(EU) č. 492/2010Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 492/2010 ze dne 3. června 2010 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indonésie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Nařízením (ES) č. 435/2004 ( 2 ) ze dne 8. března 2004 Rada v návaznosti na antidumpingové šetření (dále jen „původní šetření“) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) a Indonésie (společně dále jen „dotčené země“).

(2)

Dne 11. prosince 2008 podala společnost Productos Aditivos S.A., jediný výrobce cyklamátu sodného v Unii, žádost o přezkum před pozbytím platnosti.

(3)

Žádost byla odůvodněna tím, že by vypršení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k pokračování nebo obnovení dumpingu a újmě pro výrobní odvětví Unie.

(4)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 3 ) (dále jen „oznámení o zahájení“) zahájila dne f10. března 2009 šetření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Šetření pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení toho, nakolik jsou pokračování nebo opakovaný výskyt újmy pravděpodobné, se týkalo období od 1. ledna 2005 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(6)

Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti úředně vyrozuměla žádajícího výrobce v Unii, známé dovozce, dodavatele a uživatele, známé vyvážející výrobce v Číně a Indonésii a orgány dotčených zemí.

(7)

Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení, avšak žádná z nich takovou žádost Evropské komisi nepředložila.

(8)

Komise poslala dotazníky všem známým vyvážejícím výrobcům v Číně a v Indonésii. Ochotu spolupracovat vyjádřily a na dumpingový dotazník odpověděly dvě společnosti z Číny, jež obě patří do hongkongské skupiny Rainbow Rich Industrial Ltd., a dvě společnosti z Indonésie.

(9)

Kromě toho se přihlásili další dva čínští výrobci, Fang Da Food Additive (Shenzhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yan Quan) Limited. Původní šetření ukázalo, že tyto společnosti se nedopouštějí dumpingu na trhu Unie. Proto se na společnosti Fang Da Food Additive (Shenzhen) Limited a Fang Da Food Additive (Yan Quan) Limited současný přezkum před pozbytím platnosti nevztahuje.

(10)

Komise shromáždila a prověřila všechny informace, které považovala za potřebné pro stanovení pokračování nebo pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy a pro posouzení zájmů Unie. V prostorách následujících společností se uskutečnily kontrolní návštěvy:

(11)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě Komise pojala záměr doporučit uložení antidumpingového cla na dovoz cyklamátu sodného pocházejícího z Číny a Indonésie.

(12)

V souladu s ustanoveními základního nařízení byla stranám poskytnuta lhůta, v níž mohly vyjádřit svá stanoviska ke sděleným skutečnostem.

(13)

Ústní a písemné připomínky, které strany předložily, byly zváženy a v odůvodněných případech byla konečná zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(14)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je tentýž jako při původním šetření, tj. cyklamát sodný pocházející z Číny a Indonésie (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódu KN ex292990 00.

(15)

Jak bylo zjištěno při původním šetření a potvrzeno při současném přezkumu, cyklamát sodný je komoditní výrobek, který se používá jako potravinářská přídatná látka a je povolen v Evropské unii a mnoha jiných zemích jako sladidlo pro nízkokalorické a dietní potraviny a nápoje. Hojně se používá jako přídatná látka v potravinářském průmyslu a ve výrobě nízkokalorických a dietních stolních sladidel. V malém množství se také používá ve farmaceutickém průmyslu.

(16)

Stejně jako při původním šetření bylo zjištěno, že dotčený výrobek vyráběný v Číně a Indonésii a prodávaný do Unie je z hlediska fyzikálních a chemických vlastností shodný s výrobkem, který vyrábí a na trhu Unie prodává žadatel, nebo s výrobkem, jenž se vyrábí a prodává na domácím trhu v Indonésii, která také sloužila jako srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty, pokud jde o Čínu.

(17)

Proto se tyto výrobky považují za výrobky obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(18)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zkoumalo, zda v současnosti dochází k dumpingu, a pokud ano, zda je pravděpodobné, že pokud opatření pozbudou platnosti, bude dumping pokračovat nebo dojde k jeho opětovnému výskytu. Je třeba připomenout, že v souvislosti se šetřením podle tohoto článku se nepřehodnocuje přiznání tržního zacházení.

(19)

V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení postupovala Komise stejným způsobem jako při původním šetření, za předpokladu, že se nezměnily okolnosti. S cílem zjistit, zda je pravděpodobné pokračování či obnovení dumpingu, byly vybrány vzorové transakce tak, že se vzaly údaje za poslední měsíc každého čtvrtletí období přezkumného šetření, což je obvyklý postup. Výsledek byl ověřen analýzou ještě některých dalších transakcí. Žádný subjekt proti tomuto postupu neprotestoval.

(20)

Z údajů Eurostatu vyplývá, že během období přezkumného šetření bylo do Unie dovezeno 3 000 až 5 000 tun dotčeného výrobku. Více než 90 % tohoto množství pocházelo z Číny a zbytek z Indonésie. Nebyl zaznamenán prakticky žádný dovoz z jiných zemí.

(21)

S výjimkou společností, jimž bylo v původním šetření přiznáno tržní zacházení, byla běžná hodnota pro Čínu stanovena v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(22)

V předchozím šetření byla pro účely stanovení běžné hodnoty, pokud jde o Čínu, jako vhodná země s tržním hospodářstvím použita Indonésie.

(23)

Tuto volbu navrhla Komise v oznámení o zahájení a ve stanovených lhůtách se proti této volbě nevyslovila žádná ze zúčastněných stran.

(24)

Ceny v Indonésii jsou považovány za přiměřeně nahrazující ceny v Číně, protože Indonésie má konkurenční domácí trh, na kterém stoupá podíl dovozu z Číny a na kterém působí nejméně šest výrobců. Kromě toho se zdá, že výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí jen v Unii, Číně a Indonésii. Při současném šetření nebyly předloženy žádné důkazy, že tomu tak není.

(25)

Proto byla pro účely současného přezkumu jako srovnatelná země s tržním hospodářstvím použita Indonésie.

