(EU) č. 1207/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1207/2011 ze dne 22. listopadu 2011 , kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi Text s významem pro EHP
Publikováno: | Úř. věst. L 305, 23.11.2011, s. 35-52 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 22. listopadu 2011 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 13. prosince 2011 | Nabývá účinnosti: | 13. prosince 2013 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2023/1770 | Pozbývá platnosti: | 5. října 2023 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1207/2011 ze dne 22. listopadu 2011, kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi (Úř. věst. L 305 23.11.2011, s. 35) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1028/2014 ze dne 26. září 2014 |
L 284 |
7 |
30.9.2014 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/386 ze dne 6. března 2017, |
L 59 |
34 |
7.3.2017 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/587 ze dne 29. dubna 2020, |
L 138 |
1 |
30.4.2020 |
|
L 1 |
1 |
5.1.2022 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1207/2011
ze dne 22. listopadu 2011,
kterým se stanoví požadavky na výkonnost a interoperabilitu přehledu v jednotném evropském nebi
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví požadavky na systémy, které přispívají k poskytování přehledových informací, jejich složky a související postupy v zájmu zajištění harmonizace výkonnosti, interoperability a účinnosti těchto systémů v rámci Evropské sítě uspořádání letového provozu (EATMN) a pro účely civilně-vojenské koordinace.
Článek 2
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na řetězec v rámci přehledu, který sestává:
z palubních přehledových systémů, jejich složek a souvisejících postupů;
z pozemních přehledových systémů, jejich složek a souvisejících postupů;
ze systémů zpracování přehledových dat, jejich složek a souvisejících postupů;
ze systémů komunikace země-země používaných pro šíření přehledových dat, jejich složek a souvisejících postupů.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (ES) č. 549/2004.
Použijí se rovněž tyto definice:
„přehledovými daty“ se rozumí jakákoli položka dat v rámci přehledového systému, která je nebo není opatřena časovým údajem a která se týká:
dvojrozměrné polohy letadla;
vertikální polohy letadla;
letové polohy letadla;
totožnosti letadla;
ICAO 24bitové adresy letadla;
záměru letadla;
rychlosti letadla;
zrychlení letadla;
„provozovatelem“ se rozumí osoba, organizace nebo podnik zabývající se provozováním letadel nebo nabízející provozování letadel;
„ADS-B“ se rozumí automatický závislý přehledový systém – vysílání, způsob sledování, pro který letadlo automaticky poskytuje datovým spojem informaci získanou z palubních navigačních systémů a systémů určování polohy;
„ADS-B OUT“ se rozumí poskytnutí přehledových dat ADS-B z pohledu jejich vysílání z letadla;
„škodlivým rušením“ se rozumí rušení, které brání dosahování požadavků na výkonnost;
„řetězcem v rámci přehledu“ se rozumí systém sestávající ze souboru palubních a pozemních složek, které se používají k určení příslušných položek přehledových dat letadel, včetně systému zpracování přehledových dat, je-li zaveden;
„řetězcem v rámci kooperativního přehledu“ se rozumí řetězec v rámci přehledu, který k určení položek přehledových dat vyžaduje jak pozemní, tak palubní složky;
„systémem zpracování přehledových dat“ se rozumí systém, který zpracovává všechna přijatá vstupní přehledová data s cílem podat co nejlepší odhad aktuálních přehledových dat letadla;
„identifikací letadla“ se rozumí skupina písmen, číslic nebo jejich kombinace, která je buď totožná s volací značkou letadla nebo je kódovaným ekvivalentem volací značky letadla, jež se má používat při spojení letadlo-země, a která se používá k identifikaci letadla při spojení země-země v rámci letových provozních služeb;
„státním letadlem“ se rozumí všechna letadla používaná pro vojenské, celní a policejní účely;
„státním letadlem přepravního typu“ se rozumí státní letadlo s pevnými křídly určené pro účely přepravy osob a/nebo nákladu;
„extrapolováním“ se rozumí projekce, prognóza nebo rozšíření známých dat na základě hodnot v rámci již pozorovaného časového intervalu;
„pasivním“ se rozumí extrapolovaný po dobu, která přesahuje dobu aktualizace pozemních přehledových systémů;
„dobou platnosti“ se rozumí okamžik, v němž řetězec v rámci přehledu změří položku dat, nebo doba, na niž řetězec v rámci přehledu tuto položku vypočte;
„přesností“ se rozumí stupeň shody získané hodnoty položky dat s její skutečnou hodnotou v okamžiku, kdy tato položka dat vystoupí z řetězce v rámci přehledu;
„dostupností“ se rozumí stupeň, v jakém jsou systém nebo složka v provozu a přístupné, je-li třeba je použít;
„integritou“ se rozumí stupeň nezjištěné (na úrovni systému) neshody vstupní hodnoty položky dat s její výstupní hodnotou;
„kontinuitou“ se rozumí pravděpodobnost, že systém bude provádět požadované funkce bez neplánovaného přerušení, za předpokladu, že je tento systém dostupný na počátku zamýšlené operace;
„včasností“ se rozumí rozdíl mezi okamžikem výstupu položky dat a dobou platnosti této položky dat.
Článek 4
Požadavky na výkonnost
▼M3 —————
Článek 5
Požadavky na interoperabilitu
▼M2 —————
Do dne 7. prosince 2020 provozovatelé zajistí, aby:
letadla provozovaná při letech uvedených v čl. 2 odst. 2 byla vybavena provozuschopnými odpovídači sekundárního přehledového radaru, které splňují tyto podmínky:
mají schopnosti stanovené v části A přílohy II;
mají kontinuitu dostatečnou na to, aby nepředstavovaly provozní riziko;
letadla s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2, s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé dne 7. června 1995 nebo po tomto datu, byla vybavena provozuschopnými odpovídači sekundárního přehledového radaru, které splňují tyto podmínky:
mají schopnosti stanovené v částech A a B přílohy II;
mají kontinuitu dostatečnou na to, aby nepředstavovaly provozní riziko;
letadla s pevnými křídly s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, jež jsou provozována při letech uvedených v čl. 2 odst. 2, s individuálním osvědčením letové způsobilosti vydaným poprvé dne 7. června 1995 nebo po tomto datu, byla vybavena provozuschopnými odpovídači sekundárního přehledového radaru, které splňují tyto podmínky:
mají schopnosti stanovené v částech A, B a C přílohy II;
mají kontinuitu dostatečnou na to, aby nepředstavovaly provozní riziko.
Písmena b) a c) prvního pododstavce se nepoužijí na letadla, která jsou provozována ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe a která patří do jedné z těchto kategorií:
jejich let je realizován za účelem provedení údržby;
jejich let je realizován za účelem vývozu;
jejich provoz skončí do dne 31. října 2025.
Provozovatelé letadel s prvním osvědčením letové způsobilosti vydaným přede dnem 7. prosince 2020 musí do dne 7. června 2023 splnit požadavky stanovené v prvním pododstavci písm. b) a c) za těchto podmínek:
zavedli přede dnem 7. prosince 2020 program modernizace, který prokazuje soulad s prvním pododstavcem písm. b) a c);
uvedená letadla nevyužila žádné finanční prostředky Unie poskytnuté za účelem uvedení těchto letadel do souladu s požadavky stanovenými v prvním pododstavci písm. b) a c).
V případě letadla, u nějž schopnost odpovídačů splňovat požadavky prvního pododstavce písm. b) a c) dočasně nefunguje, jsou provozovatelé oprávněni provozovat uvedené letadlo ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe po dobu nejvýše 3 po sobě následujících dnů.
▼M3 —————
Článek 6
Ochrana spektra
▼M3 —————
Článek 7
Související postupy
▼M3 —————
Článek 8
Státní letadla
Členské státy sdělí Komisi nejpozději do 1. ledna 2019 seznam státních letadel přepravního typu s maximální certifikovanou vzletovou hmotností převyšující 5 700 kg nebo se schopností maximální cestovní pravé vzdušné rychlosti větší než 250 uzlů, která nelze vybavit odpovídači sekundárního přehledového radaru, jež jsou v souladu s požadavky stanovenými v části B a části C přílohy II, spolu s důvody jejich nevybavení.
