(EU) č. 327/2011Nařízení Komise (EU) č. 327/2011 ze dne 30. března 2011 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ventilátorů poháněných elektromotory s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW Text s významem pro EHP

i) výrobků s jediným elektromotorem o výkonu 3 kW nebo méně, pokud je ventilátor upevněn na stejné hřídeli, která pohání hlavní zařízení,

ii) sušiček na prádlo a praček se sušičkou s maximálním příkonem ≤3 kW,

iii) kuchyňských digestoří s celkovým maximálním příkonem pro ventilátor/ventilátory <280 W.

a) jsou konkrétně určeny k provozování v prostředí s nebezpečím výbuchu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES ( 1 );

b) jsou určeny pouze pro nouzové použití, pro krátkodobý provoz s ohledem na požadavky na požární bezpečnost stanovené ve směrnici Rady 89/106/ES ( 2 );

c) jsou konkrétně určeny k provozování:

i)

ii) v prostředí, kde je roční průměrná teplota dopravovaného plynu a/nebo kde provozní teplota okolí elektromotoru v případě, že je umístěn mimo proudění plynu, nižší než – 40 °C,

iii) s napájecím střídavým napětím > 1 000 V nebo napájecím stejnosměrným napětím > 1 500 V,

iv) v toxickém, vysoce korozním nebo hořlavém prostředí nebo v prostředí s abrazivními látkami;

d) byly uvedeny na trh před 1. lednem 2015 jako náhrada totožných ventilátorů zabudovaných do výrobků, které byly umístěny na trh před 1. lednem 2013;

e) jsou určeny k provozování s optimální energetickou účinností při 8 000 a více otáčkách za minutu.

1) „ventilátorem“ se rozumí rotační stroj opatřený lopatkami používaný na udržování trvalého proudění plynu, zpravidla vzduchu, procházejícího skrze něj, jehož práce na jednotku hmotnosti není vyšší než 25 kJ/kg a který:

— je určen k použití s elektromotorem nebo je vybaven elektromotorem s příkonem v rozmezí od 125 W do 500 kW (≥ 125 W a ≤ 500 kW) na pohon rotoru při jeho optimální energetické účinnosti,

— je axiální ventilátor, radiální ventilátor, tangenciální ventilátor nebo přetlakový ventilátor,

— může nebo nemusí být vybaven motorem při uvedení na trh nebo do provozu;

2) „rotorem“ se rozumí součást ventilátoru, která předává energii proudu plynu a je rovněž nazývána oběžné kolo ventilátoru;

3) „axiálním ventilátorem“ se rozumí ventilátor, který pohání plyn ve směru podélném s rotační osou jednoho nebo více rotorů vířivým tangenciálním pohybem vytvářeným otáčejícím se rotorem/rotory. Axiální ventilátor může nebo nemusí být vybaven válcovým krytem, vstupními nebo výstupními vodícími lamelami nebo deskou nebo kruhem s otvorem;

4) „vstupními vodícími lamelami“ se rozumí lamely umístěné před rotorem za účelem navádění proudu plynu směrem k rotoru, které mohou nebo nemusí být nastavitelné;

5) „výstupními vodícími lamelami“ se rozumí lamely umístěné za rotorem za účelem navádění proudu plynu směrem od rotoru, které mohou nebo nemusí být nastavitelné;

6) „deskou s otvorem“ se rozumí deska s otvorem, ve které je ventilátor vsazen a která umožňuje připevnění ventilátoru k dalším konstrukcím;

7) „kruhem s otvorem“ se rozumí kruh s otvorem, ve kterém je ventilátor vsazen a který umožňuje připevnění ventilátoru k dalším konstrukcím;

8) „radiálním ventilátorem“ se rozumí ventilátor, u kterého plyn vstupuje do rotoru/rotorů v zásadě v axiálním směru a vychází z něho ve směru kolmém k ose otáčení. Rotor může mít jeden nebo dva vstupní otvory a může nebo nemusí být opatřen krytem;

9) „radiálním ventilátorem s rovnými lopatkami“ se rozumí radiální ventilátor, u kterého je vnější směr lopatek rotoru/rotorů na obvodu radiální vůči ose otáčení;