(26)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, spolupracovali při tomto přezkumu dva výrobci patřící k téže hongkongské skupině, „Rainbow Rich Industries“. Ti představují více než polovinu vývozu do Unie během období přezkumného šetření. Pokud nepočítáme objemy výroby a prodeje společností, na něž se současné řízení nevztahuje, představovali spolupracující výrobci více než tři čtvrtiny celkové čínské výroby a téměř polovinu její kapacity. Reprezentativnost, co se týče vývozu do Unie, byla více než 80 %. Vzhledem k této úrovni spolupráce byly podrobné informace od spolupracujících vývozců použity k posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení čínského dumpingu působícího újmu.

(27)

Jedna ze spolupracujících společností, Golden Time Enterprises (Shenzhen), vyvezl do Unie během období přezkumného šetření významná množství dotčeného výrobku, zatímco jeho sesterská společnost, Jintian Enterprises (Nanjing), do EU od uložení opatření nevyvážela. Údaje shromážděné během kontrolní návštěvy na místě ve společnosti Jintian Enterprises (Nanjing), která dotčený výrobek nevyvážela, však neposkytly podrobnější představu o čínském domácím trhu, na kterém má tato společnost významný podíl, ani o instalované kapacitě.

(28)

Během šetření jedna čínská společnost uvedla, že se hlavní domácí výrobci pravidelně setkávají, aby stanovili pevnou referenční cenu pro čínský domácí trh. Vzhledem k dominantnímu postavení těchto výrobců se zdá, že toto opatření úspěšně udržuje ceny na čínském domácím trhu na poměrně vysoké úrovni.

(29)

Běžná hodnota pro společnost Golden Time Enterprises (Shenzhen) byla vypočtena jako vážený průměr cen všech prodejů dotyčného typu, uskutečněných na domácím trhu během období přezkumného šetření, uhrazených nebo splatných nezávislými odběrateli.

(30)

Cena, za kterou společnost Golden Time Enterprises (Shenzhen) vyvážela do Unie, byla cenou skutečně uhrazenou nebo splatnou za výrobek při prodeji na vývoz do EU, která byla náležitě upravena.

(31)

U každého typu dotčeného výrobku byla vážená průměrná běžná hodnota porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou, na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a za účelem zajištění spravedlivého srovnání bylo přihlédnuto k rozdílnosti činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a jejich srovnatelnost. Byly provedeny úpravy o náklady na námořní a vnitrostátní přepravu, pojištění, úvěry, manipulaci a balení.

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno pro každý typ výrobku na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen na stejné obchodní úrovni. Tímto srovnáním bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření docházelo k dumpingu ve významně větší míře než při původním šetření. Vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentuální podíl ceny CIF na hranice Unie činilo u společnosti Golden Time Enterprises více než 30 %.

(33)

Zbývající dovoz z Číny představoval méně než 5 % spotřeby v Unii.

(34)

Komise při svých závěrech o zbývajících čínských vyvážejících výrobcích vychází z údajů shromážděných při šetření a z úředních statistických údajů Eurostatu.

(35)

Běžná hodnota pro nespolupracující čínské vývozce byla stanovena jako vážený průměr cen prodejů dotčeného výrobku spolupracujícími indonéskými výrobci nezávislým odběratelům na domácím trhu.

(36)

Vývozní cena pro nespolupracující čínské vývozce byla v souladu s článkem 18 základního nařízení určena na základě dostupných údajů. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné spolehlivější informace, byla tato cena stanovena na základě průměrné dovozní ceny CIF na hranice Unie, získané ze statistických údajů Eurostatu o dovozu během období přezkumného šetření.

(37)

Vážená průměrná vývozní cena zjištěná pro zbývající čínské vývozce byla porovnána s váženou průměrnou běžnou hodnotou u ověřených indonéských výrobců na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni.

(38)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. V tomto ohledu byly provedeny úpravy o náklady na námořní a vnitrostátní přepravu, pojištění, manipulaci a balení. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné spolehlivější informace, vycházely tyto úpravy z ověřených nákladů čínského spolupracujícího vývozce.

(39)

Dumpingové rozpětí bylo vypočteno jako částka, o kterou běžná hodnota vypočtená podle 35. bodu odůvodnění přesahuje vývozní cenu stanovenou způsobem uvedeným v 36. bodu odůvodnění. Takto získané výsledky ukazují na jasné pokračování dumpingových praktik během doby platnosti opatření, přičemž dumpingové rozpětí činilo více než 5 %.

(40)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se konstatuje, že dumping z Číny pokračoval i během doby platnosti opatření.

(41)

Jak je uvedeno v 8. bodu odůvodnění, při tomto přezkumu spolupracovali dva výrobci, PT Golden Sari a PT Tunggak Waru Semi. Jejich reprezentativnost, co se týče vývozu do Unie, byla během období přezkumného šetření v rozmezí od 40 % do 60 % ( 4 ).

(42)

Údaje, které Komise shromáždila, odhalily, že v Indonésii jsou ještě nejméně čtyři další výrobci dotčeného výrobku. Podle těchto údajů představují spolupracující výrobci přibližně jednu třetinu celkové indonéské výroby a kapacity. Spolupráce z Indonésie při tomto přezkumu byla tudíž nízká.

(43)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s článkem 18 základního nařízení se údaje o cenách na domácím trhu, vývozních cenách do jiných zemí, výrobě a kapacitě v Indonésii u nespolupracujících indonéských vyvážejících výrobců opíraly o nejlepší dostupné údaje, včetně podnětu a veřejně dostupných informací. Příslušné indonéské orgány byly vyrozuměny o použití článku 18 a důvodech, které k tomu vedly. V tomto ohledu nepředložily indonéské orgány žádné připomínky.

(44)

Ze dvou spolupracujících subjektů pouze jeden, PT Golden Sari, vyvážel do Unie během období přezkumného šetření. Pro společnost PT Tunggak Waru Semi sice nebylo možné stanovit dumpingové rozpětí, jelikož tato společnost během období přezkumného šetření do Unie nevyvážela, její údaje byly nicméně použity k získání informací mimo jiné o výrobě, kapacitách a vývozu na trhy třetích zemí, což umožnilo získat podrobnější představu o indonéském domácím trhu a vývozním trhu.

(45)

Běžná hodnota byla pro společnost PT Golden Sari vypočtena jako vážený průměr cen všech prodejů dotyčného typu uskutečněných na domácím trhu během období přezkumného šetření, uhrazených nebo splatných nezávislými odběrateli.

(46)

Vývozní cena pro společnost PT Golden Sari byla stanovena na základě vývozních cen skutečně uhrazených nebo splatných nezávislými odběrateli v Unii během období přezkumného šetření.

(47)

Vážená průměrná běžná hodnota byla porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku při vývozu do Unie na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni.

(48)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. V tomto ohledu byly provedeny úpravy o náklady na mezinárodní přepravu, pojištění, vnitrostátní přepravu, balení a úvěry.

(49)

Výsledek srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny ukázal, že se společnost PT Golden Sari během období přezkumného šetření nedopouštěla dumpingu.

(50)

Jak je uvedeno výše ve 43. bodě odůvodnění, kvůli nízké úrovni spolupráce v případě Indonésie bylo dumpingové rozpětí nespolupracujících vývozců stanoveno podle článku 18 základního nařízení, tzn. na základě dostupných údajů.

(51)

Běžná hodnota byla vypočtena jako vážená průměrná běžná hodnota vypočtená pro uvedené dva spolupracující výrobce.

(52)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné spolehlivější informace, byla vývozní cena pro nespolupracující indonéské vývozce určena na základě průměrné dovozní ceny CIF na hranice Unie, získané ze statistických údajů Eurostatu o dovozu během období přezkumného šetření.

(53)

Takto získaná vážená průměrná vývozní cena při vývozu z Indonésie do Unie byla porovnána na základě ceny ze závodu s váženou průměrnou běžnou hodnotou stanovenou pro spolupracující indonéské výrobce.

(54)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. V tomto ohledu byly provedeny úpravy o náklady na mezinárodní přepravu, pojištění, vnitrostátní přepravu, manipulaci, balení a úvěry.

(55)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny stanovené výše uvedeným způsobem ukázalo existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí zjištěné jako procento dovozní ceny CIF na hranice Unie se blížilo 30 %.

(56)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se konstatuje, že významná část indonéských výrobců pokračovala v dumpingu i během doby platnosti opatření.

(57)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení se zkoumalo, zda je pravděpodobné, že by po případném skončení platnosti opatření proti Číně a Indonésii došlo k obnovení dumpingu.

(58)

Aby se zjistilo, zda je pravděpodobné, že by v případě zrušení opatření došlo k obnovení dumpingu, prozkoumala Komise dostupné informace o situaci vývozců a podmínkách na trhu. Rozbor vycházel především z informací, které spolupracující výrobci poskytli v odpovědích na dotazník a které byly ověřeny během kontrolních návštěv na místě. Byly použity i jiné zdroje informací, například statistické údaje Eurostatu o dovozu a úřední statistické údaje o vývozu a situaci na trhu od dotčených zemí.

(59)

Jak je uvedeno ve 26. bodu odůvodnění, spolupracující výrobci představovali více než tři čtvrtiny čínské výroby v období přezkumného šetření. Jelikož je úroveň spolupráce vysoká, bylo rozhodnuto, že lze spolehlivé informace o vývozu dotčeného výrobku do Unie během období přezkumného šetření shromáždit přímo od vyvážejícího výrobce. Obecněji platí, že údaje o čínském domácím trhu byly shromážděny od obou ověřených výrobců.

(60)

Je třeba připomenout, že šetření ukázalo, že dumping ze strany čínských společností, kterých se týká tento přezkum, pokračoval na úrovni, která je podstatně vyšší než úroveň zjištěná při původním šetření.

(61)

Podle údajů shromážděných Komisí během šetření je volná výrobní kapacita čínských společností, kterých se týká tento přezkum, mnohonásobně vyšší než velikost trhu Unie. Šetření ukázalo, že domácí spotřeba v Číně pravděpodobně není schopna tuto nadbytečnou kapacitu v jakékoli významné míře absorbovat.

(62)

Jeden čínský výrobce namítl, že měl v úmyslu po období přezkumného šetření podstatně snížit svou výrobní kapacitu. Žádné hmatatelné důkazy v tomto ohledu však neposkytl. I když by to teoreticky mohlo vést ke snížení čínské kapacity, znamenalo by to nicméně pobídku pro zbytek čínských výrobců zvýšit využití své volné kapacity, aby zaplnili mezeru, která by vznikla v čínském vývozu.

(63)

Kromě toho schopnost trhů jiných třetích zemí absorbovat významné zvýšení objemu čínského dovozu je omezená. V prvé řadě, několik velkých zemí dotčený výrobek z regulačních důvodů nedováží (mimo jiné Spojené státy, Indie, Japonsko, Mexiko, Jižní Korea a celý Střední východ). Navíc podle informací shromážděných během šetření není pravděpodobné, že by zbývající rozsáhlejší trhy s cyklamátem sodným (Jižní Amerika, Jižní Afrika a Asie) v nadcházejících letech významně rostly. Proto by trh Unie zůstal klíčovým odbytištěm tohoto výrobku, neboť je přitažlivý nejen pro svoji velikost, ale také kvůli existenci dobře známých, zavedených distribučních kanálů pro dovoz tohoto výrobku.

(64)

Nakonec se také posuzovalo, zda lze nadbytečnou kapacitu v rámci dotyčných společností směrovat do výroby jiných výrobků. To však není pravděpodobné, jelikož ověření výrobci nevyrábějí žádný jiný výrobek ve významných množstvích a neexistují žádné doklady o tom, že by jiní čínští výrobci cyklamátu sodného mohli snadno přejít na výrobu jiných výrobků.

(65)

Výše uvedené skutečnosti naznačují pravděpodobné pokračování vývozu z Číny do Unie ve velkých objemech, pokud by byla opatření zrušena.

(66)

Komise zjistila, že byly z Číny dováženy vysoké objemy za ceny v Unii, které byly nižší než ceny na čínském domácím trhu. Prodejní ceny těchto dovozů je nutno vzhledem k jejich úrovni a podílu čínských dumpingových dovozů na trhu považovat za referenční cenu v Unii: jiní čínští vývozci, kteří by chtěli vstoupit na tento trh ve významnějších objemech, by své ceny se vší pravděpodobností přizpůsobili těmto nízkým cenám – a dopouštěli se tak dumpingu.

