(EU) č. 923/2012Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012 , kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010 Text s významem pro EHP

„přesností“ se rozumí stupeň shody mezi předpokládanou nebo měřenou hodnotou a hodnotou skutečnou;

„poradním vzdušným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů nebo označená trať, kde je dostupná letová poradní služba;

„poradní tratí“ se rozumí stanovená trať, kde je dostupná letová poradní služba;

„akrobatickým letem“ se rozumí úmyslně prováděné manévry s letadlem za letu, zahrnující náhlé změny polohy, neobvyklé polohy nebo neobvyklé změny rychlosti, které nejsou nutné pro normální let nebo pro výcvik za účelem získání osvědčení nebo kvalifikací jiných než kvalifikace pro akrobacii;

„letištěm“ se rozumí jakákoli vymezená plocha (včetně všech budov, zařízení a vybavení) na zemi nebo na vodě nebo na pevné konstrukci, pevné konstrukci na moři nebo na plovoucí konstrukci, která je zcela nebo zčásti určena pro přílety, odlety a pozemní pohyby letadel;

„letištní službou řízení“ se rozumí služba řízení letového provozu pro letištní provoz;

„letištní řídící věží“ se rozumí stanoviště určené k poskytování služby řízení letového provozu pro letištní provoz;

„letištním provozem“ se rozumí veškerý provoz na provozní ploše letiště a všechna letadla letící v blízkosti letiště. Letadlo je v blízkosti letiště, mimo jiné když vstupuje do letištního provozního okruhu nebo jej opouští;

„letištním provozním okruhem“ se rozumí vymezená dráha, kterou má letadlo letící v blízkosti letiště dodržovat;

„letištní provozní zónou“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, který slouží k ochraně letištního provozu;

„leteckými pracemi“ se rozumí provoz letadla, při kterém se letadlo používá pro zvláštní služby jako pro zemědělství, stavebnictví, snímkování, zeměměřičství, pozorování a hlídkování, pátrání a záchranu, leteckou reklamu atd.;

„leteckou informační příručkou (AIP)“ se rozumí příručka vydaná státem nebo pověřenou organizací, obsahující letecké informace trvalého charakteru, nezbytné pro letecký provoz;

„leteckou pohyblivou službou“ se rozumí pohyblivá služba mezi leteckými a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných plavidel; do této služby mohou být zapojeny i stanice tísňových polohových majáků na stanovených tísňových a nouzových kmitočtech;

„leteckou stanicí“ se rozumí pozemní stanice letecké pohyblivé služby. V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na umělé plošině na moři;

„letounem“ se rozumí letadlo těžší než vzduch s pohonem, vyvozující vztlak za letu hlavně z aerodynamických sil na plochách, které za daných podmínek letu zůstávají vůči letadlu nepohyblivé;

„palubním protisrážkovým systémem (ACAS)“ se rozumí palubní systém založený na signálech odpovídače sekundárního přehledového radaru (SSR), který pracuje nezávisle na pozemním zařízení a poskytuje pilotovi upozornění na možné nebezpečí střetu letadel, která jsou vybavena odpovídači SSR;

„letadlem“ se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu;

„adresou letadla“ se rozumí jedinečná kombinace 24 bitů, použitelná pro přidělení letadlu za účelem spojení letadlo – země, navigace a přehledu o provozu;

„pozorováním z letadla“ se rozumí vyhodnocení jednoho nebo více meteorologických prvků provedené z letadla za letu;

„informací AIRMET“ se rozumí informace vydaná meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určitých meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu v nízkých hladinách a které nebyly uvedeny v předpovědi, vydané pro lety v nízkých hladinách v dané letové informační oblasti nebo její části;

„spojením letadlo – země“ se rozumí obousměrná komunikace mezi letadly a stanicemi nebo místy na povrchu země;

„řídicí radiovou stanicí letadlo – země“ se rozumí letecká telekomunikační stanice, která primárně odpovídá za organizaci spojení týkajících se provozu a řízení letadel v daném prostoru;

„hlášením z letadla“ se rozumí hlášení z letadla za letu sestavené ve shodě s požadavky na hlášení polohy a na provozní nebo meteorologická hlášení;

„pojížděním za letu“ se rozumí pohyby vrtulníků/letadel schopných startovat a přistávat vertikálně nad povrchem letiště při působení přízemního efektu při rychlostech obvykle nižších než 37 km/h (20 kt);

„letovým provozem“ se rozumí všechna letadla za letu nebo pohybující se na provozní ploše letiště;

„letovou poradní službou“ se rozumí služba poskytovaná v letovém poradním vzdušném prostoru k zajištění rozstupů, pokud je to proveditelné, mezi letadly, která letí podle letových plánů na základě pravidel pro let podle přístrojů (IFR);

„letovým povolením“ se rozumí oprávnění vydané letadlu postupovat podle podmínek určených stanovištěm řízení letového provozu;

„instrukcí řízení letového provozu“ se rozumí příkazy vydávané řízením letového provozu za účelem požádání pilota, aby provedl určitou činnost;

„službou řízení letového provozu“ se rozumí služba poskytovaná za účelem:

„stanoviště řízení letového provozu“ je obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;

„letovou provozní službou (ATS)“ se rozumí výraz zahrnující letovou informační službu, pohotovostní službu, letovou poradní službu a službu řízení letového provozu (oblastní službu řízení, přibližovací službu řízení nebo letištní službu řízení);

„vzdušnými prostory letových provozních služeb (ATS)“ se rozumí abecedně označené vzdušné prostory stanovených rozměrů, uvnitř kterých mohou být prováděny určité druhy letů a pro které jsou vymezeny letové provozní služby a pravidla provozu;

„ohlašovnou (ARO) letových provozních služeb (ATS)“ se rozumí stanoviště zřízené k přijímání hlášení týkajících se letových provozních služeb a letových plánů předkládaných před odletem;

„přehledovou službou letových provozních služeb (ATS)“ se rozumí služba poskytovaná přímo prostřednictvím přehledového systému ATS;

„stanoviště letových provozních služeb (ATS)“ je obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby stanoviště řízení letového provozu, letové informační středisko, stanoviště poskytující letištní letovou informační službu nebo ohlašovna letových provozních služeb;

„letovou cestou“ se rozumí řízená oblast nebo její část, zřízená ve formě koridoru, vybavená radionavigačními zařízeními;

„pohotovostní službou“ se rozumí služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba, a asistence těmto organizacím podle potřeby;

„náhradním letištěm“ se rozumí letiště, na které letadlo může pokračovat, když přistání na letišti zamýšleného přistání nebo pokračování v letu na toto letiště není možné nebo žádoucí, na kterém jsou k dispozici potřebné služby a zařízení, na kterém mohou být splněny požadavky na výkonnost letadla a které je v provozu v předpokládané době použití. Mezi náhradní letiště patří následující:

„nadmořskou výškou“ se rozumí vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod měřená od střední hladiny moře (MSL);

„přibližovací službou řízení“ se rozumí služba řízení letového provozu pro řízené lety přilétávajících a odlétávajících letadel;

„přibližovacím stanovištěm řízení“ se rozumí stanoviště zřízené k poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům letadel, přilétávajících na jedno nebo na více letišť nebo odlétávajících z nich;

„odbavovací plochou“ se rozumí vymezená plocha, určená k umístění letadel pro nastupování a vystupování cestujících, pro nakládání a vykládání pošty nebo zboží, pro jejich plnění pohonnými hmotami a parkování nebo údržbě;

„oblastním střediskem řízení (ACC)“ se rozumí stanoviště zřízené k poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům v řízených oblastech spadajících pod jeho pravomoci;

„oblastní službou řízení“ se rozumí služba řízení letového provozu pro řízené lety v řízených oblastech;

„prostorovou navigací (RNAV)“ se rozumí způsob navigace, který umožňuje letadlu provést let po jakékoli požadované letové dráze v dosahu pozemního nebo kosmického navigačního zařízení nebo v rozsahu možnosti vlastního vybavení letadla nebo kombinací obojího;

„tratí ATS“ se rozumí definovaná trať navržená k usměrňování toku letového provozu pro potřeby poskytování letových provozních služeb;

„automatickým závislým přehledovým systémem – vysílání (ADS-B)“ se rozumí prostředek, kterým letadla, letištní mobilní prostředky a další objekty mohou automaticky vysílat nebo přijímat údaje, jako jsou identifikace, poloha a další, podle potřeby, ve vysílacím módu pomocí datového spoje;

„automatickým závislým přehledovým systémem – kontrakt (ADS-C)“ se rozumí prostředek, kterým budou pomocí datového spoje vyměňovány položky ADS-C dohody mezi pozemním systémem a letadlem určující, za jakých podmínek by měla být zahájena hlášení ADS-C a jaké údaje by tato hlášení měla obsahovat;

„dohodou o automatickém závislém přehledovém systému – kontraktu (ADS-C)“ se rozumí plán hlášení, který stanoví podmínky hlášení údajů ADS-C (tj. údaje požadované stanovištěm letových provozních služeb a četnost hlášení ADS-C, která musí být dohodnuta před použitím ADS-C při poskytování letových provozních služeb);

„automatickou informační službou koncové řízené oblasti (ATIS)“ se rozumí automatické poskytování platných pravidelných informací přilétávajícím a odlétávajícím letadlům nepřetržitě po dobu 24 hodin nebo v určeném časovém intervalu:

„výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy“ se rozumí výška základny nejnižší vrstvy oblačnosti nad zemí nebo nad vodou pod 6 000 m (20 000 ft), pokrývající více než polovinu oblohy;

„bodem přechodu“ se rozumí bod, ve kterém se od letadla letícího na úseku tratě ATS vyznačeném všesměrovým radiomajákem očekává, že změní navigační vedení letadla pomocí zařízení za letadlem na navigační vedení letadla pomocí nejbližšího všesměrového radiomajáku před letadlem;

„mezí povolení“ se rozumí bod, ke kterému bylo letadlu uděleno letové povolení;

„oblačností provozního významu“ se rozumí oblačnost s výškou základny oblačnosti pod 1 500 m (5 000 ft) nebo pod nejvyšší minimální sektorovou nadmořskou výškou podle toho, která z nich je větší, nebo oblačnost druhu cumulonimbus nebo věžovitý cumulus v jakékoli výšce;

„kódem (SSR)“ se rozumí číslo přidělené konkrétnímu signálu odpovědi tvořenému více impulsy, vysílaném odpovídačem v módu A nebo v módu C;

„příslušným úřadem“ se rozumí úřad určený členským státem jako odpovědný za zajištění shody s požadavky tohoto nařízení;

„řízenou oblastí“ se rozumí řízený vzdušný prostor sahající nahoru od stanovené výšky nad zemí;

„řízeným letištěm“ se rozumí letiště, na kterém je letištnímu provozu poskytována služba řízení letového provozu;

„řízeným vzdušným prostorem“ se rozumí vymezený vzdušný prostor, ve kterém se poskytuje služba řízení letového provozu v souladu s klasifikací vzdušného prostoru;

„řízeným letem“ se rozumí jakýkoli let, který je předmětem letového povolení;

„komunikací datovým spojem mezi řídícím a pilotem (CPDLC)“ se rozumí způsob spojení mezi řídícím a pilotem, používající datový spoj pro ATC komunikaci;

„řízeným okrskem“ se rozumí řízený vzdušný prostor, sahající od povrchu země do stanovené výšky;

„stoupáním v cestovním režimu“ se rozumí postup cestovního letu letounu, vedoucí k čistému přírůstku nadmořské výšky s úbytkem hmotnosti letounu;

„cestovní hladinou“ se rozumí hladina dodržovaná letadlem během značné části letu;

„platným letovým plánem (CPL)“ se rozumí letový plán zahrnující případné změny, k nimž došlo na základě později vydaných povolení;

„nebezpečným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů, ve kterém mohou v určité době probíhat činnosti nebezpečné pro let letadla;

„komunikací datovým spojem“ se rozumí forma spojení používaná pro výměnu zpráv prostřednictvím datového spoje;

„daty/údaji“ se rozumí veličina nebo soubor veličin, které mohou sloužit jako základ pro výpočet dalších veličin;

„následným povolením“ se rozumí povolení vydané letadlu stanovištěm řízení letového provozu, které v daném čase toto letadlo neřídí;

„předpokládanou dobou letu“ se rozumí předpokládaná doba potřebná pro přelet od jednoho význačného bodu k druhému;

„předpokládaným časem zahájení pojíždění“ se rozumí předpokládaný čas, ve kterém letadlo zahájí pohyb související s odletem;

„předpokládaným časem příletu (ETA)“ se rozumí pro lety IFR čas, ve kterém se předpokládá, že letadlo přiletí nad stanovený bod, který je vymezen ve vztahu k radionavigačním prostředkům a z kterého se předpokládá zahájení přiblížení podle přístrojů nebo – není-li bod vyznačen radionavigačním prostředkem pro dané letiště – čas příletu letadla nad letiště. Pro lety podle pravidel pro let za viditelnosti (VFR) je to čas, ve kterém se předpokládá, že letadlo přiletí nad letiště;

„předpokládaným časem přiblížení“ se rozumí čas, ve kterém ATC očekává, že přilétávající letadlo po zdržení opustí vyčkávací fix k dokončení svého přiblížení na přistání. Skutečný čas opuštění vyčkávacího fixu závisí na povolení přiblížení;

„podaným letovým plánem (FPL)“ se rozumí letový plán, tak jak je podán stanovišti ATS pilotem nebo určeným zástupcem bez následných změn;

„členem letové posádky“ se rozumí člen posádky s průkazem způsobilosti, pověřený během doby letové služby povinnostmi nezbytnými pro provoz letadla;

„letovým informačním střediskem“ se rozumí stanoviště zřízené k poskytování letové informační služby a pohotovostní služby;

„letovou informační oblastí“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, v němž se poskytuje letová informační služba a pohotovostní služba;

„letovou informační službou“ se rozumí služba poskytovaná za účelem podávání rad a informací k bezpečnému a účinnému provádění letů;

„letovou hladinou (FL)“ se rozumí hladina konstantního atmosférického tlaku vztažená ke stanovenému údaji tlaku 1 013,2 hektopascalů, která je oddělená od ostatních takových hladin stanovenými tlakovými intervaly;

„letovým plánem“ se rozumí předepsané informace vztahující se k zamýšlenému letu letadla nebo jeho části, poskytované stanovištím letových provozních služeb;

„letovou dohledností“ se rozumí dohlednost dopředu z kabiny letadla za letu;

„předpovědí“ se rozumí informace o očekávaných meteorologických podmínkách pro určitý čas nebo časový interval a pro určitou oblast nebo část vzdušného prostoru;

„přízemní dohledností“ se rozumí dohlednost na letišti hlášená oprávněným pozorovatelem nebo automatickými systémy;

„kurzem“ se rozumí směr, do něhož směřuje podélná osa letadla, vyjádřený ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického, kompasového nebo síťového);

„výškou“ se rozumí vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od stanovené roviny;

„vrtulníkem“ se rozumí letadlo těžší než vzduch schopné letu hlavně působením aerodynamických sil vznikajících na jednom nebo více poháněných rotorech, jejichž osy jsou v podstatě svislé;

„vzdušným prostorem nad volným mořem“ se rozumí vzdušný prostor mimo pevninské území a teritoriální vody, definovaný v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu (Montego Bay, 1982);

„IFR“ je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;

„letem IFR“ se rozumí let prováděný v souladu s pravidly pro let podle přístrojů;

„IMC“ je zkratka používaná k označení meteorologických podmínek pro let podle přístrojů;

„přiblížení podle přístrojů“ je přiblížení a přistání s použitím nástrojů pro navigační vedení letadla na základě postupu přiblížení podle přístrojů. Existují dva způsoby provádění přiblížení podle přístrojů:

„postupem přiblížení podle přístrojů (IAP)“ se rozumí řada předem stanovených manévrů s orientací podle letových přístrojů, které zajišťují výškovou ochranu před překážkami při letu od fixu počátečního přiblížení nebo případně od počátku stanovené příletové tratě k bodu, ze kterého může být provedeno přistání nebo, jestliže není možné dokončit přistání, do polohy, ve které se aplikují kritéria bezpečných výšek nad překážkami pro vyčkávání nebo při letu na trati. Postupy přiblížení podle přístrojů jsou klasifikovány takto:

▼M2

▼B

„meteorologickými podmínkami pro let podle přístrojů (IMC)“ se rozumí meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou horší než předepsaná minima meteorologických podmínek pro let za viditelnosti;

„přistávací plochou“ se rozumí část pohybové plochy, určená pro přistání nebo vzlety letadel;

„hladinou“ se rozumí všeobecný výraz používaný k vyjádření vertikální polohy letadla znamenající buď výšku, nadmořskou výšku nebo letovou hladinu;

„provozní plochou“ se rozumí část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, s výjimkou odbavovacích ploch;

„minimem paliva“ se rozumí situace, při níž dodávka paliva do letadla dosáhla stavu, ve kterém má let závazně přistát na konkrétním letišti a žádné další zpoždění není možné akceptovat;

„módem SSR“ se rozumí smluvený rozpoznávací znak vztažený k vymezeným funkcím dotazovacích signálů, vysílaných dotazovačem SSR. Příloha 10 dohody ICAO stanovuje 4 módy: A, C, S a intermód;

„modelem letadla“ se rozumí bezpilotní letadlo, jiné než hračka ve formě letadla, s provozní hmotností nepřesahující hranice předepsané příslušným orgánem, které je schopné trvalého letu v atmosféře a které se používá výhradně na předváděcí nebo rekreační aktivity;

„horskou oblastí“ se rozumí oblast měnícího se profilu terénu, ve které změny výšky terénu přesahují 900 m (3 000 ft) v rámci vzdálenosti 18,5 km (10,0 NM);

„pohybovou plochou“ se rozumí část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, sestávající z provozní plochy a odbavovací plochy (ploch);

„nocí“ se rozumí doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání. Občanský soumrak končí večer, když se střed slunečního disku nachází 6° pod horizontem, a občanské svítání začíná ráno, když je střed slunečního disku 6° pod horizontem;

„překážkou“ se rozumí jakýkoli pevný (trvalý nebo dočasný) a mobilní objekt nebo jeho část, která:

„provozním místem“ se rozumí místo vybrané provozovatelem nebo velícím pilotem pro provedení přistání, vzletu nebo pro provoz s vrtulníkovým jeřábem;

„velícím pilotem“ se rozumí pilot určený provozovatelem nebo, v případě všeobecného letectví, vlastníkem k velení a provedení bezpečného letu;

„tlakovou nadmořskou výškou“ se rozumí atmosférický tlak vyjádřený nadmořskou výškou, která odpovídá tomuto tlaku ve standardní atmosféře, dle definice v části 1 přílohy 8 Chicagské úmluvy;

„problematickým užíváním psychoaktivních látek“ se rozumí užívání jedné nebo více psychoaktivních látek leteckým personálem způsobem, který:

„zakázaným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo nad teritoriálními vodami státu, ve kterém jsou lety letadel zakázány;

„psychoaktivními látkami“ se rozumí alkohol, opioidy, kanabinoidy, sedativa a hypnotika, kokain, další psychostimulanty, halucinogeny a těkavá rozpouštědla; kofein a tabák se mezi ně nezahrnují;

„radarem“ se rozumí rádiové detekční zařízení, poskytující informace o vzdálenosti, azimutu a/nebo výšce objektů;

„oblastí s povinným rádiovým spojením (RMZ)“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, ve kterém musí být letadlo vybaveno radiostanicí a provozovat ji;

„radionavigační službou“ se rozumí služba poskytující informace pro vedení nebo údaje o poloze pro efektivní a bezpečný provoz letadel pomocí jednoho nebo více radionavigačních zařízení;

„radiotelefonií“ se rozumí způsob radiového spojení určeného především pro výměnu informací hlasem;

„stálým letovým plánem“ se rozumí letový plán, vztahující se k sérii často se opakujících, pravidelně prováděných jednotlivých letů, s totožnými základními charakteristikami, předávaný provozovatelem pro uchování a opakované použití stanovišti ATS;

„hlásným bodem“ se rozumí stanovené zeměpisné místo, vzhledem k němuž se může hlásit poloha letadla;

„omezeným prostorem“ se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo nad teritoriálními vodami státu, ve kterém je let letadla omezen v souladu se stanovenými podmínkami;

„traťovým úsekem“ se rozumí trať nebo části trati, na které se obvykle létá bez mezipřistání;

„dráhou“ se rozumí vymezená pravoúhlá plocha na pozemním letišti, upravená pro přistání a vzlety letadel;

„vyčkávacím místem dráhy“ se rozumí stanovené místo určené k ochraně dráhy, překážkové plochy nebo kritického/citlivého prostoru systému pro přesné přiblížení a přistání (ILS)/mikrovlnného přistávacího systému (MLS), ve kterém pojíždějící letadla a mobilní prostředky musí zastavit a vyčkávat, pokud jim není letištní řídící věží povoleno jinak;

„dráhovou dohledností (RVR)“ se rozumí vzdálenost, na kterou může pilot letadla nacházejícího se na ose dráhy vidět denní dráhové značení nebo návěstidla ohraničující dráhu nebo vyznačující její osu;

„personálem ovlivňujícím bezpečnost“ se rozumí osoby, které by mohly ohrozit bezpečnost letectví, jestliže neplní řádně své povinnosti a funkce, včetně členů posádek, personálu zajišťujícího údržbu letadel, personálu provozu letišť, personálu záchranné služby, hasičů a pracovníků údržby, personálu s povolením ke vstupu na pohybovou plochu bez doprovodu a řídících letového provozu;

„kluzákem“ se rozumí letadlo těžší než vzduch, které je schopno letu působením aerodynamických sil na své nepohyblivé nosné plochy a jehož volný let není závislý na motoru, včetně závěsných kluzáků, padákových kluzáků a jiných srovnatelných letadel;

„sekundárním přehledovým radarem (SSR)“ se rozumí systém přehledového radaru, který využívá vysílačů/přijímačů (dotazovačů) a odpovídačů;

„informací SIGMET“ se rozumí informace vydaná meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určených meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu;

„signální plochou“ se rozumí plocha na letišti používaná k umisťování pozemních návěští;

„význačným bodem“ se rozumí stanovené zeměpisné místo, používané k vyznačení tratě ATS nebo dráhy letu letadla a pro jiné navigační účely a účely ATS;

„zvláštním letem VFR“ se rozumí let VFR, kterému vydala služba řízení letového provozu povolení k letu v řízeném okrsku v meteorologických podmínkách horších než VMC;

„zbloudilým letadlem“ se rozumí letadlo, které se význačně odchýlilo od zamýšlené trati nebo které hlásí, že nezná svou polohu;

„přehledovým radarem“ se rozumí radarové zařízení, používané k určování polohy letadla vzdáleností a azimutem;

„pojížděním“ se rozumí pohyby letadel na povrchu letiště nebo provozního místa s použitím vlastní síly, s výjimkou vzletu a přistání;

„pojezdovou dráhou“ se rozumí vymezený pás na pozemním letišti zřízený pro pojíždění letadel a určený ke spojení jedné části letiště s druhou; včetně:

„územím“ se rozumí pevnina a k ní přilehlé teritoriální vody spadající pod svrchovanost, suverenitu, ochranu nebo mandát dotyčného státu;

„prahem dráhy“ se rozumí začátek té části dráhy, která je použitelná pro přistání;

„celkovou předpokládanou dobou letu“ se rozumí

„hračkou ve formě letadla“ se rozumí letadlo bez posádky konstruované nebo určené k použití, výlučně či nikoli, na hraní pro děti mladší 14 let;

„tratí“ se rozumí průmět dráhy letu letadla na povrch země, jehož směr se v kterémkoli bodě obvykle vyjadřuje ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického nebo síťového);

„radou k vyhnutí se provozu“ se rozumí rada poskytnutá stanovištěm letových provozních služeb, určující manévry pomáhající pilotovi vyhnout se srážce;

„informací o provozu“ se rozumí informace vydaná stanovištěm letových provozních služeb, kterou se pilot upozorňuje na jiný známý nebo pozorovaný letový provoz, který se může nacházet v blízkosti polohy letadla nebo jeho zamýšlené trati, a která má pilotovi pomoci vyhnout se srážce;

„bodem předání řízení“ se rozumí určený bod, umístěný na letové dráze letadla, ve kterém se předává odpovědnost za poskytování služby řízení letového provozu letadlu z jednoho řídícího stanoviště nebo pracoviště na druhé;

„převodní nadmořskou výškou“ se rozumí nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami;

„převodní hladinou“ se rozumí nejnižší použitelná letová hladina nad převodní nadmořskou výškou;

„oblastí s povinným odpovídačem (TMZ)“ se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, ve kterém je pro letadlo povinné vybavení odpovídači hlásícími tlakovou nadmořskou výšku a jejich provozování;

„neidentifikovaným letadlem“ se rozumí letadlo, které bylo zpozorováno nebo bylo hlášeno, že letí v daném prostoru, ale jehož totožnost nebyla určena;

„volným balonem bez pilota na palubě“ se rozumí nepoháněné letadlo bez pilota na palubě, lehčí než vzduch, ve volném letu;

„VFR“ je zkratka používaná k označení pravidel pro let za viditelnosti;

„letem VFR“ se rozumí let prováděný v souladu s pravidly pro let za viditelnosti;

„dohledností“ se rozumí dohlednost pro letecké účely, která je definována jako větší z následujících dvou vzdáleností:

„meteorologickými podmínkami pro let za viditelnosti“ se rozumí meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou stejné nebo lepší než předepsaná minima;

„VMC“ je zkratka používaná k označení meteorologických podmínek pro let za viditelnosti.;

„kritickou oblastí“ se rozumí oblast vymezených rozměrů, která se rozprostírá kolem pozemního zařízení pro přesné přístrojové přiblížení a ve které by přítomnost mobilních prostředků nebo letadel způsobila nepřijatelné rušení naváděcích signálů;

„citlivou oblastí“ se rozumí oblast přesahující kritickou oblast, v níž parkování nebo pohyb letadel či mobilních prostředků, případně obojí, ovlivní naváděcí signál do té míry, že to může být považováno za nepřijatelné rušení letadla, které signál využívá.

provádějících lety do Unie, v rámci Unie a z Unie;

se státními značkami a poznávacími značkami členského státu Unie a provádějících lety v jakémkoli vzdušném prostoru v rozsahu, který není v rozporu s pravidly zveřejněnými daným státem, který má pravomoc nad přelétávaným územím.

s pravidly pro let za viditelnosti nebo

s pravidly pro let podle přístrojů.

letové hladiny u letů v nejnižší použitelné letové hladině nebo nad ní nebo případně nad převodní nadmořskou výškou;

nadmořské výšky při letech pod nejnižší použitelnou letovou hladinou nebo v převodní nadmořské výšce nebo případně pod ní.

v souladu s právním předpisem Unie nebo případně s vnitrostátním právním předpisem pro letový provoz regulovaný členským státem a

v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

v souladu s právním předpisem Unie nebo případně s vnitrostátním právním předpisem pro letový provoz regulovaný členským státem a

v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

v souladu s právním předpisem Unie nebo případně s vnitrostátním právním předpisem pro letový provoz regulovaný členským státem a

v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

v souladu s právním předpisem Unie nebo případně s vnitrostátním právním předpisem pro letový provoz regulovaný členským státem a

v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

jeden z velících pilotů je určen jako vedoucí letu;

s ohledem na navigaci a hlášení poloh se skupina považuje za jediné letadlo;

za rozstupy mezi letadly při daném letu odpovídá vedoucí letu a velící piloti ostatních letadel účastnících se letu a tato odpovědnost zahrnuje i fáze, kdy letadla manévrují pro potřeby dosažení vlastního rozstupu ve skupině při jejím shromažďování a rozchodu, a

u státních letadel musí být udržována maximální boční, podélná a vertikální vzdálenost mezi každým letadlem a vedoucím letu v souladu s Chicagskou úmluvou. U jiných než státních letadel každé letadlo udržuje vzdálenost, která nepřesahuje bočně a podélně 1 km (0,5 NM) a vertikálně 30 m (100 ft) od vedoucího letu.

