2009/81/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Text s významem pro EHP)

Zájemci nebo uchazeči, kteří jsou podle právních předpisů členského státu, ve kterém jsou usazeni, oprávněni poskytovat danou službu, nesmějí být odmítnuti pouze na základě skutečnosti, že právní předpisy členského státu, ve kterém je zakázka zadávána, vyžadují, aby byli buď fyzickou, nebo právnickou osobou.

V případě zakázek na služby a na stavební práce a v případě zakázek na dodávky, které zahrnují navíc služby nebo umísťovací nebo instalační práce, však lze po právnických osobách požadovat, aby v nabídce nebo v žádosti o účast uvedly jména a odpovídající odbornou kvalifikaci osob, kteří budou zodpovídat za plnění dané zakázky.

Výpočet odhadované hodnoty zakázky je založen na celkové splatné částce bez DPH, odhadované zadavatelem. Tento výpočet bere v úvahu celkovou odhadovanou částku, která zahrnuje jakoukoli formu případné opce a případná obnovení zakázky.

Jestliže zadavatel poskytuje zájemcům či uchazečům ceny nebo platby, zahrne je do výpočtu odhadované hodnoty zakázky.

Pro zakázky na dodávky, jejichž předmětem je leasing, nájem nebo koupě výrobků na splátky, se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere tato hodnota:

V případě zakázek na dodávky nebo na služby, které jsou pravidelné povahy nebo které mají být obnovovány během daného období, se odhadovaná hodnota zakázky vypočte na základě

Výběr metody použité pro výpočet odhadované hodnoty zakázky nesmí být proveden s úmyslem vyloučit ji z oblasti působnosti této směrnice.

Pro zakázky na služby se za základ pro výpočet odhadované hodnoty zakázky bere případně tato hodnota:

Má se za to, že zadavatelé, kteří nakupují stavební práce, dodávky nebo služby od nebo prostřednictvím ústředního nákupního subjektu v případech stanovených v čl. 1 bodě 18, jednají v souladu s touto směrnicí,

Aniž jsou dotčena právně závazná vnitrostátní technická pravidla (včetně pravidel týkajících se bezpečnosti výrobků) či technické požadavky, kterým musí členský stát podle mezinárodních standardizačních dohod vyhovět s cílem zaručit interoperabilitu, již tyto dohody vyžadují, a jsou-li v souladu s právem Společenství, musí být technické specifikace formulovány

Jestliže zadavatel využije možnosti odkázat na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nesmí odmítnout nabídku pouze z důvodu, že nabízené výrobky a služby nejsou v souladu se specifikacemi, na které odkázal, pokud uchazeč ke spokojenosti zadavatele ve své nabídce jakýmkoli vhodným prostředkem prokáže, že řešení, která navrhuje, rovnocenným způsobem vyhovují požadavkům definovaným technickými specifikacemi.

Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

Jestliže zadavatel využije možnosti stanovit požadavky na výkon nebo funkci uvedené v odstavci 3, nesmí odmítnout nabídku na stavební práce, výrobky nebo služby, které jsou v souladu s vnitrostátní normou přejímající evropskou normu, evropským technickým schválením, obecnou technickou specifikací, mezinárodní normou nebo technickým referenčním systémem vypracovaným evropským normalizačním subjektem, pokud tyto specifikace řeší požadavky na výkon nebo na funkci, které zadavatel stanovil.

Ve své nabídce musí uchazeč prokázat ke spokojenosti zadavatele jakýmkoli vhodným prostředkem, že stavba, výrobek nebo služba, která je v souladu s normou, splňuje požadavky zadavatele na výkon nebo funkci.

Vhodný prostředek může představovat technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

Jestliže zadavatelé stanoví vlastnosti z hlediska životního prostředí formou požadavků na výkon nebo na funkci, jak je uvedeno v odst. 3 písm. b), mohou používat podrobné specifikace, nebo je-li to třeba, jejich části, jak jsou definovány evropskými, mezinárodními nebo vnitrostátními ekoznačkami nebo jakoukoli jinou ekoznačkou, za předpokladu, že

Zadavatelé mohou uvést, že u výrobků a služeb opatřených ekoznačkou platí předpoklad, že splňují technické specifikace stanovené v zadávací dokumentaci; musí přijmout každý vhodný důkazní prostředek, jako je technická dokumentace výrobce nebo zkušební protokol uznaného subjektu.

„Uznané subjekty“ ve smyslu tohoto článku jsou zkušební a kalibrační laboratoře a osvědčovací a inspekční subjekty, které splňují platné evropské normy.

Zadavatelé přijímají osvědčení vydaná uznanými subjekty usazenými v jiných členských státech.

Zadavatelé, kteří povolí podání variant, uvedou v zadávací dokumentaci minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a požadavky na jejich podávání.

Pouze varianty, které splňují minimální požadavky stanovené těmito zadavateli, jsou brány v úvahu.

Zadavatel od uchazeče může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí požadovat,

Členské státy mohou stanovit, že zadavatel může nebo musí od úspěšného uchazeče požadovat, aby část zakázky zadal třetí osobě. Zadavatel, který zadání části zakázky třetí osobě požaduje, uvede minimální část zakázky v podobě rozpětí její hodnoty stanovícího minimální a maximální procentní podíl. Maximální procentní podíl nesmí přesáhnout 30 % hodnoty zakázky. Toto rozpětí musí být přiměřené předmětu a hodnotě zakázky a povaze dotyčného odvětví, včetně úrovně hospodářské soutěže na tomto trhu a příslušných technických schopností průmyslové základny.

Veškeré procentní podíly subdodávek v rámci rozpětí hodnot zakázek stanoveného zadavatelem se považují za vyhovující požadavku na zadání části zakázky třetí osobě uvedenému v tomto odstavci.

Uchazeči mohou navrhnout, aby byla třetí osobě zadána část zakázky, jejíž celková hodnota přesahuje rozpětí stanovené zadavatelem.

Zadavatel musí po uchazečích požadovat, aby ve své nabídce uvedli, kterou část nebo které části své nabídky zamýšlejí zadat třetí osobě, aby vyhověli požadavku uvedenému v prvním pododstavci.

Zadavatel od uchazečů může, nebo stanoví-li tak členský stát, musí požadovat, aby rovněž uvedli, kterou část nebo které části své nabídky zamýšlejí zadat třetí osobě nad rámec požadovaného procentního podílu a které subdodavatele již určili.

Úspěšný uchazeč udělí třetí osobě subdodávky odpovídající procentnímu podílu, jejž pro úspěšného uchazeče stanovil pro tento případ zadavatel v souladu s hlavou III.

Zadavatel, který poskytuje informace uvedené v odstavci 1, požádá uchazeče, aby uvedli, že při vypracování své nabídky vzali v úvahu povinnosti týkající se ochrany zaměstnanců a pracovních podmínek, které platí v místě, kde mají být provedeny stavební práce nebo poskytnuta služba.

Prvním pododstavcem není dotčeno použití ustanovení článku 49, která se týkají přezkoumání mimořádně nízkých nabídek.

V případě zvláště složitých zakázek mohou členské státy stanovit, že pokud se zadavatel domnívá, že použití omezeného řízení nebo vyjednávacího řízení se zveřejněním oznámení o zakázce mu nedovolí zadat zakázku, může použít soutěžní dialog v souladu s tímto článkem.

Zakázka se zadává pouze na základě zadávacího kritéria pro hospodářsky nejvýhodnější nabídku.

Zadavatelé zahájí se zájemci vybranými v souladu s odpovídajícími ustanoveními článků 38 až 46 dialog, jehož cílem je určit a vymezit prostředky, které nejlépe vyhovují pro splnění jejich potřeb. Během tohoto dialogu mohou s vybranými zájemci projednat všechny aspekty zakázky.

V průběhu dialogu zadavatelé zajistí rovné zacházení se všemi uchazeči. Zejména neposkytují informace diskriminačním způsobem, který by mohl zvýhodnit některé uchazeče vůči jiným.

Zadavatelé nesmějí odhalit jiným účastníkům navrhovaná řešení nebo jiné důvěrné informace sdělené zájemcem, který se účastní dialogu, bez jeho souhlasu.

Poté, co byl dialog prohlášen za ukončený, a poté, co o tom byli informováni účastníci, je zadavatelé vyzvou k podání svých konečných nabídek na základě jednoho nebo více řešení předložených a upřesněných během dialogu. Tyto nabídky musí obsahovat všechny nezbytné a požadované prvky, které jsou nutné pro plnění projektu.

Na žádost zadavatele mohou být tyto nabídky objasněny, upřesněny a zdokonaleny. Objasnění, upřesnění a zdokonalení nebo dodatečné informace však nesmějí zahrnovat změny základních prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídek, jejichž obměna by mohla narušit soutěž nebo by měla diskriminační účinek.

Zadavatelé posuzují doručené nabídky na základě kritérií pro zadání zakázky stanovených v oznámení o zakázce nebo v popisném dokumentu a vyberou hospodářsky nejvýhodnější nabídku v souladu s článkem 47.

Na žádost zadavatele může být uchazeč určený jako ten, který podal hospodářsky nejvýhodnější nabídku, požádán o objasnění aspektů své nabídky nebo potvrzení závazků obsažených v nabídce, za předpokladu, že to nezpůsobí změnu podstatných prvků nabídky nebo výzvy k podání nabídek a nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže nebo diskriminace.

Za účelem uzavření rámcové dohody se zadavatelé řídí pravidly řízení uvedenými v této směrnici ve všech fázích až do zadání zakázek založených na této rámcové dohodě. Strany rámcové dohody se vybírají za použití kritérií pro zadání zakázky stanovených v souladu s článkem 47.

Zakázky založené na rámcové dohodě jsou zadávány postupy stanovenými v odstavcích 3 a 4. Tyto postupy mohou být použity pouze mezi zadavateli a hospodářskými subjekty, jež jsou původními stranami rámcové dohody.

Při zadávání zakázek založených na rámcové dohodě nesmějí strany za žádných okolností provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové dohodě, zejména v případě uvedeném v odstavci 3.

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit sedm let, kromě výjimečných okolností, kdy se zohledňuje očekávaná provozní životnost dodávaných výrobků, instalací či systémů a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele.

Za takovýchto výjimečných okolností zadavatel tyto okolnosti řádně odůvodní v oznámení uvedeném v čl. 30 odst. 3.

Zadavatelé nesmějí rámcové dohody zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Je-li rámcová dohoda uzavřena pouze s jedním hospodářským subjektem, jsou zakázky založené na této rámcové dohodě zadávány v rámci podmínek stanovených v rámcové dohodě.

Při zadávání těchto zakázek se zadavatelé mohou písemně obrátit na hospodářský subjekt, který je stranou rámcové dohody, se žádostí o případné doplnění jeho nabídky, je-li to nutné.

Jestliže je rámcová dohoda uzavřena s více hospodářskými subjekty, počet hospodářských subjektů musí být nejméně roven třem, existuje-li dostatečný počet hospodářských subjektů, které splňují kritéria pro výběr, nebo přípustných nabídek, které splňují kritéria pro zadání.

Zakázky založené na rámcových dohodách uzavřených s více hospodářskými subjekty mohou být zadány

Zadavatelé mohou zveřejnit prostřednictvím oznámení předběžných informací, které zveřejňuje Komise nebo oni sami na svém profilu kupujícího, jak je popsán v bodě 2 přílohy VI,

Oznámení uvedená v prvním pododstavci se zasílají Komisi nebo zveřejní na profilu kupujícího co nejdříve po přijetí rozhodnutí, kterým se schvaluje plán zakázek nebo rámcových dohod, které zadavatelé mají v úmyslu zadat nebo uzavřít.

Zadavatelé, kteří zveřejňují oznámení předběžných informací na svých profilech kupujícího, zašlou elektronicky Komisi oznámení o zveřejnění oznámení předběžných informací na svém profilu kupujícího ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI.