Důvodem nevybavení mohou být:
závažné technické důvody;
státní letadla provozovaná v souladu s čl. 2 odst. 2, která budou vyřazena z provozu nejpozději do 1. ledna 2024;
omezení spojená se zadáváním zakázek.
Článek 9
Požadavky na bezpečnost
Článek 10
Shoda složek nebo vhodnost složek k používání
Před vydáním prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání podle článku 5 nařízení (ES) č. 552/2004 posoudí výrobci složek systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení nebo jejich zplnomocnění zástupci usazení v Unii shodu těchto složek nebo vhodnost těchto složek k používání v souladu s požadavky stanovenými v příloze VII.
Za přijatelné postupy pro posouzení shody složek se však považují procesy certifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ( 1 ), pokud zahrnují prokázání souladu s platnými požadavky na výkonnost a bezpečnost stanovenými v tomto nařízení.
Článek 11
Ověření systémů
Článek 12
Dodatečné požadavky
Poskytovatelé letových navigačních služeb:
vypracují a udržují provozní příručky obsahující pokyny a informace nezbytné k tomu, aby všichni dotčení pracovníci mohli používat toto nařízení;
zajistí, aby příručky uvedené v písmenu a) byly dostupné a aktualizované a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentace;
zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s tímto nařízením.
Článek 13
Výjimky týkající se řetězce v rámci kooperativního přehledu
▼M3 —————
Článek 14a
Letové plány
Provozovatelé nevybavených státních letadel oznámených podle čl. 8 odst. 3 a provozovatelé letadel nevybavených v souladu s čl. 5 odst. 5, která jsou provozována ve vzdušném prostoru jednotného evropského nebe, zahrnou do položky 18 letového plánu ukazatele SUR/EUADSBX nebo SUR/EUEHSX nebo SUR/EUELSX nebo jejich kombinaci.
Článek 15
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4, čl. 5 odst. 1 a 2 a čl. 7 odst. 1 se použijí ode dne 13. prosince 2013.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Požadavky na výkonnost podle čl. 4 odst. 3
1. Požadavky na přehledová data
1.1 Všechny řetězce v rámci přehledu uvedené v čl. 4 odst. 3 poskytují přinejmenším tato přehledová data:
dvojrozměrná data o poloze (horizontální poloha letadla);
stav přehledových dat:
1.2 Kromě toho všechny řetězce v rámci kooperativního přehledu uvedené v čl. 4 odst. 3 poskytují přinejmenším tato přehledová data:
data o vertikální poloze (založená na tlakové nadmořské výšce přijaté z letadla);
data o provozní identifikaci (totožnost letadla přijatá z letadla, jako je identifikace letadla a/nebo kód módu A);
doplňkové ukazatele:
stav přehledových dat (doba platnosti dat o vertikální poloze).
2. Požadavky na výkonnost přehledových dat
2.1 Poskytovatelé letových navigačních služeb stanoví požadavky na výkonnost z hlediska přesnosti, dostupnosti, integrity, kontinuity a včasnosti přehledových dat, jež jsou poskytována systémy uvedenými v čl. 4 odst. 3 a jež slouží k zajištění funkčnosti používaných přehledových aplikací.
2.2 Hodnocení přesnosti horizontální polohy zajišťované systémy uvedenými v čl. 4 odst. 3 zahrnuje přinejmenším posouzení chyby horizontální polohy.
2.3 Poskytovatelé letových navigačních služeb ověří splnění požadavků na výkonnost definovaných v souladu s body 2.1 a 2.2.
2.4 Ověření souladu se provádí na základě přehledových dat poskytnutých na výstupu řetězce v rámci přehledu uživatelům přehledových dat.
PŘÍLOHA II
Část A: Schopnosti odpovídače sekundárního přehledového radaru podle čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 5 písm. a), čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 a 3
1. Minimální schopností odpovídače sekundárního přehledového radaru je mód S úrovně 2es, který splňuje kritéria výkonnosti a funkce uvedená v příloze 10 svazku IV Chicagské úmluvy (3. vydání), včetně všech změn až do č. 77.