Čelní přibližování. Přibližují-li se dvě letadla čelně nebo přibližně čelně a existuje-li nebezpečí střetu, obě letadla musí změnit kurz směrem doprava.

Sbíhající se tratě. Sbíhají-li se tratě dvou letadel přibližně ve stejné hladině, má přednost to letadlo, které přilétává zprava, s výjimkou následujícího:

Předlétávání. Předlétávající je to letadlo, které se k druhému přibližuje zezadu po trati, svírající s podélnou osou druhého letadla úhel menší než 70 stupňů, je tedy v takové poloze vůči předlétávanému letadlu, že by v noci nemohlo vidět ani levá, ani pravá polohová světla předlétávaného letadla. Předlétávané letadlo má přednost a předlétávající letadlo bez ohledu na to, zda stoupá, klesá nebo je ve vodorovném letu, se musí druhému letadlu vyhnout změnou kurzu doprava a žádná následující změna ve vzájemných polohách obou letadel nezbavuje předlétávající letadlo povinnosti vyhnout se, dokud letadlo nemine v dostatečné vzdálenosti.

Přistání. Letadlo za letu nebo pohybující se po zemi nebo vodě musí dát přednost letadlu, které přistává nebo je v poslední fázi přiblížení na přistání.

Vzlet. Letadlo pojíždějící na provozní ploše letiště musí dát přednost letadlu, které vzlétá nebo se chystá vzletět.

V případě nebezpečí střetu mezi dvěma letadly pojíždějícími po pohybové ploše letiště nebo rovnocenné části provozního místa se musí uplatnit následující:

Letadlo, které pojíždí po provozní ploše na řízeném letišti, musí zastavit a čekat na všech vyčkávacích místech dráhy do té doby, než obdrží od letištní řídící věže výslovné povolení k vjezdu na dráhu nebo k jejímu křižování.

Letadlo, které pojíždí po provozní ploše, musí zastavit a čekat na všech rozsvícených koncových příčkách a smí pokračovat podle odstavce 2 až po zhasnutí světel.

Pohyb osob a mobilních prostředků na letištích

protisrážková světla určená k upoutání pozornosti na dané letadlo a

s výjimkou balonů polohová světla vyznačující příslušný směr letadla vůči pozorovateli. Jiná světla, pokud by mohla být zaměněna s těmito světly, nesmí být rozsvícena.

všechna letadla pohybující se po pohybové ploše letiště musí mít rozsvícena polohová světla vyznačující příslušný směr letadla vůči pozorovateli a jiná světla, pokud by mohla být zaměněna s těmito světly, nesmí být rozsvícena;

všechna letadla na pohybové ploše letiště, je-li to proveditelné, musí mít rozsvícena světla označující okraje jejich konstrukce, pokud nejsou trvale nebo jinak přiměřeně osvětlena;

všechna letadla pojíždějící nebo vlečená na pohybové ploše letiště musí mít rozsvícena světla, kterými na sebe upoutají pozornost, a

všechna letadla na pohybové ploše letiště s běžícími motory musí mít rozsvícena světla vyznačující tuto skutečnost.

pojíždějící nebo vlečená na pohybové ploše letiště a vybavená protisrážkovými světly vyhovujícími požadavku písm. b) odst. 3 nebo

na pohybové ploše letiště a vybavená světly vyhovujícími požadavkům písm. b) odst. 4

mít taková světla rozsvícena i ve dne.

nepříznivě ovlivňuje nebo by mohlo nepříznivě ovlivnit uspokojivý výkon povinností nebo

oslňuje nebo by mohlo oslnit vnějšího pozorovatele.

není v letadle instalováno plně funkční dvojí řízení a

na pilotním sedadle není kvalifikovaný pilot (v tomto pravidle označený jako bezpečnostní pilot) působící jako bezpečnostní pilot pro osobu letící za simulovaných podmínek podle přístrojů. Tento bezpečnostní pilot musí mít přiměřený výhled dopředu a na obě strany letadla nebo musí být ve spojení se způsobilým pozorovatelem, který v letadle zaujímá takové místo, že jeho zorné pole vhodně doplňuje výhled bezpečnostního pilota.

pozorovat ostatní letištní provoz za účelem vyhnutí se srážce;

zařadit se do letového provozu tvořeného ostatními letadly v provozu nebo se mu vyhnout;

s výjimkou balonů provádět všechny zatáčky doleva při přiblížení na přistání a po vzletu, pokud informace nebo instrukce od ATC nestanoví jinak;

s výjimkou balonů přistávat a vzlétat proti směru větru, pokud bezpečnost, konfigurace dráhy nebo zájmy letového provozu neurčují, že je preferován jiný směr.

Sbíhající se tratě. Letadlo, které má jiné letadlo nebo plavidlo zprava, musí mu dát přednost tak, aby byla mezi nimi zajištěna dostatečná vzdálenost.

Čelní přibližování. Letadlo přibližující se k jinému letadlu nebo k plavidlu čelně nebo přibližně čelně, se musí vyhnout změnou kurzu vpravo tak, aby byla mezi nimi zajištěna bezpečná vzdálenost.

Předlétávání. Předlétávané letadlo nebo plavidlo má přednost a předlétávající letadlo se musí vyhnout změnou kurzu tak, aby byla mezi nimi zajištěna bezpečná vzdálenost.

Přistání a vzlet. Letadlo přistávající na vodní hladině nebo vzlétající z vodní hladiny musí, je-li to proveditelné, zajistit bezpečnou vzdálenost mezi sebou a všemi plavidly a musí se vyhnout narušení jejich navigace.

na kterýkoli let nebo jeho část, kde se poskytuje služba řízení letového provozu;

na kterýkoli let IFR v poradním vzdušném prostoru;

na kterýkoli let prováděný ve vzdušných prostorech stanovených příslušným úřadem nebo do nich směřující nebo letící na tratích stanovených příslušným úřadem, a to pro usnadnění poskytování letové informační, pohotovostní služby a služby pátrání a záchrany;

na kterýkoli let prováděný ve vzdušných prostorech stanovených příslušným úřadem nebo do nich směřující nebo letící na tratích stanovených příslušným úřadem, a to pro usnadnění koordinace s příslušnými vojenskými stanovišti nebo se stanovišti letových provozních služeb sousedních států, aby se zabránilo možné potřebě zakročování za účelem identifikace;

na kterýkoli let přes mezinárodní hranice, pokud není dotyčnými státy předepsáno jinak;

na kterýkoli let, který má být proveden v noci, jestliže se při něm opouští blízkost letiště.

zamýšleného bodu vstupu do řízené oblasti nebo poradního vzdušného prostoru nebo

bodu křižování letové cesty nebo poradní tratě.

identifikace letadla

pravidla letu a druh letu

počet a typ (typy) letadla (letadel) a kategorie turbulence v úplavu

vybavení

letiště nebo provozní místo odletu

předpokládaný čas zahájení pojíždění

cestovní rychlost (rychlosti)

cestovní hladina (hladiny)

trať, na které se má letět

letiště nebo provozní místo určení a celková předpokládaná doba letu

náhradní letiště nebo provozní místo (místa)

vytrvalost letu

celkový počet osob na palubě

nouzové vybavení a vybavení pro přežití

jiné informace.

Hlášení o přistání se nepožaduje po přistání na letišti, kde jsou letové provozní služby poskytovány za podmínky, že rádiové spojení nebo vizuální signály potvrdí, že přistání bylo zpozorováno.

identifikace letadla;

letiště nebo provozní místo odletu;

letiště nebo provozní místo určení (pouze v případě přistání na náhradním letišti);

letiště nebo provozní místo příletu;

čas přistání.

výška základny nejnižší význačné oblačné vrstvy je nižší než 450 m (1 500 ft) nebo

přízemní dohlednost je nižší než 5 km.

jestliže se při nich opouští blízkost letiště, musí být předložen letový plán podle bodu SERA.4001 písm. b) odst. 6;

při letech musí být navázáno a udržováno obousměrné rádiové spojení na příslušném spojovacím kanálu ATS, je-li k dispozici;

musí být uplatněna minima dohlednosti a vzdálenosti od oblačnosti pro let za viditelnosti uvedená v tabulce S5-1, vyjma případů, kdy:

▼M2

▼M2 —————

▼M2

s výjimkou, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání nebo pokud tak výslovně povolí příslušný úřad, musí být let VFR v noci prováděn v hladině, která není nižší než minimální letová nadmořská výška stanovená státem, jehož území je přelétáváno. Tam, kde není minimální letová nadmořská výška stanovena, musí být let VFR prováděn:

