(EU) č. 349/2012Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 349/2012 ze dne 16. dubna 2012 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Nařízením (ES) č. 130/2006 ( 2 ) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz kyseliny vinné pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) v rozmezí od 0 % do 34,9 %. Je třeba připomenout, že sazba konečného antidumpingového cla uloženého v případě kyseliny vinné, kterou vyrábí čínský vyvážející výrobce Hangzhou Bioking Biochemical Engineering Co., Ltd. (dále jen „společnost Hangzhou Bioking“), činí 0 % a u ostatních čínských vyvážejících výrobků se pohybuje mezi 4,7 % a 34,9 %.

(2)

V návaznosti na přezkum, který byl zahájen na základě čl. 11 odst. 3 základního nařízení Rada dne 22. února 2008 nařízením (ES) č. 150/2008 ( 3 ) rozsah působnosti výše uvedených opatření změnila.

(3)

V návaznosti na přezkum stávajících opatření vztahujících se na společnost Hangzhou Bioking, který byl zahájen podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1515/2001 s ohledem na zprávu odvolacího orgánu WTO nazvanou „Mexiko – konečná antidumpingová opatření na hovězí maso a rýži“ ( 4 ), která v odstavcích 305 a 306 stanoví, že vyvážející výrobce, u něhož nebyl v rámci původního šetření zjištěn dumping, musí být vyloučen z působnosti konečného opatření uloženého v důsledku takového šetření a nemůže být předmětem přezkumu administrativních a změněných okolností, Rada dne 16. dubna 2012 nařízením (EU) č. 332/2012 ( 5 ) změnila opatření týkající se společnosti Hangzhou Bioking.

(4)

Na šetření, na jehož základě byla původním nařízením uložena opatření, bude dále odkazováno jako na „původní šetření“.

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti ( 6 ) platných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 27. října 2009 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podali tito výrobci (dále jen „žadatelé“): Distillerie Bonollo SpA, Industria Chimica Valenzana SpA, Distillerie Mazzari SpA, Caviro Distillerie S.r.l. a Comercial Química Sarasa SL, kteří představují podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby kyseliny vinné v Unii.

(6)

Žádost byla odůvodněna tím, že pokud by opatření uložená na dovoz kyseliny vinné pocházející z Číny pozbyla platnosti, vedlo by to pravděpodobně k přetrvávání dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(7)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 26. ledna 2011 oznámila prostřednictvím zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie ( 7 ) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(8)

Dne 29. července 2011 Komise rovněž informovala o zahájení antidumpingového řízení ( 8 ) podle článku 5 týkajícího se dovozu kyseliny vinné pocházející z Číny, omezeného na jednoho čínského vyvážejícího výrobce, společnost Hangzhou Bioking.

(9)

Týž den oznámila Komise zahájení částečného prozatímního přezkumu ( 9 ) podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, který se týkal antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz kyseliny vinné pocházející z Číny a který se omezoval na posouzení dumpingu, pokud jde o dva čínské vyvážející výrobce, jmenovitě Changmao Biochemical Engineering Co., Ltd, Changzhou City, a Ninghai Organic Chemical Factory, Ninghai.

(10)

Šetření týkající se přetrvávání dumpingu zahrnovalo období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a jejich sdružení a zástupce dotčené vyvážející země.

(12)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(13)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců z Číny, dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, a výrobců v Unii podílejících se na šetření se v souladu s článkem 17 základního nařízení v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů od zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu přihlásily a poskytly Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

S ohledem na obdržené odpovědi bylo rozhodnuto, že se v případě výrobců v Unii použije výběr vzorku. Dovozci v Unii, kteří nejsou s nikým ve spojení, v rámci tohoto šetření nespolupracovali. Pokud jde o vyvážející výrobce z Číny, ochotu spolupracovat na šetření projevili pouze dva vyvážející výrobci. Proto bylo rozhodnuto, že v případě vyvážejících výrobků není výběr vzorku třeba provádět.

(15)

Informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo šest výrobců v Unii. Na základě informací, které tito výrobci v Unii poskytli, vybrala Komise vzorek čtyř výrobců v Unii, kteří byli shledáni reprezentativními zástupci výrobního odvětví Unie, pokud jde o objem prodeje obdobného výrobku v Unii. Celkový objem jejich prodeje představoval 61 % objemu prodeje na trhu Unie.

(16)

Odpovědi na dotazník zaslali čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku, dva uživatelé v Unii a dva vyvážející výrobci z Číny. Dva spolupracující výrobci v Unii navíc poskytli požadované obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(17)

Vývoz uskutečněný společností Hangzhou Bioking, jejíž individuální dumpingové rozpětí v původním šetření bylo nulové, byl z analýzy újmy i dumpingu, jakož i z analýzy pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu a rizika obnovení újmy v důsledku dumpingového dovozu vyloučen. Analýza v rámci tohoto přezkumu byla proto založena na vývozu dotčeného výrobku z Číny do Unie v průběhu období přezkumného šetření, který je v tomto nařízení rovněž označován jako „vývoz podléhající opatřením“, avšak s vyloučením vývozu, který uskutečnil výrobce společnost Hangzhou Bioking.