2. Každý zavedený registr odpovídače je v souladu s odpovídajícím oddílem dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání).
3. Odpovídači se zpřístupní tyto položky dat, které odpovídač vysílá prostřednictvím protokolu módu S a v souladu s formáty stanovenými v dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání):
ICAO 24bitová adresa letadla;
kód módu A;
tlaková nadmořská výška;
charakter letu (na zemi nebo ve vzduchu);
zpráva o možnosti použití datového spoje;
zpráva o možnosti využití GICB pro běžné použití;
identifikace letadla;
speciální polohový identifikační impuls (SPI);
nouzový stav (všeobecný stav nouze, ztráta spojení, protiprávní čin) včetně využívání specifických kódů módu A k označení různých nouzových stavů;
aktivní rady k vyhnutí v rámci ACAS, je-li letadlo vybaveno provozním výstražným protisrážkovým systémem II (TCAS II).
4. Odpovídači lze zpřístupnit i jiné položky dat.
5. Položky dat uvedené v bodě 4 jsou vysílány odpovídačem pouze prostřednictvím protokolu módu S. Proces certifikace letadla a vybavení zahrnuje vysílání uvedených položek dat.
Část B: Schopnosti odpovídače sekundárního přehledového radaru podle čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 5 písm. b), čl. 5 odst. 7, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 a 3
1. Minimální schopností odpovídače sekundárního přehledového radaru je mód S úrovně 2es, který splňuje kritéria výkonnosti a funkce uvedená v příloze 10 svazku IV Chicagské úmluvy (3. vydání), včetně všech změn až do č. 77.
2. Každý zavedený registr odpovídače je v souladu s odpovídajícím oddílem dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání).
3. Odpovídači se zpřístupní tyto položky dat, které odpovídač vysílá prostřednictvím verze 2 protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu (ES) v souladu s formáty stanovenými v dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání):
ICAO 24bitová adresa letadla;
identifikace letadla;
kód módu A;
speciální polohový identifikační impuls (SPI) za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části A;
nouzový stav (všeobecný stav nouze, ztráta spojení, protiprávní čin) za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části A;
číslo verze ADS-B (rovné 2);
kategorie vysílače ADS-B;
geodetická horizontální poloha v souladu se zeměpisnou šířkou a délkou podle revize Světového geodetického systému z roku 1984 (WGS84), a to ve vzduchu i na zemi;
kvalitativní ukazatel geodetické horizontální polohy (odpovídající hranici omezení integrity (NIC), kategorii přesnosti navigace pro polohu (NACp) 95 %, úrovni integrity zdroje (SIL) a úrovni zabezpečení návrhu systému (SDA);
tlaková nadmořská výška za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části A;
geometrická nadmořská výška v souladu s revizí Světového geodetického systému z roku 1984 (WGS84), poskytnutá navíc a zakódovaná jako rozdíl oproti tlakové nadmořské výšce;
geometrická vertikální přesnost (GVA);
rychlost nad zemí, a to jak ve vzduchu (východozápadní a severojižní vzdušná rychlost nad zemí), tak na zemi (pozemní kurz/vodorovná projekce a pozemní pohyb);
kvalitativní ukazatel rychlosti odpovídající kategorie přesnosti navigace pro rychlost (NACv);
kódovaná délka a šířka letadla;
vyosení antény globálního družicového navigačního systému (GNSS);
vertikální rychlost: barometrická vertikální rychlost za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v bodě 2 písm. g) části C, kdy je letadlo tuto položku údajů povinno a schopno vysílat prostřednictvím protokolu módu S, nebo vertikální rychlost v globálním družicovém navigačním systému (GNSS);
nadmořská výška zvolená na ovládacím panelu módu/bloku systému řízení letu (MCP/FCU) za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části C, kdy je letadlo tuto položku údajů povinno a schopno vysílat prostřednictvím protokolu módu S;
nastavení barometrického tlaku (po odečtení 800 hektopascalů) za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části C, kdy je letadlo tuto položku údajů povinno a schopno vysílat prostřednictvím protokolu módu S;
aktivní rady k vyhnutí v rámci ACAS, je-li letadlo vybaveno provozním výstražným protisrážkovým systémem II (TCAS II), za použití téhož zdroje jako u stejného parametru uvedeného v části A.
4. Položky přehledových dat (položky dat uvedené v bodě 3 písm. h), k) a m)) a položky dat jejich kvalitativních ukazatelů (položky dat uvedené v bodě 3 písm. i), l) a n)) musí být odpovídači poskytnuty na tomtéž fyzickém rozhraní.
5. Zdroj dat propojený s odpovídačem a poskytující položky dat uvedené v bodě 3 písm. h) a i) musí splňovat tyto požadavky na integritu dat:
úroveň integrity zdroje (SIL, vyjádřená ve vztahu k NIC) horizontální polohy (položka dat uvedená v bodě 3 písm. h)) musí být 10-7 za letovou hodinu nebo menší;
doba integrity horizontální polohy (položka dat uvedená v bodě 3 písm. h)) potřebná k výstraze (vedoucí ke změně kvalitativního ukazatele NIC), je-li k dosažení úrovně integrity zdroje horizontální polohy nutné palubní monitorování, musí být 10 sekund nebo kratší.
6. Primární zdroj dat poskytující položky dat uvedené v bodě 3 písm. h) a i) musí být alespoň kompatibilní s přijímači GNSS, které provádějí autonomní monitorování integrity přijímače (RAIM) a odhalování a vylučování závad (FDE) spolu s výstupem odpovídajících informací o stavu měření, jakož i s indikací hranice omezení integrity a hranice přesnosti 95 %.
7. Úroveň integrity systému u zdrojů dat poskytujících položky dat uvedené v bodě 3 písm. f), g) a k) až p) musí být 10-5 za letovou hodinu nebo menší.
8. Informace kvalitativních ukazatelů (NIC, NACp, SIL, SDA, NACv a GVA) (položky dat uvedené v bodě 3 písm. i), l) a n)) vyjadřují skutečnou výkonnost zvolených zdrojů dat platných v době platnosti měření položek dat (uvedených v bodě 3 písm. h), k) a m)).
9. Pokud jde o zpracování položek dat uvedených v bodě 3 písm. a) až t), úroveň integrity systému odpovídače u protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu, včetně veškeré avioniky, která je s odpovídačem propojena, musí být 10-5 za letovou hodinu nebo menší.
10. Celková doba odezvy dat o horizontální poloze (položky dat uvedené v bodě 3 písm. h) a i)) musí být 1,5 sekundy nebo kratší v 95 % všech vysílání.
11. Nekompenzovaná doba odezvy dat o horizontální poloze (položka dat uvedená v bodě 3 písm. h)) musí být 0,6 sekundy nebo kratší v 95 % případů a musí být 1,0 sekundy nebo kratší v 99,9 % všech vysílání.
12. Celková doba odezvy položek dat o traťové rychlosti (položky dat uvedené v bodě 3 písm. m) a n)) musí být 1,5 sekundy nebo kratší v 95 % všech vysílání.
13. Pokud je odpovídač nastaven na používání kódu viditelnosti 1000 módu A, musí být vysílání kódových informací módu A prostřednictvím protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu zakázáno.
14. Odpovídači lze zpřístupnit i jiné položky dat.
15. S výjimkou formátů vyhrazených pro vojsko jsou položky dat uvedené v bodě 14 vysílány odpovídačem pouze prostřednictvím protokolu ADS-B rozšířeného dotazovacího signálu. Proces certifikace letadla a vybavení zahrnuje vysílání těchto položek dat.
Část C: Schopnost odpovídače sekundárního přehledového radaru s ohledem na další přehledová data podle čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 5 písm. c), čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a 3 a čl. 14 odst. 1
1. Každý zavedený registr odpovídače je v souladu s odpovídajícím oddílem dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání).