(67)

Komise porovnala ověřené čínské vývozní ceny do třetích zemí s ověřenou cenou na čínském domácím trhu, aby dále prozkoumala cenové chování čínských vývozců, budou-li opatření zrušena.

(68)

Bylo zjištěno, že vývozní ceny do třetích zemí jsou soustavně nižší než ceny na domácím trhu a zároveň odpovídají vývozním cenám do EU, což podtrhuje vzorec dumpingového chování, který se zdá být v tomto odvětví v Číně strukturální.

(69)

Komise porovnala čínské vývozní ceny do třetích zemí s cenami převládajícími v Unii, aby zjistila, zda by konec platnosti opatření znamenal pobídku přesunout vývoz do Unie.

(70)

Čínské vývozní ceny do třetích zemí celkově odpovídaly cenové úrovni v Unii. To potvrzuje, že čínští vývozci pravděpodobně nepřesunou vývoz z EU na jiné trhy.

(71)

Posouzení výše uvedených faktorů ukázalo, že vývozci, kterých se tento přezkum týká, i nadále vyváželi velmi významné objemy dotčeného výrobku do Unie za dumpingové ceny. Čínský vývoz do jiných třetích zemí se uskutečňuje také za dumpingové ceny, což podtrhuje strukturální vzorec dumpingového chování. Ceny na čínském domácím trhu jsou vysoké a nic nenasvědčuje tomu, že se v dohledné budoucnosti sníží. Vzhledem k rozsáhlé volné kapacitě čínských vývozců, nedostatku jiných rozsáhlejších odbytišť pro takovou kapacitu a přitažlivosti trhu EU zrušení opatření tudíž znamená pobídku pro čínské vyvážející výrobce směrovat ještě větší objemy za dumpingové ceny na trh Unie.

(72)

Po zvážení výše uvedených údajů a informací se konstatuje, že pokud by se platnost opatření nechala vypršet, dumping z Číny by pravděpodobně pokračoval nebo se obnovil.

(73)

Jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, spolupracující výrobci představovali menšinu indonéské výroby a kapacity, a proto byl použit článek 18.

(74)

Rovněž se připomíná, že šetření dospělo k závěru, že dumping z Indonésie ze strany nespolupracujících výrobců během období přezkumného šetření pokračoval.

(75)

Během přezkumu bylo zjištěno, že celková volná kapacita v Indonésii je větší než tři čtvrtiny trhu Unie. I kdyby byl spolupracující vývozce vyloučen, zbývající volná kapacita by stále představovala téměř polovinu trhu Unie. Úřední indonéské statistické údaje ukazují, že podíl indonéských výrobců na trhu zřejmě klesá v důsledku agresivní cenové politiky čínských konkurentů, a to jak na domácím, tak i na mezinárodním trhu. Proto je pravděpodobné, že volná kapacita Indonésie bude v blízké budoucnosti ještě dále růst.

(76)

Zkoumalo se, zda by celkovou volnou kapacitu v Indonésii mohl absorbovat prodej do třetích zemí, ale jak je konstatováno v 63. bodu odůvodnění, nepředpokládá se, že by trhy třetích zemí významně absorbovaly stávající nadbytečnou kapacitu. Také se zkoumalo, zda by nadbytečnou kapacitu mohl absorbovat prodej na domácím trhu. Jak už však bylo uvedeno výše, podle indonéských úředních údajů se podíl indonéských výrobců na domácím trhu pod tlakem čínského dovozu zmenšuje. A konečně, bylo také posuzováno, zda je možné přejít na výrobu jiných podobných výrobků; ze stejného důvodu, jaký je uveden ve vysvětlení v 64. bodu odůvodnění, není pravděpodobné, že by nadbytečná kapacita mohla být využita takovým způsobem.

(77)

Lze tedy konstatovat, že v případě zrušení opatření by velká (a zvyšující se) dostupná kapacita v Indonésii byla ve významné míře směrována do Unie.

(78)

Ceny na indonéském domácím trhu jsou vyšší než ceny na trhu Unie i přes stoupající tlak vyvolaný na indonéském trhu čínskými vývozy. Vzhledem k nízké cenové úrovni čínského dovozu do Unie u tak poměrně homogenního výrobku by ceny čínského dovozu byly referenční cenou, jíž by se indonéští vývozci se vší pravděpodobností přizpůsobili – a dopouštěli se tak dumpingu, pokud by platnost opatření vypršela. Tato úvaha se vztahuje jak na spolupracující, tak na nespolupracující vývozce.

(79)

Pokud by opatření přestala platit pouze pro Indonésii, ale nikoli pro Čínu, stal by se trh Unie pro indonéské výrobce z cenového pohledu ještě přitažlivějším. Bez antidumpingových cel mohli zvýšit své ceny, aby využili toho, že čínští vývozci musí antidumpingové clo i nadále platit. Je třeba dodat, že při podobném scénáři, co se týče cenových úrovní a rozdílů cen u čínských a indonéských vývozců, jaký byl pozorován při původním šetření, vyváželi indonéští vývozci do EU významné objemy.

(80)

A konečně je třeba rovněž poznamenat, že indonéský vývoz do EU po uložení opatření soustavně klesal, což by podporovalo závěr, že indonéští vývozci nejsou schopni nebo ochotni prodávat významná množství na trhu EU za nedumpingové ceny.

(81)

Co se týče spolupracujících vyvážejících výrobců, bylo zjištěno, že jejich ověřené vývozní ceny do třetích zemí jsou vyšší než ceny na indonéském domácím trhu.

(82)

Co se týče nespolupracujících vývozců, během šetření se nepodařilo získat jednotlivé údaje. Zdá se, že dostupné úřední indonéské statistické údaje o průměrných vývozních cenách všech indonéských vývozů jsou celkově nepřesné, přičemž vývozní ceny jsou nadhodnocené o velmi významné částky. Ze stejných statistických údajů lze nicméně vyvodit, že vývozní ceny do třetích zemí jsou zřejmě nižší než vývozní ceny do Unie. To by naznačovalo, že přinejmenším u významné části indonéského vývozu do třetích zemí dochází k dumpingu. Indonéské statistiky týkající se vývozu v každém případě ukazují na prudký pokles vyvážených objemů, což podtrhuje skutečnost, že při současných úrovních cen indonéští vývozci trpí čínskou konkurencí.

(83)

Bylo zjištěno, že u spolupracujícího výrobce jsou vývozní ceny do třetích zemí obecně vyšší než úrovně cen v Unii. Ovšem pokud jde o zbývající indonéské výrobce, ukazují dostupné úřední indonéské statistické údaje na úplně opačnou situaci. To ukazuje, že u významné části indonéských vývozců dochází pravděpodobně k dumpingu i při vývozu do třetích zemí.

(84)

Tento rozdíl mezi vývozními cenami do Unie a vývozními cenami do zbytku světa podtrhuje motivaci indonéských vývozců přesměrovat vývoz do Unie. Tento závěr by ještě posílilo, pokud by se platnost opatření vůči dovozům pocházejícím z ČLR nechala vypršet.

(85)

Posouzení výše uvedených faktorů ukázalo, že indonéský vývoz se ve významné míře uskutečňoval za dumpingové ceny jak v Unii, tak i na trzích třetích zemí, což podtrhuje strukturální vzorec dumpingového chování. Vzhledem k rozsáhlé volné kapacitě indonéských vývozců, nedostatku jiných rozsáhlejších odbytišť pro takovou kapacitu a přitažlivosti trhu EU by tudíž zrušení opatření znamenalo pobídku pro indonéské vyvážející výrobce směrovat velké objemy za dumpingové ceny na trh Unie.

(86)

Po zvážení výše uvedených údajů a informací se konstatuje, že dumping z Indonésie by pravděpodobně pokračoval nebo se obnovil, kdyby se platnost opatření nechala vypršet.

(87)

Indonéské orgány na oznámení, že u nespolupracujících výrobců může být použit článek 18, ve stanovené lhůtě nijak nereagovaly. Po poskytnutí informací však indonéské orgány a jeden ze spolupracujících indonéských výrobců uvedli, že oba spolupracující indonéští výrobci představují významnou část příslušného odvětví v Indonésii. Zmíněné strany uváděly, že by v důsledku toho měla být míra spolupráce ze strany Indonésie považována za významnou, a článek 18 by neměl být použit. Obě zmíněné strany navíc uvedly, že jelikož někteří indonéští výrobci během období přezkumného šetření do Unie nevyváželi, nemohli ani spolupracovat. A konečně bylo uváděno, že jelikož jeden ze spolupracujících výrobců představuje velmi velkou část indonéského vývozu, měli by být spolupracující výrobci považováni za společnosti představující tento vývoz a skutečnost, že u této společnosti nebyl zjištěn dumping, by měla vést ke zrušení opatření pro Indonésii.

(88)

Je třeba upřesnit, že článek 18 nebyl uplatněn na spolupracující výrobce a že jejich údaje byly při šetření plně zohledněny. Pokud jde o použití článku 18 na zbývající indonéské výrobce, je zřejmé, že vzhledem k tomu, že údaje od těchto subjektů nebyly k dispozici, neměly útvary Komise jinou možnost než se opřít o nejlepší dostupné údaje. Je třeba připomenout, že aby mohly při přezkumech před skončením platnosti určitých opatření posoudit pravděpodobnost pokračování a/nebo obnovení dumpingu, musí útvary Komise rovněž zvážit prvky týkající se celkové situace příslušného odvětí vyvážející země, jako je domácí kapacita, výroba, ceny, vývoz do třetích zemí.

(89)

Jelikož indonéské výrobní společnosti, které při přezkumu nespolupracovaly, představují velkou část příslušného odvětví v Indonésii, pokud jde o vývoz do Unie i o výrobu a vývoz do třetích zemí, potvrzuje Komise použití článku 18, co se týče nespolupracujících indonéských vývozců, jak je stanoveno ve 43. bodě odůvodnění.

(90)

Pokud jde o požadavek zrušit opatření na indonéský vývoz, je třeba poznamenat, že indonéské úřady neposkytly údaje, které by mohly změnit závěry Komise, co se týče reprezentativnosti spolupracujícího vývozce, který představoval 40 % až 60 % celkového indonéského vývozu v období přezkumného šetření, jak se uvádí ve 41. bodě odůvodnění. Proto spolupracující vývozce, u nějž nebyl zjištěn dumping, nemohl být považován za společnost reprezentující celý indonéský vývoz. Ostatní vývoz z Indonésie se uskutečnil za dumpingové ceny, jak se uvádí v 55. bodě odůvodnění. Proto se potvrzuje závěr, že co se týče této části indonéského vývozu, dumping pokračoval. Navíc to, že dumping nepokračuje, není samo o sobě dostatečným důvodem přestat uplatňovat antidumpingová opatření, je-li stanovena pravděpodobnost obnovení dumpingu jako při současném šetření před skončením platnosti opatření. Závěrem lze konstatovat, že požadavek na zrušení opatření na základě toho, že u spolupracujícího indonéského vývozce k dumpingu nedochází, nelze akceptovat.

(91)

Indonéské úřady a jeden indonéský spolupracující výrobce rovněž požádali o sdělení úplných údajů o celkovém vývozu z Indonésie do Unie. Je však třeba připomenout, že indexace uvedených údajů (viz poznámka ke 41. bodu odůvodnění) byla nutná z důvodu ochrany příslušného indonéského vyvážejícího výrobce před vyzrazením citlivých obchodních údajů. Indexaci uvedených údajů odůvodňuje malý rozsah trhu a omezený počet zúčastněných stran. Lze tedy říci, že existuje dobrý důvod zachovat důvěrnost, a žádost o sdělení údajů o celkovém vývozu z Indonésie do Unie proto nebylo možné přijmout.

(92)

Na základě výše uvedených skutečností se konstatuje, že dumping z obou zemí, kterých se tento přezkum týká, by pravděpodobně pokračoval, pokud by byla opatření zrušena.

(93)

Cyklamát sodný vyrábí v Unii pouze žádající výrobce, společnost Productos Aditivos S.A. Ta byla proto považována za společnost představující výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(94)

Spotřeba v Unii byla stanovena na základě souhrnných objemů dovozu dotčeného výrobku do Unie na základě statistických údajů Eurostatu a na základě celkového ověřeného prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Vzhledem k tomu, že tyto údaje pochází ze dvou zdrojů a že objem prodeje uskutečněného žadatelem by měl zůstat důvěrný, je vývoj spotřeby uveden níže ve formě indexů.

(95)

Spotřeba cyklamátu sodného v Unii se v posuzovaném období pohybovala v rozmezí od 5 000 do 7 000 tun. Mezi lety 2005 a 2006 stoupla o 6 % a mezi lety 2006 a 2007 o 15 %. Mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření klesla o 18 %.

(96)

Komise zkoumala, zda mají být účinky dumpingového dovozu z dotčených zemí posuzovány souhrnně na základě kritérií podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Podle tohoto článku se účinek dovozů ze dvou nebo více zemí, které jsou současně předmětem antidumpingového šetření, posuzuje souhrnně jen tehdy, je-li zjištěno, že a) dumpingové rozpětí zjištěné ve vztahu k dovozu z každé z daných zemí není nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení, a že objem dovozu z každé jednotlivé země není zanedbatelný, a že b) souhrnné posouzení účinku dovozů je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem v Unii.

(97)

V tomto smyslu bylo za prvé zjištěno, že dumpingová rozpětí zjištěná pro každou z dotčených zemí nebyla nepatrná. Mimo to nebyl objem dumpingových dovozů každé z těchto zemí zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Ve skutečnosti tvořil objem dovozu z Číny a Indonésie asi 50 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření. Při výpočtu objemu dovozu byl vyloučen nedumpingový dovoz.

(98)

V šetření bylo dále zjištěno, že podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovými dovozy i mezi dumpingovými dovozy a obdobným výrobkem Unie jsou podobné. Bylo zjištěno, že bez ohledu na původ si cyklamát sodný vyráběný a prodávaný dotčenými zeměmi a cyklamát sodný vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie navzájem konkurují, protože jsou obdobné z hlediska základních vlastností, do značné míry zaměnitelné z pohledu uživatele a prodávají se prostřednictvím stejných distribučních kanálů. Ceny týkající se dovozů z Číny podléhajících opatřením a dumpingových dovozů z Indonésie byly také na stejné úrovni. Navíc se při srovnání cen na stejné obchodní úrovni zjistilo, že se jedná o cenové podbízení oproti cenám výrobního odvětví Unie.

(99)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti bylo konstatováno, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení jsou splněna, co se týče dovozů z Číny podléhajících opatřením a dumpingových dovozů z Indonésie, a že by účinek těchto dovozů měl být posuzován souhrnně.

(100)

Objem dumpingových dovozů z Číny a Indonésie a jejich podíl na trhu se během posuzovaného období vyvíjel takto:

(101)

Během posuzovaného období se objem dumpingových dovozů a jejich podíl na trhu téměř zdvojnásobil.

(102)

Průměrná cena dumpingových dovozů z dotčených zemí se v posuzovaném období vyvíjela takto:

(103)

Tabulka 4 vychází z dostupných statistických údajů včetně údajů Eurostatu. Obecný trend dovozních cen do Unie vykazuje růst až do roku 2007 a poté pokles během období přezkumného šetření pod úroveň roku 2005.

(104)

Pro určení, zda docházelo k cenovému podbízení, vycházela Komise při své analýze z informací, které jí v průběhu šetření poskytl spolupracující vyvážející výrobce v Číně. U jiných společností jak z Číny, tak z Indonésie, které při šetření nespolupracovaly, bylo cenové podbízení stanoveno na základě údajů Eurostatu.

(105)

Přístup k výpočtu cenového podbízení je stejný jako při původním šetření. Dovozní ceny vyvážejícího výrobce včetně antidumpingového cla byly porovnány s cenami výrobního odvětví Unie na základě vážených průměrů pro tytéž kvality výrobku během období přezkumného šetření. Ceny výrobního odvětví Unie byly upraveny na úroveň cen ze závodu a srovnány s dovozními cenami CIF na hranice Unie s přičtením antidumpingového a běžného cla. Toto srovnání cen bylo provedeno na stejné obchodní úrovni, podle potřeby s řádnými úpravami a po odečtení rabatu a slev.

(106)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňovaly situaci výrobního odvětví Unie od roku 2005 do období přezkumného šetření.

(107)

Aby byla zachována důvěrná povaha obchodních informací, bylo nezbytné uvádět informace týkající se výrobního odvětví Unie v indexované formě.

(108)

Výroba výrobního odvětví Unie klesla od roku 2005 do období přezkumného šetření o 13 %. Jelikož výrobní kapacita zůstala v témže období beze změny, využití kapacity se v souladu s vývojem výroby snížilo o 10 %.

(109)

Údaje v tabulce 7 naznačují jasný pokles objemů prodeje výrobního odvětví Unie. Tuto situaci ještě zhoršuje skutečnost, že celková spotřeba podle tabulky 1 vzrostla v témže období o 3 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření výrazně klesl. To je v protikladu k průběžně rostoucím podílům (viz 100. bod odůvodnění) souhrnného dumpingového dovozu z Číny a Indonésie na trhu během celého posuzovaného období. Navzdory klesajícím objemům se výrobnímu odvětví Unie podařilo zvýšit své jednotkové prodejní ceny. Celkově byl prodej cyklamátu sodného během období přezkumného šetření pro výrobní odvětví Unie i přes zvýšení jednotkových cen ztrátový.

(110)

Výše skladových zásob výrobce v Unii mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření značně kolísala, přičemž během posuzovaného období klesla téměř o polovinu.

(111)

Přes celkové mírné zlepšení zůstávala ziskovost výrobního odvětví Unie během celého posuzovaného období soustavně záporná.

(112)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla o 19 %. Produktivita na zaměstnance (stanovená na základě objemu výroby v tunách vyděleného počtem zaměstnanců) vzrostla. Průměrné mzdové náklady na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 5 %.

(113)

Během posuzovaného období se investice snížily téměř o polovinu, což odráží celkově nepříznivou situaci výrobce v Unii. Úroveň návratnosti investic vyjádřená jako poměr mezi čistým ziskem jediného výrobce v Unii a hrubou účetní hodnotou jeho stálých aktiv odráží trend ziskovosti. Tento ukazatel během posuzovaného období prudce klesl o téměř 80 %.

(114)

Peněžní tok výrobního odvětví Unie bylo možno posoudit pouze ve vztahu k celkové aktivitě výrobního odvětví Unie. V roce 2005 byla jeho hodnota stále ještě mírně kladná, ale v následném období se zhoršil a po zbytek posuzovaného období byl záporný. V důsledku ztrát utrpěných během posuzovaného období začalo být pro výrobní odvětví Unie také obtížnější získávat kapitál.

(115)

Dumping z obou dotčených zemí během období přezkumného šetření pokračoval, s výjimkou spolupracujícího indonéského vyvážejícího výrobce. Vzhledem k celkovému vyvezenému objemu a cenám dumpingových dovozů z dotčených zemí nelze tento dopad považovat za zanedbatelný.

(116)

Antidumpingová opatření proti dovozu cyklamátu sodného pocházejícího z Číny a Indonésie byla uložena v březnu 2004. Jak je popsáno výše, bylo v tomto období pozorováno pouze částečné zlepšení situace výrobců v Unii.

(117)

Přítomnost levných dovozů z Číny a Indonésie na trhu Unie výrazně vzrostla. Některé ukazatele újmy, kterou výrobní odvětví Unie již utrpělo, vykazují známky zlepšení, zatímco jiné vykazují nepříznivý vývoj.

(118)

S ohledem na celkově se zhoršující situaci jediného výrobce v Unii a také na objem dumpingových dovozů z Číny a Indonésie a významnou zjištěnou úroveň cenového podbízení se má za to, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu.

(119)

Jak je uvedeno v 100. bodě odůvodnění, souhrnný objem dumpingových dovozů z dotčených zemí a jejich podíl na trhu se během posuzovaného období téměř zdvojnásobily. U obou dotčených zemí bylo také zjištěno významné cenové podbízení. Vzhledem k jasné časové souvislosti mezi zhoršením situace výrobního odvětví Unie a významným nárůstem souhrnného dumpingového dovozu z Číny a Indonésie je zřejmé, že tento dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu. Dumpingové dovozy z Číny a Indonésie skutečně pronikaly na trh EU ve zvýšené míře a převzaly významné podíly na trhu, které předtím zaujímal výrobce v Unii.

(120)

Komise zkoumala, zda kromě dumpingového dovozu mohly mít na trvající újmu, kterou utrpěl výrobce v Unii, vliv i nějaké jiné známé faktory, a to s cílem zajistit, aby případná újma způsobená jakýmikoli takovými faktory nebyla přičítána na vrub dumpingovému dovozu.

(121)

Objem nedumpingových dovozů z Číny a Indonésie během posuzovaného období průběžně klesal. Příslušné ceny těchto dovozů byly soustavně vyšší než ceny dumpingových dovozů. Z těchto důvodů nedumpingové dovozy z Číny a Indonésie nepřispěly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(122)

Vývoz výrobce v Unii do zemí mimo EU představoval méně než 25 % jeho celkového prodeje. Na rozdíl od prodeje v Unii se ziskovost vývozu během sledovaného období zlepšila, a nemohla proto přispět k újmě, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(123)

Kolísání cen surovin pro výrobu cyklamátu sodného mohlo mít určitý nepříznivý vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie. Tento faktor však nestačí k narušení příčinné souvislosti mezi utrpěnou újmou a dumpingovým dovozem. Dumpingový dovoz by byl ovlivněn změnami cen surovin v podobné míře jako náklady výrobce v Unii, jelikož v obou případech existuje úzká vazba na ceny ropy a močoviny.

(124)

Změny ve struktuře spotřeby v důsledku toho, že se na trhu objevily nové výrobky, neměly na spotřebu cyklamátu sodného patrný vliv. Ve skutečnosti se zdá, že neexistuje žádná možnost přímého nahrazení mezi cyklamátem sodným a těmito novými výrobky.

(125)

Z těchto důvodů se konstatuje, že dumpingové dovozy z Číny a Indonésie způsobily výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že tuto příčinnou souvislost nenarušil žádný jiný faktor.

(126)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení byl dovoz ze zemí, které jsou v současnosti předmětem přezkumu, posuzován s cílem zjistit, zda je pravděpodobné, že újma bude pokračovat.

(127)

S ohledem na pravděpodobný účinek skončení platnosti opatření na výrobní odvětví Unie byly v souladu s údaji shrnutými výše v souvislosti s pravděpodobností pokračování dumpingu posuzovány následující faktory.

(128)

Jak je konstatováno ve 40. bodu odůvodnění, vývoz z Číny uskutečňovaný vývozci, jichž se týká tento přezkum, i nadále pokračují za dumpingové ceny. Čínský vývoz do jiných třetích zemí je zřejmě také dumpingový, což ukazuje na strukturální vzorec dumpingového chování.

(129)

Analýza dostupné kapacity v Číně ukázala, že volná výrobní kapacita čínských společností, kterých se týká tento přezkum, je mnohokrát větší než velikost trhu Unie (viz 61. bod odůvodnění). Schopnost trhů jiných třetích zemí absorbovat významné další objemy čínského dovozu je také omezená (viz 63. bod odůvodnění). Pokud by opatření byla zrušena, znamenalo by to tudíž pro čínské vyvážející výrobce pobídku směrovat velké vývozní objemy za dumpingové ceny na trh Unie (viz 65. bod odůvodnění).

(130)

Pozorované významné úrovně dumpingu a cenového podbízení ukazují, že výše uvedené objemy vývozu do Unie by se uskutečňovaly za dumpingové ceny, které by byly významně nižší než ceny a náklady výrobce v Unii.