(18)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a výsledné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(19)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je tentýž výrobek jako výrobek ve smyslu definice v nařízení (ES) č. 150/2008, které v souladu s výše uvedeným vysvětlením mění oblasti působnosti opatření, která byla zavedena původním nařízením. Dotčeným výrobkem je kyselina vinná, s výjimkou kyseliny vinné D-(-) se zápornou optickou rotací nejméně 12,0 stupňů, měřenou ve vodním roztoku metodou popsanou v Evropském lékopisu, pocházející z Číny, v současnosti kódu KN ex291812 00 (kód TARIC 2918120090) (dále jen „dotčený výrobek“).

(20)

Přezkumné šetření stejně jako původní šetření potvrdilo, že dotčený výrobek dovezený na trh Unie a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícími výrobci na domácích trzích, jakož i výrobky vyráběné a prodávané v Unii výrobním odvětvím Unie (dále jen „obdobný výrobek“) mají totožné základní fyzikální a chemické vlastnosti a použití. Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zjišťovalo, zda je pravděpodobné, že v případě, že stávající opatření pozbudou platnosti, dumping přetrvá nebo se obnoví.

(22)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění, vzhledem k potenciálně vysokému počtu vyvážejících výrobců zahrnutých do tohoto přezkumu se v oznámení o zahájení přezkumu počítalo s výběrem vzorku. Z dvaceti známých vyvážejících výrobců se přihlásily a byly ochotné spolupracovat pouze dvě společnosti, které obě požívají zacházení jako v tržním hospodářství. Tyto dvě společnosti v průběhu období přezkumného šetření představují většinu dovozu dotčeného výrobku z Číny do Unie, s vyloučením vývozu, který uskutečnila společnost Hangzhou Bioking, jejíž individuální dumpingové rozpětí v původním šetření bylo nulové.

(23)

Vzhledem k tomu, že Čína je hospodářstvím v procesu transformace, a v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je nutné určit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v odpovídající třetí zemi s tržním hospodářstvím („srovnatelná země“).

(24)

Stejně jako v původním šetření byla pro účely určení běžné hodnoty za srovnatelnou zemi navržena Argentina. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily své připomínky k vhodnosti této volby.

(25)

Jeden velkoodběratel kyseliny vinné upozornil na určitá omezení, která volba Argentiny za srovnatelný trh představuje, a tvrdil, že by Argentina neměla být jediným měřítkem pro účely určení běžné hodnoty. Dotčená strana poukazovala zejména na údajné rozdíly ve výrobním procesu v Číně a Argentině, na omezený rozsah roční produkce v porovnání se světovou produkcí a na kolísání směnných kurzů. Žádné z těchto tvrzení však nebylo doloženo.

(26)

Rozdílnost výrobních procesů v Argentině a Číně a výsledný vliv na náklady a ocenění dotčeného výrobku byly každopádně zváženy již v rámci původního šetření a bylo zjištěno, že na srovnatelnost výrobků, které byly shledány obdobnými, nemají vliv. Vzhledem k tomu, že tvrzení velkoodběratele nezahrnovala žádný nový poznatek a nebyla nijak doložena, byl tento argument zamítnut. Závěry stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti tak potvrzují zjištění původního šetření, že rozdíly ve výrobních procesech neměly dopad na srovnatelnost výrobků.

(27)

Omezená velikost roční produkce v Argentině v porovnání s produkcí kyseliny vinné na světovém trhu není argument, který by byl při posuzování, zda je konkrétní trh vhodný pro učení běžné hodnoty na srovnatelném trhu, relevantní. Šetření ve skutečnosti potvrdilo, že Argentina disponuje otevřeným a konkurenčním trhem, na němž působí přinejmenším dva subjekty. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení zamítnuto.

(28)

Argument značných kurzových výkyvů mezi regiony nebyl opodstatněný. Kromě toho nebylo v rámci šetření na místě zjištěno nic, co by poukazovalo na jakékoli narušení měnových kurzů mezi regiony. Z těchto důvodů bylo toto tvrzení rovněž zamítnuto.

(29)

Stejně jako v původním šetření se tak dospělo k závěru, že Argentina je vhodnou srovnatelnou zemí, na jejímž základě se určí běžná hodnota.

(30)

Byly kontaktovány dvě známé argentinské společnosti, avšak pouze jedna souhlasila, že bude spolupracovat, že odpoví na dotazník a umožní inspekci na místě. Při určování běžné hodnoty byly použity údaje týkající se této společnosti.

(31)

V případě obou společností, kterým bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byla běžná hodnota určena na základě příslušných údajů týkajících se těchto společností. V souladu s článkem 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je prodej kyseliny vinné nezávislým odběratelům na domácím trhu v období přezkumného šetření reprezentativní, tj. zda objem prodeje výrobku ke spotřebě na domácím trhu činí nejméně 5 % vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(32)

Pro jednu společnost, jíž bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, musela být běžná hodnota zjištěna početně, neboť její prodej na domácím trhu nebyl v souladu s vysvětlením ve 31. bodě odůvodnění dostatečný, aby jej bylo možné považovat za reprezentativní. Proto byla běžná hodnota vypočtena na základě prodejních, správních a režijních nákladů společnosti a zisku domácího prodeje dosaženého v běžném obchodním styku.

(33)

Jelikož u druhé společnosti, které bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, byl prodej na domácím trhu reprezentativní a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota této společnosti určena na základě cen placených nezávislými odběrateli v zemi vývozu.

(34)

Pokud jde o společnosti, kterým nebylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, byla běžná hodnota určena na základě informací získaných od spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi.

(35)

Domácí prodej nezávislým odběratelům ve srovnatelné zemi byl proto rovněž posuzován v souladu s kritériem vymezeným v článku 2 základního nařízení. Komise mohla ověřit, že tento prodej byl proveden v dostatečných množstvích a v běžném obchodním styku, a bylo jej tedy možné použít pro určení běžné hodnoty u společností, kterým nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství.

(36)

Všechny prodeje na vývoz do Unie, které uskutečnili spolupracující vyvážející výrobci, byly uskutečněny přímo nezávislým odběratelům usazeným v Unii. V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla vývozní cena určena na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit.

(37)

V případě vývozní ceny všech ostatních výrobců usazených v Číně byly informace získány z dovozních statistik, které jsou k dispozici v databázi podle čl. 14 odst. 6.

(38)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(39)

Pro účely zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobků, a dále v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se formou úprav přihlédlo k některým rozdílům v dopravném, pojistném, daních a úvěrových nákladech, které se promítly do cen a jejich srovnatelnosti.

(40)

Aby bylo srovnání běžné hodnoty ze závodu ve srovnatelné zemi a vývozní ceny v souladu s 37. bodem odůvodnění spravedlivé, byly vývozní ceny CIF upraveny na ceny ze závodu za použití údajů shromážděných během inspekcí na místě.

(41)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(42)

V případě spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým bylo v původním šetření přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, se při tomto srovnání zjistilo, že u uvedených společností dumping pokračuje, i když na mírně nižší úrovni.

(43)

Vypočítané zbytkové clo poukazovalo na významné dumpingové rozpětí, které dokonce převyšuje rozpětí zjištěné v původním šetření.

(44)

Kromě analýzy existence dumpingu v průběhu období přezkumného šetření byla též prošetřena pravděpodobnost pokračování dumpingu.

(45)

V této souvislosti byly analyzovány tyto složky: objem a ceny dumpingového dovozu z Číny, výrobní kapacita a volná kapacita v Číně, přitažlivost trhu Unie a jiných třetích zemí.

(46)

Poté, co byla v lednu 2006 uložena konečná opatření, se dumpingový dovoz z Číny i nadále zvyšoval, z 3 034 tun v roce 2007 na 3 649 tun v období přezkumného šetření, což představuje zvýšení o přibližně 20 %. Souběžně dosáhl podíl dumpingového dovozu z Číny na trhu za posuzované období 1,0 procentního bodu z 12,6 % v roce 2007 na 13,5 % v období přezkumného šetření.

(47)

Během téhož období zůstaly ceny dumpingového dovozu z Číny relativně stabilní, mezi lety 2007 a 2008 došlo k jejich zvýšení o 12, 6 %, po kterém následoval v roce 2009 pokles, který pokračoval i v období přezkumného šetření, kdy ceny dosáhly úrovně z roku 2007.

(48)

Pokud jde o celkovou výrobní kapacitu kyseliny vinné v Číně, je z různých zdrojů veřejně dostupných informací ( 10 ) patrné, že výrobní kapacita na čínském domácím trhu z velké části převyšuje poptávku.

(49)

Celková výrobní kapacita v Číně se při zohlednění informací, které byly získány na místě během šetření a při průzkumech trhu ( 11 ), odhaduje na přibližně 25 000 tun. Čínský trh je v porovnání s volnou kapacitou v Číně a s odhadovanou spotřebou 5 000 tun malý.

(50)

Kromě toho se objevují jasné náznaky, že kapacita v Číně je ještě vyšší než 25 000 tun. Porovnáme-li údaje za původní období šetření a stávající období přezkumného šetření, celková kapacita obou spolupracujících vyvážejících čínských vývozů se zvýšila o více než 200 %. Odpovídající volná kapacita byla přibližně 20 % celkové kapacity v období přezkumného šetření.

(51)

Z údajů získaných z výtahů ze zpráv uvedených ve 48. bodě odůvodnění a z veřejně dostupných informací vyplývá, že v roce 2007 byly založeny přinejmenším dvě nové společnosti zabývající se výrobou kyseliny vinné.

(52)

Z těchto důvodů je zřejmé, že je kapacita v Číně v porovnání s domácí spotřebou nepřiměřená, což potvrzuje, že čínští výrobci nutně potřebují posilnit své postavení na vývozních trzích.

(53)

Podle informací, které byly získány od spolupracujících čínských společností, je úroveň cen účtovaný do třetích zemí v souladu s úrovní cen, které by tyto společnosti mohly získat na trhu Unie. Jak je uvedeno výše, existuje na čínském domácím trhu značný přebytek výrobní kapacity, který poukazuje na silnou a přirozenou potřebu nalézt alternativní trhy, které by tuto nadbytečnou výrobní kapacitu absorbovaly.

(54)

Trh Unie je největším trhem na světě s přibližně 40 % světové spotřeby kyseliny vinné a nadále se rozvíjí, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění. Z informací shromážděných během šetření je rovněž jasné, že čínské společnosti projevily značný zájem rozvinout svou přítomnost na největším světovém trhu a udržet si významný podíl na trhu Unie.

(55)

Na základě výše uvedených zjištění lze dospět k závěru, že významný objem dovozu z Číny je stále prováděn za dumpingové ceny a že je velmi pravděpodobné, že dumping bude pokračovat. Vzhledem k potenciální volné kapacitě v Číně, k novým výrobcům, kteří se objevili na čínském trhu, a ke skutečnosti, že trh Unie je největším trhem na světě s atraktivní úrovní cen lze dospět k závěru, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, čínští vývozci by pravděpodobně vývoz do Unie za dumpingové ceny ještě zintenzivnili.

(56)

V průběhu období přezkumného šetření vyrábělo obdobný výrobek devět výrobců v Unii. Šest z těchto devíti výrobců při šetření plně spolupracovalo, odevzdalo formuláře a požádalo o zařazení do vzorku. Bylo zjištěno, že těchto šest výrobců představuje podstatnou část, v tomto případě více než 73 %, celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Jak je zmíněno v 57. bodě odůvodnění, všech devět výrobců, kteří poskytli údaje v žádosti o přezkum, je dále označováno jako „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(57)

Pro účely analýzy újmy byly stanoveny ukazatele újmy na těchto dvou úrovních:

(58)

Je třeba poznamenat, že pro trh Unie s kyselinou vinnou je charakteristický relativně malý počet výrobců, především malých a středních podniků, které se nacházejí v Itálii a Španělsku. S výjimkou jednoho výrobce, který je usazen ve Španělsku a který vyrábí pouze kyselinou vinnou, jsou všichni ostatní výrobci vertikálně integrováni a jejich hlavní činností je výroba alkoholu z vinných kalů, tedy proces, v němž kyselina vinná figuruje jako vedlejší produkt.

(59)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby na trhu Unie, databáze čínského vývozu a údajů o objemu dovozu na trh EU získaných od Eurostatu a – pokud jde o další výrobce v Unii – na základě odhadů vycházejících ze žádosti o přezkum.

(60)

Spotřeba kyseliny vinné v Unii mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření vzrostla o 11 %. Přesněji zřejmá poptávka klesla od roku 2007 do roku 2009 o 15 %. Spotřeba Unie v průběhu období přezkumného šetření však dosáhla 29 964 tun, což ve srovnání s předchozím rokem představuje významný nárůst o 26 procentních bodů. Toto zvýšení lze vysvětlit značnou pružností cen kyseliny vinné. Pokud jsou ceny nízké, jak tomu bylo v období přezkumného šetření, může být kyselina vinná používána i pro další účely jako náhrada za suroviny pro chemickou výrobu, jako je kyselina citronová a jablečná, čímž se vysvětluje zvýšení její celkové spotřeby v Unii.

(61)

Celkový objem dovozu dotčeného výrobku z Číny do Unie se během posuzovaného období zvýšil o 45 %. V průběhu období přezkumného šetření dosáhl 8 495 tun, což odpovídá podílu na trhu ve výši 28,4 %.

(62)

Objem dovozu kyseliny vinné pocházející od čínských vývozců, který je předmětem antidumpingových opatření, do Unie v období přezkumného šetření vzrostl o 20 % a dosáhl 3 649 tun, což odpovídá podílu na trhu ve výši 12,2 % oproti 11,3 % na začátku posuzovaného období. Zbývající dovoz ve výši 4 846 tun uskutečnil čínský vývozce, na nějž se vztahuje nulová sazba a který rovněž zvýšil svůj podíl na celkovém čínském vývozu do Unie během posuzovaného období (+ 9 procentních bodů).

(63)

V následující tabulce je znázorněn vývoj průměrných cen CIF na hranici EU v případě dovozu z Číny, který podléhá opatřením, a příslušné průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(64)

Průměrná jednotková prodejní cena čínského vývozu podléhajícího opatřením na úrovni cen CIF činila v období přezkumného šetření 1 819 EUR/t, což v rámci posuzovaného období odpovídá nárůstu o 20 %.

(65)

Pokud jde o prodejní cenu kyseliny vinné na trhu Unie během období přezkumného šetření, bylo provedeno srovnání mezi cenami kyseliny vinné vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Unie a cenami v případě dovozu z Číny, který podléhá opatřením. Uvedenými prodejními cenami výrobního odvětví Unie byly ceny účtované nezávislým odběratelů, které byly v případě potřeby upraveny na úroveň ze závodu, tj. bez přepravních nákladů v Unii a po odečtu slev a rabatů. Tyto ceny byly srovnány s cenami, které účtují výše uvedení čínští vyvážející výrobci bez slev a rabatů, a podle potřeby upravenými na cenu CIF na hranice Unie, s dalším nutným očištěním o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. Vážená průměrná prodejní cena v Unii během období přezkumného šetření činila 2 496 EUR/t.

(66)

Srovnání podle jednotlivých typů ukázalo, že v průběhu období přezkumného šetření byl dovoz zboží z Číny, který podléhá opatřením, v Unii prodáván za ceny, které se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie, a to průměrně o 32,6 %.

