto případě vedlo k zbytečně krátkému období analýzy, jež by navíc vzhledem k dopadům hospodářské krize na některé ukazatele mohlo poskytnout zkreslenou představu o trendech významných pro posouzení újmy. Obě žádosti byly proto předběžně zamítnuty.

DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK Dotčený výrobek

(24)

Dotčeným výrobkem je keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, v současnosti kódů KN ex691110 00, ex691200 10, ex691200 30, ex691200 50 a ex691200 90, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“). Může být vyrobeno z porcelánu, běžné keramiky, kameniny, póroviny či jemné keramiky nebo z jiných materiálů. K hlavním surovinám patří nerosty jako kaolín, živec a křemen a složení použitých surovin určuje typ konečného keramického výrobku.

(25)

Keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní se prodává ve velké řadě forem, jež se v průběhu času vyvíjejí. Používá se na řadě míst, například v domácnostech, hotelech, restauracích nebo pečovatelských zařízeních.

Žádosti o vyloučení

(26)

Během šetření bylo předloženo a analyzováno několik žádostí o vyloučení konkrétních výrobků z definice výrobku. Analýza těchto žádostí je shrnuta níže.

(Jemný) kostní porcelán

(27)

Ve svých podáních CCCLA uvedla, že by z definice výrobku v rámci tohoto šetření měl být vyloučen (jemný) kostní porcelán. Tento (jemný) kostní porcelán se údajně zásadně liší od ostatních druhů stolního a kuchyňského nádobí a náčiní vzhledem k rozdílům ve fyzických vlastnostech, výrobních procesech, konečném užití a vnímání spotřebitelů. Tento porcelán je vyroben z kostní moučky z kostí skotu a nápadná je jeho vysoká bělost a průsvitnost. Má velmi vysokou mechanickou pevnost a odolnost proti oštěpům, je mnohem tenčí a jeho výroba je důmyslnější a nákladnější, než je tomu obvykle u výrobců v Unii. Tento (jemný) kostní porcelán vyrábí jen několik málo výrobců v Unii.

(28)

Co se týká těchto tvrzení, při šetření bylo za prvé zjištěno, že neexistuje obecně uznávaná definice kostního porcelánu. Jedná se pouze o jednu z forem měkkého porcelánu, přičemž velký podíl surovin je stejný jako u ostatních keramických výrobků. Ve svých podáních si CCCLA sama protiřečí, pokud jde o kombinaci a podíl jednotlivých složek. Za druhé, při šetření nebylo možno potvrdit, že (jemný) kostní porcelán vyžaduje mnohem důmyslnější výrobní proces. Za třetí, použití (jemného) kostního porcelánu jako stolního nádobí je v Číně i v Unii totožné. Rovněž pevnost a odolnost nejsou specifické pro (jemný) kostní porcelán. Obzvláště pevné a odolné je například i keramické stolní nádobí a náčiní pro restaurace nebo služby společného stravování. V neposlední řadě vyrábí (jemný) kostní porcelán řada výrobců v Unii a tento porcelán soutěží s dovozem (jemného) kostního porcelánu pocházejícího z Číny. Žádosti o vyloučení (jemného) kostního porcelánu z definice výrobku, který je předmětem tohoto šetření, se proto předběžně zamítají.

Keramické (kuchyňské) nože

(29)

Dva vyvážející výrobci, CCCLA a různí dovozci tvrdili, že by z definice výrobku měly být vyloučeny keramické (kuchyňské) nože. Tato žádost se zakládá na tvrzení, že vzhledem k jejich specifickým vlastnostem nelze tyto nože a ostatní typy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní považovat za jediný výrobek. Keramické (kuchyňské) nože mají obvykle keramickou čepel vyrobenou z oxidu zirkoničitého, který se u „běžného“ stolního nádobí a náčiní, jako jsou šálky a talíře, nepoužívá. Míra zaměnitelnosti s hlavními kategoriemi výrobku, jehož se týká toto šetření, je velmi omezená.

(30)

Šetřením bylo zjištěno, že keramické (kuchyňské) nože mají stejné fyzické vlastnosti (tvar a pevnost), průmyslový design a konečné užití (krájení) jako kovové (kuchyňské) nože. Liší se proto od ostatních výrobků, jichž se řízení týká, jelikož těmi jsou vzhledem k zvláštnímu designu a fyzickým vlastnostem především výrobky určené k uchovávání potravin.

(31)

Dále se uvádělo, že v Unii neexistuje technologie pro výrobu těchto keramických (kuchyňských) nožů, takže další šetření týkající se keramických (kuchyňských) nožů by porušilo právo Unie a WTO. Žadatelé potvrdili, že pokud jim je známo, v Unii takováto výroba neexistuje.

(32)

Bylo rovněž uvedeno, že se keramické (kuchyňské) nože prodávají pouze u výhradních prodejců, přičemž se liší rovněž distribuční kanály (distributoři kuchyňského náčiní) a reprezentativní sdružení (sdružení nožířů). Při šetření však nebylo možno potvrdit, že se tyto záležitosti rovnají odlišnému vnímání spotřebitelů v porovnání s ostatními typy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní.

(33)

Dále se uvádělo, že opatření týkající se keramických nožů neobnoví spravedlivé podmínky na trhu pro stolní nádobí a náčiní, nýbrž spíše poškodí konečné spotřebitele (uživatele keramických (kuchyňských) nožů). Některé strany tvrdily, že jelikož se keramické (kuchyňské) nože v Unii nevyrábějí, není možné, aby byla v tomto ohledu výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Komise podřídila analýzu těchto tvrzení závěru ohledně toho, zda se má za to, že keramické (kuchyňské) nože a ostatní typy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní tvoří jediný výrobek.

(34)

Na základě úvah uvedených v (30) bodě odůvodnění dospělo šetření k předběžnému závěru, že se keramické (kuchyňské) nože zásadně liší od ostatních druhů keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní kvůli rozdílům ve fyzických vlastnostech, výrobních procesech a konečném užití. Žádosti o jejich vyloučení z definice výrobku v rámci tohoto šetření se proto předběžně vyhovuje.

Výrobky čínského/orientálního vzhledu

(35)

Dva dovozci uvedli, že by z definice výrobku mělo být vyloučeno stolní a kuchyňské nádobí a náčiní čínského/orientálního vzhledu. Hlavním uváděným důvodem bylo to, že se tento druh výrobků v Unii nevyrábí, že v Unii byla poptávka po tomto zboží vždy uspokojována dovozem a že dovoz tohoto typu nemá negativní dopad na podíl výrobního odvětví Unie na trhu.

(36)

Šetřením bylo zjištěno, že neexistuje obecně uznávaná a objektivní definice této kategorie ani zvláštní znaky pro její identifikaci. Tento druh výrobku mohou mimoto vyrábět i výrobci v Unii. Stolní a kuchyňské nádobí a náčiní čínského/orientálního vzhledu navíc nemá jedinečné nebo odlišné konečné užití. V neposlední řadě šetření ukázalo, že se v mnoha asijských restauracích používá stolní nádobí a náčiní západního stylu a že dotyčné výrobky lze snadno zaměnit. Žádosti o vyloučení výrobků čínského/orientálního vzhledu z definice výrobku v rámci tohoto šetření se proto předběžně zamítají.

Odolný porcelán

(37)

Na jedné straně se uvádělo, že by z definice výrobku měl být vyloučen odolný porcelán vzhledem ke svým jedinečným fyzickým vlastnostem a výrobnímu procesu. Suroviny pro výrobu odolného porcelánu, který má vyšší odolnost a pevnost, zahrnují 6–10 % hliníkového prášku, přičemž proces přípravy surovin (kaolinu) je jedinečný. Odolný porcelán vyžaduje zručné pracovníky a v porovnání s tradičním stolním nádobím a náčiním má vyšší jakost a cenu. V Unii mimoto neexistují žádní výrobci tohoto porcelánu.

(38)

Na druhou stranu jeden dovozce uvedl, že odolné stolní nádobí a náčiní, které se používá obvykle v hotelech, tvoří značný podíl celkové čínské výroby keramiky, takže jeho nezahrnutí by vedlo k zavádějícím výsledkům při šetření.

(39)

Šetřením bylo zjištěno, že neexistuje obecně uznávaná a objektivní definice odolného porcelánu ani nesporné znaky pro jeho identifikaci. Tento typ stolního nádobí a náčiní mohou mimoto vyrábět i výrobci v Unii a výrobky zhotovené v Unii a čínské výrobky spolu přímo soutěží. Odolný porcelán navíc nemá jedinečné nebo odlišné konečné užití. Žádosti o vyloučení odolného porcelánu z definice výrobku v rámci tohoto šetření se proto předběžně zamítají.

Ručně vyráběný porcelán

(40)

Švédské sdružení zastupující příslušné švédské dovozce poskytlo informace podporující vyloučení ručně vyráběného porcelánu z definice výrobku, který je předmětem tohoto šetření. Dovolávalo se dlouhé historie této rukodělné výroby v Číně, cenové dostupnosti těchto výrobků a rozdílného vnímání spotřebitelů, pokud jde o ručně vyráběný čínský porcelán a zboží vyráběné sériově v Unii.

(41)

Při šetření však bylo prokázáno, že na straně jedné neexistuje obecně uznávaná/objektivní definice této kategorie a že na straně druhé zhotovuje ručně vyráběný porcelán řada výrobců v Unii. Šetření neprokázalo zásadně odlišné fyzické vlastnosti oproti ostatním druhům keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní ani odlišné vnímání spotřebitelů v porovnání s ručně vyráběným porcelánem pocházejícím z Unie. Žádost o vyloučení ručně vyráběného porcelánu z definice výrobku v rámci tohoto šetření se proto předběžně zamítá.

Ručně malované stolní nádobí a náčiní

(42)

Různí dovozci požádali o vyloučení ručně malovaného stolního nádobí a náčiní z definice výrobku v rámci tohoto šetření. Předložené argumenty se týkaly skutečnosti, že ručně malované stolní nádobí a náčiní je určeno určitému druhu zákazníků, že se může používat pro jiné účely než tradiční stolní nádobí a náčiní (např. jako dekorace), že se v Unii nevyrábí v komerčním množství, že přímo nesoutěží ani není zaměnitelné s ostatním kuchyňským/stolním nádobím a náčiním, rozdílného vnímání ze strany spotřebitelů, jeho luxusní povahy a větší křehkosti spolu se zvláštním výrobním procesem, který je náročnější na práci a vyžaduje vysoce kvalifikované pracovníky.

(43)

Šetření prokázalo, že až do fáze ručního malování je výrobek naprosto totožný se stolním nádobím a náčiním, které není ručně malované. Šetření rovněž ukázalo, že skutečnost, že výrobní proces vyžaduje více ruční práce, neznamená, že se jedná o jiný výrobek; pro většinu konečných uživatelů je ve skutečnosti obtížné (pokud vůbec možné) rozpoznat ručně malovaný porcelán od porcelánu, který není ručně malovaný. Šetřením bylo dále prokázáno, že ručně malované stolní nádobí a náčiní má obvykle stejné konečné užití jako ostatní typy keramického stolního nádobí a náčiní a že není nutně křehčí. Bylo rovněž zjištěno, že ručně malovaný porcelán vyrábí řada výrobců v Unii a že výrobky zhotovené v Unii a dovážené výrobky spolu přímo soutěží. Žádosti o vyloučení ručně malovaného stolního nádobí a náčiní z definice výrobku v rámci tohoto šetření se proto předběžně zamítají.

Stolní nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou

(44)

Jeden dovozce požádal o vyloučení stolního nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou z definice výrobku v rámci tohoto šetření. Předložené argumenty se týkaly skutečnosti, že stolní nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou znamená jiný výrobní proces, jiné užití (pro jídlo a nápoje, zatímco výrobky s malbou na glazuře k tomu obvykle nejde použít) a jinou jakost a fyzické vlastnosti, a to pokud jde o bezpečnost potravin a 100 % vhodnost pro myčky a mikrovlnné trouby. Tato strana rovněž uvedla, že v Unii není žádný výrobce schopen a ochoten vyrábět komerční objemy stolního nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou, a předpokládala, že v případě vyloučení stolního nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou z definice výrobku, který je předmětem tohoto šetření, neexistuje riziko obcházení. Tato strana taktéž tvrdila, že spotřebitel vnímá tyto výrobky jinak, jelikož se nepovažují za součást značky, ale považují se spíše za sběratelský předmět/stylový výrobek a neprodávají se v úplných sadách.

(45)

Šetření však prokázalo, že na straně jedné neexistuje obecně uznávaná/objektivní definice této kategorie a že na straně druhé ji může vyrábět řada výrobců v Unii. Mimoto bylo zaznamenáno, že výrobky zhotovené v Unii a dovážené výrobky spolu přímo soutěží. Při šetření bylo zjištěno, že výrobek je fyzicky naprosto totožný se stolním nádobím a náčiním, které není ručně malované, a že průměrný spotřebitel nerozlišuje mezi stolním nádobím a náčiním s ruční malbou pod glazurou a ostatními typy zdobeného stolního nádobí a náčiní. Šetření rovněž ukázalo, že skutečnost, že výrobní proces vyžaduje kvalifikovanější pracovníky, neznamená, že se jedná o jiný výrobek, a že stolní nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou má v zásadě stejné konečné užití jako ostatní typy keramického stolního nádobí a náčiní. Žádosti o vyloučení stolního nádobí a náčiní s ruční malbou pod glazurou z definice výrobku v rámci tohoto šetření se proto předběžně zamítají.

Stolní nádobí a náčiní, které se v EU nevyrábí

(46)

V podání některých dovozců se uvádělo, že by šetření mělo být omezeno na trhy, které v současnosti zásobují žádající výrobci v Unii. V opačném případě by cla poškodila určité „specializované“ dovozce, aniž by tito mohli pořizovat výrobky od výrobců v Unii. Rovněž se uvádělo, že výrobci v Unii se značkami nevyrábějí pro ostatní společnosti a že výrobci v Unii nezajišťují malé objednávky ani nepracují s licími formami, jak vyžadují některé tvary. Výrobci v Unii nejsou rovněž pružní a nenabízejí výrobky určené jako dárek.

(47)

Tato žádost se předběžně zamítá, jelikož je příliš obecná a není přesně vymezená a neexistuje objektivní základ pro toto vyloučení. Výrobci v Unii mají mimoto širokou škálu výrobků a pravidelně nabízejí nové výrobky, takže se kolekce a sortiment výrobků neustále mění. Typy výrobků a jakosti vyráběné výrobním odvětvím Unie se pravidelně nacházejí rovněž u vývozců. Šetření mimoto prokázalo, že v Unii existují výrobci, kteří vyrábějí zboží se značkami jiných stran. Bylo rovněž zjištěno, že výrobky zhotovené v Unii a výrobky dovážené z Číny spolu přímo soutěží, jsou snadno zaměnitelné a mají stejné konečné užití, obdobné výrobní procesy a vnímání ze strany spotřebitelů. Otázkou pružnosti se zabývá oddíl o zájmu Unie.

Kameninové výrobky

(48)

Jeden dovozce s výrobou v Číně požádal, aby byl z definice výrobku vyloučen dovoz kameninových výrobků, sestávající převážně z kuchyňského nádobí a náčiní. Podle této strany existuje v Unii pouze okrajová výroba kameninových výrobků a je velmi pravděpodobné, že žadatelé zahrnuli kameninové výrobky s cílem zamezit obcházení opatření. Dovozce rovněž tvrdil, že ceny účtované za dovážené výrobky jsou mnohem vyšší než ceny jakéhokoli jiného výrobce v Unii a že tento dovoz nezpůsobuje stlačování cen ani újmu.

(49)

Šetření však ukázalo, že výroba kameninových výrobků v Unii je značná. Dospělo rovněž k závěru, že kameninové výrobky zhotovené v Unii a kameninové výrobky dovážené z Číny spolu přímo soutěží, lze je snadno zaměnit a mají stejné konečné užití, obdobné výrobní procesy a vnímání spotřebitelů a fyzické vlastnosti. Tvrzeními týkajícími se cen se zabývá (240). bod odůvodnění. Žádost o vyloučení kameninových výrobků z definice výrobku v rámci tohoto šetření se proto předběžně zamítá.

(50)

Strana alternativně tvrdila, že by z definice výrobku v rámci tohoto šetření měly být vyloučeny glazované a/nebo smaltované kameninové výrobky či jiné než bílé a/nebo tříděné glazované a/nebo smaltované kameninové výrobky. V této fázi řízení však nebylo možné dospět v tomto ohledu k žádnému závěru.

Ostatní tvrzení

(51)

Jeden dovozce tvrdil, že definice výrobku, který je předmětem tohoto šetření, je příliš široká, než aby umožňovala smysluplné srovnání jednotlivých typů výrobku. Podobný názor vyslovil dovozce s výrobními zájmy v Číně. V tomto ohledu odkazovaly některé strany rovněž na čistě dekorativní předměty.

