(EU) č. 1011/2012Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24)

Publikováno:	Úř. věst. L 305, 1.11.2012, s. 6-24	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	17. října 2012	Autor předpisu:	Evropská centrální banka
Platnost od:	21. listopadu 2012	Nabývá účinnosti:	21. listopadu 2012
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Konsolidované znění předpisu s účinností od 1. října 2018

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (Úř. věst. L 305 1.11.2012, s. 6)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/730 ze dne 16. dubna 2015,	L 116	5	7.5.2015
►M2	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/1384 ze dne 2. srpna 2016,	L 222	24	17.8.2016
►M3	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2018/318 ze dne 22. února 2018,	L 62	4	5.3.2018

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 1011/2012

ze dne 17. října 2012

o statistice držby cenných papírů

(ECB/2012/24)

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

1. shromažďováním údajů podle „jednotlivých cenných papírů“ se rozumí shromažďování údajů členěných podle jednotlivých cenných papírů;

2. „pozicí“ se rozumí stavová hodnota cenných papírů, jejichž druhy jsou uvedeny v odstavci 15 a které skutečné zpravodajské jednotky vlastní či drží v úschově na konci referenčního období, jak je dále vymezeno v části 4 přílohy II;

▼M2

3. „instituce“ má stejný význam jako v definici v čl. 4 odst. 1 bodě 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 1 );

▼M2

3a. „mateřský podnik“ má stejný význam jako v definici v čl. 2 bodu 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 2 );

3b. „dceřinou společností“ se rozumí:

a) dceřiný podnik ve smyslu v čl. 2 bodu 10 směrnice 2013/34/EU;

b) jakýkoli podnik, nad nímž mateřský podnik fakticky uplatňuje dominantní vliv.

Dceřiné společnosti dceřiných společností se rovněž považují za dceřiné společnosti podniku, který je jejich původním mateřským podnikem;

3c. „finanční instituce“ má stejný význam jako v definici v čl. 4 odst. 1 bodě 26 nařízení (EU) č. 575/2013;

3d. „pobočkou pojišťovací společnosti“ se rozumí v obchodním rejstříku nezapsané zastoupení nebo pobočka (nikoli však ústředí) pojišťovací společnosti nebo zajišťovny;

▼M2

4. „bankovní skupinou“ se rozumí podniky zahrnuté do konsolidace subjektu v čele bankovní skupiny podle čl. 18 odst. 1, 4 a 8, čl. 19 odst. 1 a 3 a článku 23 nařízení (EU) č. 575/2013;

▼B

5. „rezident“ má stejný význam jako v definici v čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 2533/98;

6. „měnová finanční instituce“, „úvěrová instituce“ a „fond peněžního trhu“ mají stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Sektor měnových finančních institucí se skládá z úvěrových institucí a fondů peněžního trhu;

7. „investiční fond“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení (ES) č. 958/2007 (ECB/2007/8);

8. „účelová finanční společnost“ má stejný význam jako v definici v čl. 1 odst. 1 nařízení (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30);

▼M1

8a. „pojišťovací společnost“ má stejný význam jako v definici v článku 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50) ( 3 );

▼B

9. „uschovatelem“ se rozumí subjekt, který patří do sektoru „finančních institucí“ (S.12 ( 4 )) a který provádí úschovu a správu finančních nástrojů na účet klientů včetně svěřenské správy a souvisejících služeb, jako je správa hotovosti nebo zajištění, jak je uvedeno v oddílu B bodu 1 přílohy I směrnice 2004/39/ES;

▼M2

10. „subjektem v čele bankovní skupiny“ se rozumí kterýkoli z těchto subjektů:

a) mateřská instituce v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž všechny odkazy na členský stát uvedené v této definici se považují za odkazy na zúčastněný členský stát;

b) mateřská finanční holdingová společnost v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 31 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž všechny odkazy na členský stát uvedené v této definici se považují za odkazy na zúčastněný členský stát;

c) mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 33 nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž všechny odkazy na členský stát uvedené v této definici se považují za odkazy na zúčastněný členský stát;

d) ústřední subjekt ve smyslu článku 10 nařízení (EU) č. 575/2013, který se nachází v zúčastněném členském státě;

▼M2 —————

▼B

12. „investorem“ se rozumí subjekt či osoba, jež vlastní finanční nástroje;

▼M2

13. „cennými papíry v úschově“ se rozumějí cenné papíry, které jménem investorů drží a spravují uschovatelé, a to buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím klienta;

▼B

14. „příslušnou národní centrální bankou“ se rozumí národní centrální banka členského státu eurozóny, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem;

15. „cennými papíry“ se rozumí tyto druhy cenných papírů:

a) „dluhové cenné papíry“ (F.3);

b) „kótované akcie“ (F.511);

c) „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.52);

16. „držbou cenných papírů“ se rozumí ekonomické vlastnictví cenných papírů, jejichž druhy jsou uvedeny v odstavci 15;

17. „kódem ISIN“ se rozumí mezinárodní identifikační číslo cenného papíru přidělené cenným papírům, které se skládá z 12 alfanumerických znaků a jednoznačně určuje emisi cenných papírů (podle normy ISO 6166);

▼M2

18. „právním subjektem“ se rozumí jakýkoli subjekt, který není fyzickou osobou a který má podle vnitrostátních právních předpisů země, v níž je rezidentem, postavení právnické osoby, což mu umožňuje nabývat práva a povinnosti vyplývající z vnitrostátního právního řádu dané země;

19. „sektorovými údaji“ se rozumějí údaje vykazované podle článku 3;

20. „skupinovými údaji“ se rozumějí údaje vykazované podle článku 3a;

21. „zúčastněný členský stát“ má stejný význam jako v definici v čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 2533/98;

22. „vklientem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, které uschovatel poskytuje služby úschovy a související služby, včetně jiného uschovatele;

23. výrazem „podle jednotlivých subjektů“ se rozumí, že vykazované údaje se týkají držby cenných papírů každého jednotlivého právního subjektu bankovní skupiny, tj. mateřského podniku a každé z jeho dceřiných společností;

24. výrazem „za skupinu“ se rozumí, že vykazované údaje zahrnují informace o držbě cenných papírů za bankovní skupinu jako celek.

▼B

Článek 2

Skutečný soubor zpravodajských jednotek

▼M2

1. Skutečný soubor zpravodajských jednotek se skládá ze zpravodajských jednotek vykazujících sektorové údaje a zpravodajských jednotek vykazujících skupinové údaje (společně dále jen „skutečné zpravodajské jednotky“).

a) Zpravodajskými jednotkami vykazujícími sektorové údaje jsou rezidentské měnové finanční instituce, investiční fondy, účelové finanční společnosti, pojišťovací společnosti a uschovatelé.

b) Zpravodajskými jednotkami vykazujícími skupinové údaje jsou:

i) subjekty v čele bankovních skupin a

ii) instituce nebo finanční instituce, které jsou usazeny v zúčastněných členských státech a které nejsou součástí bankovní skupiny;

pokud je Rada guvernérů označila za součást skutečného souboru zpravodajských jednotek podle odstavce 4 a pokud byly o své zpravodajské povinnosti vyrozuměny podle odstavce 5.

▼M1

2. Pokud fond peněžního trhu, investiční fond, účelová finanční společnost nebo pojišťovací společnost nemají podle svého vnitrostátního práva právní subjektivitu, odpovídají za vykazování informací vyžadovaných na základě tohoto nařízení osoby, které jsou na základě právních předpisů oprávněny tyto subjekty zastupovat, nebo – v případě neexistence formálního zastoupení – osoby, které podle příslušných vnitrostátních právních předpisů odpovídají za jednání těchto subjektů.

▼M1

2a. Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají vykazovat pojišťovací společnosti podle tohoto nařízení, z údajů shromážděných podle směrnice 2009/138/ES, sestává skutečný soubor zpravodajských pojišťovacích společností z:

a) pojišťovacích společností, které jsou zapsány v obchodním rejstříku v příslušném členském státě eurozóny a které jsou rezidenty na tomto území, včetně dceřiných společností, jejichž mateřské společnosti se nacházejí mimo toto území;

b) poboček pojišťovacích společností uvedených v písmenu a), které jsou rezidenty mimo území příslušného členského státu eurozóny;

c) poboček pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území příslušného členského státu eurozóny, avšak jejichž ústředí se nachází mimo EHP.

Aby se zamezilo pochybnostem, pobočky pojišťovacích společností, které jsou rezidenty na území členského státu eurozóny a jejichž ústředí se nachází v EHP, nejsou součástí skutečného souboru zpravodajských jednotek.

▼M2

3. Na skutečné zpravodajské jednotky se vztahuje úplná zpravodajská povinnost, pokud se neuplatňuje výjimka udělená podle článku 4, 4a nebo 4b.

4. Rada guvernérů může rozhodnout, že zpravodajská jednotka, která vykazuje skupinové údaje, tvoří součást skutečného souboru zpravodajských jednotek, pokud suma rozvahových aktiv bankovní skupiny uvedené v odst. 1 písm. b) bodě i) nebo instituce či finanční instituce uvedené v odst. 1 písm. b) bodě ii):

a) přesahuje 0,5 % celkových aktiv konsolidované rozvahy bankovních skupin v Unii (dále jen „prahová hodnota 0,5 %“), a to na základě posledních aktuálních údajů, jež má ECB k dispozici, tj.:

i) údajů, jež se vztahují ke konci prosince kalendářního roku předcházejícího oznámení podle odstavce 5, nebo, nejsou-li tyto údaje k dispozici,

ii) údajů, jež se vztahují ke konci prosince předchozího roku;

nebo

▼M3

b) je nižší než prahová hodnota 0,5 % nebo se této hodnotě rovná, za předpokladu, že zpravodajská jednotka vykazující skupinové údaje splňuje určitá kvantitativní nebo kvalitativní kritéria, která potvrzují její význam pro stabilitu a fungování finančního systému v eurozóně, např. z důvodu vzájemného propojení s jinými finančními institucemi v eurozóně, činnosti v rámci více jurisdikcí, nezastupitelnosti, složitosti podnikové struktury, nebo z důvodu přímého dohledu ECB; a/nebo v jednotlivých členských státech eurozóny, např. z důvodu relativního významu zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje v rámci konkrétního segmentu trhu bankovních služeb v jednom či více členských státech eurozóny, nebo z důvodu přímého dohledu ECB.

▼M2

5. Příslušná národní centrální banka vyrozumí zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje o rozhodnutí Rady guvernérů podle odstavce 4, jakož i o jejich povinnostech na základě tohoto nařízení.

6. Aniž by byl dotčen článek 10, zpravodajská jednotka vykazující skupinové údaje, která byla vyrozuměna podle odstavce 5 poté, co začalo první vykazování na základě tohoto nařízení, začne vykazovat údaje nejpozději ve lhůtě šesti měsíců ode dne vyrozumění.

7. Zpravodajská jednotka vykazující skupinové údaje, která byla vyrozuměna podle odstavce 5, oznamuje příslušné národní centrální bance změny svého jména nebo právní formy, fúze či restrukturalizace a jakoukoli jinou událost či okolnost, která má vliv na zpravodajskou povinnost této jednotky, nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy tato událost či okolnost nastala.

8. Na zpravodajskou jednotku pro skupinové údaje, která byla vyrozuměna podle odstavce 5, se povinnosti vymezené v tomto nařízení vztahují, dokud ji příslušná národní centrální banka nevyrozumí o opaku.

▼B

Článek 3

▼M2

Statistická zpravodajská povinnost zpravodajských jednotek vykazujících sektorové údaje

▼M1

1. Měnové finanční instituce, investiční fondy, účelové finanční společnosti, pojišťovací společnosti a uschovatelé poskytují své příslušné národní centrální bance údaje, v členění podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a o finančních transakcích v průběhu referenčního měsíce nebo čtvrtletí v souladu s odstavcem 5, nebo statistické informace nezbytné k odvození těchto transakcí, týkající se držby cenných papírů s kódem ISIN na vlastní účet v souladu s částí 2 přílohy I. Tyto údaje se vykazují čtvrtletně nebo měsíčně v souladu se zpravodajskými pokyny, které stanoví příslušné národní centrální banky.

▼B

2. Uschovatel příslušné národní centrální bance oznámí provádění činnosti uschovatele do jednoho týdne ode dne, kdy započne s činností uschovatele, bez ohledu na to, zda očekává, že se na něj bude vztahovat řádná zpravodajská povinnost na základě tohoto nařízení, s výjimkou případu, kdy uschovatel tuto činnost oznámil jiným příslušným orgánům.

Uschovatelé poskytují příslušné národní centrální bance čtvrtletně nebo měsíčně v souladu se zpravodajskými pokyny stanovenými příslušnými národními centrálními bankami údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce týkající se těchto cenných papírů s kódem ISIN:

▼M2

a) cenné papíry, které mají v úschově jménem rezidentských klientů, kteří v souladu s částí 3 kapitoly 1 přílohy I nevykazují držbu na vlastní účet podle odstavce 1;

b) cenné papíry, které mají v úschově jménem nefinančních klientů, kteří jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, v souladu s částí 4 kapitoly 1 přílohy I;

c) cenné papíry emitované subjekty v eurozóně, které mají v úschově jménem klientů, kteří jsou rezidenty v členských státech mimo eurozónu, a klientů, kteří jsou rezidenty mimo Unii, v souladu s částí 5 kapitoly 1 přílohy I.

▼M1

2a. Příslušná národní centrální banka požaduje, aby uschovatelé čtvrtletně nebo měsíčně – v souladu se zpravodajskými pokyny stanovenými příslušnou národní centrální bankou – vykazovali údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, a informace pro investory o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a o finančních transakcích v průběhu referenčního čtvrtletí nebo měsíce v souladu s odstavcem 5, týkající se cenných papírů s kódem ISIN, jež mají v úschově jménem pojišťovacích společností.

2b. Pokud národní centrální banky odvozují údaje, které mají pojišťovací společnosti vykazovat podle tohoto nařízení, z údajů shromážděných podle směrnice 2009/138/ES, poskytují pojišťovací společnosti příslušné národní centrální bance ročně buď agregované údaje, nebo údaje podle jednotlivých cenných papírů o pozicích cenných papírů s kódem ISIN ke konci roku, v členění podle celkové domácí držby pojišťovací společnosti a celkové držby jejích poboček v každé zemi EHP a mimo EHP v souladu s částí 8 přílohy I. V tomto případě pojišťovací společnosti přispívající k ročnímu vykazování představují alespoň 95 % celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi v příslušném členském státě eurozóny.

▼M2 —————

▼M2

5. Zpravodajské jednotky vykazující sektorové údaje vykazují v souladu s pokyny příslušné národní centrální banky buď a) údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o měsíčních nebo čtvrtletních finančních transakcích a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, jiné změny objemu; nebo b) statistické informace nezbytné k odvození finančních transakcí na základě jednoho z přístupů uvedených v části 1 kapitoly 1 přílohy I. Další požadavky a zásady pro sestavování transakcí jsou uvedeny v části 3 přílohy II.

6. Zpravodajské jednotky vykazující sektorové údaje na pokyn příslušné národní centrální banky čtvrtletně nebo měsíčně vykazují údaje o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a v souladu s odstavcem 5 statistické informace o držbě cenných papírů bez kódu ISIN v průběhu referenčního čtvrtletí nebo měsíce v souladu s částí 7 kapitoly 1 přílohy I. Tento odstavec neplatí pro zpravodajské jednotky vykazující sektorové údaje, kterým byly uděleny výjimky podle článků 4 nebo 4b.

▼M2 —————

▼M1

9. Národní centrální banky mohou údaje o držbě cenných papírů pojišťovacími společnostmi, které mají být vykazovány podle tohoto nařízení, získat z následujících údajů shromažďovaných na základě rámce zavedeného směrnicí 2009/138/ES:

a) údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které vnitrostátní příslušné orgány předávají národním centrálním bankám, ať už jsou národní centrální banka a vnitrostátní příslušný orgán zřízeny samostatně nebo integrovány v rámci téže instituce, v souladu s podmínkami ujednání o spolupráci mezi oběma subjekty; nebo

b) údajů obsažených v kvantitativních výkazech pro účely dohledu, které zpravodajské jednotky předávají přímo a současně národní centrální bance a vnitrostátnímu příslušnému orgánu.

10. Jestliže kvantitativní výkaz pro účely dohledu obsahuje údaje nezbytné ke splnění statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností podle tohoto nařízení, mají národní centrální banky v zájmu zajištění kvality údajů přístup k celému výkazu.

11. Členské státy mohou zavést mechanismy spolupráce, které umožní, aby vnitrostátní příslušný orgán centralizovaně shromažďoval informace jak v souvislosti s požadavky na shromažďování údajů na základě rámce zavedeného směrnicí 2009/138/ES, tak i v souvislosti s dodatečnými požadavky na shromažďování údajů stanovenými tímto nařízením, a to v souladu s vnitrostátním právem a harmonizovanými podmínkami, které může vymezit ECB.

▼M2

12. Pokud měnová finanční instituce vykazuje údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o držbě cenných papírů s kódem ISIN na vlastní účet v souladu s čl. 3 odst. 1, příslušná národní centrální banka požaduje, aby měnová finanční instituce vykazovala položku „cenné papíry vydané držitelem“, jak je uvedeno v části 2 kapitoly 1 přílohy I.

13. Pokud měnová finanční instituce vykazuje statistické informace o držbě cenných papírů bez kódu ISIN na vlastní účet v souladu s čl. 3 odst. 6, příslušná národní centrální banka může požadovat, aby měnová finanční instituce vykazovala položku „cenné papíry vydané držitelem“, jak je uvedeno v části 7 kapitoly 1 přílohy I.

Článek 3a

Statistická zpravodajská povinnost zpravodajských jednotek vykazujících skupinové údaje

1. Zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje poskytují příslušné národní centrální bance čtvrtletně údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích cenných papírů ke konci čtvrtletí, které jsou v jejich držbě nebo v držbě jejich skupin včetně nerezidentských subjektů. Tyto údaje se vykazují v hrubých hodnotách bez očištění držby skupiny o cenné papíry emitované subjekty téže skupiny. Tyto údaje se vykazují v souladu se zpravodajskými pokyny, které stanoví příslušné národní centrální banky.

Zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje vykazují údaje o držbě cenných papírů, jak je uvedeno v kapitole 2 přílohy I.

2. Zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje, které jsou povinny poskytovat údaje podle odstavce 1, poskytují údaje za skupinu nebo podle jednotlivých subjektů o nástrojích v držbě mateřského podniku a/nebo jeho dceřiných společností v souladu s tabulkami v kapitole 2 přílohy I.

▼M3

3. Příslušná národní centrální banka nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle odstavce 5, požadují, aby zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje čtvrtletně vykazovaly podle jednotlivých cenných papírů položku „emitent je součástí zpravodajské skupiny (obezřetnostní rozsah)“ a položku „emitent je součástí zpravodajské skupiny (účetní rozsah)“, pokud jde o cenné papíry s kódem ISIN nebo bez něj, které jsou v držbě jejich skupiny v souladu s kapitolou 2 přílohy I.

▼M2

4. Zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) bodu ii) splňují požadavky tohoto nařízení na základě držby dané konkrétní instituce nebo finanční instituce.

▼M3

5. Aniž by byla dotčena ustanovení odstavce 1, zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje vykazují skupinové údaje do ECB, pokud příslušná národní centrální banka rozhodne, že zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje by měly vykazovat statistické informace podle článků 3a a 4b obecných zásad ECB/2013/7 přímo do ECB.

▼M2

Článek 3b

Obecná statistická zpravodajská povinnost

1. Zpravodajskou povinností podle tohoto nařízení včetně jakýchkoli výjimek z této povinnosti nejsou dotčeny zpravodajské povinnosti vymezené v: a) nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38) ( 5 ), b) nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40) ( 6 ) a c) nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50).

2. Údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, o pozicích ke konci čtvrtletí nebo ke konci měsíce a statistické informace za referenční čtvrtletí nebo měsíc v souladu s čl. 3 odst. 5 se vykazují v souladu s částmi 1, 2, 4, 5, 6, 7 a 8 přílohy II a v souladu s účetními pravidly uvedenými v článcích 5, 5a a 5b.

▼B

Článek 4

▼M2

Výjimky pro zpravodajské jednotky vykazující sektorové údaje

▼B

1. ►M2 Dle uvážení příslušné národní centrální banky lze udělit zpravodajským jednotkám vykazujícím sektorové údaje tyto výjimky: ◄

a) v členských státech eurozóny, v nichž rezidentští investoři celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, jejichž tržní hodnota je nižší než 40 miliard EUR či je této hodnotě rovna:

i) ►M1 mohou národní centrální banky měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem, pojišťovacím společnostem a uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 za předpokladu, že pokud se týká pozic, společný příspěvek za jednotlivý sektor či subsektor měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností nebo uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 40 % národní držby měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností nebo uschovatelů. ◄ Účelové finanční společnosti, které nevykazují údaje podle jednotlivých cenných papírů v souladu s nařízením (ES) č. 24/2009 (ECB/2008/30), mají právo překročit tuto prahovou hodnotu v souladu s pokyny příslušných národních centrálních bank po dobu prvních dvou let po začátku vykazování podle tohoto nařízení;

ii) mohou národní centrální banky uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. a) za předpokladu, že pokud se týká pozic, nepřesahuje společný příspěvek uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, 40 % národní hodnoty cenných papírů v úschově;

b) v členských státech eurozóny, v nichž rezidentští investoři celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, jejichž tržní hodnota je vyšší než 40 miliard EUR:

▼M1

i) mohou národní centrální banky měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem, pojišťovacím společnostem a uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 za předpokladu, že pokud se týká pozic, společný příspěvek za jednotlivý sektor či subsektor měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností nebo uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 5 % národní držby měnových finančních institucí, investičních fondů, účelových finančních společností, pojišťovacích společností nebo uschovatelů;

▼B

ii) mohou národní centrální banky uschovatelům udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. a) za předpokladu, že pokud se týká pozic, nepřesahuje společný příspěvek uschovatelů, kterým byly uděleny výjimky, 5 % národní hodnoty cenných papírů v úschově;

c) Národní centrální banky konzultují ECB ohledně využití informací k určení celkové držby cenných papírů v tržní hodnotě, jež je nezbytná k udělení výjimek podle tohoto odstavce.

▼M1

2. Národní centrální banky mohou úvěrovým institucím udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti za předpokladu, že pokud se týká pozic, nepřesahuje společný příspěvek úvěrových institucí, kterým byla udělena výjimka, 5 % celkového objemu cenných papírů v příslušném členském státě eurozóny; tuto prahovou hodnotu však lze po první dva roky po začátku vykazování podle tohoto nařízení zvýšit na 15 %.

▼M1

2a. Národní centrální banky mohou udělit pojišťovacím společnostem výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 takto:

a) národní centrální banky mohou udělit výjimky pojišťovacím společnostem na základě celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi za předpokladu, že pokud se týká pozic, společný příspěvek pojišťovacích společností, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje, 5 % celkového objemu cenných papírů v příslušném členském státě eurozóny; nebo

b) národní centrální banky mohou udělit výjimky pojišťovacím společnostem na základě celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi za předpokladu, že:

i) pokud se týká pozic, společný příspěvek pojišťovacích společností, kterým byly uděleny výjimky, nepřesahuje 20 % celkového objemu cenných papírů v příslušném členském státě eurozóny a

ii) údaje, které pojišťovací společnosti vykazují přímo v souladu s čl. 3 odst. 1, a údaje, které vykazují uschovatelé, pokud jde o držbu pojišťovacích společností, jež nepodléhají přímému vykazování, společně pokrývají podle jednotlivých cenných papírů alespoň 95 % celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi v každém členském státě.

▼M1

3. Národní centrální banky mohou udělit výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 všem fondům peněžního trhu za předpokladu, že tyto fondy celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, které představují méně než 2 % cenných papírů, které drží fondy peněžního trhu v eurozóně.

4. Národní centrální banky mohou udělit výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 1 všem účelovým finančním společnostem za předpokladu, že tyto společnosti celkově drží cenné papíry s kódem ISIN, které představují méně než 2 % cenných papírů, které drží účelové finanční společnosti v eurozóně.

▼B

5. Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí tyto výjimky uschovatelům:

a) národní centrální banky mohou uschovatelům udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 2 písm. a) za předpokladu, že údaje uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) lze odvodit z jiných statistických či dohledových zdrojů údajů v souladu s minimálními statistickými standardy uvedenými v článku III. Kromě toho se uplatňuje následující:

i) v členských státech, v nichž se uplatňují výjimky podle odst. 1 písm. a) a v nichž údaje uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) přímo vykazují investoři, tvoří tyto údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, nejméně 60 % hodnoty cenných papírů uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

ii) v členských státech, v nichž se uplatňují výjimky podle odst. 1 písm. b) a v nichž údaje uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) přímo vykazují investoři, tvoří tyto údaje, členěné podle jednotlivých cenných papírů, nejméně 75 % hodnoty cenných papírů uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

▼M2

b) národní centrální banky mohou udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) a c) uschovatelům, kteří jménem všech klientů, kteří nejsou rezidenty, drží v úschově cenné papíry v celkové hodnotě nižší než 10 miliard EUR;

▼M1

c) národní centrální banky mohou udělit úplnou či částečnou výjimku ze zpravodajské povinnosti uvedené v čl. 3 odst. 2a uschovatelům, za předpokladu, že údaje, které pojišťovací společnosti vykazují přímo v souladu s čl. 3 odst. 1, a údaje, které vykazují uschovatelé, pokud jde o držbu ze strany pojišťovacích společností, jež nepodléhají přímému vykazování, společně pokrývají podle jednotlivých cenných papírů alespoň 95 % celkového objemu cenných papírů s kódem ISIN držených pojišťovacími společnostmi v každém členském státě.

▼M2 —————

▼M2

8. Pokud se týká zpravodajských jednotek vykazujících sektorové údaje, na něž se vztahuje výjimka uvedená v odstavcích 1, 2, 2a, 3 nebo 4, národní centrální banky i nadále každoročně shromažďují údaje o hodnotě cenných papírů, kterou tyto zpravodajské jednotky drží nebo mají v úschově, v souladu s požadavky vymezenými v čl. 3 odst. 1, a to jako agregované údaje nebo jako údaje podle jednotlivých cenných papírů.

▼M2 —————

▼B

10. Příslušná národní centrální banka odejme výjimku udělenou uschovatelům podle odst. 5 písm. a), pokud po tři po sobě jdoucí vykazovací období nebyly včas k dispozici údaje z jiných statistických či dohledových zdrojů údajů, jež splňují minimální statistické standardy uvedené v příloze III, bez ohledu na to, zda to uschovatel zavinil. Uschovatelé začnou vykazovat údaje, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2, nejpozději ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim národní centrální banka oznámila, že došlo k odnětí výjimky.

▼M2 —————

▼M2

13. Národní centrální banky mohou rozhodnout, že udělí výjimku ze zpravodajské povinnosti vymezené v čl. 3 odst. 12 měnovým finančním institucím, za předpokladu, že národní centrální banky mohou tyto údaje odvodit z údajů shromažďovaných z jiných zdrojů.

▼M3

Článek 4a

Výjimky pro zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje

1. Příslušná národní centrální banka nebo ECB po konzultaci s příslušnou národní centrální bankou, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, může zpravodajským jednotkám vykazujícím skupinové údaje udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti vymezené v článku 3a takto:

a) Příslušná národní centrální banka, případně ECB může zpravodajským jednotkám vykazujícím skupinové údaje povolit, aby podle jednotlivých cenných papírů vykazovaly statistické informace, které pokrývají 95 % hodnoty cenných papírů, které tyto jednotky nebo jejich skupina drží, v souladu s tímto nařízením za předpokladu, že zbývajících 5 % cenných papírů v držbě skupiny nevydal jeden emitent;

b) Příslušná národní centrální banka, případně ECB může vyžadovat, aby jí zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje poskytly další informace o druzích cenných papírů, pro které byla udělena výjimka podle písm. a).

2. Příslušná národní centrální banka nebo ECB po konzultaci s příslušnou národní centrální bankou, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, může udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti zpravodajským jednotkám vykazujícím skupinové údaje, pokud jde o položku „emitent je součástí zpravodajské skupiny (obezřetnostní rozsah)“ v členění podle jednotlivých cenných papírů, jak je uvedeno v čl. 3a odst. 3, za předpokladu, že příslušná národní centrální banka, případně ECB může tyto údaje odvodit z údajů shromažďovaných z jiných zdrojů.

3. Po dobu dvou let od prvního vykazování v souladu s čl. 10b odst. 2 může příslušná národní centrální banka nebo ECB po konzultaci s příslušnou národní centrální bankou, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, udělit zpravodajským jednotkám vykazujícím skupinové údaje výjimky ze zpravodajské povinnosti, pokud jde o vykazování podle jednotlivých subjektů vymezené v kapitole 2 přílohy I ve vztahu k subjektům, které jsou rezidenty mimo Unii, za předpokladu, že příslušná národní centrální banka, případně ECB může odvodit informace uvedené v kapitole 2 přílohy I za subjekty, které jsou rezidenty mimo Unii, jako celek.

Článek 4b

Obecné výjimky a rámec platný pro všechny výjimky

1. Příslušná národní centrální banka nebo ECB po konzultaci s příslušnou národní centrální bankou, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, může udělovat výjimky ze zpravodajské povinnosti na základě tohoto nařízení, pokud skutečné zpravodajské jednotky vykazují tytéž údaje podle: a) nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) ( 7 ); b) nařízení (EU) č. 1073/2013 (ECB/2013/38); c) nařízení (EU) č. 1075/2013 (ECB/2013/40); nebo d) nařízení (EU) č. 1374/2014 (ECB/2014/50); nebo pokud příslušná národní centrální banka, případně ECB může tytéž údaje odvodit jiným způsobem v souladu s minimálními statistickými standardy uvedenými v příloze III.

2. Příslušná národní centrální banka nebo ECB po konzultaci s příslušnou národní centrální bankou, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, zajistí, že jsou splněny podmínky uvedené v tomto článku, článku 4 a 4a pro účely případného udělení, obnovení či odnětí jakékoli výjimky s účinností od počátku každého kalendářního roku.

3. Příslušná národní centrální banka nebo ECB po konzultaci s příslušnou národní centrální bankou, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, může skutečným zpravodajským jednotkám, kterým byly uděleny výjimky podle tohoto článku, článku 4 nebo článku 4a, uložit dodatečnou zpravodajskou povinnost, má-li příslušná národní centrální banka nebo ECB za to, že jsou zapotřebí podrobnější informace. Skutečné zpravodajské jednotky vykazují požadované informace ve lhůtě 15 pracovních dnů od dne, kdy příslušná národní centrální banka nebo ECB o tyto informace požádala.

4. Skutečné zpravodajské jednotky mohou plnit úplnou zpravodajskou povinnost i přesto, že jim příslušná národní centrální banka nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, udělí výjimky. Skutečná zpravodajská jednotka, která se rozhodne nevyužívat výjimky udělené příslušnou národní centrální bankou, případě ECB, je povinna před tím, než tyto výjimky začne později využívat, získat souhlas dané národní centrální banky nebo ECB.

▼B

Článek 5

▼M2

Účetní pravidla pro účely vykazování sektorových údajů

▼M2 —————

▼B

2. Bez ohledu na vnitrostátní účetní postupy se držba cenných papírů vykazuje ve jmenovité hodnotě nebo jako počet kusů/podílů. Jak je uvedeno v části 4 přílohy II, mohou být vykazovány i tržní hodnoty.

3. Aniž by byly dotčeny vnitrostátní účetní postupy a možnosti vzájemného započtení, vykazuje se držba cenných papírů pro statistické účely v hrubých hodnotách.

▼M2 —————

▼M2

Článek 5a

Účetní pravidla pro vykazování skupinových údajů

1. Aniž by byly dotčeny vnitrostátní účetní postupy, zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje vykazují držbu cenných papírů v ocenění uvedeném v části 4 a 8 přílohy II.

2. Aniž by byly dotčeny vnitrostátní účetní postupy a možnosti vzájemného započtení, zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje vykazují držbu cenných papírů pro statistické účely v hrubých hodnotách. Zejména musí být vykazovány též cenné papíry, které drží zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje a které vydala sama zpravodajská jednotka, a cenné papíry, které drží jednotlivé právní subjekty ve zpravodajské skupině určené podle čl. 2 odst. 4 a které vydaly samy tyto subjekty.

Článek 5b

Všeobecná účetní pravidla

1. Není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, používají skutečné zpravodajské jednotky pro účely vykazování na základě tohoto nařízení účetní pravidla stanovená ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí směrnice Rady 86/635/EHS ( 8 ), nebo pokud tyto předpisy nelze uplatnit, v jakýchkoli jiných vnitrostátních či mezinárodních normách, které se vztahují na skutečné zpravodajské jednotky.

2. Držba cenných papírů zapůjčených v rámci půjček cenných papírů nebo prodaných v rámci repo obchodů se vykazuje jako držba původního vlastníka, a nikoli jako držba dočasného nabyvatele těchto cenných papírů, pokud existuje pevný příslib provedení zpětné operace, a ne jen možnost tak učinit. Pokud dočasný nabyvatel cenné papíry prodá, zaznamená se tento prodej jako přímá transakce s cennými papíry a dočasný nabyvatel jej vykáže jako zápornou pozici v příslušném portfoliu cenných papírů.

▼M2

Článek 6

Lhůty pro předávání sektorových údajů

Národní centrální banky předávají ECB:

a) čtvrtletní sektorové údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů v souladu s čl. 3 odst. 1, 2, 2a a 5 do 18:00 hodin SEČ v 70. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, nebo

b) měsíční sektorové údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů v souladu s čl. 3 odst. 5 a částí 1 kapitoly 1 přílohy I, a to podle jedné z níže uvedených možností:

i) čtvrtletně za tři měsíce referenčního období do 18:00 hodin SEČ v 63. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují, nebo

ii) měsíčně za každý měsíc referenčního čtvrtletí do 18:00 hodin SEČ v 63. kalendářní den po skončení měsíce, ke kterému se údaje vztahují.

▼M3

Článek 6a

Lhůty pro předávání skupinových údajů

1. Národní centrální banky předávají ECB čtvrtletní skupinové údaje členěné podle jednotlivých cenných papírů v souladu s čl. 3a odst. 1 a kapitolou 2 přílohy I do 18:00 hodin SEČ v 55. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se údaje vztahují.

2. Rozhodne-li národní centrální banka podle čl. 3a odst. 5, že zpravodajské jednotky budou statistické informace vykazovat přímo do ECB, předávají zpravodajské jednotky tyto informace ECB do 18:00 hodin SEČ ve 45. kalendářní den po skončení čtvrtletí, k němuž se vztahují.

▼M2

Článek 6b

Obecné ustanovení o lhůtách

1. Národní centrální banky rozhodují o tom, do kdy musí od skutečných zpravodajských jednotek obdržet údaje, aby byly schopny provádět nezbytné kontroly kvality a dodržet lhůty uvedené v článcích 6 a 6a.

2. Připadá-li termín uvedený v článku 6 nebo 6a na den, kdy je systém TARGET2 uzavřen, prodlužuje se termín do následujícího provozního dne systému TARGET2, jak je zveřejněno na internetových stránkách ECB.

▼B

Článek 7

Minimální standardy a vnitrostátní zpravodajské postupy

1. Skutečné zpravodajské jednotky plní zpravodajskou povinnost, která se na ně vztahuje, v souladu s minimálními standardy uvedenými v příloze III.

2. Národní centrální banky stanoví a zavedou zpravodajské postupy, kterými se mají řídit skutečné zpravodajské jednotky, v souladu s vnitrostátními specifiky. Národní centrální banky rozhodují, zda budou po uschovatelích vyžadovat, aby údaje podle jednotlivých cenných papírů vykazovaly podle jednotlivých investorů. Národní centrální banky zajistí, aby tyto zpravodajské postupy poskytovaly požadované statistické informace a aby umožňovaly kontrolu dodržování minimálních standardů pro přenos, přesnost a opravy, které jsou uvedeny v příloze III.

▼M3

Článek 7a

Fúze, rozdělení a reorganizace

V případě fúze, rozdělení nebo reorganizace, která by mohla ovlivnit splnění statistické zpravodajské povinnosti, informují dotčené zpravodajské jednotky příslušnou národní centrální banku nebo, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, ECB buď přímo, nebo prostřednictvím vnitrostátního příslušného orgánu v souladu s ujednáními o spolupráci, jakmile je záměr takovou operaci provést veřejně znám, a v přiměřené lhůtě před jejím uskutečněním, o postupech, které plánují použít ke splnění statistické zpravodajské povinnosti stanovené tímto nařízením.

▼B

Článek 8

Ověřování a nucené shromažďování

Národní centrální banky vykonávají právo ověřovat (v tak podrobné míře, jakou příslušná národní centrální banka považuje za nezbytnou) nebo shromažďovat informace, které jsou skutečné zpravodajské jednotky povinny poskytovat v souladu s tímto nařízením, aniž je dotčeno právo ECB vykonávat toto právo sama. Tato práva národní centrální banky vykonávají zejména tehdy, když skutečné zpravodajské jednotky neplní minimální standardy stanovené v příloze III.

Článek 9

Zjednodušený postup provádění změn

S přihlédnutím ke stanoviskům Výboru pro statistiku ESCB je Výkonná rada ECB oprávněna provádět technické změny příloh tohoto nařízení za předpokladu, že takové změny nezmění základní koncepční rámec, ani neovlivní zpravodajské zatížení skutečných zpravodajských jednotek. Výkonná rada o všech těchto změnách bez zbytečného odkladu informuje Radu guvernérů.

Článek 10

První vykazování

Na základě tohoto nařízení budou jako první vykazovány údaje týkající se referenčního období prosinec 2013. Při prvním vykazování národních centrálních bank do ECB musí národní centrální banky poskytnout pouze údaje o pozicích.

▼M1

Článek 10a

První vykazování po vstupu nařízení (EU) 2015/730 (ECB/2015/18) ( 9 ) v platnost

1. Není-li v tomto článku uvedeno jinak, vykazují se po vstupu nařízení (EU) 2015/730 (ECB/2015/18) v platnost jako první údaje týkající se referenčního období březen 2015.

2. Pojišťovací společnosti vykazují podle čl. 3 odst. 1 jako první údaje týkající se referenčního období březen 2016.

3. Uschovatelé vykazují podle čl. 3 odst. 2a jako první údaje týkající se referenčního období březen 2016.

4. Pojišťovací společnosti vykazují podle čl. 3 odst. 2b jako první roční údaje týkající se referenčního roku 2016.

▼M2

Článek 10b

První vykazování po vstupu nařízení Evropské národní banky (EU) 2016/1384 (ECB/2016/22) ( 10 ) v platnost

1. Jako první sektorové údaje podle článku 3 se vykazují údaje týkající se referenčního období září 2018.

2. Jako první skupinové údaje podle článku 3a se vykazují údaje týkající se referenčního období září 2018.

▼M3

Článek 10c

První vykazování po vstupu nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/318 (ECB/2018/7) v platnost

První vykazování skupinových údajů podle článku 3a po vstupu nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/318 (ECB/2018/7) ( 11 ) v platnost započne údaji za referenční období září 2018.

▼B

Článek 11

Závěrečné ustanovení

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA I

STATISTICKÁ ZPRAVODAJSKÁ POVINNOST

▼M2

KAPITOLA 1: SEKTOROVÉ ÚDAJE

▼B

ČÁST 1

Finanční transakce

1. ►M2 Měnové finanční instituce, investiční fondy a uschovatelé, kteří vykazují údaje o držbě cenných papírů na vlastní účet nebo o cenných papírech, které mají v úschově jménem rezidentských klientů, poskytují statistické informace v souladu s jedním z těchto přístupů: ◄

a) měsíčně nebo čtvrtletně měsíční nebo čtvrtletní finanční transakce členěné podle jednotlivých cenných papírů a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, jiné změny objemu za referenční měsíc nebo čtvrtletí, nebo

b) měsíčně nebo čtvrtletně měsíční pozice členěné podle jednotlivých cenných papírů a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, jiné změny objemu za referenční měsíc nebo za tři měsíce referenčního čtvrtletí.

2. ►M1 Účelové finanční společnosti a pojišťovací společnosti poskytují statistické informace v souladu s jedním z těchto přístupů: ◄

a) čtvrtletně čtvrtletní finanční transakce členěné podle jednotlivých cenných papírů a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, jiné změny objemu za referenční čtvrtletí, nebo

c) čtvrtletně čtvrtletní pozice členěné podle jednotlivých cenných papírů a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, jiné změny objemu za referenční čtvrtletí.

▼M2

3. Uschovatelé, kteří vykazují i) cenné papíry, které mají v úschově jménem nefinančních klientů, kteří jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, a ii) cenné papíry emitované subjekty eurozóny, které mají v úschově jménem klientů, kteří jsou rezidenty v členských státech mimo eurozónu, a klientů, kteří jsou rezidenty mimo Unii, poskytují statistické informace v souladu s jedním z přístupů uvedených v odstavci 2.

▼M1

ČÁST 2

Údaje o držbě cenných papírů s kódem ISIN měnovými finančními institucemi, investičními fondy, účelovými finančními společnostmi, pojišťovacími společnostmi a uschovateli na vlastní účet

▼M2

Za každý cenný papír, kterému byl přidělen kód ISIN a který je zatříděn do kategorie cenných papírů „dluhové cenné papíry“ (F.31 a F.32), „kótované akcie“ (F.511) nebo „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F. 521 a F.522), vykazují finanční investoři, kteří patří k měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem nebo pojišťovacím společnostem, a uschovatelé údaje v polích v níže uvedené tabulce, co se týká držby cenných papírů na vlastní účet.

▼M1

a) vykazují se údaje v polích 1 a 2;

b) údaje se vykazují buď v souladu s bodem i) nebo s bodem ii) takto:

i) pokud měnové finanční instituce, investiční fondy, účelové finanční společnosti, pojišťovací společnosti a uschovatelé vykazují finanční transakce podle jednotlivých cenných papírů, vykazují se údaje v poli 5 a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, v poli 6, nebo

ii) pokud měnové finanční instituce, investiční fondy, účelové finanční společnosti, pojišťovací společnosti a uschovatelé nevykazují finanční transakce podle jednotlivých cenných papírů a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, vykazují se údaje v poli 6.

Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že bude vyžadovat, aby finanční investoři, kteří patří k měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem, pojišťovacím společnostem, a uschovatelé namísto údajů v souladu s bodem a) vykazovali údaje v polích 1 a 3. V takovém případě se namísto údajů v souladu s bodem b) rovněž vykazují údaje v poli 5, a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, v poli 7.

Příslušná národní centrální banka může rovněž rozhodnout, že bude vyžadovat, aby finanční investoři, kteří patří k měnovým finančním institucím, investičním fondům, účelovým finančním společnostem, a uschovatelé vykazovali údaje v polích 2b, 3 a 4.

▼M2

Příslušná národní centrální banka může rovněž rozhodnout, že bude vyžadovat, aby měnové finanční instituce vykazovaly údaje v poli 8.

▼M1

Pole	Popis
1	Kód ISIN
2	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota
▼M2
2b	Základ pro vykazování
▼M1
3	Tržní hodnota
4	Portfoliová investice nebo přímá investice
5	Finanční transakce
6	Jiné změny objemu vyjádřeného ve jmenovité hodnotě
7	Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě
▼M2
8	Cenné papíry vydané držitelem

▼B

ČÁST 3

▼M2

Údaje o cenných papírech s kódem ISIN, které jsou drženy v úschově jménem rezidentských nefinančních klientů a jiných finančních klientů, kteří nejsou povinni vykazovat držbu cenných papírů na vlastní účet

Za každý cenný papír, kterému byl přidělen kód ISIN a který je zatříděn v kategorii cenných papírů „dluhové cenné papíry“ (F.31 a F.32), „kótované akcie“ (F.511) nebo „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.521 a F.522), který uschovatelé mají v úschově jménem rezidentských nefinančních klientů a jiných finančních klientů, kteří nevykazují svou držbu cenných papírů na vlastní účet, vykazují uschovatelé údaje v polích v níže uvedené tabulce.

▼B

a) vykazují se údaje v polích 1, 2 a 3;

b) údaje se vykazují buď v souladu s bodem i) nebo s bodem ii) takto:

i) pokud uschovatelé vykazují finanční transakce členěné podle jednotlivých cenných papírů, vykazují se údaje v poli 6 a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, v poli 7, nebo

ii) pokud uschovatelé finanční transakce členěné podle jednotlivých cenných papírů nevykazují a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, vykazují se údaje v poli 7.

Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že bude vyžadovat, aby uschovatelé namísto údajů v souladu s bodem a) vykazovali údaje v polích 1, 3 a 4. V takovém případě se namísto údajů v souladu s bodem b) rovněž vykazují údaje v poli 6 a pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, v poli 8.

Příslušná národní centrální banka může rovněž rozhodnout, že bude vyžadovat, aby uschovatelé vykazovali údaje v polích 2b, 4 a 5.

▼M1

Uschovatelé, kteří vykazují údaje o držbě cenných papírů pojišťovacími společnostmi v souladu s čl. 3 odst. 2a, vykazují rovněž údaje v poli 9 nebo v poli 10.

▼M1

Pole	Popis
1	Kód ISIN
2	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota
▼M2
2b	Základ pro vykazování
3	Sektor klienta: — Pojišťovací společnosti (S.128) — Penzijní fondy (S.129) — Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125), pomocné finanční instituce (S.126) a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127) kromě účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí — Nefinanční podniky (S.11) — Vládní instituce (S.13) (1) — Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14+S.15) (2)
▼M1
4	Tržní hodnota
5	Portfoliová investice nebo přímá investice
6	Finanční transakce
7	Jiné změny objemu vyjádřeného ve jmenovité hodnotě
8	Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě
▼M2
9	Instituce klienta
10	Instituce klienta podléhá přímému vykazování
(1) Jsou-li k dispozici, vykazují se subsektory „ústřední vládní instituce“ (S.1311), „národní vládní instituce“ (S.1312), „místní vládní instituce“ (S.1313) a „fondy sociálního zabezpečení“ (S.1314) odděleně. (2) Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby skutečné zpravodajské jednotky odděleně označily subsektory „domácnosti“ (S.14) a „neziskové instituce sloužící domácnostem“ (S.15).

▼B

ČÁST 4

▼M2

Údaje o cenných papírech s kódem ISIN, které jsou drženy v úschově jménem klientů, kteří jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny

Za každý cenný papír, kterému byl přidělen kód ISIN a který je zatříděn do kategorie cenných papírů „dluhové cenné papíry“ (F.31 a F.32), „kótované akcie“ (F.511) nebo „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.521 a F.522), který uschovatelé mají v úschově jménem nefinančních klientů, kteří jsou rezidenty v jiných členských státech eurozóny, vykazují uschovatelé údaje v polích v níže uvedené tabulce.

▼B

a) vykazují se údaje v polích 1, 2, 3 a 4;

b) pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, vykazují se údaje v poli 7.

Příslušná národní centrální banka může rozhodnout, že bude vyžadovat, aby uschovatelé namísto údajů v souladu s bodem a) vykazovali údaje v polích 1, 3, 4 a 5. Pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, vykazují se v takovém případě namísto údajů v souladu s bodem b) rovněž údaje v poli 8.

Příslušná národní centrální banka může rovněž rozhodnout, že bude vyžadovat, aby uschovatelé vykazovali údaje v polích 2b, 5, 6 a 9.

Pole	Popis
1	Kód ISIN
2	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota
▼M2
2b	Základ pro vykazování
3	Sektor klienta: — Domácnosti (S.14) — Ostatní nefinanční klienti kromě domácností
4	Země klienta
▼B
5	Tržní hodnota
6	Portfoliová investice nebo přímá investice
7	Jiné změny objemu vyjádřeného ve jmenovité hodnotě
8	Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě
9	Finanční transakce

ČÁST 5

▼M2

Údaje o cenných papírech s kódem ISIN emitovaných rezidenty eurozóny, které jsou drženy v úschově jménem klientů, kteří jsou rezidenty v členských státech mimo eurozónu nebo mimo Unii

Za každý cenný papír emitovaný rezidenty eurozóny, kterému byl přidělen kód ISIN a který je zatříděn do kategorie cenných papírů „dluhové cenné papíry“ (F.31 a F.32), „kótované akcie“ (F.511) nebo „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.521 a F.522), který uschovatelé mají v úschově jménem klientů, kteří jsou rezidenty v členských státech mimo eurozónu nebo mimo Unii, vykazují uschovatelé údaje v polích v níže uvedené tabulce.

▼B

a) vykazují se údaje v polích 1, 2, 3 a 4;

b) pokud to vyžaduje příslušná národní centrální banka, vykazují se údaje v poli 7.

Příslušná národní centrální banka může rovněž rozhodnout, že bude vyžadovat, aby uschovatelé vykazovali údaje v polích 2b, 5, 6 a 9.

Pole	Popis
1	Kód ISIN
2	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota
▼M2
2b	Základ pro vykazování
3	Sektor klienta (1): — Vládní instituce a centrální banka — Ostatní klienti kromě vládních institucí a centrální banky
4	Země klienta
▼B
5	Tržní hodnota
6	Portfoliová investice nebo přímá investice
7	Jiné změny objemu vyjádřeného ve jmenovité hodnotě
8	Jiné změny objemu vyjádřeného v tržní hodnotě
9	Finanční transakce
(1) V tomto případě platí sektorová klasifikace obsažená v Systému národních účtů 2008, neboť ESA 2010 se neuplatňuje.

▼M2 —————

▼M2

ČÁST 7

Údaje o držbě cenných papírů bez kódu ISIN

Za každý cenný papír, kterému nebyl přidělen kód ISIN, zatříděný do kategorie cenných papírů „dluhové cenné papíry“ (F.31 a F.32), „kótované akcie“ (F.511) nebo „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.521 a F.522), mohou finanční investoři, kteří patří k měnovým finančním institucím, investičním fondům a účelovým finančním společnostem nebo pojišťovacím společnostem, a dále uschovatelé vykazovat údaje v polích v níže uvedené tabulce. Údaje vykazují podle těchto pravidel a v souladu s definicemi uvedenými v příloze II:

a) V případě investorů, kteří vykazují údaje o své držbě cenných papírů, lze vykazovat čtvrtletní nebo měsíční údaje takto:

i) údaje v polích 1 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5), v polích 6 až 13 a buď v poli 14, nebo v polích 15 a 16 za referenční čtvrtletí nebo měsíc podle jednotlivých cenných papírů za použití identifikačního čísla jako například CUSIP, SEDOL, identifikační číslo národní centrální banky atd.; nebo

ii) agregované údaje v polích 2 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5), v polích 6 až 13 a buď údaje v poli 14, nebo v polích 15 a 16 za referenční čtvrtletí nebo měsíc.

Příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby měnové finanční instituce vykazovaly rovněž údaje v poli 17.

Údaje vykazované investory, kteří vykazují údaje o své držbě cenných papírů:

Pole	Popis
1	Identifikační kód cenného papíru (identifikační číslo národní centrální banky, CUSIP, SEDOL či jiné)
2	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota (1)
3	Základ pro vykazování
4	Cena
5	Tržní hodnota
6	Nástroj: — Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31) — Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32) — Kótované akcie (F.511) — Akcie nebo podílové listy fondů peněžního trhu (F.521) — Akcie nebo podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (F.522)
7	Sektor nebo subsektor investorů, kteří vykazují údaje o držbě cenných papírů na vlastní účet: — Centrální banka (S.121) — Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) — Fondy peněžního trhu (S.123) — Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124) — Účelové finanční společnosti zapojené do sekuritizačních transakcí — Pojišťovací společnosti (S.128)
8	Sektor nebo subsektor emitenta: — Centrální banka (S.121) — Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) — Fondy peněžního trhu (S.123) — Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124) — Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) — Pomocné finanční instituce (S.126) — Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127) — Pojišťovací společnosti (S.128) — Penzijní fondy (S.129) — Nefinanční podniky (S.11) — Vládní instituce (S.13) (2) — Domácnosti (S.14) — Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15)
9	Portfoliová investice nebo přímá investice
10	Členění podle země emitenta
11	Měna, na kterou zní cenný papír
12	Datum emise
13	Datum splatnosti
14	Finanční transakce
15	Úpravy z přecenění
16	Jiné změny objemu
17	Cenné papíry vydané držitelem
(1) V případě agregovaných údajů: počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota se stejnou cenou (viz pole 4). (2) Jsou-li k dispozici, vykazují se subsektory ústř„ední vládní instituce“ (S.1311), „národní vládní instituce“ (S.1312), „místní vládní instituce“ (S.1313) a „fondy sociálního zabezpečení“ (S.1314) odděleně.

b) V případě uschovatelů, kteří vykazují údaje o cenných papírech, které drží jménem rezidentských finančních klientů, u nichž se nevyžaduje, aby vykazovali svou držbu cenných papírů, a jménem nefinančních klientů, lze čtvrtletní nebo měsíční údaje vykazovat takto:

i) údaje v polích 1 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5), v polích 6 až 14 a buď v poli 15, nebo v polích 16 a 17 za referenční čtvrtletí nebo měsíc podle jednotlivých cenných papírů za použití identifikačního čísla jako například CUSIP, SEDOL, identifikační číslo národní centrální banky atd.; nebo

ii) agregované údaje v polích 2 až 4 (namísto údajů v polích 2 a 4 lze vykazovat údaje v poli 5), v polích 6 až 14 a buď údaje v poli 15, nebo v polích 16 a 17 za referenční čtvrtletí nebo měsíc.

Uschovatelé, kteří vykazují údaje o držbě pojišťovacích společností v souladu s čl. 3 odst. 2a, musí vykazovat rovněž údaje v polích 18 a 19.

Údaje vykazované uschovateli

Pole	Popis
1	Identifikační kód cenného papíru (identifikační číslo národní centrální banky, CUSIP, SEDOL či jiné)
2	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota (1)
3	Základ pro vykazování
4	Cena
5	Tržní hodnota
6	Nástroj: — Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31) — Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32) — Kótované akcie (F.511) — Akcie nebo podílové listy fondů peněžního trhu (F.521) — Akcie nebo podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (F.522)
7	Sektor nebo subsektor klientů vykazovaný uschovateli: — Pojišťovací společnosti (S.128) — Penzijní fondy (S.129) — Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125), pomocné finanční instituce (S.126) a kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127) kromě účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí — Nefinanční podniky (S.11) — Vládní instituce (S.13) (2) — Domácnosti a neziskové instituce sloužící domácnostem (S.14+S.15) (3)
8	Sektor nebo subsektor emitenta: — Centrální banka (S.121) — Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) — Fondy peněžního trhu (S.123) — Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124) — Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) — Pomocné finanční instituce (S.126) — Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127) — Pojišťovací společnosti (S.128) — Penzijní fondy (S.129) — Nefinanční podniky (S.11) — Vládní instituce (S.13) — Domácnosti (S.14) — Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15)
9	Portfoliová investice nebo přímá investice
10	Členění podle země investora
11	Členění podle země emitenta
12	Měna, na kterou zní cenný papír
13	Datum emise
14	Datum splatnosti
15	Finanční transakce
16	Úpravy z přecenění
17	Jiné změny objemu
18	Instituce klienta
19	Instituce klienta podléhá přímému vykazování
(1) V případě agregovaných údajů: počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota se stejnou cenou (viz pole 4). (2) Jsou-li k dispozici, vykazují se subsektory „ústřední vládní instituce“ (S.1311), „národní vládní instituce“ (S.1312), „místní vládní instituce“ (S.1313) a „fondy sociálního zabezpečení“ (S.1314) odděleně. (3) Jsou-li k dispozici, vykazují se subsektory „domácnosti“ (S.14) a „neziskové instituce sloužící domácnostem“ (S.15) odděleně.

▼M1

ČÁST 8

Roční vykazování pojišťovacích společností o držbě cenných papírů s kódem ISIN na vlastní účet

▼M2

Za každý cenný papír, kterému byl přidělen kód ISIN a který je zatříděn do kategorie cenných papírů „dluhové cenné papíry“ (F.31 a F.32), „kótované akcie“ (F.511) nebo „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.521 a F.522), vykazují pojišťovací společnosti ročně údaje v polích v níže uvedené tabulce, co se týká držby cenných papírů na vlastní účet.

▼M1

a) vykazují-li pojišťovací společnosti údaje podle jednotlivých cenných papírů, vykazují se údaje v polích 1, 2 a 4;

b) příslušná národní centrální banka může vyžadovat, aby finanční investoři, kteří patří k pojišťovacím společnostem, vykazovali rovněž údaje v polích 2b a 3;

c) vykazují-li pojišťovací společnosti agregované údaje, vykazují se údaje v polích 3 a 4 až 8.

▼M2

Pole	Popis
1	Kód ISIN
2	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota
2b	Základ pro vykazování
3	Tržní hodnota
4	Geografické členění držitelů (jednotlivé země EHP, země mimo EHP)
5	Nástroj: — Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31) — Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32) — Kótované akcie (F.511) — Akcie nebo podílové listy fondů peněžního trhu (F.521) — Akcie nebo podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (F.522)
6	Sektor nebo subsektor emitenta: — Centrální banka (S.121) — Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) — Fondy peněžního trhu (S.123) — Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124) — Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) — Pomocné finanční instituce (S.126) — Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127) — Pojišťovací společnosti (S.128) — Penzijní fondy (S.129) — Nefinanční podniky (S.11) — Vládní instituce (S.13) — Domácnosti (S.14) — Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15)
7	Členění podle země emitenta
8	Měna, na kterou zní cenný papír

▼M2

KAPITOLA 2: SKUPINOVÉ ÚDAJE

ČÁST 1

Údaje o držbě cenných papírů s kódem ISIN

Zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje vykazují za každý cenný papír, kterému byl přidělen kód ISIN a který je zatříděn do kategorie cenných papírů „dluhové cenné papíry“ (F.31 a F.32), „kótované akcie“ (F.511) nebo „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.521 a F.522) a je v držbě skupiny, údaje v polích v níže uvedené tabulce. Údaje vykazují podle těchto pravidel a v souladu s definicemi uvedenými v příloze II:

a) vykazují se údaje v polích 1 až 8 a 12 až 30;

b) údaje v polích 31 až 33 a 35 až 37 se vykazují, pokud se pro účely výpočtu regulatorního kapitálu používá přístup založený na interním ratingu (přístup IRB) nebo pokud jsou údaje dostupné jiným způsobem;

c) údaje v polích 34 až 37 se vykazují, pokud se pro účely výpočtu regulatorního kapitálu nepoužívá přístup IRB nebo pokud jsou údaje dostupné jiným způsobem;

▼M3

Příslušná národní centrální banka nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, může rovněž rozhodnout, že bude vyžadovat, aby zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje vykazovaly údaje v polích 9 až 11 a nejsou-li již zahrnuty pod písmeny b) nebo c), údaje v polích 31 až 37.

Pole	Popis	Úroveň vykazování (1) (G = Group (Skupina)/E = Entity (Subjekt))
1. Informace o držiteli
1	Identifikační kód držitele	E
2	Identifikační kód právního subjektu (LEI) držitele	E
3	Název držitele	E
4	Země držitele	E
5	Sektor držitele	E
6	Identifikační kód bezprostřední mateřské společnosti držitele	E
2. Informace o nástroji
7	Kód ISIN	E
8	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota	E
9	Základ pro vykazování	E
10	Tržní hodnota	E
11	Emitent je součástí zpravodajské skupiny (obezřetnostní rozsah)	G
12	Emitent je součástí zpravodajské skupiny (účetní rozsah)	G
3. Informace týkající se účetnictví a rizika
13	Stav úlev a opětovných sjednání	G
14	Datum stavu úlev a opětovných sjednání	G
15	Stav výkonnosti nástroje	G
16	Datum stavu výkonnosti nástroje	G
17	Stav selhání emitenta	G
18	Datum stavu selhání emitenta	G
19	Stav selhání nástroje	G
20	Datum stavu selhání nástroje	G
21	Účetní standard	G a E
22	Účetní hodnota	E
23	Druh snížení hodnoty	E
24	Metoda posouzení snížení hodnoty	E
25	Kumulovaná výše snížení hodnoty	E
26	Zdroje zatížení	E
27	Účetní klasifikace nástrojů	E
28	Obezřetnostní portfolio	E
29	Kumulované změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika	E
30	Kumulativní úhrady od selhání	E
31	Pravděpodobnost selhání emitenta	G
32	Ztrátovost ze selhání (LGD) v době hospodářského útlumu	G
33	LGD za běžných ekonomických podmínek	G
34	Riziková váha	G
35	Hodnota expozice (označovaná též jako expozice v selhání)	E
36	Postup pro výpočet kapitálu pro obezřetnostní účely	E
37	Kategorie expozice	E
(1) Pokud se uplatňuje výjimka uvedená v čl. 4a odst. 3, měla by být datová pole týkající se vykazování podle jednotlivých subjektů vykazována v souladu s příslušnými vnitrostátními pravidly, která stanoví národní centrální banka, jež výjimku udělila, nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, tak aby se zajistila homogenita údajů, pokud jde o povinná členění.

ČÁST 2

Údaje o držbě cenných papírů bez kódu ISIN

Zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje vykazují za každý cenný papír, kterému nebyl přidělen kód ISIN a který je zatříděn do kategorie cenných papírů „dluhové cenné papíry“ (F.31 a F.32), „kótované akcie“ (F.511) nebo „akcie nebo podílové listy investičních fondů“ (F.521 a F.522) a je v držbě skupiny, údaje v polích v níže uvedené tabulce. Údaje vykazují podle těchto pravidel a v souladu s definicemi uvedenými v příloze II:

a) údaje v polích 1 až 7, 11 a 13 až 52 se vykazují podle jednotlivých cenných papírů za použití identifikačního čísla jako například CUSIP, SEDOL, identifikační číslo národní centrální banky atd.;

b) údaje v polích 53 až 55 a 57 až 59 se vykazují, pokud se pro účely výpočtu regulatorního kapitálu používá přístup IRB nebo pokud jsou údaje dostupné jiným způsobem;

c) údaje v polích 56 až 59 se vykazují, pokud se pro účely výpočtu regulatorního kapitálu nepoužívá přístup IRB nebo pokud jsou údaje dostupné jiným způsobem.

▼M3

Příslušná národní centrální banka nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, může vyžadovat, aby zpravodajské jednotky vykazující skupinové údaje vykazovaly rovněž údaje v polích 8 až 10, 12 a nejsou-li již zahrnuty pod písmeny b) nebo c), údaje v polích 53 až 59.

▼M2

Pole	Popis	Úroveň vykazování (1) (G = Group (Skupina)/E = Entity (Subjekt))
1. Informace o držiteli
1	Identifikační kód držitele	E
2	LEI držitele	E
3	Název držitele	E
4	Země držitele	E
5	Sektor držitele	E
6	Identifikační kód bezprostřední mateřské společnosti držitele	E
2. Informace o nástroji
7	Identifikační kód cenného papíru (identifikační číslo národní centrální banky, CUSIP, SEDOL či jiné)	E
8	Počet jednotek nebo agregovaná jmenovitá hodnota	E
9	Základ pro vykazování	E
10	Cena	E
11	Tržní hodnota (2)	E
12	Emitent je součástí zpravodajské skupiny (obezřetnostní rozsah)	G
13	Emitent je součástí zpravodajské skupiny (účetní rozsah)	G
14	Nástroj: — Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31) — Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32) — Kótované akcie (F.511) — Akcie nebo podílové listy fondů peněžního trhu (F.521) — Akcie nebo podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (F.522)	E
15	Měna, na kterou zní cenný papír	E
16	Datum emise	E
17	Datum splatnosti	E
18	Klasifikace primárního aktiva	E
19	Druh zajišťovacího aktiva	E
20	Stav cenného papíru	E
21	Datum stavu cenného papíru	E
22	Nedoplatky za nástroj	E
23	Datum nedoplatků za nástroj	E
24	Druh priority nástroje	E
25	Geografické umístění zajištění	E
26	Identifikační kód ručitele	E
27	Identifikační kód emitenta	E
28	LEI emitenta	E
29	Název emitenta	E
30	Členění podle země emitenta	E
31	Sektor nebo subsektor emitenta: — Centrální banka (S.121) — Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122) — Fondy peněžního trhu (S.123) — Investiční fondy kromě fondů peněžního trhu (S.124) — Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) — Pomocné finanční instituce (S.126) — Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127) — Pojišťovací společnosti (S.128) — Penzijní fondy (S.129) — Nefinanční podniky (S.11) — Vládní instituce (S.13) (3) — Domácnosti (S.14) — Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15)	E
32	Sektor emitenta podle NACE	E
33	Stav subjektu	E
34	Datum stavu subjektu	E
3. Informace týkající se účetnictví a rizika
35	Stav úlev a opětovných sjednání	G
36	Datum stavu úlev a opětovných sjednání	G
37	Stav výkonnosti nástroje	G
38	Datum stavu výkonnosti nástroje	G
39	Stav selhání emitenta	G
40	Datum stavu selhání emitenta	G
41	Stav selhání nástroje	G
42	Datum stavu selhání nástroje	G
43	Účetní standard	G a E
44	Účetní hodnota	E
45	Druh snížení hodnoty	E
46	Metoda posouzení snížení hodnoty	E
47	Kumulovaná výše snížení hodnoty	E
48	Zdroje zatížení	E
49	Účetní klasifikace nástrojů	E
50	Obezřetnostní portfolio	E
51	Kumulované změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika	E
52	Kumulativní úhrady od selhání	E
53	Pravděpodobnost selhání emitenta	G
54	LGD v době hospodářského útlumu	G
55	LGD za běžných ekonomických podmínek	G
56	Riziková váha	G
57	Hodnota expozice (označovaná též jako expozice v selhání)	E
58	Postup pro výpočet kapitálu pro obezřetnostní účely	E
59	Kategorie expozice	E
(1) Pokud se uplatňuje výjimka uvedená v čl. 4a odst. 3, měla by být datová pole týkající se vykazování podle jednotlivých subjektů vykazována v souladu s příslušnými vnitrostátními pravidly, která stanoví národní centrální banka, jež výjimku udělila, nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, tak aby se zajistila homogenita údajů, pokud jde o povinná členění. (2) Není-li k dispozici tržní hodnota, lze při vynaložení nejvyššího úsilí použít jiné aproximace (jako je účetní hodnota). (3) Jsou-li k dispozici, vykazují se subsektory „ústřední vládní instituce“ (S.1311), „národní vládní instituce“ (S.1312), „místní vládní instituce“ (S.1313) a „fondy sociálního zabezpečení“ (S.1314) odděleně.

▼B

PŘÍLOHA II

DEFINICE

ČÁST 1

Definice kategorií nástrojů

▼M3

Tato tabulka obsahuje podrobný popis kategorií nástrojů, které příslušná národní centrální banka nebo Evropská centrální banka (ECB), jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, v souladu s tímto nařízením provede do kategorií použitelných na vnitrostátní úrovni.

▼M1

Kategorie	Popis hlavních znaků
1. Dluhové cenné papíry (F.3)	Dluhové cenné papíry jsou převoditelné finanční nástroje, které slouží jako důkaz dluhu. Dluhové cenné papíry mají tyto znaky: a) datum emise, kdy je dluhový cenný papír vydán; b) emisní cena, za kterou investoři dluhové cenné papíry kupují poté, co byly vydány; c) datum splatnosti nebo datum odkupu, kdy je splatná poslední smluvně stanovená splátka jistiny; d) cena při splacení nebo jmenovitá hodnota, což je částka, kterou má emitent držiteli zaplatit při dosažení splatnosti; e) původní doba splatnosti, což je doba od data emise do poslední smluvně stanovené platby; f) zbytková neboli reziduální doba splatnosti, což je doba od referenčního data do poslední smluvně stanovené platby; g) kuponová sazba, kterou emitent vyplácí držitelům dluhových cenných papírů; kupon může být pevný po celou dobu platnosti dluhového cenného papíru nebo se může měnit v závislosti na inflaci, úrokových sazbách nebo cenách aktiv. Pokladniční poukázky a dluhové cenné papíry s nulovým kuponem žádný kuponový úrok nemají; h) data výplaty kuponu, ve kterých emitent provádí výplaty kupónu držitelům cenných papírů; i) emisní cena, cena při splacení a kuponová sazba mohou znít na národní měnu nebo cizí měny (nebo se mohou vypořádat v národní měně nebo v cizích měnách). Úvěrové hodnocení (rating) dluhových cenných papírů, které ukazuje úvěruschopnost u jednotlivých emisí dluhových cenných papírů, přidělují na základě ratingových kategorií uznané agentury. Pokud se týká písmena c), může se datum splatnosti shodovat s datem konverze dluhového cenného papíru na akcii. Konvertibilitou se v této souvislosti rozumí, že držitel dluhového cenného papíru jej může vyměnit za kmenové akcie emitenta. Vyměnitelností se rozumí, že držitel může dluhový cenný papír vyměnit za akcie jiné korporace, než je emitent. Věčné cenné papíry, které nemají stanovené datum splatnosti, se klasifikují jako dluhové cenné papíry.
1a. Krátkodobé dluhové cenné papíry (F.31)	Dluhové cenné papíry, jejichž původní doba splatnosti je jeden rok či kratší, a dluhové cenné papíry splatné na požádání věřitele.
1b. Dlouhodobé dluhové cenné papíry (F.32)	Dluhové cenné papíry, jejichž původní doba splatnosti je delší než jeden rok nebo není uvedena.
2. Akcie a ostatní účasti (F.51)	Majetková účast je finanční aktivum, které představuje nárok na zůstatkovou hodnotu korporace, která zbývá po uspokojení všech ostatních nároků. Vlastnictví účasti v právních subjektech je obvykle doloženo akciemi („shares“ nebo „stocks“), depozitními poukázkami, podíly nebo obdobnými dokumenty. Anglické termíny „shares“ a „stocks“ mají stejný význam. Akcie a ostatní účasti se dále dělí do těchto dílčích kategorií: kótované akcie (F.511); nekótované akcie (F.512) a ostatní účasti (F.519).
2a. Kótované akcie (F.511)	Kótované akcie jsou majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“. Existence kótovaných cen akcií kótovaných na burze znamená, že běžné tržní ceny jsou obvykle snadno dostupné.
3. Akcie nebo podílové listy investičních fondů (F.52)	Akcie investičního fondu jsou akcie investičního fondu, který má strukturu obchodní společnosti. Má-li fond formu svěřeneckého fondu (trustu), jedná se o podílové listy. Investiční fondy jsou subjekty kolektivního investování, jejichž prostřednictvím investoři shromažďují finanční prostředky pro investování do finančních nebo nefinančních aktiv. Akcie investičních fondů se dále dělí takto: akcie nebo podílové listy fondů peněžního trhu (F.521) a akcie nebo podílové listy investičních fondů jiných než fondů peněžního trhu (F.522).

▼B

ČÁST 2

Definice sektorů

▼M3

Tato tabulka popisuje kategorie sektorů, které příslušná národní centrální banka nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, v souladu s tímto nařízením provede do kategorií použitelných na vnitrostátní úrovni.

▼M1

Sektor	Definice
1. Nefinanční podniky (S.11)	Sektor nefinančních podniků (S.11) je tvořen institucionálními jednotkami, které jsou samostatnými právnickými osobami a tržními výrobci a jejichž hlavní činností je výroba výrobků a nefinančních služeb. Tento sektor zahrnuje také nefinanční kvazikorporace.
2. Centrální banka (S.121)	Subsektor centrální banky (S.121) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, jejichž hlavní funkcí je emise oběživa, udržování vnitřní a mezinárodní hodnoty měny a správa veškerých mezinárodních rezerv země nebo jejich části.
3. Instituce přijímající vklady kromě centrální banky (S.122)	Subsektor institucí přijímajících vklady kromě centrální banky (S.122) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace s výjimkou těch, které jsou zatříděny v subsektoru centrální banky a subsektoru fondů peněžního trhu, jež se zabývají převážně finančním zprostředkováním a jejichž předmětem podnikání je přijímat vklady nebo prostředky velmi podobné vkladům od institucionálních jednotek, tedy nejen od měnových finančních institucí, a na vlastní účet poskytovat půjčky nebo investovat do cenných papírů.
4. Fondy peněžního trhu (S.123)	Subsektor fondů peněžního trhu (S.123) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace s výjimkou těch, jež jsou zatříděny do subsektoru centrální banky a subsektoru úvěrových institucí, které se zabývají převážně finančním zprostředkováním. Jejich předmětem podnikání je emitovat akcie nebo podílové listy investičních fondů jakožto prostředky velmi podobné vkladům od institucionálních jednotek a na vlastní účet investovat především do akcií nebo podílových listů fondů peněžního trhu, krátkodobých dluhových cenných papírů nebo vkladů. Mezi fondy peněžního trhu patří investiční společnosti (investment trusts), podílové investiční fondy (unit trusts) a jiné subjekty s programem kolektivního investování, jejichž akcie nebo podílové listy představují prostředky velmi podobné vkladům.
5. Fondy kolektivního investování jiné než fondy peněžního trhu (S.124)	Subsektor fondů kolektivního investování jiných než fondy peněžního trhu (S.124) zahrnuje všechny subjekty s programem kolektivního investování s výjimkou těch, jež jsou zatříděny do subsektoru fondů peněžního trhu, které se zabývají převážně finančním zprostředkováním. Předmětem jejich podnikání je emitovat akcie nebo podílové listy investičních fondů, které nepředstavují prostředky velmi podobné vkladům, a na vlastní účet investovat především do jiných než krátkodobých finančních aktiv a do nefinančních aktiv (obvykle nemovitostí). Mezi fondy kolektivního investování jiné než fondy peněžního trhu patří investiční společnosti (investment trusts), investiční fondy (unit trusts) a jiné subjekty s programem kolektivního investování, jejichž akcie nebo podílové listy nejsou považovány za prostředky velmi podobné vkladům.
6. Ostatní finanční zprostředkovatelé kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125)	Subsektor ostatních finančních zprostředkovatelů kromě pojišťovacích společností a penzijních fondů (S.125) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním, a to tím, že od institucionálních jednotek přijímají závazky v jiné formě, než jsou oběživo, vklady nebo akcie investičních fondů, nebo závazky související s pojistnými, penzijními a standardizovanými záručními programy.
▼M2
7. Účelové finanční společnosti (S.125 A)	Účelové finanční společnosti jsou podniky, které provádějí sekuritizační transakce. Účelové finanční společnosti, které splňují kritéria institucionální jednotky, se zatřiďují do subsektoru S.125, jinak se považují za nedílnou součást mateřské společnosti.
▼M1
8. Pomocné finanční instituce (S.126)	Subsektor pomocných finančních institucí (S.126) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají činnostmi, jež úzce souvisejí s finančním zprostředkováním, ale které samy finančními zprostředkovateli nejsou.
9. Kaptivní finanční instituce a půjčovatelé peněz (S.127)	Subsektor kaptivních finančních institucí a půjčovatelů peněz (S.127) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se nezabývají finančním zprostředkováním ani neposkytují pomocné finanční služby, pokud se s většinou jejich aktiv nebo závazků neobchoduje na otevřených trzích.
10. Pojišťovací společnosti (S.128)	Subsektor pojišťovacích společností (S.128) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení rizik, hlavně ve formě přímého pojištění nebo ve formě zajištění.
11. Penzijní fondy (S.129)	Subsektor penzijních fondů (S.129) zahrnuje všechny finanční instituce a kvazikorporace, které se převážně zabývají finančním zprostředkováním v důsledku sdílení sociálních rizik a potřeb pojištěnců (sociální pojištění). Penzijní fondy jako programy sociálního pojištění poskytují příjmy v důchodu a často také dávky v případě smrti a invalidity.
12. Vládní instituce (S.13)	Sektor vládních institucí (S.13) zahrnuje institucionální jednotky, které jsou netržními výrobci, jejichž produkce je určena pro individuální a kolektivní spotřebu a které jsou financovány z povinných plateb jednotek patřících do jiných sektorů, a rovněž institucionální jednotky, které se převážně zabývají přerozdělováním národního důchodu a bohatství. Sektor vládních institucí je rozdělen do čtyř subsektorů: ústřední vládní instituce (S.1311); národní vládní instituce (S.1312); místní vládní instituce (S.1313) a fondy sociálního zabezpečení (S.1314).
13. Domácnosti (S.14)	Sektor domácností (S.14) zahrnuje jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako spotřebitele a jako podnikatele vyrábějící tržní výrobky, nefinanční a finanční služby (tržní výrobci) za předpokladu, že výroba výrobků a služeb není prováděna samostatnými subjekty považovanými za kvazikorporace. Zahrnuje také jednotlivce nebo skupiny jednotlivců jako výrobce výrobků a nefinančních služeb výlučně pro vlastní konečné užití.
14. Neziskové instituce sloužící domácnostem (S.15)	Sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (S.15) zahrnuje neziskové instituce, které jsou samostatnými právnickými osobami, poskytují služby domácnostem a jsou soukromými netržními výrobci. Jejich základní zdroje pocházejí z dobrovolných peněžních nebo naturálních příspěvků domácností jakožto spotřebitelů, z plateb poskytovaných vládními institucemi a z důchodů z vlastnictví.

▼B

ČÁST 3

Definice finančních transakcí

1. Skutečné zpravodajské jednotky vykazují transakční údaje stanovené v čl. 3 odst. 5.

2. Finanční transakce jsou definovány jako transakce s finančními aktivy a závazky mezi rezidentskými institucionálními jednotkami a mezi těmito jednotkami a nerezidentskými institucionálními jednotkami. Finanční transakce mezi institucionálními jednotkami je současné vytvoření nebo likvidace finančního aktiva a protipoložky v závazcích nebo změna vlastnictví finančního aktiva či převzetí závazku. Dosud nezaplacený naběhlý úrok se zaznamenává jako finanční transakce, což ukazuje, že úrok se znovu investuje do příslušného finančního nástroje.

Finanční transakce se zaznamenávají v hodnotě transakce, tj. v hodnotě vyjádřené v národní měně, v níž jsou dotčená finanční aktiva a/nebo závazky mezi institucionálními jednotkami vytvářena, likvidována, směňována či přebírána.

Hodnota transakce zahrnuje naběhlý úrok a nezahrnuje platby za služby, poplatky, provize a obdobné platby za služby, které byly poskytnuty při provádění transakcí, ani daně z transakcí. Změny ocenění nejsou finančními transakcemi.

▼M1

Finanční transakce zahrnují zejména zrušení dluhu na základě vzájemné dohody mezi dlužníkem a věřitelem (zrušení nebo odpuštění dluhu).

3. Finanční transakce se měří jako rozdíl mezi pozicemi cenných papírů (včetně naběhlých úroků) k datům vykazování ke konci období, od něhož se odstraní účinky změn v důsledku vlivů z „úprav z přecenění“ (způsobených změnami cen a směnného kurzu) a „jiných změn objemu“.

4. Úpravy vyplývající ze změny ocenění a z kurzového přecenění se týkají výkyvů ocenění cenných papírů, které vznikají buď v důsledku změn cen cenných papírů a/nebo směnných kurzů, které ovlivňují hodnotu cenných papírů, jež znějí na cizí měnu, vyjádřenou v eurech. Vzhledem k tomu, že tyto změny představují zisky nebo ztráty z držby, které nejsou způsobeny finančními transakcemi, je třeba tyto účinky odstranit z údajů o transakcích.

▼M1

— Změny ocenění zahrnují změny v hodnotě pozic ke konci období, k nimž dochází v referenčním období v důsledku změn referenční hodnoty, v níž jsou zaznamenávány, tj. zisky nebo ztráty z držby. Zahrnují změny finančních pohledávek vyplývající z částečných odpisů, které vyjadřují skutečné tržní hodnoty obchodovatelných finančních pohledávek.

▼B

— Kurzová přecenění se týkají pohybů směnných kurzů vůči euru, k nimž dochází mezi daty pro vykazování ke konci období, což způsobuje změny hodnoty cenných papírů v cizí měně, jež je vyjádřena v eurech.

▼M1

5. Jiné změny objemu se týkají změn objemu aktiv, k nimž může dojít na straně investorů, a to v důsledku: a) změny statistického pokrytí jednotek (např. reklasifikace nebo restrukturalizace institucionálních jednotek ( 12 )); b) reklasifikace aktiv; c) chyb ve vykazování, které byly opraveny ve vykazovaných údajích pouze za omezené časové rozmezí; d) odpisu nebo snížení hodnoty nedobytných pohledávek, jsou-li ve formě cenných papírů, ze strany věřitelů, nebo e) změny sídla investora.

▼B

ČÁST 4

Definice atributů podle jednotlivých cenných papírů

Pole	Popis
Identifikační číslo cenného papíru	Kód, který jednoznačně určuje cenný papír. Je to kód ISIN, pokud byl cennému papíru přidělen, nebo jiné identifikační číslo cenného papíru.
Pozice ve jmenovité hodnotě (v nominální měně nebo euru nebo pozice vyjádřené v počtu akcií či jednotek)	Počet jednotek cenného papíru nebo agregovaná jmenovitá hodnota, pokud je cenný papír obchodován v množství, a nikoli v jednotkách, bez naběhlého úroku.
Pozice v tržní hodnotě	►M3 Držené množství cenného papíru za cenu kótovanou na trhu v eurech. Příslušná národní centrální banka nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, musí zásadně vyžadovat, aby byl naběhlý úrok buď vykazován v rámci této pozice, nebo samostatně. Příslušné národní centrální banky, případně ECB však mohou dle svého uvážení vyžadovat údaje bez naběhlého úroku. ◄
Jiné změny objemu (jmenovitá hodnota)	Jiné změny objemu drženého cenného papíru ve jmenovité hodnotě vyjádřené v nominální měně / jednotce nebo v eurech.
Jiné změny objemu (tržní hodnota)	Jiné změny objemu drženého cenného papíru v tržní hodnotě vyjádřené v eurech.
Finanční transakce	Součet nákupů po odečtení prodejů cenného papíru zaznamenaný v transakční hodnotě vyjádřené v eurech.
Portfoliová investice nebo přímá investice	Funkce investice podle klasifikace ve statistice platební bilance (1).
Cena	Cena cenného papíru na konci referenčního období.
►M2 Základ pro vykazování ◄	Označuje, zda cenný papír je zaznamenán v procentech nebo v jednotkách.
Úpravy z přecenění	Změny ocenění a kurzová přecenění, jak je uvedeno v části 3.
Měna, na kterou zní cenný papír	Kód měny použité k vyjádření ceny a/nebo hodnoty cenného papíru, který přiděluje Mezinárodní organizace pro normalizaci, nebo obdobný kód.
▼M2
Datum emise	Den, kdy emitent doručí cenné papíry upisovateli, který za ně zaplatí. Jedná se o den, kdy jsou cenné papíry poprvé dostupné pro doručení investorům. V případě stripu tento sloupec označuje datum, kdy je oddělen kupón/jistina.
Datum splatnosti	Den, kdy je dluhový nástroj skutečně splacen.
Cenný papír vydaný držitelem	Uvádí, zda byl cenný papír vydán držitelem.
Klasifikace primárního aktiva	Klasifikace nástroje.
Druh zajišťovacího aktiva	Druh aktiva poskytnutého jako zajištění.
Stav cenného papíru	Doplňkový atribut, který označuje stav cenného papíru; může označovat, zda je nástroj aktivní či nikoli, např. že je v selhání, nastala jeho splatnost nebo byl předčasně splacen.
Datum stavu cenného papíru	Den, kdy nastal stav cenného papíru uvedený v položce „Stav cenného papíru“.
Nedoplatky za nástroj	Agregovaná částka jistiny, úroků a případných poplatků dlužných k referenčnímu datu, jejichž splatnost na základě smlouvy nastala, avšak nebyly zaplaceny (po splatnosti). Tato částka se vykazuje vždy. Hodnota „0“ se vykazuje, pokud nástroj nebyl k referenčnímu datu po splatnosti.
Datum nedoplatků za nástroj	Den, kdy se nástroj stal nástrojem po splatnosti v souladu s částí 2.48 přílohy V prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 (2). Jedná se o nejdřívější datum, ke kterému má nástroj k referenčnímu datu nesplacenou částku, a vykazuje se, pokud je nástroj k referenčnímu datu po splatnosti.
Druh priority nástroje	Druh priority nástroje označuje, zda je nástroj zaručen, jaké je jeho pořadí přednosti a zda je zajištěn.
Geografické umístění zajištění	Geografické umístění zajištění.
Identifikační kód ručitele	►M3 Standardní kód dohodnutý s příslušnou národní centrální bankou nebo s ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, přičemž tento kód jednoznačně určuje ručitele a podává informaci o druhu používaného identifikátoru, např. identifikační kód právního subjektu, identifikační kód EU, národní identifikační kód. ◄
(1) Obecné zásady ECB/2011/23 ze dne 9. prosince 2011 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti externí statistiky (Úř. věst. L 65, 3.3.2012, s. 1). (2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).

ČÁST 5

Obecné definice

Pole	Popis
Identifikační kód právního subjektu	Referenční kód v souladu s normou Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) 17442, který je přiřazen právnímu subjektu, jenž potřebuje identifikační kód právního subjektu (LEI). Kód LEI umožňuje celosvětově jednoznačně identifikovat subjekty, které potřebují LEI.
Identifikační kód EU	►M3 Identifikačním kódem EU se rozumí běžně používaný identifikační kód dohodnutý s příslušnou národní centrální bankou nebo s ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, přičemž tento kód umožňuje jednoznačně identifikovat jakýkoli subjekt v rámci EU. ◄
Národní identifikační kód	►M3 Národním identifikačním kódem se rozumí běžně používaný identifikační kód dohodnutý s příslušnou národní centrální bankou nebo s ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, přičemž tento kód umožňuje jednoznačně identifikovat jakýkoli subjekt v rámci země, v níž je rezidentem. ◄
Obezřetnostní rozsah konsolidace	Obezřetnostním rozsahem konsolidace se rozumí rozsah konsolidace podle kapitoly 2 hlavy II části první nařízení (EU) č. 575/2013.
Mezinárodní standardy finančního výkaznictví	Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IFRS) ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (1).
Účetní rozsah konsolidace	Účetním rozsahem konsolidace se rozumí rozsah konsolidace pro účely finančního vykazování podle IFRS, nebo pokud je nelze použít, podle jakýchkoli jiných vnitrostátních či mezinárodních norem, které se vztahují na skutečné zpravodajské jednotky.
Klasifikace NACE	Klasifikace protistran podle jejich hospodářské činnosti v souladu se statistickou klasifikací NACE rev. 2 ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (2). Kódem NACE se rozumí kód NACE druhé, třetí nebo čtvrté úrovně v souladu s nařízením (ES) č. 1893/2006.
Přístup IRB	Přístup založený na interním ratingu (IRB) pro výpočet objemů rizikově vážených expozic v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013.
Úroveň vykazování	►M3 Úroveň vykazování udává, zda jsou údaje vykazovány podle jednotlivých subjektů nebo za skupinu, jak je vymezeno v čl. 1 bodech 23 a 24. Na údaje vykazované na úrovni subjektu by se po dohodě s příslušnou národní centrální bankou nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, měly vztahovat harmonizované zásady účetnictví a konsolidace, tj. informace na úrovni subjektu by měly být v co největší míře v souladu s účetními pravidly a pravidly pro výpočet rizik skupiny. ◄
Referenční datum	Poslední den referenčního období, k němuž se údaje vztahují, tj. konec čtvrtletí v souladu s článkem 6a.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1). (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

ČÁST 6

Definice atributů držitele

Pole	Popis
Identifikační kód držitele	►M3 Standardní kód dohodnutý s příslušnou národní centrální bankou nebo s ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, přičemž tento kód jednoznačně určuje držitele a podává informaci o druhu používaného identifikátoru, např. identifikační kód EU nebo národní identifikační kód. ◄
Identifikační kód bezprostřední mateřské společnosti držitele	►M3 Standardní kód dohodnutý s příslušnou národní centrální bankou nebo s ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, přičemž tento kód jednoznačně určuje bezprostřední právní subjekt, jehož je držitel právně závislou součástí, a podává informaci o druhu používaného identifikátoru, např. identifikační kód právního subjektu, identifikační kód EU nebo národní identifikační kód. ◄
Emitent je součástí zpravodajské skupiny (obezřetnostní rozsah)	Uvádí, zda byl cenný papír vydán subjektem z téže skupiny v souladu s obezřetnostním rozsahem konsolidace.
Emitent je součástí zpravodajské skupiny (účetní rozsah)	Uvádí, zda byl cenný papír vydán subjektem z téže skupiny v souladu s účetním rozsahem konsolidace.

ČÁST 7

Definice atributů emitenta

Pole	Popis
Identifikační kód emitenta	►M3 Standardní kód dohodnutý s příslušnou národní centrální bankou nebo s ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, přičemž tento kód jednoznačně určuje emitenta a podává informaci o druhu používaného identifikátoru, např. identifikační kód EU nebo národní identifikační kód. ◄
Stav subjektu	Doplňkový atribut, který zahrnuje informace o stavu emitenta, včetně stavu selhání a informací o důvodech, pro které může být subjekt v selhání v souladu s článkem 178 nařízení (EU) č. 575/2013, a jakékoli jiné informace o stavu emitenta, např. zda byl předmětem fúze, nabytí atd.
Datum stavu subjektu	Den, kdy došlo ke změně stavu subjektu.

ČÁST 8

Definice atributů týkajících se účetnictví a rizika

Pole	Popis
Stav úlev a opětovných sjednání	Identifikace nástrojů s úlevou a opětovně sjednávaných nástrojů.
Datum stavu úlevy a opětovného sjednání	Datum, ke kterému nastal stav úlevy nebo opětovného sjednání, jak je vykazován v rámci stavu úlevy a opětovného sjednání.
Stav výkonnosti nástroje	Identifikace nevýkonných nástrojů v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 680/2014.
Datum stavu výkonnosti nástroje	Datum, ke kterému nastal nebo se změnil stav výkonnosti vykázaný v rámci „stavu výkonnosti nástroje“.
Stav selhání emitenta	Určení stavu selhání emitenta v souladu s článkem 178 nařízení (EU) č. 575/2013.
Datum stavu selhání emitenta	Datum, ke kterému nastal nebo se změnil stav selhání vykázaný v rámci „stavu selhání emitenta“.
Stav selhání nástroje	Určení stavu selhání nástroje v souladu s článkem 178 nařízení (EU) č. 575/2013.
Datum stavu selhání nástroje	Datum, ke kterému nastal nebo se změnil stav selhání vykázaný v rámci „stavu selhání nástroje“.
Účetní standard	Účetní standard, který používá sledovaná jednotka.
Účetní hodnota	Účetní hodnota v souladu s přílohou V prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014.
Druh snížení hodnoty	Druh snížení hodnoty v souladu s příslušnými účetními standardy.
Metoda posouzení snížení hodnoty	Metoda, podle níž se posuzuje snížení hodnoty, pokud u nástroje dochází ke snížení hodnoty v souladu s použitými účetními standardy. Rozlišuje se mezi metodami kolektivního a individuálního posouzení.
Kumulovaná výše snížení hodnoty	Výše opravných položek na ztráty vedených ve vztahu k nástroji nebo přiřazených nástroji k referenčnímu datu. Tento atribut údajů se vztahuje na nástroje, které jsou předmětem snížení hodnoty na základě příslušných účetních standardů.
Zdroje zatížení	Druh transakce, při níž dochází k zatížení expozice v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 680/2014. S aktivem se nakládá jako se zatíženým, pokud bylo zastaveno nebo je předmětem jakékoli formy ujednání o zabezpečení, zajištění nebo úvěrovém posílení jakéhokoli nástroje, z něhož nemůže být volně staženo.
Účetní klasifikace nástrojů	Účetní portfolio, v němž je nástroj zaznamenáván v souladu s účetními standardy, které používá zpravodajská jednotka.
Obezřetnostní portfolio	Klasifikace expozic obchodního a investičního portfolia. Nástroje v obchodním portfoliu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení (EU) č. 575/2013.
Kumulované změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika	Kumulované změny reálné hodnoty z titulu úvěrového rizika v souladu s částí 2.46 přílohy V prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014.
Kumulativní úhrady od selhání	Celková částka uhrazená od data selhání.
Pravděpodobnost selhání emitenta	Pravděpodobnost selhání emitenta v průběhu jednoho roku v souladu s články 160, 163, 179 a 180 nařízení (EU) č. 575/2013.
Ztrátovost ze selhání v době hospodářského útlumu	Poměr mezi výší možné ztráty z expozice během hospodářského útlumu z důvodu selhání v období jednoho roku a částkou dlužnou v okamžiku selhání v souladu s článkem 181 nařízení (EU) č. 575/2013.
Ztrátovost ze selhání za běžných ekonomických podmínek	Poměr mezi výší možné ztráty z expozice za běžných ekonomických podmínek z důvodu selhání v období jednoho roku a částkou dlužnou v okamžiku selhání.
Riziková váha	Rizikové váhy spojené s expozicí v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013.
Hodnota expozice (označovaná též jako expozice v selhání)	Hodnota expozice po snížení úvěrového rizika a použití úvěrových konverzních faktorů v souladu s prováděcím nařízením (EU) č. 680/2014.
Postup pro výpočet kapitálu pro obezřetnostní účely	Určení postupu pro výpočet objemu rizikově vážené expozice pro účely písm. a) a f) čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.
Kategorie expozice	Kategorie expozice ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013.

▼B

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ STANDARDY ZÁVAZNÉ PRO SKUTEČNÝ SOUBOR ZPRAVODAJSKÝCH JEDNOTEK

Skutečné zpravodajské jednotky musí dodržovat tyto minimální standardy, aby splnily statistickou zpravodajskou povinnost vůči Evropské centrální bance (ECB).

▼M3

1. Minimální standardy pro přenos:

a) výkazy předkládané národním centrálním bankám nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5, musí být předány včas a ve lhůtách, která příslušná národní centrální banka, případně ECB stanoví;

b) forma a formát statistických výkazů musí splňovat technické požadavky na výkaznictví stanovené příslušnou národní centrální bankou, případně ECB;

c) skutečná zpravodajská jednotka musí určit kontaktní osoby;

d) musí být dodrženy technické parametry pro přenos dat do příslušné národní centrální banky, případně do ECB.

▼B

2. Minimální standardy pro přesnost:

a) pokud se uplatňují, musí být splněny všechny lineární vazby (např. dílčí součty musí vytvářet výsledné součty);

b) skutečné zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech vyplývajících z předložených údajů;

c) statistické informace musí být úplné;

▼M3

d) skutečné zpravodajské jednotky musí dodržovat rozměry a počet desetinných míst, které pro technický přenos údajů stanoví příslušná národní centrální banka nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5;

e) skutečné zpravodajské jednotky se musí řídit zásadami zaokrouhlování, které pro technický přenos údajů stanoví příslušná národní centrální banka nebo ECB, jsou-li skupinové údaje vykazovány do ECB podle čl. 3a odst. 5.

▼B

3. Minimální standardy pro shodu s pojmy:

a) statistické údaje musí splňovat definice a klasifikace obsažené v tomto nařízení;

b) v případě odchylek od těchto definic a klasifikací musí skutečné zpravodajské jednotky případně pravidelně sledovat a kvantifikovat rozdíl mezi použitým opatřením a opatřením obsaženým v tomto nařízení;

c) skutečné zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit zlomové změny v hlášených údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období.

4. Minimální standardy pro opravy:

Je nutné dodržovat metody a postupy pro opravy, které stanoví ECB a národní centrální banky. Opravy odchylující se od pravidelných oprav musí být doplněny vysvětlivkami.

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( 3 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1374/2014 ze dne 28. listopadu 2014 o statistické zpravodajské povinnosti pojišťovacích společností (ECB/2014/50) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 36).

( 4 ) Číslování kategorií v rámci tohoto nařízení odráží číslování zavedené v návrhu Komise KOM(2010) 774 v konečném znění (návrh nařízení ESA 2010). Pro více informací viz příloha II.

( 5 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1073/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (ECB/2013/38) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 73).

( 6 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (ECB/2013/40) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 107).

( 7 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).

( 8 ) Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

( 9 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2015/730 ze dne 16. dubna 2015, kterým se mění nařízení (EU) č. 1011/2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24) (ECB/2015/18) (Úř. věst. L 116, 7.5.2015, s. 5).

( 10 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2016/1384 ze dne 2. srpna 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 1011/2012 (ECB/2012/24) o statistice držby cenných papírů (ECB/2016/22) (Úř. věst. L 222, 17.8.2016, s. 24).

( 11 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2018/318 ze dne 22. února 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 1011/2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2018/7) (Úř. věst. L 62, 5.3.2018, s. 4).

( 12 ) Např. v případech fúzí a akvizic, přechod finančních aktiv a závazků, které existují mezi pohlcenou korporací a třetími stranami, na přebírající korporaci.

Zavřít

(EU) č. 1011/2012Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1011/2012 ze dne 17. října 2012 o statistice držby cenných papírů (ECB/2012/24)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání