(EU) č. 965/2012Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012 , kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

„letounem“ motorové letadlo s pevnými křídly, těžší než vzduch, které je podporováno v letu dynamickými reakcemi vzduchu působícími na jeho křídla;

„vrtulníkem“ letadlo těžší než vzduch schopné letu převážně působením aerodynamických sil vznikajících na jednom nebo více poháněných rotorech, jejichž osy jsou v podstatě svislé;

„balonem“ letadlo s posádkou, které je lehčí než vzduch, není poháněné motorem a udržuje se v letu buď pomocí plynu lehčího než vzduch, nebo pomocí palubního hořáku, včetně plynových balonů, horkovzdušných balonů, kombinovaných balonů a, přestože jsou poháněné motorem, horkovzdušných vzducholodí;

„kluzákem“ letadlo těžší než vzduch, které je schopno letu působením aerodynamických sil na jeho nepohyblivé nosné plochy a jehož volný let není závislý na motoru;

„obchodním provozem“ jakýkoliv provoz letounu za úplatu nebo jinou protihodnotu, jenž je přístupný veřejnosti, nebo pokud není přístupný veřejnosti, jenž je prováděn na základě smlouvy mezi provozovatelem a zákazníkem, přičemž zákazník nemá nad provozovatelem kontrolu;

„upoutaným plynovým balonem“ plynový balon s upoutávacím systémem, který balon poutá k pevnému bodu po celou dobu provozu;

„letouny třídy výkonnosti B“ letouny poháněné vrtulovými motory s maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující devět nebo méně a maximální vzletovou hmotností 5 700 kg nebo méně;

„místem veřejného zájmu (PIS)“ místo používané výhradně pro provoz ve veřejném zájmu;

„provozem v 1. třídě výkonnosti“ provoz, kdy je v případě poruchy kritického motoru vrtulník schopen přistát v mezích použitelné délky přerušeného vzletu nebo bezpečně pokračovat v letu do vhodného prostoru přistání v závislosti na tom, kdy dojde k poruše;

„navigací založenou na výkonnosti (PBN)“ letecká navigace založená na výkonnostních požadavcích pro letadla provozovaná na trati letových provozních služeb (ATS), podle postupu přiblížení podle přístrojů nebo ve stanoveném vzdušném prostoru;

„provozem aerotaxi“ pro účely omezení doby letové služby a služby nepravidelný provoz na objednávku v obchodní letecké dopravě prováděný letouny s maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující (MOPSC) 19 nebo méně;

„zvláštním provozem“ jakýkoliv provoz jiný než provoz v obchodní letecké dopravě, kdy je letadlo použito pro zvláštní činnost, jako je zemědělství, výstavba, snímkování, průzkum, pozorování a hlídkování, letecká reklama, kontrolní lety po údržbě;

„vysoce rizikovým zvláštním obchodním provozem“ jakýkoli zvláštní obchodní provoz letadla prováděný nad územím, kde by v případě nouzové situace pravděpodobně došlo k ohrožení bezpečnosti třetích stran na zemi, případně jakýkoli zvláštní obchodní provoz letadla, který podle příslušného úřadu v místě, kde takový provoz probíhá, vzhledem ke své zvláštní povaze a k místním podmínkám, v nichž probíhá, představuje vysoké riziko, zejména pro třetí strany na zemi;

„seznamovacím letem“ jakýkoli krátký let provozovaný za úplatu či jinou protihodnotu provozovaný organizací pro výcvik uvedenou v článku 10a nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ( 1 ) nebo organizací vytvořenou za účelem propagace sportovního či rekreačního létání s cílem získat nové členy či zájemce o výcvik;

„soutěžním letem“ jakýkoliv let, kdy je letadlo použito při leteckém závodě nebo soutěži, jakož i při přípravě na letecký závod nebo soutěž či k letu na místo konání závodu nebo soutěže a zpět;

„leteckým veřejným vystoupením“ jakákoliv letecká činnost úmyslně prováděná jako letová ukázka nebo jako součást zábavního programu v rámci oznámené akce pro veřejnost, včetně použití letadla pro přípravu na letecké veřejné vystoupení a k letu na místo konání oznámené akce a zpět.

provozovatelé upraví svůj systém řízení, programy výcviku, postupy a příručky tak, aby byly v souladu s příslušnými přílohami III, IV a V;

se AOC nahradí osvědčeními vydanými v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

vnitrostátní požadavky, na jejichž základě byla AOC vydána;

oblast působnosti práv, která byla provozovatelům udělena;

rozdíly mezi vnitrostátními požadavky, na jejichž základě byla AOC vydána, a požadavky příloh III, IV a V spolu s uvedením toho, jak a kdy budou provozovatelé požádáni o zajištění úplného souladu s těmito přílohami.

služba delší než 13 hodin v nejpříznivějším období dne;

služba delší než 10 hodin v méně příznivém období dne;

služba delší než 11 hodin pro členy posádky v neznámém stavu aklimatizace;

služby zahrnující vysoký počet úseků letu (více než 6);

služby jako pohotovost či letová záloha, po kterých následuje letová služba, a

rušivé rozvrhy.

„Použitelnou délkou přerušeného vzletu (ASDA)“ se rozumí použitelná délka rozjezdu zvětšená o délku dojezdové dráhy, pokud takovou dojezdovou dráhu vyhlásil za použitelnou stát, v němž se nachází letiště, a pokud má nosnost odpovídající hmotnosti letounu za převládajících provozních podmínek.

„Přijatelnými způsoby průkazu (AMC)“ se rozumějí agenturou přijaté nezávazné standardy, které ukazují, jakým způsobem má být prokazován soulad s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly.

„Kontrolním seznamem pro přejímku“ se rozumí doklad napomáhající při provádění kontroly vnějšího vzhledu balení nebezpečného zboží a s ním souvisejících dokladů pro určení, zda byly splněny všechny příslušné požadavky.

„Přiměřeným letištěm“ se rozumí letiště, na kterém může být letadlo provozováno při respektování použitelných výkonnostních požadavků a vlastností dráhy.

Pro účely klasifikace cestujících se rozumí:

„Provozními minimy letiště“ se rozumí hranice použitelnosti letiště pro:

„Letem s využitím systémů snímání nočního vidění (NVIS)“ se rozumí v případě provozu s využitím systémů snímání nočního vidění (NVIS) ta část letu, která je provedena v noci podle pravidel letu za viditelnosti (VFR), kdy členové posádky používají prostředky pro noční vidění (NVG).

„Letadlem“ se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí je v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.

„Sledováním letadel“ se rozumí pozemní proces, který vede a ve standardizovaných intervalech aktualizuje záznam čtyřrozměrné polohy jednotlivého letadla za letu.

„Systémem sledování letadel“ se rozumí systém, který je založen na sledování letadel za účelem zjištění mimořádného chování za letu a spuštění poplachu.

„Náhradním letištěm“ se rozumí dostačující letiště, na které letadlo může pokračovat, když pokračování na letiště zamýšleného přistání nebo přistání na tomto letišti není možné nebo žádoucí, na kterém jsou k dispozici potřebné služby a zařízení, na kterém mohou být splněny požadavky na výkonnost letadla a které je v provozu v předpokládané době použití; mezi „náhradní letiště“ patří tato:

„Alternativními způsoby průkazu“ se rozumějí ty způsoby, které nabízejí alternativní možnost ke stávajícím přijatelným způsobům průkazu nebo nové způsoby prokazování souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly, pro něž agentura dosud nepřijala související přijatelné způsoby průkazu.

„Ochranou proti námraze“ se v případě pozemních postupů rozumí postup, který poskytuje ochranu proti tvorbě námrazy nebo ledu a hromadění sněhu na ošetřených plochách letadla po omezenou dobu (doba působení).

„Palubním průvodčím“ se rozumí přiměřeně kvalifikovaný člen posádky, který není členem letové ani technické posádky a který je provozovatelem pověřen plněním povinností v zájmu bezpečnosti cestujících a letu za provozu.

„Kategorií A v případě vrtulníků“ se rozumí vícemotorový vrtulník konstruovaný s charakteristikami oddělení motorů a systémů, které jsou přesně vymezeny v příslušné certifikační specifikaci, a schopný provozu za použití údajů o vzletu a přistání založených na koncepci poruchy kritického motoru, což zajišťuje přiměřený stanovený prostor na povrchu a přiměřenou výkonnost pro bezpečné pokračování letu nebo bezpečné přerušení vzletu v případě poruchy motoru.

„Kategorií B v případě vrtulníků“ se rozumí jednomotorový nebo vícemotorový vrtulník, který nevyhovuje všem standardům kategorie A. Vrtulníky kategorie B nemají zajištěnu schopnost pokračovat bezpečně v letu v případě poruchy motoru a předpokládá se neplánované přistání.

„Výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy“ se rozumí výška základny nejnižší vrstvy oblačnosti nad zemí nebo nad vodou pod 6 000 m (20 000 ft), pokrývající více než polovinu oblohy.

„Certifikačními specifikacemi (CS)“ se rozumějí technické standardy přijaté agenturou, které uvádějí způsoby průkazu souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly a které může organizace použít pro účely certifikace.

„Přiblížením okruhem“ se rozumí fáze letu za viditelnosti pro přiblížení okruhem.

„Letem s přiblížením okruhem“ se rozumí let s přiblížením podle přístrojů typu A pro přivedení letadla do polohy vhodné pro přistání na dráze/ploše konečného přiblížení a vzletu (FATO), která není vhodně umístěna pro přímé přiblížení.

„Předpolím“ se rozumí pravoúhlá plocha na zemi nebo na vodě, vymezená pod dohledem příslušného úřadu a vybraná nebo upravená jako použitelná plocha, nad níž může letoun provést část svého počátečního stoupání do předepsané výšky.

„Základnou oblačnosti“ se rozumí výška základny nejnižší pozorované nebo předvídané části oblačnosti v okrsku letiště nebo provozního místa nebo ve specifikované oblasti provozu, která se normálně udává nad výškou letiště nad mořem nebo v případě provozu v pobřežních vodách nad střední hladinou moře.

„Zapisovačem hlasu v pilotním prostoru (CVR)“ se rozumí letový zapisovač chráněný před nárazem, který využívá kombinaci mikrofonů a dalších zvukových a digitálních vstupů za účelem shromažďování a záznamu zvukového prostředí prostoru letové posádky a komunikace, jíž jsou členové letové posádky příjemci či původci, a mezi členy letové posádky navzájem.

„Společným označováním linek“ se rozumí dohoda, podle které může provozovatel uvést kód své letecké společnosti u letu jiného provozovatele a prodávat a vystavovat letenky pro tento let.

„Kvalifikovaností“ se rozumí rozměr lidské výkonnosti, který se používá ke spolehlivému předpovídání úspěšné pracovní výkonnosti a který se projevuje a pozoruje skrze chování, jež mobilizuje příslušné znalosti, dovednosti a postoje k provádění činností nebo úkolů za stanovených podmínek.

„Výcvikem založeným na kvalifikovanosti“ se rozumí programy posuzování a výcviku, které se vyznačují zaměřením na výkonnost, důrazem na normy výkonnosti a jejich měření a vývoj výcviku podle stanovených výkonnostních norem.

„Rámcem kvalifikovanosti“ se rozumí úplný soubor určených kompetencí, které jsou rozvíjeny, nacvičovány a posuzovány v rámci výcvikového programu provozovatele založeného na důkazech s využitím scénářů, jež jsou relevantní pro provoz a které jsou dostatečně široké na to, aby pilota připravily na předvídané i nepředvídané hrozby a chyby.

„Hustě osídleným prostorem“ se rozumí prostor, který je ve velkoměstě, městě nebo osadě používán převážně k bydlení, obchodním činnostem nebo rekreaci.

„Znečištěnou dráhou“ se rozumí dráha, jejíž plocha je z velké části (ať už v izolovaných oblastech, či nikoliv) v mezích používané délky a šířky pokryta jednou nebo více látkami uvedenými v rámci deskriptorů stavu povrchu dráhy.

„Palivem/energií pro nepředvídané okolnosti“ se rozumí palivo/energie požadované ke kompenzaci nepředvídaných vlivů, které by mohly ovlivnit spotřebu paliva pro let na letiště určení.

„Konečným přiblížením stálým klesáním (CDFA)“ se rozumí technika odpovídající postupům stabilizovaného přiblížení pro let v úseku konečného přiblížení (FAS) postupem nepřesného přístrojového přiblížení (NPA) stálým klesáním bez podrovnání z nadmořské výšky/výšky v nadmořské výšce fixu konečného přiblížení nebo nad ní:

„Převedenou meteorologickou dohledností (CMV)“ se rozumí hodnota odpovídající dráhové dohlednosti (RVR), která je odvozena z nahlášené meteorologické dohlednosti.

„Členem posádky“ se rozumí osoba, která je provozovatelem pověřena plněním úkolů na palubě letadla.

„Kritickou fází letu“ se v případě letounů rozumí rozjezd, dráha letu při vzletu, konečné přiblížení, nezdařené přiblížení, přistání, včetně dojezdu a všechny ostatní fáze letu podle rozhodnutí velícího pilota nebo velitele letadla.

„Kritickou fází letu“ se v případě vrtulníků rozumí pojíždění, visení, vzlet, konečné přiblížení, nezdařené přiblížení, přistání a všechny ostatní fáze letu podle rozhodnutí velícího pilota nebo velitele letadla.

„Současným palivovým/energetickým programem“ se rozumí schválený palivový/energetický program, který provozovatel v současné době používá.

„Nebezpečným zbožím (DG)“ se rozumějí předměty nebo látky, které mohou ohrožovat zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí a které jsou uvedeny v seznamu nebezpečného zboží v Technických instrukcích nebo které jsou takto podle těchto instrukcí klasifikovány.

„Nehodou s nebezpečným zbožím“ se rozumí událost spojená s leteckou dopravou a vztahující se k letecké dopravě nebezpečného zboží, která má za následek smrtelné nebo těžké zranění osoby nebo velké škody na majetku.

„Incidentem s nebezpečným zbožím“ se rozumí:

„Nadmořskou výškou rozhodnutí (DA) nebo výškou rozhodnutí (DH)“ se rozumí stanovená nadmořská výška nebo výška pro let s 3D přiblížením podle přístrojů, při níž je nutno zahájit postup nezdařeného přiblížení, pokud nebyla stanovena požadovaná vizuální reference pro pokračování v přiblížení.

„Odmrazováním“ se v případě pozemních postupů rozumí postup, při kterém jsou z letadla odstraněny námraza, led, sníh nebo rozbředlý sníh tak, aby bylo zajištěno, že jeho plochy nejsou znečištěné.

„Definovaným bodem po vzletu (DPATO)“ se rozumí bod ve fázi vzletu a počátečního stoupání, před kterým není zabezpečena schopnost vrtulníku pokračovat bezpečně v letu při vysazení kritického motoru a může být nezbytné provést vynucené přistání.

„Definovaným bodem před přistáním (DPBL)“ se rozumí bod ve fázi přiblížení a přistání, za kterým není zabezpečena schopnost vrtulníku pokračovat bezpečně v letu s nepracujícím kritickým motorem a může být nezbytné provést vynucené přistání.

„Vzdáleností DR (zákresovou vzdáleností)“ se rozumí vodorovná vzdálenost, kterou vrtulník ulétl od konce použitelné délky vzletu.

„Dohodou o nájmu/pronájmu bez posádky“ se rozumí dohoda mezi podniky, podle níž je letadlo provozováno na základě osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nájemce nebo, v případě obchodního provozu s výjimkou obchodní letecké dopravy (CAT), na odpovědnost nájemce.

„Provozní hmotností bez paliva“ se rozumí celková hmotnost letadla připraveného k danému druhu provozu vyjma použitelné zásoby paliva a provozního nákladu.

„Suchou dráhou“ se rozumí dráha bez viditelné vlhkosti na povrchu, která není znečištěná v oblasti zamýšlené k používání.

„Aplikací EFB“ se rozumí softwarová aplikace, která je nainstalována na hostingové platformě EFB, jež zastává jednu nebo více specifických provozních funkcí, jež podporují letový provoz.

„Hostingovou platformou EFB“ se rozumí hardwarové vybavení, v němž je uložena výpočetní kapacita a základní software, včetně operačního systému a input/output softwaru.

„Systémem EFB“ se rozumí hardwarové vybavení (včetně baterií, propojovacích zařízení, vstupních/výstupních součástí) a software (včetně databází a operačního systému) potřebné k podpoře zamýšlené aplikace (zamýšlených aplikací) EFB.

„Modulem EBT“ se rozumí kombinace výcvikových lekcí v kvalifikovaném zařízení pro výcvik pomocí letové simulace v rámci tříletého období opakovacího výcviku a hodnocení.

„Letadly ELA1“ se rozumí tato evropská lehká letadla s posádkou:

„Letadly ELA2“ se rozumí tato evropská lehká letadla s posádkou:

„Elektronickou letovou aktovkou (electronic flight bag, EFB)“ se rozumí elektronický informační systém sestávající z vybavení a aplikací pro letovou posádku, jenž umožňuje uchovávat, aktualizovat, zobrazovat a zpracovávat funkce EFB na podporu letového provozu či letové služby.

„Vyvýšenou plochou konečného přiblížení a vzletu (vyvýšenou FATO)“ se rozumí plocha konečného přiblížení a vzletu, která je nejméně 3 m nad okolním povrchem.

„Nouzovým východem“ se rozumí zastavěný východ určený pro opuštění letadla, který umožňuje nejúčinnější evakuaci kabiny a pilotního prostoru během příslušné doby a zahrnuje dveře na úrovni podlahy, okenní východ či jakýkoli jiný druh východu, například poklop v pilotním prostoru a východ z ocasní části letadla.

„Systémem pro zlepšení letové viditelnosti (EFVS)“ se rozumí elektronický prostředek, který poskytuje letové posádce zobrazení topografie vnější scény (přírodní nebo člověkem vytvořené prvky místa nebo oblasti, zejména tak, aby byla zobrazena jejich relativní poloha a nadmořská výška) v reálném čase pomocí snímačů či zlepšené zobrazení topografie vnější scény pomocí obrazových snímačů; systém EFVS je začleněn do palubního systému navádění a je poskytován pomocí průhledového zobrazovače nebo ekvivalentního zobrazovacího systému; pokud je systém EFVS certifikován v souladu s platnými požadavky na letovou způsobilost a provozovatel je držitelem potřebného zvláštního oprávnění (je-li vyžadováno), lze ho použít pro provoz se systémem EFVS a může umožňovat provoz s provozními zápočty.

„Provozem se systémem EFVS“ se rozumí provoz, při kterém podmínky viditelnosti vyžadují použití systému EFVS namísto přirozeného vidění za účelem provedení přiblížení nebo přistání, určení požadovaných vizuálních referencí nebo provedení dojezdu.

„Provozem se systémem EFVS 200“ se rozumí provoz s provozním zápočtem, kdy podmínky viditelnosti vyžadují použití systému EFVS až do 200 ft nad FATO nebo nad prahem přistávací dráhy. Od tohoto bodu do přistání se používá přirozené vidění. RVR není menší než 550 m.

„Systémem pro zlepšení viditelnosti (EVS)“ se rozumí elektronický prostředek, který poskytuje letové posádce v reálném čase zobrazení skutečné topografie vnější scény (přírodní nebo člověkem vytvořené prvky místa nebo oblasti, zejména tak, aby byla zobrazena jejich relativní poloha a nadmořská výška) pomocí obrazových snímačů.

„Zápisem“ se rozumí administrativní úkon provedený provozovatelem, jímž se pilot stává účastníkem jeho programu EBT.

„Zapsaným pilotem“ se rozumí pilot, který se účastní programu opakovacího výcviku EBT.

„Rovnocenností přiblížení“ se rozumí veškerá přiblížení, která kladou dodatečné nároky na odborně způsobilou posádku bez ohledu na to, zda se používají v modulech EBT, či nikoli.

„Rovnocenností selhání“ se rozumí veškerá selhání, která kladou značné nároky na odborně způsobilou posádku bez ohledu na to, zda se používají v modulech EBT, či nikoli.

„Fází hodnocení“ se rozumí jedna z fází modulu EBT, jež je traťově orientovaným letovým scénářem reprezentativním pro prostředí provozovatele, během něhož nastane jedna nebo více událostí za účelem vyhodnocení klíčových prvků vymezeného rámce kvalifikovanosti.

„Výcvikem založeným na důkazech (EBT)“ se rozumí posuzování a výcvik založený na provozních údajích, které se vyznačují rozvojem a posuzováním celkové schopnosti pilota v řadě kompetencí (rámec kvalifikovanosti) spíše než měřením výkonnosti v jednotlivých událostech nebo manévrech.

„Plochou konečného přiblížení a vzletu (FATO)“ se rozumí vymezená plocha, nad níž se dokončuje konečná fáze přibližovacího manévru vrtulníku do visení nebo přistání a z níž se zahajuje manévr vzletu. V případě použití pro provoz vrtulníků 1. třídy výkonnosti tato plocha zahrnuje prostor přerušeného vzletu.

„Členem letové posádky“ se rozumí člen posádky s průkazem způsobilosti, pověřený během doby letové služby povinnostmi nezbytnými pro provoz letadla.

„Úsekem konečného přiblížení (FAS)“ se rozumí úsek postupu přiblížení podle přístrojů (IAP), při němž je provedeno vyrovnání do osy dráhy a klesání na přistání.

„Sledováním letových údajů (FDM)“ se rozumí aktivnější a beztrestné využití digitálních letových údajů z běžného provozu pro zlepšení bezpečnosti letectví.

„Referentem pro letový provoz“ nebo „letovým dispečerem“ se rozumí osoba určená provozovatelem k výkonu řízení letového provozu a dozoru nad letovým provozem, s odpovídající kvalifikací, která podporuje velícího pilota, informuje jej nebo mu pomáhá, nebo vykonává obě tyto činnosti, při bezpečném provádění letu.

„Zapisovačem letových údajů (FDR)“ se rozumí letový zapisovač chráněný před nárazem, který využívá kombinaci zdrojů údajů ke shromažďování a záznamu parametrů vztahujících se ke stavu a výkonnosti letadla.

„Letovým zapisovačem“ se rozumí jakýkoli typ zapisovače instalovaného v letadle za účelem usnadnění šetření nehod nebo incidentů.

„Sledováním letu“ se rozumí zaznamenávání zpráv o odletech a příletech provozním personálem v reálném čase s cílem ověřit, že let je provozován a že přiletěl na letiště určení nebo náhradní letiště.

„Monitorováním letu“ se kromě požadavků stanovených pro let rozumí toto:

„Zařízením pro výcvik pomocí letové simulace (FSTD)“ se rozumí výcvikové zařízení, kterým je:

„Dobou letu“ se rozumí:

„Letovou hlídkou“ se vedle všech prvků definovaných u „monitorování letu“ rozumí aktivní sledování letu vhodně kvalifikovaným personálem provozního řízení ve všech fázích letu pro ověření, že let sleduje předepsanou trať bez neplánovaných odchylek a odklonů od trati nebo zpoždění.

„Systémem pro přistání GBAS (GLS)“ se rozumí systém pro přiblížení a přistání, který využívá rozšířené informace globálního družicového navigačního systému s pozemním rozšířením (GNSS/GBAS) k poskytování vedení letadlu na základě jeho příčné a vertikální polohy GNSS. Pro jeho rovinu konečného přiblížení využívá jako referenci geometrickou nadmořskou výšku.

„Průletem“ se rozumí přechod z letu s přiblížením na stabilizované stoupání. Ten zahrnuje manévry prováděné na minimální výšce pro klesání (MDA/H) nebo na výšce rozhodnutí (DA/H) nebo nad těmito výškami, případně pod výškou DA/H (přerušené přistání).

„Pozemním personálem záchranné služby“ se rozumí pozemní personál záchranné služby (např. policisté, hasiči atd.) zapojený do vrtulníkové letecké záchranné služby (HEMS), jehož úkoly mají jakýkoli vztah k provozu vrtulníku.