(52)

V této souvislosti se podotýká, že příslušná kritéria, která se používají k určení, zda lze výrobek, který je předmětem šetření, považovat za jediný výrobek, tj. jeho základní fyzické a technické vlastnosti, jsou podrobně objasněna níže. Čistě dekorativní předměty tudíž nejsou zahrnuty. Ačkoli různé typy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní skutečně mohou mít určité odlišné specifické vlastnosti, šetření prokázalo, že s výjimkou keramických nožů jsou jejich základní vlastnosti totožné. Skutečnost, že dotčený výrobek lze vyrábět s určitými odchylkami ve výrobním procesu, nepředstavuje sama o sobě kritérium, které by mohlo vést k zjištění, že se jedná o dva či více odlišných výrobků. Šetřením bylo rovněž zjištěno, že se různé typy dotčeného výrobku prodávají obvykle prostřednictvím stejných prodejních kanálů. Ačkoli se některé specializované obchody mohou zaměřovat na určité konkrétní typy, velká část distributorů (maloobchodníci, obchodní domy, supermarkety) prodává různé typy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, aby svým zákazníkům nabídla široký sortiment. Tvrzení, že definice výrobku v rámci tohoto šetření je příliš široká, se proto předběžně zamítají.

(53)

Jedna strana tvrdila, že by z definice výrobku měly být vyloučeny některé keramické mlýnky na koření. Při šetření však nebylo možno dospět k závěru ohledně jejich zvláštností, takže toto tvrzení bylo předběžně zamítnuto.

Závěr ohledně dotčeného výrobku

(54)

Šetření prokázalo, že všechny typy keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní mají navzdory rozdílům z hlediska charakteristiky a stylu stejné základní fyzické a technické vlastnosti, tj. jedná se o keramické zboží, které je určeno především pro styk s potravinami, používá se v zásadě pro stejné účely a lze je považovat za různé typy téhož výrobku.

(55)

Kromě skutečnosti, že mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti, všechny tyto různé styly a typy spolu přímo soutěží a jsou do značné míry zaměnitelné. To jednoznačně dokládá skutečnost, že mezi nimi neexistují jasné dělicí čáry, tj. mezi jednotlivými typy výrobku dochází k značnému překrývání a hospodářské soutěži a běžní kupující často nerozlišují například mezi porcelánem a ostatním zbožím.

(56)

Jak však bylo objasněno v (29).–(34). bodě odůvodnění, považovalo se za vhodné zúžit definici výrobku oproti základu použitému při zahájení toto šetření, a to vyloučením keramických nožů. Dotčený výrobek je proto předběžně definován jako keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní kromě keramických nožů pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex691110 00, ex691200 10, ex691200 30, ex691200 50 a ex691200 90.

(57)

Pro účely tohoto řízení se proto v souladu s obvyklou praxí v Unii má za to, že by se všechny výše popsané typy výrobku s výjimkou keramických nožů měly považovat za jediný výrobek.

Obdobný výrobek

(58)

Šetření prokázalo, že keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie v Unii, keramické stolní nádobí a náčiní vyráběné a prodávané na domácím trhu ČLR a keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní dovážené do Unie z ČLR a rovněž nádobí a náčiní vyráběné a prodávané v Brazílii, která se považuje za srovnatelnou zemi, má stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a stejné základní konečné užití.

Tvrzení

(59)

V průběhu šetření určité zúčastněné strany tvrdily, že se keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní vyráběné výrobním odvětvím Unie a prodávané na trhu Unie nepodobá dotčenému výrobku. Tyto strany uváděly, že to dokládají zejména rozdíly mezi výrobky z hlediska vlastností, kvality, vnímání spotřebitelů, prodejních kanálů a segmentace. Dále se uvádělo, že spotřebitelé v Unii obvykle vnímají dotčený výrobek jako levnější produkt a že tyto výrobky nemají žádné výhody značkového zboží.

(60)

Při šetření byla odhalena protichůdná tvrzení dovozců v tomto ohledu. Zatímco někteří z nich tvrdili, že dotčený výrobek je obvykle nižší kvality a v porovnání s výrobky zhotovenými v Unii je v jiné cenové kategorii, jiní dovozci uváděli, že značkové keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní vyrobené v dotčené zemi se z Číny dováží za vyšší ceny.

(61)

Jeden dovozce nezařazený do vzorku na straně jedné uvedl, že němečtí výrobci kladou obzvláštní důraz na profil kvality „vyrobeno v Německu“. Tato strana uvedla, že kvalita plochého stolního nádobí dodávaného určitými německými značkami je kvůli výrobní metodě podstatně vyšší, zatímco jiní dovozci tvrdili, že zboží pořizují v Číně kvůli dobré jakosti, možnosti odlévání a kvalifikovaným pracovníkům. Šetření potvrdilo, že se v Unii vyrábí keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní nízké i vysoké kvality a že se prodává prostřednictvím stejných distribučních kanálů jako dotčený výrobek, tj. prostřednictvím nezávislých maloobchodníků, nespecializovaných supermarketů, obchodních domů atd. Tyto výrobky proto soutěží na stejném trhu.

(62)

Na keramickém stolním a kuchyňském nádobí a náčiní není nutně uvedena země původu. Proto je pro spotřebitele často velmi obtížné rozlišit keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní vyrobené v dotčené zemi a výrobky zhotovené v Unii.

Závěr

(63)

Z těchto důvodů se vyvozuje závěr, že i přes případné menší rozdíly má keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní vyráběné v dotčené zemi a vyvážené z této země, keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní vyráběné a prodávané v Brazílii a keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní vyráběné a prodávané v Unii stejné základní fyzické vlastnosti a konečné užití, a považuje se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

DUMPING Zacházení jako v tržním hospodářství

(64)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Tato kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

 obchodní rozhodnutí se přijímají na základě tržních signálů, bez zásadních zásahů státu a náklady odrážejí tržní hodnotu,

 společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech,

 nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství,

 právní předpisy o úpadku a o vlastnictví zaručují právní jistotu a stabilitu a

 měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů.

(65)

Jak je uvedeno v (12). bodě odůvodnění, jedenáct vyvážejících výrobců z ČLR nebo jejich skupin požádalo o zacházení jako v tržním hospodářství a ve stanovené lhůtě zaslalo vyplněný formulář žádosti. Jeden vyvážející výrobce však svou žádost o zacházení jako v tržním hospodářství následně stáhl.

(66)

Ve svém rozsudku ve věci C-249/10 P – Brosmann a další v. Rada Soudní dvůr rozhodl, že metoda výběru vzorku stanovená v článku 17 základního nařízení nesmí být používána pro účely stanovení nároků na individuální zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. c) uvedeného nařízení. Soudní dvůr shledal, že podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení spolupracující výrobci, kteří nejsou součástí vzorku, mají právo na přezkoumání svého nároku na zacházení jako v tržním hospodářství bez ohledu na to, zda se pro tyto společnosti nezařazené do vzorku mělo vypočítat individuální dumpingové rozpětí ( 3 ). Vzhledem k tomuto rozsudku bylo rozhodnuto přezkoumat nejen žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství podané třemi vyvážejícími výrobci nebo jejich skupinami zařazenými do vzorku, nýbrž rovněž žádosti sedmi vyvážejících výrobců nebo jejich skupin nezařazených do vzorku. Komise si vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a ověřila informace uvedené v žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství v prostorách dotčených společností.

(67)

Podle zavedené a obvyklé praxe Unie se ověřuje, zda podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství splňuje celá skupina společností, které jsou ve spojení. V případech, kdy se určitá dceřiná společnost či jiná společnost ve spojení se žadatelem v ČLR podílí přímo nebo nepřímo na výrobě či prodeji dotčeného výrobku, se proto provádí zkoumání týkající se zacházení jako v tržním hospodářství u každé společnosti individuálně a rovněž u celé skupiny těchto společností.

(68)

V souladu s tím byly ověřeny žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, které podalo deset vyvážejících výrobců sestávajících z šestnácti právních subjektů.

(69)

U žádného z deseti spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nebo jejich skupin nebylo zjištěno splnění kritérií pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství. Při šetření týkajícím se zacházení jako v tržním hospodářství bylo zejména zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců, a to jednotlivě ani jako skupina, nemá jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy. Při šetření bylo rovněž zjištěno, že sedm společností nebo jejich skupin nebylo s to Komisi prokázat, že nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství. Tři z deseti společností mimoto neprokázaly, že se obchodní rozhodnutí přijímají na základě tržních signálů, bez zásahů státu a že náklady odrážejí tržní hodnotu.

(70)

Při inspekci na místě u jedné z výše uvedených společností bylo mimoto zjištěno, že ve formuláři žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství tato společnost uvedla zavádějící a neúplné informace, zejména co se týká společnosti ve spojení. Její celková spolupráce byla nedostatečná, a společnost byla proto informována o případném použití čl. 18 odst. 1 základního nařízení a byla požádána, aby se k tomu vyjádřila. Obdržené připomínky potvrdily nedostatek spolupráce, zejména pokud jde o danou společnost, a proto je předběžně rozhodnuto, že tuto společnost již nelze považovat za spolupracujícího vyvážejícího výrobce a že případná předběžná nebo konečná zjištění budou v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů.

(71)

Komise dotčeným společnostem v ČLR, orgánům ČLR a žadateli oficiálně sdělila výsledky zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství. Zúčastněným stranám byla dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení zvláštní důvody.

(72)

Několik společností tvrdilo, že Komise neodpověděla na jejich žádost o zacházení jako v tržním hospodářství do tří měsíců, jak se vyžaduje v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Šetření proto mohlo být narušeno procesní chybou a Komise by měla v souladu s rozsudkem ve věci Brosmann ( 4 ) šetření ukončit.

(73)

Komise připouští, že kvůli vysokému počtu zkoumaných žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství, které byly ověřeny na místě v Číně, nebylo možno v tomto konkrétním případě rozhodnout o žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství ve stanovené lhůtě. Připomíná se však, že Tribunál nedávno rozhodl, že rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství přijaté po uplynutí tříměsíční lhůty stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení samo o sobě nepostačuje k zrušení nařízení o uložení antidumpingových opatření ( 5 ). Žádost je proto zamítnuta.

(74)

Šest společností zpochybnilo hodnocení Komise, že nevedou jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy. Komise tyto žádosti pečlivě přezkoumala a zjistila, že podaná vysvětlení nemohou vyvrátit celková zjištění učiněná na základě inspekcí na místě. V některých případech byly nové předložené informace v rozporu s dříve poskytnutými údaji, zatímco v některých jiných případech předložily společnosti nové důkazy, které nebyly poskytnuty či zpřístupněny při inspekci na místě.

(75)

Pět společností zpochybnilo rovněž zjištění Komise, že neprokázaly, že nedochází k podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství. Obdržené připomínky však nemohly změnit zjištění Komise, která byla učiněna na základě inspekcí na místě. Společnosti zejména neposkytly žádné důkazy, které by mohly vyvrátit původní zjištění Komise, že zkreslení je způsobeno systémem netržního hospodářství, co se týká například majetku a práv na užívání pozemků.

(76)

Dvě společnosti zpochybnily zjištění, že neprokázaly, že se obchodní rozhodnutí přijímají na základě tržních signálů, bez zásahů státu a že náklady odrážejí tržní hodnotu. Obdržené připomínky jedné společnosti nemohly vyvrátit zjištění Komise, že stát zasahoval do její politiky náborů zaměstnanců, zatímco druhá společnost poskytla nové a protichůdné informace týkající se nákupu surovin.

(77)

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že žádný z předložených argumentů nemůže změnit zjištění, co se týká rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství.

(78)

Na základě výše uvedených skutečností se žádnému z deseti spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nebo jejich skupin žádajících o zacházení jako v tržním hospodářství nepodařilo prokázat, že jsou splněna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

Individuální zacházení

(79)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země spadající pod uvedený článek případné clo ukládá s celostátní platností kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Tato kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

 v případě plného nebo částečného zahraničního vlastnictví daných podniků nebo společných podniků (joint ventures) mohou vývozci svobodně repatriovat základní kapitál a zisky,

 vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny,

 většinu akcií nebo podílů vlastní soukromé osoby a buď jsou státní úředníci zasedající ve správní radě nebo zastávající klíčové řídící funkce v menšině, nebo je společnost dostatečně nezávislá na státních zásazích,

 měnové přepočty se provádějí podle tržních směnných kursů a

 státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení individuálních antidumpingových opatření.

(80)

Tři vyvážející výrobci zařazeni do vzorku a sedm vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku, kteří požádali o zacházení v tržním hospodářství, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že by jim zacházení jako v tržním hospodářství nebylo přiznáno. Dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku a čtyři vyvážející výrobci, kteří nebyli do vzorku zařazeni, požádali pouze o individuální zacházení. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení byly přezkoumány žádosti o individuální zacházení podané pouze společnostmi, které byly zařazeny do vzorku.

(81)

Vzhledem ke skutečnosti, že všechny žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství byly předběžně zamítnuty, bylo na základě dostupných informací předběžně zjištěno, že všechny společnosti zařazené do vzorku, které požádaly o individuální zacházení, splňují kritéria pro jeho přiznání.

Individuální zjišťování

(82)

Žádosti o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení předložilo sedm spolupracujících vyvážejících výrobců nebo jejich skupin nezařazených do vzorku.

(83)

V této fázi řízení Komise o žádostech o individuální zjišťování nerozhodla a tato rozhodnutí budou přijata v příhodné době.

Běžná hodnota Volba srovnatelné země

(84)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě domácích cen nebo početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(85)

V oznámení o zahájení řízení uvedla Komise záměr použít pro účely stanovení běžné hodnoty jako vhodnou srovnatelnou zemi Ruskou federaci a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily.

(86)

Komise obdržela řadu podání, v nichž se uvádělo, že Rusko není vhodnou srovnatelnou zemí. V obdržených informacích se zejména uvádělo, že Rusko je trhem s porcelánem nejvyšší kvality, který se specializuje na ozdobný porcelán z drahých materiálů, přičemž domácí výroba dotčeného výrobku je v porovnání s domácí spotřebou poměrně malá. Ruský trh je mimoto chráněn necelními překážkami, například certifikačními systémy GHOST. Usuzovalo se tudíž, že Rusko není vhodnou srovnatelnou zemí.

(87)

Komise proto zkoumala, zda by přiměřenou volbou srovnatelné země mohly být i jiné země, a zaslala dopisy známým výrobcům v řadě zemí, včetně Thajska, Indie, Malajsie, Turecka, Brazílie, Ukrajiny, Indonésie, Egypta, Kolumbie, Jižní Koreje, Bangladéše a Argentiny, na jejichž základě výrobci z Indie, Turecka, Brazílie a Ruska potvrdili, že jsou ochotni s Komisí spolupracovat. Odpověď na dotazník však zaslali pouze tři výrobci z Brazílie, Thajska a Ruska. Šetřením bylo prokázáno, že Brazílie má konkurenční domácí trh pro keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní s řadou výrobců a poměrně nízkými cly. Údaje, které poskytl spolupracující brazilský výrobce, byly analyzovány a bylo zjištěno, že se jedná o spolehlivé informace, na jejichž základě lze stanovit běžnou hodnotu.

(88)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s přihlédnutím ke všem informacím, které byly k dispozici v této fázi řízení, byla v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení jako srovnatelná země předběžně vybrána Brazílie.

Stanovení běžné hodnoty

(89)

Jelikož byly všechny žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství zamítnuty, byla podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení běžná hodnota pro všechny čínské vyvážející výrobce stanovena na základě informací poskytnutých výrobcem ve srovnatelné zemi.

(90)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku v Brazílii nezávislým odběratelům reprezentativní. Bylo zjištěno, že spolupracující brazilský výrobce prodává obdobný výrobek na domácím brazilském trhu v reprezentativním množství v porovnání s dotčeným výrobkem vyváženým do Unie vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(91)

Komise poté zkoumala, zda tento prodej může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo stanovením podílu ziskového prodeje nezávislým odběratelům. Prodejní transakce byly považovány za ziskové v případě, kdy se jednotková cena rovnala výrobním nákladům, nebo byla vyšší. Byly proto stanoveny výrobní náklady brazilského výrobce během období šetření.

(92)

U typů výrobků, u nichž se více než 80 % objemu prodeje daného typu na domácím trhu uskutečnilo za cenu vyšší, než jsou výrobní náklady, a vážený průměr prodejní ceny daného typu dosahoval nejméně výše jednotkových výrobních nákladů, byla běžná hodnota podle typu výrobku vypočítána jako vážený průměr skutečných cen veškerého prodeje daného typu na domácím trhu, bez ohledu na skutečnost, zda byl tento prodej ziskový, či nikoli.

