(ES) č. 491/2009Nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty ( jednotné nařízení o společné organizaci trhů )

1. V článku 1 se zrušuje odstavec 2.

2. V čl. 3 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:

3. Článek 55 se mění takto:

4. Název části II hlavy I kapitoly III oddílu IV se nahrazuje tímto:

„Oddíl IV

Procesní pravidla týkající se kvót na cukr, mléko a bramborový škrob“.

5. V článku 85 se návětí nahrazuje tímto:

„Komise přijme prováděcí pravidla k oddílům I až IIIa, která se mohou zejména týkat“.

6. V části II hlavě I kapitole III se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl IVa

Produkční potenciál v odvětví vína

Pododdíl I

Protiprávní výsadba

Článek 85a

Protiprávní výsadba provedená po 31. srpnu 1998

1.  Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998.

2.  Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

3.  Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené členskými státy, ukládají členské státy producentům, kteří nesplnili tuto povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

4.  Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto článku.

Článek 85b

Povinná legalizace protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998

1.  Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998.

Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky, nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na základě čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2.  Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy. Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího práva na výsadbu v daném regionu.

3.  Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

4.  Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem.

Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použije obdobně odstavec 3.

5.  Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4.

Článek 85c

Kontrola neuvádění do oběhu nebo destilace

1.  V souvislosti s čl. 85a odst. 2 a čl. 85b odst. 3 a 4 požadují členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu, nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv o destilaci.

2.  Členské státy kontrolují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.

3.  Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace týká, a odpovídající objemy alkoholu.

Článek 85d

Doplňující opatření

Na plochy uvedené v čl. 85b odst. 1 prvním pododstavci, pokud nejsou legalizovány, a plochy uvedené v čl. 85a odst. 1 nelze uplatnit vnitrostátní podpůrná opatření ani podpůrná opatření Společenství.

Článek 85e

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zahrnovat

Pododdíl II

Přechodný režim práv na výsadbu

Článek 85f

Doba trvání

Opatření tohoto pododdílu se použijí do 31. prosince 2015.

Článek 85g

Přechodný zákaz výsadby révy

1.  Aniž je dotčen čl. 120a odst. 1 až 6, a zejména odstavec 4 uvedeného článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, zakázána.

2.  Je také zakázáno přeštěpování moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, na moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.

3.  Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně vztahuje

4.  Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují v hektarech.

5.  Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1 v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018. V tom případě se pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu včetně tohoto článku použijí v daném členském státě odpovídajícím způsobem.

Článek 85h

Práva na novou výsadbu

1.  Členské státy mohou producentům udělit práva na novou výsadbu pro plochy

2.  Udělená práva na novou výsadbu

Článek 85i

Práva na opětovnou výsadbu

1.  Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice.

U vyklučených ploch, na které se poskytuje prémie za klučení podle pododdílu III, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.

2.  Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva na opětovnou výsadbu.

3.  Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.

4.  Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo provedeno klučení.

5.  Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud

Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných ploch na zavlažované.

6.  Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

7.  Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení.

Článek 85j

Státní a regionální rezervy práv na výsadbu

1.  Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na výsadbu.

2.  Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu.

3.  Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:

4.  Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu, případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.

5.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém území disponují účinným alternativním systémem pro správu práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení tohoto pododdílu.

První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení (ES) č. 1493/1999.

Článek 85k

Udělování práv na výsadbu z rezervy

1.  Členské státy mohou z rezervy udělit práva

Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené v písmenu b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období zákazu nové výsadby podle čl. 85g odst. 1 a 2.

2.  Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské státy zajistí, aby

3.  Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.

4.  Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy, zaniknou.

5.  Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát rovněž povolit převody mezi nimi.

Na převody lze použít koeficient krácení.

Článek 85l

Pravidlo de minimis

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, v nichž se režim Společenství týkající se práv na výsadbu neuplatňoval k 31. prosinci 2007.

Článek 85m

Přísnější vnitrostátní předpisy

Členské státy mohou přijmout přísnější vnitrostátní předpisy pro udělování nových práv na výsadbu nebo práv na opětovnou výsadbu. Mohou vyžadovat, aby žádosti a příslušné informace, které se jim mají předložit, byly doplněny dalšími údaji nezbytnými pro sledování vývoje produkčního potenciálu.

Článek 85n

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zejména zahrnovat

Pododdíl III

Režim klučení

Článek 85o

Doba trvání

Ustanovení tohoto pododdílu se použijí do konce hospodářského roku 2010/11.

Článek 85p

Oblast působnosti a definice

Tento pododdíl stanoví podmínky, za nichž pěstitelé révy obdrží prémii za vyklučení vinic (dále jen ‚prémie za klučení‘).

Článek 85q

Podmínky způsobilosti

Prémie za klučení může být udělena, pouze pokud daná plocha

Bez ohledu na první pododstavec písm. e) jsou plochy legalizované podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 a čl. 85b odst. 1 tohoto nařízení způsobilé pro prémii za klučení.

Článek 85r

Výše prémie za klučení

1.  Rozmezí udělovaných prémií za klučení stanoví Komise.

2.  Konkrétní výši prémie za klučení stanoví členské státy v rozmezí uvedeném v odstavci 1 a na základě historických výnosů daného podniku.

Článek 85s

Postup a rozpočet

1.  Producenti, kteří projeví zájem, podají každoročně žádosti o prémii za klučení příslušným orgánům členských států do 15. září. Členské státy mohou stanovit dřívější datum než 15. září za předpokladu, že to bude později než 30. června a že případně náležitě zohlední uplatnění výjimek podle článku 85u.

2.  Členské státy provádějí správní kontroly týkající se obdržených žádostí, vyřizují způsobilé žádosti a každoročně do 15. října oznamují Komisi celkovou plochu a částky, které jsou předmětem uvedených žádostí, rozdělené podle oblastí a výnosů.

3.  Maximální roční rozpočet na režim klučení je stanoven v příloze Xd.

4.  Pokud celková částka oznámená členskými státy Komisi přesahuje dostupné rozpočtové prostředky, stanoví Komise do 15. listopadu každého roku jednotnou procentní sazbu pro schvalování oznámených částek, přičemž případně přihlédne k použití čl. 85u odst. 2 a 3.

5.  Do 1. února každého roku schválí členské státy žádosti

Článek 85t

Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od vyplacení prémie za klučení ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení nebo podmínku dobrého zemědělského a ekologického stavu podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je třeba přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování tohoto nedodržení, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Článek 85u

Výjimky

1.  Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1, pokud celková plocha vyklučených vinic na jeho území dosáhne 8 % plochy vinic podle přílohy Xe.

Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1 pro určitou oblast, pokud celková plocha vyklučených vinic v dané oblasti dosáhne 10 % plochy vinic.

2.  Komise může rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k celkové vyklučené ploše přesahující 15 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe.

3.  Komise může pro určitý rok rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k vyklučené ploše přesahující 6 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe v daném roce uplatnění režimu.

4.  Členské státy mohou prohlásit vinice v horských oblastech a na příkrých svazích za nezpůsobilé pro režim klučení za podmínek, jež určí Komise.

5.  Členské státy mohou prohlásit oblasti za nezpůsobilé pro režim klučení, pokud by uplatnění režimu nebylo slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí. Plochy takto prohlášené za nezpůsobilé nesmějí přesáhnout 3 % celkové plochy vinic podle přílohy Xe.

6.  Řecko může prohlásit vinice na ostrovech v Egejském moři a na řeckých ostrovech v Jónském moři, s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia, za nezpůsobilé v rámci režimu klučení.

7.  Režim klučení podle tohoto pododdílu se nepoužije na Azorách, Madeiře a na Kanárských ostrovech.

8.  Členské státy upřednostní producenty na plochách nezpůsobilých nebo prohlášených za nezpůsobilé podle odstavců 4 až 7 v rámci jiných podpůrných opatření stanovených v tomto nařízení s ohledem na odvětví vína, zejména případně opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic v rámci programů podpory a opatření na rozvoj venkova.

Článek 85v

Pravidlo de minimis

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, které za hospodářský rok nevyrobí více než 50 000 hektolitrů vína. Tato výroba se vypočte na základě průměrné výroby za předchozích pět hospodářských roků.

Článek 85w

Doplňková vnitrostátní podpora

K udělené prémii za klučení mohou členské státy poskytnout doplňkovou vnitrostátní podporu nepřesahující 75 % použitelné prémie za klučení.

Článek 85x

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zahrnovat zejména

7. V části II hlavě I kapitole IV se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl IVb

Programy podpory v odvětví vína

Pododdíl I

Úvodní ustanovení

Článek 103i

Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Společenství členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím vnitrostátních programů podpory (dále jen ‚programy podpory‘) k financování podpůrných opatření v odvětví vína.

Článek 103j

Slučitelnost a soudržnost

1.  Programy podpory musí být slučitelné s právem Společenství a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.

2.  Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných kontrol a sankcí v případě nedodržení programů podpory.

3.  Podpora se neposkytuje

Pododdíl II

Předkládání a obsah programů podpory

Článek 103k

Předkládání programů podpory

1.  Každý producentský členský stát uvedený v příloze Xb předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s tímto oddílem.

Programy podpory, které se již používají v souladu s čl. 5 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 479/2008, se použijí i nadále podle tohoto nařízení.

Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni.

Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

2.  Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po předložení Komisi.

Pokud však předložený program podpory není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle, vyrozumí o tom Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

3.  Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů podpory předložené členskými státy.

4.  Článek 103l se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim jednotné platby podle článku 103o. V takovém případě se čl. 188a odst. 5 použije pouze ve vztahu k roku, kdy se přechod uskuteční, a čl. 188a odst. 6 se nepoužije.

Článek 103l

Obsah programů podpory

Programy podpory se skládají z těchto částí:

Článek 103m

Způsobilá opatření

1.  Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:

2.  Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta, která jsou uvedena v článcích 103o až 103y.

Článek 103n

Obecná pravidla pro programy podpory

1.  Rozdělení dostupných finančních prostředků Společenství a rozpočtové stropy se stanoví v příloze Xb.

2.  Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 103k odst. 1.

3.  Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Společenstvím v rámci programů podpory.

4.  Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 103p, 103t a 103u vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech Společenství o státní podpoře, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Společenství i vnitrostátní prostředky.

Pododdíl III

Zvláštní podpůrná opatření

Článek 103o

Režim jednotné platby a podpora pěstitelům révy

1.  Členské státy mohou poskytnout podporu pěstitelům révy tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 v souladu s bodem O přílohy VII uvedeného nařízení.

2.  Členské státy, které mají v úmyslu využít možnosti podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory, včetně následných převodů prostředků do režimu jednotné platby, prostřednictvím změny uvedených programů podle čl. 103k odst. 3.

3.  Podpora podle odstavce 1 od počátku své použitelnosti

Článek 103p

Propagace na trzích třetích zemí

1.  Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy.

3.  Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze

4.  Příspěvek Společenství na propagační opatření nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

Článek 103q

Restrukturalizace a přeměna vinic

1.  Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.

2.  Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 185a odst. 3.

3.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

Podpora se nevztahuje se na běžnou obnovu starých vinic po skončení jejich přirozené životnosti.

4.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou

5.  Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se formou

6.  Příspěvek Společenství na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Příspěvek Společenství na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle ‚konvergence‘ podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti ( 7 ) nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

Článek 103r

Zelená sklizeň

1.  Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

2.  Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem ve Společenství, a předcházet tak krizím na trhu.

3.  Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát.

Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4.  Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

Článek 103s

Vzájemné fondy

1.  Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.

2.  Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

Článek 103t

Pojištění sklizně

1.  Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

2.  Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Společenství, který nesmí přesáhnout

3.  Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4.  Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Článek 103u

Investice

1.  Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:

2.  Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků ( 8 ). Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006 a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

3.  Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71 odst. 3 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

4.  U příspěvku Společenství se použijí tyto maximální míry podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:

5.  Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 103v

Destilace vedlejších výrobků

1.  Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v bodě D přílohy XVb, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.

2.  Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise.

3.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Článek 103w

Destilace na konzumní alkohol

1.  Do 31. července 2012 lze výrobcům poskytnout podporu ve formě podpory na hektar u vína destilovaného na konzumní alkohol.

2.  Před udělením podpory musí být předloženy příslušné smlouvy o destilaci vína a příslušná potvrzení o dodávce za účelem destilace.

Článek 103x

Nouzová destilace

1.  Do 31. července 2012 lze na základě rozhodnutí členského státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo průběžné zásobování mezi sklizněmi.

2.  Maximální uplatnitelné výše podpory stanoví Komise.

3.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

4.  Podíl dostupného rozpočtu na opatření pro nouzovou destilaci nepřesáhne pro jednotlivé členské státy v příslušném rozpočtovém roce tyto procentní podíly vypočítané z celkově dostupných prostředků uvedených v příloze Xb:

5.  Členské státy mohou zvýšit dostupné prostředky na opatření pro nouzovou destilaci nad roční stropy stanovené v odstavci 4 příspěvkem z vnitrostátních prostředků podle těchto mezních hodnot (vyjádřených v procentech příslušného ročního stropu uvedeného v odstavci 4):

Členské státy oznámí Komisi případný doplatek z vnitrostátních prostředků podle prvního pododstavce a Komise musí transakci schválit před uvolněním těchto prostředků.

Článek 103y

Používání zahuštěného hroznového moštu

1.  Do 31. července 2012 lze poskytnout podporu výrobcům vína, kteří používají zahuštěný hroznový mošt včetně rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení přirozeného obsahu alkoholu ve výrobcích v souladu s podmínkami stanovenými v příloze XVa.

2.  Výše podpory se stanoví na procenta objemová možného obsahu alkoholu a na hektolitr moštu použitého k obohacení.

3.  Maximální uplatnitelné výše podpory na toto opatření v různých vinařských zónách stanoví Komise.

Článek 103z

Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od platby v rámci programů podpory na restrukturalizaci a přeměnu nebo kdykoli během jednoho roku od platby v rámci programů podpory na zelenou sklizeň ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003, a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je možné přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela, podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování nedodržení předpisů, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Pododdíl IV

Procesní ustanovení

Článek 103za

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto oddílu.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména

8. Nadpis části II hlavy II kapitoly I se nahrazuje tímto:

„KAPITOLA I

Pravidla uvádění na trh a produkce“.

9. Nadpis části II hlavy II kapitoly I oddílu I se nahrazuje tímto:

„Oddíl I

Pravidla uvádění na trh“.

10. Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 113c

Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem

1.  Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací podle čl. 123 odst. 3 a článku 125o.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

3.  Povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 125o odst. 3 se použijí i na rozhodnutí nebo opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku.

Článek 113d

Zvláštní ustanovení pro uvádění vína na trh

1.  Označení druhu výrobku z révy vinné podle přílohy XIb lze ve Společenství použít pouze při uvádění na trh výrobku, který splňuje odpovídající podmínky stanovené v uvedené příloze.

Bez ohledu na čl. 118y odst. 1 písm. a) však mohou členské státy povolit používání výrazu ‚víno‘, pokud

Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v příloze XIb musí být vyloučena.

2.  Druhy výrobků z révy vinné uvedené v příloze XIb může měnit Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

3.  S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu s čl. 120a odst. 2 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy XIb, použito jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.“

11. V části II hlavě II kapitole I se vkládají nové oddíly, které znějí:

„Oddíl Ia

Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy v odvětví vína

Článek 118a

Oblast působnosti

1.  Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 přílohy XIb se použijí pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

2.  Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na

Pododdíl I

Označení původu a zeměpisná označení

Článek 118b

Definice

1.  Pro účely tohoto pododdílu se rozumí

2.  Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

▼C1

3.  Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně ve Společenství v souladu s pravidly tohoto pododdílu.

▼B

Článek 118c

Obsah žádostí o ochranu

1.  Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí

2.  Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Obsahuje alespoň tyto údaje:

Článek 118d

Žádost o ochranu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi

1.  Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 118c údaje, které potvrzují, že je daný název chráněn v zemi původu.

2.  Žádost zašle Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné orgány dané třetí země.

3.  Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Společenství.

Článek 118e

Žadatelé

1.  Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další dotčené osoby.

2.  Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína, která vyrábějí.

3.  Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

Článek 118f

Předběžné vnitrostátní řízení

1.  Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 118b u vín pocházejících ze Společenství jsou předmětem předběžného vnitrostátního řízení podle tohoto článku.

2.  Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3.  Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4.  Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je případně obecně neslučitelné s právem Společenství, žádost zamítne.

5.  Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny,

Tyto informace se poskytují v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

6.  Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto článkem do 1. srpna 2009.

7.  Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni ochranu podle tohoto pododdílu danému názvu s účinkem ode dne, kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle tohoto pododdílu přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.

Článek 118g

Přezkum prováděný Komisí

1.  Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2.  Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 118f odst. 5 splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

3.  Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jediný doklad podle čl. 118c odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku uvedené v čl. 118f odst. 5.

V opačném případě rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4 o zamítnutí žádosti.

Článek 118h

Řízení o námitce

Během dvou měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 118g odst. 3 prvním pododstavci může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle tohoto pododdílu Komisi.

Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, podávají prohlášení buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

Článek 118i

Rozhodnutí o ochraně

Komise rozhodne na základě informací, které má k dispozici, postupem podle čl. 195 odst. 4 buď o udělení ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky tohoto pododdílu a je slučitelné s právem Společenství, nebo o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

Článek 118j

Homonyma

1.  Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení týkajících se odvětví vína, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků odpovídá.

Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.  Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských států.

Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno ve Společenství na základě práva Společenství týkajícího se označení původu a zeměpisných označení.

3.  Nestanoví-li prováděcí opatření Komise jinak, pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto nařízení.

4.  Ochranou označení původu a zeměpisných označení výrobků podle článku 118b nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin ( 9 ) a naopak.

Článek 118k

Důvody zamítnutí ochrany

1.  Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly.

Pro účely tohoto pododdílu se ‚názvem, který zdruhověl,‘ rozumí název vína, který přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem určitého vína.

Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, a zejména

2.  Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity vína.

Článek 118l

Vztah k ochranným známkám

1.  Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2 a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze XIb, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2.  Aniž je dotčen čl. 118k odst. 2, může být ochranná známka, jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách ( 10 ), nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství ( 11 ).

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných známek.

Článek 118m

Ochrana

1.  Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2.  Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

3.  Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 118k odst. 1.

4.  Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.

Článek 118n

Rejstřík

Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupný elektronický rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín.

Článek 118o

Určení příslušného kontrolního orgánu

1.  Členské státy určí orgán či orgány příslušné pro kontrolu dodržování povinností stanovených tímto pododdílem v souladu s kritérii podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat ( 12 ).

2.  Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení tohoto pododdílu.

3.  Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.

Článek 118p

Ověření souladu se specifikacemi

1.  V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve Společenství, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.

2.  V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

3.  Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí podle nich být schváleny.

4.  Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 118q

Změny specifikace výrobku

1.  Žadatel, který splňuje podmínky článku 118e, může požádat o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 118c odst. 2 písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované změny a jejich odůvodnění.

2.  Pokud navrhovaná změna zahrnuje jednu nebo více změn v jediném dokladu uvedeném v čl. 118c odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 118f až 118i. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, Komise rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4, zda se žádost schválí bez použití postupu podle čl. 118g odst. 2 a článku 118h, a v případě schválení Komise zveřejní dotyčné údaje uvedené v čl. 118g odst. 3.

3.  Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jediného dokladu, použijí se tato pravidla:

Článek 118r

Zrušení ochrany

Postupem podle čl. 195 odst. 4 může Komise z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem rozhodnout o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

Články 118f až 118i se použijí obdobně.

Článek 118s

Stávající chráněné názvy vín

1.  Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES) č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů ( 13 ), jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do rejstříku uvedeného v článku 118n tohoto nařízení.

2.  Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 předají Komisi

3.  Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise provede odpovídající formální kroky k výmazu těchto názvů z rejstříku uvedeného v článku 118n.

4.  Článek 118r se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise postupem podle čl. 195 odst. 4 z vlastního podnětu rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 118b.

Článek 118t

Poplatky

Členské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů, včetně nákladů vzniklých při vyřizování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu specifikace a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.

Pododdíl II

Tradiční výrazy

Článek 118u

Definice

1.  ‚Tradičním výrazem‘ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 118a odst. 1 pro označení

2.  O uznání, definici a ochraně tradičních výrazů rozhoduje Komise.

Článek 118v

Ochrana

1.  Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v čl. 118u odst. 2.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů.

2.  Tradiční výrazy nesmějí ve Společenství zdruhovět.

Oddíl Ib

Označování a obchodní úprava v odvětví vína

Článek 118w

Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

Článek 118x

Použitelnost horizontálních předpisů

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se směrnice 89/104/EHS, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří ( 14 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy ( 15 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení ( 16 ), pro označování a obchodní úpravu výrobků, které spadají do oblasti působnosti uvedených směrnic.

Článek 118y

Povinné údaje

1.  Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy XIb, které jsou uváděny na trh ve Společenství nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

2.  Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3.  Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy ‚chráněné označení původu‘ nebo ‚chráněné zeměpisné označení‘,

Článek 118z

Nepovinné údaje

1.  Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 118y odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje:

2.  Aniž je dotčen čl. 118j odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

Článek 118za

Jazyky

1.  Povinné a nepovinné údaje podle článků 118y a 118z vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se vztahuje ochrana.

U chráněných označení původu či chráněních zeměpisných označení nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

Článek 118zb

Vymáhání

Příslušné orgány členských států přijmou opatření, aby zajistily, že výrobek uvedený v čl. 118y odst. 1 neoznačený v souladu s tímto oddílem se neuvede na trh nebo se z něho stáhne.

12. V části II hlavě II kapitole I se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl IIa

Pravidla produkce v odvětví vína

Pododdíl I

Moštové odrůdy

Článek 120a

Zatřídění moštových odrůd

1.  Výrobky uvedené v příloze XIb a vyrobené ve Společenství se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných podle odstavce 2.

2.  S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.

3.  Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50 000 hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odstavci 2.

Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 písm. a) a b).

4.  Odchylně od odst. 2 prvního a druhého pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce se pro vědecké a výzkumné účely povoluje vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

5.  Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

6.  Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování toho, zda výrobci dodržují odstavce 2 až 5.

Pododdíl II

Enologické postupy a omezení

Článek 120b

Oblast působnosti

Tento pododdíl upravuje povolené enologické postupy a platná omezení výroby výrobků v odvětví vína a jejich uvádění na trh, jakož i postup, kterým se o těchto postupech a omezeních rozhoduje.

Článek 120c

Enologické postupy a omezení

1.  Při výrobě a ošetření výrobků v odvětví vína ve Společenství se použijí pouze enologické postupy povolené právem Společenství podle přílohy XVa nebo ty, o nichž se rozhodne podle článků 120d a 120e.

První pododstavec se nevztahuje na

2.  Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.

3.  Výrobky v odvětví vína se vyrábějí ve Společenství v souladu s příslušnými omezeními stanovenými v příloze XVb.

4.  Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení a které byly podrobeny enologickým postupům, jež Společenství nebo případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují omezení stanovená v příloze XVb, nelze ve Společenství uvádět na trh.

Článek 120d

Přísnější pravidla stanovená členskými státy

Členské státy mohou omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína povolená právem Společenství, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit zachování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

Členské státy sdělí tato vyloučení a omezení Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 120e

Povolení enologických postupů a omezení

1.  Kromě enologických postupů týkajících se obohacování, přikyselování a odkyselování stanovených v příloze XVa pro určité výrobky v ní uvedené a kromě omezení uvedených v příloze XVb rozhoduje o povolování enologických postupů a omezení, pokud jde o výrobu a ošetření výrobků v odvětví vína, Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

2.  Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Článek 120f

Podmínky povolení

Při povolování enologických postupů postupem podle čl. 195 odst. 4 Komise

Článek 120g

Analytické metody

Analytické metody, podle kterých může být určeno složení výrobků v odvětví vína, jakož i pravidla, podle kterých může být stanoveno, zda tyto výrobky nebyly podrobeny nepovoleným enologickým postupům, jsou metody a pravidla doporučené a zveřejněné OIV.

V případě neexistence metod a pravidel doporučených a zveřejněných OIV přijme odpovídající metody a pravidla Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Až do přijetí těchto pravidel se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.“

13. Článek 121 se mění takto:

14. V článku 122 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Pokud jde o odvětví vína, mohou členské státy za podmínek stanovených v prvním pododstavci písm. b) a c) uznat organizace producentů, které používají stanovy, které zavazují členy organizací zejména k tomu, aby

V odvětví vína mohou být sledovány zejména tyto zvláštní cíle ve smyslu prvního pododstavce písm. c):

15. V článku 123 se odstavec 3 mění takto:

16. V části II hlavě II kapitole II se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl Ib

Pravidla týkající se organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví vína

Článek 125o

Uznávání

1.  Členské státy mohou uznat organizace producentů a mezioborové organizace, které podaly žádost o uznání v daném členském státě, která obsahuje tyto údaje:

2.  Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto článku.

Organizace, které splňují kritéria stanovená v čl. 123 odst. 3 a odst. 1 písm. b) tohoto článku a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané mezioborové organizace podle uvedených ustanovení.