(131)

Kombinovaný účinek takových objemů a cen by jako takový mohl vést ke zhoršení již tak složité situace výrobního odvětví Unie. Takový scénář by se vší pravděpodobností vedl k dalšímu snížení cen a/nebo nižší výrobě a prodeji uskutečněných výrobním odvětvím Unie. Finanční pozice výrobního odvětví Unie by se dále zhoršila, což by zvýšilo jeho újmu. Takový vývoj by mohl vést k zániku jediného výrobce v Unii.

(132)

Šetření ukázalo, že dumping z Indonésie během období přezkumného šetření pokračoval. Šetření také ukázalo, že celková volná kapacita v Indonésii je větší než tři čtvrtiny trhu Unie a v blízké budoucnosti pravděpodobně dále poroste (viz 75. bod odůvodnění). Jelikož nic nenaznačuje, že by trhy jiných třetích zemí nebo domácí trh mohly absorbovat tuto nadbytečnou kapacitu, mohlo by to způsobit zvýšení vývozu za nižší cenu do Evropské unie, pokud by se platnost opatření nechala vypršet.

(133)

Podobně jako v případě Číny pozorovaná významná úroveň dumpingu a cenového podbízení ukazuje, že objemy vývozu z Indonésie do Unie by se uskutečňovaly za dumpingové ceny, které by byly významně nižší než ceny a náklady výrobce v Unii. Podobně i kombinovaný účinek takových objemů a cen by jako takový mohl vést ke zhoršení již tak složité situace výrobce v Unii a pravděpodobně by vedl k zániku jediného výrobce v Unii. Podobně jako v případě Číny se zdá, že indonéské vývozy do jiných třetích zemí jsou také průkazně dumpingové, jelikož se uskutečňují za ceny, které jsou nižší než ceny týkající se vývozu do Evropské unie, což také ukazuje na strukturální vzorec dumpingového chování.

(134)

Výrobní odvětví Unie trpí účinky dumpingového dovozu již několik let a stále je ve složité hospodářské situaci.

(135)

Jak je uvedeno výše, šetření ukázalo, že situace působící újmu výrobnímu odvětví Unie trvala i během období přezkumného šetření. Trvání újmy je podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení samo o sobě silným ukazatelem, že újma bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu, což by naznačovalo, že by opatření měla být zachována.

(136)

Zjištění týkající se dovozu ukazují, že dovoz velkých objemů za dumpingové ceny bude pravděpodobně pokračovat a tlak na ceny pravděpodobně zesílí konkurenci mezi dumpingovými dovozy a cyklamátem sodným vyráběným v Unii. Šetření neodhalilo žádné faktory, které by narušily silnou vazbu mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou by výrobní odvětví Unie utrpělo.

(137)

V případě ukončení opatření by se situace výrobního odvětví Unie zhoršila a byla by ohrožena i samotná existence jediného výrobce v Unii.

(138)

Proto se konstatuje, že v důsledku dumpingových dovozů z Číny a Indonésie existuje zjevná pravděpodobnost pokračování újmy pro výrobní odvětví Unie.

(139)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, tedy zájmů žádajícího výrobce v Unii, zájmů dovozců, dodavatelů a uživatelů.

(140)

Pokud jde o jediného výrobce v Unii, je třeba poznamenat, že jeho ztrátová situace je důsledkem toho, že mohl jen obtížně konkurovat levným dumpingovým dovozům, které měly již na začátku posuzovaného období významný podíl na trhu a které svůj podíl na trhu během posuzovaného období ještě značně zvýšily.

(141)

Má se za to, že pokračování opatření by výrobci v Unii prospělo, neboť by pak měl být schopen alespoň zvýšit objem výroby a možná i své prodejní ceny, čímž by dosáhl nezbytné úrovně rentability, která by mu umožnila nadále investovat do svých výrobních zařízení. Naopak ukončení platnosti opatření by zastavilo zotavování a vedlo by k pokračování a dokonce ještě ke zhoršení újmy, kterou tato situace výrobci v Unii způsobuje. Vážně by to ohrozilo životaschopnost výrobce v Unii a mohlo by to vést dokonce k jeho zániku, což by snížilo dodávky a hospodářskou soutěž na trhu.

(142)

Při zahájení šetření byl zaslán dotazník dvaceti dovozcům, kteří nejsou ve spojení. Tři z nich odpověděli, že na trhu s dotčeným výrobkem již nepůsobí. Dva další dovozci na dotazník odpověděli. Spolupracující dovozci, kteří nejsou ve spojení, představovali 7 % celkového dotčeného dovozu.

(143)

Šetření ukázalo, že je velmi důležité mít různé dodavatele cyklamátu sodného. Dovozci se musí spoléhat jak na asijské, tak i na evropské zdroje dodávek, a to v zájmu kvality a zajištění potravin.

(144)

Při zahájení šetření byl zaslán dotazník třinácti potenciálním uživatelům, ale pouze dva z nich Komisi odpověděli.

(145)

Hlavní uživatelé dotčeného výrobku v Unii působí v potravinářském a nápojovém průmyslu a ve farmaceutickém průmyslu. Poptávka po dotčeném výrobku tudíž závisí na situaci v těchto odvětvích.

(146)

Uživatelé, kteří se zapojili do šetření, vykázali značná zisková rozpětí z prodeje výrobků, při jejichž výrobě se cyklamát sodný používá jako surovina. Účinek antidumpingového cla na jejich celkové náklady byl skutečně tak minimální (méně než 1 %), že na ně stávající opatření neměla neúměrně silný dopad.

(147)

Dotazník byl zaslán osmi potenciálním dodavatelům, žádný z nich však Komisi neodpověděl. Z dostupných informací se zdá, že jejich obchodní portfolio související s cyklamátem sodným je dosti zanedbatelné. Další zhoršování situace jediného výrobce v Unii by však v každém případě mohlo mít určité nepříznivé – i když omezené – zprostředkované účinky na dodavatele surovin tomuto jedinému výrobci. Z těchto důvodů není neoprávněné se domnívat, že opatření by prospěla také dodavatelskému odvětví, jelikož by pomohla udržet na trhu jednoho z jeho zákazníků.

(148)

Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům se konstatuje, že nejsou žádné přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových opatření.

(149)

Vzhledem k závěrům učiněným výše by měla být platná opatření vztahující se na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny a Indonésie zachována,