(93)

Pokud objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu nebo pokud vážený průměr ceny daného typu nedosahoval jednotkových výrobních nákladů, vycházela běžná hodnota ze skutečné ceny na domácím trhu, která byla vypočítána jako vážený průměr ceny pouze ziskového domácího prodeje daného typu výrobku v období šetření.

(94)

Pokud jde o neziskové typy výrobku, běžná hodnota byla vypočítána za použití výrobních nákladů brazilského výrobce s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů a ziskového rozpětí u typů výrobku brazilského výrobce, které jsou ziskové.

Vývozní ceny u vyvážejících výrobců, kterým bylo přiznáno individuální zacházení

(95)

Jelikož všichni spolupracující vyvážející výrobci, kterým bylo přiznáno individuální zacházení, prodávali na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.

Srovnání

(96)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Dumpingová rozpětí byla stanovena srovnáním jednotlivých cen ze závodu účtovaných vývozci zařazenými do vzorku s cenami výrobce ve srovnatelné zemi při prodeji na domácím trhu nebo případně s početně zjištěnou běžnou hodnotou.

(97)

Za účelem zajištění spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen. Ve vhodných případech byly provedeny úpravy s ohledem na obchodní úroveň, rozdíly ve fyzických vlastnostech a jiné faktory ovlivňující srovnatelnost cen, zejména „značky“.

(98)

Nejprve bylo přezkoumáno, zda je odůvodněna úprava s ohledem na obchodní úroveň podle čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení. V této souvislosti bylo zjištěno, že se čínský vývoz v zásadě uskutečňuje na velkoobchodní úrovni, zatímco ve srovnatelné zemi se prodej uskutečňuje i na maloobchodní úrovni. Při šetření bylo dále zjištěno, že na obou trzích ovlivňují výši cen, a tudíž i spravedlivé srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty, různé distribuční kanály. Šetření taktéž prokázalo, že se většina čínského vývozu uskutečňuje ve velkých objemech, zatímco se většina domácího prodeje ve srovnatelné zemi uskutečnila v menším množství, což mělo na těchto dvou relevantních trzích za následek cenové rozdíly na stejné obchodní úrovni. Za účelem spravedlivého srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty byla proto běžná hodnota upravena na základě cenových rozdílů na stejné obchodní úrovni ve srovnatelné zemi a případných cenových rozdílů, které byly zjištěny s ohledem na množství prodávané na každé obchodní úrovni.

(99)

Za druhé se ověřovalo, zda je odůvodněna úprava s ohledem na rozdíly ve fyzických vlastnostech podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení. V této souvislosti bylo šetřením zjištěno, že čínští vyvážející výrobci zařazují své výrobky do pěti různých jakostních tříd od A do E se značnými cenovými rozdíly. Velká většina vývozu do Unie se však týká výrobků v jakostní třídě A, B nebo C či jejich kombinace. Tato klasifikace však není univerzální ani není založena na obecných odvětvových normách, nýbrž je spíše specifická pro jednotlivé společnosti a umožňuje rozdíly v cenách. Výrobce ve srovnatelné zemi prodává na druhou stranu na domácím brazilském trhu pouze výrobky odpovídající jakostní třídě A, a bylo tudíž zjištěno, že je tím dotčena srovnatelnost cen. Vývozní cena byla proto upravena na úroveň čínské jakostní třídy A, aby byla srovnatelná s výrobkem, který výrobce ve srovnatelné zemi prodává na brazilském trhu.

(100)

Při šetření bylo za třetí zjištěno, že brazilský výrobce prodává na brazilském trhu pouze značkové výrobky, zatímco čínští vyvážející výrobci neprodávají značkové výrobky, nýbrž tzv. výrobky „soukromých značek“ nebo neznačkové keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní. Značkové výrobky pokládají zákazníci obvykle za výrobky, které mají určitou prestiž, zaručenou kvalitu a design, a vyžadují proto vyšší tržní ceny, zatímco neznačkové výrobky (výrobky soukromých značek) mají sice stejné fyzické a technické vlastnosti, obvykle se však prodávají za podstatně nižší ceny. Ačkoliv přidanou hodnotu značkového výrobku nelze obvykle přesně vyčíslit, jelikož závisí na mnoha různých činitelích, jako je vnímání spotřebitelů, rozpoznání značky a jiné nevyčíslitelné faktory, brazilský výrobce v tomto konkrétním případě potvrdil, že jeho značkové keramické výrobky mohou být na brazilském trhu prodávány za podstatně vyšší ceny než ostatní neznačkové výrobky. Byla proto provedena další úprava běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(101)

Případně byly provedeny další úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry, bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, kdy bylo zjištěno, že jsou přiměřené, správné a podložené důkazy.

Dumpingová rozpětí

(102)

Dumpingová rozpětí pro vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení, byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení určena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty stanovené pro srovnatelnou zemi, která byla upravena, s váženou průměrnou vývozní cenou každé společnosti, která byla upravena, a byla vyjádřena jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(103)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, byl vypočítán vážený průměr dumpingových rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí pro vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením 26,6 %.

(104)

Za účelem vypočtení celostátního dumpingového rozpětí použitelného na nespolupracující nebo neznámé vyvážející výrobce v ČLR byla nejprve stanovena úroveň spolupráce tím, že se objem vývozu do Unie, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci, porovnal s odpovídajícími statistikami Eurostatu.

(105)

V tomto šetření se úroveň spolupráce ze strany ČLR považovala u tak roztříštěného výrobního odvětví za vysokou, jelikož vyvážející výrobci, kteří se přihlásili, představovali více než 60 % celkového vývozu dotčeného výrobku z ČLR do Unie. Celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vyvážející výrobce bylo proto určeno na základě váženého průměru nejvyšších dumpingových rozpětí, která byla stanovena u reprezentativních typů výrobku, a objemu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Na tomto základě bylo prozatímní celostátní dumpingové rozpětí stanoveno ve výši 58,8 % ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(106)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením:



Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Hunan Hualian China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd; Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd a Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd

26,8 %

Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd

31,2 %

CHL Porcelain Industries Ltd

30,0 %

Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited; Zibo Huatong Ceramics Co., Ltd; Shandong Silver Phoenix Co., Ltd; Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd a Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd

17,6 %

Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd

23,0 %

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

26,6 %

Celostátní dumpingové rozpětí

58,8 %

ÚJMA Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie

(107)

Ke zjištění celkové výroby v Unii byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně údajů uvedených v podnětu a následných podáních, pokud jde o výrobce, kteří se v tomto šetření nepřihlásili. Celková výroba obdobného výrobku v Unii byla odhadnuta pomocí extrapolace údajů, které poskytla evropská a vnitrostátní sdružení a které byly porovnány s údaji předloženými jednotlivými výrobci a rovněž s výzkumnými a statistickými zdroji.

(108)

Během období šetření vyrábělo v Unii obdobný výrobek více než 200 výrobců. Na základě uvedeném v předchozím bodě odůvodnění byla celková výroba v Unii během období šetření odhadnuta přibližně na 240 200 tun. Výrobci v Unii, kteří představují celkovou výrobu v Unii, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení a dále se na ně odkazuje jako na „výrobní odvětví Unie“. Výrobní odvětví Unie bylo rozděleno na dva segmenty: malé a střední podniky a větší společnosti. Na malé a střední podniky připadalo v tomto období 42 % celkové výroby v Unii. Výroba v Unii je velmi roztříštěná, třebaže se soustředí v České republice, Francouzské republice (Francii), Německu, Itálii, Polské republice (Polsku), Portugalské republice (Portugalsku), Rumunsku, Španělském království (Španělsku) a Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (Spojené království).

Spotřeba v Unii

(109)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě dovozních statistik Eurostatu pro výrobek, jehož se týká toto šetření, a informací o prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(110)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:



Tabulka 1

Objem (v tunách)

2008

2009

2010

Spotřeba v Unii

826 896

687 609

750 830

726 614

Index (2008 = 100)

100

83

91

88

(111)

V posuzovaném období se spotřeba keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v Unii celkově snížila o 12 %. K největšímu poklesu o 17 % došlo mezi rokem 2008 a 2009.

(112)

Tento celkový pokles spotřeby v posuzovaném období je nutno posoudit ve spojení se zotavováním se po hospodářské krizi v roce 2009. Vyhlídky trhu s keramickým stolním a kuchyňským nádobím a náčiním jsou dobré ( 6 ).

Dovoz z dotčené země Objem, cena a podíl dumpingového dovozu z dotčené země na trhu

(113)

Podle údajů Eurostatu se objem, podíl na trhu a průměrné ceny dovozu dotčeného výrobku vyvíjely takto:



Tabulka 2

Dovoz z ČLR

2008

2009

2010

Objem dovozu (v tunách)

535 593

449 346

516 618

485 814

Index (2008 = 100)

100

84

96

91

Podíl na trhu

64,8 %

65,3 %

68,8 %

66,9 %

Průměrná dovozní cena (v EUR/t)

1 274

1 307

1 473

1 499

Index (2008 = 100)

100

103

116

118

(114)

Objem celkového dovozu z Číny během posuzovaného období klesl o 9 % a v období šetření činil 485 814 tun. Pokud však jde o procentní vyjádření, je třeba podotknout, že se dovoz z Číny snížil méně než celková spotřeba v EU. Při analýze z hlediska celého posuzovaného období vzrostl podíl čínského dovozu na trhu z 64,8 % v roce 2008 na 66,9 % v období šetření.

(115)

Dovozní cena během posuzovaného období vzrostla o 17,7 %, a to z 1 274 EUR/t na 1 499 EUR/t. Jedná se o průměrnou cenu veškerého dovozu dotčeného výrobku za tunu, a trend mohl být proto ovlivněn změnami v sortimentní skladbě.

Cenové podbízení

(116)

Pro účely stanovení cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, tj. po odečtení přepravních nákladů v Unii a slev z ceny a rabatů, porovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami spolupracujících vývozců z ČLR účtovanými prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, tj. očištěnými od slev a v případě potřeby upravenými na cenu CIF na hranice Unie, které byly upraveny rovněž s ohledem na stávající cla, náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. Ceny výrobků v nižších jakostních třídách byly upraveny na ceny v jakostní třídě A, jelikož se zjistilo, že z hlediska spotřebitele soutěží výrobky v nižších jakostních třídách s výrobky jakostní třídy A, jak bylo uvedeno rovněž v (61). bodě odůvodnění. Ceny výrobního odvětví Unie byly upraveny o rozdíly v obchodní úrovni a případně tak, aby se vyrovnaly rozdíly v ceně spojené se značkami.

(117)

Srovnání prokázalo, že během období šetření byly ceny dotčených dumpingových výrobků pocházejících z ČLR a prodávaných v Unii nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, v procentním vyjádření ve vztahu k těmto cenám, o 26,3 % až 47,6 %.

Situace výrobního odvětví Unie Obecně

(118)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(119)

Makroekonomické ukazatele (výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, zaměstnanost, produktivita a velikost dumpingových rozpětí) byly posouzeny na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Posouzení se zakládalo na informacích, které poskytla evropská a vnitrostátní sdružení a které byly srovnány s údaji předloženými výrobci v Unii a s dostupnými oficiálními statistikami.

(120)

Analýza mikroekonomických ukazatelů (zásoby, prodejní ceny, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál, mzdy a výrobní náklady) byla provedena na úrovni výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Posouzení se zakládalo na jejich údajích, které byly řádně ověřeny.

(121)

U některých mikroekonomických ukazatelů (prodejní cena, ziskovost, návratnost investic a výrobní náklady) byly výsledky společností z určitého segmentu, které byly zařazeny do vzorku, váženy podle podílu tohoto segmentu na celkové výrobě v Unii (s použitím specifické váhy s ohledem na objemy výroby každého segmentu v celém odvětví keramického stolního nádobí a náčiní – 42 % u malých a středních podniků, 58 % u ostatních společností). Takto bylo zajištěno, že výsledky velkých společností nenarušují analýzu újmy, nýbrž že byla pokud možno náležitě zohledněna situace menších společností, na něž společně připadá velká část výroby v Unii.

Makroekonomické ukazatele Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(122)

V posuzovaném období se výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobního odvětví Unie vyvíjely takto:



Tabulka 3

 

2008

2009

2010

Objem výroby (v tunách)

281 300

230 300

235 700

240 200

Index (2008 = 100)

100

82

84

85

Výrobní kapacita (v tunách)

371 540

361 253

326 573

324 072

Index (2008 = 100)

100

97

88

87

Využití kapacity

75,7 %

63,8 %

72,2 %

74,1 %

Index (2008 = 100)

100

84

95

98

(123)

V posuzovaném období se výroba výrobního odvětví Unie snížila o 15 %. Celkově byl pokles výraznější než snížení spotřeby v Unii v témže období. V roce 2010 se výroba nezvyšovala stejným tempem jako spotřeba.

(124)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 13 %. Navzdory tomuto poklesu se míra využití kapacity výrobního odvětví v posuzovaném období dále snižovala, a to celkem o 2 % na 74,1 %.

Objem prodeje a podíl na trhu

(125)

V posuzovaném období klesal prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, rychlejším tempem (o 8 % více) než spotřeba. Podotýká se, že mezi rokem 2009 a 2010 se objem prodeje dále snižoval, zatímco spotřeba v Unii vzrostla o 8 %.



Tabulka 4

Objem (v tunách)

2008

2009

2010

Prodej v Unii

190 332

156 798

152 609

152 095

Index (2008 = 100)

100

82

80

80

(126)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o 9 % neboli o 2,1 procentního bodu.



Tabulka 5

 

2008

2009

2010

Podíl na trhu v Unii

23,0 %

22,8 %

20,3 %

20,9 %

Index (2008 = 100)

100

99

88

91

Zaměstnanost a produktivita

(127)

Zaměstnanost se v celém posuzovaném období snižovala a celkem klesla o 21 %. Tato tendence odpovídala poklesu objemu prodeje na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení.



Tabulka 6

 

2008

2009

2010

Počet zaměstnanců

31 559

26 146

24 993

25 093

Index (2008 = 100)

100

83

79

79

(128)

Produktivita pracovníků výrobního odvětví Unie, měřená jako výstup na zaměstnance za rok, v posuzovaném období vzrostla o 8 %. To je částečně způsobeno snahou výrobního odvětví Unie reagovat na tlak, který vyvíjel dumpingový dovoz z Číny.



Tabulka 7

 

2008

2009

2010

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

8,9

8,8

9,4

9,6

Index (2008 = 100)

100

99

106

108

Velikost dumpingového rozpětí

(129)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena výše v oddíle týkajícím se dumpingu. Všechna zjištěná dumpingová rozpětí jsou podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemům a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

Mikroekonomické ukazatele Zásoby

(130)

Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období v absolutním vyjádření snížil o 14 %. Šetření ukázalo, že u tohoto druhu výrobního odvětví, které obvykle pracuje na zakázku, se nejedná o rozhodující ukazatel.



Tabulka 8

 

2008

2009

2010

Zásoby (v tunách)

7 754

6 647

7 611

6 647

Index (2008 = 100)

100

86

98

86

Prodejní ceny

(131)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie se v posuzovaném období snížily o 12 %.



Tabulka 9

 

2008

2009

2010

Průměrná cena v EU při prodeji odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v EUR/t)

4 103

3 818

3 811

3 615

Index (2008 = 100)

100

93

93

88

Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic, schopnost získat kapitál a mzdy

(132)

V posuzovaném období se ziskovost, peněžní tok, návratnost investic, schopnost získat kapitál, investice a mzdy ve výrobním odvětví Unie vyvíjely takto:



Tabulka 10

 

2008

2009

2010

Čistý zisk při prodeji v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % z čistého obratu z prodeje)

4,2 %

2,2 %

0,1 %

3,5 %

Peněžní tok (v EUR)

10 531 970

6 205 824

9 267 381

11 998 647

Index (2008 = 100)

100

59

88

114

Čisté investice (v EUR)

13 686 363

9 423 983

10 805 215

9 690 923

Index (2008 = 100)

100

69

79

71

Návratnost investic (čistý zisk v % čisté účetní hodnoty investic)

19,2 %

14,8 %

–51,3 %

5,5 %

Index (2008 = 100)

100

77

267

29

Roční mzdové náklady na zaměstnance

20 436

20 526

21 619

20 832

Index (2008 = 100)

100

100

106

102

(133)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 0,7 procentního bodu. Ziskovost byla nejnižší v roce 2010, kdy pokles mezi rokem 2008 a 2010 dosáhl 4,1 procentního bodu.

(134)

Je třeba zdůraznit, že situace výrobního odvětví Unie byla nejistá již na počátku posuzovaného období, a to kvůli obrovskému objemu levného dovozu z Číny na trh Unie, který v období 2002–2004 prudce vzrostl a po zrušení dovozních kvót u tohoto dovozu od roku 2005 dosáhl velmi významného podílu na trhu. To bylo příčinou významné restrukturalizace odvětví, která byla na počátku posuzovaného období v závěrečné fázi.

