(EU) č. 1261/2010Nařízení Komise (EU) č. 1261/2010 ze dne 22. prosince 2010 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz některých tyčí z nerezavějící oceli pocházejících z Indie

(1)

Dne 1. dubna 2010 informovala Komise prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ( 2 ) (dále jen „oznámení o zahájení“) o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých tyčí z nerezavějící oceli pocházejících z Indie (dále též „dotčená země“) do Unie (dále jen „antisubvenční řízení“).

(2)

Týž den Komise zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie ( 3 ) (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých tyčí z nerezavějící oceli pocházejících z Indie do Unie a zahájila samostatné šetření (dále jen „antidumpingové řízení“).

(3)

Antisubvenční řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podala dne 15. února 2010 Evropská federace průmyslu železa a oceli (Eurofer) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby některých tyčí z nerezavějící oceli v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o subvencování uvedeného výrobku a o podstatné újmě vyplývající z tohoto subvencování, což bylo považováno za dostatečný důvod pro zahájení šetření.

(4)

Před zahájením řízení a podle čl. 10 odst. 7 základního nařízení Komise uvědomila indickou vládu o tom, že obdržela podnět s náležitými podklady, v němž se tvrdí, že dochází k subvencovanému dovozu některých tyčí z nerezavějící oceli pocházejících z Indie, který působí podstatnou újmu výrobnímu odvětví Unie. Indická vláda byla vyzvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci ohledně obsahu podnětu a dosáhnout řešení na základě dohody. V tomto případě nebylo dosaženo řešení na základě dohody.

(5)

Komise o zahájení řízení úředně vyrozuměla výrobce v Unii, jejichž jménem byl podán podnět, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a také indické orgány. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(6)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody pro slyšení, byly vyslechnuty.

(7)

S ohledem na velký počet vyvážejících výrobců v Indii se v oznámení o zahájení předpokládal v souladu s článkem 27 základního nařízení pro účely zjištění ohledně subvencování výběr vzorku.

(8)

S cílem umožnit Komisi rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci v Indii požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a poskytli základní informace o svém vývozu a domácím prodeji a své přesné činnosti v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku a jména a činnosti všech společností, které se podílely na výrobě a/nebo prodeji dotčeného výrobku v období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 a s nimiž jsou ve spojení.

(9)

Výběr reprezentativního vzorku byl konzultován též s příslušnými indickými orgány.

(10)

Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo celkem 22 vyvážejících výrobců v Indii, včetně skupin společností ve spojení. Dvacet z těchto spolupracujících společností nebo skupin vykázalo vývoz dotčeného výrobku do Unie v období šetření. Vzorek byl tedy vybrán na základě informací od těchto dvaceti vyvážejících výrobců nebo skupin vyvážejících výrobců.

(11)

Vyvážející výrobci, kteří se ve zmíněné lhůtě nepřihlásili nebo včas neposkytli požadované informace, byli považováni za společnosti, které při šetření nespolupracují. Srovnání údajů Eurostatu o dovozu a údajů o objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, které uvedlo zmíněných dvacet spolupracujících společností nebo skupin, jež v období šetření vyvážely dotčený výrobek do Unie, naznačuje, že úroveň spolupráce ze strany indických vyvážejících výrobců byla velmi vysoká.

(12)

V souladu s článkem 27 základního nařízení Komise vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vybraný vzorek sestával ze dvou společností a jedné skupiny společností složené ze čtyř společností ve spojení, přičemž všechny společnosti ve vzorku dohromady představují více než 63 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(13)

Jeden vyvážející výrobce, který nebyl zařazen do vzorku, protože nesplňoval kritéria stanovená v čl. 27 odst. 1 základního nařízení, požádal o stanovení individuálního rozpětí subvencování podle čl. 27 odst. 3 základního nařízení a poskytl odpověď na dotazník.

(14)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, vzorek byl omezen na počet společností, které mohly být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřeny. Společnosti prošetřované za účelem šetření subvencování jsou uvedeny níže ve 22. bodě odůvodnění. Vzhledem k počtu inspekcí na místě, které by bylo zapotřebí uskutečnit v prostorách těchto společností, se mělo za to, že by individuální prošetřování znamenalo nepřiměřenou zátěž a bránilo by včasnému dokončení šetření.

(15)

Proto byl přijat předběžný závěr, že žádost o individuální prošetření nemůže být přijata.

(16)

S ohledem na velký počet výrobců v Unii se v oznámení o zahájení předpokládal v souladu s článkem 27 základního nařízení pro účely stanovení újmy výběr vzorku.

(17)

Žádní další výrobci než uvedených osm společností, jejichž jménem byl podán podnět, se nepřihlásili ani nepodali základní informace o své činnosti v souvislosti s dotčeným výrobkem v období šetření, jak je stanoveno v oznámení o zahájení. Z těchto osmi společností byl vybrán vzorek čtyř společností, a to na základě reprezentativnosti jejich objemu prodeje, na základě typů výrobku, které vyrábějí, a toho, kde se v Unii nacházejí. Výběr vzorku byl konzultován s žadatelem a dotčenými výrobci.

(18)

Čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 62 % celkové produkce výrobního odvětví Unie v období šetření.

(19)

S ohledem na velký počet dovozců uvedených v podnětu se v oznámení o zahájení předpokládal v souladu s článkem 27 základního nařízení výběr vzorku. Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři dovozci. Vzhledem k nízkému počtu dovozců, kteří se přihlásili, bylo rozhodnuto výběr vzorku neprovádět.

(20)

Komise všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, zaslala dotazníky. Dotazníky byly tedy zaslány indické vládě, vyvážejícím výrobcům v Indii zařazeným do vzorku vyvážejících výrobců, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku výrobců v Unii a čtyřem dovozcům v Unii, kteří vyjádřili souhlas se zařazením do vzorku dovozců, a všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká.

(21)

Odpovědi přišly od indické vlády, vyvážejících výrobců zařazených do příslušného vzorku, vyvážejícího výrobce, který žádal o individuální prošetření, výrobců v Unii zařazených do příslušného vzorku a jednoho dovozce. Od uživatelů ani od žádných dalších stran dotčených řízením žádné odpovědi na dotazník nepřišly. Podstatná část výrobců v Unii kromě toho zaslala požadované obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(22)

Komise si zjistila a ověřila všechny informace, které zúčastněné strany poskytly a které považovala za nezbytné pro předběžné určení míry subvencí, výsledné újmy a zájmu Unie. V prostorách indické vlády v Dillí, vlády státu Maháráštra v Bombaji, úřadu indické vlády v Bombaji a v prostorách následujících stran řízení se uskutečnily inspekce na místě:

(23)

Šetření subvencování a újmy se týkalo období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od roku 2007 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(24)

Dotčeným výrobkem jsou tyče a pruty z nerezavějící oceli, po tváření za studena nebo povrchové úpravě za studena již dále neopracované, jiné než tyče a pruty s kruhovým příčným průřezem o průměru 80 mm nebo větším, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN 7222 20 21, 7222 20 29, 7222 20 31, 7222 20 39, 7222 20 81 a 7222 20 89.

(25)

Šetření ukázalo, že výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu v Indii, kterých se týká toto šetření, mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a použití jako ty, které jsou z této země vyváženy na trh Unie. Stejně tak výrobky vyráběné výrobci v Unii a prodávané na trhu Unie mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a použití jako výrobky vyvážené do Unie z dotčené země. Proto se uvedené výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(26)

Na základě informací obsažených v podnětu a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, v jejichž rámci jsou údajně poskytovány subvence:

(27)

Výše uvedené programy a) až d) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Pro období současného šetření jsou relevantní dva dokumenty o politice zahraničního obchodu, a sice „FT-policy 04-09“ a „FT-policy 09-14“. Indická vláda kromě toho stanoví postupy pro dokumenty FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 v Příručce postupů, svazku I („Handbook of Procedures, Volume I“, dále jen „HOP I 04-09“ respektive „HOP I 09-14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(28)

Režim vývozních úvěrů uvedený výše v písmeni e) vychází z paragrafů 21 a 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje indické národní bance Reserve Bank of India dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(29)

Podrobný popis programu „Kniha celních nároků“ je uveden v kapitole 4.3 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitole 4 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(30)

Výhody tohoto programu může čerpat kterýkoli výrobce-vývozce nebo obchodník-vývozce.

(31)

Vývozce může zažádat o kredity v rámci programu „Kniha celních nároků“, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto programu. Tyto sazby v rámci programu „Kniha celních nároků“ byly indickými úřady stanoveny pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Stanovují se na základě standardních norem vstupů a výstupů, s přihlédnutím k předpokládanému dovezenému obsahu vstupů do vyváženého výrobku a celním poplatkům za tento předpokládaný dovoz, bez ohledu na to, zda byla dovozní cla skutečně zaplacena, či nikoli.

(32)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V době uskutečnění vývozní transakce musí vývozce předložit indickým orgánům prohlášení, v němž uvede, že se vývoz uskutečňuje v rámci režimu „Kniha celních nároků“. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během odbavení vývozní přepravní doklad. V tomto dokumentu je uvedena, mimo jiné, výše kreditu v rámci „Knihy celních nároků“, který má být poskytnut pro příslušnou vývozní transakci. V tomto okamžiku vývozce zná výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout kredit v rámci režimu „Kniha celních nároků“.

(33)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být kredity v rámci režimu „Kniha celních nároků“ při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na akruální bázi jako příjem. Takové kredity mohou být použity k zaplacení cla u následných dovozů jakéhokoliv zboží s výjimkou kapitálového zboží a zboží, pro nějž existují dovozní omezení. Zboží dovezené oproti těmto kreditům může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje) nebo použito jinak. Kredity v rámci režimu „Kniha celních nároků“ jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 12 měsíců od data vydání.

(34)

Žádost o kredity v rámci režimu „Kniha celních nároků“ se podává elektronicky a může se týkat neomezeného počtu vývozních transakcí. Pro podání žádosti o kredity v rámci režimu „Kniha celních nároků“ ve skutečnosti neexistují žádné pevné lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu „Kniha celních nároků“ automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podání uvedené v kapitole 4.47 příručky HOP I 04-09 a 09-14. Jak je navíc jasně stanoveno v kapitole 9.3 příručky HOP I 04-09 a 09-14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout, s uložením menší pokuty (tj. 10 % nároku).

(35)

Bylo zjištěno, že dvě společnosti ve vzorku indických vývozců, a sice Chandan Steel a společnosti skupiny Venus group využívaly v období šetření tento režim.

(36)

Režim „Kniha celních nároků“ poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Kredity v rámci programu „Kniha celních nároků“ jsou finančním příspěvkem od indické vlády, jelikož nakonec budou použity k vyrovnání dovozních cel, čímž se sníží příjem indické vlády z cel, která by byla jinak splatná. Kredity v rámci režimu „Kniha celních nároků“ navíc příjemci přinášejí prospěch, protože zvyšují jeho likviditu.

(37)

Kromě toho režim „Kniha celních nároků“ právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(38)

Tento program nelze považovat za přípustný režim vracení cla nebo režim vracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení, jelikož nesplňuje pravidla stanovená v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Zejména jde o to, že vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží při výrobním procesu a výše kreditu není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupům. Navíc neexistuje žádný systém nebo postup pro potvrzení, které vstupy jsou spotřebovávány při procesu výroby vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok čerpat výhody režimu „Kniha celních nároků“ bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy doveze. Pro získání příslušných výhod stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří obstarávají veškeré vstupy v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupy, tak mají nárok na čerpání výhod v rámci režimu „Kniha celních nároků“.

(39)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce, zjištěné za období šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhodu příjemce získá v momentě, kdy dojde k vývozní transakci uskutečněné v rámci tohoto režimu. V tomto okamžiku je indická vláda povinna se zříct celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) podbodu ii) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné i výši kreditu v rámci režimu „Kniha celních nároků“, která má být pro příslušnou vývozní transakci udělena, nemá indická vláda volbu, zda subvenci poskytnout či nikoli. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se považuje za odpovídající stanovit výši výhody vyplývající z režimu „Kniha celních nároků“ jako součet kreditů získaných za vývozní transakce uskutečněné v rámci tohoto režimu v období šetření.

(40)

V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence odečteny z kreditů stanovených uvedeným způsobem, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti, a nebyla poskytnuta na základě množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(41)

Rozpětí subvenčních sazeb zjištěných pro tento režim u dotčených společnosti během období šetření činí 1,5 % až 3,4 %.

(42)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 2009-2014 a v kapitolách 4.1 až 4.30 příruček HOP I 2004-2009 a HOP I 2009-2014.

(43)

Režim předběžného povolení má šest podprogramů, které jsou podrobněji popsány ve 44. bodě odůvodnění. Tyto podprogramy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci, kteří jsou „vázáni“ k pomocným výrobcům, jsou způsobilí pro podprogram předběžných povolení pro fyzický vývoz a pro podprogram předběžných povolení pro roční potřebu. Výrobci-vývozci, kteří jsou dodavateli konečného vývozce, jsou způsobilí pro režim předběžného povolení pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé, kteří zajišťují dodávky v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 dokumentu FT 04-09, jako např. dodavatelé subjektu orientovaného na vývoz, jsou způsobilí pro podprogram předběžných povolení pro domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů výrobcům-vývozcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podprogramů „Předběžný příkaz k uvolnění“ a tuzemský akreditiv back-to-back.

(44)

Režim předběžného povolení může být vydán na:

(45)

V průběhu období šetření získaly úlevy v rámci režimu předběžného povolení v souvislosti s dotčeným výrobkem dvě společnosti. Tyto společnosti využívaly jednoho z uvedených podprogramů, a sice režimu předběžného povolení pro fyzický vývoz. Proto není nutné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podprogramů.

(46)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dovezeného zboží/zboží nakoupeného v tuzemsku“ ve stanoveném formátu (kapitoly 4.26 a 4.30 a dodatek 23 HOP I 04-09 a HOP I09-14), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/účetní nákladů a prací, který vydá osvědčení o tom, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(47)

Pokud jde o podprogram využívaný během období šetření dotčenými společnostmi, tj. fyzický vývoz, jsou povolený dovoz a povinný vývoz pevně stanoveny co do množství a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají v okamžiku dovozu a vývozu státní úředníci do povolení zaznamenávat příslušné transakce. Objem dovozu povolený v rámci programu předběžného povolení určuje indická vláda na základě standardních norem vstupů a výstupů, které existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku.

(48)

Dovezené vstupní materiály nelze převádět a musí být použity pro výrobu výsledného výrobku na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, vždy o šest měsíců).

(49)

Šetřením bylo zjištěno, že požadavky ohledně ověřování stanovené indickými orgány buď nebyly dodrženy, nebo dosud nebyly testovány v praxi.

(50)

Jedna z šetřených společností nevedla žádný systém, na jehož základě by se dalo ověřit, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství, jak stanoví dokument FT-policy (dodatek 23) a příloha II část II odst. 4 základního nařízení. Ve skutečnosti neexistovaly žádné záznamy o skutečné spotřebě. Změny ve správě zahraniční obchodní politiky 2004–2009, které nabyly účinnosti na podzim roku 2005 (povinné zasílání registru spotřeby indickým orgánům v rámci procedury pro splacení licencí), nebyly prozatím v případě této společnosti uplatněny. V této fázi proto de facto nebylo možné ověřit faktické uplatňování tohoto ustanovení.

(51)

Pokud jde o druhou společnost, ta vedla určité záznamy o výrobě a spotřebě. Registr spotřeby pro období šetření však nebyl k dispozici, a proto nebylo možné ověřit mimo jiné záznamy o spotřebě s cílem zjistit, které vstupy byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém množství, jak stanoví dokument FT-policy (dodatek 23). Pokud jde o požadavky na ověření uvedené ve 46. bodě odůvodnění, společnost neměla žádné záznamy o tom, jak toto osvědčování proběhlo. Nebyl k dispozici žádný auditní plán ani žádné jiné podpůrné doklady k provedenému auditu (např. auditní zpráva) ani žádné informace týkající se použité metodiky a zvláštních požadavků, které by byly pro tak důkladnou práci, která vyžaduje detailní odborné znalosti o výrobních procesech, nezbytné. Celkově se má za to, že vyšetřovaný vývozce nebyl schopen prokázat, že příslušná ustanovení dokumentu FT-policy byla splněna.

(52)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, konkrétně představuje finanční příspěvek indické vlády, kterým byla šetřeným vývozcům poskytnuta výhoda.

(53)

Kromě toho je fyzický vývoz v rámci režimu předběžného povolení ze zákona jednoznačně podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto režimů.

(54)

Podprogram využitý v aktuálním případě nelze považovat za přípustný systém vracení cla nebo režim vracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem žádný kontrolní systém ani postup, aby ověřila, zda byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku a v jakém objemu (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Rovněž se má za to, že standardní normy vstupů a výstupů pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné a nemohou samy o sobě tvořit systém zjišťování skutečné spotřeby, protože jsou vytvořeny tak, že neumožňují indické vládě ověřovat s dostatečnou přesností, jaká množství vstupů jsou spotřebovávána při výrobě vyváženého výrobku. Nadto indická vláda neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli za normálních okolností by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného kontrolního systému potřebné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení).

(55)

Uvedený podprogram je proto napadnutelný.

(56)

Vzhledem k neexistenci povolených režimů vracení cla nebo režimů vracení u náhradních vstupů je napadnutelnou výhodou prominutí všech dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze vyrovnání „nadměrných“ celních úlev. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze nadměrné celní úlevy napadnout pouze za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že není prokázána existence vhodného monitorovacího procesu, nelze výše uvedenou výjimku pro režimy vracení použít a namísto údajných nadměrných úlev se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takových nadměrných úlev povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak, podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí vyšetřující orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného kontrolního systému.

(57)

Výše subvencí pro společnosti, které využívaly režim předběžného povolení, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci zmíněného podprogramu během období šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku v průběhu období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(58)

Sazba subvencí zjištěná pro tento režim u dotčených společnosti během období šetření činí 0,8 %, resp. 1,5 %.

(59)

Šetření odhalilo, že dvě ze společností nebo skupin společností ve vzorku využívaly v období šetření tento režim. Bylo však zjištěno, že získané pobídky byly zanedbatelné Proto se mělo za to, že není nezbytné v tomto šetření dále hodnotit napadnutelnost tohoto režimu.

(60)

Bylo zjištěno, že jedna ze společností ve vzorku měla status subjektu orientovaného na vývoz a v období šetření jí byly poskytovány subvence.

(61)

Podrobný popis režimu pro subjekty orientované na vývoz je uveden v kapitole 6 dokumentů FT-policy 04-09 a FT-policy 09-14 a v kapitole 6 příruček HOP I 04-09 a HOP I09-14.

(62)

S výjimkou společností, které se zabývají výhradně obchodováním, mohou být všechny podniky, které se v zásadě zavážou vyvážet veškerou svou produkci zboží nebo služeb, zřízeny v rámci režimu pro subjekty orientované na vývoz. Podniky v průmyslových odvětvích musí splnit minimální mez investic do fixních aktiv, aby byly způsobilé pro režim pro subjekty orientované na vývoz.

(63)

Subjekty orientované na vývoz mohou působit a mít sídlo kdekoli v Indii.

(64)

Žádost o status subjektu orientovaného na vývoz musí obsahovat podrobné informace pro období příštích pěti let, mimo jiné o plánovaných výrobních množstvích, plánované hodnotě vývozu, požadavcích dovozu a požadavcích na domácí zdroje. Pokud úřady žádosti společnosti vyhoví, budou jí oznámeny podmínky takového schválení. Schválení uznání společnosti jako společnosti, na niž se vztahuje režim pro subjekty orientované na vývoz, je platné na období pět let. Toto schválení může být obnoveno na další období.

(65)

Rozhodující povinností subjektu orientovaného na vývoz, jak je stanovena v dokumentech FT-policy 2004–09 a FT-policy 2009-2014, je dosáhnout čistých devizových příjmů, tj. v referenčním období (5 let) musí být celková hodnota vývozů vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(66)

Subjekty orientované na vývoz mají nárok na následující úlevy:

(67)

Subjekty působící v rámci těchto režimů jsou vázány dohledem celních úředníků.

(68)

Ze zákona musí vést řádnou evidenci všech dovozů, spotřeby a využití veškerých dovezených materiálů a vývozů uskutečněných v souladu s příslušným odstavcem pokynů HOP I2009-2014. Tyto doklady by měly být pravidelně předkládány příslušným orgánům v Indii prostřednictvím čtvrtletních a výročních zpráv o činnosti.

(69)

Podle příslušného oddílu HOP I2009-2014 se však „v žádném okamžiku nevyžaduje, aby [subjekt orientovaný na vývoz] určoval vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a svým vývozem, převody na jiné subjekty, prodejem v rámci vnitrostátní celní oblasti nebo zásobami“.

(70)

Prodej na domácím trhu je odbavován a evidován na základě autocertifikace. Na odesílání zásilek vyvážených subjekty orientovanými na vývoz dohlíží celní/daňový úředník.

(71)

V současném případě využíval režim pro jednotky orientované na vývoz jeden ze spolupracujících vývozců ve vzorku. Tento spolupracující vývozce použil uvedený režim na dovoz surovin, spotřebního materiálu a kapitálového zboží bez dovozního cla, aby nakoupil zboží na domácím trhu bez spotřební daně a aby dosáhl vrácení daně z prodeje a prodal část své produkce na domácím trhu. Uvedený spolupracující vývozce tak čerpal všechny výhody popsané v 66. bodě odůvodnění bodech i) až vi). Nicméně co se týče osvobození od daně z příjmu podle oddílu 10B zákona o dani z příjmu, šetření odhalilo, že od 1. dubna 2010 již uvedená společnost nebyla způsobilá pro toto osvobození. Ustanovení týkající se osvobození od daně z příjmů u subjektů orientovaných na vývoz tak již nebyla v rámci tohoto šetření posuzována.

(72)

Osvobození subjektu orientovaného na vývoz od tří typů dovozního cla („základní clo“, „vzdělávací daň z cla“„daň na vyšší střední vzdělávání“) a vrácení daně z prodeje jsou finančními příspěvky indické vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Příjem vlády, který by jinak byl splatný, kdyby tento program neexistoval, je ušlým výnosem a tedy poskytnutím výhody subjektu orientovanému na vývoz ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení, protože subjektu orientovanému na vývoz zlepšil likviditu tím, že nemusel zaplatit obvykle splatné clo a dosáhl vrácení daně z prodeje.

(73)

Osvobození od spotřební daně a jejího ekvivalentu dovozního cla však nevede k ušlému příjmu, který by byl jinak splatný. Pokud je spotřební daň a dodatečné clo zaplaceno, může být využito jako kredit pro budoucí vlastní celní nebo daňové závazky (takzvaný mechanismus „CENVAT“), což je systém srovnatelný s daní z přidané hodnoty, který indickým společnostem umožňuje vyrovnávat daně z nákupu s daněmi splatnými z prodeje. Proto tato cla nejsou konečná. Prostřednictvím kreditu „CENVAT“ se konečné clo vztahuje pouze na přidanou hodnotu, nikoli na vstupní materiály.

(74)

Pouze prominutí základního cla, vzdělávací daně z cla a daně na vyšší střední vzdělávání a vrácení centrální daně z prodeje tedy zakládají subvence ve smyslu článku 3 základního nařízení. Tyto subvence jsou stanoveny zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti, a jsou proto považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Vývozní cíl subjektu orientovaného na vývoz, jak je uvedeno v kapitole 6.1 dokumentu FT-policy 2009-2014, je nutnou podmínkou k získání příslušných pobídek.

(75)

Napadnutelnou výhodou je tedy prominutí základního cla z dovozu, vzdělávací daně z cla, daně na vyšší střední vzdělávání obvykle splatné při dovozu a také vrácení centrální daně z prodeje v období šetření.

(76)

Výše subvence pro vývozce, kteří jsou subjekty orientovanými na vývoz, byla vypočtena na základě prominutého cla a daní (základní clo, vzdělávací daň z cla, daň na vyšší střední vzdělávání) z materiálu dovezeného pro subjekty orientované na vývoz jako celek a daně z prodeje vrácené během období šetření. Z této částky byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení odečteny poplatky, jež bylo třeba zaplatit pro získání subvence, a tímto způsobem byla určena výše subvence jako čitatel. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na odpovídající vývozní obrat v období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti, a nebyla poskytnuta na základě množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Rozpětí subvence získané v rámci režimu pro subjekty orientované na vývoz pro dotčenou společnost činí 4,3 %.

(77)

Kapitálové zboží není fyzicky zabudované do hotového zboží. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výhoda dotčené společnosti vypočtena na základě výše nezaplaceného cla z dovezeného kapitálového zboží rozloženého na dobu odpovídající běžné době amortizace takového kapitálového zboží v jedné ze šetřených společností. Takto vypočtená částka tedy připadá na období šetření a byla upravena připočtením úroku za toto období, aby byla zohledněna hodnota výhody v čase, a tím stanovena úplná výhoda tohoto režimu pro příjemce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na odpovídající vývozní obrat uskutečněný v průběhu období šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Rozpětí subvence získané dotčenou společností tak bylo zanedbatelné.

(78)

Podrobnosti režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp).BC 01/04.02.02/2007-08 (vývozní úvěr v rupiích/cizí měně) a rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp).BC 09/04.02.02/2008-09 (vývozní úvěr v rupiích/cizí měně) Indické centrální banky, který je určen všem komerčním bankám v Indii.

(79)

Pro tento režim jsou způsobilí vyrábějící vývozci a obchodující vývozci.

(80)

V rámci tohoto režimu stanovuje Indická centrální banka maximální strop úrokových sazeb použitelných pro vývozní úvěry, které jsou závazné, a to jak v indických rupiích, tak i v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci. Režim vývozních úvěrů se skládá ze dvou podprogramů, programu vývozních úvěrů před odesláním (dále jen „balicí úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a program vývozních úvěrů po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. Indická centrální banka také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru na financování vývozu.

(81)

Na základě rámcových oběžníků Indické centrální banky mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou stanoveny čistě za tržních podmínek. Rozdíl v sazbách se může pro společnosti s dobrým úvěrovým hodnocením snížit. Společnosti s vysokým hodnocením mohou ve skutečnosti získat vývozní úvěry a hotovostní úvěry za stejných podmínek.

(82)

Bylo zjištěno, že jedna ze společností tento režim během období šetření využívala.

(83)

Preferenční úrokové sazby úvěru v rámci režimu vývozních úvěrů stanovené rámcovými oběžníky Indické centrální banky uvedenými v 78. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady stanovenými čistě tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je ve skutečnosti vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky Indické centrální banky spočívající ve stanovení maximální úvěrové sazby pro každou komerční banku individuálně.

(84)

Bez ohledu na skutečnost, že jsou preferenční úvěry v rámci režimu vývozních úvěrů poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V tomto kontextu by mělo být poznamenáno, že ani čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení ani Dohoda WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nevyžadují pro zjištění subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. odškodnění komerčních bank ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. Indická centrální banka je veřejnoprávním subjektem a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 2 písm. b) základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. Indická centrální banka dává pokyny soukromým subjektům ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) druhé odrážky základního nařízení, protože komerční banky jsou vázány podmínkami, které Indická centrální banka stanoví, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcových oběžnících Indické centrální banky a ustanoveními Indické centrální banky, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch vývozního financování. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(85)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období šetření a částkou, která by byla splatná za běžné komerční úvěry využité dotčenou společností. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v období šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(86)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim během období šetření pro uvedenou společnost činí 0,4 %.

(87)

Na základě zjištění, jejichž souhrn je uveden v tabulce níže, bylo zjištěno, že celková výše napadnutelných subvencí vyjádřená ad valorem, dosahuje rozmezí 3,3 % až 4,3 %:

(88)

V souladu s čl. 15 odst. 3 základního nařízení činí rozpětí subvencí pro společnosti nezařazené do vzorku, vypočtené na základě váženého průměru rozpětí subvencí stanovených pro spolupracující společnosti zařazené do vzorku, 4,0 %.

(89)

Pokud je o všechny ostatní vývozce v Indii, Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Jak je zmíněno v 10. bodě odůvodnění, srovnání údajů Eurostatu o dovozu a údajů o objemu vývozu dotčeného výrobku do Unie, které uvedlo zmíněných dvacet spolupracujících společností nebo skupin, jež v období šetření vyvážely dotčený výrobek do Unie, naznačuje, že úroveň spolupráce ze strany indických vyvážejících výrobců byla velmi vysoká, konkrétně dosahovala 100 %. Z důvodu takto vysoké úrovně spolupráce je sazba subvence pro všechny nespolupracující společnosti stanovena na úrovni společnosti s nejvyšší individuální sazbou, tj. 4,3 %.

(90)

Pro stanovení objemu výroby v Unii byl vzat v úvahu výstup následujících výrobců v Unii:

(91)

Pro účely analýzy celkové újmy tedy výrobní odvětví Unie sestává z těchto 24 společností.

(92)

Jak bylo uvedeno výše v 17. bodě odůvodnění, byl vybrán vzorek čtyř společností z výrobců, kteří se přihlásili Komisi a poskytli, jak je uvedeno v oznámení o zahájení, základní informace o své činnosti v souvislosti s dotčeným výrobkem v období šetření.

(93)

Tito čtyři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 62 % celkové produkce výrobního odvětví Unie v období šetření.

(94)

Újma byla posouzena na základě trendů v oblasti výroby, výrobní kapacity, využití kapacity, prodeje, podílu na trhu a růstu shromážděných na úrovni celého výrobního odvětví Unie a trendů týkajících se cen, zaměstnanosti, produktivity, ziskovosti, peněžního toku, schopnosti získávat kapitál a investice, akcií, návratnosti investic a mezd shromážděných na úrovni výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(95)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě objemů prodeje uskutečněného subjekty výrobního odvětví Unie zařazenými do vzorku, údajů o prodeji uskutečněném dalšími výrobci v Unii předložené žadatelem, údajů o objemu dovozu na trh Unie získaných z Eurostatu pro období 2007 až 2009 a odpovědí na otázky položené v souvislosti s výběrem vzorku pro období šetření.

(96)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba snížila o 36 %. Mezi lety 2007 a 2009 se spotřeba snížila o 41 %, ale mezi rokem 2009 a obdobím šetřením mírně vzrostla, a sice o 5 procentních bodů.

(97)

Hospodářský útlum přispěl ke snížení spotřeby od roku 2008, během nějž uživatelé dotčeného výrobku, jako automobilový průmysl, domácí spotřebiče nebo chemický a stavební průmysl, zaznamenali silný pokles poptávky po jejich výrobcích. Ve druhé polovině období šetření se situace na trhu začala mírně zlepšovat a výsledkem bylo mírné zvýšení poptávky po dotčeném výrobku v porovnání s první polovinou období šetření.

(98)

Na základě údajů Eurostatu pro období 2007 až 2009 a odpovědí na otázky položené v souvislosti s výběrem vzorku pro období šetření dovoz dotčeného výrobku z Indie sledoval sestupný trend spotřeby v EU a snížil se v posuzovaném období o 27 %. K největšímu poklesu došlo mezi lety 2008 a 2009, kdy se dovoz snížil o 41 procentních bodů. Následně se dovoz mezi rokem 2009 a obdobím šetření zvýšil o 16 procentních bodů.

(99)

Jelikož tento pokles je nižší než pokles spotřeby v Unii, podíl indických dovozů na trhu se mírně zvýšil, a to z 10,39 % v roce 2007 na 11,78 % v období šetření.

(100)

Průměrná cena dovozu dotčeného výrobku z Indie se snížila o 44 %, přičemž k největšímu poklesu došlo mezi lety 2008 a 2009, kdy ceny spadly o 22 procentních bodů. Ačkoli tento pokles odpovídal sestupnému trendu cen surovin, je třeba poznamenat, že během celého posuzovaného období byla průměrná jednotková cena dovozu z Indie výrazně nižší než průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie, což vedlo k silnému cenovému tlaku na ceny prodeje účtované subjekty v Unii.

(101)

Srovnání pro období šetření mezi cenami výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku ze závodu při prodeji nezávislým zákazníkům na trhu Unie a cen CIF na hranici Unie účtovaných vyvážejícími výrobci v Indii, náležitě upravený o náklady na vykládku a proclení, ukazuje na cenové podbízení v rozmezí od 16,7 % do 18,2 %.

(102)

V souladu s čl. 8 odst. 4 základního nařízení zahrnovalo zkoumání dopadu subvencovaných dovozů z Indie na výrobní odvětví Unie analýzu všech hospodářských faktorů, které měly vliv na stav tohoto výrobního odvětví od roku 2007 do období šetření.

(103)

Mezi rokem 2007 a obdobím šetření klesla celková produkce výrobního odvětví Unie o 42 %, zatímco výrobní kapacita zůstala nezměněná, čímž se míra využití kapacity snížila o 26 procentních bodů. Tento pokles výroby byl větší než pokles spotřeby v Unii, který činil za celé posuzované období 36 %.

(104)

Objem prodeje obdobného výrobku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie uskutečněný výrobním odvětvím Unie klesl za celé posuzované období o 36 %, přičemž k největšímu poklesu došlo mezi lety 2008 a 2009, kdy prodej klesl o 29 procentních bodů. Následně se prodej mezi rokem 2009 a obdobím šetření mírně zvýšil, a to o 3 procentní body.

(105)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal nezměněný a pohyboval se během posuzovaného období kolem 81 %.

(106)

Jelikož jak spotřeba v Unii, tak objem prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie klesly v posuzovaném období o 36 %, zůstal podíl výrobního odvětví Unie na trhu na 81 %.

(107)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám subvencovaného dovozu z Indie nelze dopad skutečných rozpětí subvencí na výrobní odvětví Unie považovat za zanedbatelný.

(108)

Výrobní odvětví Unie vyrábí především na zakázku, zásoby proto nelze považovat za významný ukazatel újmy. Trendy v zásobách jsou uvedeny pro informaci. Níže uvedená čísla se týkají pouze společností zařazených do vzorku a představují objem zásob na konci každého období.

(109)

Objem zásob se v posuzovaném období snížil o 22 %, ale jako procento výroby se zásoby zvýšily z 16 % na 19,5 %.

(110)

Průměrné jednotkové ceny prodeje nezávislým zákazníkům na trhu Unie uskutečněného subjekty výrobního odvětví Unie zařazenými do vzorku se mezi rokem 2007 a obdobím šetření snížily o 44 %, přičemž k největšímu poklesu došlo mezi lety 2008 a 2009, kdy ceny klesly o 25 procentních bodů. Tento pokles byl však částečně způsoben poklesem jednotkových výrobních nákladů dotčeného výrobku, které se během posuzovaného období snížily o 31 %. Snížení jednotkových nákladů bylo způsobeno především poklesem cen surovin. Tento pokles byl lehce zmírněn zvýšením podílu fixních nákladů na vyrobenou jednotku v důsledku nižšího využití kapacity.

(111)

Počet zaměstnanců byl během posuzovaného období snížen o 15 % v důsledku poklesu aktivity výrobního odvětví Unie.

(112)

Pokud jde o průměrné náklady práce na zaměstnance, ty se v posuzovaném období mírně zvýšily, a sice o 5 %. To je považováno za přirozený nárůst, který je nižší než míra inflace v průběhu posuzovaného období. Navíc je třeba poznamenat, že náklady na pracovní sílu netvoří významnou část celkových nákladů výroby tyčí z nerezavějící oceli.

(113)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Během posuzovaného období se ziskovost podstatně snížila a z více než 9 % zisku v roce 2007 se změnila v téměř 8 % ztrátu v období šetření. Největší pokles zisků byl zaznamenán mezi lety 2008 a 2009, kdy činil více než 16 procentních bodů.

(114)

Čistý peněžní tok vytvořený obdobným výrobkem se od roku 2007 do období šetření snížil o 107 %.

(115)

Roční investice do výroby obdobného výrobku v posuzovaném období klesly o 77 %.

(116)

Návratnost investic vyjádřená jako procentní podíl zisku na čisté účetní hodnotě investic sledovala zmíněný negativní vývoj ziskovosti a snížila se o 134 procentních bodů.

(117)

Nic nenasvědčovalo tomu, že se v posuzovaném období snížila schopnost výrobního odvětví získávat kapitál.

(118)

Během posuzovaného období se téměř všechny ukazatele újmy náležející výrobnímu odvětví Unie vyvíjely negativně.

(119)

Spotřeba v Unii se snížila o 36 %, objem prodeje uskutečněného výrobním odvětím Unie klesl o 36 % a využití kapacity kleslo o 42 %. Jednotkové ceny prodeje uskutečněného výrobci v Unii zařazenými do vzorku se snížily o 44 % na úroveň, kdy byly nižší než náklady. Reagovaly tak na pokles cen dovozu z Indie, aby byl zachován určitý objem prodeje a výroby, který by pokryl fixní náklady.

(120)

Ziskovost ze z 9,5 % zisku v roce 2007 změnila na téměř 8 % ztrátu v období šetření. Investice, peněžní tok a návratnost investic rovněž sledovaly tento negativní vývoj, přičemž se během posuzovaného období snížily o 77 %, resp. 107 %, resp. 246 procentních bodů.

(121)

Pouze jeden ukazatel, totiž podíl výrobního odvětví Unie na trhu, zůstal na nezměněné úrovni 81 %.

(122)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(123)

V souladu s čl. 8 odst. 5 a 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda subvencovaný dovoz z Indie způsobil újmu výrobnímu odvětví Unie do té míry, že ji lze označit za závažnou. Zkoumány byly rovněž jiné známé činitele než dovoz subvencovaných výrobků, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dovozu subvencovaných výrobků.

(124)

Pokles dovozních cen o 44 % v posuzovaném období, jakož i vysoká rozpětí cenového podbízení zjištěná v období šetření, jež dosahovala rozpětí od 16,7 % do 18,2 %, byly zaznamenány souběžně se zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(125)

Vzhledem k úrovni subvencování u spolupracujících vývozců, nízké úrovni cen subvencovaného dovozu, jež představovala výrazné podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, hrála jejich přítomnost na trhu Unie významnou úlohu v tom, že se zmíněný negativní trend prodejních cen na trhu Unie dále zhoršoval. Závažná újma, již utrpělo výrobní odvětví Unie, se nejvíce projevuje nízkou úrovní prodejních cen a dramatickými finančními ztrátami, jež výrobní odvětví utrpělo.

(126)

Průměrné ceny dovozu z Indie podstatně klesly, což přinutilo výrobní odvětví Unie snížit ceny, aby si udrželo určitý obrat, avšak při ztrátových cenách, aby byly pokryty alespoň fixní náklady. Výsledkem bylo, že se od roku 2008 finanční situace výrobního odvětví Unie prudce zhoršila.

(127)

Na základě výše uvedeného se přijímá prozatímní závěr, že subvencovaný dovoz z Indie, který představoval významné cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie během období šetření, byl určující pro újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, což se odráží v jeho nevalné finanční situaci a zhoršení téměř všech ukazatelů újmy.

(128)

Dalšími činiteli, které byly zkoumány v souvislosti s příčinnými souvislostmi, jsou hospodářská krize, vývoj spotřeby v EU, výrobní náklady, dovoz z jiných třetích zemí a vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku.

(129)

Hospodářský útlum přispěl ke snížení spotřeby a k tlaku na ceny. Nízká úroveň poptávky po některých tyčích z nerezavějící oceli vedla ke snížení produkce výrobního odvětví Unie a z části přispěla k poklesu prodejních cen.

(130)

Za normálních hospodářských podmínek a pokud by neexistoval silný tlak na ceny ze strany subvencovaného dovozu, by výrobní odvětví Unie mohlo mít určité problémy reagovat na pokles spotřeby a s následný nárůst fixních nákladů výroby v důsledku nízkého využití kapacity, které zaznamenalo mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Subvencovaný dovoz však umocnil účinek hospodářského poklesu a znemožnil prodej za vyšší než výrobní ceny mezi rokem 2009 a obdobím šetření.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností se zdá, že pokles poptávky v EU související s hospodářskou krizí, který příslušné odvětví zaznamenalo, přispěl k újmě, již výrobní odvětví Unie utrpělo. Má se však za to, že tím není narušena příčinná souvislost zjištěná v souvislosti se subvencovaným levným dovozem z Indie.

(132)

Na základě údajů Eurostatu objem dovozu některých tyčí z nerezavějící oceli do Unie ze třetích zemí, jichž se toto šetření netýká, klesl za posuzované období o 48 %. Podíl těchto jiných třetích zemí na trhu se snížil o 19 %.

(133)

Průměrné ceny tohoto dovozu byly vyšší než ceny indických vyvážejících výrobců i vyšší než ceny výrobního odvětví Unie. Proto se má předběžně za to, že dovoz z dalších třetích zemí nepřispěl k újmě, již utrpělo výrobní odvětví Unie.

(134)

Během posuzovaného období klesl objem vývozu uskutečněného výrobním odvětvím Unie zařazeným do vzorku o 42 % a jednotková prodejní cena o 46 %. Ačkoli tento vývoz činil pouze 6 % jeho celkového prodeje v období šetření, nelze vyloučit, že měl tento výsledek na výrobní odvětví Unie negativní dopad. Má se však za to, že vzhledem k nízkému objemu dovozu není tento dopad dostatečný, aby narušil příčinnou souvislost mezi subvencovaným dovozem a zjištěnou újmou.

(135)

Šetření ukázalo, že další známé činitele, jako dovoz z jiných třetích zemí, vývoz uskutečněný výrobním odvětvím Unie a pokles spotřeby, nebyly rozhodující příčinou újmy, již výrobní odvětví Unie utrpělo.

(136)

Časová shoda mezi subvencovaným dovozem z Indie a zjištěným cenovým podbízením na jedné straně, a zhoršením situace výrobního odvětví Unie na straně druhé vede k závěru, že subvencovaný dovoz způsobil značnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení, již utrpělo výrobní odvětví Unie.

(137)

V souladu s článkem 31 základního nařízení se zkoumalo, zda navzdory předběžnému zjištění o škodlivém subvencování neexistují přece jen přesvědčivé důvody pro závěr, že není v zájmu Unie v tomto konkrétním případě přijmout opatření. Byl zvážen dopad možných opatření na všechny strany, jichž se toto řízení týká, a také důsledky nepřijetí žádných opatření.

(138)

Výrobní odvětví Unie trpělo subvencovaným dovozem dotčeného výrobku z Indie, který působil újmu. Rovněž se připomíná, že většina hospodářských ukazatelů výrobního odvětví Unie vykazovala v posuzovaném období negativní trend. Vzhledem k povaze újmy (tj. značné ztráty) se další podstatné zhoršení situace výrobního odvětví Unie v případě neexistence opatření jeví jako nevyhnutelné.

(139)

Očekává se, že uložení opatření zabrání dalším narušením trhu a obnoví spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu.

(140)

Pokud by opatření uložena nebyla, ceny by byly nadále nižší než náklady a zisky výrobců v Unii by se dále zhoršovaly. To by bylo ze střednědobého a dlouhodobého hlediska neudržitelné. Vzhledem k vzniklým ztrátám a k vysoké úrovni investic do výroby se dá očekávat, že by v případě neuložení opatření většina výrobců v Unii nemohla své investice získat zpět.

(141)

Jelikož výrobní odvětví Unie tvoří střední a velké podniky rozmístěné po celé Unii, uložení opatření by kromě toho pomohlo zachovat v těchto oblastech zaměstnanost.

(142)

Proto se předběžně konstatuje, že uložení vyrovnávacích cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(143)

Všichni dovozci, o kterých Komise věděla, byly požádáni, aby se přihlásili a poskytli základní informace o své činnosti v souvislosti s dotčeným výrobkem. Na dotazník pro účely výběru vzorku odpověděli čtyři dovozci. Všem čtyřem byl zaslán dotazník, ale odpověděl pouze jeden. V pozdější fázi šetření se počítá s inspekcí v prostorách dovozce, který se nachází v Německu.

(144)

Pokud by byla uložena vyrovnávací cla, nelze vyloučit, že by úroveň dovozu pocházejícího z dotčené země mohla klesnout, což by mělo vliv na hospodářskou situaci dovozců. Účinek jakéhokoli zvýšení cen dovozu dotčeného výrobku na dovozce by však měl pouze obnovit soutěž na trhu Unie a neměl by dovozcům zabránit prodávat dotčený výrobek. Kromě toho nízký podíl nákladů na dotčený výrobek z hlediska celkových nákladů konečných uživatelů by měl dovozcům usnadnit přenést jakékoli zvýšení cen na jejich zákazníky. Na základě těchto skutečností byl učiněn předběžný závěr, že zavedení vyrovnávacích cel pravděpodobně nebude mít závažný nepříznivý vliv na situaci dovozců v Unii.

(145)

Všem stranám označeným v podnětu jako uživatelé byly zaslány dotazníky. Žádná z těchto dvaceti dvou společností neodpověděla.

(146)

Připomíná se, že dotčený výrobek se používá v širokém spektru aplikací včetně automobilového průmyslu, výrobců domácích spotřebičů, lékařských a laboratorních nástrojů atd. V tomto řízení jsou však uživateli dodavatelské společnosti, které vyrábějí a dodávají díly pro uvedené aplikace. Vzhledem k tomu se očekává, že tito uživatelé budou v postavení, kdy budou moci přenést celé nebo téměř celé zvýšení cen v důsledku uložení vyrovnávacích cel na konečné uživatele, přičemž se připomíná, že pro tyto konečné uživatele bude dopad takových opatření zanedbatelný.

(147)

Proto se přijímá předběžný závěr, že dopad na náklady uživatelů v důsledku uložení vyrovnávacích cel by nebyl významný.

(148)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se přijímá předběžný závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro to, aby vyrovnávací cla na dovoz některých tyčí z nerezavějící oceli pocházejících z Indie nebyla uložena.

(149)

Vzhledem k závěrům, pokud jde o subvencování, újmu, příčinné souvislosti a zájem Unie, by měla být zavedena prozatímní vyrovnávací opatření, aby se zabránilo působení další újmy výrobnímu odvětví Unie subvencovaným dovozem.

(150)

Pro účely určení úrovně těchto opatření bylo přihlédnuto ke zjištěným rozpětím subvencí a k výši cla nutné pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, aniž by bylo zjištěné rozpětí subvencování překročeno.

(151)

Při výpočtu výše cla nezbytné pro odstranění účinků subvencování působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez subvencovaného dovozu, při prodeji obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by bylo možné dosáhnout, pokud by nedocházelo k subvencovanému dovozu, by měl vycházet z průměrného ziskového rozpětí před zdaněním dosahovaného výrobci v Unii v roce 2007. To je poslední rok před obdobím šetření, kdy bylo výrobní odvětví Unie schopno dosahovat normálního ziskového rozpětí. Má se tudíž za to, že ziskové rozpětí 9,5 % z obratu lze považovat za přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie podle očekávání dosahovat, pokud by nedocházelo k subvencování působícímu újmu.

(152)

Na tomto základě byla vypočtena cena za obdobný výrobek, která by nepůsobila újmu výrobnímu odvětví Unie. Tato cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 9,5 % k výrobním nákladům.

(153)

Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Indii, stanovené pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením (viz 101. bod odůvodnění), s cenou výrobku prodávaného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie v období šetření nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly vyjádřeny jako procento průměrné celkové hodnoty CIF dovozu.

(154)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 12 odst. 1 základního nařízení měla uložit prozatímní vyrovnávací opatření na dovoz pocházející z Indie, a to na úrovni nižší z hodnot rozpětí subvencí a rozpětí újmy, podle pravidla nižšího cla.

(155)

Na základě výše uvedených skutečností byly sazby vyrovnávacího cla stanoveny porovnáním rozpětí pro odstranění újmy a rozpětí subvencování Navrhují se proto následující sazby vyrovnávacího cla:

(156)

Individuální sazby vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z Indie a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(157)

Každou žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi ( 4 ) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech příslušné společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. spojených s takovou změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(158)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než budou přijata jakákoli konečná rozhodnutí. Kromě toho je třeba uvést, že zjištění související s uložením vyrovnávacích cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných zjištění přehodnocena.