10) „radiálním ventilátorem s dopředu zahnutými lopatkami“ se rozumí radiální ventilátor, u kterého je vnější směr lopatek rotoru/rotorů na obvodu natočen dopředu vůči směru otáčení;

11) „radiálním ventilátorem s dozadu zahnutými lopatkami bez krytu“ se rozumí radiální ventilátor, u kterého je vnější směr lopatek rotoru/rotorů na obvodu natočen dozadu vůči směru otáčení a který nemá kryt;

12) „krytem“ se rozumí pouzdro kolem rotoru, které vede proud plynu směrem ven skrze rotor a z rotoru;

13) „radiálním ventilátorem s dozadu zahnutými lopatkami s krytem“ se rozumí radiální ventilátor, u kterého je vnější směr lopatek rotoru na obvodu natočen dozadu vůči směru otáčení a který je opatřen krytem;

14) „tangenciálním ventilátorem“ se rozumí ventilátor, u kterého je směr proudění plynu skrze rotor v zásadě pravoúhlý vůči jeho ose jak při vstupu, tak při výstupu plynu z rotoru na obvodu;

15) „přetlakovým ventilátorem“ se rozumí ventilátor, u kterého se směr proudění plynu skrze rotor nachází uprostřed mezi směrem proudění plynu u radiálních a axiálních ventilátorů;

16) „krátkodobým provozem“ se rozumí chod elektromotoru při konstantní zátěži, který není natolik dlouhý, aby dosáhl rovnovážného tepelného stavu;

17) „ventilátorem sloužícím k odvětrávání“ se rozumí ventilátor, který se nepoužívá v těchto výrobcích spojených se spotřebou energie:

— sušičkách na prádlo a pračkách se sušičkou s maximálním příkonem ≤ 3 kW,

— vnitřních jednotkách domácích klimatizačních výrobků a vnitřních domácích klimatizačních zařízeních s maximálním výkonem klimatizačního zařízení ≤12 kW,

— výrobcích informačních technologií;

18) „specifickým poměrem“ se rozumí stagnační tlak měřený na výstupu ventilátoru dělený stagnačním tlakem měřeným na vstupu ventilátoru při optimální energetické účinnosti ventilátoru.

b) při použití, kdy specifický poměr převyšuje 1,11;

c) jako rozvodné ventilátory používané pro přenos jiných než plynných látek používaných pro průmyslové zpracování.

1) „Kategorií měření“ se rozumí zkouška, měření nebo uspořádání při použití, které definuje podmínky na vstupu a na výstupu testovaného ventilátoru.

2) „Kategorií měření A“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s volným vstupem a výstupem.

3) „Kategorií měření B“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s volným vstupem a s potrubím namontovaným na výstupu.

4) „Kategorií měření C“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s potrubím namontovaným na vstupu a s volným výstupem.

5) „Kategorií měření D“ se rozumí takové uspořádání, kdy je ventilátor měřen s potrubím namontovaným na vstupu i na výstupu.

6) „Kategorií účinnosti“ se rozumí forma energie plynového výkonu ventilátoru použitá pro stanovení energetické účinnosti ventilátoru, a to buď statické, nebo celkové, kde

a) „statický tlak ventilátoru“ (psf) byl použit pro stanovení plynového výkonu ventilátoru v rovnici účinnosti pro statickou účinnost ventilátoru a

b) „celkový tlak ventilátoru“ (pf) byl použit pro stanovení plynového výkonu ventilátoru v rovnici účinnosti pro celkovou účinnost.

7) „Statickou účinností“ se rozumí energetická účinnost ventilátoru vycházející z měření „statického tlaku ventilátoru“ (psf).

8) „Statickým tlakem ventilátoru“ (psf) se rozumí celkový tlak ventilátoru (pf) minus dynamický tlak ventilátoru korigovaný Machovým koeficientem.

9) „Stagnačním tlakem“ se rozumí tlak měřený v určitém bodě v proudícím plynu, pokud by byl zastaven izentropickým dějem.

10) „Dynamickým tlakem“ se rozumí tlak vypočítaný z hmotnostního průtoku, průměrné hustoty plynu na výstupu a v oblasti výstupu ventilátoru.

11) „Machovým koeficientem“ se rozumí korekční faktor použitý na dynamický tlak v bodě definovaném jako stagnační tlak minus tlak vzhledem k absolutnímu nulovému tlaku, který je vyvíjen v klidovém stavu vůči okolnímu plynu, a děleno dynamickým tlakem.