▼C2

▼B

při transsonických a supersonických rychlostech, pokud to nepovolí příslušný úřad;

nad letovou hladinou 195. Výjimky z tohoto požadavku jsou následující:

nad hustě zastavěnými oblastmi měst, vesnic a jiných obydlených míst nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1 000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla;

kdekoli jinde, než je stanoveno v odstavci 1, ve výšce nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou nebo 150 m (500 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 150 m (500 ft) od letadla.

jsou-li prováděny ve vzdušném prostoru tříd B, C a D;

tvoří-li součást letištního provozu na řízených letištích nebo

jsou-li prováděny jako zvláštní let VFR.

byl-li předložen letový plán, sdělit nezbytné změny, které mají být provedeny v platném letovém plánu; nebo

je-li tak požadováno podle bodu SERA.4001 písm. b), předložit letový plán příslušnému stanovišti letových provozních služeb a získat od něj povolení před přechodem na let IFR, při letu v řízeném vzdušném prostoru.

tyto zvláštní lety VFR lze provádět pouze ve dne, pokud není příslušným úřadem povoleno jinak;

ze strany pilota:

►C6  stanoviště řízení letového provozu letadlu nevydá povolení pro zvláštní let VFR vzlétávat nebo přistávat na letišti v řízeném okrsku nebo vstupovat do letištní provozní zóny nebo letištního provozního okruhu, jestliže oznámené meteorologické podmínky na tomto letišti jsou horší než následující minima: ◄

nad vysokým terénem nebo v horských oblastech v hladině, která je nejméně 600 m (2 000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 8 km od předpokládané polohy letadla;

kdekoli jinde, než je stanoveno v odstavci 1, v hladině, která je nejméně 300 m (1 000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 8 km od předpokládané polohy letadla.

Členské státy musí označovat vzdušné prostory v souladu s následující klasifikací vzdušných prostorů a v souladu s dodatkem 4:

Určení klasifikace vzdušného prostoru musí být úměrné potřebám členských států, s výjimkou toho, že veškerý vzdušný prostor nad letovou hladinou 195 musí být klasifikován jako vzdušný prostor třídy C.

zabraňovat střetu mezi letadly;

zabraňovat střetu mezi letadly na provozní ploše a s překážkami na této ploše;

udržovat rychlý a spořádaný tok letového provozu;

poskytovat rady a informace užitečné k bezpečnému a účinnému provádění letů;

vyrozumívat příslušné organizace a orgány o letadlech, po nichž se má pátrat nebo kterým se má poskytnout záchranná služba, a v případě potřeby spolupracovat s těmito orgány.

informován o neznámém letadle, a pokud o to pilot požádá nebo pokud to podle názoru řídícího letového provozu vyžaduje situace, musí mu být navrhnut vyhýbací manévr, a

obeznámen o tom, že riziko střetu přestalo existovat.

všem letům IFR ve vzdušných prostorech tříd A, B, C, D a E;

všem letům VFR ve vzdušných prostorech tříd B, C a D;

všem zvláštním letům VFR;

veškerému letištnímu provozu na řízených letištích.

dostávat informace o zamýšlených pohybech každého letadla nebo jejich změnách a aktuální informace o skutečném průběhu letu každého letadla;

určovat z přijatých informací vzájemné polohy známých letadel;

vydávat jednu nebo více z těchto zpráv: letová povolení, pokyny nebo informace s cílem zabránit střetu mezi letadly jím řízenými a urychlovat a udržovat spořádaný tok letového provozu;

v případě nutnosti koordinovat letová povolení s jinými stanovišti:

mezi všemi lety ve vzdušných prostorech tříd A a B;

mezi lety IFR ve vzdušných prostorech tříd C, D a E;

mezi lety IFR a lety VFR ve vzdušném prostoru třídy C;

mezi lety IFR a zvláštními lety VFR;

mezi zvláštními lety VFR, pokud není příslušným úřadem předepsáno jinak;

vertikální rozstup získaný přidělením různých cestovních hladin vybraných z tabulky cestovních hladin v dodatku 3, s výjimkou případů, kdy se nesmí použít v nich předepsaných vztahů hladin k trati, pokud je uvedeno jinak v příslušných leteckých informačních příručkách nebo letových povoleních. Vertikální minimum rozstupu musí být jmenovitě nejméně 300 m (1 000 ft) až po letovou hladinu 410 včetně a 600 m (2 000 ft) nad touto letovou hladinou; informace o geometrické výšce se ke stanovení vertikálního rozstupu nepoužijí;

horizontální rozstup získaný zajištěním:

stanovištím letových provozních služeb, kterých se to týká, a

pilotům a provozovatelům letadel prostřednictvím leteckých informačních příruček tam, kde je rozstup založen na tom, že letadla budou používat předepsaných navigačních prostředků nebo předepsaných způsobů navigace.

Stanoviště řízení letového provozu použijí minima rozstupů při turbulenci v úplavu pro letadla v přibližovacích nebo odletových fázích letu za těchto okolností:

Písmeno a) se nepoužije na přílety VFR a IFR provádějící vizuální přiblížení, když letadlo ohlásilo předcházející letadlo v dohledu a dostalo pokyny, aby toto letadlo následovalo a zachovávalo vlastní rozstup od tohoto letadla. V těchto případech vydá stanoviště řízení letového provozu výstrahu na turbulenci v úplavu.

Pokud není příslušným úřadem schváleno jinak nebo příslušným stanovištěm řízení letového provozu nařízeno jinak, musí řízené lety, pokud je to možné:

Pokud není příslušným úřadem schváleno jinak nebo příslušným stanovištěm řízení letového provozu nařízeno jinak, musí letadlo letící na úseku tratě ATS vyznačeném všesměrovým radiomajákem změnit primární navigační vedení ze zařízení za letadlem na zařízení před letadlem nad bodem přechodu nebo co nejblíže bodu přechodu, je-li stanoven.

Odchylky od požadavků v bodě 1) musí být ohlášeny příslušnému stanovišti ATS.

odchylka od tratě: odchýlí-li se letadlo od tratě, musí se neprodleně opravit kurz, aby se vrátilo na trať co nejdříve;

odchylka od pravé vzdušné rychlosti: jestliže se průměrná pravá vzdušná rychlost v cestovní hladině mezi body hlášení odchyluje nebo se předpokládá, že se odchýlí o plus nebo minus 5 % od pravé vzdušné rychlosti uvedené v letovém plánu, musí o tom být informováno příslušné stanoviště letových provozních služeb;

změna předpokládaného času přeletu: jestliže se předpokládaný čas přeletu dalšího požadovaného bodu hlášení, hranice letové informační oblasti nebo letiště určení, podle toho, co nastane dříve, oznámeného ATS odlišuje o 2 minuty nebo o jiný čas předepsaný příslušným úřadem, opravený předpokládaný čas přeletu musí být co nejdříve oznámen příslušnému stanovišti ATS.

Když se navíc uplatňuje ADS-C dohoda, stanoviště letových provozních služeb musí být automaticky informováno datovým spojem, kdykoli se objeví změna přesahující hodnoty vymezené ADS-C kontraktem.

u změny cestovní hladiny: identifikaci letadla, požadovanou novou cestovní hladinu a cestovní rychlost v této hladině, opravený předpokládaný čas přeletu (uplatňuje-li se) na následující hranici letové informační oblasti;

změna tratě:

požádat o změnu povolení, umožňující letadlu pokračovat v letu za VMC na letiště určení nebo na náhradní letiště nebo opustit vzdušný prostor, v němž je požadováno ATC povolení, nebo

nelze-li získat povolení podle písmene a), pokračovat v letu za VMC a oznámit příslušnému stanovišti ATC rozhodnutí, zda opustí dotyčný vzdušný prostor nebo zda přistane na nejbližším vhodném letišti; nebo

v řízeném okrsku požádat o povolení letět jako zvláštní let VFR nebo

požádat o povolení letět podle pravidel letu podle přístrojů.

Řízené lety předávající informace o poloze příslušnému stanovišti letových provozních služeb datovým spojem musí předávat hlášení o poloze hlasem pouze, když se tak požaduje.

Pokud byl řízený let osvobozen od požadavku hlásit se na povinných bodech hlášení, musí piloti, není-li aktivováno automatizované hlášení poloh, obnovit hlášení o poloze hlasem nebo prostřednictvím CPDLC:

Formát hlášení o poloze musí být v souladu s dodatkem 5 písmenem A.

