(EU) č. 1389/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1389/2011 ze dne 19. prosince 2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Nařízením (ES) č. 1631/2005 ( 2 ) uložila Rada konečná antidumpingová opatření v podobě individuálních cel v rozmezí od 7,3 % do 40,5 % se zbytkovým clem ve výši 42,6 % ( 3 ) na dovoz kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky („ČLR“).

(2)

Nařízením (ES) č. 855/2010 ( 4 ) snížila Rada individuální clo vztahující se na jeden podnik z 14,1 % na 3,2 %.

(3)

Na základě zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti ( 5 ) konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 6. července 2010 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podala Evropská rada pro chemický průmysl („CEFIC“) jménem výrobců z Unie, kteří představují významný podíl, v tomto případě více než 90 %, celkové výroby kyseliny trichlorisokyanurové v Unii (dále jen „žadatelé“).

(4)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k pokračování nebo opakování dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 6. října 2010 oznámila prostřednictvím zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie ( 6 ) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Období přezkumného šetření probíhalo od 1. července 2009 do 30. června 2010. Pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení aspektů újmy je analyzována za období od 1. ledna 2007 do konce období přezkumného řízení (dále jen „posuzované období“).

(7)

Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost písemně předložit svá stanoviska a podat žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(8)

Zúčastněným stranám Komise též umožnila, aby písemně vyjádřily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(9)

S ohledem na zjevně velký počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v oznámení o zahájení přezkumu předpokládal výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zveřejnění o zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v tomto oznámení.

(11)

Pokud jde o vyvážející výrobce v ČLR, žádný z nich při šetření nespolupracoval.

(12)

Pokud jde o dovozce, několik společností se v počátku přihlásilo, v pozdější fázi však od spolupráce ustoupily.

(13)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám během lhůty stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi byly obdrženy od tří známých výrobců v Unii a od dvou uživatelů.

(14)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti pokračování nebo opakování dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Inspekce byly provedeny v prostorách dvou hlavních výrobců v Unii:

(15)

Dotčeným výrobkem, který je předmětem přezkumu, je kyselina trichlorisokyanurová a její preparáty (dále jen „TCCA“), dle mezinárodního nechráněného názvu (INN) též nazývaná „symklosen“, v současné době kódů KN ex293369 80 a ex380894 20 (kódy TARIC 2933698070 a 3808942020), pocházející z ČLR.

(16)

TCCA je chemický produkt používaný jako širokospektrý organický dezinfekční a bělicí prostředek na bázi chloru, používaný zejména při dezinfekci vody v plaveckých bazénech. Prodává se ve formě prášku, granulí, tablet nebo štěpků. Všechny formy TCCA a její preparáty mají stejné základní znaky (chemické složení) a vlastnosti (dezinfekční prostředek), všechny jsou určeny pro podobné použití, a jsou proto považovány za jediný výrobek.

(17)

Toto šetření potvrdilo, že dotčený výrobek, který je vyráběn a prodáván vyvážejícími výrobci na trh Unie, má obdobné fyzikální a chemické vlastnosti a použití jako výrobek vyráběný výrobci v Unii a prodávaný na trhu Unie a výrobcem ve srovnatelné zemi jak na domácím trhu, tak na vývozních trzích. Považují se proto za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by pozbytí platnosti současných opatření vedlo k pokračování nebo opakování dumpingu.

(19)

Jak bylo vysvětleno výše, žádný z 30 známých vyvážejících výrobců, kteří byli kontaktováni, se během výběru vzorku ani v průběhu šetření nepřihlásil.

(20)

Vzhledem k tomu, že žádný vyvážející výrobce v ČLR nespolupracoval, závěry týkající se pravděpodobnosti pokračování nebo opakovaného výskytu dumpingu jsou založeny na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, jmenovitě na údajích Eurostatu, žádosti o přezkum a oficiálních vývozních statistikách ČLR.

(21)

Kromě toho byly ke stanovení běžné hodnoty použity údaje předložené spolupracujícím vyvážejícím výrobcem ve srovnatelné zemi, Japonsku.