(67)

V následující tabulce je znázorněn vývoj dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období, pokud jde o objem a podíl na trhu, jakož i průměrné ceny tohoto dovozu.

(68)

Objem dovozu kyseliny vinné z jiných třetích zemí do EU se v posuzovaném období zvýšil o 43 % a v období přezkumného šetření dosáhl výše 845 tun. Ceny tohoto dovozu jsou poměrně vysoké a jsou významně vyšší než ceny uplatňované v případě Číny a pouze mírně nižší než průměrná úroveň cen výrobního odvětví Unie. Vývoz z jiných třetích zemí však lze považovat za okrajový, neboť během období přezkumného šetření představoval navzdory prudkému procentnímu nárůstu na konci posuzovaného období pouze 2,8 % podílu na trhu.

(69)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly během posuzovaného období posouzeny všechny příslušné hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(70)

Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění, byly vzhledem ke skutečnosti, že pro účely analýzy újmy byl v případě výrobního odvětví Unie použit výběr vzorku, ukazatele újmy stanoveny na dvou úrovních.

(71)

Výroba v Unii klesla o 5 % mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření. Konkrétně došlo v daném případě ke zvýšení o 19 procentních bodů mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření na zhruba 30,5 tisíc tun, které následovalo po prudkém poklesu ve výši 14 % mezi rokem 2007 a 2009. Zvýšená úroveň výroby umožnila výrobnímu odvětví Unie udržet zvýšení výrobních nákladů na určité úrovni a měla pozitivní dopad na celkovou ziskovost výrobního odvětví Unie.

(72)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 2 %.

(73)

Míra využití kapacity činila v roce 200763 %, v roce 2009 poklesla na 56 % a v období přezkumného šetření dosáhla 68 %. Nižší míra využití v roce 2009 odráží negativní dopady krize. Celkové využití kapacity během posuzovaného období vzrostlo o 8 %, což přispělo k dalšímu snížení fixních nákladů.

(74)

Objem prodeje výrobců v Unii odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, v období přezkumného šetření mírně vzrostl o 1 %. Nejprve došlo mezi rokem 2007 a 2008 ke snížení o 11 %, po kterém následoval další pokles o 9 % v roce 2009 a na konci na konci posuzovaného období bylo dosaženo téměř stejné úrovně jako na začátku posuzovaného období, což ukazuje na velké rozdíly především v důsledku hospodářské krize z let 2008 a 2009.

(75)

V průběhu posuzovaného období výrobci v Unii ztratili 7,3 procentních bodů podílu na trhu, který poklesl ze 76,1 % v roce 2007 na 68,8 % v období přezkumného šetření. Tato ztráta odráží skutečnost, že i přes nárůst spotřeby nebyl prodej výrobního odvětví Unie v posuzovaném období s to dosáhnout stejného tempa, nicméně zůstával stabilní.

(76)

Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření zůstal objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie navzdory poklesu spotřeby Unie o 11 % stabilní a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 10 %. Z toho lze vyvodit, že výrobci v Unii nebyli s to využít případného růstu trhu.

(77)

Míra zaměstnanosti výrobního odvětví Unie mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření vykazuje pokles o 28 %. Počet zaměstnaných osob přesněji výrazně poklesl z 320 v roce 2007 a 2008 na 280 v roce 2009 a 230 v období přezkumného šetření. Propad v roce 2009 je odrazem restrukturalizačních snah řady výrobců v Unii.

(78)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená výstupem (v tunách) na zaměstnance a rok, v průběhu posuzovaného období vzrostla o 47 %. To odráží skutečnost, že výroba vzrostla o 5 %, zatímco míra zaměstnanosti se snížila o 28 %, a svědčí o vyšší efektivitě výrobního odvětví Unie. Je to obzvláště patrné v období přezkumného šetření, kdy výroba rostla a úroveň zaměstnanosti se i nadále snižovala a produktivita byla o 48 procentních bodů vyšší než v roce 2009.

(79)

Roční průměrné prodejní ceny na trhu Unie, za které výrobci zařazení do vzorku prodávají odběratelům, kteří nejsou ve spojení, vzrostly mezi rokem 2007 a 2009 o 8 %, avšak během posuzovaného období poklesly o 6 %, neboť v období přezkumného šetření dosáhla roční průměrná prodejní cena, která v roce 2007 činila 2 667 EUR/tunu, 2 496 EUR/t. Dostupnost vinanu vápenatého, který se vyrábí z vinných kalů a představuje 66 % celkových výrobních nákladů kyseliny vinné, se liší podle jakosti sklizených hroznů. Příznivé nebo nevhodné klimatické podmínky tak mohou mít vliv na celkovou nabídku vinanu vápenatého, což má zase vliv na roční průměrnou prodejní cenu. Je třeba poznamenat, že roky 2007 a 2008 nebyly pro sklizeň hroznů příznivé, což následně vedlo ke zvýšení nákladů surovin a prodejních cen po skončení období produkce (vzhledem k tomu, že se jedná o sezónní produkt, vliv se projeví teprve několik měsíců po sklizni). Rok 2009 byl pro sklizeň hroznů naopak dobrým rokem a roční průměrné prodejní ceny v období přezkumného šetření byly ve srovnání s předchozím rokem o 14 % nižší.