3.  Ustanovení čl. 125b odst. 2 a čl. 125k odst. 3 se použijí obdobně na organizace producentů a mezioborové organizace v odvětví vína. Avšak

17. V článku 129 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení, včetně případných definicí v přílohách III a XIb, se přejímá do společného celního sazebníku.“

18. V článku 130 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

19. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 133a

Zvláštní jistota v odvětví vína

1.  V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204 30, u nichž použití celní sazby společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo použitím paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu.

Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež stanoví Komise.

2.  Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky Rady uvedené v části B odst. 5 nebo části C přílohy XVb, složí dovozci u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně označeny.“

20. V čl. 141 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:

„Dovoz jednoho nebo více produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu podléhá celní sazbě stanovené v článcích 135 až 140a, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Společenství, jestliže“.

21. V části III kapitole II oddíle IV se doplňuje nový pododdíl, který zní:

„Pododdíl V

Zvláštní ustanovení pro dovoz vína

Článek 158a

Zvláštní dovozní požadavky pro víno

1.  Pokud není stanoveno jinak, zejména v dohodách uzavřených podle článku 300 Smlouvy, použijí se ustanovení části II hlavy II kapitoly I oddílu Ia pododdílu I o označeních původu a zeměpisných označeních a o označování a též čl. 113d odst. 1 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204, které se dovážejí do Společenství.

2.  Pokud dohody uzavřené podle článku 300 Smlouvy nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů a omezení doporučených a zveřejněných OIV nebo povolených Společenstvím podle tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu.

3.  Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit

4.  Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.“

22. V čl. 160 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského lihu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“

23. V čl. 161 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:

24. V čl. 174 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud je trh Společenství narušen režimem pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu pasivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa a drůbežího masa. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.“

25. Článek 175 se nahrazuje tímto:

„Článek 175

Použití článků 81 až 86 Smlouvy

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se články 81 až 86 Smlouvy a předpisy přijaté k jejich provedení, s výhradou článků 176 a 177 tohoto nařízení, na všechny dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v čl. 81 odst. 1 a článku 82 Smlouvy, které se týkají produkce produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, a obchodu s nimi.“

26. Článek 180 se nahrazuje tímto:

„Článek 180

Použití článků 87, 88 a 89 Smlouvy

Články 87, 88 a 89 Smlouvy se vztahují na produkci produktů uvedených v článku 1 a na obchodování s nimi.

Články 87, 88 a 89 Smlouvy se však nevztahují na platby podle článků 44 až 48, 102, 102a, 103, 103a, 103b, 103e, 103ga, 104, 105, 182 a 182a, části II hlavy I kapitoly III oddílu IVa pododdílu III a části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb tohoto nařízení uskutečněné členskými státy v souladu s tímto nařízením. Avšak s ohledem na čl. 103n odst. 4 se nepoužije pouze článek 88 Smlouvy.“

27. V části IV kapitole II se doplňuje nový článek, který zní:

„Článek 182a

Vnitrostátní podpora pro nouzovou destilaci

1.  Počínaje dnem 1. srpna 2012 mohou členské státy poskytnout vnitrostátní podporu výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

2.  Podpora uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená a umožnit řešení této nouze.

3.  Celková částka podpory, která je v členském státě k dispozici pro jakýkoli daný rok v rámci takové podpory, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát stanovených v příloze Xb pro tento rok.

4.  Členské státy, které chtějí využít podpory uvedené v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Komise rozhodne o tom, zda je toto opatření povoleno a je možné podporu poskytnout.

5.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

6.  Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.“

28. V článku 184 se doplňují nové body, které znějí:

29. Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 185a

Registr vinic a soupis

1.  Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu.

2.  Na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, nepřesahuje 500 hektarů, se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje.

3.  Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na ‚restrukturalizaci a přeměnu vinic‘ podle článku 103q, předloží Komisi každoročně do 1. března na základě registru vinic aktualizovaný soupis produkčního potenciálu.

4.  Komise přijme prováděcí pravidla k registru vinic a soupisu, zejména s ohledem na jejich využití při sledování a kontrole produkčního potenciálu a při měření ploch.

Komise může kdykoli po 1. lednu 2016 rozhodnout, že se odstavce 1 až 3 již nebudou uplatňovat.

Článek 185b

Povinná prohlášení v odvětví vína

1.  Producenti moštových hroznů a výrobci moštu a vína každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o množství produktů z poslední sklizně.

2.  Členské státy mohou požadovat od obchodníků s moštovými hrozny, aby každoročně podávali prohlášení o množství z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.

3.  Výrobci moštu a vína a obchodníci s výjimkou maloobchodníků podávají každoročně příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku, nebo z dřívějších sklizní. Mošty a vína dovezené ze třetích zemí se vykazují samostatně.

4.  Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku, která mohou zahrnovat zejména sankce v případě nesplnění ohlašovací povinnosti.

Článek 185c

Průvodní doklady a evidence v odvětví vína

1.  Výrobky v odvětví vína se uvádějí do oběhu uvnitř Společenství pouze s úředně schváleným průvodním dokladem.

2.  Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého povolání mají v držení výrobky v odvětví vína, především výrobci, stáčírny a zpracovatelé, jakož i obchodníci určení Komisí, musí vést o uvedených výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto výrobků.

3.  Komise může přijmout prováděcí pravidla k tomuto článku.

Článek 185d

Určení příslušných vnitrostátních orgánů pro odvětví vína

1.  Aniž jsou dotčena jakákoli jiná ustanovení tohoto nařízení o určení příslušných vnitrostátních orgánů, určí členské státy jeden nebo více orgánů příslušných pro zajišťování souladu s předpisy Společenství v odvětví vína. Určí zejména laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Tyto určené laboratoře musí splňovat kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2.  Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní, a to bez pomoci výboru podle čl. 195 odst. 1.“

30. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 188a

Podávání zpráv a hodnocení v odvětví vína

1.  Pokud jde o protiprávní výsadbu provedenou po 31. srpnu 1998 uvedenou v článku 85a, sdělí členské státy Komisi každoročně do 1. března plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998 a plochy vyklučené v souladu s odstavcem 1 uvedeného článku.

2.  Pokud jde o povinnou legalizaci protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998 uvedenou v článku 85b, sdělí členské státy Komisi do 1. března každého příslušného roku

Členské státy sdělí Komisi plochy vyklučené v souladu s čl. 85b odst. 4 prvním pododstavcem poprvé do 1. března 2010.

Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto odstavci.

3.  Pokud jde o žádosti o podporu v rámci režimu klučení stanoveného v části II hlavě I kapitole III oddílu IVa pododdílu III, oznámí členské státy Komisi každoročně do 1. března schválené žádosti rozdělené podle oblastí a výnosů a celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech.

Každoročně do 1. prosince oznámí členské státy Komisi za předcházející hospodářský rok

4.  Pokud jde o výjimky z podmínek způsobilosti pro účast na režimu klučení podle článku 85u, členské státy, které zvolí možnost uvedenou v odstavcích 4 až 6 uvedeného článku, sdělí Komisi v souvislosti s opatřením klučení, jež se má provést, každoročně do 1. srpna

5.  Členské státy předloží Komisi poprvé do 1. března 2010 a dále každoročně do 1. března zprávu o provádění opatření stanovených ve svých programech podpory podle části II hlavy I kapitoly IV oddílu IVb během předešlého rozpočtového roku.

V těchto zprávách se uvádí a popisují opatření, na která se poskytla pomoc Společenství v rámci programů podpory, a zejména podrobnosti o provádění propagačních opatření podle článku 103p.

6.  Členské státy předloží Komisi do 1. března 2011 a podruhé do 1. března 2014 hodnocení nákladů a přínosů programů podpory a uvedou, jak lze zvýšit jejich účinnost.

7.  Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.“

31. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 190a

Převod finančních prostředků dostupných v odvětví vína na rozvoj venkova

1.  Prostředky uvedené v odstavci 2, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení (ES) č. 1493/1999 na intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005, jsou dostupné jako dodatečné prostředky Společenství na opatření ve vinařských oblastech v rámci programování rozvoje venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

2.  Pro jednotlivé kalendářní roky jsou k dispozici tyto částky:

3.  Částky uvedené v odstavci 2 se rozdělují mezi dotyčné členské státy v souladu s přílohou Xc.“

32. V článku 194 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Komise může rovněž stanovit pravidla o měření ploch v odvětví vína pro zajištění jednotného používání předpisů Společenství stanovených v tomto nařízení. Tato pravidla se mohou týkat zejména kontrol a pravidel upravujících zvláštní finanční postupy za účelem zlepšení kontrol.“

33. V části VI se doplňuje nový článek, který zní:

„Článek 194a

Slučitelnost s integrovaným administrativním a kontrolním systémem

Pro účely uplatňování tohoto nařízení v odvětví vína zajistí členské státy, aby správní a kontrolní postupy podle čl. 194 prvního a třetího pododstavce, které se týkají ploch, byly v souladu s integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS), pokud jde o

Tyto postupy bez problémů nebo konfliktů umožní společné používání systému IACS nebo výměnu údajů s tímto systémem.“

34. Článek 195 se mění takto:

35. Článek 196 se nahrazuje tímto:

„Článek 196

Organizace řídícího výboru

Při organizaci zasedání řídícího výboru uvedeného v čl. 195 odst. 1 je třeba zohlednit zejména rozsah jeho působnosti, zvláštní rysy projednávané otázky a potřebu využití příslušných odborných znalostí.“

36. Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 203b

Přechodná pravidla v odvětví vína

Komise může přijmout opatření nezbytná pro plynulý přechod od ustanovení nařízení (ES) č. 1493/1999 a (ES) č. 479/2008 k ustanovením tohoto nařízení.“

37. Přílohy se mění takto:

1. ‚Vyklučením‘ se rozumí úplné odstranění všech révových keřů, které se nacházejí na ploše vinice.

2. ‚Výsadbou‘ se rozumí definitivní vysazení štěpované nebo neštěpované révy či jejích částí za účelem produkce hroznů nebo založení porostu za účelem produkce roubů.

3. ‚Přeštěpováním‘ se rozumí štěpování révového keře, na kterém již dříve bylo štěpování provedeno.

4. ‚Čerstvými vinnými hrozny‘ se rozumějí zralé nebo mírně zaschlé plody révy používané k výrobě vína, které mohou být běžným zpracovatelským postupem rozdrceny nebo lisovány a které mohou spontánně alkoholově kvasit.

5. ‚Hroznovým moštem z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu,‘ se rozumí výrobek, který

6. ‚Hroznovou šťávou‘ se rozumí tekutý, nezkvašený, ale zkvasitelný výrobek, který

7. ‚Moštovým koncentrátem‘ se rozumí nekaramelizovaná hroznová šťáva získaná částečným odstraněním vody z hroznové šťávy libovolnou povolenou metodou s výjimkou přímého ohně tak, že při teplotě 20 °C není při užití stanovené metody údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

Skutečný obsah alkoholu v moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.

8. ‚Vinným kalem‘ se rozumějí zbytky,

9. ‚Výlisky z hroznů‘ nebo ‚matolinami‘ se rozumí zkvašený nebo nezkvašený zbytek po lisování čerstvých vinných hroznů.

10. ‚Matolinovým vínem‘ se rozumí výrobek, který se získává

11. ‚Alkoholizovaným vínem pro destilaci‘ se rozumí výrobek, který

12. ‚Kupáží‘ se rozumí

13. ‚Skutečným obsahem alkoholu v procentech objemových‘ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při teplotě 20 °C.

14. ‚Možným obsahem alkoholu v procentech objemových‘ se rozumí počet objemových jednotek čistého alkoholu při 20 °C, které mohou vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 objemových jednotkách daného výrobku při této teplotě.

15. ‚Celkovým obsahem alkoholu v procentech objemových‘ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech objemových.

16. ‚Přirozeným obsahem alkoholu v procentech objemových‘ se rozumí celkový objemový obsah alkoholu daného výrobku před jakýmkoli obohacením.

17. ‚Skutečným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních‘ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu obsažených ve 100 kilogramech výrobku.

18. ‚Možným obsahem alkoholu v procentech hmotnostních‘ se rozumí počet kilogramů čistého alkoholu, který může vzniknout úplným zkvašením cukrů obsažených ve 100 kilogramech výrobku.

19. ‚Celkovým obsahem alkoholu v procentech hmotnostních‘ se rozumí součet skutečného a možného obsahu alkoholu v procentech hmotnostních.“

a) na hospodářský rok 2008/09 (rozpočtový rok 2009): 464 000 000 EUR;

b) na hospodářský rok 2009/10 (rozpočtový rok 2010): 334 000 000 EUR;

c) na hospodářský rok 2010/11 (rozpočtový rok 2011): 276 000 000 EUR.

a) po případném použití postupů uvedených v části B přílohy XVa vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových, jestliže bylo získáno výhradně z hroznů sklizených ve vinařských zónách A a B podle dodatku této přílohy, a nejméně 9 % objemových v ostatních vinařských zónách;

b) odchylně od jinak použitelného minimálního skutečného obsahu alkoholu, má-li chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení, vykazuje po případném použití postupů uvedených v části B přílohy XVa skutečný obsah alkoholu nejméně 4,5 % objemových;

c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejvýše 15 % objemových. Odchylně však

d) vykazuje celkový obsah kyselin, vyjádřený jako kyselina vinná, nejméně 3,5 gramu na litr nebo 46,6 miliekvivalentů na litr, s výhradou odchylek, jež mohou být přijaty Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4.

a) který vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových;

b) který vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových, kromě některých likérových vín s označením původu nebo se zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4;

c) který se získává

d) který vykazuje původní přirozený obsah alkoholu nejméně 12 % objemových, kromě některých likérových vín s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4;

e) do kterého byl přidán

f) do kterého byly pro některá likérová vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením, jež jsou uvedena na seznamu sestaveném Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4, odchylně od písmene e) přidány

a) který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením

b) který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;

c) který v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým a

d) u kterého kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 8,5 % objemových.

a) který se získává prvotním nebo druhotným alkoholovým kvašením

b) který se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení;

c) který v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým a

d) u kterého kupáže určené k jeho výrobě vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových.

a) se získává tak, že se pro kupáž použije pouze hroznový mošt nebo částečně zkvašený hroznový mošt, který je získán ze zvláštních moštových odrůd uvedených na seznamu vypracovaném Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4. Jakostní aromatická šumivá vína, při jejichž tradiční výrobě se pro kupáž použije víno, určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4;

b) v uzavřené nádobě při teplotě 20 °C vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým;

c) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 6 % objemových a

d) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 10 % objemových.

a) se získává z vína bez chráněného označení původu i chráněného zeměpisného označení;

b) se při otevření nádoby vyznačuje unikáním oxidu uhličitého, který do něj byl zcela či částečně dodán, a

c) v uzavřené nádobě při teplotě 20 oC vykazuje přetlak nejméně 3 bary způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým.

a) se získává z vína, které vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;

b) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových;

c) v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným endogenním oxidem uhličitým a

d) je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

a) se získává z vína;

b) vykazuje skutečný obsah alkoholu nejméně 7 % objemových a celkový obsah alkoholu nejméně 9 % objemových;

c) v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak nejméně 1 bar a nejvýše 2,5 baru způsobený rozpuštěným oxidem uhličitým, který byl zcela či částečně dodán, a

d) je plněn do nádob o objemu nejvýše 60 litrů.

a) se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 °C není při použití metody stanovené v souladu s článkem 120g údaj odečtený na refraktometru nižší než 61,7 %;

b) byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění jiných složek než cukru;

c) vykazuje tyto vlastnosti:

a) byl bez obohacování vyroben z vinných hroznů ponechaných na slunci nebo ve stínu za účelem částečného odstranění vody;

b) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 16 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 9 % objemových a

c) vykazuje přirozený obsah alkoholu nejméně 16 % objemových (nebo 272 gramů cukru na litr).

a) se vyrábí bez obohacování;

b) vykazuje přirozený obsah alkoholu vyšší než 15 % objemových a

c) vykazuje celkový obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a skutečný obsah alkoholu nejméně 12 % objemových.

a) se získává výhradně octovým kvašením vína a

b) vykazuje celkový obsah kyselin vyjádřený jako kyselina octová nejméně 60 gramů na litr.

1. Vinařská zóna A zahrnuje:

a)	v Německu : plochy vinic nezahrnuté v odst. 2 písm. a);

b)	v Lucembursku : vinařskou oblast Lucembursko;

c)	v Belgii, Dánsku, Irsku, Nizozemsku, Polsku, Švédsku a Spojeném království : vinařské oblasti těchto zemí;

d)	v České republice : vinařskou oblast Čechy.

2. Vinařská zóna B zahrnuje:

3. Vinařská zóna C I zahrnuje:

4. Vinařská zóna C II zahrnuje:

5. Vinařská zóna C III a) zahrnuje:

6. Vinařská zóna C III b) zahrnuje:

7. Vymezení oblastí, které se vztahují ke správním jednotkám uvedeným v této příloze, vyplývá z vnitrostátních předpisů platných k 15. prosinci 1981, v případě Španělska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1986 a v případě Portugalska z vnitrostátních předpisů platných k 1. březnu 1998.“

1. Jestliže je to nutné z důvodů povětrnostních podmínek v určitých vinařských zónách Společenství uvedených v dodatku přílohy XIb, mohou dotčené členské státy povolit zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu kvašení a vína získaného z moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2.

2. Zvyšování minimálního přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových se provádí enologickými postupy podle části B a nesmí překročit tyto mezní hodnoty:

3. V letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami mohou členské státy požádat, aby byly mezní hodnota nebo mezní hodnoty stanovené v bodě 2 zvýšeny o 0,5 %. V reakci na takovou žádost Komise co nejdříve předloží řídícímu výboru podle čl. 195 odst. 1 návrh legislativního opatření. Komise se bude snažit přijmout rozhodnutí do čtyř týdnů od podání žádosti.

1. Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v procentech objemových podle části A se provádí pouze těmito postupy:

2. Postupy uvedené v odstavci 1 se navzájem vylučují, pokud jsou víno nebo hroznový mošt obohaceny zahuštěným hroznovým moštem nebo rektifikovaným moštovým koncentrátem a je vyplacena podpora podle článku 103y.

3. Přídavek sacharózy podle odst. 1 písm. a) a b) může být proveden pouze suchým cukřením a výhradně v těchto oblastech:

Vnitrostátní orgány však mohou výjimečně povolit obohacování suchým cukřením ve výše uvedených francouzských departementech. Francie každé takové povolení neprodleně oznámí Komisi a ostatním členským státům.

4. Přídavek zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu nesmí vyvolat zvýšení původního objemu rozdrcených čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného moštu nebo mladého vína v procesu kvašení o více než 11 % ve vinařské zóně A, 8 % ve vinařské zóně B a 6,5 % ve vinařské zóně C podle dodatku přílohy XIb.

5. Zahuštění hroznového moštu nebo vína, které byly podrobeny postupům uvedeným v odstavci 1,

6. Postupy uvedené v odstavcích 1 a 5 nesmějí zvýšit celkový obsah alkoholu u čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení nebo vína

7. Odchylně od odstavce 6 mohou členské státy

1. U čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu, mladého vína v procesu kvašení a vína lze použít

2. Přikyselení výrobků uvedených v odstavci 1 jiných než vína lze provést až do výše 1,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 20 miliekvivalentů na litr.

3. Přikyselení vína lze provést až do výše 2,50 gramů na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 33,3 miliekvivalentů na litr.

4. Odkyselení vína lze provést až do výše 1 gramu na litr, vyjádřeno jako kyselina vinná, nebo 13,3 miliekvivalentů na litr.

5. Hroznový mošt určený k zahuštění může být částečně odkyselen.

6. Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy v letech s mimořádně nepříznivými povětrnostními podmínkami povolit přikyselování výrobků podle odstavce 1 ve vinařských zónách A a B uvedených v dodatku přílohy XIb za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3.

7. Přikyselování a obohacování, kromě odchylek, jež stanoví Komise postupem podle čl. 195 odst. 4, jakož i přikyselování a odkyselování jednoho a téhož výrobku, se vzájemně vylučují.

1. Každý z postupů uvedených v částech B a C, s výjimkou přikyselování a odkyselování vína, je povolen pouze v případě, že se provádí za podmínek stanovených Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4 v okamžiku zpracování čerstvých vinných hroznů, hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení na víno nebo na jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě podle čl. 1 odst. 1 písm. l), kromě šumivého vína nebo šumivého vína dosyceného oxidem uhličitým, ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.

2. Zahušťování vín musí proběhnout ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny použité čerstvé vinné hrozny.

3. Přikyselování a odkyselování vína může proběhnout pouze v podniku vyrábějícím víno a ve vinařské zóně, ve kterých byly sklizeny hrozny použité k výrobě daného vína.

4. Každý z úkonů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 se musí nahlásit příslušným orgánům. Totéž se vztahuje na množství zahuštěného hroznového moštu, rektifikovaného moštového koncentrátu nebo sacharózy, které mají za účelem výkonu svého povolání v držení fyzické nebo právnické osoby či jejich seskupení, zejména pak producenti, stáčírny, zpracovatelé a obchodníci, již budou určeni Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4, ve stejné době a na stejném místě jako čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt nebo sudové víno. Oznámení těchto množství však může být nahrazeno záznamem do evidence vstupů a využití zásob.

5. Každý z postupů uvedených v částech B a C musí být uveden v průvodním dokladu podle článku 185c, na základě něhož byly takto ošetřené výrobky uvedeny do oběhu.

6. S výjimkou odchylek odůvodněných výjimečnými povětrnostními podmínkami se tyto postupy nesmějí používat

7. Bez ohledu na odstavec 6 se však zahušťování chladem a přikyselování a odkyselování vína mohou provádět v průběhu celého roku.

1. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání vody, kromě případů, kdy existuje zvláštní technická potřeba.

2. Všechny povolené enologické postupy vylučují přidání alkoholu, kromě postupů spojených se získáváním hroznového moštu z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, likérového vína, šumivého vína, alkoholizovaného vína a perlivého vína.

3. Alkoholizované víno pro destilaci se použije pouze k destilaci.

1. Hroznový mošt z čerstvých vinných hroznů, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, lze použít pouze k výrobě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29. Tímto nejsou dotčeny případné přísnější předpisy, které mohou členské státy uplatňovat na svém území při výrobě výrobků, které nespadají pod kódy KN 2204 10, 2204 21 a 2204 29.

2. Hroznová šťáva ani zahuštěná hroznová šťáva nesmí být vinifikována ani přidávána do vína. Podrobení těchto výrobků alkoholovému kvašení na území Společenství je zakázáno.

3. Odstavce 1 a 2 se nevztahují na výrobky určené ve Spojeném království, Irsku a v Polsku k výrobě výrobků kódu KN 2206 00, pro které mohou členské státy povolit použití složeného výrazu obsahujícího obchodní označení ‚víno‘.

4. Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů se uvede na trh jen za účelem výroby likérového vína, a to pouze ve vinařských oblastech, ve kterých byl tento způsob tradičně používán před 1. lednem 1985, a pro výrobu vína z přezrálých hroznů.

5. Nerozhodne-li Rada v souladu s mezinárodními závazky Společenství jinak, nesmějí být čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt, částečně zkvašený hroznový mošt, zahuštěný hroznový mošt, rektifikovaný moštový koncentrát, hroznový mošt, jehož kvašení bylo zastaveno přidáním alkoholu, hroznová šťáva, zahuštěná hroznová šťáva a víno nebo směs uvedených výrobků, které pocházejí ze třetích zemí, na území Společenství zpracovávány na výrobky uvedené v příloze XIb ani do takových výrobků přidávány.

1. Úplné vylisování vinných hroznů se zakazuje. Členské státy s ohledem na místní a technické podmínky rozhodnou o minimálním obsahu alkoholu, jejž musí obsahovat matoliny a vinné kaly po vylisování hroznů.

Množství alkoholu v těchto vedlejších výrobcích stanoví členské státy alespoň na 5 % objemu alkoholu obsaženého v získaném víně.

2. Z vinných kalů a matolin nesmí být vyráběno víno ani jakýkoli jiný nápoj určený k přímé lidské spotřebě, s výjimkou alkoholu, vínovice nebo matolinového vína. Lití vína na vinné kaly, na matoliny, nebo vymačkanou aszú dužninu se povoluje tam, kde se tato metoda tradičně používá pro výrobu ‚Tokaji fordítás‘ a ‚Tokaji máslás‘ v Maďarsku a ‚Tokajský forditáš‘ a ‚Tokajský mášláš‘ na Slovensku, za podmínek, které budou stanoveny Komisí postupem podle čl. 195 odst. 4.

3. Lisování vinných kalů a opětovné kvašení matolin pro jiné účely než destilace nebo výroba matolinového vína se zakazuje. Filtrace a odstředění vinných kalů se nepovažují za lisování, pokud získané výrobky mají řádnou a uspokojivou obchodní jakost.

4. Matolinové víno může být, je-li jeho výroba povolena daným členským státem, použito jen k destilaci nebo ke spotřebě domácnosti vinaře.

5. Aniž je dotčena možnost členských států rozhodnout se požadovat odstranění vedlejších výrobků destilací, musí s nimi každá fyzická nebo právnická osoba či jejich seskupení disponující vedlejšími výrobky nakládat za podmínek, jež stanoví Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.“