(22)

Vzhledem k tomu, že ČLR je hospodářstvím v procesu transformace a v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je nutné určit běžnou hodnotu na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“) nebo ceny, za niž se prodává výrobek ze srovnatelné země do jiných zemí včetně Evropské unie, nebo v případě, že tuto cenu není možné stanovit, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny skutečně zaplacené nebo splatné za obdobný výrobek v Unii, která se v případě nutnosti náležitě upraví tak, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí.

(23)

Komise oznámila ve svém oznámení o zahájení přezkumu, že vzhledem k tomu, že Japonsko bylo použito v předchozím šetření jakožto vhodná země s tržním hospodářstvím za účelem stanovení běžné hodnoty pro ČLR, počítá s jeho použitím za tímto účelem i v tomto případě. V průběhu tohoto přezkumného šetření byli za účelem spolupráce kontaktováni též výrobci v dalších zemích s tržní ekonomikou, konkrétně v USA a na Tchaj-wanu. Spolupráce však byla navázána pouze s jedním vyvážejícím výrobcem v Japonsku.

(24)

To vedlo k závěru, že Japonsko je vhodnou srovnatelnou zemí. V tomto ohledu nebyly od zúčastněných stran vzneseny žádné připomínky nebo námitky týkající se vhodnosti této země.

(25)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě informací získaných od spolupracujícího vyvážejícího výrobce ve srovnatelné zemi, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu v Japonsku za obdobné výrobky, o nichž se zjistilo, že se jejich prodej uskutečnil v běžném obchodním styku.

(26)

Pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Japonsku bylo nejprve stanoveno, zda jeho celkový prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu byl reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie. Prodej spolupracujícího vyvážejícího výrobce na domácím trhu v Japonsku během období přezkumného šetření byl shledán reprezentativním.

(27)

Následně bylo zkoumáno, zda byl prodej na domácím trhu uskutečněn v běžném obchodním styku, v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(28)

Vzhledem k tomu, že byl prodej na domácím trhu ve všech případech považován za ziskový, běžná hodnota byla stanovena na základě skutečné vážené průměrné ceny na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření.

(29)

Vzhledem k neexistující spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v ČLR byla vývozní cena stanovena na základě údajů Eurostatu.

(30)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Pro tento účel se formou úprav řádně zohlednily rozdíly v nákladech na dopravu a pojištění.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. Na základě výše popsané metodiky činí zjištěné dumpingové rozpětí 75 %.

(32)

Kromě analýzy existence dumpingu v průběhu období přezkumného šetření byla též prošetřena pravděpodobnost pokračování dumpingu.

(33)

V této souvislosti byly analyzovány tyto prvky: volná kapacita čínských vyvážejících výrobců, atraktivita trhu Unie pro vyvážející výrobce ČLR a jejich vývoz do třetích zemí.

(34)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici další údaje o výrobní kapacitě, byla analýza provedena v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum.

(35)

Podle žádosti o přezkum zůstávalo využití výrobních kapacit v ČLR během posuzovaného období nízké se sazbami nižšími než 40 %. Vzhledem k ohromné výrobní kapacitě a nízké domácí poptávce se zdá, že je v ČLR k dispozici více než 180 000 tun volné kapacity, která by mohla být exportována. V porovnání s tím činila spotřeba Unie v období přezkumného šetření přibližně 44 000 tun.

(36)

Atraktivita trhu Unie může být prokázána skutečností, že uložení antidumpingových cel nezastavilo rozšiřování vývozu z ČLR do Unie. Ačkoli během období 2007-2009 byl objem dovozu v porovnání s obdobím původního šetření vedoucího k uložení opatření nižší, objem dovozu během období přezkumného šetření tuto úroveň překročil a dosáhl 22 696 tun.

(37)

Navzdory zvýšení průměrné dovozní ceny během posuzovaného období zůstaly ceny trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(38)

Skutečnost, že se dovoz ČLR v průběhu posuzovaného období zvýšil na úroveň, která byla vyšší než během původního období šetření ukazuje, že zájem ČLR o trh Unie přetrvává.

