(ES) č. 383/2009Nařízení Rady (ES) č. 383/2009 ze dne 5. května 2009 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Komise nařízením (ES) č. 1129/2008 ze dne 14. listopadu 2008 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě stížnosti, kterou jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 57 % celkové výroby předpínacích drátů a lan ve Společenství, podala společnost Eurostress Information Service (ESIS).

(3)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2007 do 31. září 2007 (dále jen „období šetření“). Šetření trendů významných pro stanovení újmy pokrývalo období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

V návaznosti na sdělení zásadních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto uložit prozatímní antidumpingová opatření (dále jen „prozatímní sdělení“), několik zúčastněných stran předložilo písemné připomínky, v nichž vyjádřily své názory na prozatímní zjištění. Strany, které o to požádaly, dostaly příležitost, aby byly vyslyšeny. Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné ke konečným zjištěním.

(5)

Komise dále pokračovala v šetření s ohledem na aspekty zájmu Společenství a provedla analýzu údajů uvedených v odpovědích na dotazníky, které poskytli někteří uživatelé ve Společenství po uložení prozatímních antidumpingových opatření.

(6)

Čtyři další inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto uživatelských společností:

(7)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě vznikl záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla z dovozu předpínacích drátů a lan pocházejících z ČLR, a o konečném výběru částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(8)

Ústní a písemné připomínky předložené zúčastněnými stranami byly zváženy a na jejich základě byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(9)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že konkrétní typ lana s 19 dráty byl měl být z řízení vyloučen, neboť použití tohoto typu výrobku je velice specifické, nelze jej používat do betonových výztuží nebo nosných prvků a kotvených lanových mostů, což jsou hlavní oblasti použití dotčeného výrobku, a navíc se ve Společenství nevyrábí. Výrobní odvětví Společenství bylo rovněž konzultováno a potvrdilo, že popsaný výrobek, tj. lano s 19 dráty, ale také lana s více než 19 dráty nejsou dotčeným výrobkem. Tvrzení bylo tudíž přijato a lana s 19 a více dráty budou z definice výrobku vyloučena.

(10)

Vzhledem k tomu, že další připomínky ohledně dotčeného výrobku a obdobného výrobku nebyly předloženy, potvrzuje se 14. až 20. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

Jeden čínský vyvážející výrobce zpochybnil prozatímní zjištění, pokud jde o stanovení tržního hospodářství, a uvedl, že kritéria 1 až 3 uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení byla splněna.

(12)

Pokud jde o kritérium 1 uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, šetřením ohledně tržního zacházení bylo zjištěno, že náklady na elektrickou energii, které vznikají dotčenému vyvážejícímu výrobci a které tvoří významnou část celkových výrobních nákladů, jsou nespolehlivé. Bylo zjištěno, že náklady na elektrickou energii byly fakturovány prostřednictvím třetí společnosti v likvidaci (a nikoliv přímo dodavatelem elektrické energie). Podle vysvětlení je společnost v likvidaci původním vlastníkem výrobních zařízení a dotčený výrobek zde byl vyráběn. Mezitím se ocitla v likvidaci, ale stále je považována za vlastníka části výrobního zařízení. Společnost dodávající elektrickou energii proto nadále fakturovala veškerou spotřebu energie společnosti v likvidaci, a ta zase tyto náklady fakturovala dotčenému vyvážejícímu výrobci.

(13)

Bylo však ověřeno, že vyvážející výrobce v průběhu období šetření v roce 2007 výrobní zařízení koupil a byl alespoň část období šetření právním vlastníkem výrobního zařízení. Vykázané částky by navíc nebyly uvedeny do souladu s vývozními účty výrobce. A konečně, společnost v návaznosti na prozatímní sdělení nepředložila žádné informace nebo důkazy, které by prokázaly spolehlivost nákladů za elektrickou energii a vyvrátily prozatímní zjištění v tomto ohledu.

(14)

Týž vyvážející výrobce zopakoval, že omezené trvání jeho povolení k podnikání neznamená výrazný zásah státu ve smyslu kritéria 1 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, jak bylo zjištěno šetřením ohledně tržního zacházení. V tomto ohledu bylo zjištěno, že omezené trvání povolení k podnikání představuje překážku pro dlouhodobé obchodní rozhodování a plánování. Zejména bylo shledáno, že společnosti v podobných situacích obvykle disponují povolením k podnikání výrazně delšího trvání. Avšak po poskytnutí prozatímních informací bylo možné objasnit, že včasné prodloužení povolení k podnikání vyvážejícího výrobce je pouhou formalitou a nelze jej již považovat za překážku pro dlouhodobé obchodní rozhodování a plánování.

(15)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že v tomto konkrétním případě skutečně nelze trvání povolení k podnikání považovat za zásadní zásah státu ve smyslu kritéria 1 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a připomínky vyvážejícího výrobce byly přijaty. Prozatímní zjištění byla podle toho příslušně upravena.

(16)

Dotčený vyvážející výrobce rovněž zpochybnil zjištění, že nesplňuje podmínky stanovené v kritériu 2 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, podle kterých má disponovat jedním jasným a jednoznačným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy. Šetření týkající se tržního zacházení odhalilo, že značné částky opakujícího se úvěru byly zaznamenány na chybném místě. Ačkoli vyvážející výrobce tvrdil, že toto zjištění neodpovídá skutečnosti, neposkytl žádné přesvědčivé vysvětlení nebo platný důkaz, jímž by své tvrzení doložil. Toto tvrzení muselo být tudíž zamítnuto.

(17)

Nakonec týž vyvážející výrobce uvedl, že nedošlo k podstatnému zkreslení způsobenému systémem netržního hospodářství, jak je uvedeno v kritériu 3 podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Vyvážející výrobce zejména zpochybnil zjištění, že si mohl půjčovat peníze s úrokovou sazbou, která byla výrazně nižší než tržní sazba. Vyvážející výrobce však neposkytl žádné nové informace nebo důkazy, na jejichž základě by prozatímní zjištění mohla být v tomto ohledu přehodnocena, a toto tvrzení muselo být tudíž zamítnuto.

(18)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a navzdory zjištěním popsaným ve 14. bodě odůvodnění se potvrzují zjištění o tržním zacházení s ohledem na tohoto vyvážejícího výrobce, uvedená v 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, pokud jde o stanovení tržního zacházení, potvrzují se tímto prozatímní zjištění uvedená v 25. až 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Vyvážející výrobce, jemuž nebylo uděleno individuální zacházení, uvedl, že jeho rozhodování je dostatečně nezávislé na státní intervenci ve smyslu čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení.

(21)

Na podporu tohoto tvrzení byl vyvážející výrobce schopen objasnit složení správní rady společnosti a hlasovací práva jejích akcionářů. Vyvážející výrobce tak mohl prokázat, že je dostatečně nezávislý na potenciální státní intervenci při stanovování cen ve smyslu čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení. Navíc, jak zmiňuje 14. bod odůvodnění, byl vyvážející výrobce schopen rovněž prokázat, že trvání jeho povolení k podnikání nelze kvalifikovat jako zásadní státní intervenci. Jelikož vyvážející výrobce tedy splnil požadavky pro individuální zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, je třeba vypočítat individuální konečné clo použitelné na výrobky, které vyrábí a vyváží.

(22)

Pokud jde o dva vyvážející výrobce, jimž bylo individuální zacházení uděleno, nové informace dostupné po uložení prozatímních opatření ukázaly, že klíčoví pracovníci těchto společností jsou státními úředníky ve smyslu čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení. Obě společnosti tuto informaci ve své žádosti o tržní zacházení / individuální zacházení zamlčely.

(23)

Toto zamlčení se považuje za předložení zavádějících informací ve smyslu čl. 18 odst. 1 základního nařízení a k informacím, které uvedené společnosti poskytly ve svých žádostech o tržní zacházení / individuální zacházení, by se nemělo přihlížet. Dotčeným společnostem byla v souladu s čl. 18 odst. 4 základního nařízení poskytnuta možnost dodatečného vysvětlení. Žádná z dotčených společností však uspokojivé vysvětlení neposkytla. Na základě těchto skutečností bylo výše uvedeným společnostem individuální zacházení odňato.

(24)

Pokud jde o třetí společnost, jíž bylo individuální zacházení uděleno, zpochybnilo výrobní odvětví Společenství to, zda jde skutečně o společnost v plném zahraničním vlastnictví a zda skutečně splňuje kritérium uvedené v čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení. Všechny příslušné platby a bankovní převody při nabytí společnosti bylo možno během šetření ověřit a uvést do souladu, což dokazuje, že skutečně jde o společnost v plném zahraničním vlastnictví. Toto tvrzení muselo být tudíž zamítnuto.

(25)

Některé zúčastněné strany uvedly, že výběr srovnatelné země nebyl správný. Zejména vzhledem ke skutečnosti, že na tureckém trhu existoval pouze jeden výrobce předpínacích drátů a lan, byla úroveň hospodářské soutěže v Turecku považována za nedostatečnou k tomu, aby údaje tohoto výrobce sloužily jako základ pro stanovení běžné hodnoty.

(26)

Tyto strany však v tomto ohledu nepředložily žádné nové důkazy, pouze opakovaly tvrzení učiněná před uložením předběžných opatření. Jak je nastíněno v 44. bodě prozatímního nařízení, přestože je v Turecku pouze jediný výrobce, dovoz do Turecka je značný, tj. pokrývá více než 50 % celkového trhu. Na základě této skutečnosti a vzhledem k tomu, že žádný z výrobců v jiných potenciálních srovnatelných zemích nespolupracoval při předmětném šetření, potvrzuje se, že Turecko je vhodnou srovnatelnou zemí ve smyslu čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení.

(27)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, pokud jde o srovnatelnou zemi, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 40. až 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že používaná běžná hodnota není vhodná, jelikož – jak je uvedeno v 48. a 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení –, pro většinu typů výrobků byla běžná hodnota stanovena na základě výrobních nákladů tureckého výrobce. Tento vyvážející výrobce argumentoval tím, že běžná hodnota pro uvedené typy výrobků by měla být založena na výrobních nákladech čínských vývozců samotných.

(29)

Základní nařízení v čl. 2 odst. 7 písm. a) výslovně stanoví, že běžná hodnota se určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty v zemi s tržním hospodářstvím. Skutečnost, že byla běžná hodnota stanovena na základě početně zjištěných hodnot, tedy neumožňuje závěr, že použité hodnoty byly nevhodné. Jelikož dotyčnému vývozci nebylo uděleno tržního zacházení, jeho náklady související s vyváženými modely byly považovány za nespolehlivé. Účelem výběru srovnatelné země je stanovit spolehlivé náklady a ceny na základě informací získaných ve vhodné srovnatelné zemi. Jelikož bylo stanoveno, že je Turecko vhodnou volbou, nebyl důvod považovat náklady spojené s dotčeným výrobkem za nespolehlivé nebo nevhodné.

(30)

Dotčený vyvážející výrobce neposkytl žádný konkrétní důvod (kromě důvodů uvedených výše ve 25. bodě odůvodnění), proč byla volba srovnatelné země nevhodná, a zejména důvod k tomu, proč považovat typy výrobků vyráběné a prodávané tímto vyvážejícím výrobcem a typy výrobků vyráběných výrobcem ve srovnatelné zemi za nesrovnatelné. Tato tvrzení musela být tudíž zamítnuta.

(31)

Protože nebyly předloženy žádné další připomínky, pokud jde o metodu pro výpočet běžné hodnoty, potvrzují se tímto prozatímní závěry uvedené v 46. až 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Vyvážející výrobce zmíněný v 52. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, který uskutečňoval prodej na vývoz prostřednictvím svého dovozce ve spojení ve Společenství uvedl, že se pro stanovení vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení měl použít skutečný zisk, jehož dosahoval dovozce ve spojení při opětovném prodeji předpínacích lan a drátů ve Společenství.

(33)

Prodejní ceny mezi stranami ve spojení se vzhledem ke vztahu mezi kupujícím a prodávajícím považují za nespolehlivé. V důsledku toho se musí považovat za nespolehlivé rovněž ziskové rozpětí plynoucí z opětovného prodeje. Vyvážející výrobce nepředložil žádné důkazy o tom, že by ziskové rozpětí jeho dovozce ve spojení bylo přesto spolehlivé. Toto tvrzení muselo být tudíž zamítnuto.

(34)

Vyvážejícímu výrobci uvedenému v 32. bodě odůvodnění bylo odmítnuto individuální zacházení z důvodů popsaných ve 22. a 23. bodě odůvodnění, a jelikož jeho dumpingové rozpětí bylo stanoveno metodou nastíněnou níže ve 41. bodě odůvodnění, otázka použité metody při stanovování vývozní ceny tohoto vyvážejícího výrobce již není relevantní.

(35)

Pokud jde o jednoho z vyvážejících výrobců, jimž bylo uděleno individuální zacházení, zpochybnilo výrobní odvětví Společenství spolehlivost vývozní ceny, kterou uvedl. Bylo argumentováno tím, že malé množství vyvezené během období šetření a zvláštní okolnosti (zejména skutečnost, že vyvážený výrobek neměl požadované osvědčení o homologaci) naznačují vztah mezi dovozcem a vyvážejícím výrobcem, a k vývozní ceně by se tudíž nemělo přihlížet. Výrobní odvětví Společenství však nemohlo na podporu svého tvrzení předložit žádný důkaz. Šetřením navíc nedošlo k odhalení žádného vztahu mezi vyvážejícím výrobcem a dovozcem, který není ve spojení. Toto tvrzení muselo být tudíž zamítnuto.

(36)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, pokud jde o vývozní cenu, potvrzují se tímto prozatímní závěry uvedené v 51. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky, pokud jde o srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, potvrzují se prozatímní závěry uvedené v 53. a 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

U společností, jimž bylo uděleno individuální zacházení, byla vážená průměrná běžná hodnota srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(39)

Konečné vážené dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před clem činí:

(40)

Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla úroveň spolupráce nízká.

(41)

Proto bylo považováno za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí na základě údajů poskytnutých společnostmi, jimž nebylo uděleno ani tržní ani individuální zacházení.

(42)

Celostátní úroveň dumpingu pro všechny vyvážející výrobce, jimž nebylo uděleno individuální zacházení, byla na základě toho stanovena ve výši 50,0 % z ceny CIF na hranice Společenství před proclením.

(43)

Jelikož nebyly podány připomínky ohledně vymezení výrobního odvětví Společenství, potvrzuje se 60. a 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Jelikož nebyly podány připomínky ohledně spotřeby ve Společenství, potvrzuje se 64. a 66. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že průměrná cena čínského vývozu je obdobná průměrným prodejním cenám výrobního odvětví Společenství. V tomto ohledu ukázala zjištění Komise založená na údajích Eurostatu pro dovozní ceny z ČLR a na ověřených údajích pro výrobní odvětví Společenství, že toto tvrzení není správné. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(46)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 67. až 70. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Jeden uživatel tvrdil, že průměrné ceny výrobního odvětví Společenství v letech 2004 a 2005 byly vyšší než ceny uvedené v prozatímním nařízení, a byly tudíž nesprávné. Pokud jde o toto tvrzení, je třeba zdůraznit, že současná zjištění jsou výsledkem šetření na úrovni EU, a nikoli na úrovni regionů nebo jednotlivých zemí. Jelikož v tomto ohledu zúčastněné strany nepředložily žádné důkazy, muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(48)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se situace výrobního odvětví Společenství, potvrzují se závěry 71. až 91. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tedy že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu.

(49)

Některé zúčastněné strany uvedly, že podíl čínského dovozu na trhu nebyl dostatečný na to, aby výrobnímu odvětví Společenství působil újmu. V 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se jasně uvádí, že silný nárůst objemu dumpingového dovozu o 2 106 % mezi rokem 2004 a obdobím šetření a odpovídající zvýšení jeho podílu na trhu Společenství z 0,4 % v roce 2004 na 8,2 % v období šetření a 18 % podbízení zjištěné během období šetření se časově kryly s výše popsaným zhoršením ekonomické situace výrobního odvětví Společenství.

(50)

Navíc navzdory zvýšení nákladů na hlavní surovinu, válcovaný drát, jež činí 75 % výrobních nákladů, které by měly zasáhnout všechny účastníky trhu. Průměrné čínské ceny válcovaného drátu však mezi rokem 2004 a obdobím šetření klesly o 45 %. Byl učiněn závěr, že tlak vyvíjený dumpingovým dovozem, jehož objem se a podíl na trhu se od roku 2006 výrazně zvýšil, měl v souvislosti s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, rozhodující úlohu. Toto tvrzení se proto zamítá.

(51)

Zjištění a závěry uvedené v 92. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(52)

Některé zúčastněné strany uvedly, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, způsobil dovoz z jiných třetích zemí. Podle 95. a 96. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se objem dovozu z jiných třetích zemí od roku 2004 do konce období šetření zvýšil o 112 %. Nicméně průměrné ceny tohoto dovozu byly daleko vyšší než ceny čínských vyvážejících výrobců a dokonce než ceny výrobního odvětví Společenství. Z toho důvodu jim nelze přičítat podíl na újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(53)

Bylo zjištěno, že ceny dvou z těchto jiných třetích zemí, jimž náleží 2,5 % společný podíl na trhu, jsou nižší než dovozní ceny dotčeného výrobku z ČLR. Avšak vzhledem k poměrně nízkému objemu tohoto dovozu to nelze považovat za dodatečné k popření příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou výrobního odvětví Společenství.

(54)

Zjištění a závěry stanovené v 95. až 96. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se na základě toho potvrzují.

(55)

Některé zúčastněné strany uvedly, že újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, způsobil vývoz uskutečněný za ceny nižší než výrobní náklady. Vývoz do zemí mimo Společenství přestavoval v období šetření pouze zhruba 14 % celkového prodeje obdobného výrobku uskutečněného výrobním odvětví Společenství. Tento vývoz se mezi rokem 2004 a obdobím šetření zvýšil asi o 16 %. Jednotková vývozní prodejní cena výrobců ve Společenství se snížila o 8 % ze 715 EUR v roce 2004 na 660 EUR v období šetření. Jak je vysvětleno v 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nelze předpokládat, že tento prodej byl uskutečněn za ceny nižší než výrobní náklady. Existují totiž významné odchylky mezi společnostmi a obdobími. Snížení vývozní ceny bylo způsobeno tlakem čínského vývozu také na hlavních vývozních trzích výrobního odvětví Společenství prostřednictvím silného stlačení cen.

(56)

Zjištění a závěry stanovené v 97. až 99. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se na základě toho potvrzují.

(57)

Jelikož nebyly podány žádné připomínky týkající se zvýšení výrobních nákladů a konkurence ze strany jiných výrobců ve Společenství, potvrzují se závěry uvedené v 100. až 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Vzhledem k výše popsané analýze, v jejímž rámci byly řádně odlišeny a odděleny vlivy všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství od vlivů dumpingového dovozu působícího újmu, se potvrzuje, že tyto další faktory nemohou zvrátit skutečnost, že zjištěná újma musí být připsána dumpingovému dovozu.

(59)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn závěr, že dumpingový dovoz předpínacích drátů a lan pocházející z Čínské lidové republiky působil výrobnímu odvětví Společenství závažnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(60)

Jelikož nebyly v tomto ohledu vzneseny žádné další připomínky, potvrzují se závěry uvedené v 103. až 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se zájmu výrobního odvětví Společenství a jiných výrobců, potvrzují se závěry uvedené v 105. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Jedna zúčastněná strana, která dováží předpínací dráty a lana z ČLR, uvedla, že uložení antidumpingových opatření bude mít závažný vliv na situaci dovozců, protože ti nebudou moci přenést zvýšené ceny na své zákazníky.

(63)

Šetřením se zjistilo, že zisková rozpětí dovozců jsou u dotčeného výrobku poměrně vysoká. Navíc nízký podíl nákladů dotčeného výrobku na celkových nákladech zákazníků by měl dovozcům umožnit na zákazníky zvýšené ceny přenést. Také podmínky smluv s dodavateli nebrání dovozcům změnit zdroj dodávek dotčeného výrobku a získávat je buď od společností s nízkými nebo nulovými cly, nebo z jiných dodávajících zemí, jako je Thajsko a Jižní Afrika. Toto tvrzení muselo být tudíž zamítnuto.

(64)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky v tomto konkrétním ohledu, potvrzují se závěry uvedené v 112. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Některé zúčastněné strany uvedly, že uložení antidumpingových opatření bude mít závažný vliv na situaci uživatelů předpínacích drátů a lan, protože nebudou moci přenést zvýšené ceny na své zákazníky.

(66)

Jak je uvedeno ve 4. a 5. bodě odůvodnění, možný vliv opatření na situaci uživatelských výrobních odvětví byl po uložení prozatímních opatření zkoumán provedením dalších šetření na místě v prostorách čtyř uživatelů. Všichni tito uživatelé byli výrobci polotovarů, vyrábějící a dodávající betonové díly do betonových výztuží, nosných prvků a kotvených lanových mostů.

(67)

Zjištění Komise ukázala, že u nejreprezentativnějšího navštíveného uživatele a u většiny použití dotčený výrobek představoval pouze 5 % celkových výrobních nákladů. Nicméně podíl pro uživatele může v průměru dosáhnout až 13 %. Dopad antidumpingových opatření na jejich náklady se odhaduje mezi 0 a 6 %. Avšak s ohledem na jejich konečné zákazníky (především stavební společnosti) bude dopad cla minimální a v každém případě nižší než 1 % jejich celkových výrobních nákladů. S přenesením cla na své zákazníky by proto neměli mít velké potíže. Toto tvrzení muselo být tudíž zamítnuto.

(68)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že uvalení jakýchkoli antidumpingových opatření by vedlo k nedostatku předpínacích drátů a lan ve Spojeném království, jelikož trh této země závisí na dovozu. V tomto ohledu je třeba přihlížet k tomu, že současná zjištění byla stanovena na úrovni EU, a nikoli na úrovni regionů nebo jednotlivých zemí. Nicméně i ve vztahu pouze k trhu Spojeného království zjištění ukázala, že zkoumaní výrobci ve Spojeném království disponují rozsáhlou kapacitou k zajištění dodávek na tento trh. Navíc výrobní odvětví Společenství jako celek má dostatečnou kapacitu k uspokojení celkové spotřeby v EU. Toto tvrzení tudíž muselo být zamítnuto.

(69)

Některé zúčastněné strany předložily tvrzení o existenci kartelu ve výrobním odvětví předpínacích drátů a lan ve Společenství. V této souvislosti Komise vydala v roce 2008 prohlášení o námitkách adresované řadě společností činných v oblasti dodávky předpínací oceli. Avšak žádné konečné rozhodnutí v této věci Komise zatím nepřijala. Zaslání prohlášení o námitkách nemá vliv na konečný výsledek řízení. Pokud by se existence kartelu na trhu Společenství prokázala, mohou být opatření případně přezkoumána.

(70)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky v tomto konkrétním ohledu, potvrzují se závěry uvedené v 115. až 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(71)

Vzhledem k výsledkům dalšího šetření aspektů zájmu Společenství potvrzují se zjištění uvedená ve 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Několik zúčastněných stran zpochybnilo prozatímní zjištění, že by ziskové rozpětí ve výši 8,5 % bylo rozpětím zisku, jehož by tento druh výrobního odvětví v této oblasti za běžných podmínek hospodářské soutěže mohl dosáhnout.

(73)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že by se k ziskovosti z roku 2005 nemělo při výpočtu ziskové rozpětí přihlížet, protože šlo v tomto sektoru o mimořádně výnosný rok. Tak tomu ovšem bylo a toto tvrzení bylo tudíž přijato. Pro výpočet úrovně odstranění újmy bylo proto použito ziskové rozpětí ve výši 6,2 %, jehož bylo dosaženo v roce 2004, tedy v době, kdy nebylo množství vývozu z ČLR tak významné a ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(74)

Potřebné zvýšení ceny pak bylo stanoveno srovnáním vážené průměrné dovozní ceny, stanovené pro účely výpočtu cenového podbízení, s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která by nepůsobila újmu. Rozdíly v tomto srovnání byly poté vyjádřeny jako procentní podíl z celkové dovozní hodnoty CIF.

(75)

Jedna zúčastněná strana uvedla, že průměrné rozpětí podbízení by mělo být vypočítáno s použitím množství každého typu výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství jakožto váhy. Je běžným postupem používat hodnotu CIF vývozu každého typu výrobku jakožto váhu pro výpočet váženého průměrného rozpětí podbízení. Důvodem pro tento výpočet je to, že výsledkem cla vypočítaného tímto způsobem bude při použití na prodej společnosti během období šetření nulové podbízení, tj. cena, která nepůsobí újmu. Nebylo by tomu tak v případě, že se pro tento výpočet jakožto váha použilo množství každého typu výrobku prodaného výrobním odvětvím Společenství.

(76)

Úroveň pro odstranění újmy u jednoho čínského vyvážejícího výrobce, jemuž bylo uděleno individuální zacházení a který je zmíněn ve 24. bodě odůvodnění, byla přepočítána kvůli úřední chybě v prozatímním stanovení. V důsledku toho byla úroveň pro odstranění újmy nižší než 2 %, což bylo považováno za nepatrné. Proto by z dovozu dotčeného výrobku vyrobeného uvedenou společností nemělo být uloženo žádné clo.

(77)

Jelikož nebyly podány žádné další připomínky ohledně úrovně pro odstranění újmy, potvrzuje se 119. až 122. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(78)

Celostátní úroveň pro odstranění újmy byla přepočítána na základě údajů poskytnutých společnostmi, jimž nebylo uděleno ani tržní ani individuální zacházení.

(79)

Vzhledem k výše uvedenému a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo na úrovni dostatečné k odstranění újmy způsobené tímto dumpingovým dovozem, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí.

(80)

Sazby konečných cel se stanoví takto:

(81)

Individuální antidumpingové celní sazby uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění předmětného šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných konkrétně uvedenými společnostmi. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(82)

Všechny žádosti o uplatňování této sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi ( 3 ) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení se poté případně pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností, které využívají individuálních celních sazeb.

(83)

Vzhledem k rozsahu zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné s konečnou platností vybrat částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením, a to v rozsahu uložených konečných cel. Pokud jsou konečná cla nižší než cla prozatímní, je třeba uvolnit částky, které byly prozatímně zajištěny nad rámec konečné sazby antidumpingových cel. Jsou-li konečná cla vyšší než prozatímní cla, provede se konečný výběr pouze částek na úrovni zajištěné prozatímními cly. Prozatímně zajištěné částky u výrobků vyloučených z oblasti působnosti výrobku podle 9. bodu odůvodnění se uvolňují.

(84)

V zájmu co největšího snížení rizika obcházení z důvodu velkého rozdílu celních sazeb mezi vyvážejícími výrobci se má za to, že je v tomto případě pro zajištění řádného použití těchto antidumpingových cel nutné přijmout zvláštní opatření. Patří mezi ně toto:

(85)

Celním orgánům členských států se předkládá platná obchodní faktura splňující požadavky uvedené v příloze tohoto nařízení. Dovoz, který není opatřen touto fakturou, podléhá zbytkovému antidumpingovému clu, které platí pro všechny ostatní vývozce.

(86)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prošetřit potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(87)

Po sdělení základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových opatření, nabídl jeden z vyvážejících výrobců, kterému bylo uděleno individuální zacházení, cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(88)

Tato nabídka byla posouzena a prokázalo se, že během období šetření se ceny výrobku lišily významně, tj. že v případě zmíněné společnosti mohl rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší prodejní cenou na trhu EU představovat ve stejné kategorii výrobků až 46 %. Navíc bylo zjištěno, že prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se během dotčeného období výrazně měnily. Proto výrobek není vhodný pro pevný cenový závazek. Společnost navrhla indexování minimální ceny podle vývoje cen suroviny, tedy válcovaného drátu. Nicméně pokud chybí veřejně dostupné informace o ceně suroviny používané v dotčeném výrobku a ceny srovnatelné suroviny, tedy válcovaného drátu na sítě, se vyvíjejí opačným způsobem, nebylo možné stanovit vztah mezi prodejními cenami konečného výrobku ve Společenství a hlavní surovinou. Proto se nabídnutý závazek považuje za neproveditelný ve smyslu čl. 8 odst. 3 základního nařízení, neboť by neodstranil poškozující účinek zjištěného dumpingu.

(89)

Navíc existuje několik různých typů dotčeného výrobku. S cílem zjednodušit požadované předkládání zpráv v rámci šetření společnost zjednodušila kritéria pro klasifikaci výrobku a sloučila vyráběné a prodávané typy výrobku do skupin. To však ale nic nemění na skutečnosti, že společnost během období šetření vyrobila několik typů drátů a lan a prodávala je do EU. Aby se omezilo riziko křížové kompenzace mezi různými typy výrobků, společnost navrhla, že bude dodržovat tři minimální dovozní ceny, a sice jednu dovozní cenu pro drát a dvě dovozní ceny pro lano v závislosti na průměru. S ohledem na důvody popsané v 88. bodě odůvodnění závazek nabídnutý dotčeným vyvážejícím výrobcem nelze přijmout.

(90)

Jeden z dotčených vyvážejících výrobců, společnost skládající se ze dvou spřízněných společností, totiž Ossen MaanShan Steel Wire and Co. Ltd, Maanshan, a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd, Jiujiang, změnil po období šetření, v průběhu tohoto šetření svůj název na Ossen Innovation Materials Co. Joint Stock Company Ltd, Maanshan, a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd, Jiujiang.

(91)

Tato úprava nepředstavuje žádnou zásadní změnu, která by měla dopad na zjištění tohoto šetření, a byl proto učiněn závěr, že konečná zjištění týkající se společností Ossen MaanShan Steel Wire and Co. Ltd, Maanshan, a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd, Jiujiang se vztahují na společnosti Ossen Innovation Materials Co. Joint Stock Company Ltd, Maanshan, a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd, Jiujiang,