„Zákazem letu“ se rozumí formální zákaz, kterým je letadlu zakázán vzlet, a přijetí takových opatření, která jsou nezbytná pro jeho zadržení.

„Systémem přistání s vedením pomocí průhledového zobrazovače (HUDLS)“ se rozumí celkový palubní systém, který pilotovi poskytuje vedení pomocí průhledového zobrazovače s cílem umožnit pilotovi buď ovládat letoun, nebo sledovat autopilota během vzletu (pokud je to relevantní), přiblížení a přistání (a případného počátečního stoupání) nebo průletu. Zahrnuje všechny senzory, počítače, napájecí zdroje, signalizace a ovládací prvky.

„Členem posádky pro provoz s vrtulníkovým jeřábem (HHO)“ se rozumí člen technické posádky pověřený povinnostmi vztahujícími se k obsluze jeřábu.

„Helidekem“ se rozumí plocha konečného přiblížení a vzletu (FATO) umístěná na plovoucí nebo pevné konstrukci na moři.

„Členem posádky HEMS“ se rozumí člen technické posádky učený pro let HEMS k poskytování zdravotní pomoci osobám na palubě vrtulníku a pomáhající pilotovi během úkolu.

„Letem HEMS“ se rozumí let vrtulníku prováděný podle oprávnění HEMS, jehož účelem je usnadnit zdravotnickou pomoc v nouzi, kdy je okamžitá a rychlá doprava nezbytná pro přepravu:

„Provozní základnou HEMS“ se rozumí letiště, na němž mohou členové posádky HEMS a vrtulníky pro provoz HEMS držet pohotovost.

„Provozním místem HEMS“ se rozumí místo vybrané velitelem letadla při provádění letu HEMS pro provoz s vrtulníkovým jeřábem, přistání a vzlet.

„Letem HHO“ se rozumí let vrtulníku prováděný podle oprávnění HHO, jehož účelem je usnadnit přepravu osob nebo nákladu prostřednictvím vrtulníkového jeřábu.

„Letem HHO v pobřežních vodách“ se rozumí let vrtulníku prováděný podle oprávnění HHO, jehož účelem je usnadnit přepravu osob nebo nákladu prostřednictvím vrtulníkového jeřábu z plavidla nebo objektu na moři nebo na něj či na samotné moře.

„Cestujícím HHO“ se rozumí osoba, která je přepravována prostřednictvím vrtulníkového jeřábu.

„Místem HHO“ se rozumí určená oblast, ve které vrtulník vykonává přepravu za pomoci jeřábu.

„Dobou působení (HoT)“ se rozumí odhadovaná doba, po kterou protinámrazová kapalina zabrání vytvoření ledu nebo námrazy nebo hromadění sněhu na chráněných (ošetřených) plochách letounu.

„Nehostinným prostředím“ se rozumí:

„Rozhraním člověk/stroj“ se rozumí prvek určitých zařízení, který umožňuje zpracovávat interakce mezi člověkem a strojem. Rozhraní sestává z hardwaru a softwaru umožňujícího, aby vstupy uživatele byly interpretovány a zpracovány stroji nebo systémy, které uživateli poskytnou požadované výsledky.

„Instruktáží na sedadle“ se rozumí technika používaná ve fázi výcviku manévrů nebo ve fázi výcviku na základě scénáře, kdy instruktoři mohou:

„Souladem mezi instruktory“ se rozumí konzistentnost nebo stabilita bodového hodnocení mezi různými instruktory EBT, jež udává bodové (nebo bodová) hodnocení (skóre) toho, kolik homogenity nebo konsensu existuje v kvalifikacích vydávaných instruktory (hodnotiteli).

„Přiblížením podle přístrojů“ se rozumí přiblížení a přistání s použitím nástrojů pro navigační vedení letadla na základě postupu přiblížení podle přístrojů (IAP). Existují dva způsoby provádění přiblížení podle přístrojů:

„Postupem přiblížení podle přístrojů (IAP)“ se rozumí řada předem stanovených manévrů s orientací podle letových přístrojů, které zajišťují výškovou ochranu před překážkami při letu od fixu počátečního přiblížení nebo případně od počátku stanovené příletové tratě k bodu, ze kterého může být provedeno přistání, nebo jestliže není možné dokončit přistání, do polohy, ve které se aplikují kritéria bezpečných výšek nad překážkami pro vyčkávání nebo při letu na trati. Postupy IAP se klasifikují takto:

„Bodem rozhodnutí o přistání (LDP)“ se rozumí bod používaný ke stanovení výkonů při přistání, z nějž ještě lze při zjištění vysazení motoru bezpečně pokračovat v přistávání nebo zahájit postup přerušeného přistání.

„Délkou přistání v době příletu (LDTA)“ se rozumí délka přistání, která je dosažitelná v normálním provozu na základě údajů o výkonnosti při přistání a souvisejících postupů určených pro převládající podmínky v době přistání.

„Použitelnou délkou přistání (LDA)“ se rozumí délka dráhy, která je státem, v němž se nachází letiště, vyhlášena za použitelnou a je vhodná pro dosednutí a dojezd přistávajícího letounu.

„Pozemním letounem“ se rozumí letadlo s pevnými křídly, které je konstruováno pro vzlet a přistání na zemi a zahrnuje obojživelné letouny provozované jako pozemní letouny.

„Traťově orientovaným letovým scénářem“ se rozumí posuzování a výcvik zahrnující realistickou, úplnou simulaci scénářů, které jsou reprezentativní pro traťový provoz, „v reálném čase“.

„Traťovým přezkoušením“ se rozumí přezkoušení pilota nebo člena technické posádky prováděné provozovatelem s cílem prokázat odbornou způsobilost k provádění běžných traťových letů popsaných v provozní příručce.

„Místním provozem vrtulníků“ (LHO) se rozumí obchodní letecká doprava vrtulníků s maximální schválenou vzletovou hmotností (MCTOM) přes 3 175  kg a maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující (MOPSC) devět nebo méně ve dne, která je navigována na tratích s referencí podle viditelných orientačních bodů a prováděna v místní a vymezené zeměpisné oblasti stanovené v provozní příručce.

„Provozem za podmínek nízké dohlednosti (LVO)“ se rozumí přiblížení nebo vzlet na dráze s dráhovou dohledností nižší než 550 m nebo s výškou rozhodnutí nižší než 200 ft;

„Vzletem za podmínek nízké dohlednosti (LVTO)“ se rozumí vzlet s dráhovou dohledností (RVR) nižší než 550 m.

„Kontrolním letem po údržbě“ se rozumí let letadla s osvědčením letové způsobilosti nebo povolením k letu, který se provádí pro účely odstraňování poruch nebo kontroly fungování jednoho nebo více systémů, částí nebo zařízení po údržbě, nelze-li fungování systémů, částí nebo zařízení ověřit v průběhu pozemních kontrol, a který se provádí v kterékoli z těchto situací:

„Fází výcviku manévrů“ se rozumí fáze modulu EBT, během níž mají posádky podle generace letadel čas cvičit a zlepšovat výkonnost při cvičeních založených převážně na psychomotorických dovednostech dosažením předepsané dráhy letu nebo vykonáním předepsané události s předepsaným výsledkem.

„Smíšeným programem EBT“ se rozumí provozovatelův program opakovacího výcviku a přezkoušení podle článku ORO.FC.230, jehož jedna část je určena k uplatňování EBT, který však nenahrazuje přezkoušení odborné způsobilosti podle dodatku 9 přílohy I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011.

„Maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující (MOPSC)“ se rozumí maximální kapacita sedadel pro cestující jednotlivého letadla kromě sedadel posádky určená pro provozní účely a uvedená v provozní příručce. V porovnání se základním stavem maximální konfigurace sedadel pro cestující stanoveným v rámci procesu osvědčování prováděného pro získání typového osvědčení (TC), doplňkového typového osvědčení (STC) nebo pro provedení změny TC nebo STC konkrétního letadla může MOPSC představovat stejný nebo menší počet sedadel v závislosti na provozních omezeních.

„Zdravotnickým doprovodem“ se rozumí zdravotník přepravovaný vrtulníkem za letu HEMS. Tato kategorie zahrnuje lékaře, zdravotní sestry a výsadkářské lékaře, ale neomezuje se výhradně na ně.

„Nezávažným poruchovým stavem“ se rozumí poruchový stav, který by výrazně nesnížil bezpečnost letadla a který od letové posádky vyžaduje výkon činností, které dokonale odpovídají jejím schopnostem.

„Zneužíváním látek“ se rozumí užívání jedné nebo více psychoaktivních látek členy letové posádky, palubními průvodčími a dalšími osobami ovlivňujícími bezpečnost letu způsobem, který:

„Minimální nadmořskou výškou pro klesání (MDA) nebo minimální výškou pro klesání (MDH)“ se rozumí stanovená nadmořská výška nebo výška při letu s 2D přiblížením podle přístrojů nebo při letu s přiblížením okruhem, pod níž není povoleno provést klesání bez požadované vizuální reference.

„Nocí“ se rozumí doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání nebo jiný podobný časový úsek mezi západem a východem slunce, který může stanovit příslušný úřad určený členským státem.

„Prostředky pro noční vidění (NVG)“ se rozumí na hlavě upevněné, binokulární, jas zesilující zařízení, které zlepšuje možnost udržet vizuální vnější reference na povrchu v noci.

„Systémem snímaní nočního vidění (NVIS)“ se rozumí začlenění všech prvků požadovaných pro úspěšné a bezpečné použití prostředků NVG během provozu vrtulníku. Součástí systému musí být alespoň: prostředky NVG, osvětlení systému NVIS, součásti vrtulníku, výcvik a zachování letové způsobilosti.

„Prostředím jiným než nehostinným“ se rozumí prostředí, ve kterém:

Za prostředí jiné než nehostinné musí být v každém případě považovány části hustě osídlené oblasti s přiměřenými plochami pro vynucené přistání.

„Členem posádky NVIS“ se rozumí člen technické posádky určené pro let NVIS.

„Letem NVIS“ se rozumí let za meteorologických podmínek pro let za viditelnosti (VMC) v noci s letovou posádkou používající prostředky NVG ve vrtulníku, prováděný podle oprávnění NVIS.

„Bezpečnou nadmořskou výškou nad překážkami (OCA) nebo bezpečnou výškou nad překážkami (OCH)“ se rozumí nejnižší nadmořská výška nebo nejnižší výška nad nadmořskou výškou příslušného prahu dráhy, případně výškou letiště nad mořem, používaná pro stanovení souladu s příslušnými kritérii výšky nad překážkami.

„Provozem v pobřežních vodách“ se rozumí provoz vrtulníku, při kterém se podstatná část jakéhokoli letu provádí nad oblastmi volného moře z míst a na místa v pobřežních vodách.

„Místem v pobřežních vodách“ se rozumí zařízení určené pro provoz vrtulníků umístěné na plovoucí nebo pevné konstrukci na moři nebo na plavidle.

„Oblastí volného moře“ se rozumí vodní mořská plocha směrem od pobřeží.

„Provozním místem“ se rozumí místo jiné než letiště vybrané provozovatelem nebo velícím pilotem nebo velitelem letadla pro přistání, vzlet nebo manipulaci s vnějším nákladem.

„Provozem v 1. třídě výkonnosti“ se rozumí provoz, kdy je v případě poruchy kritického motoru vrtulník schopen přistát v mezích použitelné délky přerušeného vzletu nebo bezpečně pokračovat v letu do vhodného prostoru přistání v závislosti na tom, kdy k poruše dojde.

„Provozem ve 2. třídě výkonnosti“ se rozumí provoz, kdy je v případě poruchy kritického motoru k dispozici výkonnost umožňující vrtulníku pokračovat bezpečně v letu, vyjma situace, kdy k poruše dojde v rané fázi manévru vzletu nebo v pozdní fázi přistávacího manévru a kdy si mohou takové případy vyžádat vynucené přistání.

„Provozem ve 3. třídě výkonnosti“ se rozumí provoz, kdy porucha motoru kdykoliv za letu u vícemotorových vrtulníků může vyžadovat a u jednomotorových vrtulníků vyžaduje vynucené přistání.

„Provozním řízením“ se rozumí odpovědnost za zahájení, pokračování, ukončení nebo odklonění letu v zájmu bezpečnosti.

„Provozním zápočtem“ se rozumí zápočet provozu s vyspělým letounem umožňujícím nižší provozní minima letiště, než jaká by provozovatel obvykle stanovil pro základní letoun na základě výkonnosti vyspělých palubních systémů letounu s využitím dostupné externí infrastruktury. Nižší provozní minima mohou zahrnovat nižší výšku / nadmořskou výšku rozhodnutí nebo minimální výšku / nadmořskou výšku klesání, snížené požadavky na dohlednost nebo omezená pozemní zařízení, případně jejich kombinaci.

„Přezkoušením odborné způsobilosti provozovatelem“ se rozumí přezkoušení pilota nebo člena technické posádky prováděné provozovatelem s cílem prokázat odbornou způsobilost k provádění normálních, mimořádných a nouzových postupů.

„Letouny třídy výkonnosti A“ se rozumějí vícemotorové letouny poháněné turbovrtulovými motory s MOPSC větší než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností větší než 5 700 kg a dále všechny vícemotorové proudové letouny.

„Letouny třídy výkonnosti B“ se rozumějí letouny poháněné vrtulovými motory s MOPSC nižší než 9 a s maximální vzletovou hmotností menší než 5 700 kg.

„Letouny třídy výkonnosti C“ se rozumějí letouny poháněné pístovými motory s MOPSC větší než 9 nebo s maximální vzletovou hmotností větší než 5 700 kg.

„Systémem pro nesení osob (‚PCDS‘)“ se rozumí systém zahrnující jedno nebo více zařízení, který je při letech s vnějším lidským nákladem („HEC“) nebo provozu s vrtulníkovým jeřábem („HHO“) buď připojen k jeřábu nebo háku pro zavěšení nákladu nebo připevněn k draku rotorového letadla. Zařízení mají konstrukční schopnost a prvky potřebné k přepravě osob mimo vrtulník, například bezpečnostní postroj s rychlým odepínáním a řemenem s připojovacím kroužkem nebo bez nich, pevný koš nebo klec.

„Jednoduchým systémem pro nesení osob (jednoduchým ‚PCDS‘)“ se rozumí PCDS, které splňuje tyto podmínky:

„Velícím pilotem,“ se rozumí pilot určený k velení a pověřený provedením bezpečného letu. Pro účely provozu v obchodní letecké dopravě se „velící pilot“ označuje pojmem „velitel letadla“.

„Mobilní EFB“ se rozumí mobilní hostingová platforma EFB používaná v palubním prostoru, jež není součástí konfigurace certifikovaného letadla.

„Přenosným elektronickým zařízením (PED)“ se rozumí jakýkoli druh elektronického zařízení, většinou (avšak nejen) spotřební elektronika, kterou na palubu letadla dopraví člen posádky, cestující nebo je součástí nákladu a jež není součástí konfigurace certifikovaného letadla. Zahrnuje veškeré vybavení, jež může spotřebovávat elektrickou energii. Elektrickou energii lze poskytovat z interních zdrojů, jako jsou baterie (dobíjecí či nikoli), nebo může být zařízení napojeno na zvláštní zdroje energie letadla.

„Hlavním místem obchodní činnosti“ se rozumí ústředí nebo sídlo organizace, ve kterém tato organizace vykonává hlavní finanční funkce a provozní řízení činností uvedených v tomto nařízení.

„Stanovením priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše“ se rozumí každoroční vyhrazení přiměřené části z celkového počtu prohlídek na odbavovací ploše prováděných příslušným úřadem nebo jeho jménem v souladu s částí ARO.

„Odborně způsobilou“ se rozumí osoba, která prokázala nezbytné dovednosti, znalosti a postoje, jež jsou vyžadovány k provádění jakýchkoli definovaných úkolů v souladu s předepsanou normou.

„Psychoaktivními látkami“ se rozumí alkohol, opioidy, kanabinoidy, sedativa a hypnotika, kokain, další psychostimulanty, halucinogeny a těkavá rozpouštědla, vyjma kofeinu a tabáku.

„Místem veřejného zájmu (PIS)“ se rozumí místo používané výhradně pro provoz ve veřejném zájmu.

„Prohlídkou na odbavovací ploše“ se rozumí prohlídka letadla, kontrola kvalifikací členů letové posádky a palubních průvodčích a kontrola letové dokumentace za účelem ověření souladu s platnými požadavky.

„Lhůtou opravy“ se rozumí časové omezení provozu s nepracujícím vybavením.

„Použitelnou délkou přerušeného vzletu (RTODAH)“ se rozumí délka plochy konečného přiblížení a vzletu, která je vyhlášena za použitelnou pro vrtulníky provozované v 1. třídě výkonnosti, aby mohly ukončit přerušený vzlet.

„Požadovanou délkou přerušeného vzletu (RTODRH)“ se rozumí požadovaná vodorovná vzdálenost od zahájení vzletu do bodu, kde vrtulník zcela zastaví po poruše motoru a přerušení vzletu v bodě rozhodnutí o vzletu.

„Specifikací požadované navigační výkonnosti (RNP)“ se rozumí navigační specifikace pro provoz PBN zahrnující požadavek na sledování palubní navigační výkonnosti a varování.

„Pravidly létání“ se rozumí pravidla stanovená v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ( 6 ).

„Zprávou o stavu dráhy (RCR)“ se rozumí souhrnná standardizovaná zpráva týkající se stavu povrchu dráhy a jeho účinku na výkonnost letounu při přistání a při vzletu, jenž je popsán pomocí kódu pro stav dráhy.

„Dráhovou dohledností (RVR)“ se rozumí vzdálenost, na kterou může pilot letadla nacházejícího se na ose přistávací dráhy vidět denní dráhové značení nebo návěstidla ohraničující přistávací dráhu nebo vyznačující její osu.

„Bezpečným přistáním“ se v souvislosti s palivovými/energetickými zásadami nebo palivovými/energetickými programy rozumí přistání na dostačujícím letišti nebo provozním místě, při němž zbývá nejméně konečná záloha paliva/energie, a to v souladu s platnými provozními postupy a letištními provozními minimy.

„Bezpečným vynuceným přistáním“ se rozumí nevyhnutelné přistání nebo nouzové přistání na vodu s přiměřenou pravděpodobností, že nedojde ke zranění osob na palubě ani na zemi.

„osobami ovlivňujícími bezpečnost letu“ se rozumí osoby, které by mohly ohrozit bezpečnost letectví, jestliže neplní řádně své povinnosti a funkce, včetně členů letové posádky a palubních průvodčích, personálu zajišťujícího údržbu letadel a řídících letového provozu.

„Fází výcviku na základě scénáře“ se rozumí fáze modulu EBT, jež se zaměřuje na rozvoj kompetencí, kdy je pilot cvičen ke zmírnění nejkritičtějších rizik zjištěných u dané generace letadel. Měla by zahrnovat zvládání hrozeb a chyb, které jsou specifické pro daného provozovatele, v traťově orientovaném prostředí v reálném čase.

„Vodním letounem“ se rozumí letadlo s pevnými křídly, které je konstruováno pro vzlet a přistání na vodě. Do této kategorie patří i obojživelné letouny provozované jako vodní letouny.

„Samostatnými dráhami“ se rozumí dráhy na tomtéž letišti, které představují samostatné přistávací plochy. Tyto dráhy se mohou překrývat nebo křižovat tak, aby zablokování jedné z drah nebránilo plánovanému druhu provozu na druhé dráze. Každá dráha má samostatný postup přiblížení založený na samostatném navigačním prostředku.

„Zvláště připravenou zimní přistávací dráhou“ se rozumí dráha se suchým zmrzlým povrchem z uježděného sněhu nebo ledu, který byl posypán pískem či štěrkem nebo byl mechanicky upraven, aby se zlepšilo tření dráhy.

„Zvláštním letem podle pravidel VFR“ se rozumí let podle pravidel VFR povolený řízením letového provozu v rámci řízeného okrsku v meteorologických podmínkách pod hranicí VMC.

„Stabilizovaným přiblížením (SAp)“ se rozumí přiblížení vykonané kontrolovaným a vhodným způsobem s ohledem na konfiguraci, energii a kontrolu dráhy letu z předem stanoveného bodu nebo nadmořské výšky/výšky nad překážkou do bodu ve výšce 50 ft nad prahem dráhy nebo bodu, v němž je započat manévr podrovnání, je-li tento bod výše položený.

„Nerušeným prostředím v pilotním prostoru“ se rozumí každý časový úsek, kdy členové letové posádky nejsou rušeni nebo rozptylováni, s výjimkou záležitostí, které mají rozhodující význam pro bezpečný provoz letadla nebo bezpečnost osob na palubě.

„Náhradním letištěm pro vzlet“ se rozumí letiště, na kterém může letadlo přistát, je-li to nezbytné krátce po vzletu a není-li možné použít letiště vzletu.

„Bodem rozhodnutí o vzletu (TDP)“ se rozumí bod použitý ke stanovení výkonů při vzletu, z nějž ještě lze při zjištění vysazení motoru vzlet přerušit nebo ve vzletu bezpečně pokračovat.

„Použitelnou délkou vzletu (TODA)“ se v případě letounů rozumí použitelná délka rozjezdu zvětšená o použitelnou délku předpolí, je-li zřízeno.

„Použitelnou délkou vzletu (TODAH)“ se v případě vrtulníků rozumí délka plochy konečného přiblížení a vzletu zvětšená o délku vrtulníkového předpolí, je-li zřízeno, která je vyhlášena a vhodná pro provedení vzletu vrtulníku.

„Požadovanou délkou vzletu (TODRH)“ se v případě vrtulníků rozumí vodorovná vzdálenost požadovaná od zahájení vzletu do bodu, v němž je dosažena bezpečná rychlost vzletu (VTOSS), zvolená výška a kladný gradient stoupání, po poruše kritického motoru rozpoznané v TDP, pracují-li zbývající motory v mezích schválených provozních omezení.

„Dráhou letu při vzletu“ se rozumí svislá i vodorovná dráha ze stanoveného bodu při vzletu do výšky 1 500 ft nad povrchem u letounů a do výšky 1 000 ft nad povrchem u vrtulníků s nepracujícím kritickým motorem.

„Vzletovou hmotností“ se rozumí hmotnost zahrnující všechny věci a osoby na palubě v okamžiku zahájení vzletu u vrtulníků a rozjezdu u letounů.

„Použitelnou délkou rozjezdu (TORA)“ se rozumí délka rozjezdové dráhy, která je státem, v němž se nachází letiště, vyhlášena za použitelnou a je vhodná pro rozjezd letounu při vzletu.

„Specializovaným odborníkem“ se rozumí osoba (případně vystupující jako podnik), jež byla pověřena provozovatelem nebo třetí stranou a která plní úkoly na zemi přímo související se specializovaným úkolem nebo plní specializované úkoly na palubě nebo z letadla.

„Členem technické posádky“ se rozumí jiný člen posádky v obchodní letecké dopravě HEMS, HHO nebo NVIS než člen letové posádky nebo palubní průvodčí. Je určený provozovatelem pro službu v letadle nebo na zemi za účelem asistence pilotovi během provozu HEMS, HHO nebo NVIS, kde pro jejich provoz může být požadováno specializované palubní vybavení.

„Technickými instrukcemi (TI)“ se rozumí poslední platné vydání Technických instrukcí pro bezpečnou leteckou dopravu nebezpečného zboží, včetně doplňků a dodatků schválených a vydaných Mezinárodní organizací pro civilní letectví.

„Provozním nákladem“ se rozumí celková hmotnost cestujících, zavazadel, nákladu a specializovaného vybavení na palubě včetně veškeré zátěže.

„Aplikací EFB typu A“ se rozumí aplikace EFB, jejíž nesprávná činnost či nesprávné použití nemají žádné dopady na bezpečnost.

„Aplikací EFB typu B“ se rozumí aplikace EFB:

„Výcvikem k dosažení odborné způsobilosti“ se rozumí výcvik zaměřený na dosažení konečných výkonnostních cílů, který poskytuje dostatečnou záruku, že absolvent výcviku je schopen soustavného bezpečného a účinného provádění konkrétních úkolů.