(39)

Vývozní statistiky ČLR byly analyzovány s ohledem na objem a ceny vývozu ČLR do jiných třetích zemí. Podle těchto statistik představoval v roce 2010 trh Unie 24 % celkového vývozu z ČLR. Vývozní ceny na úrovni FOB pro EU byly mírně vyšší než vývozní ceny pro zbytek světa. Z důvodu neexistující spolupráce a chybějících údajů v žádosti o přezkum týkajících se vývozu do jiných třetích zemí nemohlo být na úrovni CIF provedeno porovnání těchto cen s průměrnou cenou výrobků vyrobených v Unii. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že vývozní ceny do třetích zemí jsou v průměru nižší než vývozní ceny do Unie, lze usuzovat, že trh Unie je pro vývozce ČLR atraktivní a že vývoz se pravděpodobně bude zvyšovat, pokud nebudou přijata náležitá opatření.

(40)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním lze dospět k závěru, že vývoz z ČLR je stále prováděn za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání dumpingu na trhu Unie, pokud by stávající antidumpingová opatření byla zrušena. S přihlédnutím ke stávajícím volným kapacitám v ČLR a atraktivitě trhu Unie, která je zřejmá ze srovnání mezi vývozními cenami do EU a do třetích zemí, je skutečně pravděpodobné, že objem dumpingového vývozu z ČLR do Unie by se zásadně zvýšil, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(41)

Dotčený výrobek je v Unii vyráběn třemi společnostmi. Má se proto za to, že tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení (dále označovány jako „výrobní odvětví Unie“).

(42)

Údaje byly získány ze statistických údajů Eurostatu, žádosti o přezkum, odpovědí v dotazníku a informací shromážděných během kontrolních návštěv.

(43)

Hospodářské ukazatele týkající se výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, objemu prodeje, podílu na trhu a zaměstnanosti se vztahují na údaje poskytnuté od těchto tří výrobců v Unii. Všechny ostatní ukazatele se vztahují na údaje předložené žadateli pouze v důsledku omezené spolupráce jednoho z výrobců v Unii, který v tomto přezkumu žadatelem nebyl. Vzhledem k tomu, že žadatelé představují přibližně 90 % produkce Unie v období přezkumného šetření, byly jejich údaje považovány pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní pro účely tohoto přezkumu. Pouze údaje získané od žadatelů byly ověřeny na místě.

(44)

Údaje týkající se hospodářské situace výrobního odvětví Unie i spotřeby v Unii mohou být poskytnuty pouze v indexované podobě, aby byla zachována důvěrnost podle článku 19 základního nařízení. Důvodem je fakt, že tyto hospodářské ukazatele se týkají pouze dvou výrobců nebo v některých případech tří výrobců, přičemž ale jeden z nich vykonává v odvětví pouze okrajovou činnost.

(45)

V červnu 2009 jeden z žadatelů uzavřel jeden ze svých dvou závodů, zastavil k tomuto datu výrobu a propustil všechny zaměstnance. Výroba byla nejdříve v daném závodu pozastavena na několik měsíců a následně byl závod s konečnou platností uzavřen v lednu 2010. Tato skutečnost měla určitý dopad na některé ukazatele, jako jsou např. spotřeba, objem výroby a produktivita, jak je vysvětleno dále v bodech (47) a (62).

(46)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemu prodeje tří výše zmíněných výrobců na trhu Unie a údajů o dovozu podle Eurostatu.

(47)

Mezi lety 2007 a 2009 se spotřeba TCCA v Unii snížila o 19 %, v období přezkumného šetření však opět vzrostla na úroveň o více než 6 % vyšší oproti úrovni v roce 2007. V případě let 2008 a 2009 lze tento trend vysvětlit kombinovanými účinky nižší poptávky z důvodu celosvětové hospodářské krize a omezené nabídky v důsledku uzavření jednoho z výrobních závodů v roce 2009 (viz (45). bod odůvodnění). Vyšší úroveň spotřeby v Unii dosažená v období přezkumného šetření souvisí především se zotavením z finanční krize a nárůstem dovozu z ČLR.

(48)

Objem a tržní podíl dumpingového dovozu z ČLR se vyvíjely tak, jak je uvedeno níže. Vzhledem k tomu, že žádný z vývozců/výrobců v ČLR při tomto přezkumu nespolupracoval, následující množství a podíly na trhu jsou založeny na dovozových statistikách Eurostatu.

(49)

V letech 2008 a 2009 se dovezené množství TCCA z ČLR mírně snížilo. Po tomto poklesu dovozu následovalo výrazné zvýšení v průběhu období přezkumného šetření (více než 35 % ve srovnání s rokem 2009). Zároveň docházelo během období přezkumného šetření k soustavnému zvyšování podílu dovozu ČLR na trhu.

(50)

Ceny dovozu z ČLR ukázaly trvalý nárůst o 11,3 %. Tento trend na jednu stranu sleduje vývoj cen hlavní složky použité suroviny, které začaly výrazně růst v roce 2009 a během období přezkumného šetření, na druhou stranu může do určité míry odrážet rozdíly v sortimentu výrobků ( 7 ).

(51)

Během celého období byly ceny dovozu ČLR trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Pro určení, zda docházelo k cenovému podbízení, vycházela Komise při svém výpočtu z průměrné vývozní ceny CIF z ČLR získané z Eurostatu. Tyto ceny dotčeného výrobku byly porovnány s váženou průměrnou cenou výrobního odvětví Unie upravenou na úroveň cen ze závodu. Srovnání ukázalo, že ceny dovozu z ČLR byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie o více než 10 % bez zohlednění platného antidumpingového cla.

(52)

V následující tabulce je uveden objem dovozu z ostatních zemí a jeho podíl na trhu během posuzovaného období. Příslušné údaje vycházejí z údajů Eurostatu:

(53)

Pokud jde o objem a podíl na trhu, dovoz z jiných třetích zemí byl v posuzovaném období zanedbatelný. Dovoz z USA, tedy další země, která byla předmětem antidumpingových opatření, byl během posuzovaného období zcela pozastaven.

(54)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Unie.

(55)

Od roku 2009 byl zaznamenán výrazný pokles výroby způsobený zejména globální hospodářskou krizí a uzavřením jednoho výrobního provozu v červnu 2009, kdy k tomuto datu došlo k úplnému zastavení výroby v tomto závodu (viz (45). bod odůvodnění výše).

(56)

Stejný vývoj jako pro výrobu byl v posuzovaném období zaznamenán i pro výrobní kapacitu. Využití kapacity bylo však během období přezkumného šetření kladně ovlivněno určitým zlepšením procesů.

(57)

Vzhledem k uzavření jednoho závodu v Unii v roce 2009 (viz (45). bod odůvodnění výše) se shromážděné údaje v období přezkumného šetření vztahují pouze na kapacitu zbývajících závodů.

(58)

Tento ukazatel byl založen na informacích poskytnutých žadateli z důvodů uvedených v (54). bodě odůvodnění výše. Šetření v prostorách společnosti odhalila některé sezónní vlivy na spotřebu TCCA, a sice že dotčený výrobek se používá především v létě. To má dopad na změnu úrovně zásob v průběhu roku. Zásoby jsou největší v zimním období, zatímco v letním období jsou výrazně nižší. Vzhledem k tomu, že v letech 2007–2009 představují číselné údaje úroveň zásob ke dni 31. prosince daného roku, zatímco údaje v období přezkumného šetření ukazují úroveň zásob ke dni 30. června 2010, což je období s nejvyšším využitím zásob v průběhu roku, neumožňuje tento ukazatel řádné srovnání mezi obdobím přezkumného šetření a zbytkem posuzovaného období a není tudíž považován za relevantní pro posouzení újmy.

(59)

Objem prodeje dotčeného výrobku na trhu Unie byl nepříznivě ovlivněn hospodářskou krizí. Nárůst během období přezkumného šetření lze vysvětlit především zvýšením spotřeby v Unii v důsledku zotavení z recese po hospodářské krizi.

(60)

Výrobní odvětví Unie nebylo během posuzovaného období schopno získat zpět svůj podíl na trhu, který se v posuzovaném období značně snížil.

(61)

Zaměstnanost v daném odvětví v EU během posuzovaného období klesla, zejména v důsledku uzavření jednoho z výrobních závodů (viz (45). bod odůvodnění výše). Následkem toho se snížily i náklady na mzdy na úrovni výrobního odvětví Unie. Průměrná mzda na jednoho zaměstnance zůstala relativně stabilní po celé posuzované období.

(62)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená jako výkon jednoho zaměstnance za rok, měla v posuzovaném období záporný vývoj s prudkým poklesem o přibližně 20 % v roce 2009. Důvodem byla reorganizace související s uzavřením výrobních zařízení, což v roce 2009 zastavilo výrobu na 6 měsíců předtím, než došlo k uzavření závodu v lednu 2010 (viz (45). bod odůvodnění výše). Produktivita se následně opět zvýšila během období přezkumného šetření, i když pro první pololetí zůstala částečně ovlivněná negativními trendy v průběhu roku 2009.

(63)

Průměrné jednotkové ceny TCCA v EU (jak je uvedeno v tabulce níže) se mírně zvýšily v letech 2007–2009, během období přezkumného šetření se však opět vrátily na úroveň roku 2007. Zvýšení z let 2007–2009 souvisí do jisté míry s vlivem sortimentu výrobků (viz poznámka pod čarou 1 na straně 10).

(64)

Ziskovost v rámci prodeje TCCA v EU se od roku 2007 vyvíjela negativně a v roce 2009 se projevila významná ztráta. Tyto špatné výsledky je potřeba vnímat v souvislosti s uzavřením výrobního závodu výrobcem z Unie v příslušném roce. V období přezkumného šetření ziskovost mírně rostla, dosáhla však pouze úrovně zisku daleko pod hranicí normální úrovně zisku (tj. 10 % ( 8 )), které by mělo být v tomto odvětví hospodářské činnosti dosáhnuto. Z toho vyplývá, že výrobní odvětví Unie je stále ve slabé finanční situaci.

(65)

Během posuzovaného období nedocházelo k významným kapitálovým výdajům. Indexované údaje uvedené v tabulce odrážejí investice do zlepšení produktivity a výrobního procesu. Indexy návratnosti investic mají stejný trend jako ziskovost.

(66)

Peněžní toky byly během posuzovaného období kladné s výjimkou roku 2009, kdy bylo potřeba pokrýt mimořádné náklady na restrukturalizaci v důsledku uzavření jednoho výrobního podniku (viz (45). bod odůvodnění výše). Vývoj peněžních toků byl v souladu s vývojem ziskovosti.

(67)

V průběhu období přezkumného šetření nadále docházelo k dumpingu z ČLR na úrovni výrazně nad stávající úrovní opatření. Navíc vzhledem k nevyužité kapacitě a cenám dovozu z ČLR není možné považovat vliv skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

(68)

Antidumpingová opatření byla přijata v říjnu 2005. S přihlédnutím k celkové situaci výrobního odvětví Unie a dovozu z ČLR v období od roku 2007 do období přezkumného šetření se dospělo k závěru, že výrobní odvětví Unie navzdory platným antidumpingovým opatřením nedokázalo tyto účinky v plné míře překonat.

(69)

Některé ukazatele újmy se během posuzovaného období vyvíjely negativně. S ohledem na celkově se zhoršující situaci výrobců v Unii se má za to, že výrobní odvětví Unie utrpělo v posuzovaném období újmu.

(70)

Jak je uvedeno v (49). bodu odůvodnění, dovoz TCCA z ČLR mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření významně vzrostl jak z hlediska objemu, tak i z hlediska podílu na trhu. Bylo zjištěno i významné cenové podbízení (viz (51). bod odůvodnění). K nepřetržitému masivnímu přílivu dumpingového dovozu z ČLR docházelo v kontextu celkového zvýšení spotřeby v Unii během posuzovaného období, která v období přezkumného šetření dosáhla úrovně o 6 % vyšší než byla úroveň v roce 2007, i přes pokles v letech 2007 až 2009. Ze zvýšené spotřeby měl prospěch především dovoz z ČLR, což dokazuje zhoršující se situace výrobního odvětví Unie.

(71)

Komise přezkoumala, zda i jiné známé činitele kromě dumpingového dovozu z ČLR mohly mít vliv na pokračující újmu, kterou utrpěli výrobci Unie.

(72)

Je pravděpodobné, že spolu s dumpingovým dovozem z ČLR měla určitý negativní vliv na výrobu v Unii i snížená výkonnost výrobního odvětví Unie na trzích třetích zemí, na kterých výrobní odvětví Unie čelilo konkurenci ČLR, především na trhu USA. Většina činností výrobců v Unii je však zaměřená na trh Unie a na základě této skutečnosti je tento potenciální vliv sníženého vývozu značně omezený.

(73)

Kromě toho měla na výkonnost výrobního odvětví Unie určitý nepříznivý vliv také hospodářská krize, což vedlo k poklesu výroby a restrukturalizaci jednoho z výrobců v Unii. Dopad hospodářské krize byl však časově omezený (částečně rok 2008 a rok 2009), zatímco hospodářská situace výrobního odvětví Unie se i nadále zhoršovala v celém posuzovaném období. Kromě toho vývoj v období přezkumného šetření ukazuje, že výrobní odvětví Unie se začalo znovu částečně zotavovat. Má se proto za to, že vliv hospodářské krize nebyl v tomto případě významný a nenarušil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(74)

Pokračující dumpingový dovoz z ČLR a hospodářská krize změnily proces obnovy a prohloubily problémy výrobního odvětví Unie. Ačkoli ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie přispěly i jiné faktory, neukázalo se, že by některý z nich byl dostatečný k narušení příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Z těchto důvodů je možné dojít k závěru, že dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu.

(75)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení byl posouzen dovoz z dotčené země s cílem zjistit, zda je pravděpodobné přetrvání újmy.

(76)

S ohledem na pravděpodobný účinek skončení platnosti opatření na výrobní odvětví Unie byly v souladu s údaji shrnutými výše v souvislosti s pravděpodobností pokračování dumpingu brány v úvahu následující faktory.

(77)

Dovoz TCCA z ČLR, který představuje zhruba 98 % celkového dovozu do EU, během posuzovaného období zvětšoval svůj podíl na trhu a v období přezkumného šetření dosáhl více než 50 %. Při šetření bylo zjištěno, že tento dovoz probíhal za dumpingové ceny se značným dumpingovým rozpětím. Ceny dovozu z ČLR zůstávaly navíc během celého období pod úrovní cen výrobního odvětví Unie, přičemž cenové podbízení v porovnání s cenami Unie představovalo více než 10 % (bez ohledu na zavedená opatření).

(78)

Jak je uvedeno v (34). a (35). bodě odůvodnění, z analýzy dostupných kapacit v ČLR vyplynulo, že využití výrobní kapacity bylo během posuzovaného období nízké. Bylo zjištěno, že odhadovaná přebytečná výrobní kapacita je více než třikrát vyšší než trh Unie. Zároveň podle informací získaných ze žádosti o přezkum existoval v ČLR pro dotčený výrobek pouze omezený trh.

(79)

Vzhledem k trendům rostoucího dovozu a dostupným nevyužitým kapacitám v ČLR je pravděpodobné, že EU v budoucnosti přiláká další dovoz z ČLR. Skutečnost, že trh Unie je pro vývozce ČLR atraktivní, dokazuje vývoj v roce 2009, kdy byl nedostatek výroby v EU, způsobený restrukturalizací sektoru, částečně nahrazen dodatečným dovozem z ČLR.

(80)

Tato situace se může ještě zhoršit vzhledem k tomu, že na trhu USA byla existující antidumpingová opatření týkající se TCCA z ČLR nedávno prodloužena. Lze tedy očekávat, že v důsledku skončení platnosti antidumpingového opatření v EU by se trh Unie mohl stát ještě atraktivnějším.

(81)

Výrobní odvětví Unie bylo řadu let poškozováno účinky dumpingového dovozu z ČLR a jeho hospodářská situace je nadále nejistá.

(82)

Jak je uvedeno výše, šetření ukázalo, že v posuzovaném období situace způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie přetrvávala. Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení je trvání újmy samo o sobě silným ukazatelem, že újma bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu, což by naznačovalo, že by opatření měla být zachována.

(83)

Vzhledem k volné kapacitě dostupné v ČLR a přitažlivosti trhu Unie je pravděpodobné, že pokud by se opatření zrušila, pokračoval by rostoucí trend rozsáhlého dovozu z ČLR za dumpingové ceny, které v porovnání s cenami výrobců v Unii představují cenové podbízení.

(84)

Pokud by nedošlo k prodloužení platných opatření, situace výrobního odvětví Unie by se zhoršila a došlo by dokonce k ohrožení jeho existence. Proto se dospělo k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, existuje velká pravděpodobnost pokračování újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(85)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Určení zájmu Unie vycházelo z posouzení dílčích dotčených zájmů, tj. zájmů výrobců, dovozců a uživatelů v Unii.

(86)

Je třeba připomenout, že v předchozích šetřeních nebylo přijetí opatření pokládáno za odporující zájmu Unie. Navíc skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, kdy jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který mohla stávající antidumpingová opatření mít na dotčené strany.

(87)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda by přes závěry týkající se pravděpodobnosti pokračování dumpingu a újmy bylo možno dospět k jednoznačnému závěru, že není v zájmu Unie v tomto případě opatření zachovávat.

(88)

Vzhledem k závěrům týkajícím se situace výrobního odvětví Unie, popsaným v (66). bodě odůvodnění a v souladu s argumenty týkajícími se analýzy pravděpodobnosti pokračování újmy, vysvětlenými v (78). až (81). bodě odůvodnění, je možné soudit, že uplynutí platnosti stávajících opatření by vedlo k dalšímu zhoršení hospodářské situace odvětví výroby TCCA v Unii, které utrpělo újmu v důsledku poškozujícího vlivu dumpingového dovozu z ČLR a jehož situace se zhoršila v důsledku celosvětové hospodářské krize.

(89)

Má se za to, že pokračování opatření by bylo prospěšné pro výrobní odvětví Unie, které by se v takovém případě mohlo zotavit z poškozujícího účinku dřívějšího dumpingu, který byl navíc zesílen hospodářskou krizí. Naopak zrušení opatření by zastavilo ozdravení výrobního odvětví Unie, vážně ohrozilo jeho životaschopnost, a v důsledku toho by vystavilo riziku jeho existenci, čímž by došlo k oslabení nabídky a konkurenceschopnosti na trhu.

(90)

Byli osloveni všichni známí uživatelé, dovozci, zpracovatelé a navazující výrobní odvětví používající TCCA.

(91)

Přihlásili se pouze dva uživatelé a oba vyjádřili podporu pokračování platných opatření. Druhý z nich tvrdil, že pokračování opatření by nemělo nepříznivý dopad na konkurenceschopnost na trhu Unie, ale naopak by odvětví uživatelů umožnilo širší výběr dodavatelů vzájemně si konkurujících za tržní ceny. Vzhledem k tomu, že se v tomto případě nepřihlásila žádná další strana, nejsou k dispozici důkazy o tom, že by zachování antidumpingových opatření v tomto případě mělo vážný vliv na dovozce a uživatele v Unii.

(92)

Lze očekávat, že pokračování opatření pomůže výrobnímu odvětví Unie a následně bude mít prospěšný vliv na podmínky hospodářské soutěže na trhu Unie a na konsolidaci odvětví po hospodářské krizi a restrukturalizaci. Kromě toho lze očekávat, že pokračování opatření přinese prospěch uživatelům a dovozcům, jelikož umožní širší výběr dodavatelů na trhu Unie.

(93)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným faktorům lze konstatovat, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování dotyčných opatření.

(94)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byl jim rovněž poskytnut čas na podání připomínek k poskytnutým informacím. Podání a připomínky byly v odůvodněných případech náležitě vzaty v úvahu.

(95)

Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření uplatněná na dovoz TCCA pocházející z ČLR zachována,