Požadavek, aby letadlo sledovalo hlasovou komunikaci letadlo–země, zůstává v platnosti i při použití CPDLC.

kterým se poskytuje služba řízení letového provozu nebo

která jsou příslušným stanovištím letových provozních služeb jinak známá.

informací SIGMET a AIRMET;

přederupční vulkanické činnosti, vulkanických erupcí a oblaků vulkanického popele;

úniku radioaktivních látek nebo toxických chemikálií do ovzduší;

změn v dostupnosti radionavigačních služeb;

změn stavu letišť a s nimi souvisejících zařízení, včetně informací o stavu letištních pohybových ploch, když jsou ovlivněny sněhem, ledem nebo význačnou vrstvou vody;

volných balónů bez pilota na palubě;

informace o neobvyklé konfiguraci a stavu letadla;

jakékoli další informace, které mohou ovlivnit bezpečnost.

hlášených nebo předpovídaných meteorologických podmínek na letištích odletu, letištích určení a náhradních letištích;

nebezpečí střetu mezi letadly letícími ve vzdušných prostorech tříd C, D, E, F a G;

hladinových plavidel v daném prostoru, včetně volacího znaku, polohy, zeměpisné trati, rychlosti atd., při letu nad vodními plochami, pokud je to proveditelné a je-li to požadováno pilotem; a;

zpráv, včetně letových povolení obdržených od jiných stanovišť letových provozních služeb, pro předání letadlu.

nebezpečí střetu s letadly, mobilními prostředky a osobami pohybujícími se na provozní ploše;

používané dráhy.

musí letadlo potvrdit příjem informací při navázání spojení se stanovištěm ATS poskytujícím přibližovací službu řízení, letištní řídící věží nebo případně letištní letovou informační službou (AFIS) a

odpovídá-li příslušné stanoviště letových provozních služeb na zprávu letadla potvrzující příjem hlášení ATIS, nebo v případě přilétávajícího letadla musí stanoviště v čase, který může být předepsán příslušným úřadem, poskytnout letadlu platné nastavení výškoměru.

sdělí letadlu kterýkoli prvek informace, jenž je třeba aktualizovat;

dá letadlu pokyn, aby získalo aktuální informace ATIS.

název letiště;

označení pro přílety nebo odlety;

druh smlouvy, komunikuje-li se prostřednictvím služby D-ATIS;

označení;

případně čas pozorování;

druh očekávaného (očekávaných) přiblížení;

dráha (dráhy) v používání; stav případného záchytného systému, který může vést k nebezpečí;

význačné podmínky povrchu dráhy a případně brzdicí účinek;

případně zdržení vyčkáváním;

případně převodní hladina;

jiné nezbytné provozní informace;

rychlost a směr přízemního větru (v magnetických stupních), včetně význačného kolísání, a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření přízemního větru vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

dohlednost a případně dráhová dohlednost (RVR) ( 4 ), a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření dohlednosti/dráhové dohlednosti (RVR) vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

současné počasí (4) ;

oblačnost pod 1 500 m (5 000 ft) nebo pod nejvyšší minimální sektorovou výškou, je-li vyšší; cumulonimby; nelze-li oblohu rozeznat, vertikální dohlednost, když je k dispozici (4) ;

teplota vzduchu;

teplota rosného bodu;

nastavení výškoměru;

všechny dostupné informace o význačných meteorologických jevech v prostorech přiblížení a počátečního stoupání, včetně střihu větru, a informace o nedávném počasí provozního významu;

přistávací předpověď typu trend, je-li k dispozici, a

specifické instrukce ATIS.

název letiště;

označení pro přílet;

druh smlouvy, komunikuje-li se prostřednictvím služby D-ATIS;

označení;

případně čas pozorování;

druh očekávaného (očekávaných) přiblížení;

hlavní přistávací dráha (dráhy); stav případného záchytného systému, který může vést k nebezpečí;

význačné podmínky povrchu dráhy a případně brzdící účinek;

případně zdržení vyčkáváním;

případně převodní hladina;

jiné nezbytné provozní informace;

rychlost a směr přízemního větru (v magnetických stupních), včetně význačného kolísání, a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření přízemního větru vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

dohlednost a případně dráhová dohlednost (RVR) (4) , a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření dohlednosti/dráhové dohlednosti (RVR) vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

současné počasí (4) ;

oblačnost pod 1 500 m (5 000 ft) nebo pod nejvyšší minimální sektorovou výškou, je-li vyšší; cumulonimby; nelze-li oblohu rozeznat, vertikální dohlednost, je-li k dispozici (4) ;

teplota vzduchu;

teplota rosného bodu;

nastavení výškoměru;

všechny dostupné informace o význačných meteorologických jevech v prostoru přiblížení, včetně střihu větru, a informace o nedávném počasí provozního významu;

přistávací předpověď typu trend, je-li k dispozici, a

specifické instrukce ATIS.

název letiště;

označení pro odlet;

druh smlouvy, komunikuje-li se prostřednictvím služby D-ATIS;

označení;

případně čas pozorování;

dráha (dráhy) používaná(é) pro vzlet; stav případného záchytného systému, který může vést k nebezpečí;

význačné podmínky povrchu dráhy (drah) používané(ných) pro vzlet, a je-li vhodné, brzdící účinek;

případné zdržení při odletu;

případně převodní hladina;

jiné nezbytné provozní informace;

rychlost a směr přízemního větru (v magnetických stupních), včetně význačného kolísání, a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření přízemního větru vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

dohlednost a případně dráhová dohlednost (RVR) (4) , a jestliže jsou k dispozici snímače pro měření dohlednosti/dráhové dohlednosti (RVR) vztažené výslovně k určitým částem dráhy (drah) v používání, označení dráhy a její části, ke které se informace vztahuje a informace je požadována provozovateli letadel;

současné počasí (4) ;

oblačnost pod 1 500 m (5 000 ft) nebo pod nejvyšší minimální sektorovou výškou, je-li vyšší; cumulonimby; nelze-li oblohu rozeznat, vertikální dohlednost, když je k dispozici (4) ;

teplota vzduchu;

teplota rosného bodu;

nastavení výškoměru;

všechny dostupné informace o význačných meteorologických jevech v prostoru počátečního stoupání, včetně střihu větru;

přistávací předpověď typu trend, je-li k dispozici, a

specifické instrukce ATIS.

všem letadlům, kterým se poskytuje služba řízení letového provozu;

pokud je to proveditelné, všem ostatním letadlům, která mají podaný letový plán, nebo letadlům, která jsou letovým provozním službám jinak známá, a

kterémukoli letadlu, o kterém je známo nebo se předpokládá, že je předmětem protiprávního činu.

Není-li poloha letadla známa, stanoviště letových provozních služeb musí:

Požadavky podle odst. 1 pododstavců iv) a v) platí také pro stanoviště letových provozních služeb, která byla informována podle odst. 1 pododstavce iii).

Když je poloha letadla zjištěna, stanoviště letových provozních služeb musí:

▼M2

▼B

pokusit se navázat obousměrné spojení s letadlem;

informovat se u ostatních stanovišť letových provozních služeb v letové informační oblasti, zda mají informace o letu, a vyžadovat jejich pomoc při navazování obousměrného spojení s letadlem;

informovat se u stanovišť letových provozních služeb sousedních letových informačních oblastí, zda mají informace o letu, a vyžadovat jejich pomoc při navazování obousměrného spojení s letadlem;

pokusit se získat informace od ostatních letadel v daném prostoru;

stanoviště letových provozních služeb musí informovat, je-li to nezbytné, příslušné vojenské stanoviště ihned, jakmile zjistí totožnost letadla.

V případě, že pilot nahlásí stav „minimum paliva“, řídící letového provozu ho musí, jakmile to bude proveditelné, informovat jak o jakémkoliv předpokládaném zdržení, tak o situaci, kdy se žádné zdržení neočekává.

V případě, že je vzhledem k množství paliva nezbytné vyhlásit stav tísně, pilot tak učiní v souladu s bodem SERA.14095 použitím radiotelefonního tísňového signálu (MAYDAY), pokud možno třikrát opakovaným, za kterým následuje povaha stavu tísně (PALIVO (FUEL)).

Kdykoli je v důsledku poruchy nebo degradace navigačních, komunikačních, výškoměrných nebo jiných systémů výkonnost letadla snížena pod úroveň požadovanou ve vzdušném prostoru, ve kterém letadlo letí, musí to letová posádka bez prodlení oznámit příslušnému stanovišti ATC. Jakmile porucha nebo degradace ovlivní právě uplatňované minimum rozstupu, musí řídící přijmout opatření pro zajištění jiného odpovídajícího druhu rozstupu nebo minima rozstupu.

Degradace nebo porucha systému RNAV

Jestliže letadlo nemůže plnit požadavky, jak je požadováno RNAV tratí nebo postupem v důsledku poruchy nebo degradace systému RNAV, pilot si musí vyžádat opravené povolení.

Ztráta výkonnosti vertikální navigace požadované pro vzdušný prostor, kde jsou používána snížená minima vertikálních rozstupů (RVSM)

Systém ACAS II se používá během letu – s výjimkou případů, jež stanoví seznam minimálního vybavení uvedený v příloze III nařízení (EU) č. 965/2012 (3)  – v režimu, který umožňuje vydávání rad k vyhnutí (RA) letové posádce, jestliže je zjištěna nepřiměřená blízkost k jinému letadlu. To neplatí, pokud je nutné režim rad k vyhnutí (RA) utlumit (takže je používáno pouze upozornění na provoz nebo jeho ekvivalent) v případě mimořádného postupu nebo v důsledku podmínek omezujících výkonnost.

V případě rady k vyhnutí (RA) ACAS musí piloti:

Když pilot nahlásí radu k vyhnutí (RA) ACAS, řídící letového provozu se nesmí pokoušet upravit dráhu letu letadla, dokud pilot neohlásí „MIMO KONFLIKT (CLEAR OF CONFLICT)“.