„Letem s přiblížením podle přístrojů typu A“ se rozumí let s přiblížením podle přístrojů s MDH nebo DH rovnou nebo vyšší než 250 ft.

„Letem s přiblížením podle přístrojů typu B“ se rozumí let s výškou rozhodnutí (DH) nižší než 250 ft. Lety s přiblížením podle přístrojů typu B se kategorizují takto:

„Letem bez využití NVIS“ se v případě provozu NVIS rozumí ta část letu podle pravidel VFR provedená v noci, kdy člen posádky nepoužívá prostředky NVG.

„Podnikem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, zisková či nezisková, nebo úřední subjekt s vlastní právní subjektivitou či bez ní.

„V1“ se rozumí maximální rychlost při vzletu, při níž musí pilot provést první zásah, aby zastavil letoun v mezích délky přerušeného vzletu. V1 se rovněž rozumí minimální rychlost při vzletu po selhání kritického motoru při VEF, při níž může pilot pokračovat ve vzletu a dosáhnout požadované výšky nad vzletovou plochou v mezích délky přerušeného vzletu.

„VEF“ se rozumí rychlost, při které se předpokládá selhání kritického motoru během vzletu.

„Dohledností (VIS)“ se rozumí dohlednost pro letecké účely, která je definována jako větší z následujících dvou vzdáleností:

„Vizuálním přiblížením“ se rozumí přiblížení letem podle pravidel IFR, při němž se část nebo všechny části postupu IAP nedokončí a přiblížení se provede s vizuální orientací podle terénu.

„Letištěm s přípustným počasím“ se rozumí přiměřené letiště, kde pro předpokládaný čas použití meteorologické zprávy nebo předpovědi nebo kombinace obou ukazují, že meteorologické podmínky budou stejné jako požadovaná provozní minima letiště nebo lepší, a zprávy o stavu povrchu dráhy ukazují, že bude možné bezpečné přistání.

„Dohodou o nájmu/pronájmu s posádkou“ se rozumí dohoda:

„Mokrou dráhou“ se rozumí dráha s povrchem pokrytým v oblasti zamýšlené k používání jakoukoli viditelnou vlhkostí či vodou hlubokou do 3 mm.

čl. ORO.GEN.120 písm. b) přílohy III (části ORO) tohoto nařízení;

článkem BOP.ADD.010 přílohy II (části BOP) nařízení Komise (EU) 2018/395 ( 7 ), pokud jde o balony.

žadateli oznámí, že může začít tyto alternativní způsoby průkazu uplatňovat, a případně též odpovídajícím způsobem upraví oprávnění, povolení ke zvláštnímu provozu či osvědčení žadatele a

sdělí agentuře jejich obsah a předá jí rovněž kopii veškeré příslušné dokumentace;

informuje ostatní členské státy o alternativních způsobech průkazu, které byly přijaty.

zpřístupní je všem organizacím a osobám, nad nimiž vykonává dozor, a

neprodleně o tom informuje agenturu.

zdokumentované politiky a postupy popisující jeho organizaci, způsoby a metody dosahování souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcími pravidly. Tyto postupy jsou průběžně aktualizovány a slouží v rámci dotčeného příslušného úřadu jako základní pracovní dokumenty pro všechny související úkoly;

dostatečné množství personálu k výkonu jeho úkolů a k plnění jeho povinností. Tento personál má kvalifikaci k vykonávání zadaných úkolů a má nezbytné znalosti, zkušenosti a vstupní a opakovací výcvik, takže je zajištěna jeho trvalá odborná způsobilost. Rovněž je vytvořen systém plánování personálních zdrojů v zájmu zajištění řádného plnění všech úkolů;

odpovídající provozní a kancelářské prostory umožňující vykonávání zadaných úkolů;

funkci sledování souladu systému řízení s příslušnými požadavky a vhodnosti postupů, včetně zavedení procesu vnitřního auditu a procesu řízení bezpečnostního rizika. Sledování souladu zahrnuje systém zpětné vazby mezi nálezy auditu a vedením příslušného úřadu umožňující zajistit případné provedení nápravných opatření a

osobu nebo skupinu osob, které jsou v konečném důsledku odpovědné vedení příslušného úřadu za funkci sledování souladu.

zavedený systém umožňující počáteční a průběžné posouzení toho, že oprávněný subjekt dodržuje přílohu V nařízení (ES) č. 216/2008.

Tento systém a výsledky posouzení se dokumentují;

s oprávněným subjektem uzavřenu zdokumentovanou dohodu, schválenou oběma stranami na patřičné úrovni řízení, ve které jsou jasně vymezeny:

zdokumentovaných politik a postupů systému řízení;

výcviku personálu, jeho kvalifikace a oprávnění, která mu byla udělena;

zadaných úkolů, které musí zahrnovat náležitosti požadované článkem ARO.GEN.205, a podrobné údaje o zadaných úkolech;

procesů osvědčování a průběžného dozoru nad organizacemi, kterým bylo uděleno osvědčení;

procesů udílení povolení k vysoce rizikovému zvláštnímu obchodnímu provozu a průběžného dozoru nad držitelem povolení;

postupů prohlášení a průběžného dozoru nad organizacemi, od nichž obdržel prohlášení;

podrobných údajů o výcvikových kurzech organizací, jimž bylo uděleno osvědčení, popřípadě záznamů souvisejících se zařízeními FSTD použitými při tomto výcviku;

dozoru nad osobami a organizacemi, které vykonávají činnost na území dotčeného členského státu, avšak dozor nad nimi vykonává či jim osvědčení nebo povolení vydal příslušný úřad jiného členského státu nebo agentura na základě dohody uzavřené mezi těmito úřady;

dozoru nad provozem jiných než složitých motorových letadel neobchodními provozovateli;

hodnocení alternativních způsobů průkazu navržených organizacemi, na něž se vztahuje povinnost mít osvědčení ►M4  , nebo povolení ◄ a oznámení těchto způsobů agentuře a posouzení alternativních způsobů průkazu používaných samotným příslušným úřadem;

nálezů, nápravných opatření a data uzavření těchto opatření;

přijatých donucovacích opatření;

informací týkajících se bezpečnosti a návazných opatření a

uplatňování ustanovení o pružnosti v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 216/2008.

soulad s požadavky vztahujícími se na organizace nebo druh provozu před tím, než vydá osvědčení, povolení, popřípadě oprávnění;

průběžný soulad s požadavky vztahujícími se na organizace, kterým vydal osvědčení, na zvláštní provoz, k nimž vydal povolení, a organizace, od nichž obdržel prohlášení;

průběžný soulad s platnými požadavky na neobchodní provozovatele jiných než složitých motorových letadel, a

uplatňování příslušných opatření souvisejících s bezpečností z pověření příslušného úřadu v souladu s čl. ARO.GEN.135 písm. c) a d).

se vychází z dokumentace vypracované s konkrétním záměrem poskytnout personálu, který odpovídá za bezpečnostní dozor, pokyny pro výkon jeho funkcí;

jsou dotčené osoby a organizace seznámeny s výsledky bezpečnostního dozoru;

je vše založeno na auditech a kontrolách, včetně prohlídek na odbavovací ploše a neohlášených kontrol, a

si příslušný úřad opatřuje doklady pro případ, že bude nutno přijmout další opatření, včetně opatření stanovených v článcích ARO.GEN.350 a ARO.GEN.355.

audity a kontroly, popřípadě prohlídky na odbavovací ploše a neohlášené kontroly a

schůzky odpovědných vedoucích pracovníků a příslušného úřadu s cílem zajistit, aby obě strany byly průběžně informovány o závažných problémech.

organizace prokázala schopnost účinným způsobem zjišťovat případy ohrožení bezpečnosti letectví a související rizika;

organizace trvale podle článku ORO.GEN.130 prokazuje, že veškeré změny zvládá;

nebyly hlášeny žádné nálezy úrovně 1 a

všechna nápravná opatření byla provedena ve lhůtě, kterou příslušný úřad přijal či prodloužil v souladu s čl. ARO.GEN.350 písm. d) bodem 2.

oznámí organizaci, že daný požadavek nesplňuje, a požádá ji o provedení dalších změn;

v případě nálezů úrovně 1 nebo úrovně 2 postupuje v souladu s článkem ARO.GEN.350.

podle článku ORO.DEC.100 přílohy III (části ORO) tohoto nařízení;

podle článku BOP.ADD.100 přílohy II (části BOP) nařízení (EU) 2018/395, pokud jde o provozovatele balonů, nebo

podle článku SAO.DEC.100 přílohy II (části SAO) prováděcího nařízení (EU) 2018/1976, pokud jde o provozovatele kluzáků.

organizace během běžných provozních hodin a po dvou písemných žádostech neumožnila přístup příslušnému úřadu podle článku ORO.GEN.140 přílohy III (části ORO) tohoto nařízení nebo provozovatelům balonů podle článků BOP.ADD.015 a BOP.ADD.035 přílohy II (části BOP) nařízení (EU) 2018/395;

organizace dosáhla platnosti svého osvědčení ►M4  nebo povolení ke zvláštnímu provozu ◄ nebo jeho prodloužení paděláním podpůrných dokladů;

organizace postupovala prokazatelně neoprávněným způsobem nebo své osvědčení ►M4  nebo povolení ke zvláštnímu provozu ◄ používala podvodným způsobem a

v čele organizace nestojí odpovědný vedoucí.

V případě nálezů úrovně 1 přijme příslušný úřad neprodleně odpovídající opatření vedoucí k zákazu či omezení činnosti a v případě potřeby přijme opatření, kterým zruší platnost osvědčení ►M4  , povolení ke zvláštnímu provozu ◄ či konkrétního oprávnění nebo tuto platnost úplně nebo částečně omezí či pozastaví v závislosti na míře závažnosti nálezu úrovně 1, dokud organizace úspěšně neprovede nápravné opatření.

V případě nálezu úrovně 2 příslušný úřad:

Pokud organizace nepředloží přijatelný plán nápravných opatření nebo tato nápravná opatření neprovede ve lhůtě schválené nebo prodloužené příslušným úřadem, zvýší příslušný úřad úroveň nálezu na úroveň 1 a přijme opatření, která jsou uvedena v písm. d) bodě 1.

Příslušný úřad vede záznamy o všech nálezech, k nimž dospěl nebo které mu byly sděleny v souladu s písmenem e) a popřípadě o jím uplatněných donucovacích opatřeních a rovněž i o všech nápravných opatřeních přijatých v souvislosti s těmito nálezy a o datech, k nimž byla tato opatření ukončena.

dojít po ověření provedeném provozovatelem podle článku ORO.AOC.115 k závěru, že provozovatel ze třetí země vyhovuje standardům ICAO;

v případě potřeby navázat kontakt s příslušným úřadem státu provozovatele ze třetí země.

ustanovení čl. ORO.AOC.110 písm. d), pokud jde o nájem letadla třetí země bez posádky;

ustanovení čl. ORO.AOC.110 písm. c), pokud jde o nájem letadla s posádkou od provozovatele ze třetí země;

ustanovení čl. ORO.AOC.110 písm. e), pokud jde o pronájem letadla bez posádky jakémukoliv provozovateli, kromě případů uvedených v článku ORO.GEN.310 přílohy III;

příslušné požadavky týkající se zachování letové způsobilosti a letového provozu, pokud jde o nájem letadla zapsaného do rejstříku v EU bez posádky a nájem letadla s posádkou od provozovatele EU.

je pozastaveno nebo zrušeno AOC pronajímatele nebo nájemce;

pronajímatel podléhá zákazu provozování letecké dopravy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ( 10 );

povolení vydané v souladu s nařízením Komise (EU) č. 452/2014 ( 11 ) bylo pozastaveno, zrušeno nebo se jej držitel vzdal.

kdy je pozastaveno nebo zrušeno osvědčení letové způsobilosti letadla;

kdy je letadlo uvedeno na seznamu provozovatelů, na které se vztahují provozní omezení, nebo kdy je zapsáno v rejstříku státu, kde všichni provozovatelé pod jeho dozorem podléhají zákazu provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 2111/2005.

řádnou koordinaci s příslušným úřadem odpovědným za průběžný dozor nad letadlem v souladu s nařízením Komise (EU) č. 1321/2014 ( 12 ) nebo za provoz letadla, pokud se nejedná o stejný úřad;

aby příslušné letadlo bylo včas vymazáno z osvědčení leteckého provozovatele, kromě případů uvedených v článku ORO.GEN.310 přílohy III.

provozní specifikace podle dodatku II pro provoz v obchodní letecké dopravě, nebo

seznam zvláštních oprávnění podle dodatku III pro neobchodní provoz a zvláštní provoz.

Příslušný úřad schválí palivový/energetický program navržený provozovatelem obchodní letecké dopravy, pokud provozovatel prokáže soulad se všemi příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení, které se týkají paliva/energie pro letouny nebo vrtulníky používané v obchodní letecké dopravě.

Příslušný úřad posuzuje plánování paliva/energie a přeplánování za letu, výběr letiště a zásady hospodaření s palivem/energií za letu spojené s palivovými/energetickými programy spolu s procesy podporujícími provádění těchto programů a dohlíží na ně.

Kromě písmen a) a b) příslušný orgán při schvalování jednotlivých palivových/energetických programů:

Schvalování uvedené v čl. CAT.OP.MPA.182 písm. d) bodě 2 zahrnuje seznam osamocených letišť, která provozovatel stanoví pro každý typ letadla, na který se schválení vztahuje.

Aniž je dotčen čl. ARO.GEN.120 písm. d) a e), oznámí příslušný úřad agentuře zahájení hodnocení alternativního způsobu průkazu týkajícího se palivových/energetických programů.

Pokud příslušný úřad udělí schválení programů EBT, musí inspektoři získat kvalifikaci a podstoupit výcvik v oblasti zásad EBT, podávání žádostí, schvalovacích postupů a průběžného dozoru.

Příslušný úřad posoudí program EBT a provádí nad ním dozor spolu s procesy, které podporují provádění programu EBT a jeho účinnost.

Po obdržení žádosti o schválení programu EBT příslušný úřad:

Příslušný úřad udělí schválení programu EBT, jakmile z posouzení vyplyne, že je zajištěn soulad alespoň s články ORO.FC.146, ORO.FC.231 a ORO.FC.232.

Aniž je dotčen čl. ARO.GEN.120 písm. d) a e), příslušný úřad uvědomí agenturu, jakmile zahájí hodnocení alternativních způsobů průkazu souvisejících s EBT.

Pokud žadatel prokáže, že splnil požadavky uvedené v článku SPA.PBN.105, vydá příslušný úřad pro RNP AR APCH buď obecné specifické oprávnění, nebo zvláštní schválení/oprávnění k provozu.

V případě zvláštního schválení/oprávnění k provozu příslušný úřad:

je založen na metodologii výpočtu, která zohledňuje historické údaje o počtu a povaze provozovatelů a počtu jejich přistání na vlastních letištích, jakož i bezpečnostní riziko a

umožňuje příslušnému úřadu upřednostnit prohlídky letadel na základě seznamu podle čl. ARO.RAMP.105 písm. a).

výkonu úkolů v rámci osvědčování, které agentuře ukládá nařízení (ES) č. 216/2008;

standardizačních kontrol členského státu nebo

kontrol organizace s cílem ověřit soulad s příslušnými požadavky v potenciálně nebezpečných situacích.

provozovatele letadel určené na základě analýzy dostupných údajů v souladu s čl. ARO.RAMP.150 písm. b) bodem 4;

provozovatele nebo letadla, o nichž agenturu informovala Evropská komise, určené na základě:

letadla provozovaná ve směru na území, na něž se vztahují ustanovení Smlouvy, provozovateli zařazenými do přílohy B seznamu provozovatelů, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy podle nařízení (ES) č. 2111/2005;

letadla provozovaná provozovateli, kteří získali osvědčení ve státě vykonávajícím regulační dozor nad provozovateli zařazenými na seznam podle bodu 3;

letadla používaná provozovatelem ze třetí země, která jsou poprvé provozována ve směru na území, v rámci území nebo ve směru z území, na něž se vztahují ustanovení Smlouvy, nebo jejichž oprávnění vydané v souladu s nařízením (EU) č. 452/2014 je omezeno nebo obnoveno po pozastavení nebo zrušení.

Testování členů letové posádky a palubních průvodčích na přítomnost alkoholu provádí příslušný úřad.

Agentura poskytne příslušným úřadům seznam provozovatelů Unie a třetích zemí, aby mohly při testování na přítomnost alkoholu v rámci programu prohlídek na odbavovací ploše v souladu s článkem ARO.RAMP.105 stanovit priority na základě posouzení rizik provedených agenturou a s ohledem na spolehlivost a účinnost stávajících programů testování na přítomnost psychoaktivních látek.

Při výběru provozovatelů, u jejichž členů letové posádky a palubních průvodčích se provede test na přítomnost alkoholu, použije příslušný úřad seznam vypracovaný v souladu s písmenem b).

Při vkládání údajů o testech na přítomnost alkoholu do centralizované databáze v souladu s čl. ARO.RAMP.145 písm. b) příslušný úřad vždy zajistí, aby tyto údaje neobsahovaly žádné osobní údaje dotyčného člena posádky.

Existuje-li dostatečný důvod či důvodné podezření, lze testy na přítomnost alkoholu provést kdykoli.

V rámci metodiky testování na přítomnost alkoholu se uplatňují uznávané normy kvality, které zajišťují přesné výsledky testování.

Člen letové posádky nebo palubní průvodčí, který během testování odmítne spolupracovat nebo u něhož se na základě pozitivního testu zjistí, že je pod vlivem alkoholu, nesmí nadále pokračovat ve výkonu služby.

musí mít nezbytné letecké vzdělání nebo praktické znalosti v oblastech, jichž se prohlídky týkají;

musí úspěšně absolvovat:

musí udržovat platnost své kvalifikace prostřednictvím opakovacího výcviku a provedením minimálně dvanácti prohlídek v průběhu každého kalendářního roku.

jmenovala vedoucím výcviku osobu s odpovídajícími řídícími schopnostmi, která je schopna zajistit poskytování výcviku v souladu s příslušnými požadavky;

má k dispozici výcviková zařízení a vybavení pro výuku vhodné pro typ poskytovaného výcviku;

poskytuje výcvik v souladu s osnovami vypracovanými agenturou podle čl. ARO.RAMP.115 písm. d);

má kvalifikované instruktory výcviku.

vstupního teoretického výcviku;

vstupního praktického výcviku;

opakovacího výcviku.

nález kategorie 3 představuje zjištěný významný nesoulad s příslušnými požadavky nebo podmínkami osvědčení, který má velký dopad na bezpečnost;

nález kategorie 2 představuje zjištěný nesoulad s příslušnými požadavky nebo podmínkami osvědčení, který má významný dopad na bezpečnost;

nález kategorie 1 představuje zjištěný nesoulad s příslušnými požadavky nebo podmínkami osvědčení, který má malý dopad na bezpečnost.

informuje o nálezu písemně provozovatele, včetně žádosti o doložení provedených nápravných opatření, a

informuje příslušný úřad státu provozovatele a případně státu, ve kterém je letadlo zapsáno do rejstříku a ve kterém byl vydán průkaz způsobilosti letové posádce. Pokud je to vhodné, požádá příslušný úřad nebo agentura o potvrzení přijetí uložených nápravných opatření provozovatele v souladu s články ARO.GEN.350 nebo ARO.GEN.355.

omezení letového provozu letadla;

požadavek na okamžitá nápravná opatření;

vydání zákazu letu letadla v souladu s článkem ARO.RAMP.140 nebo

vydání okamžitého zákazu provozování letecké dopravy podle článku 6 nařízení (ES) č. 2111/2005.

oznámí velícímu pilotovi/veliteli letadla nebo provozovateli, že letadlo nesmí zahájit let až do dalšího oznámení, a

zakáže let příslušného letadla.

byl obnoven soulad s příslušnými podmínkami;

získal povolení k letu v souladu s nařízením (EU) č. 748/2012 pro letadlo zapsané do rejstříku v členském státě;

získal povolení k letu nebo odpovídající dokument státu zápisu do rejstříku nebo státu provozovatele letadla zapsaného do rejstříku ve třetí zemi a provozovaného provozovatelem z EU nebo ze třetí země a

popřípadě získal povolení od přelétaných třetí zemí.

informace uvedené v článku ARO.RAMP.145.

informací poskytnutých třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, se kterými EU uzavřela odpovídající dohody, nebo organizacemi, s nimiž uzavřela odpovídající dohody agentura v souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 216/2008.

uchovávat údaje členských států, jež mají význam pro informace týkající se bezpečnosti přistávání letadel na letištích nacházejících se na území, na něž se vztahují ustanovení Smlouvy;

vytvořit, vést a průběžně aktualizovat centralizovanou databázi obsahující veškeré informace uvedené v písm. a) bodech 1 a 2;

provádět potřebné změny a vylepšení v aplikaci databáze;

provádět analýzy centralizované databáze a dalších příslušných informací týkajících se bezpečnosti letadel a leteckých provozovatelů a na základě těchto rozborů:

navázat kontakt s ostatními evropskými orgány a institucemi, mezinárodními organizacemi a příslušnými úřady třetích zemí při výměně informací.

stav rozvoje systému;

stav prohlídek provedených během příslušného roku;

analýzu výsledků prohlídek s uvedením kategorií nálezů;

opatření provedená během roku;

návrhy na další zlepšení systému prohlídek na odbavovací ploše a

přílohy obsahující seznamy prohlídek roztříděných podle provozního stavu, typu letadla, provozovatele a počtu výskytů konkrétního problému.

obchodní leteckou dopravu (CAT);

zvláštní obchodní provoz;

neobchodní provoz se složitými motorovými letadly;

zvláštní neobchodní provoz se složitými motorovými letadly.

jednomotorový vrtulový letoun s maximální schválenou vzletovou hmotností 5 700  kg nebo menší a maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující 5 nebo nižší létající se vzletem a přistáním na stejném letišti nebo provozním místě podle pravidel VFR ve dne;

jiný než složitý jednomotorový vrtulník s maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující 5 nebo nižší létající se vzletem a přistáním na stejném letišti nebo provozním místě podle pravidel VFR ve dne.

oblast působnosti osvědčení nebo provozní specifikace provozovatele nebo

kterýkoli prvek systému řízení provozovatele v souladu s požadavky čl. ORO.GEN.200 písm. a) bodů 1 a 2,

provozovatel nadále splňuje příslušné požadavky nařízení (EU) 2018/1139 a jeho aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů se zřetelem k ustanovením týkajícím se řešení nálezů podle článku ORO.GEN.150 této přílohy;

příslušný úřad má umožněn přístup do zařízení provozovatele v souladu s podmínkami stanovenými v článku ORO.GEN.140 této přílohy, aby mohl určit, zda jsou trvale plněny příslušné požadavky nařízení (EU) 2018/1139 a jeho aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů;

provozovatel se tohoto osvědčení dříve nevzdá nebo není zrušeno.

příslušný orgán vymezený v článku ORO.GEN.105 přílohy III tohoto nařízení;

úřad plnící funkci v souladu s čl. ARO.GEN.300 písm. d), čl. ARO.GEN.300 písm. e) nebo hlavou RAMP přílohy II tohoto nařízení.

zjistí hlavní příčinu nesouladu;

vytvoří plán nápravných opatření a

ve lhůtě dohodnuté s příslušným úřadem v souladu s čl. ARO.GEN.350 písm. d) tomuto úřadu prokáže, že plán nápravných opatření plní.

veškerá opatření související s bezpečností, která mu uložil příslušný úřad v souladu s čl. ARO.GEN.135 písm. c), a

veškeré příslušné agenturou vydávané povinné informace týkající se bezpečnosti, včetně příkazů k zachování letové způsobilosti.

jednoznačně stanovené povinnosti a sféry odpovědnosti v organizaci provozovatele, včetně přímé odpovědnosti za bezpečnost, kterou nese odpovědný vedoucí pracovník;

popis celkových přístupů a zásad provozovatele v oblasti bezpečnosti, představujících jeho bezpečnostní politiku;

určení možností ohrožení bezpečnosti letectví spojených s činnostmi provozovatele, jejich vyhodnocení a řízení souvisejících rizik, včetně opatření ke zmírnění těchto rizik a ověřování jejich účinnosti;

zajištění průběžného výcviku a způsobilosti personálu k výkonu jejich úkolů;

dokumentace veškerých klíčových procesů systému řízení, včetně procesu seznamování zaměstnanců s jejich povinnostmi a postupu pro změny této dokumentace;

funkce zajišťující sledování souladu provozovatele s příslušnými požadavky. Sledování souladu zahrnuje systém zpětné vazby mezi nálezy a odpovědným vedoucím pracovníkem umožňující zajistit, aby v případě potřeby byla účinným způsobem provedena nápravná opatření, a

veškeré další požadavky, které stanoví příslušné hlavy této přílohy nebo jiných použitelných příloh.

smluvně zajišťované nebo kupované služby či produkty musí být v souladu s příslušnými požadavky;

systém řízení provozovatele musí zohledňovat jakákoli ohrožení bezpečnosti letectví spojená se smluvně zajišťovanými nebo kupovanými službami či produkty.

Letadlo uvedené v osvědčení leteckého provozovatele může zůstat v osvědčení leteckého provozovatele, pokud je provozováno v některé z těchto situací:

Je-li letadlo používáno v souladu s písm. a) bodem 2, musí držitel osvědčení leteckého provozovatele poskytující letadlo a provozovatel používající letadlo stanovit postup, jenž:

Tento postup musí být zahrnut v provozní příručce každého provozovatele nebo ve smlouvě mezi držitelem osvědčení leteckého provozovatele a provozovatelem používajícím letadlo podle písm. a) bodu 2. Držitel osvědčení leteckého provozovatele musí stanovit vzor takové smlouvy. Na uchovávání záznamů těchto smluv se použije článek ORO.GEN.220.

Držitel osvědčení leteckého provozovatele a provozovatel letadla podle písm. a) bodu 2 zajistí, aby byl postup sdělen příslušnému personálu.

Držitel osvědčení leteckého provozovatele předloží příslušnému orgánu postup uvedený v písmeni b) k předchozímu schválení.

Držitel osvědčení leteckého provozovatele se musí s příslušným úřadem dohodnout na tom, jakými prostředky a s jakou frekvencí mu bude poskytovat informace o předávání provozního řízení podle čl. ORO.GEN.130 písm. c).

Zachování letové způsobilosti letadla používaného podle písmene a) musí být řízeno organizací odpovědnou za zachování letové způsobilosti letadla uvedenou v osvědčení leteckého provozovatele podle nařízení (EU) č. 1321/2014.

Držitel osvědčení leteckého provozovatele, který poskytuje letadlo v souladu s písmenem a):

Pro provoz podle přílohy VI (část NCC) a přílohy VIII (část SPO) musí provozovatel používající letadlo podle písmene a) zajistit splnění všech těchto podmínek:

▼M16

▼M15

úřední a obchodní název, sídlo a poštovní adresu žadatele;

popis navrhovaného provozu, včetně typu (typů) a počtu provozovaných letadel;

popis systému řízení, včetně organizační struktury;

jméno odpovědného vedoucího pracovníka;

jména osob jmenovaných na základě požadavků čl. ORO.AOC.135 písm. a) společně s jejich kvalifikací a praxí;

kopii provozní příručky požadované v článku ORO.MLR.100;

prohlášení, že veškerá dokumentace zaslaná příslušnému úřadu byla žadatelem ověřena a shledána v souladu s příslušnými požadavky.

splňují veškeré požadavky přílohy IV nařízení (ES) č. 216/2008, této přílohy (část ORO), přílohy IV (část CAT) a přílohy V (část SPA) tohoto nařízení a přílohy I (část 26) nařízení (EU) 2015/640 ( 16 );

veškerá provozovaná letadla mají osvědčení letové způsobilosti v souladu s nařízením (EU) č. 748/2012 nebo jsou najata bez posádky v souladu s článkem ORO.AOC.110 písm. d) a

jejich organizace a řízení jsou vhodné a patřičně přizpůsobené rozsahu a oblasti působnosti provozu.

provozovatel ze třetí země je držitelem platného osvědčení leteckého provozovatele vydaného v souladu s přílohou 6 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví;

bezpečnostní standardy provozovatele ze třetí země týkající se zachování letové způsobilosti a letového provozu jsou rovnocenné platným požadavkům, jež stanoví nařízení (EU) č. 1321/2014 a toto nařízení;

letadlu bylo vydáno standardní osvědčení letové způsobilosti v souladu s přílohou 8 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví.

byla zjištěna provozní potřeba, kterou nelze uspokojit nájmem letadla zapsaného do rejstříku v EU;

doba trvání dohody o nájmu bez posádky nepřesahuje v jakémkoli období dvanácti po sobě jdoucích měsíců délku sedmi měsíců;

je zajištěn soulad s příslušnými požadavky nařízení (EU) č. 1321/2014 a

letadlo je vybaveno v souladu s předpisy EU pro letový provoz.

ověří, že provozovatel ze třetí země splňuje příslušné standardy ICAO, a

poskytne příslušnému úřadu zdokumentované informace, jež tomuto úřadu umožní splnit požadavky článku ARO.OPS.105.

datum plánovaného zahájení činnosti;

osobní údaje instruktorů a údaje o jejich kvalifikaci podle příslušných prvků výcviku;

název (názvy) a adresu (adresy) místa (míst) výcviku, na kterém (kterých) bude výcvik prováděn, a

popis zařízení, metod výcviku, příruček a odpovídající výcviková zařízení, které budou při výcviku použity, a

osnovy a související programy výcvikových kurzů.

prokázat příslušnému úřadu, že:

stanovit postupy a určit podmínky pro:

Držitel osvědčení leteckého provozovatele smí provádět neobchodní provoz v souladu s přílohou VI (část NCC) nebo přílohou VII (část NCO) s letadlem uvedeným v provozních specifikacích jeho osvědčení leteckého provozovatele nebo jeho provozní příručce za předpokladu, že držitel osvědčení leteckého provozovatele podrobně popíše tento provoz v provozní příručce, včetně těchto prvků:

Držitel osvědčení leteckého provozovatele musí dodržovat:

Držitel osvědčení leteckého provozovatele provádějící provoz uvedený v písmenech a) a b) nemusí prohlášení podle této přílohy předkládat.

Držitel osvědčení leteckého provozovatele v dokumentech týkajících se letu (provozním letovém plánu, nákladovém listu a ostatních rovnocenných dokumentech) uvede druh letu uvedený v jeho provozní příručce.

Provozovatel zavede a spravuje v rámci svého systému řízení program sledování letových údajů pro letouny s maximální schválenou vzletovou hmotností větší než 27 000 kg.

Z programu sledování letových údajů nesmí být vyvozována kárná odpovědnost a musí obsahovat záruky pro ochranu zdroje či zdrojů údajů.

používá vhodné zařízení pozemní obsluhy k zajištění bezpečné obsluhy svých letů;

udržuje na své hlavní provozní základně podpůrná zařízení vhodná pro danou oblast a druh provozu a

zajistí, aby pracovní prostor, který je k dispozici na každé provozní základně, byl dostatečný pro personál, jehož činnost se může dotýkat bezpečnosti letového provozu. Je nutno vzít v úvahu potřeby pozemního personálu a personálu zabývajícího se řízením provozu, uchováváním a zobrazováním důležitých záznamů a potřeby posádek v souvislosti s jejich přípravou na let.

před zahájením činnosti poskytne příslušnému úřadu veškeré příslušné informace prostřednictvím formuláře uvedeného v dodatku I k této příloze;

oznámí příslušnému úřadu seznam používaných alternativních způsobů průkazu;

zachovává soulad s příslušnými požadavky a informacemi uvedenými v prohlášení;

neprodleně oznámí příslušnému úřadu veškeré změny v prohlášení nebo způsobech průkazu, které používá, podáním pozměněného prohlášení na formuláři uvedeném v dodatku I k této příloze, a

informuje příslušný úřad, pokud ukončí provoz.

pro nájem/pronájem letadla provozovatele ze třetí země s posádkou:

pro nájem/pronájem letadla zapsaného do rejstříku ve třetí zemi bez posádky:

který je prováděn nad územím, kde by v případě nouzové situace pravděpodobně došlo k ohrožení bezpečnosti třetích stran na zemi, nebo

který podle příslušného úřadu v místě, kde takový provoz probíhá, vzhledem ke své zvláštní povaze a k místním podmínkám, v nichž probíhá, představuje vysoké riziko, zejména pro třetí strany na zemi.

úřední a obchodní název, sídlo a poštovní adresu žadatele;

popis systému řízení, včetně organizační struktury;

popis navrhovaného provozu, včetně typu (typů) a počtu provozovaných letadel;

dokumenty týkající se posouzení rizik a související standardní provozní postupy vyžadované podle článku SPO.OP.230;

prohlášení, že veškerá dokumentace zaslaná příslušnému úřadu byla provozovatelem ověřena a shledána v souladu s příslušnými požadavky.

provozovatel nadále splňuje příslušné požadavky nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel se zřetelem k ustanovením týkajícím se řešení nálezů podle článku ORO.GEN.150;

příslušný úřad má umožněn přístup do zařízení provozovatele v souladu s podmínkami stanovenými v článku ORO.GEN.140, aby mohl určit, zda jsou trvale plněny příslušné požadavky nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcích pravidel, a

provozovatel se tohoto povolení dříve nevzdá nebo není zrušeno.

v případě změn, u nichž se vyžaduje oznámení v souladu s čl. ORO.GEN.115 písm. b) a čl. ORO.GEN.130 písm. c), provozovatel předloží příslušnému úřadu zamýšlené změny před datem účinnosti a

v případě změn postupů souvisejících s předchozím schválením položek v souladu s článkem ORO.GEN.130, je třeba schválení získat dříve, než změna nabude účinnosti.

Část A: Obecná/základní ustanovení, obsahuje všechny provozní zásady, pokyny a postupy, které nejsou vázány na typ letadla;

Část B: Provoz letadla, obsahuje všechny pokyny a postupy, které jsou vázány na typ letadla, přičemž zohledňuje rozdíly mezi typy/třídami, variantami nebo jednotlivými letadly používanými provozovatelem;

Část C: Provoz v obchodní letecké dopravě, obsahuje pokyny a informace potřebné pro příslušné tratě/úlohy/oblasti a letiště/provozní místa;

Část D: Výcvik, obsahuje veškeré pokyny týkající se výcviku personálu potřebného pro bezpečný provoz.

preambuli obsahující pokyny a definice pro letové posádky a personál údržby používající seznam minimálního vybavení;

stav revize základního seznamu minimálního vybavení, na níž je založena revize seznamu minimálního vybavení, a stav revize seznamu minimálního vybavení;

oblast působnosti, rozsah a účel seznamu minimálního vybavení.

stanoví lhůty oprav pro jednotlivé nefunkční přístroje, položky vybavení nebo funkce uvedené na seznamu minimálního vybavení. Lhůta opravy v seznamu minimálního vybavení nesmí být méně přísná než odpovídající lhůta opravy v základním seznamu minimálního vybavení;

vytvoří účinný program oprav;

provozuje letadlo po uplynutí lhůty opravy uvedené v seznamu minimálního vybavení, pouze pokud:

se prodloužení lhůty opravy pohybuje v rozsahu stanoveném v základním seznamu minimálního vybavení pro příslušný typ letadla;

se lhůta opravy prodlužuje nejvýše o dobu odpovídající lhůtě opravy uvedené v seznamu minimálního vybavení;

se prodloužení lhůty opravy nepoužívá jako běžný prostředek pro provádění oprav položek na seznamu minimálního vybavení, ale jen v případě, že opravě zabránily události, které nemohl provozovatel ovlivnit;

provozovatel vytvoří popis specifických povinností a odpovědnosti v oblasti kontroly prodloužení lhůt;

je příslušný úřad o prodloužení příslušné lhůty opravy informován a

je vypracován plán na zajištění oprav v nejkratší možné době.

provozní postupy pro plánování a/nebo provoz s nefunkční položkou uvedenou v seznamu minimálního vybavení a

postupy údržby před provozem s nefunkční položkou uvedenou v seznamu minimálního vybavení.

dotčené přístroje, položky vybavení nebo funkce spadají do oblasti působnosti základního seznamu minimálního vybavení vymezené v písmenu a);

se schválení nepoužívá jako běžný prostředek pro provádění provozu nad rámec omezení schváleného seznamu minimálního vybavení, ale jen v případě, že souladu se seznamem minimálního vybavení zabránily události, které nemohl provozovatel ovlivnit;

provozovatel vytvoří popis specifických povinností a odpovědnosti v oblasti kontroly provozu letadla v rámci tohoto schválení a

je vypracován plán na provedení oprav nefunkčních přístrojů, položek vybavení nebo funkcí nebo na navrácení provozu letadla do rámce vymezeného seznamem minimálního vybavení v nejkratší možné době.

u provozovatelů v CAT záznamy o činnosti uvedené v článku ORO.GEN.200;

u provozovatelů s prohlášením kopie prohlášení provozovatele, podrobnosti o získaných schváleních/oprávněních a provozní příručka;

u držitelů povolení ke zvláštnímu provozu kromě písm. a) bodu 2 též záznamy týkající se posouzení rizik podle článku SPO.OP.230 a souvisejících standardních provozních postupů.

provozní letový plán, pokud existuje;

oznámení NOTAM a instruující dokumenty letecké informační služby (AIS) specifické pro danou trať, pokud je provozovatel upravil;

dokumentace o hmotnosti a vyvážení;

ohlášení zvláštních nákladů, včetně písemné informace pro velitele letadla/velícího pilota o ►M4  případném ◄ nebezpečném zboží;

palubní deník nebo rovnocenný dokument a

hlášení z letu pro záznam podrobných informací o každé události nebo událostech, které velitel letadla/velící pilot pokládá za nezbytné hlásit nebo zapsat.

uchovává záznamy o veškerém výcviku, přezkoušení a kvalifikaci jednotlivých členů posádky v souladu s částí ORO a

dotčenému členu posádky tyto záznamy na požádání zpřístupní.

V letounu vybaveném zabezpečenými dveřmi pilotního prostoru musí být tyto dveře uzamykatelné a musí být vybaveny prostředky, kterými mohou palubní průvodčí v případě podezřelé činnosti nebo narušení bezpečnosti v kabině cestujících uvědomit letovou posádku.

Všechny letouny s cestujícími na palubě, které se podílejí na obchodní dopravě cestujících, musí být vybaveny schválenými zabezpečenými dveřmi pilotního prostoru s možností uzamykání a odemykání z obou pilotních míst a navrženými tak, aby splňovaly příslušné požadavky na letovou způsobilost, pokud tyto letouny spadají do kterékoli z těchto kategorií:

Ve všech letounech, které jsou vybaveny zabezpečenými dveřmi pilotního prostoru podle požadavků písmene b):

ODDÍL 1 stanovující společné požadavky, které se vztahují na neobchodní provoz složitých motorových letadel a na veškerý obchodní provoz;

ODDÍL 2 stanovující další požadavky, které se vztahují na provoz v obchodní letecké dopravě s výjimkou provozu s cestujícími v obchodní letecké dopravě prováděného podle pravidel VFR ve dne, který začíná a končí na stejném letišti nebo provozním místě nebo v místním prostoru stanoveném příslušným úřadem a který používá:

ODDÍL 3 stanovující další požadavky pro zvláštní obchodní provoz a pro provoz uvedený v písm. b) bodech 1 a 2.

celkový počet typů nebo variant provozovaných letadel a

příslušné omezení doby letové služby a služby, jakož i požadavky na dobu odpočinku.

být držitelem osvědčení o úspěšném zakončení kurzu součinnosti vícečlenné posádky (MCC) pro vrtulníky v souladu s nařízením (EU) č. 1178/2011, nebo

uskutečnit dobu letu odpovídající alespoň 500 hodinám ve funkci pilota ve vícepilotním provozu.

V souladu s odstavcem 8.6 přílohy V nařízení (EU) č. 2018/1139 ustanoví provozovatel jednoho z pilotů letové posádky, který má kvalifikaci pro funkci velícího pilota v souladu s přílohou I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011, velícím pilotem nebo, u obchodního leteckého provozu, velitelem letadla.

Provozovatel může ustanovit člena posádky velícím pilotem / velitelem letadla pouze v případě, že platí všechny následující podmínky:

V případě obchodního provozu letounů a vrtulníků je zapotřebí, aby velící pilot / velitel letadla nebo pilot, který může být pověřen provedením letu, absolvoval úvodní seznamovací kurz, kde se seznámí s tratí nebo oblastí, na níž nebo v níž má letět, a s letišti, zařízeními a postupy, kterých má být použito, a aby tyto znalosti udržoval následujícím způsobem:

Bez ohledu na písmeno c) může být v případě provozu letounů a vrtulníků třídy výkonnosti B a C podle pravidel VFR ve dne úvodní seznamovací kurz pro seznámení s tratí a s letišti nahrazen úvodním seznamovacím kurzem s tratí.

přechází-li na letadlo vyžadující novou typovou nebo třídní kvalifikaci;

stávají-li se zaměstnanci provozovatele.

Členové letové posádky absolvují rozdílový nebo seznamovací výcvik, požaduje-li to příloha I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011.

Dojde-li ke změně vybavení nebo postupů vyžadující dodatečné znalosti o typech nebo variantách v současné době provozovaných letadel, členové letové posádky absolvují výcvik v oblasti vybavení a postupů.

V provozní příručce se stanoví, kdy je tento rozdílový nebo seznamovací výcvik, případně výcvik v oblasti vybavení a postupů, požadován.

Členové letové posádky, kteří létají na více než jednom typu nebo variantě letadla, musí splňovat požadavky předepsané v této hlavě pro každý typ nebo variantu, pokud nejsou zápočty související s požadavky na výcvik, přezkušování a nedávnou praxi vymezeny pro příslušné typy nebo varianty v povinné části údajů provozní vhodnosti vypracovaných v souladu s nařízením (EU) č. 748/2012.

Provozovatel může definovat skupiny typů jednomotorových vrtulníků. Přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem u jednoho typu je platné pro všechny ostatní typy v rámci dané skupiny, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

Pro účely zvláštního provozu lze na základě posouzení rizik provedeného provozovatelem započítat ty prvky výcviku na letadle / FSTD a přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem, které se týkají příslušných aspektů souvisejících s daným specializovaným úkolem a nesouvisejí s daným typem nebo skupinou typů, i pro ostatní skupiny nebo typy.

Pro účely létání s více než jedním typem nebo variantou vrtulníku, využívaným k provádění dostatečně podobných operací, platí, že pokud jsou traťová přezkoušení prováděna střídavě u jednotlivých typů nebo variant, obnoví každé traťové přezkoušení platnost traťového přezkoušení i pro ostatní typy nebo varianty vrtulníků.

V provozní příručce jsou stanoveny vhodné postupy a jakákoli provozní omezení pro létání s více než jedním typem nebo variantou.

Veškerý výcvik, přezkoušení a posouzení požadované v této hlavě se provádí v souladu s programy a osnovami výcviku, které provozovatel stanoví v provozní příručce.

Při vytváření výcvikových programů a osnov výcviku provozovatel začlení příslušné prvky vymezené v povinné části údajů provozní vhodnosti vypracovaných v souladu s nařízením (EU) č. 748/2012.

V případě provozu v CAT musí být programy výcviku a přezkoušení včetně osnov a používání prostředků k provádění programu, jako jsou například individuální zařízení pro výcvik pomocí letové simulace (FSTD) a jiná řešení v oblasti výcviku, schváleny příslušným úřadem.

Zařízení FSTD používané ke splnění požadavků dle této hlavy je kvalifikováno v souladu s nařízením (EU) č. 1178/2011 a v co největší proveditelné míře kopíruje letadlo, které používá provozovatel. Rozdíly mezi zařízením FSTD a letadlem jsou popsány a řešeny během instruktáže, případně během výcviku.

Provozovatel zavede systém umožňující odpovídajícím způsobem monitorovat změny FSTD a zajistit, aby tyto změny neměly negativní vliv na požadovanou úroveň programu výcviku.

Provozovatel sleduje platnost každého opakovacího výcviku a přezkoušení.

Doby platnosti požadované v této hlavě se počítají od konce měsíce, v němž byla absolvována daná rozlétanost, výcvik nebo přezkoušení.

Veškerý výcvik, přezkoušení a posouzení požadované v této hlavě zajišťuje náležitě kvalifikovaný personál.

V případě letového výcviku, přezkoušení a hodnocení a výcviku, přezkoušení a hodnocení pomocí letové simulace musí mít personál, který zajišťuje výcvik a provádí přezkoušení nebo hodnocení, kvalifikaci v souladu s přílohou I (část FCL) nařízení (EU) č. 1178/2011. Personál, který zajišťuje výcvik a provádí přezkoušení s ohledem na zvláštní provoz, musí mít vhodnou kvalifikaci na příslušný provoz.

V případě programu EBT personál, který zajišťuje posouzení hodnocení a výcvik, musí:

Bez ohledu na písmeno b) může traťové hodnocení kvalifikovanosti provádět náležitě kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem, který je standardizován v koncepci EBT a hodnocení kvalifikovanosti (traťový hodnotitel).

Bez ohledu na písmeno b) může výcvik na letadle/FSTD a přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem provádět vhodně kvalifikovaný velitel letadla, který je držitelem osvědčení FI/TRI/SFI a byl určen provozovatelem pro některou z následujících činností:

Bez ohledu na písmeno b) může výcvik na letadle/FSTD a prokázání způsobilosti / přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem provádět vhodně kvalifikovaný velící pilot/velitel letadla jmenovaný provozovatelem u následujícího provozu:

▼M26

▼M21

Bez ohledu na písmeno b) může traťové přezkoušení provádět vhodně kvalifikovaný velitel letadla jmenovaný provozovatelem.

Provozovatel informuje příslušný úřad o osobách jmenovaných podle písmen e) až g).

Minimální letovou posádku turbovrtulových letounů s maximální provozní konfigurací sedadel pro cestující (MOPSC) větší než devět a všech proudových letounů tvoří dva piloti.

S jinými letouny, než na jaké se vztahuje ustanovení písm. c) bodu 1, létá posádka tvořená nejméně dvěma piloty, pokud nejsou splněny požadavky článku ORO.FC.202, kdy je může provozovat pilot jediný.

jiného velitele letadla s příslušnou kvalifikací nebo

pro lety výhradně nad letovou hladinou (FL) 200 pilota, který má alespoň tyto minimální kvalifikace:

jiným vhodně kvalifikovaným pilotem;

pro lety výhradně nad letovou hladinou (FL) 200 druhým pilotem střídajícím při cestovním letu, který má alespoň tyto minimální kvalifikace:

Provozovatel zahrne do provozní příručky program přeškolovacího a opakovacího výcviku pilota, který obsahuje dodatečné požadavky pro jednopilotní provoz. Pilot absolvuje výcvik postupů provozovatele, zejména pokud jde o:

ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO

Pro provoz letounů podle pravidel IFR musí pilot mít:

Pro provoz letounů v noci musí pilot mít:

Pro provoz vrtulníků podle pravidel IFR musí pilot mít:

výcvik na zařízení FSTD, který zahrnuje traťově orientovaný letový výcvik (LOFT) a/nebo letový výcvik;

přezkoušení odborné způsobilosti provozovatelem ve funkci velitele letadla;

výcvik odpovědnosti velitele letadla;

traťový výcvik jako velitel letadla pod dozorem po dobu nejméně:

absolvování traťového přezkoušení ve funkci velitele letadla a prokázání odpovídající znalosti tratě nebo oblasti, na níž nebo v níž má letět, a letišť, včetně náhradních letišť, zařízení a postupů, kterých má být použito, a

výcvik optimalizace činnosti posádky.