12) „Celkovou účinností“ se rozumí energetická účinnost ventilátoru vycházející z měření „celkového tlaku ventilátoru“ (pf).

13) „Celkovým tlakem ventilátoru“ (pf) se rozumí rozdíl mezi stagnačním tlakem na výstupu ventilátoru a stagnačním tlakem na vstupu ventilátoru.

14) „Třídou účinnosti“ se rozumí parametr při výpočtu cílové energetické účinnosti ventilátoru se specifickým příkonem při optimální energetické účinnosti (vyjádřeno jako parametr „N“ při výpočtu energetické účinnosti ventilátoru).

15) „Cílovou energetickou účinností“ ηcíl se rozumí minimální energetická účinnost, které musí ventilátor dosáhnout, aby splnil dané požadavky, a vychází z hodnoty příkonu při optimální energetické účinnosti, kde ηcíl je výstupní hodnota z příslušné rovnice v oddílu 3 přílohy II, za použití platného celého čísla N třídy účinnosti (tabulky 1 a 2 oddílu 2 přílohy I) a z hodnoty příkonu Pe(d) ventilátoru vyjádřené v kW při optimální energetické účinnosti v příslušném vzorci pro výpočet energetické účinnosti.

16) „Pohonem s proměnnými otáčkami“ se rozumí elektronický měnič výkonu integrovaný do motoru a ventilátoru nebo pracující jako jeden systém s motorem a ventilátorem, který nepřetržitě upravuje elektrické napájení elektromotoru s cílem řídit výstupní mechanický výkon motoru v závislosti na momentové charakteristice zatížení (poháněného motorem), s výjimkou regulátorů proměnného napětí, u kterých se mění pouze napájecí napětí motoru.

17) „Celkovou účinností“ se podle kontextu rozumí buď „statická účinnost“, nebo „celková účinnost“.

1. Informace o ventilátorech stanovené v bodu 2 podbodech 1 až 14 se uvádějí viditelně:

a) v technické dokumentaci ventilátorů;

b) na volně přístupných internetových stránkách výrobců ventilátorů.

2. Uvádějí se následující informace:

1) celková účinnost (η), zaokrouhlená na jedno desetinné místo;

2) kategorie měření použitá pro stanovení energetické účinnosti (A–D);

3) kategorie účinnosti (statická nebo celková);

4) třída účinnosti při optimální hodnotě energetické účinnosti;

5) údaj, zda bylo při výpočtu účinnosti ventilátoru předpokládáno použití pohonu s proměnnými otáčkami, a pokud ano, zda je pohon s proměnnými otáčkami integrován do ventilátoru nebo zda je nutné pohon s proměnnými otáčkami nainstalovat spolu s ventilátorem;

6) rok výroby;

7) název výrobce nebo jeho obchodní známka, registrační číslo podniku a místo podnikání výrobce;

8) číslo modelu výrobku;

9) jmenovitý příkon/příkony (kW), průtok/průtoky a tlak/tlaky při optimální energetické účinnosti;

10) otáčky za minutu při optimální hodnotě energetické účinnosti;

11) „specifický poměr“;

12) příslušné informace pro usnadnění demontáže, recyklace nebo likvidace výrobku na konci doby životnosti;

13) informace důležité pro minimalizaci dopadu na životní prostředí a zajištění optimální životnosti s ohledem na instalaci, používání a údržbu ventilátorů;

14) popis dalších součástí používaných při stanovení energetické účinnosti ventilátoru (například potrubí), které nejsou popsány v kategorii měření a nejsou dodávány spolu s ventilátorem.

3. Informace v technické dokumentaci musí být uvedeny v pořadí uvedeném v bodu 2 podbodech 1 až 14. Není nutné opakovat přesné znění použité v seznamu. Informace mohou být namísto textu uvedeny pomocí grafů, čísel nebo symbolů.