(80)

Vzhledem k výši dumpingu, která bylo zjištěna v tomto šetření, nebylo možné počítat s překonáním všech účinků dřívějšího dumpingu a mělo se za to, že výrobní odvětví Unie zůstává zranitelné vůči poškozujícímu účinku dumpingového dovozu na trhu Unie. Je třeba připomenout, že v původním šetření bylo u dvou spolupracujících čínských výrobců, kterým bylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, zjištěno dumpingové rozpětí ve výši 4,7 % a 10,1 %. Dumpingové rozpětí pro všechny ostatní společnosti je 34,9 %. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, bylo zahájeno antidumpingové řízení omezené na pouze jednoho čínského vyvážejícího výrobce, společnost Hangzhou Bioking, na níž se opatření nevztahují, a nelze vyloučit, že by u tohoto vyvážejícího výrobce mohlo být zjištěn dumping. Kromě toho, jak je uvedeno ve 48. až 54. bodě odůvodnění, byla pravděpodobnost pokračování dumpingu stanovena především na základě dostupné volné výrobní kapacity v Číně a poměrně malé velikosti domácího čínského trhu. Pokud jde o překonání účinků dřívějšího dumpingového dovozu z Číny, je třeba připomenout, že po uložení konečných opatření v lednu 2006 se dovoz z Číny, který podléhá opatřením, i nadále zvyšoval, jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění. Nebylo tedy zaznamenáno žádné skutečné překonání účinků dřívějšího dumpingu a má se za to, že výrobní odvětví Unie zůstává vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie zranitelné.

(81)

Množství zásob zůstalo během posuzovaného období stabilní a vykázalo mírné zvýšení o 2 %. Výroba se přesněji v roce 2008 v přímé souvislosti s vývojem prodeje, jak je uvedeno v 74. bodě odůvodnění, prudce zvýšila o 65 %. Mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření se objem zásob snížil, neboť prodej nezávislým odběratelům se ve stejném období zvýšil.

(82)

Průměrné mzdové náklady vzrostly během posuzovaného období o 19 %, a to navzdory snahám o snížení nákladů práce ze strany výrobců zařazených do vzorku, zejména v případě nekvalifikovaných pracovníků, což se projevilo i celkovým snížením pracovní síly, jak je uvedeno v 77. bodě odůvodnění.

(83)

Během posuzovaného období se ziskovost obdobného výrobku v případě prodejů, které uskutečnili výrobci zařazení do vzorku odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, vyjádřená jako procento čistých prodejů, zvýšila o více než 6 procentních bodů. Konkrétněji ziskovost výrobců zařazených do vzorku mezi rokem 2007 a 2008 klesla o 3,7 procentního bodu na úroveň 7,7 %, což bylo považováno za nesplnění cílového zisku, v roce 2009 vzrostla a v období přezkumného šetření dosáhla 17,6 %.

(84)

Návratnost investic, vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic, v zásadě sledovala uvedený vývoj ziskovosti. Klesla z úrovně 36,4 % v roce 2007 na 21,9 % v roce 2008. Poté vzrostla na 44,4 % v roce 2009 a v období přezkumného šetření opět vzrostla na 142,9 %. Celkově zůstala návratnost investic během posuzovaného období velmi pozitivní.

(85)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti byl v roce 2007 kladný ve výši 4,6 milionu EUR. V roce 2008 poklesl na 1,8 milionu EUR a do konce posuzovaného období se značně zlepšoval, až dosáhl v období přezkumného šetření úrovně 6,8 milionů EUR. Celkově byl peněžní tok v posuzovaném období neustále kladný.

(86)

Z údajů nevyplývá, že by se výrobní odvětví Unie potýkalo s těžkostmi při získávání kapitálu, zejména s ohledem na skutečnost, jak je uvedeno v 58. bodě odůvodnění, že většina výrobců zařazených do vzorku jsou integrované společnosti.

(87)

Roční investice výrobců zařazených do vzorku do výroby obdobného výrobku se mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření snížily o 23 %. Mezi rokem 2007 a 2008 přesněji vzrostla o 5 % a v roce 2009 se zvýšila o dalších 32 procentních bodů. Prudký pokles investic mezi rokem 2009 a obdobím přezkumného šetření (– 60 procentních bodů) lze částečně vysvětlit skutečností, že společnosti, jež byly předmětem šetření, již v průběhu posuzovaného období uskutečnily hlavní nezbytné investice, které si naplánovaly.

(88)

Z rozboru makroekonomických údajů vyplývá, že výrobní odvětví Unie během posuzovaného období zvýšilo výrobu a prodej. Na zaznamenané zvýšení, které samo o sobě není významné, je však třeba pohlížet v kontextu vyšší poptávky mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření, jež měla za následek pokles podílu výrobců v Unii na trhu o 7,3 procentního bodu na 68,8 %.

(89)

Relevantní mikroekonomické ukazatele vykazovaly ve stejnou dobu zlepšení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Ziskovost a návratnost investic byly i nadále kladné a peněžní tok v období přezkumného šetření rovněž zůstal kladný.

(90)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Neexistence podstatné újmy během období přezkumného šetření by však měla být posouzena ve světle dalších důležitých ukazatelů újmy, které se v průběhu posuzovaného období vyvíjely negativně, zejména ve světle prodejních cen, ztráty podílu na trhu a zaměstnanosti. Výrobní odvětví Unie je proto stále považováno za zranitelné a v některých ohledech nedosahuje úrovní, které by bylo možné očekávat, pokud by se plně překonalo účinky újmy zjištěné v rámci původního šetření.

(91)

Jak je uvedeno ve 48. až 52. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v Číně disponují značnou volnou kapacitou a zjevným potenciálem významně navýšit objem vývozu na trh Unie i přesměrovat vývoz z jiných trhů.

(92)

Ceny CIF kyseliny vinné při vývozu do Unie, které uplatňují čínští vývozci, kteří v současné době podléhají opatřením, byly v období přezkumného šetření výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a při porovnání jednotlivých typů bylo zjištěno cenové podbízení ve výši 32,6 %.

(93)

Z analýzy vývozu kyseliny vinné z Číny ( 12 ) do zbytku světa po období přezkumného šetření vyplývá, že objem tohoto vývozu výrazně klesl z 10 862 tun v období přezkumného šetření na 8 118 tun na konci července 2011 (– 25 %). Tento pokles objemu vývozu z Číny na jiné trhy ve výši 2 744 tun by mohl vést ke vzniku dalšího toku čínského vývozu na trh Unie.

(94)

Vzhledem k existujícím volným kapacitám pro kyselinu vinnou v Číně a k přitažlivosti trhu Unie, jak bylo uvedeno výše, by se vývozci z Číny s největší pravděpodobností pokusili svůj podíl na trhu v Unii zvýšit, čímž by výrobnímu odvětví Unie způsobili podstatnou újmu. V případě neexistence antidumpingových cel na dovoz kyseliny vinné pocházející z Číny by jakýkoli větší objem dumpingového dovozu z Číny vyvolal u výrobního odvětví Unie ještě silnější tlak na ceny a způsobil podstatnou újmu.

(95)

Jak je uvedeno v 79. bodě odůvodnění, je celková finanční situace výrobního odvětví Unie částečně ovlivněna klimatickými podmínkami a sklizní. Je třeba připomenout, že kyselinu vinnou, kterou používají i výrobci vína, lze získat buď z vedlejších produktů vinifikace, nebo, jako je tomu v případě čínských vývozců, chemickou syntézou z petrochemických sloučenin nebo derivátů uhlí, jako je benzen.

(96)

Dále je tudíž třeba připomenout, že čínská výroba není co do objemu nijak omezena, neboť na rozdíl od výrobců ve výrobním odvětví Unie, kteří používají přírodní suroviny, tj. vinné kaly, využívá syntetické výrobní metody.

(97)

Vzhledem k tomu, že ziskovost výrobního odvětví Unie je částečně závislá na klimatických podmínkách, nelze vyšší ziskovost, která byla dosažena v období přezkumného šetření, považovat za trvalou. Dokonce i během posuzovaného období nebylo výrobní odvětví Unie vždy schopno docílit plánovaného zisku ve výši 8 %. Ziskovost výrobního odvětví Unie navíc v období šesti měsíců po ukončení období přezkumného šetření již značně poklesla na přibližně 3 %, čímž se odvětví opět ocitlo ve zranitelném postavení.

(98)

Na tomto základě se dospělo k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k nárůstu dumpingového vývozu z Číny, což by vedlo k tlaku na snížení cen výrobního odvětví Unie a ke zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie. Proto se dospělo k závěru, že případné zrušení opatření vůči Číně by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(99)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se ověřovalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých dotčených zájmů. Všem zúčastněným stranám byla v souladu s čl. 21 odst. 2 základního nařízení dána příležitost předložit své stanovisko.

(100)

Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, navíc umožňuje zhodnotit jakékoli nepřiměřené nežádoucí dopady, které by platná antidumpingová opatření na dotčené strany mohla mít.

(101)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že není v zájmu Unie opatření proti dovozu z Číny zachovat.

(102)

Výrobní odvětví Unie se obecně ukázalo jako životaschopné odvětví. To bylo potvrzeno pozitivním vývojem jeho hospodářské situace, který byl zaznamenán v průběhu posuzovaného období částečně díky jeho snahám o restrukturalizaci a zavedeným opatřením. Výrobní odvětví Unie v posuzovaném období zejména zlepšilo svou nákladovou strukturu a ziskovost.

(103)

Lze rozumně předpokládat, že budou-li opatření zachována, bude z nich mít výrobní odvětví Unie i nadále prospěch. Pokud by opatření proti dovozu z Číny nebyla zachována, je pravděpodobné, že výrobní odvětví Unie opět utrpělo podstatnou újmu v důsledku značného objemu dumpingového dovozu z Číny, což by způsobilo vážné zhoršení jeho finanční situace. Existuje totiž značná pravděpodobnost, že dojde k dumpingu působícímu újmu v rozsahu, kterému by výrobní odvětví Unie nemohlo odolávat. Výrobní odvětví Unie by proto nadále mělo užitek ze zachování stávajících antidumpingových opatření.