Zveřejnění oznámení uvedených v prvním pododstavci je povinné jen tehdy, využijí-li zadavatelé možnosti zkrátit lhůty pro doručení nabídek v souladu s čl. 33 odst. 3.

Tento odstavec se nevztahuje na vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce.

Zadavatelé, kteří zadali zakázku nebo uzavřeli rámcovou dohodu, zašlou oznámení o výsledcích zadávacího řízení do 48 dnů od zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody.

V případě rámcových dohod uzavřených v souladu s článkem 29 nejsou zadavatelé povinni zasílat oznámení o výsledcích zadávacího řízení pro každou zakázku založenou na této dohodě.

Určité informace o zadání zakázky nebo uzavření rámcové dohody nemusí být poskytnuty ke zveřejnění v případě, že by jejich zveřejnění bylo na překážku vymáhání práva nebo být jinak v rozporu s veřejným zájmem, zejména se zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, nebo by poškodilo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých hospodářských subjektů, nebo by mohlo být na újmu korektní hospodářské soutěži mezi nimi.

Oznámení zasílaná zadavateli Komisi jsou předávána buď elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI, nebo jinými prostředky. V případě použití urychleného řízení stanoveného v čl. 33 odst. 7 musí být oznámení zasílána buď telefaxem, nebo elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI.

Oznámení se zveřejňují v souladu s technickými charakteristikami zveřejnění uvedenými v bodě 1 písm. a) a b) přílohy VI.

Oznámení vypracovaná a zaslaná elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI se zveřejní do pěti dnů po jejich odeslání.

Oznámení, která nejsou zaslána elektronickými prostředky ve formátu a postupy pro přenos uvedenými v bodě 3 přílohy VI, se zveřejní do dvanácti dnů po jejich odeslání nebo, v případě urychleného řízení uvedeného v čl. 33 odst. 7, do pěti dnů po odeslání.

Oznámení se zveřejňují v plném znění v úředním jazyku Společenství, který vybral zadavatel, a toto původní jazykové znění je jediné závazné. Souhrn podstatných prvků každého oznámení se zveřejňuje v ostatních úředních jazycích.

Náklady na zveřejňování oznámení Komisí nese Společenství.

Oznámení a jejich obsah nesmějí být zveřejněny na vnitrostátní úrovni nebo na profilu kupujícího přede dnem jejich odeslání Komisi.

Oznámení zveřejněná na vnitrostátní úrovni nesmějí obsahovat jiné informace než ty, které jsou obsaženy v oznámeních zaslaných Komisi nebo zveřejněných na profilu kupujícího v souladu s čl. 30 odst. 1 prvním pododstavcem, avšak musí uvádět datum odeslání oznámení Komisi nebo zveřejnění na profilu kupujícího.

Oznámení předběžných informací nesmějí být zveřejněna na profilu kupujícího před tím, než je Komisi zasláno oznámení o jejich zveřejnění touto formou; musí uvádět datum odeslání Komisi.

V případě omezených řízení, vyjednávacích řízení se zveřejněním oznámení o zakázce a soutěžního dialogu činí minimální lhůta pro doručení žádostí o účast 37 dnů ode dne, kdy bylo oznámení o zakázce odesláno.

V případě omezených řízení činí minimální lhůta pro doručení nabídek 40 dnů ode dne, kdy byla výzva odeslána.

Jestliže zadavatelé zveřejnili oznámení předběžných informací, může být minimální lhůta pro doručení nabídek podle odst. 2 druhého pododstavce zkrácena zpravidla na 36 dnů, ale v žádném případě na méně než 22 dnů.

Lhůta běží ode dne, kdy byla odeslána výzva k podání nabídek.

Zkrácené lhůty uvedené v prvním pododstavci jsou přípustné za předpokladu, že oznámení předběžných informací obsahovalo všechny informace vyžadované pro oznámení o zakázce v příloze IV, pokud jsou tyto informace dostupné v době zveřejnění oznámení a toto oznámení předběžných informací bylo odesláno ke zveřejnění nejméně 52 dnů a nejvýše dvanáct měsíců přede dnem, kdy bylo odesláno oznámení o zakázce.

Lhůty pro doručení nabídek uvedené v odst. 2 druhém pododstavci mohou být zkráceny o pět dnů, pokud zadavatel poskytuje volný, úplný a přímý přístup k zadávací dokumentaci a veškerým dodatečným dokumentům elektronickými prostředky ode dne zveřejnění oznámení v souladu s přílohou VI, přičemž v textu oznámení uvede internetovou adresu, na které jsou tyto dokumenty přístupné.

Toto zkrácení lze sčítat se zkrácením uvedeným v odstavci 4.

Nelze-li z důvodů naléhavosti minimální lhůty stanovené v tomto článku použít, mohou zadavatelé pro omezené řízení a vyjednávací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce stanovit:

Výzva zájemcům zahrnuje

Vedle údajů uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 obsahuje výzva alespoň

Na žádost dotčené strany zadavatel co nejrychleji, a nejpozději patnáct dnů po obdržení písemné žádosti, sdělí s výhradou odstavce 3

Pro zařízení pro elektronický přenos a příjem nabídek a pro zařízení pro elektronický příjem žádostí o účast se použijí tato pravidla:

Pro podávání žádostí o účast platí tato pravidla:

O každé zakázce a každé rámcové dohodě zadavatelé vypracují písemnou zprávu potvrzující, že výběrové řízení proběhlo transparentním a nediskriminačním způsobem, která musí obsahovat alespoň tyto informace:

Zadavatelé mohou od zájemců vyžadovat, aby splňovali minimální způsobilost v souladu s články 41 a 42.

Rozsah informací uvedených v článcích 41 a 42 a minimální úrovně způsobilosti požadované pro konkrétní zakázku musí být vztaženy k předmětu zakázky a být tomuto předmětu úměrné.

Tyto minimální úrovně jsou uvedeny v oznámení o zakázce.

V omezených řízeních, vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce a v soutěžních dialozích mohou zadavatelé omezit počet vhodných zájemců, které vyzvou k podání nabídky nebo s nimiž bude veden dialog. V tom případě

Je-li počet zájemců, kteří splňují kritéria pro výběr a minimální úrovně způsobilosti, nižší než minimální počet, může zadavatel pokračovat v řízení tím, že vyzve jednoho nebo více zájemců, kteří mají požadované schopnosti.

Pokud se zadavatel domnívá, že počet vhodných zájemců je příliš nízký na to, aby byla zajištěna skutečná hospodářská soutěž, může dané řízení pozastavit a opětovně zveřejnit původní oznámení o zakázce v souladu s čl. 30 odst. 2 a s článkem 32 a stanovit v něm novou lhůtu pro podávání žádosti o účast. V tom případě jsou zájemci vybraní na základě prvního zveřejnění a zájemci vybraní na základě druhého zveřejnění vyzváni v souladu s článkem 34. Touto možností není dotčeno právo zadavatele zrušit probíhající zadávací řízení a zahájit nové.

Z účasti na zakázce je vyloučen každý zájemce nebo uchazeč, který byl odsouzen pravomocným rozsudkem známým zadavateli, pro jeden nebo více následujících činů:

Členské státy upřesní, v souladu se svým vnitrostátním právem a s přihlédnutím k právu Společenství, podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.

Mohou požadavek uvedený v prvním pododstavci upravit odchylně z důvodu zásadních požadavků obecného zájmu.

Pro účely tohoto odstavce zadavatelé zájemce nebo uchazeče případně požádají o poskytnutí dokladů uvedených v odstavci 3 a mohou se, pokud mají pochybnosti o osobní situaci těchto zájemců nebo uchazečů, obrátit na příslušné orgány, aby získali jakékoli informace o osobní situaci těchto zájemců nebo uchazečů, které považují za nezbytné. Pokud se informace týkají zájemce nebo uchazeče usazeného ve státě jiném, než je stát zadavatele, může zadavatel požádat o spolupráci příslušné orgány. S přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům členského státu, ve kterém jsou zájemci nebo uchazeči usazeni, se tyto žádosti vztahují k právnickým nebo fyzickým osobám včetně, je-li to vhodné, vedoucích představitelů společností nebo jakékoli osoby s pravomocemi zastupovat, rozhodovat nebo kontrolovat zájemce nebo uchazeče.

Z účasti na zakázce může být vyloučen každý hospodářský subjekt,

Členské státy upřesní, v souladu se svým vnitrostátním právem a s přihlédnutím k právu Společenství, podmínky pro uplatňování tohoto odstavce.

Zadavatelé přijmou jako dostatečný důkaz pro to, že se hospodářského subjektu žádný z případů uvedených v odstavci 1 nebo v odst. 2 písm. a), b), c), f) nebo g) netýká,

Jestliže daná země nevydává tyto doklady nebo osvědčení nebo jestliže se tyto doklady či osvědčení nevztahují na všechny případy uvedené v odst. 1 a odst. 2 písm. a), b) nebo c), mohou být nahrazeny místopřísežným prohlášením, nebo v členských státech, kde místopřísežná prohlášení nejsou upravena, čestným prohlášením, které učiní dotčená osoba před příslušným soudním nebo správním orgánem, notářem nebo příslušnou profesní nebo obchodní institucí v zemi původu nebo v zemi, z níž tato osoba pochází.

Důkaz o hospodářských a finančních předpokladech hospodářského subjektu může být poskytnut zpravidla jedním nebo více z těchto dokladů:

Doklady o technické způsobilosti hospodářského subjektu mohou být zpravidla poskytnuty jedním nebo několika následujícími prostředky podle povahy, množství nebo důležitosti a použití stavebních prací, dodávek nebo služeb:

Členské státy mohou zavést buď úřední seznamy schválených zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů služeb, nebo osvědčení vydávané veřejnoprávními či soukromoprávními osvědčovacími subjekty.

Členské státy přizpůsobí podmínky pro zápis do těchto seznamů a pro vydávání osvědčení osvědčovacími subjekty čl. 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) až d) a h), článku 40, čl. 41 odst. 1, 4 a 5, čl. 42 odst. 1 písm. a) až i), odst. 2 a odst. 4, článku 43 a případně článku 44.

Členské státy je rovněž přizpůsobí čl. 41 odst. 2 a čl. 42 odst. 2, a to pokud jde o žádosti o zápis podané hospodářskými subjekty, které jsou součástí skupiny a které se odvolávají na prostředky dané jim k dispozici jinými společnostmi skupiny. V tom případě musí tyto subjekty prokázat orgánu, který úřední seznam sestavuje, že budou disponovat těmito prostředky po celou dobu platnosti osvědčení, které potvrzuje, že jsou zapsány do úředního seznamu, a že tyto společnosti musí v průběhu celé této doby splňovat požadavky kvalitativního výběru stanovené v článcích uvedených ve druhém pododstavci, na které subjekty odkazují při svém zápisu.

Informace, které lze vyvodit ze zápisu do úředního seznamu nebo z osvědčení, nelze bezdůvodně zpochybnit. Pokud jde o placení příspěvků na sociální zabezpečení a daní, lze od každého zapsaného hospodářského subjektu kdykoli při nabídce zakázky vyžadovat další osvědčení.

Zadavatelé z jiných členských států použijí odstavec 3 a první pododstavec tohoto odstavce pouze ve prospěch hospodářských subjektů usazených v členském státě, který úřední seznam vede.

Pro jakýkoli zápis hospodářských subjektů z jiných členských států do úředního seznamu nebo pro vydání osvědčení těmto subjektům subjekty uvedenými v odstavci 1 nelze vyžadovat žádné další důkazy nebo údaje než ty, které se vyžadují od vnitrostátních hospodářských subjektů, a v každém případě pouze ty, které jsou uvedeny v článcích 39 až 43, případně článku 44.