Jakmile se letadlo v souladu s radou k vyhnutí (RA) odchýlí od svého letového povolení, nebo jakmile pilot nahlásí radu k vyhnutí (RA), řídící letového provozu přestává být odpovědný za zajišťování rozstupu mezi daným letadlem a dalšími letadly ovlivněnými v přímém důsledku manévru zapříčiněného radou k vyhnutí (RA). Řídící letového provozu znovu přebere odpovědnost za zajišťování rozstupů vůči všem ovlivněným letadlům, když:

okamžitě plnit instrukce zakročujícího letadla, vyhodnocovat vizuální signály a odpovídat na ně v souladu s postupy v tabulkách S11-1 a S11-2;

je-li to možné, uvědomit příslušné stanoviště letových provozních služeb;

pokusit se navázat rádiové spojení se zakročujícím letadlem nebo s příslušným stanovištěm řídícím zakročování pomocí všeobecného volání na tísňovém kmitočtu 121,5 MHz s udáním identifikace letadla, proti kterému se zakročuje, a povahy letu; pokud spojení nebylo navázáno a je-li to možné, opakovat toto volání na tísňovém kmitočtu 243 MHz;

je-li letadlo vybaveno odpovídačem SSR, nastavit mód A, kód 7700, pokud neobdrží jiné instrukce od příslušného stanoviště letových provozních služeb;

je-li letadlo vybaveno systémy ADS-B nebo ADS-C, nastavit příslušnou nouzovou funkci, je-li k dispozici, pokud neobdrží jiné instrukce od příslušného stanoviště letových provozních služeb.

pokusit se navázat obousměrné spojení s letadlem, proti kterému se zakročuje, pomocí jakýchkoli dostupných prostředků, včetně nouzového radiového kmitočtu 121,5 MHz, pokud takové spojení není již navázáno;

informovat pilota letadla, proti kterému se zakročuje, o zakročování;

navázat spojení se stanovištěm řídícím zakročování, které udržuje obousměrné spojení se zakročujícím letadlem, a poskytnout mu dostupné informace týkající se letadla, proti kterému se zakročuje;

je-li to nezbytné, předávat zprávy mezi zakročujícím letadlem nebo stanovištěm řídícím zakročování a letadlem, proti kterému se zakročuje;

v úzké spolupráci se stanovištěm řídícím zakročování přijmout všechna nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti letadla, proti kterému se zakročuje;

informovat stanoviště letových provozních služeb sousedních letových informačních oblastí, jestliže je zřejmé, že letadlo zabloudilo z těchto letových informačních oblastí.

informovat stanoviště letových provozních služeb, v jehož prostoru odpovědnosti dochází k zakročování, poskytnout mu dostupné informace, které mohou pomoci určit totožnost letadla, a požádat ho o provedení opatření podle písmena f);

předávat zprávy mezi letadlem, proti kterému se zakročuje, a příslušným stanovištěm letových provozních služeb, stanovištěm řídícím zakročování nebo zakročujícím letadlem.

mimořádná pozorování z letadel a

jiná nepravidelná pozorování z letadel.

mírná či silná turbulence nebo

mírná či silná námraza nebo

silná horská vlna nebo

bouřky bez krup, zastřené, prorůstající vrstevnatou oblačností, pokrývající rozsáhlé oblasti nebo vyskytující se na čárách instability nebo

bouřky s kroupami, zastřené, prorůstající vrstevnatou oblačností, pokrývající rozsáhlé oblasti nebo vyskytující se na čárách instability nebo

silná prachová vichřice či silná písečná vichřice nebo

oblak tvořený vulkanickým popelem nebo

přederupční vulkanická aktivita nebo vulkanická erupce; nebo;

zjištěný brzdný účinek dráhy není tak dobrý, jak byl hlášen.

Při vysílání hlášení posádkou letadla a při převysílání takových hlášení stanovišti letových provozních služeb se musí dodržovat podrobné pokyny včetně formátu zpráv a frazeologie tak, jak jsou uvedeny v dodatku 5.

Mimořádná hlášení z letadla obsahující pozorování o vulkanické aktivitě musí být zaznamenána na zvláštním formuláři pro mimořádná hlášení z letadla o vulkanické aktivitě. Posádkám letadel letících na tratích, které mohou být ovlivněny oblaky vulkanického popela, musí být k dispozici formulář mimořádného hlášení z letadla o vulkanické aktivitě uvedený v dodatku 5 písmenu B.

jiným letadlům, kterých se to týká;

přidružené meteorologické výstražné službě (MWO) v souladu s bodem 3 dodatku 5, a

ostatním stanovištím ATS, kterých se to týká.

Pokud je letadlo vybaveno provozuschopným odpovídačem SSR, musí mít pilot odpovídač v provozu po celou dobu během letu, bez ohledu na to, zda je letadlo uvnitř nebo vně prostoru, kde se používá SSR pro účely služeb řízení letového provozu.

Piloti nesmějí používat IDENT, pokud je o to ATS nepožádá.

Letadlo bez dostatečného zdroje elektrické energie je osvobozeno od povinnosti mít odpovídač v provozu po celou dobu; toto se nevztahuje na lety ve vzdušném prostoru, kde je příslušným úřadem určen povinný provoz odpovídače.

K vyjádření toho, že se letadlo nachází v konkrétní nepředvídané situaci, musí pilot letadla vybaveného SSR:

Vyjma případů uvedených v písmenu a) pilot musí:

Když je pozorováno, že kód zobrazený na situačním zařízení se liší od toho, který byl letadlu přidělen:

Pokud je letadlo vybaveno provozuschopným vybavením pro mód C, musí mít pilot tento mód nepřetržitě v provozu, nestanoví-li ATC jinak.

Pokud příslušný úřad nestanoví jinak, musí být ověření zobrazené informace o hladině odvozené z tlakové nadmořské výšky provedeno každým vhodně vybaveným stanovištěm ATS nejméně jednou při prvotním kontaktu s daným letadlem, nebo, pokud to není proveditelné, co nejdříve poté.

Letadlo vybavené módem S se schopností vysílat identifikaci letadla musí tuto identifikaci vysílat tak, jak je stanoveno pro pole 7 letového plánu ICAO, nebo pokud nebyl letový plán podán, musí vysílat poznávací značku letadla.

Kdykoliv se na situačním zobrazení zpozoruje, že identifikace vysílaná letadlem vybaveným módem S je rozdílná od té, která se od letadla očekává, musí být pilot požádán, aby potvrdil a, je-li to nutné, znovu nastavil správnou identifikaci letadla.

Jestliže pilot potvrdí, že byla na módu S nastavena správná identifikace letadla, a rozdíl nadále existuje, musí řídící letového provozu provést následující opatření:

V případě závady odpovídače, která nastane po vzletu, se musí stanoviště ATC snažit zajistit pokračování letu na letiště určení v souladu s letovým plánem. Nicméně, piloti musí očekávat, že budou muset dodržet určitá omezení.

V případě, že odpovídač má závadu a nemůže být opraven před vzletem, piloti musí:

Kategorizace zpráv dopravovaných leteckou pohyblivou službou a přednostní pořadí musí být v souladu s tabulkou S14-1.

S tísňovými zprávami a tísňovým provozem se nakládá v souladu s ustanoveními bodu SERA.14095.

S pilnostními zprávami a pilnostním provozem včetně zpráv, které předcházel signál sanitních letů, se nakládá v souladu s ustanoveními bodu SERA.14095.

zprávy o řízení a pohybu letadel;

zprávy leteckých provozovatelů nebo velitele letadla, které mají okamžitý význam pro letadla za letu;

meteorologické informace mající okamžitý význam pro letadla za letu nebo před startem (předávané individuálně nebo rozhlasem);

ostatní zprávy týkající se letadel za letu nebo před startem.

Radiotelefonní spojení „letadlo-země“ se musí provádět v anglickém jazyce nebo v jazyce, ve kterém normálně komunikuje pozemní stanice.

Na žádost libovolného letadla se u pozemních stanic poskytujících služby na vybraných letištích a tratích s mezinárodním provozem radiotelefonní spojení provede v jazyce anglickém. Nepředepíše-li příslušný úřad pro konkrétní případy jinak, použije se na letištích s více než 50 000 pohyby mezinárodních letů IFR ročně pro spojení mezi stanovištěm ATS a letadlem anglický jazyk. Členské státy, v nichž není na těchto letištích ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost anglický jazyk jediným jazykem používaným pro spojení mezi stanovištěm ATS a letadlem, se mohou rozhodnout požadavek používat anglický jazyk neuplatnit a uvědomí o této skutečnosti Komisi. V tom případě tyto členské státy nejpozději do 31. prosince 2017 provedou studii zabývající se možností vyžadovat na těchto letištích z důvodu bezpečnosti pro spojení mezi stanovištěm ATS a letadlem používání anglického jazyka, aby se tak předešlo nepovoleným vjezdům letadel na obsazené dráhy a dalším bezpečnostním rizikům, přičemž zohlední příslušná ustanovení práva Unie a vnitrostátního práva týkající se používání jazyků. Tuto studii zveřejní a její závěry sdělí agentuře a Komisi.

Údaje o jazycích používaných na dané pozemní stanici se musí uvést v příslušné části Letecké informační příručky a dalších publikovaných leteckých informací týkajících se těchto prostředků spojení.

Používání označení tratí ATS při spojení

Slovo „kopter“ se musí vyslovit jako ve slově „helikopter“ a slova „upper“ a „supersonic“ jako v angličtině.

Všechna čísla související s vysíláním volacího znaku letadlové stanice, kurzu, dráhy v používání a směru a síly větru se vysílají vyslovováním každé číslice odděleně.