4. Informace zmíněné v bodu 2 podbodech 1, 2, 3, 4 a 5 musí být uvedeny trvanlivě na výkonovém štítku ventilátoru nebo v jeho blízkosti, přičemž v případě bodu 2 podbodu 5 musí být pro označení příslušné skutečnosti použita jedna z následujících variant:

— „S tímto ventilátorem musí být nainstalován pohon s proměnnými otáčkami.“,

— „Tento ventilátor obsahuje integrovaný pohon s proměnnými otáčkami.“

5. Výrobci poskytnou v návodu k obsluze informace o veškerých zvláštních bezpečnostních opatřeních, která je potřeba přijmout při montáži, instalaci nebo údržbě ventilátorů. Pokud bod 2 podbod 5 požadavků na informace o výrobku stanoví, že je třeba do ventilátoru instalovat pohon s proměnnými otáčkami, poskytnou výrobci pro zajištění optimálního použití po montáži údaje o vlastnostech tohoto pohonu s proměnnými otáčkami.

1) „Vstupní stagnační objemovou rychlostí“ (q) se rozumí objem plynu, který prochází ventilátorem za jednotku času (v m3/s) a počítá se na základě hmotnosti plynu dopravovaného ventilátorem (v kg/s) děleno hustotou tohoto plynu na vstupu ventilátoru (v kg/m3).

2) „Koeficientem stlačitelnosti“ se rozumí bezrozměrné číslo, které popisuje míru stlačitelnosti vyskytující se u proudu plynu během zkoušky a které se vypočítá jako poměr mechanické práce vynaložené ventilátorem na plyn k práci, která by byla vynaložena na nestlačitelnou tekutinu při stejném hmotnostním průtoku, hustotě na vstupu a tlakovém poměru, s přihlédnutím k tlaku ventilátoru jako „celkovému tlaku“ (kp) nebo „statickému tlaku“ (kps).

3) „kps“ se rozumí koeficient stlačitelnosti použitý pro výpočet statického plynového výkonu ventilátoru.

4) „kp“ se rozumí koeficient stlačitelnosti použitý pro výpočet celkového plynového výkonu ventilátoru.

5) „Konečnou sestavou“ se rozumí dokončená nebo na místě sestavená sestava ventilátoru obsahující všechny prvky pro přeměnu elektrické energie na plynový výkon ventilátoru bez nutnosti přidání dalších dílů nebo součástí.

6) „Nedokončenou sestavou“ se rozumí sestava dílů ventilátoru sestávající alespoň z rotoru, která vyžaduje jednu nebo více externě dodávaných součástí k tomu, aby mohla měnit elektrickou energii na plynový výkon ventilátoru.

7) „Přímým pohonem“ se rozumí takový mechanismus pohonu ventilátoru, kde je rotor připevněn na hřídel elektromotoru, a to buď přímo, nebo pomocí koaxiálního spojovacího prvku, přičemž rychlost rotoru je stejná jako rychlost otáčení motoru.

8) „Převodem“ se rozumí takový mechanismus pohonu ventilátoru, který není „přímým pohonem“ podle výše uvedené definice. Takovýto typ pohonu může obsahovat převod pomocí řemenového pohonu, převodovky nebo prokluzové spojky.

9) „Pohonem s nízkou účinností“ se rozumí převod pomocí řemene, jehož šířka je menší než trojnásobek výšky řemene, nebo pomocí jiného typu převodu kromě „pohonu s vysokou účinností“.

10) „Pohonem s vysokou účinností“ se rozumí převod pomocí řemene, jehož šířka je alespoň trojnásobkem výšky řemene, ozubeného řemene nebo pomocí ozubených kol.

3.1 V případě, že je ventilátor dodáván jako „konečná sestava“, měří se plynový výkon a příkon ventilátoru při optimální hodnotě energetické účinnosti:

a) v případě, že ventilátor neobsahuje pohon s proměnnými otáčkami, vypočítá se celková účinnost pomocí následující rovnice:

ηe je celková účinnost;

Pu(s) je plynový výkon ventilátoru stanovený podle bodu 3.3, když ventilátor pracuje s optimální energetickou účinností;

Pe je výkon měřený na přívodních síťových svorkách elektromotoru ventilátoru, když ventilátor pracuje s optimální energetickou účinností;

b) v případě, že ventilátor obsahuje pohon s proměnnými otáčkami, vypočítá se celková účinnost pomocí následující rovnice:

ηe je celková účinnost;

Pu(s) je plynový výkon ventilátoru stanovený podle bodu 3.3, když ventilátor pracuje s optimální energetickou účinností;

Ped je výkon měřený na přívodních síťových svorkách pohonu ventilátoru s proměnnými otáčkami, když ventilátor pracuje s optimální energetickou účinností;

Cc je kompenzační koeficient částečného zatížení a nabývá následujících hodnot:

3.2 V případě, že je ventilátor dodáván jako „nedokončená sestava“, vypočítá se celková účinnost pomocí následující rovnice při optimální hodnotě energetické účinnosti rotoru:

ηe je celková účinnost;

ηr je účinnost rotoru ventilátoru podle Pu(s) / Pa

kde:

ηm je jmenovitá účinnost elektromotoru v souladu s nařízením (ES) č. 640/2009, kdykoliv se použije. Pokud se na elektromotor nařízení (ES) č. 640/2009 nevztahuje, nebo v případě, že není dodán žádný elektromotor, vypočítá se ηm elektromotoru pomocí následujících hodnot:

ηT je účinnost pohonného mechanismu, pro kterou musí být použity následující standardní hodnoty:

Cm je kompenzační koeficient pro přizpůsobení součástí a je roven 0,9;

Cc je kompenzační koeficient částečného zatížení a nabývá následujících hodnot:

3.3 Plynový výkon ventilátoru, Pu(s) (kW), se vypočítá podle testovací metody kategorie měření zvolené dodavatelem ventilátoru:

a) v případě, že byl ventilátor měřen podle kategorie měření A, použije se statický plynový výkon ventilátoru Pus z rovnice Pus = q · psf · kps;

b) v případě, že byl ventilátor měřen podle kategorie měření B, použije se plynový výkon ventilátoru Pu z rovnice Pu = q · pf · kp;

c) v případě, že byl ventilátor měřen podle kategorie měření C, použije se statický plynový výkon ventilátoru Pus z rovnice Pus = q · psf · kps;

d) v případě, že byl ventilátor měřen podle kategorie měření D, použije se plynový výkon ventilátoru Pu z rovnice Pu = q · pf · kp.

4.1 Cílová energetická účinnost pro axiální ventilátory, radiální ventilátory s dopředu zahnutými lopatkami a radiální ventilátory s rovnými lopatkami (na principu axiálního ventilátoru) se vypočítá pomocí následujících rovnic:

4.2 Cílová energetická účinnost pro radiální ventilátory s dozadu zahnutými lopatkami bez krytu, radiální ventilátory s dozadu zahnutými lopatkami s krytem a přetlakové ventilátory se vypočítá pomocí následujících rovnic:

4.3 Cílová energetická účinnost pro tangenciální ventilátory se vypočítá pomocí následujících rovnic:

1) Orgány členského státu provedou ověření na jediném kuse daného modelu.

2) Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže:

a) hodnoty uvedené v technické dokumentaci podle bodu 2 přílohy IV směrnice 2009/125/ES (deklarované hodnoty) a případně hodnoty použité k jejich výpočtu nejsou pro výrobce nebo dovozce příznivější než výsledky odpovídajících měření provedených podle písmene g) uvedeného bodu a

b) deklarované hodnoty splňují veškeré požadavky stanovené v tomto nařízení a žádné požadované informace o výrobku zveřejněné výrobcem nebo dovozcem neobsahují hodnoty, které jsou pro výrobce nebo dovozce příznivější než deklarované hodnoty, a

c) při zkoušení předmětného kusu daného modelu ze strany orgánů členského státu jsou zjištěné hodnoty (hodnoty příslušných parametrů naměřené při zkoušení a hodnoty vypočítané z těchto měření) v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování, tak jak jsou stanoveny tabulce 3.

3) Nedosáhne-li se výsledků podle bodu 2 písm. a) nebo b), má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením.

4) Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 2 písm. c):

a) u modelů, které se vyrábějí v menším množství než pět kusů za rok, se má za to, že model není v souladu s tímto nařízením;

b) u modelů, které se vyrábějí v množství pět nebo více kusů za rok, vyberou orgány členského státu ke zkoušení další tři kusy téhož modelu. Modely se považují za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže je u těchto tří kusů aritmetický průměr zjištěných hodnot v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování, tak jak jsou stanoveny v tabulce 3.

5) Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 4 písm. b), má se za to, že model není v souladu s tímto nařízením.

6) Neprodleně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodu 3, bodu 4 písm. a) a bodu 5 daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.