2. Odpovídač vysílá na žádost pozemního řetězce v rámci přehledu prostřednictvím protokolu módu S a v souladu s formáty stanovenými v dokumentu ICAO č. 9871 (2. vydání) tyto položky dat, pokud jsou dostupné v digitální sběrnici:
nadmořská výška zvolená na MCP/FCU;
úhel příčného náklonu;
traťová úhlová rychlost;
traťová rychlost;
magnetický kurz;
indikovaná rychlost letu (IAS) nebo Machovo číslo;
vertikální rychlost (barometrická nebo baroinerciální);
nastavení barometrického tlaku (po odečtení 800 hektopascalů);
rychlost změny traťového úhlu nebo pravá vzdušná rychlost letu, není-li rychlost změny traťového úhlu k dispozici.
3. Odpovídači lze zpřístupnit i jiné položky dat.
4. Položky dat uvedené v bodě 3 jsou vysílány odpovídačem pouze prostřednictvím protokolu módu S. Proces certifikace letadla a vybavení zahrnuje vysílání těchto položek dat.
PŘÍLOHA III
Požadavky na výměnu přehledových dat podle čl. 5 odst. 1
1. Přehledová data vyměňovaná mezi systémy uvedenými v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) podléhají formátu dat, na němž se dotyčné strany dohodnou.
2. Přehledová data předávaná ze systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) jiným poskytovatelům letových navigačních služeb musí umožnit:
určení zdroje dat;
určení typu dat.
3. Přehledová data předávaná ze systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) jiným poskytovatelům letových navigačních služeb musí být opatřena časovým údajem a vyjádřena v koordinovaném světovém čase (UTC).
PŘÍLOHA IV
Požadavky na stanovení formálních ujednání podle čl. 5 odst. 2
Formální ujednání mezi poskytovateli letových navigačních služeb pro výměnu nebo poskytování přehledových dat obsahují přinejmenším tyto položky:
strany ujednání;
dobu platnosti ujednání;
oblast působnosti přehledových dat;
zdroje přehledových dat;
formát výměny přehledových dat;
služební místo dodání přehledových dat;
dohodnuté úrovně služeb z hlediska:
postupy uspořádání změn;
ujednání o podávání zpráv týkajících se výkonnosti a dostupnosti včetně nepředvídaného výpadku;
ujednání týkající se uspořádání a koordinace;
ujednání týkající se zabezpečení pozemního řetězce v rámci přehledu a oznamování.
PŘÍLOHA V
Požadavky na posouzení úrovně výkonnosti řetězců v rámci přehledu podle čl. 7 odst. 1
1. Posouzení úrovně průběžné výkonnosti systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) se provádí v té části vzdušného prostoru, v níž dochází k odpovídajícímu poskytování přehledových služeb pomocí těchto systémů.
2. Poskytovatelé letových navigačních služeb systém a jeho složky pravidelně kontrolují a vytvářejí a prosazují režim potvrzování výkonnosti. Periodicita je předmětem dohody s vnitrostátním dozorovým orgánem s přihlédnutím ke zvláštnostem systému a jeho složek.
3. Před provedením úpravy organizace vzdušného prostoru se systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) ověří s cílem zkontrolovat, zda v nové části provozu nadále splňují požadovanou výkonnost.
PŘÍLOHA VI
Požadavky podle článku 9
1. Požadavky na výkonnost uvedené v článku 4.
2. Požadavky na interoperabilitu uvedené v čl. 5 odst. 2, 3 a 7.
3. Požadavky na ochranu spektra uvedené v článku 6.
4. Požadavky na související postupy uvedené v článku 7.
5. Požadavek na státní letadla uvedený v čl. 8 odst. 5.
6. Dodatečné požadavky uvedené v čl. 12 odst. 3.
7. Požadavky na výměnu přehledových dat stanovené v bodě 3 přílohy III.
PŘÍLOHA VII
Požadavky na posouzení shody složek uvedených v článku 10 nebo vhodnosti těchto složek k používání
1. Činnosti spojené s ověřením souladu musí prokázat shodu složek nebo vhodnost složek k používání podle příslušných požadavků tohoto nařízení při provozu těchto složek ve zkušebním prostředí.
2. Výrobce řídí činnosti spojené s posouzením shody, přičemž zejména:
určuje vhodné zkušební prostředí;
ověřuje, zda jsou v plánu zkoušek popsány složky ve zkušebním prostředí;
ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky;
zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;
plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;
provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek;
vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.
