(ES) č. 443/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009 , kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO 2 z lehkých užitkových vozidel (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1-15 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 23. dubna 2009 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 8. června 2009 | Nabývá účinnosti: | 8. června 2009 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2019/631 | Pozbývá platnosti: | 1. ledna 2020 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke ►C1 snižování emisí CO2 z lehkých vozidel ◄ (Úř. věst. L 140 5.6.2009, s. 1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 120 |
4 |
1.5.2013 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 333/2014 ze dne 11. března 2014, |
L 103 |
15 |
5.4.2014 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/6 ze dne 31. října 2014, |
L 3 |
1 |
7.1.2015 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/1502 ze dne 2. června 2017, |
L 221 |
4 |
26.8.2017 |
|
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/649 ze dne 23. ledna 2018, |
L 108 |
14 |
27.4.2018 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 443/2009
ze dne 23. dubna 2009,
kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke ►C1 snižování emisí CO2 z lehkých vozidel ◄
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Předmět a cíle
Toto nařízení stanoví výkonnostní požadavky na emise CO2 pro nové osobní automobily s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu a dosáhnout celkového cíle Společenství, tj. průměrných emisí 120 g CO2/km u nového vozového parku. Toto nařízení stanoví průměrné emise CO2 z nových osobních automobilů ve výši 130 g CO2/km pomocí zlepšení technologií automobilových motorů, jak jsou měřeny v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007 a prováděcími opatřeními k němu, a pomocí inovativních technologií.
S účinkem od roku 2020 stanoví toto nařízení cíl pro průměrné emise z nového vozového parku ve výši 95 g CO2/km, jak jsou měřeny v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007, přílohou XII nařízení (ES) č. 692/2008 a jeho prováděcími opatřeními a pomocí inovativních technologií.
Toto nařízení se doplní o dodatečná opatření odpovídající snížení o 10 g CO2/km v rámci integrovaného přístupu Společenství.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na motorová vozidla kategorie M1 definovaná v příloze II směrnice 2007/46/ES („osobní automobily“), která jsou ve Společenství registrována poprvé a která nebyla předtím registrována mimo Společenství („nové osobní automobily“).
2. Předchozí registrace mimo Společenství provedená před méně než třemi měsíci před registrací ve Společenství se nezohledňuje.
3. Toto nařízení se nevztahuje na vozidla zvláštního určení definovaná v bodě 5 části A přílohy II směrnice 2007/46/ES.
4. S účinkem od 1. ledna 2012 se článek 4, čl. 8 odst. 4 písm. b) a c), článek 9 a čl. 10 odst. 1 písm. a) a c) nevztahují na výrobce, který je spolu se všemi svými spojenými podniky odpovědný za méně než 1 000 nových osobních automobilů registrovaných v Unii v předchozím kalendářním roce.
Článek 3
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „průměrnými specifickými emisemi CO2“ ve vztahu k výrobci průměr specifických emisí CO2 ze všech nových osobních automobilů, jichž je výrobcem;
b) „prohlášením o shodě“ prohlášení podle článku 18 směrnice 2007/46/ES;
c) „výrobcem“ osoba nebo subjekt, který schvalovacímu orgánu odpovídá za všechna hlediska postupu ES schvalování typu v souladu se směrnicí 2007/46/ES a za zajištění shodnosti výroby;
d) „hmotností“ hmotnost automobilu s karoserií v provozním stavu, jak je uvedena v prohlášení o shodě a definována v bodě 2.6 přílohy I směrnice 2007/46/ES;
e) „stopou“ rozchod kol vynásobený rozvorem náprav, jak jsou uvedeny v prohlášení o shodě a definovány v bodech 2.1 a 2.3 přílohy I směrnice 2007/46/ES;
f) „specifickými emisemi CO2“ emise CO2 z osobního automobilu měřené v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007 a určené jako hmotnostní emise CO2 (kombinace) v prohlášení o shodě. V případě osobních automobilů, které nemají schválení typu v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007, se „specifickými emisemi CO2“ rozumějí emise CO2 měřené stejným měřícím postupem, jaký pro osobní automobily stanoví nařízení (ES) č. 692/2008, nebo postupy, které přijala Komise za účelem stanovení emisí CO2 pro takové osobní automobily;
g) „cílem pro specifické emise“ ve vztahu k výrobci průměr specifických emisí CO2 povolený v souladu s přílohou I ve vztahu ke každému novému osobnímu automobilu, kterého je výrobcem, nebo pokud je výrobci udělena výjimka podle článku 11, cíl pro specifické emise určený v souladu s uvedenou výjimkou.
2. Pro účely tohoto nařízení se „skupinou spojených výrobců“ rozumí výrobce a jeho spojené podniky. V souvislosti s výrobcem se „spojenými podniky“ rozumějí:
a) podniky, v nichž má výrobce, přímo či nepřímo
— pravomoc vykonávat více než polovinu hlasovacích práv, nebo
— pravomoc jmenovat více než polovinu členů dozorčího orgánu, správní rady nebo orgánů právně zastupujících podnik nebo
— právo řídit záležitosti podniku;
b) podniky, které mají přímo či nepřímo ve vztahu k výrobci práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);
c) podniky, v nichž podnik uvedený v písmenu b) má přímo či nepřímo práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);
d) podniky, v nichž výrobce spolu s jedním nebo více podniky uvedenými v písmenech a), b) nebo c) nebo v nichž dva nebo více posledně zmíněných podniků mají společně práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a);
e) podniky, v nichž práva a pravomoci uvedené v písmenu a) mají společně výrobce nebo jeden či více jeho spojených podniků uvedených v písmenech a) až d) a jedna nebo více třetích osob.
Článek 4
Cíle pro specifické emise
Na kalendářní rok začínající dnem 1. ledna 2012 a každý následující kalendářní rok zajistí každý výrobce osobních automobilů, aby jeho průměrné specifické emise CO2 nepřekročily jeho cíl pro specifické emise určený v souladu s přílohou I, nebo pokud je výrobci udělena výjimka podle článku 11, cíl určený v souladu s uvedenou výjimkou.
Pro účely určení průměrných specifických emisí CO2 každého výrobce se přihlíží k těmto procentním podílům nových osobních automobilů každého výrobce registrovaných v daném roce:
— 65 % v roce 2012,
— 75 % v roce 2013,
— 80 % v roce 2014,
— 100 % od roku 2015 do roku 2019,
— 95 % v roce 2020,
— 100 % od roku 2020 dále.
Článek 5
Superkredity
Pro výpočet průměrných specifických emisí CO2 se každý nový osobní automobil se specifickými emisemi CO2 nižšími než 50 g CO2/km započte jako
— 3,5 automobilu v roce 2012,
— 3,5 automobilu v roce 2013,
— 2,5 automobilu v roce 2014,
— 1,5 automobilu v roce 2015,
— 1 automobil od roku 2016.
Článek 5a
Superkredity pro dosažení cíle 95 g CO2/km
Při výpočtu průměrných specifických emisí CO2 se každý nový osobní automobil se specifickými emisemi CO2 nižšími než 50 g CO2/km započítá jako:
— 2 osobní automobily v roce 2020,
— 1,67 osobního automobilu v roce 2021,
— 1,33 osobního automobilu v roce 2022,
— 1 osobní automobil po roce 2023,
za rok, ve kterém byl registrován v období od roku 2020 do roku 2022, přičemž platí horní hranice 7,5 g CO2/km za toto období pro každého výrobce.
Článek 6
Cíl pro specifické emise z vozidel poháněných alternativním palivem
S cílem určit, zda výrobce osobních automobilů plní svůj cíl pro specifické emise uvedený v článku 4, se specifické emise CO2 pro každé vozidlo navržené tak, aby mohlo používat směs benzínu s 85 % etanolu („E85“), které splňuje příslušné právní předpisy Společenství nebo evropské technické normy, snižují o 5 % do 31. prosince 2015, aby mohla být zohledněna jejich větší technologická schopnost snižovat emise při používání biopaliv. Toto snížení se uplatní pouze v případě, že alespoň 30 % čerpacích stanic v členském státě, v němž je vozidlo registrováno, zajišťuje tento druh alternativního paliva v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva stanovená v příslušných právních předpisech Společenství.
Článek 7
Sdružování
1. Výrobci jiní než ti, kterým byla udělena výjimka podle článku 11, mohou za účelem splnění svých povinností podle článku 4 vytvořit sdružení.
2. Dohoda o utvoření sdružení se může vztahovat na jeden či více kalendářních roků, pokud celková doba trvání každé dohody nepřekračuje pět kalendářních let, a musí být uzavřena do 31. prosince prvního kalendářního roku, ve kterém mají být emise sdíleny. Výrobci, kteří tvoří sdružení, sdělí Komisi tyto informace:
a) výrobce, kteří jsou členy sdružení;
b) výrobce, který je jmenován správcem sdružení; ten pak je kontaktní osobou sdružení a zodpovídá za úhradu případných poplatků za překročení emisí uložených sdružení v souladu s článkem 9; a
c) doklad o tom, že správce sdružení bude schopen splnit povinnosti stanovené v písmenu b).
3. Pokud navrhovaný správce sdružení nesplní požadavek uhradit případné poplatky za překročení emisí uložené sdružení v souladu s článkem 9, oznámí to Komise výrobcům.
4. Výrobci, kteří jsou členy sdružení, oznámí Komisi společně veškeré změny týkající se správce sdružení, jeho finančního stavu, pokud to může ovlivnit jeho schopnost plnit požadavek uhradit případné poplatky za překročení emisí uložené sdružení v souladu s článkem 9, a změny v členství sdružení nebo zrušení sdružení.
5. Výrobci mohou uzavřít dohody o vstupu do sdružení za předpokladu, že tyto dohody jsou v souladu s články 81 a 82 Smlouvy a že umožňují za obchodně přiměřených podmínek otevřenou, transparentní a nediskriminační účast všech výrobců, kteří požádají o to stát se členem sdružení. Aniž je dotčena všeobecná použitelnost pravidel Společenství o hospodářské soutěži na tato sdružení, všichni členové sdružení zajistí zejména, aby v souvislosti s jejich dohodou o sdružení nedocházelo ke sdílení údajů ani výměně informací, s výjimkou
a) průměrných specifických emisí CO2;
b) cílů pro specifické emise;
c) celkového počtu registrovaných vozidel.
6. Odstavec 5 se nepoužije, pokud jsou všichni výrobci ve sdružení součástí stejné skupiny spojených výrobců.
7. S výjimkou případu, kdy je učiněno oznámení podle odstavce 3, jsou výrobci ve sdružení, o němž byly podány informace Komisi, považováni pro účely plnění svých závazků podle článku 4 za jednoho výrobce. Informace ze sledování a hlášení týkající se jednotlivých výrobců a případných sdružení jsou zaznamenávány, hlášeny a zpřístupňovány v centrálním registru uvedeném v čl. 8 odst. 4.
Článek 8
Sledování a hlášení průměrných emisí
1. Za kalendářní rok začínající dnem 1. ledna 2010 a každý následující kalendářní rok zaznamená každý členský stát u každého nového osobního automobilu registrovaného na jeho území informace v souladu s částí A přílohy II. Tyto informace zpřístupní výrobcům a jejich určeným dovozcům nebo zástupcům v každém členském státě. Členské státy vyvinou maximální úsilí k zajištění transparentní činnosti subjektů předávajících tyto informace. Každý členský stát zajistí, aby specifické emise CO2 z osobních automobilů, které nemají schválení typu v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007, byly měřeny a zaznamenávány v prohlášení o shodě.
2. Do dne 28. února každého roku, počínaje rokem 2011, každý členský stát zjistí a předá Komisi informace uvedené v části B přílohy II týkající se předchozího kalendářního roku. Údaje se předávají ve formátu podle části C přílohy II.
3. Na žádost Komise předá členský stát také úplný soubor údajů sebraných podle odstavce 1.
4. Komise vede centrální registr údajů hlášených členskými státy podle tohoto článku a do 30. června každého roku, počínaje rokem 2011, předběžně vypočítá pro každého výrobce
a) průměrné specifické emise CO2 za předchozí kalendářní rok;
b) cíle pro specifické emise v předchozím kalendářním roce a
c) rozdíl mezi jeho průměrnými specifickými emisemi CO2 v předchozím kalendářním roce a jeho cílem pro specifické emise v daném roce.
Komise oznámí každému výrobci svůj předběžný výpočet pro daného výrobce. Oznámení obsahuje údaje o počtu registrovaných nových osobních automobilů a o jejich specifických emisích CO2 za každý členský stát.
Registr je přístupný veřejnosti.
5. Výrobci mohou do tří měsíců ode dne, kdy jim byl oznámen předběžný výpočet podle odstavce 4, oznámit Komisi případné chyby v údajích s uvedením, ve kterém členském státě podle nich k chybě došlo.
Komise posoudí veškerá oznámení výrobců a do 31. října předběžné výpočty podle odstavce 4 buď potvrdí, anebo pozmění.
6. Pokud Komise na základě výpočtů podle odstavce 5 týkajících se kalendářního roku 2010 anebo 2011 dojde k závěru, že průměrné specifické emise CO2 výrobce v daném roce překročily jeho cíl pro specifické emise pro daný rok, oznámí to výrobci.
7. Členské státy určí orgán příslušný pro sběr a sdělování údajů ze sledování v souladu s tímto nařízením a uvědomí o něm Komisi do 8. prosince 2009. Komise následně uvědomí Evropský parlament a Radu.
8. Za každý kalendářní rok, během něhož se použije článek 6, poskytnou členské státy Komisi informace o podílu čerpacích stanic a kritériích udržitelnosti týkajících se E85 uvedených ve zmíněném článku.
9. Komise přijme prováděcí pravidla týkající se postupů monitorování a hlášení údajů podle tohoto článku a použití přílohy II prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a za účelem změny požadavků na údaje a parametrů údajů stanovených v příloze II.
Článek 9
Poplatek za překročení emisí
1. Za každý kalendářní rok, počínaje rokem 2012, v němž průměrné specifické emise CO2 výrobce překročí jeho cíl pro specifické emise v daném roce, uloží Komise výrobci, anebo v případě sdružení správci sdružení, poplatek za překročení emisí.
2. Poplatek za překročení emisí podle odstavce 1 se vypočítá pomocí těchto vzorců:
a) Od roku 2012 do roku 2018:
i) Pokud průměrné specifické emise CO2 výrobce překračují cíl pro specifické emise o více než 3 g CO2/km:
((překročení emisí – 3 g CO2/km) × 95 EUR/g CO2/km + 1 g CO2/km × 25 EUR/g CO2/km + 1 g CO2/km × 15 EUR/g CO2/km + 1 g CO2/km × 5 EUR/g CO2/km) × počet nových osobních automobilů.
ii) Pokud průměrné specifické emise CO2 výrobce překračují cíl pro specifické emise o více než 2 g CO2/km, avšak nejvýše o 3 g CO2/km:
((překročení emisí –2 g CO2/km) × 25 EUR/g CO2/km + 1 g CO2/km × 15 EUR/g CO2/km + 1 g CO2/km × 5 EUR/g CO2/km) × počet nových osobních automobilů.
iii) Pokud průměrné specifické emise CO2 výrobce překračují cíl pro specifické emise o více než 1 g CO2/km, avšak nejvýše o 2 g CO2/km:
((překročení emisí –1 g CO2/km) × 15 EUR/g CO2/km + 1 g CO2/km × 5 EUR/g CO2/km) × počet nových osobních automobilů.
iv) Pokud průměrné specifické emise CO2 výrobce nepřekračují cíl pro specifické emise o více než 1 g CO2/km:
(překročení emisí × 5 EUR/g CO2/km) × počet nových osobních automobilů.
b) Od roku 2019:
(překročení emisí × 95 EUR/g CO2/km) × počet nových osobních automobilů.
Pro účely tohoto článku se „překročením emisí“ určeným podle článku 4 rozumí kladný počet gramů na kilometr, o které průměrné specifické emise výrobce – s ohledem na snížení emisí CO2 v důsledku schválených inovativních technologií – překročily jeho cíl pro specifické emise v daném kalendářním roce, zaokrouhlený na tři desetinná místa; a „počtem nových osobních automobilů“ se rozumí počet nových osobních automobilů, jichž je výrobcem a jež byly zaregistrovány v daném roce v souladu se zaváděcími kritérii stanovenými v článku 4.
3. Komise určí způsob výběru poplatků za překročení emisí podle odstavce 1 prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2.
4. Částky poplatku za překročení emisí se považují za příjem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
Článek 10
Zveřejnění výkonnosti výrobců
1. Do 31. října každého roku, počínaje rokem 2011, zveřejní Komise seznam, ve kterém u každého výrobce uvede
a) jeho cíle pro specifické emise za předchozí kalendářní rok;
b) jeho průměrné specifické emise CO2 v předchozím kalendářním roce;
c) rozdíl mezi jeho průměrnými specifickými emisemi CO2 v předchozím kalendářním roce a jeho cílem pro specifické emise v daném roce;
d) průměrné specifické emise CO2 pro všechny nové osobní automobily ve Společenství v předchozím kalendářním roce a
e) průměrnou hmotnost všech nových osobních automobilů ve Společenství v předchozím kalendářním roce.
2. Ode dne 31. října 2013 seznam zveřejňovaný podle odstavce 1 rovněž uvede, zda výrobce splnil pro předchozí kalendářní rok požadavky uvedené v článku 4.
Článek 11
Výjimky pro určité výrobce
1. Žádost o výjimku z cíle pro specifické emise vypočteného v souladu s přílohou I může podat výrobce, který je odpovědný za méně než 10 000 nových osobních automobilů registrovaných ve Společenství za kalendářní rok a který
a) není součástí skupiny spojených výrobců nebo
b) je součástí skupiny spojených výrobců, která celkově odpovídá za méně než 10 000 nových osobních automobilů registrovaných ve Společenství za kalendářní rok nebo
c) je součástí skupiny spojených výrobců, ale provozuje svá vlastní výrobní zařízení a konstrukční středisko.
2. Výjimku, o niž je požádáno podle odstavce 1, lze udělit nejvýše na dobu pěti kalendářních let. Žádost se podává Komisi a musí obsahovat
a) název a kontaktní osobu výrobce;
b) důkaz, že výrobce je způsobilý pro výjimku podle odstavce 1;
c) údaje o osobních automobilech, které vyrábí, včetně hmotnosti a specifických emisí CO2 z uvedených osobních automobilů a
d) cíl pro specifické emise v souladu s jeho potenciálem snížení emisí, včetně hospodářského a technologického potenciálu ke snížení jeho specifických emisí CO2, zohledňující charakteristiky trhu pro vyráběný typ automobilu.
3. Pokud se Komise domnívá, že je výrobce způsobilý pro výjimku, o niž požádal podle odstavce 1, a usoudí, že cíl pro specifické emise navržený výrobcem je v souladu s jeho potenciálem snížení emisí, včetně hospodářského a technologického potenciálu ke snížení specifických emisí CO2, s přihlédnutím k charakteristikám trhu pro vyráběný typ automobilu udělí tomuto výrobci výjimku. ►M2 ————— ◄
4. Žádost o výjimku z cíle pro specifické emise vypočítaného na základě přílohy I může podat výrobce, který je spolu se všemi svými spojenými podniky odpovědný za 10 000 až 300 000 nových osobních automobilů registrovaných za kalendářní rok ve Společenství.
Tuto žádost může podat výrobce sám za sebe nebo za sebe a kterýkoli ze svých spojených podniků. Žádost se podává Komisi a musí obsahovat
a) všechny informace uvedené v odst. 2 písm. a) a c), včetně případných informací o jakýchkoli spojených podnicích;
b) v případě použití ve vztahu k příloze I bodu 1 písm. a) a b) cíl, kterým je 25 % snížení průměrných specifických emisí CO2 naměřených v roce 2007, nebo podává-li více spojených podniků jednu žádost, 25 % snížení průměru průměrných specifických emisí CO2 těchto spojených podniků v roce 2007;
c) v případě použití ve vztahu k příloze I bodu 1 písm. c) cíl, kterým je 45 % snížení průměrných specifických emisí CO2 naměřených v roce 2007, nebo podává-li více spojených podniků jednu žádost, 45 % snížení průměru průměrných specifických emisí CO2 těchto spojených podniků v roce 2007.
Pokud nejsou k dispozici informace o průměrných specifických emisích CO2 výrobce za rok 2007, určí Komise ekvivalentní cíl snížení, jenž vychází z nejlepších dostupných technologií ke snížení emisí CO2 používaných v osobních automobilech srovnatelné hmotnosti, a zohlední charakteristiky trhu pro vyráběný typ automobilu. Tento cíl použije žadatel k účelům uvedeným v písmenu b).
Komise výrobci výjimku udělí, pokud je prokázáno, že kritéria pro její udělení stanovená v tomto odstavci jsou splněna.
5. Výrobce, na nějž se vztahuje výjimka v souladu s tímto článkem, bezodkladně oznámí Komisi jakoukoli změnu, která ovlivňuje nebo může ovlivnit jeho způsobilost k výjimce.
6. Pokud se Komise domnívá, ať už na základě oznámení podle odstavce 5 nebo jiném základě, že výrobce již není způsobilý k výjimce, zruší výjimku s účinkem od 1. ledna následujícího kalendářního roku a oznámí to výrobci.
7. Pokud výrobce nedosahuje svého cíle pro specifické emise, uloží mu Komise poplatek za překročení emisí podle článku 9.
8. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a, kterými stanoví pravidla pro doplnění odstavců 1 až 7 tohoto článku, pokud jde o výklad kritérií způsobilosti k výjimce, obsah žádostí a obsah a posouzení programů na snižování specifických emisí CO2.
9. Žádosti o výjimku, obsahující podpůrné informace, oznámení podle odstavce 5, jakékoli zrušení výjimky podle odstavce 6, uložení poplatku za překročení emisí podle odstavce 7 výrobci a opatření přijatá podle odstavce 8 se zpřístupňují veřejnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( 1 ).
Článek 12
Ekologická inovace
1. Na žádost dodavatele nebo výrobce se zohlední snížení emisí CO2 dosažené použitím inovativních technologií nebo kombinací inovativních technologií („inovativní technologické soubory“).
Tyto technologie budou zohledněny, pouze pokud metodika použitá k jejich posouzení dokáže přinést ověřitelné, opakovatelné a srovnatelné výsledky.
Celkový příspěvek těchto technologií ke snížení cíle pro specifické emise každého výrobce může činit nejvýše 7 g CO2/km.
2. ►M2 Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů prováděcí pravidla pro postup schvalování inovativních technologií nebo inovativních technologických souborů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení. ◄ Tato prováděcí pravidla vycházejí z těchto kritérií pro inovativní technologie:
a) snížení emisí CO2 dosažené použitím daných inovativních technologií musí být možné přičíst dodavateli či výrobci;
b) inovativní technologie musí mít ověřitelný přínos ke snížení emisí CO2;
c) inovativní technologie nesmějí podléhat měřením CO2 v rámci standardního zkušebního cyklu ani závazným ustanovením na základě doplňkových dodatečných opatření pro dodržení snížení o 10 g CO2/km uvedeného v článku 1, ani nesmějí být povinné podle jiných právních předpisů Společenství.
3. Dodavatel nebo výrobce, který žádá o schválení určitého opatření jako inovativní technologie nebo inovativního technologického souboru, předloží Komisi zprávu, která musí obsahovat i zprávu o ověření provedeném nezávislým a autorizovaným subjektem. V případě možného vzájemného působení mezi daným opatřením a jinou již schválenou inovativní technologií nebo jiným schváleným inovativním technologickým souborem uvede zpráva toto vzájemné působení a ve zprávě o ověření se vyhodnotí, do jaké míry toto vzájemné působení ovlivňuje snížení dosažené prostřednictvím každého opatření.
4. Komise potvrzuje dosažené snížení na základě kritérií stanovených v odstavci 2.
Článek 13
Přezkum a zpráva
1. V roce 2010 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v provádění integrovaného přístupu Společenství ke ►C1 snižování emisí CO2 z lehkých vozidel ◄ .
2. Do 31. října 2014 a poté každé tři roky se přijmou opatření, kterými se v příloze I hodnota M0 upraví tak, aby vyjadřovala průměrnou hmotnost nových osobních automobilů za předchozí tři kalendářní roky.
Tato opatření vstoupí poprvé v platnost dne 1. ledna 2016 a poté každé tři roky.
Komise tato opatření přijme prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a.
3. S cílem provést do roku 2014 v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 715/2007 přezkum postupů pro měření emisí CO2 stanovených uvedeným nařízením provádí Komise od roku 2012 posuzování dopadu. Komise zejména předloží vhodné návrhy na úpravu postupů tak, aby náležitě zohledňovaly skutečné emise CO2 z automobilů, a zejména návrhy na začlenění schválených inovativních technologií definovaných v článku 12, které by mohly být zohledněny ve zkušebním cyklu. Komise zajistí, aby tyto postupy byly následně pravidelně přezkoumávány.
▼M2 —————
4. Do roku 2010 provede Komise přezkum směrnice 2007/46/ES, aby každý typ, každá varianta či každá verze odpovídaly jedinečnému souboru inovativních technologií.
5. Do 31. prosince 2015 přezkoumá Komise cíle pro specifické emise a způsoby jejich dosažení stanovené v tomto nařízení, jakož i další aspekty tohoto nařízení, včetně toho, zda trvá nutnost parametru užitkovosti a zda je udržitelnějším parametrem užitkovosti hmotnost nebo stopa, s cílem stanovit cíle emisí CO2 u nových osobních automobilů pro období po roce 2020. V tomto ohledu musí být posouzení nezbytné míry snížení emisí v souladu s dlouhodobými cíli Unie v oblasti klimatu a se závěry vyplývajícími pro vývoj nákladově efektivní technologie pro snížení CO2 u automobilů. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto přezkumu. Tato zpráva obsahuje veškeré případné návrhy na změnu tohoto nařízení, včetně možného stanovení realistického a dosažitelného cíle, a to na základě souhrnného posouzení dopadu, v němž bude zohledněno zachování konkurenceschopnosti automobilového průmyslu a na něm závislých průmyslových odvětví. Komise při vypracování těchto návrhů zajistí, aby byly v co nejvyšší míře neutrální z hlediska hospodářské soutěže a zároveň byly sociálně spravedlivé a udržitelné.
6. Do roku 2014 zveřejní Komise v návaznosti na posouzení dopadu zprávu o dostupnosti údajů o stopě a jejím užití jako parametru užitkovosti pro určení cílů pro specifické emise a případně předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu přílohy I.
7. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví nezbytné korelační parametry, aby byly zohledněny veškeré změny v regulačním zkušebním postupu pro měření specifických emisí CO2 podle nařízení (ES) č. 715/2007 a nařízení (ES) č. 692/2008. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14a za účelem úpravy vzorců stanovených v příloze I, a to s použitím metodiky přijaté podle prvního pododstavce, přičemž zajistí, aby v rámci starých a nových zkušebních postupů byly požadavky na snížení emisí kladené na výrobce a vozidla pro různý užitek srovnatelně přísné.
Článek 14
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený článkem 9 rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ( 2 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 3 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 14a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 9 druhém pododstavci, čl. 11 odst. 8, čl. 13 odst. 2 třetím pododstavci a čl. 13 odst. 7 druhém pododstavci je svěřena Komisi na dobu pěti let od 8. dubna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 9 druhém pododstavci, čl. 11 odst. 8, čl. 13 odst. 2 třetím pododstavci a čl. 13 odst. 7 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 9 druhého pododstavce, čl. 11 odst. 8, čl. 13 odst. 2 třetího pododstavce a čl. 13 odst. 7 druhého pododstavce vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 15
Zrušení
Rozhodnutí č. 1753/2000/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2010.
Články 4, 9 a 10 uvedeného rozhodnutí však zůstávají použitelné do doby, než Komise předloží Evropskému parlamentu zprávu s údaji ze sledování za kalendářní rok 2009.
Článek 16
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
CÍLE PRO SPECIFICKÉ EMISE
|
1. |
Specifické emise CO2 pro každý nový osobní automobil, měřené v gramech na kilometr, se pro účely výpočtů v této příloze určují v souladu s těmito vzorci: a) Od roku 2012 do roku 2015: Specifické emise CO2 = 130 + a × (M – M0) kde:
b) Od roku 2016: Specifické emise CO2 = 130 + a × (M – M0), kde: M = hmotnost vozidla v kilogramech (kg) M0 = 1 392,4 a = 0,0457 ba) Od roku 2019: Specifické emise CO2 = 130 + a × (M – M0), kde:
c) Od roku 2020:
kde M = hmotnost vozidla v kilogramech (kg) M0 = 1 379,88 a = 0,0333 |
|
2. |
Cíl pro specifické emise pro výrobce v kalendářním roce se vypočítá jako průměr specifických emisí CO2 každého nového osobního automobilu registrovaného v uvedeném kalendářním roce, jehož je výrobcem. |
|
3. |
Referenční cíl pro specifické emise se pro jednotlivé výrobce v roce 2021 vypočítá takto:
kde:
|
|
4. |
Od roku 2021 se cíl pro specifické emise pro jednotlivé výrobce vypočítá takto: Cíl pro specifické emise = WLTPreference target + a [(Mø – M0) – (Mø2020 – M0,2020)] kde:
|
|
5. |
Pro výrobce, kterému byla udělena výjimka s ohledem na cíl pro specifické emise na základě NEDC v roce 2021, se cílová hodnota výjimky založená na WLTP vypočítá takto:
kde:
|
PŘÍLOHA II
SLEDOVÁNÍ A HLÁŠENÍ EMISÍ
ČÁST A – Sběr údajů o nových osobních automobilech a uvádění údajů ze sledování emisí CO2
1. Členské státy zaznamenají za každý kalendářní rok u každého nového osobního automobilu registrovaného na svém území tyto podrobné údaje:
a) výrobce;
b) číslo schválení typu včetně dodatku;
c) typ, variantu a verzi (v případě potřeby);
d) značku a obchodní název;
e) kategorii schváleného typu vozidla;
f) celkový počet nových registrací;
g) hmotnost v provozním stavu;
h) specifické emise CO2 (NEDC a WLTP);
i) stopu: rozvor náprav, rozchod kol u řízené nápravy a rozchod kol u další nápravy;
j) typ a režim paliva;
k) zdvihový objem motoru;
l) spotřebu elektrické energie;
m) kód inovativní technologie nebo skupiny inovativních technologií a snížení emisí CO2 prostřednictvím této technologie (NEDC a WLTP);
n) maximální čistý výkon;
o) identifikační číslo vozidla;
p) zkušební hmotnost při WLTP;
q) faktory odchylky a ověřování uvedené v bodě 3.2.8 přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2017/1153;
r) kategorii registrovaného vozidla.
Nicméně na kalendářní rok 2017 je možné údaje uvedené v písmenu g), pokud jde o hodnoty emisí WLTP CO2, a v písmenu l), pokud jde o úspory v důsledku ekologické inovace podle WLTP, jakož i údaje uvedené v písmenech n), o) a q) ohlásit dobrovolně.
Počínaje kalendářním rokem 2018 členské státy zpřístupní Komisi v souladu s článkem 8 všechny parametry uvedené v tomto bodě, a to ve formátu podle oddílu 2 části C.
Členské státy zpřístupní údaje uvedené v písmenu f) pro kalendářní roky 2017 a 2018.
2. Podrobné údaje uvedené v bodě 1 se zjišťují z prohlášení o shodě týkajícího se příslušného osobního automobilu nebo musí být s prohlášením o shodě vydaným výrobcem příslušného osobního automobilu v souladu. Pokud se prohlášení o shodě nepoužije, zavedou členské státy opatření nutná k zajištění odpovídající přesnosti při sledování. V případě, že je pro osobní automobil uvedena minimální i maximální hodnota pro hmotnost nebo stopu uvedenou v bodě 1 písm. i), použijí členské státy pro účely tohoto nařízení pouze maximální hodnotu. V případě vozidel na dvojí palivo (benzin/plyn), jejichž prohlášení o shodě obsahují konkrétní údaje o specifických emisích CO2 pro oba druhy paliva, použijí členské státy pouze hodnotu naměřenou pro plyn.
3. Členské státy uvedou pro každý kalendářní rok:
a) zdroje používané pro sběr podrobných údajů uvedených v bodě 1;
b) celkový počet nových registrací nových osobních automobilů, které podléhají ES schválení typu;
c) celkový počet nových registrací nových osobních automobilů schválených jednotlivě;
d) celkový počet nových registrací nových osobních automobilů schválených na vnitrostátní úrovni v malých sériích;
e) procentní podíl čerpacích stanic, které na jejich území nabízejí E85.
ČÁST B – Metodika uvádění údajů ze sledování emisí CO2 z nových osobních automobilů
Údaje ze sledování, které mají členské státy uvést v souladu s částí A body 1 a 3, se uvádějí podle metodiky popsané v této části.
1. Počet nových registrovaných osobních automobilů
Členské státy uvedou počet nových osobních automobilů registrovaných na svém území v příslušném roce sledování, přičemž tyto automobily rozdělí na vozidla, na něž se vztahuje ES schválení typu, jednotlivé schválení a vnitrostátní schválení malých sérií.
2. Rozdělení nových osobních automobilů podle verze
Pro každou verzi každé varianty každého typu nového osobního automobilu se zaznamenává počet nově registrovaných osobních automobilů a podrobné údaje uvedené v části A bodě 1.
3. Čerpací stanice na jejich území, které nabízejí palivo E85, se uvádějí v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) č. 1014/2010 ( 6 ).
ČÁST C – Formát pro předávání údajů
Za každý rok ohlásí členské státy údaje popsané v bodech 1 a 3 části A v tomto formátu:
Část 1 – Souhrnné údaje ze sledování
|
Členský stát (1) |
|
|
Rok |
|
|
Zdroj údajů |
|
|
Celkový počet nových registrací nových osobních automobilů, které podléhají ES schválení typu |
|
|
Celkový počet nových registrací nových osobních automobilů schválených jednotlivě |
|
|
Celkový počet nových registrací nových osobních automobilů schválených na vnitrostátní úrovni v malých sériích |
|
|
(1) ISO 3166 alfa-2 kódy s výjimkou Řecka a Spojeného království, pro které se používají kódy „EL“ a „UK“. |
|
Část 2 – Podrobné údaje ze sledování – záznam pro jedno vozidlo
|
Odkaz na bod 1 části A |
Podrobné údaje o registrovaném vozidle |
|
a) |
Název výrobce – standardní označení EU |
|
Název výrobce, prohlášení výrobce původního zařízení (OEM) |
|
|
Název výrobce v registru členského státu (1) |
|
|
b) |
Číslo schválení typu a jeho dodatek |
|
c) |
Typ |
|
Varianta |
|
|
Verze |
|
|
d) |
Značka a obchodní název |
|
e) |
Kategorie schváleného typu vozidla |
|
f) |
Celkový počet nových registrací (pro rok 2017 a 2018) |
|
g) |
Hmotnost v provozním stavu |
|
h) |
Specifické emise CO2 (kombinace) Hodnota NEDC |
|
Specifické emise CO2 (kombinace) Hodnota WLTP (od roku 2019) |
|
|
i) |
Rozvor nápravy |
|
Rozchod kol u řízené nápravy (náprava 1) |
|
|
Rozchod kol u ostatních náprav (náprava 2) |
|
|
j) |
Typ paliva |
|
Režim paliva |
|
|
k) |
Zdvihový objem válců (cm3) |
|
l) |
Spotřeba elektrické energie (Wh/km) |
|
m) |
Kód ekologické inovace / ekologických inovací |
|
Celkové snížení emisí CO2 podle NEDC dosažené použitím příslušné ekologické inovace / příslušných ekologických inovací |
|
|
Celkové snížení emisí CO2 podle WLTP dosažené použitím příslušné ekologické inovace / příslušných ekologických inovací (od roku 2019) |
|
|
n) |
Maximální čistý výkon |
|
o) |
Identifikační číslo vozidla (od roku 2019) |
|
p) |
Zkušební hmotnost při WLTP (od roku 2019) |
|
q) |
Faktor odchylky De (je-li k dispozici) |
|
Faktor ověření (je-li k dispozici) |
|
|
r) |
Kategorie registrovaného vozidla |
|
(1) V případě vozidel schválených na vnitrostátní úrovni v malých sériích (NSS) nebo vozidel schválených jednotlivě (IVA), musí být název výrobce uveden ve sloupci „Název výrobce v členském státě registru“, zatímco ve sloupci „Název výrobce – standardní označení EU“ se uvede buď: „AA-NSS“ nebo „AA-IVA“. |
|
( 1 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
( 2 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
( 4 ) Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1).
( 5 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1153 ze dne 2. června 2017, kterým se stanoví metodika pro určení korelačních parametrů nezbytných pro zohlednění změny v regulačním zkušebním postupu a kterým se mění nařízení (EU) č. 1014/2010 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 679).
( 6 ) Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 15.