(135)

Vzhledem k tomuto vývoji před posuzovaným obdobím nelze zisk, jehož bylo dosaženo na počátku posuzovaného období, považovat za běžný zisk. Jelikož v této souvislosti nebyly obdrženy žádné informace, usuzuje se, že jako vhodné srovnávací měřítko může předběžně sloužit běžná úroveň zisku u jiného široce používaného a důležitého spotřebního výrobku, který byl předmětem antidumpingového šetření, a to usňové obuvi. Tato úroveň zisku činí 6 % ( 7 ). Je tudíž zřejmé, že celkově nebylo výrobní odvětví Unie během celého posuzovaného období schopno dosáhnout úrovně zisku, kterou lze u tohoto výrobku považovat za přijatelnou.

(136)

Peněžní tok výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období značně zvýšil. To však lze přičíst některým větším a zavedeným společnostem, u malých a středních podniků tomu tak nebylo. Výše čistých investic klesla o 33 %. Je však třeba podotknout, že do konce posuzovaného období investice u malých a středních podniků téměř neexistovaly. Pouze dvě společnosti, které nepatří k malým a středním podnikům, si mohly dovolit uskutečnit v posuzovaném období významné investice. V průběhu celého posuzovaného období se návratnost investic snižovala více než ziskovost.

(137)

Mezi rokem 2008 a obdobím šetření vzrostla průměrná mzda na zaměstnance o 2 %. Tento růst mzdových nákladů je podstatně nižší než celkový vývoj mzdových nákladů v Unii v průběhu posuzovaného období, což naznačuje, že se výrobní odvětví Unie snažilo zachovat mzdy na co nejnižší úrovni.

Výrobní náklady

(138)

V posuzovaném období se výrobní náklady snížily o 10 %.



Tabulka 11

 

2008

2009

2010

Výrobní náklady (v EUR/t)

3 578

3 583

3 514

3 230

Index (2008 = 100)

100

100

98

90

Závěr ohledně újmy

(139)

Šetření prokázalo, že ukazatele újmy, jako je objem výroby, kapacita, prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a zaměstnanost, se v posuzovaném období zhoršily.

(140)

Ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobců v Unii, jako je ziskovost, investice a návratnost investic, se v posuzovaném období vyvíjely negativně.

(141)

Ziskovost nejenže nedosáhla uspokojivé úrovně pro dané odvětví, nýbrž se v posuzovaném období zhoršila. Trvalé snižování prodejních cen výrobního odvětví Unie znamenalo, že výrobní odvětví nebylo schopno dosáhnout téměř žádného zisku.

(142)

Produktivita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšila, přičemž důvodem je především jeho značná snaha soutěžit s významným dumpingovým čínským dovozem.

(143)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se vyvozuje předběžný závěr, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

PŘÍČINNÁ SOUVISLOST Úvod

(144)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingový dovoz pocházející z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly přezkoumány i jiné známé činitele, které mohly vedle dumpingového dovozu výrobnímu odvětví Unie způsobovat újmu, aby bylo zajištěno, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovému dovozu.

Účinek dumpingového dovozu

(145)

Šetření prokázalo, že se spotřeba v Unii během posuzovaného období snížila o 12 %. Zatímco objem dumpingového dovozu z Číny klesl přibližně o 9 %, jeho podíl na trhu současně vzrostl. Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl o 20 % a podíl na trhu se zmenšil z 23 % v roce 2008 na 20,9 % v období šetření.

(146)

V období od roku 2009 do konce období šetření spotřeba v Unii rostla, zatímco se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snižoval, na rozdíl od dumpingového dovozu z Číny, jehož podíl na trhu se v tomto období značně zvýšil.

(147)

Ceny dumpingového dovozu z Číny v posuzovaném období rostly. I když se v posuzovaném období průměrná cena dovozu z Číny zvýšila o 18 %, tyto ceny byly trvale nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, zejména v období šetření, a vyvíjely tudíž tlak na ceny na trhu v Unii. Snižování prodejních cen výrobního odvětví Unie na trhu Unie a jeho ziskovosti lze proto přičíst stlačování cen, které na trhu Unie způsoboval dumpingový dovoz z Číny. Pokles výrobních nákladů výrobního odvětví Unie a snížení zaměstnanosti prokazuje snahu výrobního odvětví reagovat na tento dovoz.

(148)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že existence čínského dovozu a zvýšení podílu dumpingového dovozu z Číny s cenami podstatně nižšími, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, na trhu hrálo rozhodující roli v podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, která se projevuje zejména v jeho špatné finanční situaci a zhoršování u většiny ukazatelů újmy.

Účinky jiných činitelů

(149)

V rámci příčinné souvislosti byly zkoumány tyto jiné činitele: vývoj poptávky na trhu Unie a její segmentace, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dovoz výrobku, jehož se týká toto šetření, z ostatních zemí, protisoutěžní praktiky na trhu Unie, rozdíly ve výrobních metodách a trh s použitým zbožím. Analyzovány byly i další činitele.

Dovoz z jiných třetích zemí než z dotčené země

(150)

Objem dovozu z ostatních třetích zemí v posuzovaném období je uveden v následující tabulce. Trendy týkající se množství a cen vycházejí z údajů Eurostatu.



Tabulka 12

 

2008

2009

2010

Objem dovozu ze všech ostatních třetích zemí (v tunách)

100 971

81 464

81 602

88 706

Index (2008 = 100)

100

81

81

88

Podíl na trhu

12,2 %

11,8 %

10,9 %

12,2 %

Průměrná dovozní cena (v EUR/t)

2 378

2 354

2 591

2 522

Index (2008 = 100)

100

99

109

106

Objem dovozu z Turecka (v tunách)

36 952

33 275

32 887

40 553

Index (2008 = 100)

100

90

89

110

Podíl na trhu

4,5 %

4,8 %

4,4 %

5,6 %

Průměrná dovozní cena (v EUR/t)

2 027

2 014

2 171

2 058

Index (2008 = 100)

100

99

107

102

(151)

Dovoz ze třetích zemí se v posuzovaném období snížil o 12 %, zatímco podíl tohoto dovozu na trhu byl poměrně stálý.

(152)

Je třeba podotknout, že průměrné ceny dovozu z ostatních třetích zemí v posuzovaném období vzrostly o 6 % a byly trvale vyšší než průměrná prodejní cena čínského vývozu (v období šetření o 68 %).

(153)

CCCLA uvedla, že se mezi rokem 2010 a 2011 dovoz z Turecka zvýšil o 8 % a že ceny dovozu z Turecka byly údajně vyšší než ceny dovozu z Číny přibližně pouze o 20 %.

(154)

Co se týká tohoto tvrzení, uvádí se, že při srovnání situace na počátku a na konci posuzovaného období vzrostl objem dovozu z Turecka o 10 % neboli o 1,1 procentního bodu, jeho průměrné ceny však byly trvale mnohem vyšší (od 37 % do 60 %) než ceny čínského dovozu. Na tento dovoz nikdy nepřipadal podíl na trhu vyšší než 5,6 %. Lze tudíž těžko dospět k závěru, že podstatnou újmu způsobil výrobnímu odvětví Unie turecký dovoz.

(155)

Z výše uvedených důvodů se vyvozuje závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí neovlivnil podstatně situaci výrobního odvětví Unie.

Segmenty trhu

(156)

Sdružení dovozců se sídlem v Německu a někteří jeho členové uvedli, že na základě cen pro konečného spotřebitele, jakosti výrobku a prodejních kanálů je nutno trh s keramickými výrobky, kterých se týká toto šetření, rozdělit nejméně na tyto tři segmenty: špičkové výrobky (vysoká jakost, vysoké ceny), výrobky střední/nízké kategorie (střední/nízká jakost, střední/nízké ceny) a zvláštní výrobky (například dekorativní předměty, suvenýry, květináče a hotelový porcelán). Většina výroby v Unii je údajně prodávána na trhu špičkových výrobků a/nebo zvláštních výrobků, zatímco čínský dovoz patří převážně do segmentu trhu s levnými výrobky. Výrobní odvětví Unie se zaměřuje většinou spíše na prodej v malých obchodech než na místech, kde nakupují běžní spotřebitelé. Čínský dovoz proto nesoutěží přímo s výrobou v Unii.

(157)

Šetření však tato tvrzení nepotvrdilo. Za prvé se podotýká, že obdobný výrobek nezahrnuje některé předměty, na něž tyto strany odkazují, například čistě dekorativní předměty (viz (51). a (52). bod odůvodnění). Šetření za druhé prokázalo, že současná výroba v Unii zásobuje všechny trhy stejně jako čínský dovoz. Příslušná část čínského dovozu by ve skutečnosti spadala do segmentů špičkových nebo zvláštních výrobků. Jeden britský dovozce uvedl, že z Číny dováží špičkové výrobky, a skupina společností z EU s výrobními zájmy v Číně poukázala na velmi vysoké ceny, které na trhu Unie účtuje za své kameninové výrobky pocházející z Číny.

(158)

Závěrem se odkazuje na oddíl B.1.2, v němž byl vyvozen závěr, že se všechny typy dotčeného výrobku a obdobného výrobku považují za jediný výrobek. Analýzu je tudíž nutno provést na úrovni dotčeného výrobku a obdobného výrobku. Jakékoli tvrzení ohledně určitých segmentů proto nelze uznat.

Spotřeba a poptávka

(159)

Evropské sdružení dovozců a maloobchodníků a CCCLA poukázaly na snižování poptávky v Unii. Jeden dovozce nezařazený do vzorku uvedl, že se poptávka po porcelánu, zejména s ohledem na vedlejší a doplňkový sortiment a v soukromém sektoru, prudce snižuje a že ostatní poptávka je mimořádně diverzifikovaná. Několik stran obdobně tvrdilo, že kvůli měnící se módě nyní spotřebitelé hledají cenově dostupné keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní. Podle názoru jednoho velkoobchodníka se trh pro špičkové výrobky zmenšuje a bude se zmenšovat i v dalších letech.

(160)

Podle výše uvedeného evropského sdružení dovozců a maloobchodníků vysvětluje pokles prodeje a výroby výrobců v Unii v posuzovaném období snižování poptávky.

(161)

CCCLA uvedla, že podnět ukazuje významné výkyvy ve výši spotřeby v Unii v průběhu posuzovaného období v souladu s celkovými makroekonomickými podmínkami. Podle CCCLA se v posuzovaném období vyvíjely faktory újmy v souladu s výkyvy v poptávce v Unii a na ostatních trzích a prodej výrobců v Unii i čínský dovoz sledovaly změny poptávky.

(162)

Sdružení dovozců se sídlem v Německu a někteří jeho členové uvedli, že údaje o čínském dovozu po rozšíření Unie v roce 2004 a zrušení dovozních kvót u tohoto výrobku ode dne 1. ledna 2005 naznačují obrovskou poptávku po levnějším stolním nádobí a náčiní na trhu Unie mezi rokem 2002 a 2005, načež mezi rokem 2005 a 2010 následoval pokles. Výrobci v Unii údajně nebyli ochotni a/nebo schopni tuto poptávku uspokojit.

(163)

Co se týká těchto tvrzení, za prvé se odkazuje na oddíl B.1.2, v němž byl vyvozen závěr, že se veškeré typy dotčeného výrobku a obdobného výrobku považují za jediný výrobek. Tvrzení týkající se určitého sortimentu proto není podstatné a analýzu je nutno provést na úrovni dotčeného výrobku a obdobného výrobku.

(164)

Za druhé, tvrzení, že se faktory újmy vyvíjely v souladu s výkyvy poptávky na ostatních vývozních trzích, je v rozporu se skutečností, že se vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku vyvíjela v posuzovaném období kladně.

(165)

Za třetí, jak je vyvozeno v oddíle D.2, spotřeba se v posuzovaném období snižovala. Neexistovaly žádné důkazy, které by potvrzovaly, že výrobci v Unii nebyli ochotni a/nebo schopni uspokojit obrovskou poptávku po levnějším stolním nádobí a náčiní v Unii. Naopak, při šetření bylo zjištěno, že v celém posuzovaném období uspokojovali výrobci v Unii poptávku po různých typech, včetně levnějšího stolního nádobí a náčiní. I když v Unii během posuzovaného období existovaly výkyvy v úrovni spotřeby, které mohly v určité fázi přispět ke špatné situaci výrobního odvětví Unie, nelze mít celkově za to, že mají takový dopad, aby mohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla výrobnímu odvětví způsobena v období šetření.

(166)

Tato tvrzení se proto zamítají.

Vývoz výrobního odvětví Unie

(167)

Podle údajů z Eurostatu (objem vývozu) a od výrobců v Unii zařazených do vzorku (průměrná vývozní cena) se vývoz výrobního odvětví Unie vyvíjel v posuzovaném období takto:



Tabulka 13

 

2008

2009

2010

Objem vývozu (v tunách)

90 968

73 502

83 091

88 105

Index (2008 = 100)

100

81

91

97

Průměrná vývozní cena (v EUR/t)

3 136

2 983

3 462

3 125

Index (2008 = 100)

100

95

110

100

(168)

CCCLA podotkla, že podle údajů v podnětu se vývoz výrobců v Unii mezi rokem 2009 a 2011 podstatně zvýšil. Tato strana uvedla, že se faktory újmy vyvíjely negativně, když se vývozní výkonnost výrobců v Unii snížila. Újma byla proto způsobena nepříznivým vývojem vývozu výrobního odvětví Unie.

(169)

V této souvislosti je třeba za prvé podotknout, že se analýza újmy zaměřuje na situaci výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Případné změny vývozní výkonnosti proto nemají žádný dopad na většinu ukazatelů, které byly analyzovány výše, jako je objem prodeje, podíl na trhu a ceny. Za druhé, vývoz výrobního odvětví Unie lze vykládat jako způsob kompenzace klesajícího prodeje na trhu Unie, tj. na trhu, na němž je způsobována újma. Za třetí, jak prokazuje výše uvedená tabulka, celkový vývoz z Unie se snížil o 3 %. Rovněž vývozní ceny spolupracujících vývozců, kteří byli zařazeni do vzorku, byly v posuzovaném období stálé.

(170)

Toto tvrzení se proto zamítá a vyvozuje se závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nezpůsobila podstatnou újmu.

Zrušení dovozních kvót

(171)

Do dne 1. ledna 2005 platily v případě členských států, jež byly v té době členy Unie, pro výrobky kódů KN uvedených v (56). bodě odůvodnění pocházející z Číny množstevní kvóty, které v roce 2000 činily celkem 84 473 tun a do roku 2004 se postupně zvýšily na 147 744 tun. Z dostupných statistických údajů vyplývá, že v roce 2004 činil dovoz dotčeného výrobku ze strany 27 zemí, které jsou nyní členskými státy, 173 809 tun. O rok později, po zrušení kvót, tento dovoz vzrostl na 530 294 tun. Od té doby nebyl čínský dovoz nikdy nižší než 449 000 tun ročně.

(172)

Co se týká úlohy dovozních kvót v újmě zaznamenané v posuzovaném období, za prvé je třeba uvést, že vzhledem k tomu, že se kvóty postupně zvyšovaly a byly zrušeny 3 roky před začátkem posuzovaného období a 6 let před začátkem období šetření, docházelo na trhu Unie od roku 2002 k velké restrukturalizaci s cílem zohlednit tyto změněné tržní podmínky. To dokládají i informace o uzavírání podniků a platební neschopnosti evropských výrobců keramického stolního nádobí a náčiní, které poskytl žadatel. V důsledku toho bylo výrobní odvětví Unie do začátku posuzovaného období přeměněno na menší a výkonné odvětví.

(173)

Lze tudíž mít za to, že účinky zrušení dovozních kvót vztahujících se na dotčený výrobek v roce 2005 mohly mít před začátkem posuzovaného období negativní dopad na zdraví výrobního odvětví Unie. I kdyby tomu tak však bylo, újmu v období šetření působil dumpingový dovoz. Zrušení dovozních kvót od roku 2005 proto nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v posuzovaném období a v období šetření.

Protisoutěžní praktiky na trhu Unie

(174)

Řada stran tvrdila, že újma je způsobena protisoutěžními praktikami na trhu Unie, a rovněž se uvádělo, že toto antidumpingové řízení bylo zahájeno s cílem vzpamatovat se ze ztrát vyplývajících z pokut uložených za protiprávní kartely. CCCLA uvedla, že existence jednání ve vzájemné shodě na trhu Unie může vést k tomu, že údaje o újmě (konkrétně prodejní ceny, objemy prodeje, podíl na trhu a zisky) uvedené v podnětu a shromážděné v průběhu šetření nejsou spolehlivé, jelikož nepředstavují situaci, která odráží běžné fungování trhu.

(175)

Na straně jedné se uvádí, že v roce 2010 uložila Komise pokuty sedmnácti podnikům vyrábějícím koupelnové vybavení za kartel za účelem stanovování cen, který trval od roku 1992 do roku 2004 a který se týkal šesti členských států: Německa, Rakouska, Itálie, Francie, Belgického království (Belgie) a Nizozemského království (Nizozemsko) ( 8 ). K dotyčným praktikám docházelo před posuzovaným obdobím a týkaly se jiných výrobků. Jediný dotčený podnik, který v posuzovaném období působil rovněž v odvětví keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, mimoto podal u Tribunálu Evropské unie žalobu na zrušení pokuty. Tato žaloba se dosud projednává. Německé orgány zahájily na druhou stranu v únoru 2011 u některých německých výrobců stolního nádobí a náčiní šetření týkající se kartelu. Výsledky tohoto šetření německé orgány dosud nezveřejnily, takže v tomto ohledu nelze vyvodit žádné závěry. Toto šetření se mimoto týká pouze jednoho členského státu, zatímco výrobní odvětví Unie je poměrně rozšířené. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(176)

Co se týká poukázání některých stran na skutečnost, že někteří výrobci v Unii změnili své činnosti a stali se rovněž obchodníky s výrobky pocházejícími s Číny, jedná se o obchodní příležitost, kterou nelze označit za protisoutěžní.

Výrobní metody

(177)

Podle určitých stran přispěla k újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, jednoznačně rozhodnutí výrobců v Unii, pokud jde o výrobní metody. Tyto strany zdůrazňují, že výrobní metody v Unii nejsou ani zdaleka tak efektivní jako čínské výrobní metody – výrobní metody Unie jsou plně automatizované, což znamená vysoké náklady na přenastavení strojů v případě malých sérií, nákladné zhotovování forem, dražší suroviny a vyšší náklady na energii kvůli dvojímu výpalu. Na rozdíl od výrobců v Unii pracují čínští výrobci na základě objednávek, mají nižší náklady na skladování a prodávají celou výrobu v dávkách bez zařazování do jakostních tříd a slev z ceny. V Unii jsou rovněž téměř dvakrát tak vysoké náklady na obtisky při zdobení na glazuru. Některé strany naopak poukázaly na účinnost výrobních metod Unie, co se týká například delších pracovních cyklů.

(178)

Šetření prokázalo existenci převodu příslušných technologií na celosvětové úrovni. Nebylo možné zjistit souvislost mezi konkrétní výrobní metodou a úspěchem v podnikání. Rovněž nebylo možné zjistit, zda měla volba určité výrobní metody dostatečně významný dopad, aby mohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

Trhy s použitým zbožím

(179)

Podle jednoho dovozce, který nebyl zařazen do vzorku, se domácnosti v posledních desetiletích zmenšily a prodávají zbytečné předměty na bleších trzích, internetových aukcích nebo prostřednictvím jiných forem trhů s použitým zbožím. Podle této strany uspokojuje použité stolní a kuchyňské nádobí a náčiní značnou část stávající poptávky a přímo soutěží s nově vyrobeným stolním a kuchyňským nádobím a náčiním. Dovozce, který nebyl zařazen do vzorku, poskytl doklady o hodnotách několika skupin výrobků známých německých výrobců porcelánů při internetových aukcích.

(180)

Nebylo však možné nalézt spolehlivý základ pro extrapolaci objemů a cen velmi specifických kolekcí tří německých společností z německojazyčné platformy pro jiné země Unie nebo jiné výrobky. Nebylo tudíž možné tento trh vyčíslit a při šetření se nepodařilo zjistit, zda byl prodej použitého zboží dostatečně významný, aby narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

Hospodářská krize

(181)

Podle CCCLA je údajná újma způsobena dopadem finanční krize, hospodářské recese a krize státního dluhu na rozpočty spotřebitelů. Na provozní úrovni jsou údajně žadatelé ziskoví, CCCLA se proto domnívá, že nahlášené ztráty je nutno přičíst finančním spekulacím (jako jsou ztráty z investic do vlastního kapitálu nebo státních dluhopisů) a jiným než provozním výdajům souvisejícím s finanční krizí.

(182)

Hospodářská krize může vysvětlit klesající spotřebu během částí posuzovaného období. Je však třeba zmínit, že v situaci klesající spotřeby v posuzovaném období a v situaci rostoucí spotřeby mezi rokem 2009 a obdobím šetření kontrastuje výkonnost levného dumpingového dovozu s výkonností výrobního odvětví Unie.

(183)

Ze šetření jednoznačně vyplývá, že dumpingový dovoz z Číny zvýšil dopady hospodářského poklesu. I během celkového hospodářského oživování se výrobnímu odvětví Unie nepodařilo se zotavit a opět dosáhnout významných objemů prodeje a v průběhu posuzovaného období přišlo o významný podíl na trhu, zatímco čínský dumpingový dovoz získal větší podíl na trhu.

(184)

Ačkoli hospodářská krize mohla přispět ke špatné situaci výrobního odvětví Unie, nelze usuzovat, že měla takový dopad, aby narušila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla výrobnímu odvětví způsobena v období šetření.

Další činitele

(185)

Jedno sdružení uvedlo, že podle jeho názoru narušují příčinnou souvislost další činitele. Tato strana odkázala na hospodářskou soutěž uvnitř Unie (na základě toho, že se ceny v Unii značně liší) a na požadavky Unie týkající se bezpečnosti a zdraví, které jsou stále přísnější, což zvyšuje výrobní náklady. K dalším uváděným činitelům patřilo napodobování výrobků ze strany některých čínských výrobců a existence necelních překážek na řadě trhů mimo Evropu, které brání vývozu výrobců v Unii.

(186)

Co se týká tvrzení ohledně hospodářské soutěže uvnitř Unie, šetření neprokázalo žádnou souvislost mezi újmou, umístěním výrobců v Unii a cenami v tomto členském státě. Pokud jde o požadavky Unie týkající se bezpečnosti a zdraví, uvádí se, že se vztahují na výrobky zhotovené v Unii i na dovážené výrobky, ovlivňují tudíž ceny všech hospodářských subjektů. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyly předloženy žádné informace, které by doložily tvrzení o napodobování výrobků, nebylo možno analyzovat dopady tohoto tvrzení. Tvrzení ohledně existence necelních překážek na řadě trhů mimo EU nelze přijmout: tyto překážky mohly výrobcům v Unii bránit v tom, aby využili svůj vývozní potenciál, neměly však žádný dopad na snižující se prodej na trhu Unie, tj. na trhu, na němž je způsobována újma.

(187)

CCCLA poukázala na další činitele, konkrétně nedostatek kvalifikovaných pracovníků na trhu Unie a újmu, kterou si způsobilo výrobní odvětví samo, a to na základě toho, že někteří výrobci v Unii dovážejí dotčený výrobek. Na základě dostupných informací se však vyvozuje závěr, že celkově se celé výrobní odvětví Unie nacházelo ve špatné situaci, a skutečnost, že se zvýšil počet obchodních modelů, nezpůsobila výrobnímu odvětví Unie újmu a měla by se spíše vykládat jako způsob kompenzace klesajícího prodeje na trhu Unie. Co se týká nedostatku kvalifikovaných pracovníků v odvětví keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v Unii, žádná zúčastněná strana se sídlem v Unii nepotvrdila, že by se jí to týkalo.

(188)

Jeden dovozce orgány vyzval, aby analyzovaly dopad ostatních typů stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, například plastového, hliníkového, melaminového a skleněného. K doložení tohoto tvrzení však nebyly poskytnuty žádné informace. Při šetření nebylo možno učinit žádné zjištění ohledně této záležitosti.

(189)

Některé strany spojují újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, se situací výrobního odvětví Unie před posuzovaným obdobím. V této souvislosti několik dovozců tvrdilo, že zhoršování situace výrobního odvětví Unie začalo již v období 1975–2002. Analýza Komise však nemohla jít tak daleko, mimo jiné kvůli nedostupnosti spolehlivých údajů pro toto období. Stejně tak tomu bylo i u jiné události, k níž došlo dlouho před posuzovaným obdobím: státní podpory, kterou obdržel německý porcelánový průmysl a která podle jednoho dovozce, který nebyl zařazen do vzorku, prokazuje, že výrobní odvětví Unie nezvýšilo svou efektivnost ( 9 ).

(190)

Zkoumání jiných známých faktorů, které mohly způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, ukázalo, že tyto faktory nenarušují zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

Závěr ohledně příčinné souvislosti

(191)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového vývozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

ZÁJEM UNIE Předběžné poznámky

(192)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

Zájem výrobního odvětví Unie

(193)

Výrobní odvětví Unie tvoří více než 200 výrobců s výrobními závody, které se nacházejí v různých členských státech Unie, a v období šetření tito výrobci v oblasti výroby a prodeje obdobného výrobku přímo zaměstnávali více než 25 000 osob.

(194)

Šetřením bylo zjištěno, že dumpingový dovoz z dotčené země způsoboval během období šetření výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Ukazatele újmy týkající se finanční situace výrobního odvětví Unie, jako je výroba, ziskovost a návratnost investic, vykazovaly v posuzovaném odvětví klesající tendenci. Nejvíce postiženy byly malé a střední podniky: v posuzovaném období vykazovaly od roku 2010 ztráty. Pokud by nebyla opatření přijata, usuzuje se, že úsilí, které již odvětví vynaložilo, nebude postačovat k zlepšení finanční situace výrobního odvětví Unie, která se může dále zhoršovat.

(195)

Zjištění v rámci tohoto šetření nezpochybňuje skutečnost, že si někteří výrobci v Unii vedou lépe než jiní, ani situace výrobního odvětví Unie před posuzovaným obdobím.

(196)

Očekává se, že uložení opatření obnoví účinné a spravedlivé podmínky obchodování na trhu Unie. To bude mít další pozitivní dopad na hospodářskou situaci a ziskovost výrobního odvětví Unie.

(197)

Někteří dovozci uvedli, že pokud budou opatření uložena, bude dotčený výrobek nahrazen jinými typy výrobků (než je keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní vyráběné v Unii), například textilními výrobky (v případě dárkových předmětů) nebo plastovým stolním nádobím a náčiním, což přinese prospěch jiným odvětvím než keramickému průmyslu. Při šetření však nebylo možno potvrdit, že by toto nahrazování bylo významné.

(198)

Vyvozuje se proto závěr, že uložení prozatímních antidumpingových opatření na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Číny je v zájmu výrobního odvětví Unie.

Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(199)

Jak bylo uvedeno v (4). bodě odůvodnění, vzhledem k zjevně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení, byl použit výběr vzorku.

(200)

Během období šetření pořizovali dovozci zařazení do vzorku své dodávky především z dotčené země a v oblasti dovozu a dalšího prodeje keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní zaměstnávali přibližně 350 osob. Dováželi různé druhy výrobků sahající od dárkových porcelánových předmětů přes značkové hliněné výrobky po obyčejné stolní nádobí a náčiní pro domácnosti. Úroveň spolupráce ze strany těchto dovozců byla různá. Dva největší dovozci zařazení do vzorku, kteří vykonávají rovněž důležité maloobchodní činnosti, například neposkytli úplné údaje o ziskovosti a rozpětí mezi kupní cenou a cenou při dalším prodeji odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a jeden z nich dokonce odmítl zpřístupnit své účetní záznamy. Tyto strany poskytly pouze vnitropodnikové kupní ceny a/nebo vnitropodnikové prodejní ceny. Přes opakované žádosti nebyly tudíž poskytnuty žádné smysluplné informace, které by umožnily provést pro celý vzorek odhad hrubého a čistého rozpětí reprezentativních dovozců u dotčeného výrobku.

(201)

Obdobně údaje, které předložili dva dovozci/maloobchodníci zařazení do vzorku, byly v mnoha ohledech nedostatečné a neumožnily provést odhad hrubého a čistého ziskového rozpětí maloobchodníků u dotčeného výrobku. Na základě spolupráce dovozců zařazených do vzorku nebylo proto možné určit schopnost dodavatelského řetězce v EU absorbovat navrhované antidumpingové clo, a tudíž dopad tohoto cla na maloobchodní cenu, potažmo spotřebitele.

(202)

Za prvé, co se týká dovozců, velká většina dovozců, kteří zaslali odpovědi na dotazník pro výběr vzorku dovozců, nahlásila hrubé rozpětí mezi kupní cenou a cenou při dalším prodeji v rozmezí od 50 % do 200 %. Ověřené číselné údaje čistých dovozců zařazených do vzorku potvrzují, že tato hrubá rozpětí jsou reprezentativní. Za druhé, z veřejně přístupné dokumentace vyplývá, že dodavatelský řetězec v Unii (tj. dovozci a následné kanály) je naprosto schopen absorbovat antidumpingové clo v navrhované výši, aniž by to ohrozilo životaschopnost dotčených hospodářských subjektů. Podle nedávno zveřejněného článku ( 10 ) se čínský keramický džbánek, který distributoři z EU nakupují za 0,70 USD, prodává na maloobchodní úrovni v EU za 3,50 USD – s přirážkou u distributora/maloobchodníka vyšší než 150 %. Podle tohoto scénáře by navrhovaná antidumpingová cla vedla v dodavatelském řetězci EU u většiny dovozu k přirážce ve výši 0,16 EUR (a u nespolupracujících výrobců o 0,36 EUR), což by u tohoto konkrétního výrobku představovalo hrubé rozpětí ve výši 2,08 EUR. Průzkum trhu CBI z roku 2009 týkající se „trhu se stolním a kuchyňským nádobím a náčiním a jinými domácími potřebami“ zmíněný v (112). bodě odůvodnění navíc uvádí poměr ceny CIF na hranice Unie – spotřebitelské ceny v rozmezí od 2,6 do 5,3. Dovozci/maloobchodníci zařazení do vzorku mimoto nikdy neuvedli, že v případě uložení antidumpingového cla vyloučí keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní z dovozu nebo prodeje.

(203)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem a kvůli neexistenci jakýchkoli jiných spolehlivých informací získaných při tomto šetření se vyvozuje předběžný závěr, že distribuční kanál obecně, včetně dovozců, bude pravděpodobně schopen absorbovat bez větších problémů zvýšení cen CIF v navrhované výši a že spotřebitelé pravděpodobně nezaznamenají růst cen. Zúčastněné strany se však znovu výslovně vyzývají, aby předložily dodatečné, úplné a ověřitelné údaje týkající se této záležitosti, které by umožnily analyzovat v další fázi tohoto řízení dopad opatření na dodavatelský řetězec a na spotřebitele.

(204)

Informace o zájmu Unie byly obdrženy od více než 20 dovozců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, většinou malých podniků, od sdružení evropského a mezinárodního obchodu, švédského sdružení dovozců a maloobchodníků, nizozemského sdružení dovozců z Dálného východu a německého sdružení a sítě dovozců. Společnou obavou dovozců bylo to, že opatření povedou k zvýšení dovozních cen, (částečnému) omezení jejich činnosti, a budou mít tudíž na ně negativní dopad, mimo jiné z hlediska rozpětí a ziskovosti. Na základě závěrů vyvozených v dalším bodě odůvodnění a v (202). bodě odůvodnění však tato tvrzení nebylo možno uznat.

(205)

Několik dovozců uvedlo, že v případě uložení opatření zanikne u dovozců více pracovních míst, než jich bude zachováno u výrobců v Unii. To je však v rozporu s jinými podáními dovozců, v nichž uváděli, že mohou keramické výrobky nahradit jinými (například textilními výrobky v případě dárků) nebo že budou ochotni pořizovat více výrobků v Unii.

(206)

Švédské sdružení se domnívalo, že opatření budou mít na dovozce negativní hospodářský dopad, pokud jde o významné náklady na hledání nových zdrojů a správní náklady, budou-li dovozci muset hledat alternativy čínského dovozu. Sdružení evropského a mezinárodního obchodu uvedlo, že změny dodavatelů jsou obtížné, jelikož dovozci do nich silně investovali. Nezdá se však, že to je hlavní obavou některých dovozců, kteří upřednostňují možnost změnit zdroje dodávek. Skutečnost, že se nabízené výrobky a spotřeba v Unii mění podle módních trendů, mimoto naznačuje, že vznik nákladů na vývoj nových výrobků (od nových dodavatelů) je v tomto odvětví neodmyslitelný.

(207)

Několik dovozců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, uvedlo, že výrobní závody v Unii nemají zájem o výrobu značkových výrobků někoho jiného. To však popírá výsledek šetření, co se týká výrobců v Unii zařazených do vzorku (kteří prokázali, že vyrábějí značkové zboží pro třetí strany), podání jiného dovozce a skutečnost, že řada dovozců, kteří distribuují výrobky pod vlastní značkou, pořizuje část svého sortimentu v Unii.