Všechna čísla související s vysíláním jiných informací než těch, které jsou popsány v písm. a) bodě 1), se vysílají vyslovováním každé číslice odděleně, s výjimkou toho, že všechna čísla, ve kterých se vyskytují celé stovky a celé tisíce, se vysílají odděleným vyslovováním každého čísla počtu stovek a tisíců, za kterým následuje slovo „STO (HUNDRED)“ nebo „TISÍC (THOUSAND)“. Kombinace tisíců a celých stovek se vysílají odděleným vyslovováním každého čísla z tisíců, za kterým následuje slovo „TISÍC (THOUSAND)“ následovaným číslem ze stovek, za kterým následuje slovo „STO (HUNDRED)“.

V případech, kdy je třeba vyjasnit, zda vysílané číslo představuje celé tisíce a/nebo celé stovky, vysílá se číslo vyslovováním každé číslice odděleně.

Při poskytování informací týkajících se relativního zaměření vůči objektu nebo konfliktnímu provozu z hlediska 12hodinového ciferníku se informace udá vyslovováním číslic společně, jako např. „DESET HODIN (TEN O'CLOCK)“ nebo „JEDENÁCT HODIN (ELEVEN O'CLOCK)“.

Čísla obsahující desetiny se vysílají podle písm. a) bodu 1) a desetiny se oddělí slovem „ČÁRKA (DECIMAL)“.

Při radiotelefonním spojení v pásmu velmi krátkých vln (VKV) se pro označení vysílacího kanálu použije všech šest číslic číselného označení, s výjimkou případu, kdy jsou pátá i šestá číslice nuly – pak se použijí pouze první čtyři číslice.

Vysílání musí být stručná a vedená normálním hovorovým tónem.

Při radiotelefonním spojení se dle vhodnosti musí užívat následujících slov a frází, přičemž jejich význam je uveden v tabulce S14-4:

Úplné volací znaky:

V radiotelefonii se musí k označení letadla použít některého z těchto typů volacích znaků:

Zkrácené volací znaky:

Radiotelefonní volací znaky letadel uvedené v písmenu a) mohou být s výjimkou typu c) zkráceny za okolností uvedených v bodě SERA.14055 písm. c). Zkrácené volací znaky musí mít některou z těchto forem:

Letadlo nesmí za letu měnit svůj radiotelefonní volací znak, s výjimkou dočasné změny nařízené stanovištěm ATC v zájmu bezpečnosti letu. Letadlu nesmí být během vzletu, poslední části konečného přiblížení a výběhu po přistání předávány žádné zprávy a informace vyjma odůvodněných potřeb k zajištění bezpečnosti letu.

Navázání radiotelefonního spojení:

Pokračování telefonního spojení:

Letadlo přechází z jednoho radiového kmitočtu na druhý z příkazu příslušného stanoviště ATS v souladu s dohodnutými postupy. Pokud se takový příkaz nevydá, musí letadlo oznámit přechod příslušnému stanovišti ATS dříve, než k přechodu dojde.

Při navazování počátečního spojení na VKV nebo při přechodu na jiných kmitočet letadlo předává informace předepsané poskytovatelem letových navigačních služeb odpovědným za poskytování služeb a schválené příslušným úřadem.

Pokud není poskytovatelem leteckých navigačních služeb odpovědným za poskytování služeb předepsáno jinak a schváleno příslušným úřadem, počáteční volání na stanoviště ATS po změně hlasového komunikačního kanálu letadlo-země musí obsahovat následující prvky:

Pilot poskytne údaje o hladině na nejbližších celých 30 m nebo 100 ft tak, jak je uvedeno na jeho výškoměru.

Počáteční volání na letištní řídící věž

Počáteční volání letadel, kterým je poskytována letištní služba řízení, musí obsahovat:

Zkušební vysílání musí obsahovat:

Odpověď na zkušební vysílání musí obsahovat:

Čitelnost zkušebního vysílání se udává podle této stupnice:

Stupnice čitelnosti

Spojení musí být stručné a srozumitelné, přičemž se vždy, když je to možné, používá standardní frazeologie.

Konec hovoru.

Radiotelefonní spojení ukončuje přijímající stanoviště ATS nebo letadlo použitím vlastního volacího znaku.

Opravy a opakování

Jsou-li při kontrole správnosti opakování ve zprávě zjištěny nesprávné prvky, vyšlou se po ukončení opakování slova „NEGATIV, OPAKUJI (NEGATIVE I SAY AGAIN)“, po nichž následuje správné znění příslušných prvků.

Za letu musí letadlo udržovat stálé bdění podle požadavků příslušného úřadu a vyjma bezpečnostních důvodů nesmí bdění přerušit, aniž by o tom informovalo příslušné stanoviště ATS.

Letecké stanice musí udržovat nepřetržité bdění na VKV tísňovém kmitočtu 121,5 MHz během provozní doby stanovišť, kde je instalován. V případě, kdy se několik těchto stanic vyskytuje současně, použití bdění na kmitočtu 121,5 MHz pro jednu z nich zajistí splnění daného účelu.

Hodlá-li letadlo nebo stanoviště ATS z nějakého důvodu přerušit provoz, musí podle možnosti uvědomit o této skutečnosti ostatní zúčastněné stanice a udat čas, ve kterém předpokládá obnovení provozu. Rovněž tak musí uvědomit zúčastněné stanice o obnovení provozu. Je-li zapotřebí přerušit provoz na dobu delší, než která byla původně oznámena, musí být opravený čas obnovení provozu vyslán pokud možno v původně oznámeném nebo blízkém čase.

Jestliže letadlo není schopno navázat spojení na určeném kanálu, na předchozím kanálu nebo na jiném kanálu příslušném pro danou trať a jestliže není schopno navázat spojení s příslušným stanovištěm ATS, jiným stanovištěm ATS nebo jinými letadly pomocí všech dostupných prostředků, musí letadlo vyslat svou zprávu dvakrát na určeném kanálu (kanálech) s předesláním fráze „VYSÍLÁM NASLEPO (TRANSMITTING BLIND)“, a je-li to zapotřebí, včetně označení adresáta (adresátů), kterému (kterým) je zpráva určena.

Nemůže-li letadlo navázat spojení pro poruchu vysílače, musí při vysílání hlášení na příslušném kanálu ve stanovených časech nebo polohách před zprávou uvést frázi „VYSÍLÁM NASLEPO PRO PORUCHU PŘIJÍMAČE (TRANSMITTING BLIND DUE TO RECEIVER FAILURE)“. Letadlo musí:

Nemůže-li stanoviště ATS navázat spojení s letadlem po volání na kmitočtech, o kterých se předpokládá, že na nich letadlo udržuje poslech, musí:

Ustanovení písmene a) musí být rovněž použita:

Pohyb mobilních prostředků

Frazeologie pro pohyb mobilních prostředků jiných než tahačů letadel na provozní ploše musí být stejná jako frazeologie určená pro pohyby letadel, s výjimkou příkazů pro pojíždění, v kterémžto případě musí být při komunikaci s mobilními prostředky slovo „POJÍŽDĚJTE (TAXI)“ nahrazeno slovem „POKRAČUJTE (PROCEED)“.

Letová poradní služba

Letová poradní služba nevydává „povolení“, ale jen „poradní informaci“ a používá slovo „doporučuji“ nebo „navrhuji“, když se letadlu navrhuje provést určitou činnost.

Označení letadel kategorie podle turbulence v úplavu „těžká“

Postupy pro odchýlení se z tratě z důvodu počasí

Jestliže pilot zahájí komunikaci s ATC, může být urychlené odpovědi dosaženo uvedením fráze „ŽÁDÁM O ODCHÝLENÍ Z TRATĚ Z DŮVODU POČASÍ (WEATHER DEVIATION REQUIRED)“ k označení, že je požadována přednost na kmitočtu a pro odpověď ATC. Pokud je to nutné, pilot zahájí komunikaci pilnostním signálem „PAN PAN“ (pokud možno třikrát opakovaným).

Všeobecná ustanovení

Tísňová radiotelefonní korespondence

Pilnostní radiotelefonní korespondence

Jak je stanoveno v článku 4a, tísňový kmitočet VKV (121,500 MHz) se použije pro skutečné nouzové účely včetně kteréhokoli z těchto:

signál, vyslaný radiotelegraficky nebo jakýmkoli jiným způsobem signalizace, sestávající ze skupiny písmen SOS (… — — — … v Morseově abecedě);

radiotelefonický tísňový signál, sestávající z mluveného slova MAYDAY;

tísňová zpráva vyslaná datovým spojem, která má stejný význam jako slovo MAYDAY;

rakety nebo střely vydávající červené světlo, vystřelované jednotlivě v krátkých intervalech;

padákové světlice vydávající červené světlo;

nastavení odpovídače do módu A, kód 7700.

opakované rozsvěcování a zhasínání přistávacích světel nebo

opakované rozsvěcování a zhasínání polohových světel takovým způsobem, aby se zřetelně odlišilo od zábleskových polohových světel.

signál, vyslaný radiotelegraficky nebo jakýmkoli jiným způsobem signalizace, sestávající ze skupiny písmen XXX (—..— —..— —..— v Morseově abecedě),

radiotelefonický pilnostní signál, sestávající z mluvených slov PAN, PAN,

pilnostní zpráva vyslaná datovým spojem, která má stejný význam jako slova PAN, PAN.

za denního světla:

za tmy:

za denního světla:

za tmy: