(EU) č. 109/2011Nařízení Komise (EU) č. 109/2011 ze dne 27. ledna 2011 , kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, pokud jde o požadavky na schválení typu určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel týkající se systémů proti rozstřiku Text s významem pro EHP
Publikováno: | Úř. věst. L 34, 9.2.2011, s. 2-28 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 27. ledna 2011 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 1. března 2011 | Nabývá účinnosti: | 1. března 2011 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2019/2144 | Pozbývá platnosti: | 6. července 2022 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 109/2011 ze dne 27. ledna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, pokud jde o požadavky na schválení typu určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel týkající se systémů proti rozstřiku (Úř. věst. L 034, 9.2.2011, p.2) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
No |
page |
date |
||
L 158 |
74 |
10.6.2013 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 109/2011
ze dne 27. ledna 2011,
kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, pokud jde o požadavky na schválení typu určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel týkající se systémů proti rozstřiku
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti ( 1 ), a zejména na čl. 14 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 661/2009 je zvláštní nařízení pro účely schvalování typu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) ( 2 ). |
(2) |
Nařízení (ES) č. 661/2009 zrušuje směrnici Rady 91/226/EHS ze dne 27. března 1991 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se systémů proti rozstřiku u určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel ( 3 ). |
(3) |
Nařízení (ES) č. 661/2009 obsahuje základní ustanovení týkající se požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich systémů proti rozstřiku a schvalování typu systémů proti rozstřiku jako samostatných technických celků. Pro takové schválení typu je nyní nutné stanovit zvláštní postupy, zkoušky a požadavky. |
(4) |
Přitom je vhodné přenést do tohoto nařízení požadavky stanovené směrnicí 91/226/EHS, v případě nutnosti přizpůsobené s ohledem na vývoj vědeckých a technických poznatků. |
(5) |
Oblast působnosti tohoto nařízení by měla být ve shodě s oblastí působnosti nařízení (ES) č. 661/2009, a tedy omezena na vozidla kategorií N a O. Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na vozidla kategorií N a O, jak jsou definována v příloze II směrnice 2007/46/ES, která jsou opatřena systémem proti rozstřiku, a na systémy proti rozstřiku určené k montáži na vozidla kategorií N a O.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1) „systémem proti rozstřiku“ se rozumí systém určený k omezení rozprašování vody vrhané vzhůru pneumatikami jedoucího vozidla, který je tvořen blatníky, zástěrkami a bočními kryty vybavenými zařízením proti rozstřiku;
2) „blatníkem“ se rozumí tuhá nebo polotuhá konstrukční část určená k zachycování vody vrhané vzhůru otáčejícími se pneumatikami a k jejímu usměrňování k zemi, která může být zcela nebo částečně nedílnou součástí karoserie vozidla nebo jiných částí vozidla, jako je spodní část plošiny pro náklad;
3) „zástěrkou“ se rozumí pružná konstrukční část upevněná svisle za kolem na spodní části podvozku nebo plošiny pro náklad nebo na blatníku, která musí též snižovat nebezpečí, které pro ostatní uživatele pozemní komunikace představují malé předměty, zvláště drobný štěrk, nabírané ze země pneumatikami a vrhané vzhůru nebo do stran;
4) „zařízením proti rozstřiku“ se rozumí součást systému proti rozstřiku, kterou může být separátor vzduchu a vody a zařízení pohlcující energii;
5) „separátorem vzduchu a vody“ se rozumí součást bočního krytu nebo zástěrky, která umožňuje průchod vzduchu a zároveň omezuje vystřikování rozprášené vody;
6) „zařízením pohlcující energii“ se rozumí součást blatníku nebo bočního krytu nebo zástěrky, která pohlcuje energii vystřikované vody, a tím omezuje rozstřik vodní mlhy;
7) „vnějším bočním krytem“ se rozumí konstrukční část umístěná přibližně ve svislé rovině rovnoběžné s podélnou rovinou vozidla, která může tvořit část blatníku nebo karoserie vozidla;
8) „řízenými koly“ se rozumějí kola ovládaná systémem řízení vozidla;
9) „samořízenou nápravou“ se rozumí náprava otočná okolo středu tak, že může opisovat vodorovný oblouk;
10) „samořízenými koly“ se rozumějí kola, která nejsou ovládána systémem řízení vozidla a která mohou rejdovat v úhlu do 20° působením tření vyvozovaného vozovkou;
11) „zdvihatelnou nápravou“ se rozumí náprava, jak je definována v bodě 2.15 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/27/ES ( 4 );
12) „nenaloženým vozidlem“ se rozumí vozidlo v provozním stavu, jak je definováno v bodě 2.6 přílohy I směrnice 2007/46/ES;
13) „běhounem“ se rozumí část pneumatiky, jak je definována v bodě 2.8 přílohy II směrnice 92/23/EHS ( 5 );
14) „typem zařízení proti rozstřiku“ se rozumějí zařízení, která se neliší v těchto zásadních hlediscích:
a) fyzikální princip snížení rozstřiku (např. pohlcování energie vody, separace vzduchu a vody atd.);
b) materiály;
c) tvar;
d) rozměry (v míře, v jaké mohou ovlivňovat chování materiálu);
15) „tahačem návěsu“ se rozumí tažné vozidlo, jak je definováno v bodě 2.1.1.2.2 přílohy I směrnice 97/27/ES;
16) „maximální technicky přípustnou hmotností (M) naloženého vozidla“ se rozumí výrobcem uvedená maximální hmotnost vozidla, jak je definována v bodě 2.8 přílohy I směrnice 2007/46/ES;
17) „typem vozidla z hlediska zabránění rozstřiku“ se rozumí dokončená, nedokončená nebo dokončovaná vozidla, která se od sebe neliší v následujících hlediscích:
— typ zařízení proti rozstřiku namontovaný na vozidle,
— označení typu systému proti rozstřiku, poskytnuté výrobcem.
Článek 3
ES schválení typu z hlediska systémů proti rozstřiku
1. Výrobce nebo jeho zástupce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu vozidla z hlediska jeho systémů proti rozstřiku.
2. Žádost musí být vyhotovena podle vzoru informačního dokumentu v příloze I části 1.
3. Jsou-li splněny příslušné požadavky stanovené v přílohách III a IV tohoto nařízení, udělí schvalovací orgán ES schválení typu a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.
Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.
4. Pro účely odstavce 3 schvalovací orgán vyhotoví certifikát ES schválení typu podle vzoru uvedeného v příloze I části 2.
Článek 4
ES schválení typu samostatného technického celku systémů proti rozstřiku
1. Výrobce nebo jeho zástupce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu samostatného technického celku pro typ systému proti rozstřiku.
Žádost musí být vyhotovena podle vzoru informačního dokumentu uvedeného v příloze II části 1.
2. Jsou-li splněny příslušné požadavky stanovené v přílohách III a IV tohoto nařízení, udělí schvalovací orgán ES schválení typu samostatného technického celku a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.
Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu samostatného technického celku.
3. Pro účely odstavce 2 schvalovací orgán vyhotoví certifikát ES schválení typu podle vzoru uvedeného v příloze II části 2.
Článek 5
Značka ES schválení typu samostatného technického celku
Každý samostatný technický celek shodný s typem, pro který bylo podle tohoto nařízení uděleno ES schválení typu samostatného technického celku, musí být opatřen značkou ES schválení typu samostatného technického celku podle přílohy II části 3.
Článek 6
Platnost a rozšíření schválení udělených podle směrnice 91/226/EHS
Vnitrostátní orgány povolí prodej a uvedení do provozu u vozidel a samostatných technických celků, pro něž bylo schválení typu uděleno podle směrnice 91/226/EHS před 1. listopadem 2012, a nadále budou pro tato vozidla a samostatné technické celky udělovat prodloužení schválení v souladu s podmínkami směrnice 91/226/EHS.
Článek 7
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
SPRÁVNÍ DOKLADY PRO ES SCHVALOVÁNÍ TYPU VOZIDEL Z HLEDISKA JEJICH SYSTÉMŮ PROTI ROZSTŘIKU
Informační dokument
VZOR
Informační dokument č. … pro ES schválení typu vozidla z hlediska jeho systémů proti rozstřiku ( 6 ).
Následující informace se spolu se soupisem obsahu dodávají v trojím vyhotovení. Předkládají-li se výkresy, musí být vypracovány ve vhodném měřítku na formátu A4 nebo musí být na tento formát složeny a musí být dostatečně podrobné. Předkládají-li se fotografie, musí být dostatečně detailní.
Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.
0. OBECNĚ
0.1 |
Značka (obchodní název výrobce): |
0.2 |
Typ:
|
0.3 |
Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen(b)
|
0.4 |
Kategorie vozidla(c): |
0.5 |
Název a adresa výrobce: |
0.8 |
Adresa/adresy montážního/montážních závodu/závodů: |
0.9 |
Název a adresa případného zástupce výrobce: |
1. OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA
1.1 |
Fotografie a/nebo výkresy představitele typu vozidla: |
1.3 |
Počet náprav a kol:
|
2. HMOTNOSTI A ROZMĚRY(f)(g)
(v kg a mm) (případně uveďte odkaz na výkres)
2.1 |
Rozvor/rozvory náprav (plně naloženého vozidla)(g)(l): |
2.6 |
Hmotnost v provozním stavu (maximální a minimální pro každou variantu) Hmotnost vozidla v provozním stavu s karoserií a u tažných vozidel kategorie jiné než M1 se spojovacím zařízením, pokud je namontováno výrobcem, nebo hmotnost podvozku nebo podvozku s kabinou, bez karoserie a/nebo spojovacího zařízení, pokud výrobce karoserii a/nebo spojovací zařízení nemontuje (včetně kapalin, nářadí, náhradního kola, je-li namontováno, a řidiče, u autobusů a autokarů včetně hmotnosti člena posádky, pokud je ve vozidle montováno služební sedadlo)(h) (maximální a minimální hodnota pro každou variantu):
|
2.8 |
Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla podle výrobce(i)(3): |
9. KAROSERIE
9.20 |
Systém proti rozstřiku
|
Datum, podpis
VZOR
(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))
CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU
Razítko schvalovacího orgánu
Sdělení týkající se:
|
typu vozidla z hlediska jeho systémů proti rozstřiku |
||
s ohledem na nařízení (EU) č. …/…, naposledy pozměněné nařízením (EU) č. …/… (1) |
|||
Číslo ES schválení typu: |
|||
Důvod pro rozšíření: |
|||
(1) Nehodící se škrtněte. |
ODDÍL I
0.1 |
Značka (obchodní název výrobce): |
0.2 |
Typ:
|
0.3 |
Způsob označení typu, je-li typ na vozidle vyznačen ( 7 ):
|
0.4 |
Kategorie vozidla ( 8 ): |
0.5 |
Název a adresa výrobce: |
0.8 |
Název a adresa montážního závodu / názvy a adresy montážních závodů: |
0.9 |
Název a adresa případného zástupce výrobce: |
ODDÍL II
1. |
Dodatečné informace: viz dodatek |
2. |
Technická zkušebna provádějící zkoušky: |
3. |
Datum zkušebního protokolu: |
4. |
Číslo zkušebního protokolu: |
5. |
Poznámky (jsou-li nějaké): viz dodatek |
6. |
Místo: |
7. |
Datum: |
8. |
Podpis: |
9. |
Přiložen je seznam schvalovací dokumentace uložené u schvalovacího orgánu, kterou lze obdržet na požádání. |
Dodatek
k certifikátu ES schválení typu č.
1. |
Dodatečné informace
|
5. |
Poznámky (jsou-li nějaké): |
PŘÍLOHA II
SPRÁVNÍ DOKLADY PRO ES SCHVALOVÁNÍ TYPU SYSTÉMŮ PROTI ROZSTŘIKU JAKO SAMOSTATNÝCH TECHNICKÝCH CELKŮ
Informační dokument
VZOR
Informační dokument č. … pro ES schválení typu systémů proti rozstřiku jako samostatného technického celku.
Následující informace se spolu se soupisem obsahu dodávají v trojím vyhotovení. Předkládají-li se výkresy, musí být vypracovány ve vhodném měřítku na formátu A4 nebo musí být na tento formát složeny a musí být dostatečně podrobné. Předkládají-li se fotografie, musí být dostatečně detailní.
Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky uvedené v tomto informačním dokumentu elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.
0. OBECNĚ
0.1 |
Značka (obchodní název výrobce): |
0.2 |
Typ: |
0.5 |
Název a adresa výrobce: |
0.7 |
U konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu: |
0.8 |
Adresa montážního závodu/adresy montážních závodů: |
0.9 |
Název a adresa případného zástupce výrobce: |
1. POPIS ZAŘÍZENÍ
1.1 |
Technický popis zařízení proti rozstřiku, které uvádí jeho fyzikální funkční princip a příslušnou zkoušku, které bylo podrobeno: |
1.2 |
Použité materiály: |
1.3 |
Dostatečně podrobný výkres (podrobné výkresy) ve vhodném měřítku, které umožní jeho/jejich identifikaci. Na výkresu musí být znázorněno navrhované umístění značky ES schválení typu konstrukční části: |
Datum
Podpis
VZOR
(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))
CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU
Razítko schvalovacího orgánu
Sdělení týkající se:
|
typu systému proti rozstřiku jakožto konstrukční části / samostatného technického celku |
||
s ohledem na nařízení (EU) č. …/…, naposledy pozměněné nařízením (EU) č. …/… (1) |
|||
Číslo ES schválení typu: |
|||
Důvod pro rozšíření: |
|||
(1) Nehodící se škrtněte. |
ODDÍL I
0.1 |
Značka (obchodní název výrobce): |
0.2 |
Typ: |
0.3 |
Způsob identifikace typu, je-li na samostatném technickém celku vyznačen ( 9 ):
|
0.5 |
Název a adresa výrobce: |
0.7 |
Umístění a způsob upevnění značky ES schválení typu: |
0.8 |
Název a adresa montážního závodu/názvy a adresy montážních závodů: |
0.9 |
Název a adresa případného zástupce výrobce: |
ODDÍL II
1. |
Případné doplňující informace: viz dodatek |
2. |
Technická zkušebna provádějící zkoušky: |
3. |
Datum zkušebního protokolu: |
4. |
Číslo zkušebního protokolu: |
5. |
Poznámky (jsou-li nějaké): viz dodatek |
6. |
Místo: |
7. |
Datum: |
8. |
Podpis: |
9. |
Přiložen je seznam schvalovací dokumentace uložené u schvalovacího orgánu, kterou lze obdržet na požádání. |
Dodatek
k certifikátu ES schválení typu č.
1. Dodatečné informace
1.1 |
Princip činnosti zařízení: s pohlcováním energie / se separátorem vzduchu a vody ( 10 ): |
1.2 |
Vlastnosti zařízení proti rozstřiku (stručný popis, výrobní značka nebo název, číslo/čísla): |
5. |
Poznámky (jsou-li nějaké): |
Značka ES schválení typu samostatného technického celku
1. |
Značka ES schválení typu samostatného technického celku obsahuje:
|
2. |
Systém proti rozstřiku se opatří značkou ES schválení typu samostatného technického celku takovým způsobem, aby byla nesmazatelná a jasně čitelná i tehdy, pokud je toto zařízení namontováno ve vozidle. |
3. |
Příklad značky ES schválení typu samostatného technického celku je znázorněn níže. Příklad značky ES schválení typu samostatného technického celku |
Vysvětlivka
Legenda: ES schválení typu samostatného technického celku bylo vydáno Nizozemskem pod číslem 0046. První dvě číslice „00“ udávají, že tento samostatný technický celek byl schválen podle tohoto nařízení. Symbol „A“ uvádí, že se jedná o typ zařízení s pohlcováním energie.
PŘÍLOHA III
ČÁST 1
Požadavky na zařízení proti rozstřiku
0. VŠEOBECNÉ POŽADAVKY
0.1 |
Zařízení proti rozstřiku musí být konstruována tak, aby správně fungovala při běžném použití na mokrých vozovkách. Kromě toho nesmějí mít žádnou konstrukční nebo výrobní vadu, která by ovlivňovala jejich správnou funkci nebo vlastnosti. |
1. ZKOUŠKY, KTERÉ JE TŘEBA PROVÉST
1.1 |
V závislosti na svém fyzikálním principu funkce se zařízení proti rozstřiku podrobují příslušným zkouškám popsaným v částech 2 a 3, přičemž výsledky zkoušek musí odpovídat požadavkům podle bodu 5 uvedených částí. |
2. ŽÁDOST O ES SCHVÁLENÍ TYPU KONSTRUKČNÍ ČÁSTI
2.1 |
Žádost o ES schválení typu konstrukční části podle článku 7 směrnice 2007/46/ES pro typ zařízení proti rozstřiku podává výrobce. |
2.2 |
Vzor informačního dokumentu je uveden v části 1 přílohy II. |
2.3 |
Technické zkušebně, která je odpovědná za provádění typových schvalovacích zkoušek, bude předloženo níže uvedené: čtyři vzorky: z toho tři jsou pro zkoušky a čtvrtý je k uložení v laboratoři pro případné pozdější ověření. Zkušebna si může vyžádat další vzorky. |
2.4 |
Značení
|
ČÁST 2
Zkoušky typu zařízení proti rozstřiku s pohlcováním energie
1. PODSTATA METODY
Účelem zkoušky je kvantitativně stanovit schopnost zařízení zadržet vodu stříkanou proti němu z řady trysek. Zkušební sestava má reprodukovat podmínky, pokud se týká objemu a rychlosti vody vrhané vzhůru z vozovky běhounem pneumatiky, za kterých zařízení funguje, je-li namontováno na vozidle.
2. VYBAVENÍ
Zkušební sestava je znázorněna na obrázku 8 v příloze VI.
3. ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY
3.1 |
Zkoušky se musí provést v uzavřené místnosti s klidným ovzduším. |
3.2 |
Teplota okolí a teplota zkušebních vzorků musí být 21 (± 3) °C. |
3.3 |
Použije se deionizovaná voda. |
3.4 |
Zkušební vzorky musí být na každou zkoušku připraveny navlhčením. |
4. POSTUP
4.1 |
Vzorek zkoušeného zařízení široký 500 (+ 0/– 5) mm a vysoký 750 mm se upevní na svislou desku zkušebního zařízení, přičemž se ověří, zda je vzorek správně umístěn vůči okrajům jímky a zda žádná překážka nemůže vodu před jejím nárazem nebo po nárazu odchýlit. |
4.2 |
Průtok se nastaví na 0,675 (+/– 0,01) l/s a na vzorek se přímo z vodorovné vzdálenosti 500 (+/– 2) mm nastříká nejméně 90 litrů a nejvýše 120 litrů (obrázek 8 v příloze VI). |
4.3 |
Voda se nechá odkapat ze vzorku do jímky. Vypočítá se procento zachycené vody vzhledem k množství rozprášené vody. |
4.4 |
Zkouška se podle bodů 4.2 a 4.3 provede na vzorku pětkrát. Ze série pěti zkoušek se vypočte průměrné procento. |
5. VÝSLEDKY
5.1 |
Průměrná procentuální hodnota vypočtená v bodě 4.4 musí činit 70 % nebo více. |
5.2 |
Jestliže se během série pěti zkoušek největší a nejmenší procentuální podíl zachycené vody liší od průměrného procenta o více než 5 %, je série zkoušek neplatná a musí se opakovat. Jestliže se během druhé série pěti zkoušek největší a nejmenší množství zachycené vody liší od průměrného procenta o více než 5 % nebo jestliže nižší hodnota nesplňuje požadavky podle bodu 5.1, schválení typu se odmítne. |
5.3 |
Provede se zkouška, zda svislá poloha zařízení ovlivňuje získané výsledky. Je-li tomu tak, pak se postup popsaný v bodech 4.1 až 4.4 musí zopakovat v polohách, kde je dosaženo nejvyšší a nejnižší procento zachycené vody; požadavky podle bodu 5.2 přitom zůstávají v platnosti. Z výsledků jednotlivých zkoušek se vytvoří průměrný procentní výsledek. Tento průměr musí činit 70 % nebo více. |
ČÁST 3
Zkoušky typu zařízení proti rozstřiku se separátorem vzduchu a vody
1. PODSTATA METODY
Účelem zkoušky je stanovit účinnost porézního materiálu určeného k zadržování vody stříkané tlakovým rozprašovačem vzduchu/vody.
Zařízení použité ke zkoušce musí simulovat podmínky, kterým by byl materiál vystaven, pokud se týká objemu a rychlosti vodní mlhy vytvářené pneumatikami, kdyby byl upevněn na vozidle.
2. VYBAVENÍ
Zkušební sestava je znázorněna na obrázku 9 v příloze VI.
3. ZKUŠEBNÍ PODMÍNKY
3.1 |
Zkoušky se musí provést v uzavřené místnosti s klidným ovzduším. |
3.2 |
Teplota okolí a teplota zkušebních vzorků musí být 21 (± 3) °C. |
3.3 |
Musí být použita deionizovaná voda. |
3.4 |
Zkušební vzorky musí být na každou zkoušku připraveny navlhčením. |
4. POSTUP
4.1 |
Vzorek o rozměrech 305 × 100 mm se upevní svisle na zkušební zařízení, přičemž se ověří, zda mezi vzorkem a horní zakřivenou deskou není mezera a zda je jímka ve správné poloze. Nádrž rozprašovače se naplní 1 ± 0,005 litrem vody a umístí do polohy znázorněné na obrázku. |
4.2 |
Rozprašovač se seřídí takto: tlak (v rozprašovači) : 5 barů + 10 %/– 0 % průtok : 1 litr/minutu ± 5 sekund rozprašování : kruhové, 50 ± 5 mm v průměru a ve vzdálenosti 200 ± 5 mm od vzorku, tryska má 5 ± 0,1 mm v průměru. |
4.3 |
Rozprašuje se do okamžiku, kdy přestane vystupovat vodní mlha, a změří se čas. Voda se nechá stékat ze vzorku do jímky po dobu 60 sekund a změří se objem zachycené vody. Změří se množství vody, která zůstala v nádrži rozprašovače. Vypočítá se objemové procento zachycené vody ve vztahu k objemu rozprášené vody. |
4.4 |
Zkouška se pětkrát opakuje a vypočítá se (v procentech) průměrné množství zachycené vody. Před každou zkouškou se ověří, zda jsou jímka, rozprašovač a měrná nádoba suché. |
5. VÝSLEDKY
5.1 |
Průměrná procentuální hodnota vypočtená v bodě 4.4 musí činit 85 % nebo více. |
5.2 |
Jestliže se během série pěti zkoušek největší a nejmenší procentuální podíl zachycené vody liší od průměrného procenta o více než 5 %, je série zkoušek neplatná a musí se opakovat. Jestliže se během druhé série pěti zkoušek největší a nejmenší množství zachycené vody liší od průměrného procenta o více než 5 % nebo jestliže nižší hodnota nesplňuje požadavky podle bodu 5.1, schválení typu se odmítne. |
5.3 |
Jsou-li získané výsledky ovlivněny svislou polohou zařízení, musí být postup podle bodů 4.1 až 4.4 zopakován v polohách, ve kterých se dosahuje největšího a nejmenšího procentuálního podílu zachycené vody; požadavky podle bodu 5.2 přitom zůstávají v platnosti. Požadavek podle bodu 5.1 zůstává v platnosti za účelem získání výsledků každé zkoušky. |
PŘÍLOHA IV
Požadavky na schválení typu vozidla, pokud jde o jeho systémy proti rozstřiku
0. OBECNÁ USTANOVENÍ
0.1 |
Vozidla kategorií N a O s výjimkou terénních vozidel definovaných v příloze II směrnice 2007/46/ES, musí být vyráběna a/nebo vybavena systémem proti rozstřiku tak, aby splnila požadavky stanovené v této příloze. V případě vozidel v uspořádání podvozek/kabina řidiče se tyto požadavky uplatňují pouze na kola zakrytá kabinou. Pro vozidla kategorie N1 a N2 s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nepřesahující 7,5 tuny se jako alternativa k požadavkům tohoto nařízení mohou na žádost výrobce uplatnit požadavky směrnice Rady 78/549/EHS ( 11 ). |
0.2 |
Požadavky této přílohy týkající se zařízení proti rozstřiku, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 4, nejsou povinné pro kategorie vozidel N, O1 a O2 s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nepřesahující 7,5 tuny, vozidla v uspořádání podvozek/kabina, vozidla bez karoserie nebo vozidla, na kterých by přítomnost zařízení proti rozstřiku byla neslučitelná s jejich použitím. Pokud však jsou tato zařízení na uvedená vozidla montována, musí splňovat požadavky tohoto nařízení. |
1. |
Technické zkušebně musí být předloženo vozidlo představující typ vozidla, který má být schválen, vybavené svým systémem proti rozstřiku. |
OBECNÉ POŽADAVKY
2. NÁPRAVY
2.1 Zdvihatelné nápravy
Je-li vozidlo vybaveno jednou nebo několika zdvihatelnými nápravami, musí systém proti rozstřiku v době, kdy je tato náprava spuštěna, krýt všechna kola, a pokud je tato náprava zdvižena, musí krýt kola, která jsou ve styku s vozovkou.
2.2 Samořízené nápravy
Pro účely tohoto nařízení se samořízená náprava „otočného“ typu pokládá za nápravu s řízenými koly.
Je-li vozidlo vybaveno samořízenou nápravou, musí systém proti rozstřiku splňovat požadavky vztahující se na neřízená kola, pokud je namontován na otočné části. Jestliže není na této části namontován, musí splňovat požadavky, které se vztahují na řízená kola.
3. POLOHA VNĚJŠÍHO BOČNÍHO KRYTU
Vzdálenost „c“ mezi podélnou rovinou dotýkající se vnější stěny pneumatiky, s výjimkou jakéhokoli vydutí pneumatiky v blízkosti země, a vnitřním okrajem bočního krytu nesmí přesahovat 100 mm (obrázky 1a a 1b v příloze VI).
4. STAV VOZIDLA
Při ověřování, zda je dodrženo toto nařízení, musí být vozidlo v tomto stavu:
a) musí být nenaložené s koly v poloze pro jízdu v přímém směru;
b) v případě návěsů musí být ložné plochy vodorovné;
c) pneumatiky musí být nahuštěny na běžný tlak.
5. SYSTÉMY PROTI ROZSTŘIKU
5.1 |
Systémy proti rozstřiku musí splňovat požadavky bodu 6 nebo bodu 8. |
5.2 |
Systém proti rozstřiku pro neřízená nebo samořízená kola, která jsou kryta podlahou karoserie nebo spodní částí ložné plošiny, musí splňovat buď požadavky bodu 6 nebo bodu 8, nebo požadavky bodu 7. |
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
6. |
Požadavky týkající se systémů proti rozstřiku s pohlcováním energie u náprav s řízenými nebo samořízenými nebo neřízenými koly 6.1 Blatníky
6.2 Vnější boční kryty
6.3 Zástěrky
|
7. |
Požadavky týkající se systémů proti rozstřiku, které jsou opatřeny zařízením proti rozstřiku zařízení s pohlcováním energie u určitých náprav s neřízenými nebo samořízenými a koly (viz bod 5.2) 7.1 Blatníky
7.2 Vnější boční kryty
|
8. |
Požadavky týkající se systémů proti rozstřiku, které jsou opatřeny zařízením proti rozstřiku se separátorem vzduchu a vody, u náprav s řízenými a neřízenými koly 8.1 Blatníky
8.2 Vnější boční kryty
8.3 Zástěrky
|
9. |
U vícenásobných náprav, nemusí systém proti rozstřiku jedné nápravy, která není nejzadnější nápravou, pokrývat celou šířku běhounu pneumatiky, pokud je možnost lokální kolize mezi systémem proti rozstřiku a konstrukcí nápravy nebo jejího zavěšení či podvozku. |
PŘÍLOHA V
Shodnost výroby a ukončení výroby
1. Shodnost výroby
1.1 Každé zařízení proti rozstřiku opatřené značkou ES schválení typu konstrukční části se musí shodovat s typem, který byl schválen. Orgán státní správy, který vydal značku ES schválení typu, si ponechá jeden vzorek, který spolu s certifikátem ES schválení typu konstrukční části může být použit ke stanovení, zda na trh dodávaná zařízení opatřená značkou ES schválení typu konstrukční části splňují stanovené požadavky.
1.2 Typ zařízení je definován vzorem a dokumenty, které typ popisují, předloženými se žádostí o ES schválení typu konstrukční části. Za zařízení náležející ke stejnému typu mohou být pokládána zařízení, jejichž vlastnosti jsou shodné s vlastnostmi vzorového zařízení a jejichž součásti se neliší od součástí vzorového zařízení, kromě variant, které neovlivňují vlastnosti podle této přílohy.
1.3 Výrobce zaručuje shodnost výroby typu, který byl schválen, běžnou kontrolou výroby.
Za tím účelem je výrobce povinen buď mít k dispozici laboratoř, která je dostatečně vybavena pro provádění základních zkoušek, nebo zkoušky shodnosti výroby zadávat schválené laboratoři.
Výsledky zkoušek shodnosti výroby musí být k dispozici pro účely inspekce prováděné příslušnými orgány nejméně jednou ročně.
1.4 Příslušné orgány mohou též provádět namátkové kontroly výroby.
1.5 Shodnost výroby s typem zařízení, který byl schválen, se musí ověřovat za podmínek a v souladu s metodami podle přílohy III.
Výrobce je povinen předat orgánu, který udělil schválení typu konstrukční části, na jeho žádost typ zařízení, který byl schválen, za účelem zkoušky pro ověření shodnosti výroby.
1.6 Zařízení se pokládají za shodná, jestliže 9 z 10 náhodně vybraných vzorků splňuje požadavky podle bodu 4 části 2 a bodu 4 části 3 přílohy III.
1.7 Není-li podmínka podle bodu 1.6 splněna, musí být přezkoušeno dalších 10 náhodně vybraných vzorků.
Průměr ze všech měření musí být ve shodě s požadavky bodu 4 části 2 a bodu 4 části 3 přílohy III, přičemž žádné jednotlivé měření nesmí vykázat hodnotu menší než 95 % uvedené hodnoty.
2. Ukončení výroby
Jestliže držitel ES schválení typu konstrukční části výrobu ukončí, je povinen neprodleně uvědomit o této skutečnosti příslušné orgány.
PŘÍLOHA VI
OBRÁZKY
Obrázek 1a
Šířka (q) blatníku (a) a poloha bočního krytu (j)
Poznámka: Čísla odkazují na příslušné body v příloze IV.
Obrázek 1b
Příklad měření vnějšího bočního krytu
Obrázek 2
Rozměry blatníku a vnějšího bočního krytu
Poznámka:
1. Čísla v závorkách odkazují na příslušné body v příloze IV.
2. T: rozsah blatníku.
Obrázek 3
Poloha blatníku a zástěrky
Poznámka: Čísla v závorkách odkazují na příslušné body v příloze IV.
Obrázek 4
Schéma znázorňující sestavu systému proti rozstřiku (blatník, zástěrka, vnější boční kryt), zahrnující zařízení proti rozstřiku (s absorbováním energie) pro vícenásobné nápravy
Obrázek 5
Schéma znázorňující sestavu systému proti rozstřiku zahrnující zařízení proti rozstřiku (s absorbováním energie) pro nápravy vybavené neřízenými nebo samořízenými koly
(Příloha IV – body 5.2 a 7)
a) Vícenásobné nápravy, pokud je vzdálenost mezi pneumatikami menší než 250 mm.
b) Jednoduché nebo vícenásobné nápravy, pokud vzdálenost mezi pneumatikami není menší než 250 mm.
Obrázek 6
Schéma znázorňující sestavu systému proti rozstřiku zahrnující zařízení proti rozstřiku (se separátorem vzduchu a vody) pro nápravy vybavené řízenými, samořízenými nebo neřízenými koly
Poznámka:
1. Čísla odkazují na příslušné body v příloze IV.
2. T: rozsah blatníku.
Obrázek 7
Schéma znázorňující sestavu systému proti rozstřiku zahrnující zařízení proti rozstřiku (blatník, zástěrka, vnější boční kryt) pro vícenásobné nápravy, pokud vzdálenost mezi pneumatikami nepřesahuje 300 mm
Poznámka:
1. Čísla odkazují na příslušné body v příloze IV.
2. T: rozsah blatníku.
Obrázek 8
Zkušební sestava pro zařízení proti rozstřiku s pohlcováním energie
(příloha III, část 2)
Poznámka:
A = dodávka vody z čerpadla
B = odtok do jímky
C = jímka s vnitřními rozměry: délka 500 (+ 5/– 0) mm a šířka 75 (+ 2/– 0) mm
D = nerezové potrubí s vnějším průměrem 54 mm, tloušťkou stěny 1,2 (+/– 0,12) mm, vnitřním a vnějším povrchem s povrchovou drsností Ra mezi 0,4 a 0,8 μm
E = 12 válcovitých radiálně vyvrtaných otvorů s pravoúhlými stranami, bez otřepů. Jejich průměr, měřený na vnitřní a vnější straně potrubí, je 1,68 (+ 0,010/– 0) mm
F = zkušební vzorek o šířce 500 (+ 0/– 5) mm
G = pevná plochá deska
Všechny lineární rozměry jsou uvedeny v mm.
Obrázek 9
Zkušební sestava pro zařízení proti rozstřiku se separátorem vzduchu a vody
(příloha III, část 3)
( 1 ) Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.
( 3 ) Úř. věst. L 103, 23.4.1991, s. 5.
( 4 ) Úř. věst. L 233, 25.8.1997, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 129, 14.5.1992, s. 95.
( 6 ) Pro vozidla kategorie N1 a vozidla kategorie N2 s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla nepřesahující 7,5 tuny se použitím výjimky podle bodu 0.1 přílohy IV tohoto nařízení může použít informační dokument uvedený v příloze II směrnice 78/549/EHS.
( 7 ) Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (např. ABC??123??).
( 8 ) Podle definice v části A přílohy II směrnice 2007/46/ES.
( 9 ) Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (např. ABC??123??).
( 10 ) Nehodící se škrtněte.
( 11 ) Úř. věst. L 168, 26.6.1978, s. 45.