(208)

Jeden dovozce nezařazený do vzorku uvedl, že není ochoten sdílet výrobní nápady, design výrobků a vnitropodnikový vývoj s některými konkurenčními výrobci keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní v Unii. Šetření však neprokázalo, že to je obecná obava dovozců. Je třeba zmínit, že dotyčný dovozce má právní spory s některými německými výrobci a že část jeho kolekce přímo soutěží s kolekcí výrobců v Unii.

(209)

Určití dovozci tvrdili, že dodávky nemohou pořizovat u výrobců v Unii kvůli jejich vyšším nákladům, nedostatečné kapacitě pro řemeslné výrobky, neschopnosti nabízet malé výrobní série, nepružnosti, nepřiměřené organizaci pro náležité zásobování velkých maloobchodníků, kteří nabízejí mnoho výrobků, a/nebo neexistenci některých výrobních procesů, jakostí, druhů ozdob nebo tvarů. Tyto strany uvedly, že problémy jsou obzvláště významné, co se týká řemeslných výrobků a výrobků určených k propagaci (např. hrnčířského zboží), určitých značkových výrobků prodávaných na základě licence, výroby některých zapsaných užitných vzorů a zvláštních vedlejších výrobků nebo výrobků pro služby společného stravování (např. velkoobjemové porcelánové výrobky). Některé strany tvrdily, že nemají jinou alternativu než dovoz z Číny. Při šetření však bylo zjištěno, že většina dovozců, kteří se přihlásili, pořizuje keramické stolní a/nebo kuchyňské nádobí a náčiní z několika zdrojů, včetně výrobců v Unii, a to v široké škále druhů a jakostí. Výrobci v Unii mimoto nabízejí širokou škálu výrobků a mají výrobní kapacitu pro větší prodej na trhu Unie.

(210)

Lze proto vyvodit závěr, že uložení opatření může mít skutečně negativní dopad na finanční situaci některých dovozců. V průměru se však neočekává, že by tento negativní účinek měl významný finanční dopad na celkovou situaci dovozců. Celkově se předpokládá, že budou schopni (částečně) podpořit růst cen a/nebo (částečně) přenést clo na své odběratele (tj. velkoobchodníky, distributory, maloobchodníky), o to více, že se cla týkají významného zdroje na trhu. U dovozců, kteří se přihlásili a kteří jsou současně maloobchodníky, šetření prokázalo, že dotčený výrobek představuje pouze velmi malou část jejich celkového podnikání. Informace, které tyto strany poskytly, neumožnily náležité vyčíslení rozsahu, v jakém budou schopni absorbovat růst kupních cen v důsledku navrhované výše cla, jak je však objasněno v(202). a (203). bodě odůvodnění, dosud shromážděné informace nenaznačují, že by nebyli schopni tak učinit.

(211)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení opatření v navrhované výši nemá významný nepříznivý dopad na situaci dovozců dotčeného výrobku, kteří nejsou ve spojení.

Zájem ostatních hospodářských odvětví

(212)

Řada dovozců tvrdila, že uložení případných opatření bude mít pravděpodobně negativní dopad na obchodní partnery dovozců, a to od podniků provádějících konečnou úpravu a zdobení po velkoobchodníky, distributory nebo maloobchodníky. V tomto ohledu uváděli, že uložení opatření může vést k většímu úbytku pracovních míst v jejich „satelitních podnicích“, jako jsou návrháři nebo logistika, než je počet zachovaných/vytvořených pracovních míst ve výrobním odvětví Unie. Někteří dovozci rovněž uvedli, že nedostatkem výrobků bude přímo dotčeno i odvětví dárkových předmětů, reklamní průmysl, hotelnictví a pohostinství, skupinové stravování a komerční zákazníci obecně. V krátkodobém horizontu to povede k zvýšení cenové soutěže na úrovni velkých diskontních prodejen. Postiženy budou rovněž instituce, které obvykle bojují se svými rozpočty, jako jsou pečovatelská zařízení. Některé strany mimoto uvedly, že antidumpingová opatření budou znamenat nedostatek surovin pro uměleckou a tvůrčí práci, například pro malíře na porcelán nebo řemeslné dílny.

(213)

Bylo zjištěno, že všechna tato tvrzení jsou neodůvodněná. Na straně jedné se zdá, že tvrzení těchto dovozců jsou v rozporu s těmi body v jejich podáních, v nichž uvádějí, že mohou keramické výrobky nahradit jinými (například textilními výrobky v případě dárků), takže se každopádně obrátí na své obvyklé obchodní partnery, kteří byli uvedeni výše. Mimoto lze očekávat, že „satelitní podniky“ výrobního odvětví Unie budou mít prospěch z uložení opatření. Šetření nemohlo na jedné straně dospět k závěru, že bude existovat nedostatek výrobků, bude-li dovoz z Číny soutěžit s cenami, které nejsou dumpingové. Opatření jsou navržena tak, aby podle očekávání vytvořila rovné podmínky pro všechny dodavatele keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní, a nikoli neoprávněně omezovala dovoz z dotčené země. Pokud jde o předpokládané zvýšení cenové soutěže, to lze považovat také za kladný dopad například u těch institucí, které obvykle bojují se svými rozpočty, jako jsou pečovatelská zařízení.

(214)

Švédské sdružení se domnívalo, že opatření budou mít negativní hospodářský dopad na velkoobchod a maloobchod ve Švédsku. Sdružení předpokládalo snížení zaměstnanosti o 2–3 % (větší u mladých lidí) a dovozu o 20 %. Zdá se však, že předpokládaný dopad je nadhodnocen. V tomto ohledu je třeba zmínit, že žádný z dovozců, kteří jsou současně maloobchodníky a kteří v rámci šetření podali připomínky, neuvedl, že v případě uložení antidumpingových cel bude celý výrobek vyloučen z jejich sortimentu. Odhady počtu pracovních míst provedené jedním z dovozců jsou při uložení opatření v zásadě stejné jako v případě, že by opatření uložena nebyla.

(215)

CCCLA poukázala na dánskou studii, podle níž musí uživatelské společnosti v Unii za každé euro, které výrobci v Unii získají v důsledku ochrany obchodu, zaplatit více než 60násobek. Toto tvrzení je však velmi obecné, nesouvisí konkrétně s tímto šetřením a neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že to má v tomto šetření skutečně význam.

(216)

Společnost, která pro významné maloobchodníky z celého světa zajišťuje zvláštní maloobchodní reklamní akce, uvedla, že pro maloobchodní reklamní akce, které probíhají po dobu několika málo měsíců, vyžaduje její podnikání velké množství zboží během krátkého období. Podle této strany, která pořizuje přibližně dvě třetiny výrobků z Asie, především z Číny, naruší v budoucnu značné clo její schopnost prodávat za reklamní ceny. Je nutno uznat, že antidumpingová cla mohou mít negativní dopad na tento druh podnikání. Účelem cel však není vyloučit čínské zboží z trhu. V minulých třech letech mimoto výrobci v Unii pokryli 33 % toho, co tato strana označila jako kolísající poptávku.

(217)

V této předběžné fázi se proto vyvozuje závěr, že potenciálně negativní dopad na některá jiná hospodářská odvětví nemůže převážit přínosy, jichž bude docíleno tím, že uložením prozatímních opatření na dovoz dotčeného výrobku bude po zbývající část tohoto šetření zabráněno újmě.

Zájem spotřebitelů (domácností)

(218)

Žádná strana přímo zastupující zájmy konečných kupujících, jako sdružení spotřebitelů, nepodala připomínky.

(219)

Vzhledem k veřejně přístupným údajům (jak je zmíněno v (202). bodě odůvodnění) se však vyvozuje předběžný závěr, že dodavatelský řetězec absorbuje opatření s navrhovanou výši cla, a opatření tudíž nebudou mít za následek vyšší maloobchodní ceny pro spotřebitele.

(220)

Podle CCCLA a několika stran zastupujících zájmy dovozců a maloobchodníků budou v případě uložení antidumpingových cel nejvíce postiženi spotřebitelé v EU. V Unii představují největší část spotřebitelů spotřebitelé s nízkými příjmy a spotřebitelé budou čelit omezenějšímu výběru a vyšším cenám bez jakékoli dodatečné hodnoty, a to v době, kdy je hospodářství EU nestabilní. Tento výrobek má údajně psychologické hranice ceny, po jejichž překročení jej nebudou spotřebitelé kupovat. Některé typy výrobku z trhu zmizí, nebo budou nahrazeny jinými materiály, jako je plast, melamin, kov nebo dřevo. Tyto možnosti budou obecně představovat výrobky, které jsou méně šetrné k životnímu prostředí. Uvádělo se rovněž, že výběr bude omezen, jelikož z trhu Unie bude odstraněn dotčený dovoz uspokojující více než 60 % poptávky, přičemž nedostatečná nabídka bude tlačit ceny nahoru. Některé strany současně uvedly, že spotřebitelé nakupují v nejbližším okolí, výrobci v Unii však nejsou schopni a ochotni dodávat levné výrobky místním zásobovacím podnikům. Skutečnost, že němečtí výrobci mohou nabízet větší standardní objemy za nízké ceny, neuspokojí trh Unie, který požaduje rozmanitý sortiment v souladu s měnící se módou a trendy. Některá podání zdůrazňují, že pokud čínský dovoz zůstane na trhu Unie, bude jeho objem pravděpodobně podstatně nižší a ceny značně vyšší, a to kvůli vyšším mzdám v Číně a dodatečnému clu. Uvádělo se rovněž, že není-li výrobek cenově dostupný, nové generace si na něj nenavyknou.

(221)

Co se týká tvrzení ohledně omezenějšího výběru, podotýká se, že šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie nabízí velmi širokou škálu výrobků určených pro různé segmenty trhu a distribuční kanály. Očekává se, že opatření výrobnímu odvětví Unie umožní, aby plně využilo svůj potenciál a trh dále obohatilo o své výrobky. Žádný z dovozců, kteří jsou současně maloobchodníky, mimoto neuvedl, že případně zváží úplné stažení výrobku ze svého sortimentu, budou-li uložena antidumpingová opatření.

(222)

Pokud jde o tvrzení týkající se vyšších cen, cílem šetření je vytvoření rovných podmínek, a nikoli vyloučení čínského zboží z trhu Unie. Nebylo možné objektivně stanovit žádné hranice ceny, po jejichž překročení by spotřebitelé tento druh výrobku nekupovali. Vzhledem ke skutečnosti, že dovozci jsou často vázáni ceníky nejméně po dobu jednoho roku, se obecně neočekává, že by mohli v krátkodobém horizontu přenést vyšší ceny na své odběratele. Co je důležitější, vzhledem k úrovni opatření a značnému rozdílu mezi dovozní cenou a cenou při dalším prodeji není pravděpodobné, že uživatelé a spotřebitelé budou platit podstatně vyšší ceny – clo je vypočítáno na základě dovozní ceny CIF a maloobchodní ceny jsou násobkem dovozní ceny. Clo bude proto s největší pravděpodobností absorbovat dodavatelský řetězec od dovozce po konečného spotřebitele. Pokud by došlo k určitému růstu cen, tento bude malý a nebude mít dopad na výběr pro spotřebitele. Nepředpokládá se, že antidumpingová opatření povedou k tomu, že nové generace nebudou nakupovat keramické stolní a kuchyňské nádobí a náčiní. Dále se podotýká, že šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie je s to nabídnout konkurenceschopné ceny.

(223)

Nebylo možno vyvodit závěr, že opatření budou mít významný dopad na materiál používaný k výrobě kuchyňského a stolního nádobí a náčiní. Druh materiálu není vždy hlavním důvodem například při výběru keramického výrobku určeného jako dárek. Je však zřejmé, že zaměnitelnost materiálů není vždy možná: právní předpisy Unie o materiálech přicházejících do styku s potravinami například ukládají určité požadavky vztahující se na materiály, které mají přijít do styku s potravinami. Je třeba rovněž zmínit, že zavedený dovozce, který je současně i maloobchodníkem, se také domnívá, že lidé budou nadále jíst raději z keramických talířů než z talířů vyrobených z jiných materiálů, a tomu jsou přizpůsobeny jeho plány na rozšíření činnosti.

(224)

Tvrzení týkající se problémů s dodávkami nelze uznat, jelikož na straně jedné se vytvoření rovných podmínek se spravedlivými cenami nerovná úplnému zrušení dovozu z Číny. Naopak se očekává, že prospěch ze spravedlivějších obchodních podmínek budou mít všichni světoví aktéři. Na druhé straně bylo konstatováno, že skutečnost, že v současnosti je výrobní odvětví Unie s to uspokojit jednu třetinu celkové spotřeby Unie, nenarušuje skutečnost, že by dovoz z Číny měl vstupovat na trh Unie s cenami, které nejsou dumpingové. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie i skutečnost, že výrobní odvětví nevyužívalo v posuzovaném období plně svou výrobní kapacitu, naznačují, že výrobci v Unii mohou prodávat na trhu Unie více výrobků, pokud by byl dumpingový dovoz zrušen. V neposlední řadě Čína není jediným zdrojem dovozu do Unie.

(225)

Dánská studie, kterou zmínila CCCLA, a švédský výzkum, na nějž poukázalo švédské sdružení, naznačují, že antidumpingová opatření jsou obecně pro spotřebitele nákladná. Tato tvrzení jsou však velmi obecná, nesouvisí konkrétně s tímto šetřením a neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že to má v tomto šetření skutečně význam.

(226)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje předběžný závěr, že uložení opatření nebude mít celkově významný dopad na spotřebitele, jako jsou domácnosti.

Závěr ohledně zájmu Unie

(227)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Číny.

(228)

Tento závěr nemohou převážit aspekty, které předložila řada stran, konkrétně že antidumpingová opatření jsou obecně výměnou za jejich snahu přenést do třetích zemí některé hodnoty Unie, jako je zlepšení sociálních norem dodavatelů, zákaz dětské práce nebo programy ochrany životního prostředí a celkového rozvoje. Tyto záležitosti nemohou narušit cíl spočívající v dosažení otevřeného a spravedlivého obchodu ochranou výroby v Unii před narušením mezinárodního obchodu, jako je dumping, a uplatňováním nástrojů na ochranu obchodu v souladu právem EU a pravidly WTO.

(229)

Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti může toto předběžné posouzení vyžadovat další pečlivou analýzu na základě připomínek zúčastněných stran.

PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ Úroveň pro odstranění újmy

(230)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobuje dumpingový dovoz.

(231)

Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, která je působena výrobnímu odvětví Unie.

(232)

Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého mohou přiměřeně dosáhnout výrobci ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii. Jak je objasněno v (135). bodě odůvodnění, předběžně se má za to, že za přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu, lze považovat ziskové rozpětí ve výši 6 % obratu.

(233)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Cena nepůsobící újmu byla získána odečtením skutečného zisku od ceny ze závodu a připočtením výše zmíněného 6 % ziskového rozpětí k takto vypočítané prodejní ceně výrobního odvětví Unie, která nezpůsobuje ztrátu.

(234)

Na základě porovnání váženého průměru dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, zjištěné při výpočtech cenového podbízení, s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie na trhu Unie v období šetření, která nezpůsobuje újmu, se potom stanovilo potřebné zvýšení ceny. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové hodnoty CIF dovozu.

Prozatímní opatření

(235)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření na dovoz pocházející z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(236)

Na základě výše uvedených skutečností byly v tomto případě sazby antidumpingového cla stanoveny na úrovni dumpingových rozpětí.

(237)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného na „všechny ostatní společnosti“) se tedy vztahují výlučně na dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(238)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi ( 11 ) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, například spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení odpovídajícím způsobem pozměněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(239)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingového cla, neměla by se zbytková celní sazba vztahovat jen na nespolupracující vyvážející výrobce, nýbrž rovněž na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(240)

Jedna strana požádala, aby byla případná opatření uložena ve formě minimální ceny. Tato strana uvedla, že by valorická cla postihla zejména spotřebitele, kteří kupují vysoce kvalitní dovážené výrobky a/nebo výrobky s vysokou hmotností. Šetření však ukázalo, že s přihlédnutím k šíři položek spadajících do definice výrobku by nebyla vhodnější jiná forma opatření.

(241)

Na základě výše uvedeného se dumpingové rozpětí, rozpětí újmy a prozatímní antidumpingové clo se stanoví takto:



Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí újmy

Prozatímní clo

Hunan Hualian China Industry Co., Ltd; Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd; Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd a Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd

26,8 %

45,3 %

26,8 %

Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd a Guangxi Sanhuan Lucky Xinda Import & Export Co., Ltd

31,2 %

85,3 %

31,2 %

CHL International Ltd a CHL Porcelain Industries Ltd

30,0 %

109,3 %

30,0 %

Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited; Zibo Huatong Ceramics Co., Ltd; Shandong Silver phoenix Co., Ltd; Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd a Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd

17,6 %

76,0 %

17,6 %

Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd

23,0 %

44,8 %

23,0 %

Všichni ostatní spolupracující vyvážející výrobci

26,6 %

76,1 %

26,6 %

Všechny ostatní společnosti

58,8 %

109,3 %

58,8 %

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

(242)

V zájmu řádného úředního postupu je nutno stanovit období, během kterého mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely jakýchkoli konečných opatření mohou být znovu přehodnocena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

1.  Ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní kromě keramických nožů, v současnosti kódů KN ex691110 00, ex691200 10, ex691200 30, ex691200 50 a ex691200 90 (kódy TARIC 6911100090, 6912001011, 6912001091, 6912003010, 6912005010 a 6912009010), pocházejícího z Čínské lidové republiky.