3. Výrobce zajistí, aby složky uvedené v článku 10, jež jsou začleněny do zkušebního prostředí, splňovaly příslušné požadavky tohoto nařízení.
4. Po uspokojivém ověření shody nebo vhodnosti k používání výrobce vypracuje na svou odpovědnost prohlášení ES o shodě nebo vhodnosti k používání, v němž uvede zejména příslušné požadavky tohoto nařízení, které složka splňuje, a související podmínky používání v souladu s bodem 3 přílohy III nařízení (ES) č. 552/2004.
PŘÍLOHA VIII
Podmínky podle čl. 11 odst. 1 a 2
1. Poskytovatel letových navigačních služeb musí mít ve své organizaci zavedeny metody podávání zpráv, které zajišťují a prokazují, že činnosti spojené s ověřením byly provedeny nestranně a nezávisle.
2. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření prováděli kontroly na co nejvyšší úrovni odborné důvěryhodnosti a technické způsobilosti a aby nebyli vystaveni žádnému tlaku ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich kontrol, především ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích kontrol zájem.
3. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření měli přístup k vybavení, které jim umožňuje řádně provádět požadované kontroly.
4. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření absolvovali důkladný technický a odborný výcvik, měli dostatečné znalosti o požadavcích na ověření, která mají provádět, odpovídající zkušenosti s těmito činnostmi a schopnosti nezbytné k vypracování prohlášení, záznamů a zpráv, které dokazují, že ověření bylo provedeno.
5. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření byli schopni provádět kontroly nestranně. Odměňování těchto pracovníků nesmí záviset na počtu provedených kontrol ani na výsledcích těchto kontrol.
PŘÍLOHA IX
Část A: Požadavky na ověření systémů podle čl. 11 odst. 1
1. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí prokázat shodu těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů.
2. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.
3. Zkušební nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí mít vhodné funkce.
4. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí vést k vytvoření prvků technické dokumentace, které jsou požadovány v bodě 3 přílohy IV nařízení (ES) č. 552/2004, včetně těchto prvků:
popisu provedení;
zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.
5. Poskytovatel letových navigačních služeb řídí činnosti týkající se ověřování, přičemž zejména:
určuje vhodné provozní a technické zkušební prostředí, které odráží provozní prostředí;
ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) do provozního a technického zkušebního prostředí;
ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost;
zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;
plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;
provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek;
vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.
6. Poskytovatel letových navigačních služeb zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), které jsou provozovány v provozním zkušebním prostředí, splňovaly požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost.
7. Po uspokojivém dokončení ověření shody poskytovatelé letových navigačních služeb vypracují prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak požaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.
Část B: Požadavky na ověření systémů podle čl. 11 odst. 2
1. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí prokázat shodu těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů.
2. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.
3. Zkušební nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí mít vhodné funkce.
4. Ověření systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) musí vést k vytvoření prvků technické dokumentace, které jsou požadovány v bodě 3 přílohy IV nařízení (ES) č. 552/2004, včetně těchto prvků:
popisu provedení;
zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.
5. Poskytovatel letových navigačních služeb určí vhodné provozní a technické zkušební prostředí, které odráží provozní prostředí, a provedení činností spojených s ověřením zadá oznámenému subjektu.
6. Oznámený subjekt řídí činnosti spojené s ověřením, přičemž zejména:
ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d) do provozního a technického zkušebního prostředí;
ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost;
zajistí soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek;
plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy;
provádí kontroly a zkoušky uvedené v plánu zkoušek;
vypracovává zprávu, ve které jsou předloženy výsledky kontrol a zkoušek.
7. Oznámený subjekt zajistí, aby systémy uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b), c) a d), které jsou provozovány v provozním zkušebním prostředí, splňovaly požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost a bezpečnost.
8. Po uspokojivém dokončení úkolů spojených s ověřením oznámený subjekt vypracuje k úkolům, které provedl, osvědčení o shodě.
9. Poskytovatel letových navigačních služeb poté vypracuje prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak požaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.
( 1 ) Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.