(ES) č. 262/2009Nařízení Komise (ES) č. 262/2009 ze dne 30. března 2009 , kterým se stanoví požadavky na koordinované přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S pro jednotné evropské nebe (Text s významem pro EHP)

1) „dotazovačem režimu S“ se rozumí systém, který se skládá z antény a elektroniky, podporující adresování jednotlivých letadel pomocí režimu „Select“ (volba), známého jako režim S;

2) „dotazovacím kódem“ se rozumí buď identifikační kód dotazovače nebo přehledový identifikační kód, který se používá pro vícemístné blokování a případně pro komunikační protokoly;

3) „identifikačním kódem dotazovače“ (dále jen „kódem II“) se rozumí dotazovací kód režimu S s hodnotou v rozsahu od 0 do 15, který lze použít jak pro protokoly vícemístného blokování, tak pro komunikační protokoly;

4) „přehledovým identifikačním kódem“ (dále jen kódem SI) se rozumí dotazovací kód režimu S s hodnotou v rozsahu od 1 do 63, který lze použít pro protokoly vícemístného blokování, ale nikoli pro vícemístné komunikační protokoly;

5) „vícemístným blokováním“ se rozumí protokol, který umožňuje pořizování a blokování cílů režimu S pomocí několika dotazovačů režimu S, jež mají překrývající se pokrytí;

6) „vícemístnými komunikačními protokoly“ se rozumí protokoly, které se používají ke koordinaci řízení komunikací prováděných ve více než jedné transakci v oblastech překrývajícího se pokrytí dotazovači režimu S;

7) „cíli režimu S“ se rozumí platforma opatřená odpovídačem režimu S;

8) „blokováním“ se rozumí protokol, který umožňuje potlačení odpovědí na všechna volání režimu S z již pořízených cílů režimu S;

9) „provozovatelem režimu S“ se rozumí osoba, organizace nebo podnik, který provozuje dotazovač režimu S nebo nabízí jeho provozování, včetně:

a) poskytovatelů služeb letové navigace;

b) výrobců dotazovačů režimu S;

c) provozovatelů letišť;

d) výzkumných zařízení;

e) jakéhokoli jiného subjektu oprávněného provozovat dotazovač režimu S;

10) „přidělením dotazovacího kódu“ se rozumí definice hodnot nejméně všech klíčových položek přidělení dotazovacího kódu, jak jsou uvedeny v příloze II části B;

11) „systémem přidělování dotazovacího kódu“ se rozumí systém v rámci sítě evropského řízení letového provozu a s ním spojené postupy, s jejichž pomocí členské státy poskytují provozovatelům režimu S centralizovanou službu přidělování dotazovacích kódů (dále jen „služba přidělování dotazovacích kódů“), která se zabývá zpracováním žádostí o dotazovací kódy a distribucí návrhu plánu přidělování dotazovacích kódů;

12) „žádostí o dotazovací kód“ se rozumí žádost provozovatele režimu S o přidělení dotazovacího kódu;

13) „návrhem plánu přidělování dotazovacích kódů“ se rozumí návrh úplného souboru přidělení dotazovacích kódů předložený službou přidělování dotazovacích kódů ke schválení členským státům;

14) „plánem přidělování dotazovacích kódů“ se rozumí posledně schválený úplný soubor přidělení dotazovacích kódů;

15) „způsobilým dotazovačem režimu S“ se rozumí dotazovač režimu S, pro který je splněna nejméně jedna z následujících podmínek:

a) dotazovač se pro pořizování cílů režimu S spoléhá alespoň částečně na režim S dotazů a odpovědí na všechna volání nebo

b) dotazovač blokuje pořízené cíle režimu S v odpovědi na všechny dotazy volání režimu S, a to trvale nebo přerušovaně, v celém svém pokrytí nebo v jeho části, nebo

c) dotazovač používá vícemístné komunikační protokoly pro aplikace datového spoje;

16) „způsobilým dotazovacím kódem“ se rozumí kterýkoli kód z množiny kódů II a SI s výjimkou:

a) kódu II 0;

b) dotazovacích kódů vyhrazených pro vojenské subjekty včetně mezivládních organizací, zejména pro řízení a přidělování v rámci Organizace Severoatlantické smlouvy;

17) „všemi dotazy volání režimu S“ se rozumí zprávy, které obvykle používají dotazovače režimu S k pořízení cílů režimu S, které vstoupí do jejich oblasti pokrytí;

18) „provozním dotazovacím kódem“ se rozumí kterýkoli způsobilý dotazovací kód kromě kódu II 14;

19) „příslušným členským státem“ se rozumí:

a) v případě poskytovatele letových navigačních služeb členský stát, jenž dotyčnému poskytovateli vydal osvědčení v souladu s nařízením Komise (ES) č. 2096/2005 ( 1 );

b) v jiných případech členský stát, v rámci jehož oblasti působnosti provozovatel režimu S provozuje nebo má v úmyslu provozovat způsobilý dotazovač režimu S;

20) „konfliktem dotazovacích kódů“ se rozumí nekoordinovaný překryv pokrytí dvou nebo více dotazovačů režimu S pracujících se stejným dotazovacím kódem, který potenciálně vede k tomu, že letadlo zůstane nezjištěno nejméně jedním z dotazovačů režimu S;

21) „sledováním konfliktu dotazovacích kódů“ se rozumí zavedení technických nebo procedurálních prostředků pro určení účinků konfliktů dotazovacích kódů s jinými dotazovači režimu S na údaje přehledu o provozu poskytované jeho vlastními dotazovači režimu S, které uskuteční provozovatel režimu S;

22) „prováděcí posloupností“ se rozumí časově omezená posloupnost provádění přidělování dotazovacích kódů, kterou musí provozovatelé režimu S dodržet, aby se vyhnuli přechodným konfliktům dotazovacích kódů;

23) „odpovídajícím kódem II“ se rozumí kód II dekódovaný odpovídačem režimu S, který nepodporuje kódy SI, ve všech dotazech volání režimu S, jež obsahují kód SI, který je dotyčným odpovídačem použit k zakódování všech odpovědí na volání;

24) „mapou blokování“ se rozumí konfigurační soubor dotazovače režimu S, který definuje, kde a jak má být uplatněno blokování cílů režimu S.

1) podporoval užívání kódů SI a II v souladu s předpisy Mezinárodní organizace civilního letectví stanovenými v příloze I bodě 1;

2) podporoval užívání provozu kódů II/SI v souladu s požadavky stanovenými v příloze III.

a) zkontroluje žádosti o dotazovací kódy z hlediska souladu s dohodami, které se týkají formátu a údajů;

b) zkontroluje žádosti o dotazovací kódy z hlediska úplnosti, přesnosti a včasnosti;

c) během maximálně šesti kalendářních měsíců od podání žádosti:

i) provede simulace aktualizace plánu přidělování dotazovacích kódů na základě projednávaných žádostí,

ii) připraví navrženou aktualizaci plánu přidělování dotazovacích kódů ke schválení členskými státy, jichž se týká,

iii) zajistí, aby navržená aktualizace plánu přidělování dotazovacích kódů splňovala v nejvyšší možné míře provozní požadavky žádostí o dotazovací kódy, jak je popsáno klíčovými položkami písm. g), h) a i) uvedenými v příloze II části A,

iv) aktualizuje plán přidělování dotazovacích kódů a sdělí jej členským státům okamžitě po jeho schválení, aniž jsou tím dotčeny vnitrostátní postupy komunikace informací o dotazovačích režimu S provozovaných vojenským sektorem.

a) zajistí, aby třetí země byla informována o bezpečnostních požadavcích souvisejících s přidělováním a užíváním dotazovacích kódů;

b) přijme nezbytná opatření pro koordinaci užívání dotazovacích kódů s třetí zemí.

a) zavedou prostředky sledování pro detekci konfliktů dotazovacích kódů způsobených jinými dotazovači režimu S ovlivňujícími způsobilé dotazovače režimu S, které provozují na kterémkoli provozním dotazovacím kódu;

b) zajistí, aby detekce konfliktů dotazovacích kódů poskytovaná zavedenými prostředky sledování byla dosažena včas a v rozsahu, který uspokojí jejich bezpečnostní požadavky;

c) určí a dle potřeby provádějí nouzový režim provozu pro zmírnění možných nebezpečí konfliktů dotazovacích kódů na kterémkoli provozním kódu určeném v posouzení uvedeném v odstavci 1;

d) zajistí, aby prováděný nouzový režim provozu nevytvářel žádný konflikt dotazovacích kódů s jinými dotazovači režimu S uvedenými v plánu přidělování dotazovacích kódů.

a) vypracují a aktualizují provozní příručky pro režim S, které zahrnují nezbytné pokyny a informace, aby umožnili svým pracovníkům odpovědným za přidělování dotazovacích kódů uplatňovat ustanovení tohoto nařízení;

b) zajistí, aby příručky uvedené v písmenu a) byly dostupné a udržovány aktuální a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentace;

c) zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy vyžadované pro provádění přidělování dotazovacích kódů byly v souladu s příslušnými ustanoveními stanovenými v tomto nařízení.

a) vypracuje a aktualizuje provozní příručky obsahující potřebné pokyny a informace, aby umožnila svým pracovníkům uplatňovat ustanovení tohoto nařízení;

b) zajistí, aby příručky uvedené v písmenu a) byly přístupné a aktuální a aby jejich aktualizace a distribuce podléhala odpovídajícímu řízení jakosti a uspořádání dokumentace;

c) zajistí, aby pracovní metody a provozní postupy byly v souladu s příslušnými ustanoveními uvedenými v tomto nařízení.

1. Kapitola 3 „Pozorovací systémy“, oddíl 3.1.2.5.2.1.2 „Dotazovací kód“ přílohy 10 ICAO „Předpis o civilní letecké telekomunikační službě“, svazek IV „O pozorovacích systémech a systémech pro zabránění srážkám“ (páté vydání, červenec 2014, včetně dodatku 89).

2. Kapitola 5 „Datový spoj letadlo-země sekundárního radaru režimu S“, oddíl 5.2.9 „Zpráva o funkci datového spoje“ přílohy 10 ICAO „Předpis o civilní letecké telekomunikační službě“, svazek III „Komunikační systémy“ (druhé vydání, červenec 2007, včetně dodatku 90).

a) jedinečný odkaz na žádost od příslušného členského státu;

b) úplné podrobné údaje o zástupci členského státu odpovědného za koordinaci přidělování dotazovacích kódů režimu S;

c) úplné podrobné údaje o kontaktním bodu provozovatele režimu S pro záležitosti přidělování dotazovacích kódů režimu S;

d) název dotazovače režimu S;

e) užívání dotazovače režimu S (provozní nebo zkušební);

f) umístění dotazovače režimu S;

g) plánované datum prvního přenosu režimu S dotazovače režimu S;

h) požadované pokrytí režimu S;

i) specifické provozní požadavky;

j) funkce kódu SI;

k) funkce provozu kódů II/SI;

l) funkce mapy pokrytí.

a) odpovídající odkaz na žádost od příslušného členského státu;

b) jedinečný odkaz na přidělení od služby přidělování dotazovacích kódů;

c) nahrazené odkazy na přidělení podle požadavků;

d) přidělený dotazovací kód;

e) omezení pokrytí přehledu o provozu a blokování ve formě sektorových rozsahů nebo mapy pokrytí režimu S;

f) prováděcí období, během kterého musí být přidělení zaregistrováno v dotazovači režimu S určeném v žádosti;

g) prováděcí posloupnost, jež musí být dodržena;

h) volitelně a ve spojení s jinými alternativami: klastrové doporučení;

i) specifická provozní omezení, jak je požadováno.

1. Když dotazovače režimu S pracují s kódem SI, a je-li to umožněno vhodným provozním parametrem, mohou také pořídit cíle pomocí všech odpovědí na volání, jež jsou zakódovány za použití odpovídajícího kódu II.

2. Když dotazovače režimu S pracují s kódem SI, a je-li to umožněno vhodným provozním parametrem, považují odpovídače, které odpovídají na všechna volání odpovědmi zakódovanými za použití odpovídajícího kódu II, za odpovídače nevybavené SI, a to bez ohledu na funkci SI hlášenou ve zprávě o funkci datového spoje definované v dokumentu uvedeném v příloze I bodě 2.

3. Když dotazovače režimu S pracují s kódem SI, a je-li to umožněno vhodným provozním parametrem, dotazují odpovídače, které nemají funkci kódu SI, pomocí zpráv protokolu vícemístného blokování režimu S, jež jsou předpokládány pro provoz kódu II. Musí být použit odpovídající kód II.

4. Když dotazovače režimu S pracují s kódem SI, a je-li to umožněno vhodným provozním parametrem, může je provozovatel nakonfigovat tak, aby pro odpovídače, které nemají funkci kódu SI, buď:

— neužívaly blokování na odpovídajícím kódu II nebo

— užívaly přerušované blokování na odpovídajícím kódu II.

5. Když dotazovače režimu S pracují s kódem II, a je-li to umožněno vhodným provozním parametrem, může je provozovatel nakonfigovat tak, aby pro odpovídače, které ve zprávě o funkci datového spoje udávají neexistenci funkce SI nebo nemohou ohlásit svou funkci datového spoje, buď:

— neužívaly blokování nebo

— užívaly přerušované blokování.

6. Když je aktivován provoz kódů II/SI, nejsou pro odpovídače, které nemají funkci kódu SI, brány v úvahu mapy blokování.

1. Ověřením se prokáže, zda se složky podporující protokoly blokování kódu II a kódu SI a provoz kódů II/SI shodují s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu a výkonnost nebo zda jsou vhodné k použití při provozu těchto složek ve zkušebním prostředí.

2. Za vhodný postup posouzení k zajištění a prohlášení shody složek bude považováno, použije-li výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství modul popsaný v části B. Rovnocenné nebo přísnější postupy jsou také schváleny.

1. Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti stanovené v bodě 2, zajišťuje a prohlašuje, že dané složky splňují požadavky tohoto nařízení. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství musí vypracovat písemné prohlášení o shodě nebo vhodnosti k používání v souladu s přílohou III bodem 3 nařízení (ES) č. 552/2004.

2. Výrobce musí zřídit technickou dokumentaci popsanou v bodě 4 a on nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství ji musí uchovávat po období končící nejméně 10 let poté, co byly vyrobeny poslední složky, a poskytnout k dispozici příslušným vnitrostátním dozorovým orgánům pro účely kontrol a poskytovatelům služeb letové navigace, kteří dotyčné složky začleňují do svých systémů. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje členské státy, kde a jak je výše uvedená technická dokumentace zpřístupněna.

3. Není-li výrobce usazený ve Společenství, jmenuje osobu (osoby), která (které) uvádí složky na trh Společenství. Tato osoba (tyto osoby) informuje (informují) členské státy, kde a jak může být technická dokumentace zpřístupněna.

4. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody složek s požadavky tohoto nařízení a musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a fungování složek.

5. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí uchovávat kopii prohlášení o shodě nebo vhodnosti k používání spolu s technickou dokumentací.

1. Poskytovatel letových navigačních služeb musí mít ve své organizaci zavedeny metody podávání zpráv, které zajišťují a prokazují, že ověření bylo posouzeno nestranně a nezávisle.

2. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření prováděli kontroly na nejvyšší úrovni odborné důvěryhodnosti a technické způsobilosti a aby nebyli vystaveni žádnému tlaku ani podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich kontrol, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích kontrol zájem.

3. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření měli přístup k zařízení, které jim umožňuje řádně provádět požadované kontroly.

4. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření absolvovali důkladné technické a odborné školení, měli dostatečné znalosti o požadavcích na ověření, která mají provádět, odpovídající zkušenosti s těmito činnostmi a schopnosti nezbytné k vypracování prohlášení, záznamů a zpráv, které prokazují, že ověření byla provedena.

5. Poskytovatel letových navigačních služeb musí zajistit, aby pracovníci podílející se na postupech ověření byli schopni provádět kontroly nestranně. Odměňování těchto pracovníků nesmí záviset na počtu provedených zkoušek ani na výsledcích těchto zkoušek.

1. Ověřením systémů se prokáže shoda těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost, řešení konfliktů a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní podmínky těchto systémů. Ověření dotazovačů režimu S prokáže zejména:

— správný provoz na kódu SI, včetně provozu kódů II/SI,

— že kombinace systémů a/nebo postupů sledování konfliktů dotazovacích kódů a nouzového režimu provozu řádně zmírňuje nebezpečí konfliktů dotazovacích kódů,

— že nouzový režim provozu není v konfliktu s plánem přidělování dotazovacích kódů.

2. Ověření systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 se provádí v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

3. Zkušební nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 musí mít vhodné funkce.

4. Ověření systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení povede k vytvoření prvků technické dokumentace vyžadovaných podle přílohy IV bodu 3 nařízení (ES) č. 552/2004 včetně následujících prvků:

— popisu provedení,

— zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

5. Poskytovatel letových navigačních služeb řídí činnosti týkající se ověřování a zejména:

— určuje vhodné zkušební provozní a technické prostředí, které odráží provozní prostředí,

— ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 do zkušebního provozního a technického prostředí,

— ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost, řešení konfliktů a bezpečnost,

— zajišťuje soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek,

— plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

— provádí kontroly a zkoušky, jak je určeno v plánu zkoušek,

— vypracuje zprávu, která předkládá výsledky kontrol a zkoušek.

6. Poskytovatel letových navigačních služeb zajistí, aby systémy uvedené v čl. 1 odst. 2 provozované ve zkušebním provozním prostředí splňovaly požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost, řešení konfliktů a bezpečnost.

7. Po uspokojivém dokončení ověření shody poskytovatelé letových navigačních služeb vypracují prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak vyžaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.

1. Ověřením systémů se prokáže shoda těchto systémů s požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost, řešení konfliktů a bezpečnost ve zkušebním prostředí, které odráží provozní situaci těchto systémů. Ověřením dotazovačů režimu S se prokáže zejména:

— správný provoz na kódu SI, včetně provozu kódů II/SI,

— že kombinace systémů sledování konfliktů dotazovacích kódů a nouzového režimu provozu řádně zmírňuje nebezpečí konfliktů dotazovacích kódů,

— že nouzový režim provozu není v konfliktu s plánem přidělování dotazovacích kódů.

2. Ověření systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 se provede v souladu s vhodnými a uznávanými zkušebními postupy.

3. Zkušební nástroje použité pro ověření systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 musí mít vhodné funkce.

4. Ověření systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení povede k vytvoření prvků technické dokumentace vyžadovaných podle přílohy IV bodu 3 nařízení (ES) č. 552/2004 včetně následujících prvků:

— popisu provedení,

— zprávy o kontrolách a zkouškách provedených před uvedením systému do provozu.

5. Poskytovatel letových navigačních služeb určí vhodné zkušební provozní a technické prostředí, které odráží provozní prostředí, a pověří oznámený subjekt provedením činností ověření.

6. Oznámený subjekt řídí činnosti související s ověřením a zejména:

— určuje vhodné zkušební provozní a technické prostředí, které odráží provozní prostředí,

— ověřuje, zda plán zkoušek popisuje začlenění systémů uvedených v čl. 1 odst. 2 do zkušebního provozního a technického prostředí,

— ověřuje, zda plán zkoušek zahrnuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost, řešení konfliktů a bezpečnost,

— zajišťuje soulad a kvalitu technické dokumentace a plánu zkoušek,

— plánuje organizaci zkoušek, pracovníky, instalaci a konfiguraci zkušební platformy,

— provádí kontroly a zkoušky, jak je určeno v plánu zkoušek,

— vypracuje zprávu, která předkládá výsledky kontrol a zkoušek.

7. Oznámený subjekt zajistí, aby provádění výměn informací podporujících postup přidělování a užívání dotazovacích kódů režimu S začleněných do systémů provozovaných v simulovaném provozním prostředí splňovalo požadavky tohoto nařízení na interoperabilitu, výkonnost, řešení konfliktů a bezpečnost.

8. Po uspokojivém dokončení úkolů ověření vypracuje oznámený subjekt osvědčení o shodě ve vztahu k provedeným úkolům.

9. Poskytovatel letových navigačních služeb poté vypracuje prohlášení ES o ověření systému a předloží je vnitrostátnímu dozorovému orgánu spolu s technickou dokumentací, jak vyžaduje článek 6 nařízení (ES) č. 552/2004.