2.  Sazba prozatímního antidumpingového cla, která se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi činí:



Společnost

Clo

Doplňkový kód TARIC

Hunan Hualian China Industry Co., Ltd;

Hunan Hualian Ebillion Industry Co., Ltd;

Hunan Liling Hongguanyao China Industry Co., Ltd;

Hunan Hualian Yuxiang China Industry Co., Ltd

26,8 %

B349

Guangxi Sanhuan Enterprise Group Holding Co., Ltd

31,2 %

B350

CHL Porcelain Industries Ltd

30,0 %

B351

Shandong Zibo Niceton-Marck Huaguang Ceramics Limited;

Zibo Huatong Ceramics Co., Ltd;

Shandong Silver Phoenix Co., Ltd;

Niceton Ceramics (Linyi) Co., Ltd;

Linyi Jingshi Ceramics Co., Ltd

17,6 %

B352

Guangxi Province Beiliu City Laotian Ceramics Co., Ltd

23,0 %

B353

Společnosti uvedené v příloze I

26,6 %

B354

Všechny ostatní společnosti

58,8 %

B999

3.  Použití prozatímních sazeb antidumpingového cla stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury, která splňuje požadavky stanovené v příloze II, celním orgánům členských států. Není-li tato faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.  Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii je podmíněno složením jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.  Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.  Aniž je dotčen článek 20 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009, mohou zúčastněné strany požádat o poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo toto nařízení přijato, předložit písemně svá stanoviska a požádat o ústní slyšení před Komisí ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.  V souladu s čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 1225/2009 se mohou zúčastněné strany vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení ve lhůtě jednoho měsíce ode dne jeho vstupu v platnost.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Spolupracující čínští vyvážející výrobci nezařazení do vzorku (doplňkový kód TARIC B354):

(1) Amaida Ceramic Product Co., Ltd.

(2) Asianera Porcelain (Tangshan) Ltd.

(3) Beiliu Changlong Ceramics Co., Ltd.

(4) Beiliu City Heyun Building Materials Co., Ltd.

(5) Beiliu Jiasheng Porcelain Co., Ltd.

(6) Beiliu Quanli Ceramic Co., Ltd.

(7) Beiliu Windview Industries Ltd.

(8) Betterway International Co., Ltd.

(9) Cameo China (Fengfeng) Co., Ltd.

(10) Changsha Ellen-Design Arts & Crafts Co., Ltd.

(11) Changsha Happy Go Products Developing Co., Ltd.

(12)  ►C1  Chao An Huadayu Craftwork Factory ◄

(13) Chao’an Lian Xing Yuan Ceramics Co., Ltd.

(14) Chaoan Oh Yeah Ceramics Industrial Co., Ltd.

(15) Chaoan Xin Yuan Ceramics Factory

(16) Chao’an Yongsheng Ceramic Industry Co., Ltd.

(17) Chaozhou Baode Ceramics Co., Ltd,

(18)  ►C1  Chaozhou Baodayi Porcelain Co., Ltd. ◄

(19) Chaozhou Baolian Ceramics Co., Ltd.

(20) Chaozhou Big Arrow Ceramics Industrial Co., Ltd.

(21) Chaozhou Boshifa Ceramics Making Co., Ltd.

(22) Chaozhou Cantake Craft Co., Ltd.

(23) Chaozhou Ceramics Industry and Trade General Corp.

(24) Chaozhou Chaofeng Ceramic Making Co., Ltd.

(25) Chaozhou Chengxi Jijie Art & Craft Painted Porcelain Fty.

(26) Chaozhou Chengxinda Ceramics Industry Co., Ltd.

(27) Chaozhou Chenhui Ceramics Co., Ltd.

(28) Chaozhou Chonvson Ceramics Industry Co., Ltd.

(29) Chaozhou Daxin Arts & Crafts Co., Ltd.

(30) Chaozhou Dayi Ceramics Industries Co., Ltd.

(31) Chaozhou Dehong Ceramics Making Co., Ltd.

(32) Chaozhou Deko Ceramic Co., Ltd.

(33) Chaozhou Diamond Ceramics Industrial Co., Ltd.

(34) Chaozhou Dongyi Ceramics Co., Ltd.

(35) Chaozhou Dragon Porcelain Industrial Co., Ltd.

(36) Chaozhou Fairway Ceramics Manufacturing Co., Ltd.

(37) Chaozhou Feida Ceramics Industries Co., Ltd.

(38) Chaozhou Fengxi Baita Ceramics Fty.

(39) Chaozhou Fengxi Canhui Ceramics Manufactory

(40) Chaozhou Fengxi Dongtian Porcelain Fty. No.2

(41) Chaozhou Fengxi Fenger Ceramics Craft Fty.

(42) Chaozhou Fengxi Hongrong Color Porcelain Fty.

(43) Chaozhou Fengxi Shengshui Porcelain Art Factory

(44) Chaozhou Fengxi Zone Jinbaichuan Porcelain Crafts Factory

(45) Chaozhou Fromone Ceramic Co., Ltd.

(46) Chaozhou Genol Ceramics Manufacture Co., Ltd.

(47) Chaozhou Good Concept Ceramics Co., Ltd.

(48)  ►C1  Chaozhou Grand Collection Ceramics Manufacturing Co. Ltd. ◄

(49) Chaozhou Guangjia Ceramics Manufacture Co., Ltd.

(50) Chaozhou Guidu Ceramics Co., Ltd.

(51) Chaozhou Haihong Ceramics Making Co., Ltd.

(52) Chaozhou Hengchuang Porcelain Co., Ltd.

(53) Chaozhou Henglibao Porcelain Industrial Co., Ltd.

(54) Chaozhou Hongbo Ceramics Industrial Co., Ltd.

(55) Chaozhou Hongjia Ceramics Making Co., Ltd.

(56) Chaozhou Hongye Ceramics Manufactory Co., Ltd.

(57) Chaozhou Hongye Porcelain Development Co., Ltd.

(58) Chaozhou Hongyue Porcelain Industry Co., Ltd.

(59) Chaozhou Hongzhan Ceramic Manufacture Co., Ltd.

(60) Chaozhou Hua Da Ceramics Making Co., Ltd.

(61) Chaozhou Huabo Ceramic Co., Ltd.

(62) Chaozhou Huade Ceramics Manufacture Co., Ltd.

(63) Chaozhou Huashan Industrial Co., Ltd.

(64) Chaozhou Huayu Ceramics Co., Ltd.

(65)  ►C1  Chaozhou Huazhong Ceramics Industries Co., Ltd. ◄

(66) Chaozhou Huifeng Ceramics Craft Making Co., Ltd.

(67) Chaozhou J&M Ceramics Industrial Co., Ltd.

(68) Chaozhou Jencymic Co., Ltd.

(69) Chaozhou Jiahua Ceramics Co., Ltd.

(70) Chaozhou Jiahuabao Ceramics Industrial Co., Ltd.

(71) Chaozhou JiaHui Ceramic Factory

(72) Chaozhou Jiaye Ceramics Making Co., Ltd.

(73) Chaozhou Jiayi Ceramics Making Co., Ltd.

(74) Chaozhou Jiayu Ceramics Making Co., Ltd.

(75) Chaozhou Jin Jia Da Porcelain Industry Co., Ltd.

(76) Chaozhou Jingfeng Ceramics Craft Co., Ltd.

(77) Chaozhou Jinqiangyi Ceramics Co., Ltd.

(78) Chaozhou Jinyuanli Ceramics Manufacture Co., Ltd.

(79) Chaozhou Kaibo Ceramics Making Co., Ltd.

(80) Chaozhou Kedali Porcelain Industrial Co., Ltd.

(81) Chaozhou King’s Porcelain Industry Co., Ltd.

(82) Chaozhou Kingwave Porcelain & Pigment Co., Ltd.

(83) Chaozhou Lemontree Tableware Co., Ltd.

(84) Chaozhou Lianfeng Porcelain Co., Ltd.

(85) Chaozhou Lianjun Ceramics Co., Ltd.

(86) Chaozhou Lianyu Ceramics Co., Ltd.

(87) ChaoZhou Lianyuan Ceramic Making Co., Ltd.

(88) Chaozhou Lisheng Ceramics Co., Ltd.

(89) Chaozhou Loving Home Porcelain Co., Ltd.

(90) Chaozhou Maocheng Industry Dve. Co., Ltd.

(91) Chaozhou MBB Porcelain Factory

(92) Chaozhou Mingyu Porcelain Industry Co., Ltd.

(93)  ►C1  Chaozhou New Power Co., Ltd. ◄

(94) Chaozhou Ohga Porcelain Co.,Ltd.

(95) Chaozhou Oubo Ceramics Co., Ltd.

(96) Chaozhou Pengfa Ceramics Manufactory Co., Ltd.

(97) Chaozhou Pengxing Ceramics Co., Ltd.

(98) Chaozhou Qingfa Ceramics Co., Ltd.

(99)  ►C1  Raoping Xinfeng Yangda Colour Porcelain FTY. ◄

(100) Chaozhou Ronghua Ceramics Making Co., Ltd.

(101) Chaozhou Ronglibao Porcelain Co., Ltd.

(102) Chaozhou Rui Cheng Porcelain Industry Co., Ltd.

(103) Chaozhou Rui Xiang Porcelain Industrial Co., Ltd.

(104) Chaozhou Ruilong Ceramics Co., Ltd.

(105) Chaozhou Sanhua Ceramics Industrial Co., Ltd.

(106) Chaozhou Sanming Industrial Co., Ltd.

(107) Chaozhou Santai Porcelain Co., Ltd.

(108)  ►C1  Guangdong Shunqiang Ceramics Co., Ltd. ◄

(109) Chaozhou Shuntai Ceramic Manufactory Co., Ltd.

(110) Chaozhou Songfa Ceramics Co.,Ltd.

(111) Chaozhou Sundisk Ceramics Making Co., Ltd.

(112) Chaozhou Teemjade Ceramics Co., Ltd.

(113) Chaozhou Thyme Ceramics Co., Ltd.

(114) Chaozhou Tongxing Huajiang Ceramics Making Co., Ltd

(115) Chaozhou Totye Ceramics Industrial Co., Ltd.

(116) Chaozhou Trend Art & Crafts Co., Ltd.

(117) Chaozhou Uncommon Craft Industrial Co., Ltd.

(118) Chaozhou Weida Ceramic Making Co., Ltd.

(119) Chaozhou Weigao Ceramic Craft Co., Ltd.

(120) Chaozhou Wingoal Ceramics Industrial Co., Ltd.

(121) Chaozhou Wood House Porcelain Co., Ltd.

(122) Chaozhou Xiangye Ceramics Craft Making Co., Ltd.

(123)  ►C1  Chaozhou Xin Weicheng Co. Ltd. ◄

(124) Chaozhou Xincheng Ceramics Co., Ltd.

(125) Chaozhou Xinde Ceramics Craft Factory

(126) Chaozhou Xingguang Ceramics Co., Ltd.

(127) Chaozhou Xinhui Porcelain Co., Ltd.

(128) Chaozhou Xinkai Porcelain Co., Ltd.

(129) Chaozhou Xinlong Porcelain Industrial Co., Ltd.

(130) Chaozhou Xinyu Porcelain Industrial Co., Ltd.

(131) Chaozhou Xinyue Ceramics Manufacture Co., Ltd.

(132) Chaozhou Yangguang Ceramics Co., Ltd.

(133) Chaozhou Yaran Ceramics Craft Making Co., Ltd.

(134) Chaozhou Yinhe Ceramics Co., Ltd.

(135) Chaozhou Yongsheng Ceramics Manufacturing Co., Ltd.

(136) Chaozhou Yongxuan Domestic Ceramics Manufactory Co., Ltd.

(137) Chaozhou Yu Ri Ceramics Making Co., Ltd.

(138) Chaozhou Yuefeng Ceramics Ind. Co., Ltd.

(139) Chaozhou Yufeng Ceramics Making Factory

(140) Chaozhou Zhongxia Porcelain Factory Co., Ltd.

(141) Chaozhou Zhongye Ceramics Co., Ltd.

(142) Dabu Yongxingxiang Ceramics Co., Ltd.

(143) Dapu Fuda Ceramics Co., Ltd.

(144) Dapu Taoyuan Porcelain Factory

(145) Dasheng Ceramics Co., Ltd. Dehua

(146) De Hua Hongshun Ceramic Co., Ltd.

(147) Dehua Hongsheng Ceramic Co., Ltd.

(148) Dehua Jianyi Porcelain Industry Co., Ltd.

(149) Dehua Kaiyuan Porcelain Industry Co., Ltd.

(150) Dehua Ruyuan Gifts Co., Ltd.

(151) Dehua Xinmei Ceramics Co., Ltd.

(152)  ►C1  Dongguan Kennex Ceramic Ltd. ◄

(153) Dongguan Shilong Kyocera Co., Ltd.

(154) Dongguan Yongfuda Ceramics Co., Ltd.

(155) Evershine Fine China Co., Ltd.

(156) Excellent Porcelain Co., Ltd.

(157) Fair-Link Limited (Xiamen)

(158) Far East (Boluo) Ceramics Factory Co., Ltd.

(159) Far East (chaozhou) Ceramics Factory Co., Ltd.

(160) Fengfeng Mining District Yuhang Ceramic Co. Ltd. (Yuhang)

(161) Foshan Metart Company Limited

(162) Fujian De Hua Jiashun Art&Crafts Co., Ltd.

(163) Fujian Dehua Chengyi Ceramics Co., Ltd.

(164) Fujian Dehua Five Continents Ceramic Manufacturing Co., Ltd.

(165) Fujian Dehua Fujue Ceramics Co., Ltd.

(166) Fujian Dehua Full Win Crafts Co., Ltd.

(167) Fujian Dehua Fusheng Ceramics Co., Ltd.

(168) Fujian Dehua Gentle Porcelain Co., Ltd.

(169) Fujian Dehua Guanhong Ceramic Co., Ltd.

(170) Fujian Dehua Guanjie Ceramics Co., Ltd.

(171) Fujian Dehua Hiap Huat Koyo Toki Co., Ltd.

(172) Fujian Dehua Hongda Ceramics Co., Ltd.

(173) Fujian Dehua Hongsheng Arts & Crafts Co., Ltd.

(174) Fujian Dehua Hongyu Ceramic Co., Ltd.

(175) Fujian Dehua Huachen Ceramics Co., Ltd.

(176) Fujian Dehua Huaxia Ceramics Co., Ltd.

(177) Fujian Dehua Huilong Ceramic Co., Ltd.

(178) Fujian Dehua Jingyi Ceramics Co., Ltd.

(179) Fujian Dehua Jinhua Porcelain Co., Ltd.

(180) Fujian Dehua Jinzhu Ceramics Co., Ltd.

(181) Fujian Dehua Lianda Ceramic Co., Ltd.

(182) Fujian Dehua Myinghua Ceramics Co., Ltd.

(183) Fujian Dehua Pengxin Ceramics Co., Ltd.

(184) Fujian Dehua Rongxin Ceramic Co., Ltd.

(185) Fujian Dehua Shisheng Ceramics Co., Ltd.

(186) Fujian Dehua Will Ceramic Co., Ltd.

(187) Fujian Dehua Xianda Ceramic Factory

(188) Fujian Dehua Xianghui Ceramic Co., Ltd.

(189) Fujian Dehua Xingye Ceramic Co., Ltd.

(190) Fujian Dehua Yonghuang Ceramic Co., Ltd.

(191) Fujian Dehua Yousheng Ceramics Co., Ltd.

(192) Fujian Dehua You-Young Crafts Co., Ltd.

(193) Fujian Dehua Zhenfeng Ceramics Co., Ltd.

(194) Fujian Dehua Zhennan Ceramics Co., Ltd.

(195) Fujian Jackson Arts and Crafts Co., Ltd.

(196) Fujian Jiamei Group Corporation

(197)  ►C1  Fujian Profit Group Corporation ◄

(198) Fujian Province Dehua County Beatrot Ceramic Co., Ltd.

(199) Fujian Province Yongchun County Foreign Processing and Assembling Corporation

(200) Fujian Quanzhou Longpeng Group Co., Ltd.

(201) Fujian Quanzhou Shunmei Group Co., Ltd.

(202) Fung Lin Wah Group

(203) Ganzhou Koin Structure Ceramics Co., Ltd.

(204) Global Housewares Factory

(205) Guangdong Baofeng Ceramic Technology Development Co., Ltd.

(206) Guangdong Bening Ceramics Industries Co., Ltd.

(207) Guangdong Daye Porcelain Co., Ltd.

(208) Guangdong Dongbao Group Co., Ltd.

(209) Guangdong Huaxing Ceramics Co., Ltd.

(210) Guangdong Quanfu Ceramics Ind. Co., Ltd.

(211) Guangdong Shunxiang Porcelain Co., Ltd.

(212) Guangdong Sitong Group Co., Ltd.

(213) Guangdong Songfa Ceramics Co.,Ltd.

(214) Guangdong Yutai Porcelain Co., Ltd.

(215) Guangxi Beiliu City Ming Chao Porcelain Co., Ltd.

(216) Guangxi Beiliu Guixin Porcelain Co., Ltd.

(217) Guangxi Beiliu Huasheng Porcelain Ltd.

(218) Guangxi Beiliu Newcentury Ceramic Llc.

(219) Guangxi Beiliu Qinglang Porcelain Trade Co., Ltd.

(220) Guangxi Beiliu Rili Porcelain Co.,Ltd.

(221) Guangxi Beiliu Xiongfa Ceramics Co., Ltd.

(222) Guangxi Beiliu Yujie Porcelain Co., Ltd.

(223) Guangxi Beiliu Zhongli Ceramics Co., Ltd

(224) Guangxi Nanshan Porcelain Co., Ltd.

(225) Guangxi Xin Fu Yuan Co. Ltd.

(226) Guangxi Yulin Rongxing Ceramics Co., Ltd.

(227) Guangzhou Chaintime Porcelain Co., Ltd.

(228) Guangzhou Xiongji Imp. & Exp. Co., Ltd.

(229) Haofa Ceramics Co., Ltd. of Dehua Fujian

(230) Hebei Dersun Ceramic Co., Ltd.

(231) Hebei Great Wall Ceramic Co., Ltd.

(232) Hunan Baihua Ceramics Co., Ltd.

(233) Hunan Eka Ceramics Co., Ltd.

(234) Hunan Fungdeli Ceramics Co., Ltd.

(235) Hunan Gaofeng Ceramic Manufacturing Co., Ltd.

(236) Hunan Greture Co., Ltd.

(237) Hunan Huawei China Industry Co., Ltd

(238) Hunan Huayun Ceramics Factory Co., Ltd

(239) Hunan Liling Tianxin China Industry Ltd.

(240) Hunan Provincial Liling Chuhua Ceramic Industrial Co., Ltd.

(241) Hunan Quanxiang Ceramics Corp. Ltd.

(242) Hunan Taisun Ceramics Co., Ltd.

(243) Hunan Victor Imp. & Exp. Co., Ltd

(244) Hunan Wing Star Ceramic Co., Ltd.

(245) Hunan Xianfeng Ceramic Industry Co.,Ltd

(246) Jiangsu Gaochun Ceramics Co., Ltd.

(247) Jiangsu Yixing Fine Pottery Corp., Ltd.

(248) Jiangxi Global Ceramic Co., Ltd.

(249) Jiangxi Kangshu Porcelain Co.,Ltd.

(250) Jingdezhen F&B Porcelain Co., Ltd.

(251) Jingdezhen Yuanjing Porcelain Industry Co., Ltd.

(252) Jiyuan Jukang Xingxing Ceramics Co., Ltd.

(253) Joyye Arts & Crafts Co., Ltd.

(254) Junior Star Ent’s Co., Ltd.

(255) K&T Ceramics International Co., Ltd.

(256) Kam Lee (Xing Guo) Metal and Plastic Fty. Co., Ltd.

(257)  ►C1  Karpery Industrial Co., Ltd. Hunan China ◄

(258) Kilncraft Ceramics Ltd.

(259) Lian Jiang Golden Faith Porcelain Co., Ltd.

(260) Liling Esion Homeware Co., Ltd.

(261)  ►C1  Liling Gaodeng Ceramic Industry Co., Ltd. ◄

(262) Liling GuanQian Ceramic Manufacture Co., Ltd.

(263) Liling Huahui Ceramic Manufacturing Co., Ltd.

(264) Liling Huawang Ceramics Manufacturing Co., Ltd.

(265) Liling Kaiwei Ceramic Co., Ltd.

(266) Liling Liangsheng Ceramic Manufacture Co., Ltd.

(267) Liling Minghui Ceramic Factory

(268) Liling Only Co., Ltd.

(269) Liling Quanhu Industries General Company

(270) Liling Rongxiang Ceramic Co., Ltd.

(271) Liling Ruixiang Ceramics Industrial Co., Ltd.

(272) Liling Santang Ceramics Manufacturing Co., Ltd.

(273) Liling Shenghua Industrial Co., Ltd.

(274) Liling Swan Household Co., Ltd.

(275) Liling Tengrui Industrial and Trading Co.,Ltd.

(276) Liling United Ceramic-Ware Manufacturing Co., Ltd.

(277) Liling Yihong Arts & Crafts Co., Ltd.

(278) Liling Yonghe Porcelain Factory

(279) Liling Yucha Ceramics Co., Ltd.

(280) Linyi Jinli Ceramics Co., Ltd.

(281) Linyi Pengcheng Industry Co., Ltd.

(282) Linyi Wanqiang Ceramics Co., Ltd.

(283) Linyi Zhaogang Ceramics Co., Ltd.

(284) Liveon Industrial Co., Ltd.

(285) Long Da Bone China Co., Ltd.

(286) Meizhou Gaoyu Ceramics Co., Ltd.

(287) Meizhou Lianshunchang Trading Co., Ltd.

(288) Meizhou Xinma Ceramics Co., Ltd.

(289) Meizhou Yuanfeng Ceramic Industry Co., Ltd.

(290) Meizhou Zhong Guang Industrial Co., Ltd.

(291) Miracle Dynasty Fine Bone China (Shanghai) Co., Ltd.

(292) Photo USA Electronic Graphic Inc.

(293) Quanzhou Allen Light Industry Co., Ltd.

(294) Quanzhou Chuangli Craft Co., Ltd.

(295) Quanzhou Dehua Fangsheng Arts Co., Ltd.

(296) Quanzhou Haofu Gifts Co., Ltd.

(297) Quanzhou Hongsheng Group Corporation

(298) Quanzhou Jianwen Craft Co., Ltd.

(299) Quanzhou Kunda Gifts Co., Ltd.

(300) Quanzhou Yongchun Shengyi Ceramics Co., Ltd.

(301) Raoping Bright Future Porcelain Factory (RBF)

(302) Raoping Sanrao Yicheng Porcelain Factory

(303) Raoping Sanyi Industrial Co., Ltd.

(304) Raylon Enterprise Co., Ltd.

(305) Rong Lin Wah Industrial (Shenzhen) Co., Ltd.

(306) Shandong Futai Ceramics Co., Ltd.

(307) Shandong Gaode Hongye Ceramics Co., Ltd.

(308) Shandong Kunlun Ceramic Co., Ltd.

(309) Shandong Zhaoding Porcelain Co., Ltd.

(310) Shantou Ceramics Industry Supply & Marketing Corp.

(311) Shantou Jinyuan Huajing Economic Trading Co., Ltd.

(312) Sheng Hua Ceramics Co., Ltd.

(313) Shenzhen Baoshengfeng Imp. & Exp. Co., Ltd.

(314) Shenzhen Bright Future Industry Co., Ltd. (SBF)

(315) Shenzhen Donglin Industry Co., Ltd.

(316) Shenzhen Ever Nice Industry Co., Ltd.

(317) Shenzhen Evergrows Trading Co., Ltd.

(318) Shenzhen Fuliyuan Porcelain Co., Ltd.

(319) Shenzhen Fuxingjiayun Ceramics Co., Ltd.

(320) Shenzhen Gottawa Industrial Ltd.

(321) Shenzhen Hiker Housewares Ltd.

(322) Shenzhen Senyi Porcelain Industry Co. Ltd.

(323) Shenzhen Tao Hui Industrial Co., Ltd.

(324) Shenzhen Topchoice Industries Limited

(325) Shenzhen Trueland Industrial Co., Ltd.

(326) Shenzhen Universal Industrial Co., Ltd.

(327) Shenzhen Zhan Peng Xiang Industrial Co., Ltd.

(328) Shijiazhuang Kuangqu Huakang Porcelain Co., Ltd.

(329) Shun Sheng Da Group Co., Ltd. Quanzhou Fujian

(330) Stechcol Ceramic Crafts Development (Shenzhen) Co., Ltd.

(331) Tangshan Beifangcidu Ceramic Group Co., Ltd.

(332) Tangshan Boyu Osseous Ceramic Co., Ltd.

(333) Tangshan Daxin Ceramics Co., Ltd.

(334) Tangshan Golden Ceramic Co., Ltd.

(335) Tangshan Haigelei Fine Bone Porcelain Co., Ltd.

(336) Tangshan Hengrui Porcelain Industry Co., Ltd.

(337) Tangshan Huamei Porcelain Co., Ltd.

(338) Tangshan Huaxincheng Ceramic Products Co., Ltd.

(339) Tangshan Huyuan Bone China Co., Ltd.

(340) Tangshan Imperial-Hero Ceramics Co., Ltd.

(341) Tangshan Jinfangyuan Bone China Manufacturing Co., Ltd.

(342) Tangshan Keyhandle Ceramic Co., Ltd.

(343) Tangshan Longchang Ceramics Co., Ltd.

(344) Tangshan Masterwell Ceramic Co., Ltd.

(345) Tangshan Redrose Porcelain Products Co., Ltd.

(346) Tangshan Shiyu Commerce Co., Ltd.

(347) Tangshan Xueyan Industrial Co., Ltd.

(348) Tangshan Yida Industrial Corp.

(349) Tao Yuan Porcelain Factory

(350) Teammann Co., Ltd.

(351) The China & Hong Kong Resources Co., Ltd.

(352) The Great Wall Group Holding Co., Ltd.

(353) Tienshan (Handan) Tableware Co., Ltd. (Tienshan)

(354) Topking Industry (China) Ltd.

(355)  ►C1  Tangshan Chinawares Trading Co., Ltd. ◄

(356) Weijian Ceramic Industrial Co., Ltd.

(357) Weiye Ceramics Co., Ltd.

(358) Winpat Industrial Co., Ltd.

(359) Xiamen Acrobat Splendor Ceramics Co., Ltd.

(360) Xiamen Johnchina Fine Polishing Tech Co., Ltd.

(361)  ►C1  Xiangqiang Ceramic Manufacturing Co.,Ltd Liling City Hunan ◄

(362) Xin Fu Yuan Co. Ltd.

(363) Xin Xing Xian XinJiang Pottery Co., Ltd.

(364) Xinhua County Huayang Porcelain Co., Ltd.

(365) Xuchang Jianxing Porcelain Products Co., Ltd.

(366) Yangjiang Shi Ba Zi Kitchen Ware Manufacturing Co., Ltd.

(367) Yanling Hongyi Import N Export Trade Co., Ltd.

(368) Ying-Hai (Shenzhen) Industry Dev. Co., Ltd.

(369) Yiyang Red Star Ceramics Ltd.

(370) Yong Feng Yuan Industry Co., Ltd. (Yong Feng Yuan Industry)

(371) Yongchun Dahui Crafts Co., Ltd.

(372) Youzhou City Kongjia Porcelain Co., Ltd.

(373) Yu Yuan Ceramics Co., Ltd.

(374) Yuzhou Huixiang Ceramics Co., Ltd.

(375) Yuzhou Ruilong Ceramics Co., Ltd.

(376) Zhangjiakou Xuanhua Yici Ceramics Co., Ltd. (Xuanhua Yici)

(377) Zhejiang Nansong Ceramics Co., Ltd.

(378) Zhuhai Luckyman Electronic Co., Ltd.

(379) Zibo Boshan Shantou Ceramic Factory

(380) Zibo CAC Chinaware Co., Ltd.

(381) Zibo Fortune Light Industrial Products Co., Ltd.

(382) Zibo Fuxin Porcelain Co., Ltd.

(383) Zibo GaoDe Ceramic Technology & Development Co., Ltd.

(384) Zibo Hongda Ceramics Co., Ltd.

(385) Zibo Jinxin Light Industrial Products Co., Ltd.

(386) Zibo Kunyang Ceramic Corporation Limited

▼C1

(387) Chaoan County Fengtang Town HaoYe Ceramic Fty

(388) Chaoan Shengyang Crafts Industrial Co., Ltd.

(389) Chaozhou DaXing Ceramics Manufactory Co., Ltd.

(390) Chaozhou Fengxi Jiaxiang Ceramic Manufactory

(391) Chaozhou Jinxin Ceramics Making Co., Ltd.

(392) GuangDong XingTaiYi Porcelain Co., Ltd.

(393) Guangdong Zhentong Ceramics Co., Ltd.

(394) Guangxi Baian Ceramic Co. Ltd.

(395) Henghui Porcelain Plant Liling Hunan China

(396) Huanyu Ceramic Industrial Co., Ltd.

(397) Hunan Huari Ceramic Industry Co., Ltd.

(398) Liling Jiahua Porcelain Manufacturing Co., Ltd.

(399) Liling Jiaxing Ceramic Industrial Co., Ltd.

(400) Liling Liuxingtan Ceramics Co., Ltd.

(401) Liling Pengxing Ceramic Factory

(402) Liling Spring Ceramic Industry Co., Ltd.

(403) Liling Taiyu Ceramic Co., Ltd.

(404) Liling Top Collection Industrial Co., Ltd.

(405) Liling Zhengcai Ceramic Manufacturing Co., Ltd.

(406) Red Star Ceramics Limited

(407) Ronghui Ceramic Co., Ltd Liling Hunan China

(408) Rslee Ceramic Co., Ltd.

(409) Shenzhen Ehome Enterprise Ltd.

(410) Shenzhen Full Amass Ind. Dev. Co. Ltd.

(411) Shenzhen Good-Always Imp. & Exp. Co. Ltd.

(412) Shenzhen Hua Mei Industry Development Ltd.

(413) Shenzhen Jingxin Development Trading Co. Ltd.

(414) Shenzhen Mingsheng Ceramic Ltd.

(415) Shenzhen SMF Investment Co., Ltd.

(416) Zeal Ceramics Development Co., Ltd, Shenzhen, China

▼B




PŘÍLOHA II

Platná obchodní faktura podle čl. 1 odst. 3 musí obsahovat prohlášení podepsané odpovědným pracovníkem subjektu, který fakturu vystavil, v tomto formátu:

(1) Jméno a funkce odpovědného pracovníka subjektu, který obchodní fakturu vystavil.

(2) Toto prohlášení: „Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem) keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní prodaného na vývoz do Evropské unie, jehož se týká tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a zapsané sídlo společnosti) (doplňkový kód TARIC) v (dotčená země). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“

(3) Datum a podpis.



( 1 ) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51.

( 2 ) Úř. věst. C 44, 16.2.2012, s. 22.

( 3 ) Viz rovněž návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství; Brusel, 8.6.2012, KOM(2012) 270 v konečném znění, 2012/0145(Cod).

( 4 ) Rozsudek Soudního dvora ze dne 2. února 2012 ve věci C-249/10 P, Brosmann Footwear HK a další v. Rada.

( 5 ) Rozsudek Tribunálu ze dne 18. září 2012 ve věci T-156/11, Since Hardware (Guangzhou) Co., Ltd v. Rada, bod 167 (dosud nezveřejněno).

( 6 ) Veřejně přístupný průzkum trhu CBI týkající se „trhu EU se stolním a kuchyňským nádobím a náčiním a jinými domácími potřebami, listopad 2009“ (The tableware, kitchenware and other household articles market in the EU, November 2009) poukázal na řadu trendů (demografických, sociálních, kulturních, módních a technických), které povedou k další silné přítomnosti keramických výrobků na trhu Unie se stolním a kuchyňským nádobím a náčiním, jenž má podle očekávání celkově růst. Důvody, které uvádí průzkum, sahají od rostoucí poptávky po neformálnějším stolním a kuchyňském nádobí a náčiní, a to po užitných výrobcích, s nimiž lze snadno manipulovat, po nových výrobcích a novém designu, po měnící se velikost domácností. Při tomto šetření uvedl i velký dovozce zařazený do vzorku, který je rovněž maloobchodníkem, že v budoucnu očekává zdravou spotřebu, jelikož se předpokládá, že lidé jedí raději z keramických než z jiných talířů, a proto oznámil ambiciózní plány na rozšíření činnosti v této oblasti.

( 7 ) Nařízení Rady (ES) č. 1472/2006, vyhlášené v Úř. věst. L 275, 6.10.2006, s. 36 (292. bod odůvodnění).

( 8 ) http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52011XC1129(02):CS:NOT

( 9 ) Věc T-20/03 Kahla/Thüringen Porzellan v. Komise.

( 10 ) „Dumping case likely to harm ceramic makers“, China Daily, 17. února 2012.

( 11 ) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, 1049 Brussels, Belgie.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU