(EU) č. 1092/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika
| Publikováno: | Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1-11 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 24. listopadu 2010 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 16. prosince 2010 | Nabývá účinnosti: | 16. prosince 2010 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 (Úř. věst. L 331 15.12.2010, s. 1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2176 ze dne 18. prosince 2019, |
L 334 |
146 |
27.12.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1092/2010
ze dne 24. listopadu 2010
o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Zřízení
1. Zřizuje se Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“). ESRB má sídlo ve Frankfurtu nad Mohanem.
2. ESRB je součástí Evropského systému finančního dohledu (dále jen „ESFS“), jehož účelem je zajišťovat dohled nad finančním systémem Unie.
3. ESFS tvoří:
ESRB;
Evropský orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) zřízený nařízením (EU) č. 1093/2010;
Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením (EU) č. 1094/2010;
Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) zřízený nařízením (EU) č. 1095/2010;
Společný výbor evropských orgánů dohledu (dále jen „společný výbor“) zřízený článkem 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010;
příslušné orgány nebo orgány dohledu členských států vymezené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.
4. Podle zásady loajální spolupráce v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii spolupracují subjekty, které tvoří ESFS, na základě důvěry a plného vzájemného respektu, zejména při zajišťování výměny příslušných a spolehlivých informací mezi sebou.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:
„finanční institucí“ se rozumí jakýkoli podnik, na který se vztahují právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, jakož i jakýkoli jiný podnik nebo subjekt v Unii, jehož hlavní předmět činnosti je podobné povahy;
„finančním systémem“ se rozumí veškeré finanční instituce, trhy, produkty a tržní infrastruktury;
„systémovým rizikem“ se rozumí riziko narušení finančního systému, které může mít závažné negativní dopady na reálnou ekonomiku Unie nebo jednoho či více členských států a na fungování vnitřního trhu. Všechny typy finančních zprostředkovatelů, trhů a infrastruktury mohou být do určité míry systémově významné.
Článek 3
Poslání, cíle a úkoly
1. ESRB je odpovědná za makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem v rámci Unie s cílem přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii, která jsou důsledkem vývoje v rámci finančního systému, nebo k jejich zmírňování, při zohlednění makroekonomického vývoje, tak aby nedocházelo k výskytům rozsáhlých finančních problémů. Přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu a zajistí tím trvalý příspěvek finančního odvětví k hospodářskému růstu.
2. Pro účely odstavce 1 plní ESRB tyto úkoly:
určuje nebo shromažďuje a analyzuje veškeré relevantní a nezbytné informace pro dosažení cílů uvedených v odstavci 1;
identifikuje systémová rizika a stanoví pořadí jejich důležitosti;
vydává varování v případě, že se taková systémová rizika považují za významná, a ve vhodných případech je zveřejňuje;
vydává doporučení pro nápravná opatření reagující na zjištěná rizika a ve vhodných případech je zveřejňuje;
dospěje-li k závěru, že může nastat mimořádná situace ve smyslu článku 18 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010, vydává důvěrné varování adresované Radě a poskytuje Radě vyhodnocení situace, aby Rada mohla posoudit, jestli je nezbytné přijmout rozhodnutí určené evropským orgánům dohledu o tom, že nastala mimořádné situace;
sleduje reakce na varování a doporučení;
úzce spolupracuje se všemi ostatními subjekty, které jsou součástí ESFS, a podle potřeby poskytuje evropským orgánům dohledu informace o systémových rizicích nezbytné pro plnění jejich úkolů; a ve spolupráci s evropskými orgány dohledu zejména vypracuje soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů (přehled ukazatelů rizik) za účelem identifikace a měření systémových rizik;
účastní se podle potřeby činnosti společného výboru;
koordinuje svou činnost s mezinárodními finančními institucemi, zejména s Mezinárodním měnovým fondem a Radou pro finanční stabilitu, jakož i s příslušnými orgány ve třetích zemích, pokud se jedná o záležitosti vztahující se k makroobezřetnostnímu dohledu;
plní další související úkoly, je-li tak stanoveno v právních předpisech Unie.
KAPITOLA II
ORGANIZACE
Článek 4
Struktura
1. ESRB má generální radu, řídící výbor, sekretariát, poradní vědecký výbor a poradní technický výbor.
2. Generální rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro zajištění plnění úkolů svěřených ESRB podle čl. 3 odst. 2.
2a. V případě konzultací ohledně jmenování vedoucího sekretariátu v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ( 1 ) generální rada na základě otevřeného a transparentního postupu posoudí, zda kandidáti na místo vedoucího sekretariátu, kteří jsou zařazeni do užšího výběru, mají vlastnosti, nestranný přístup a zkušenosti potřebné pro řízení sekretariátu. Generální rada informuje dostatečně podrobně Evropský parlament a Radu o uvedeném posouzení a o konzultačním postupu.
3. Řídící výbor napomáhá procesu rozhodování ESRB přípravou zasedání generální rady, přezkoumáváním dokumentů, které mají být projednávány, a sledováním postupu probíhajících činností ESRB.
3a. Při vydávání pokynů vedoucímu sekretariátu podle čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 se předseda a řídící výbor mohou zabývat těmito záležitostmi:
každodenní řízení sekretariátu;
správní a rozpočtové záležitosti související se sekretariátem;
koordinace a příprava činnosti a rozhodování generální rady;
příprava návrhu ročního programu ESRB a jeho provádění;
příprava výroční zprávy o činnosti ESRB a informování generální rady o provádění ročního programu.
4. Sekretariát odpovídá za běžný provoz ESRB. Poskytuje kvalitní analytickou, statistickou, správní a logistickou podporu ESRB pod vedením předsedy a řídícího výboru v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1096/2010 ( 2 ). Využívá také technické poradenství evropských orgánů dohledu, národních centrálních bank a vnitrostátních orgánů dohledu.
5. Poradní vědecký výbor a poradní technický výbor uvedené v článcích 12 a 13 poskytují rady a pomoc v otázkách vztahujících se k činnosti ESRB.
Článek 5
Předseda a místopředsedové ESRB
1. Předsedou ESRB je prezident ECB.
2. Prvního místopředsedu volí ze svých řad národní členové generální rady s hlasovacím právem na období pěti let, a to s přihlédnutím k potřebě vyváženého zastoupení mezi členskými státy, které jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ( 3 ), a těmi, které jimi nejsou. První místopředseda může být jednou opětovně zvolen.
3. Druhým místopředsedou je předseda společného výboru jmenovaný podle čl. 55 odst. 3 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.
4. Předseda a místopředsedové sdělí Evropskému parlamentu na veřejném slyšení, jakým způsobem hodlají plnit své povinnosti podle tohoto nařízení.
5. Předseda řídí zasedání generální rady a řídícího výboru.
6. Místopředsedové v daném hierarchickém pořadí řídí zasedání generální rady nebo řídícího výboru v případě, že se předseda nemůže zasedání účastnit.
7. Pokud funkční období člena Generální rady ECB, který byl zvolen prvním místopředsedou, skončí před uplynutím pětiletého období nebo pokud první místopředseda nemůže z jakéhokoliv důvodu vykonávat své povinnosti, je zvolen nový první místopředseda v souladu s odstavcem 2.
8. Předseda zastupuje ESRB navenek. Předseda může delegovat úkoly, jako jsou úkoly související s vnějším zastupováním ESRB včetně prezentace pracovního programu, na prvního místopředsedu, nebo v případě jeho nepřítomnosti a pokud je to vhodné, na druhého místopředsedu, nebo na vedoucího sekretariátu. Úkoly související s odpovědností ESRB a jejími povinnostmi podávat zprávy stanovené v čl. 19 odst. 1, 4 a 5 delegovat nelze.
Článek 6
Generální rada
1. Členy generální rady s hlasovacím právem jsou:
prezident a viceprezident ECB;
guvernéři národních centrálních bank. Členské státy, v nichž národní centrální banka není pověřeným orgánem podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 4 ) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ( 5 ) a v nichž tomuto pověřenému orgánu náleží vedoucí úloha ve věci finanční stability v oblasti jeho působnosti, mohou jako alternativu nominovat zástupce na vysoké úrovni pověřeného orgánu podle směrnice 2013/36/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013;
zástupce Komise;
předseda Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví);
předseda Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);
předseda Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy);
předseda a oba místopředsedové poradního vědeckého výboru;
předseda poradního technického výboru.
2. Členy generální rady bez hlasovacího práva jsou:
s výhradou rozhodnutí každého členského státu v souladu s odst. 1 písm. b) a v souladu s odstavcem 3, zástupce na vysoké úrovni za každý členský stát, který zastupuje vnitrostátní orgány dohledu, vnitrostátní orgán pověřený prováděním makroobezřetnostní politiky, nebo národní centrální banku, ledaže guvernér národní centrální banky není členem generální rady s hlasovacím právem podle odst. 1 písm. b); pak je zástupce na vysoké úrovni příslušné národní centrální banky členem generální rady bez hlasovacího práva;
předseda Hospodářského a finančního výboru;
předseda Rady dohledu ECB;
předseda Jednotného výboru pro řešení krizí, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 6 ).
3. Zástupci na vysoké úrovni uvedení v odst. 2 písm. a) se střídají v závislosti na projednávaných bodech, ledaže se vnitrostátní orgány určitého členského státu dohodnou na společném zástupci.
4. Generální rada přijme jednací řád ESRB.
Článek 7
Nestrannost
1. Při účasti na činnostech generální rady a řídícího výboru nebo při jakékoliv jiné činnosti vztahující se k ESRB plní členové ESRB své povinnosti nestranně a pouze v zájmu Unie jako celku. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánů Unie ani jiného veřejného či soukromého subjektu.
2. Členové generální rady (s hlasovacím právem i bez něj) nesmějí zastávat funkci ve finančním odvětví.
3. Členské státy, orgány Unie, ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat členy ESRB při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2.
4. Žádný z členů generální rady, ať již s hlasovacím právem, či bez něj, nesmí zastávat funkci v ústřední vládě členského státu.
Článek 8
Služební tajemství
1. Členové generální rady a jakékoli jiné osoby, které pracují nebo pracovaly pro ESRB nebo ve spojení s ESRB (včetně příslušných zaměstnanců centrálních bank, poradního vědeckého výboru, poradního technického výboru, evropských orgánů dohledu a příslušných vnitrostátních orgánů dohledu členských států), nesmí nikomu sdělit informace, na které se vztahuje služební tajemství, ani po skončení svých povinností.
Tímto odstavcem nejsou dotčena důvěrná ústní jednání vedená v souladu s čl. 19 odst. 5.
2. Informace, které členové ESRB získají, mohou využívat pouze při plnění svých povinností a při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2.
2a. Členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky mohou coby členové ESRB poskytovat vnitrostátním orgánům nebo subjektům odpovědným za stabilitu finančního systému v souladu s právem Unie nebo vnitrostátními předpisy informace související s plněním úkolů svěřených ESRB, které jsou nezbytné pro plnění úkolů uvedených orgánů nebo subjektů, jež jim ukládají právní předpisy, a to pod podmínkou, že budou stanoveny dostatečné záruky, jež zajistí plné dodržování práva Unie a vnitrostátních předpisů.
2b. V případě, že informace pocházejí od jiných orgánů, než jsou orgány uvedené v odstavci 2a, použijí členové ESRB z národních centrálních bank, z vnitrostátních orgánů dohledu a z vnitrostátních orgánů pověřených prováděním makroobezřetnostní politiky tyto informace pro účely plnění úkolů, jež jim ukládají právní předpisy, pouze s výslovným souhlasem těchto orgánů.
3. Aniž je dotčen článek 16 a příslušná ustanovení trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 1 získají při plnění svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.
4. ESRB spolu s evropskými orgány dohledu vyjedná a zavede konkrétní postupy pro zachování důvěrnosti za účelem ochrany informací o jednotlivých finančních institucích nebo informací, které umožňují identifikaci jednotlivých finančních institucí.
Článek 9
Zasedání generální rady
1. Řádná plenární zasedání generální rady svolává předseda ESRB a konají se nejméně čtyřikrát ročně. Mimořádná zasedání mohou být svolávána z iniciativy předsedy ESRB nebo na žádost nejméně jedné třetiny členů generální rady s hlasovacím právem.
2. Každý člen je na zasedáních generální rady přítomen osobně a nesmí být zastoupen.
3. Odchylně od odstavce 2 smí člen, který se nemůže účastnit zasedání po dobu nejméně tří měsíců, jmenovat náhradníka. Takový člen smí být rovněž nahrazen osobou, která byla oficiálně jmenována podle pravidel pro dočasné zastupování zástupců, jimiž se řídí daný orgán.
4. Na zasedání generální rady mohou být případně přizváni zástupci na vysoké úrovni z mezinárodních finančních organizací vykonávajících činnosti přímo související s úkoly ESRB stanovenými v čl. 3 odst. 2 nebo předseda Evropského parlamentu nebo zástupce Evropského parlamentu, jsou-li projednávány otázky související s právem Unie v oblasti makroobezřetnostní politiky.
5. Účast na činnosti ESRB může být otevřena zástupcům na vysoké úrovni z příslušných orgánů třetích zemí, pokud je to pro Unii relevantní. ESRB může stanovit pravidla, která vymezí zejména povahu, rozsah a procesní aspekty zapojení těchto třetích zemí do činnosti ESRB. Tato pravidla mohou obsahovat ustanovení o zastupování v generální radě na ad hoc základě se statusem pozorovatele, a měla by se týkat pouze otázek, jež jsou relevantní pro Unii, přičemž by měly být vyloučeny veškeré případy, ve kterých může být projednávána situace jednotlivých finančních institucí nebo jednotlivých členských států.
6. Jednání na zasedáních jsou důvěrná. Generální rada může rozhodnout, že zveřejní informace o své rozpravě, s výhradou dodržení platných požadavků na zachování důvěrnosti a způsobem, který neumožní identifikaci jednotlivých členů generální rady nebo jednotlivých institucí. Generální rada může rovněž rozhodnout, že po svých zasedáních bude pořádat tiskové konference.
Článek 10
Mechanismus hlasování generální rady
1. Každý člen generální rady s hlasovacím právem má jeden hlas.
2. Aniž jsou dotčeny hlasovací postupy uvedené v čl. 18 odst. 1, rozhoduje generální rada prostou většinou hlasů přítomných členů s hlasovacím právem. V případě rovnosti hlasů má předseda ESRB rozhodující hlas.
3. Odchylně od odstavce 2 je pro přijetí doporučení nebo pro zveřejnění varování či doporučení požadována dvoutřetinová většina hlasů.
4. Při jakémkoliv hlasování generální rady je nutné kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem. Není-li kvora dosaženo, může předseda ESRB svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána při kvoru jedné třetiny členů s hlasovacím právem. Jednací řád uvedený v čl. 6 odst. 4 stanoví náležitou formu oznámení, kterou se svolává mimořádné zasedání.
Článek 11
Řídící výbor
1. Řídící výbor se skládá z:
předsedy a prvního místopředsedy ESRB;
člena Výkonné rady ECB odpovědného za finanční stabilitu a makroobezřetnostní politiku;
čtyř národních členů generální rady s hlasovacím právem s ohledem na potřebu vyváženého zastoupení mezi členskými státy, které jsou zúčastněnými členskými státy ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Rady (EU) č. 1024/2013, a těmi, které jimi nejsou. Volí je ze svých řad národní členové generální rady s hlasovacím právem na dobu tří let;
zástupce Komise;
předsedy Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví);
předsedy Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);
předsedy Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy);
předsedy Hospodářského a finančního výboru;
předsedy poradního vědeckého výboru a
předsedy poradního technického výboru.
Jakékoliv uvolněné místo pro voleného člena řídícího výboru se obsadí na základě volby nového člena generální radou.
2. Předseda a první místopředseda ESRB společně svolávají před každým zasedáním generální rady alespoň jednou za čtvrt roku zasedání řídícího výboru. Předseda a první místopředseda mohou společně svolávat rovněž ad hoc zasedání.
Článek 12
Poradní vědecký výbor
1. Poradní vědecký výbor se skládá z předsedy poradního technického výboru a 15 odborníků reprezentujících široké spektrum dovedností, zkušeností a znalostí vztahujících se ke všem významným sektorům finančních trhů, které navrhuje řídící výbor a schvaluje generální rada na čtyřleté, obnovitelné funkční období. Jmenovaní zástupci nesmí být členy evropských orgánů dohledu a musí být vybráni na základě své celkové způsobilosti a podle svých zkušeností z akademické oblasti či z jiných odvětví, zejména z malých a středních podniků či odborů, nebo jako zástupci poskytovatelů či uživatelů finančních služeb.
2. Předseda a dva místopředsedové poradního vědeckého výboru jsou jmenováni generální radou na základě návrhu předsedy ESRB a každý z nich by měl mít příslušnou odbornou způsobilost a znalosti na vysoké úrovni, spojené například s jejich relevantním akademickým a profesionálním působením v odvětví bankovnictví, trhů s cennými papíry a pojišťovnictví a zaměstnaneckého penzijního pojištění Tyto tři osoby se střídají v roli předsedy poradního vědeckého výboru.
3. Na žádost předsedy ESRB nebo generální rady poskytuje poradní vědecký výbor poradenství a pomoc ESRB v souladu s čl. 4 odst. 5.
4. Sekretariát ESRB podporuje činnost poradního technického výboru a vedoucí sekretariátu se účastní jeho zasedání.
5. Poradní vědecký výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi a otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a akademičtí odborníci, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.
6. Poradnímu vědeckému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, aby mohl úspěšně plnit své úkoly.
Článek 13
Poradní technický výbor
1. Poradní technický výbor se skládá ze:
zástupce národní centrální banky každého členského státu a zástupce ECB;
jednoho zástupce příslušného vnitrostátního orgánu dohledu za každý členský stát v souladu s druhým pododstavcem;
zástupce Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví);
zástupce Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění);
zástupce Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy);
zástupce Komise;
zástupce Rady dohledu ECB;
zástupce Jednotného výboru pro řešení krizí;
zástupce Hospodářského a finančního výboru a
zástupce poradního vědeckého výboru.
Orgány dohledu každého členského státu zvolí do výboru jednoho zástupce. Pokud jde o zastoupení vnitrostátních orgánů dohledu podle prvního pododstavce písm. b), příslušní zástupci na vysoké úrovni se střídají v závislosti na projednávaných bodech, ledaže se vnitrostátní orgány dohledu dotčeného členského státu dohodnou na společném zástupci.
2. Předseda poradního technického výboru je jmenován generální radou na návrh předsedy ESRB.
3. Na žádost předsedy ESRB nebo generální rady poskytuje poradní technický výbor poradenství a pomoc ESRB v souladu s čl. 4 odst. 5.
4. Sekretariát ESRB podporuje činnost poradního technického výboru a vedoucí sekretariátu se účastní jeho zasedání.
4a. Poradní technický výbor v příslušných případech vede v počáteční fázi a otevřeným a transparentním způsobem konzultace se zúčastněnými subjekty, mezi něž patří například účastníci trhu, spotřebitelské organizace a akademičtí odborníci, a současně dodržuje požadavek na zachování důvěrnosti. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.
5. Poradnímu technickému výboru jsou poskytovány veškeré nezbytné prostředky, aby mohl úspěšně plnit své úkoly.
Článek 14
Jiné poradní zdroje
Při plnění úkolů stanovených v čl. 3 odst. 2 konzultuje ESRB v případě potřeby příslušné zúčastněné subjekty ze soukromého sektoru. Tyto konzultace jsou vedeny v co nejširším možném rozsahu, aby byl zajištěn inkluzivní přístup vůči všem zainteresovaným stranám a příslušným finančním sektorům, a poskytují přiměřený čas zúčastněným subjektům na odpověď.
KAPITOLA III
ÚKOLY
Článek 15
Shromažďování a výměna informací
1. ESRB poskytuje evropským orgánům dohledu informace o rizicích, které tyto orgány potřebují k plnění svých úkolů.
2. Evropské orgány dohledu, Evropský systém centrálních bank (ESCB), Komise, vnitrostátní orgány dohledu a národní statistické úřady úzce spolupracují s ESRB a poskytují jí veškeré informace, které ESRB potřebuje k plnění svých úkolů, v souladu s právními předpisy Unie.
3. V souladu s čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 může ESRB od evropských orgánů dohledu vyžadovat informace zpravidla v souhrnné podobě, tak aby nebylo možné identifikovat jednotlivé finanční instituce.
4. Před vyžádáním informací podle tohoto článku ESRB nejprve zohlední existující statistiky vypracovávané, šířené a vyvíjené Evropským statistickým systémem a ESCB.
5. Pokud uvedené orgány nemají požadované informace k dispozici nebo nejsou k dispozici včas, může ESRB tyto informace požadovat od ESCB, vnitrostátních orgánů dohledu nebo národních statistických úřadů. Jestliže tyto informace nejsou k dispozici, může si je ESRB vyžádat od dotyčných členských států, aniž jsou dotčeny pravomoci, které jsou v oblasti statistiky a shromažďování údajů svěřeny Radě, Komisi (Eurostatu), ECB, Eurosystému a ESCB.
6. Žádá-li ESRB o informace, které nemají souhrnnou podobu, obsahuje odůvodněná žádost vysvětlení, proč jsou informace o konkrétní finanční instituci považovány za systémově důležité a nezbytné, s ohledem na převažující situaci na trhu.
7. Před každým podáním žádosti o informace týkající se dohledu, které nemají souhrnnou podobu, provede ESRB náležitou konzultaci s příslušným evropským orgánem dohledu, aby bylo zajištěno, že je žádost odůvodněná a přiměřená. Pokud příslušný evropský orgán dohledu nepovažuje žádost za odůvodněnou a přiměřenou, neprodleně zašle žádost zpět ESRB a požádá ji o dodatečné odůvodnění. Poté, co ESRB příslušnému evropskému orgánu dohledu doplňující zdůvodnění poskytne, předá adresát žádosti požadované informace ESRB, pokud mu právní předpisy přístup k příslušným informacím umožňují.
Článek 16
Varování a doporučení
1. Jsou-li zjištěna významná rizika, pokud jde o dosažení cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1, poskytne ESRB varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření, včetně případných legislativních návrhů.
2. Varování nebo doporučení vydaná ESRB v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. c) a d) tohoto nařízení mohou být buď obecné nebo konkrétní povahy a jsou určena především Unii, jednomu či více členským státům, jednomu či více evropským orgánům dohledu, jednomu či více vnitrostátním orgánům dohledu, jednomu či více vnitrostátním orgánům určeným k uplatňování opatření zaměřených na řešení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, nebo ECB s ohledem na úkoly svěřené ECB podle čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2013, orgánům příslušným k řešení krizí určeným členskými státy podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 7 ) nebo Jednotnému výboru pro řešení krizí. Je-li varování nebo doporučení určeno jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu, je o tom rovněž informován dotčený členský stát nebo dotčené členské státy. Doporučení obsahují lhůty stanovené pro politickou reakci. Doporučení mohou být také určena Komisi v souvislosti s příslušnými právními předpisy Unie.
3. Varování či doporučení jsou současně s jejich předáním adresátům podle odstavce 2 předávána v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropským orgánům dohledu. Jsou-li předávána důvěrná či neveřejná varování nebo doporučení, musí generální rada případně vyžadovat, aby byla pro zajištění důvěrnosti uzavřena dohoda.
4. V zájmu zvýšení informovanosti o rizicích v hospodářství Unie a v zájmu klasifikace těchto rizik podle závažnosti vypracuje ERSB v úzké spolupráci s ostatními subjekty, které jsou součástí ESFS, systém jednotné barevné klasifikace rizik odpovídající situacím s různou mírou závažnosti rizika.
Po vypracování kritérií pro tuto klasifikaci musí být tam, kde je to vhodné, z jednotlivých varování a doporučení ERSB zřejmé, do které kategorie dané riziko spadá.
Článek 17
Reakce na doporučení ESRB
1. Pokud je doporučení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) určeno jednomu z adresátů uvedených v čl. 16 odst. 2, informuje daný adresát Evropský parlament, Radu, Komisi a ESRB o opatřeních přijatých v reakci na doporučení a případnou nečinnost odůvodní. V příslušných případech informuje ESRB o obdržených odpovědích neprodleně evropské orgány dohledu, v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti.
2. Jestliže ESRB rozhodne, že jejímu doporučení nebylo vyhověno a že adresáti řádně neodůvodnili svou nečinnost, informuje ESRB o tom v souladu s přísnými pravidly týkajícími se zachování důvěrnosti adresáty, Evropský parlament, Radu a příslušné evropské orgány dohledu.
3. Jestliže ESRB přijala rozhodnutí podle odstavce 2 v souvislosti s doporučením zveřejněným postupem podle čl. 18 odst. 1, Evropský parlament může vyzvat předsedu ESRB k předložení uvedeného rozhodnutí a adresáti mohou požádat o možnost zúčastnit se výměny názorů.
Článek 18
Veřejná varování a doporučení
1. Generální rada rozhodne, poté co informuje Radu v dostatečném předstihu, aby Rada mohla reagovat, v každém jednotlivém případě, zda by varování nebo doporučení měla být zveřejněna. Bez ohledu na čl. 10 odst. 3 se v souvislosti s rozhodnutími generální rady podle tohoto odstavce vždy použije kvorum dvou třetin členů s hlasovacím právem.
2. Jestliže se generální rada rozhodne zveřejnit varování nebo doporučení, informuje o tom předem adresáty.
3. Adresáti varování a doporučení, která ESRB zveřejnila, mají rovněž právo zveřejnit své názory a důvody v reakci na tato varování a doporučení.
4. Jestliže se generální rada rozhodne varování nebo doporučení nezveřejnit, přijmou adresáti a případně Evropský parlament, Rada a evropské orgány dohledu veškerá nezbytná opatření k ochraně důvěrnosti předmětného varování nebo doporučení.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 19
Odpovědnost a povinnosti podávat zprávy
1. Alespoň jednou ročně, a v případě rozsáhlých finančních problémů i častěji, je předseda ESRB zván příslušným výborem na slyšení pořádané v Evropském parlamentu vždy po zveřejnění výroční zprávy ESRB podávané Evropskému parlamentu a Radě. Tato slyšení jsou pořádána odděleně od měnového dialogu mezi Evropským parlamentem a prezidentem ECB.
2. Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku obsahuje informace, o nichž generální rada v souladu s článkem 18 tohoto nařízení rozhodne, že mají být zveřejněny. Výroční zpráva se zpřístupní veřejnosti a zahrnuje informace o zdrojích poskytnutých ESRB v souladu s čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1096/2010.
3. Na základě výzvy Evropského parlamentu, Rady nebo Komise přezkoumá ESRB také konkrétní otázky.
4. Evropský parlament může požadovat, aby se předseda ESRB zúčastnil slyšení v příslušných výborech Evropského parlamentu.
5. Předseda ESRB vede alespoň dvakrát ročně a případně i častěji, je-li to považováno za vhodné, důvěrné ústní diskuse za zavřenými dveřmi, jichž se účastní předseda a místopředsedové Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu a jež se týkají probíhajících činností ESRB. Evropský parlament a ESRB uzavřou dohodu o podrobných způsobech organizace těchto jednání, aby byla plně zajištěna důvěrnost podle článku 8. Kopii této dohody poskytne ESRB Radě.
6. ESRB ústně nebo písemně zodpoví otázky, jež jí položí Evropský parlament nebo Rada. Odpovědi na tyto otázky poskytne bez zbytečného odkladu. Pokud se předávají důvěrné informace, zajistí Evropský parlament plné zachování důvěrnosti těchto informací podle článku 8 a odstavce 5 tohoto článku.
Článek 20
Přezkum
Do 31. prosince 2024 podá Komise po konzultaci členů ESRB Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je nutné úlohu nebo organizaci ESRB přezkoumat, přičemž zváží i možné alternativní modely k tomu, který existuje v současnosti.
Článek 21
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Nařízení Rady (EU) č. 1096/2010 ze dne 17. listopadu 2010 o pověření Evropské centrální banky zvláštními úkoly, které se týkají fungování Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 162).
( 2 ) Viz strana 162 v tomto čísle Úředního věstníku.
( 3 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 338).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176 27.6.2013, s. 1).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).