(104)

Proto se dospělo k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči Číně bude jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

(105)

Připomíná se, že podle zjištění z předchozích šetření nebyl dopad uloženého opatření významný. V rámci stávajícího šetření nespolupracovali žádní obchodníci nebo dovozci. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že by platná opatření dovozce značně postihla, má se za to, že zachování opatření nebude mít na dovozce v Unii žádný zásadní nepříznivý dopad.

(106)

Kyselina vinná se používá především ve vinařském a potravinářském průmyslu jako přídatná látka v potravinách a nápojích a ve stavebnictví jako zpomalovač do sádry.

(107)

V rámci tohoto šetření byli kontaktováni všichni známí uživatelé.

(108)

Uživatelé z oblasti stavebnictví nespolupracovali. Jak bylo zjištěno v původním šetření, představuje kyselina vinná méně než 2 % nákladů výrobků ze sádry, je-li použita. Proto se dospělo k závěru, že zachování opatření bude mít na náklady a konkurenceschopnost odvětví stavebnictví zanedbatelný vliv.

(109)

V rámci řízení spolupracovali dva hlavní dovozci/uživatelé z potravinářského odvětví. Mohlo být stanoveno, že obě společnosti jsou vysoce ziskové, a to i pokud jde o jejich sortiment, ve kterém dotčený výrobek figuruje jako jedna ze surovin. Kromě toho prodej výrobků vyráběných za použití dotčeného výrobku představoval pouze malý podíl jejich celkového obratu. Proto lze dojít k závěru, že zachování opatření by nemělo na uživatele potravinářského průmyslu přehnaný vliv. Pro tyto uživatele byla navíc existence různých zdrojů dotčeného výrobku velmi důležitá.

(110)

Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům se dospělo k závěru, že nejsou žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(111)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě se má doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz dotčeného výrobku z Číny zůstala zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání připomínek ke zveřejněným zjištěním.

(112)

Uživatel z odvětví stavebnictví tvrdil, že prodloužení platných opatření způsobí nedostatek dotčeného výrobku, zvýší jeho výrobní náklady, a povede tak ke zvýšení cen jeho konečných výrobků. Tato tvrzení nebyla podložena žádnými důkazy. Vzhledem k chybějícímu odůvodnění uvedených tvrzení a nedostatečné spolupráci ze strany uživatelů z odvětví stavebnictví však tato tvrzení nebylo možné ověřit.

(113)

Oba uživatelé z odvětví potravinářství, kteří spolupracovali v rámci šetření, tvrdili, že nebyl dostatečně zohledněn vliv zachování opatření na potravinářský průmysl, a jeden z nich požádal o slyšení u úředníka pro slyšení.

(114)

Během slyšení uživatel nezpochybnil závěr, že zachování opatření nebude mít celkově negativní vliv na ziskovost společnosti jako celku, avšak tvrdil, že z jeho pohledu bude mít značný dopad na ziskovost konkrétního sortimentu využívající dotčený výrobek a představující pouze minimální podíl na celkovém obratu. Rovněž tvrdil, že po období přezkumného šetření se ceny kyseliny vinné na domácím trhu značně zvýšily a že tyto úrovně cen opětovně značně sníží ziskovost jeho výroby. Tento uživatel nicméně nepopíral, že nárůst cen byl způsoben nedostatečnou nabídkou surovin na trhu Unie, jejíž úroveň se pravidelně mění podle sklizně hroznů, a nelze jí tudíž považovat za stálou nebo ovlivněnou platnými antidumpingovými opatřeními.

(115)

Druhý uživatel se během slyšení s osobami pověřenými šetřením vyslovil proti prodloužení opatření a použil podobné argumenty. Tyto argumenty byly tudíž rovněž zamítnuty (viz předchozí bod odůvodnění).

(116)

Spolupracující vyvážející čínský výrobce tvrdil, že výrobní odvětví Unie nelze stále považovat za zranitelné, že hlavní důvod situace výrobního odvětví Unie je úzce spojen s klimatickými podmínkami a v důsledku toho se vyslovil proti zachování opatření. Tato tvrzení nebyla podložena žádnými důkazy, a nebylo je proto možné přijmout. Jejich povaha navíc nebyla s to změnit výše uvedené závěry týkající se situace výrobního odvětví Unie.

(117)

Výrobní odvětví Unie s ohledem na své výsledky v oblasti ziskovosti v posuzovaném období uvedlo, že ukončení výroby jediného francouzského výrobce, ke kterému došlo v polovině roku 2008, vedlo krátkodobě ke snížení množství dotčeného výrobku, které je k dispozici na domácím trhu, a dočasně tak ke zvýšení prodejních cen a s tím souvisejícímu zvýšení jejich ziskovosti. Výrobní odvětví Unie tvrdilo, že s ohledem na uvedené okolnosti by tyto změny v žádném případě neměly být chápány jako trvalé. Závěry týkající se situace výrobního odvětví Unie tedy zůstávají nezměněné.

(118)

Po zvážení všech připomínek, které zúčastněné strany vznesly poté, co se seznámily se závěry šetření, se dospělo k závěru, že žádná připomínka není s to změnit závěry dosažené v rámci šetření.

(119)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření použitelná pro dovoz kyseliny vinné pocházející z Číny měla být zachována na období dalších pěti let,