Hospodářské subjekty z jiných členských států však nejsou povinny žádat o takový zápis nebo osvědčení, aby se mohly podílet na zakázce. Zadavatelé uznají rovnocenná osvědčení od subjektů usazených v jiných členských státech. Přijmou rovněž jiné rovnocenné důkazní prostředky.

Aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní a správní předpisy o odměňování určitých služeb, vycházejí zadavatelé při zadávání zakázek z těchto kritérií:

Aniž je dotčen třetí pododstavec, uvede v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) zadavatel v dokumentech týkajících se zakázky (oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci, popisných dokumentech nebo dodatečných dokumentech) poměrnou váhu, kterou přikládá každému z kritérií vybraných k určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Tato váha může být vyjádřena stanovením rozmezí s přiměřeným maximálním rozpětím.

Pokud není podle názoru zadavatele stanovení poměrné váhy z prokazatelných důvodů možné, uvede zadavatel v dokumentech týkajících se zakázky (oznámení o zakázce, zadávací dokumentaci, popisných dokumentech nebo dodatečných dokumentech) kritéria v sestupném pořadí podle důležitosti.

V omezených řízeních a vyjednávacích řízeních se zveřejněním oznámení o zakázce mohou zadavatelé rozhodnout, že zadání zakázky bude předcházet elektronická dražba, pokud specifikace zakázky mohou být přesně stanoveny.

Za stejných okolností se elektronická dražba může konat při obnovení soutěže mezi stranami rámcové dohody, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 4 druhém pododstavci druhé odrážce.

Elektronická dražba je založena

Zadavatelé, kteří se rozhodnou použít elektronickou dražbu, uvedou tuto skutečnost v oznámení o zakázce.

Zadávací dokumentace obsahuje, mimo jiné, tyto informace:

Předtím než zadavatelé přistoupí k elektronické dražbě, provedou úplné první vyhodnocení nabídek v souladu s jedním nebo více kritérii pro zadání zakázky a s poměrnou vahou, která jim byla přidělena.

Všichni uchazeči, kteří podali přijatelné nabídky, jsou elektronickými prostředky současně vyzváni, aby podali nové ceny nebo hodnoty; výzva obsahuje všechny důležité informace pro individuální připojení k použitému elektronickému zařízení a uvádí datum a čas zahájení elektronické dražby. Elektronická dražba může probíhat ve více navazujících fázích. Elektronická dražba nesmí být zahájena dříve než dva pracovní dny po dni, kdy byly rozeslány výzvy.

Má-li být zakázka zadána podle hospodářsky nejvýhodnější nabídky, výzva obsahuje i výsledek úplného vyhodnocení nabídky dotyčného uchazeče provedeného v souladu s poměrnou vahou stanovenou v čl. 47 odst. 2 prvním pododstavci.

Výzva uvádí rovněž matematický vzorec, který se při elektronické dražbě použije pro určení automatických změn pořadí na základě podaných nových cen nebo nových hodnot. Tento vzorec zahrnuje poměrnou váhu všech kritérií stanovených pro určení hospodářsky nejvýhodnější nabídky, jak je uvedeno v oznámení o zakázce nebo v zadávací dokumentaci; za tímto účelem jsou veškerá případná rozpětí předem vyjádřena určitou hodnotou.

Jsou-li povoleny varianty, je pro každou variantu stanoven zvláštní vzorec.

Zadavatelé uzavírají elektronickou dražbu jedním nebo více z následujících způsobů:

Pokud se zadavatelé rozhodli uzavřít elektronickou dražbu v souladu s písmenem c), případně v kombinaci s opatřeními uvedenými v písmenu b), uvádí výzva k účasti na dražbě časový plán každé fáze dražby.

Po uzavření elektronické dražby zadavatelé zadají zakázku v souladu s článkem 47 na základě výsledků elektronické dražby.

Zadavatelé nesmějí elektronické dražby zneužívat nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval anebo měnil předmět zakázky, jak byl pro zakázku stanoven ve zveřejněném oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci.

Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky mimořádně nízké v poměru k výrobkům, stavebním pracím nebo službám, jež mají být poskytovány, nemůže zadavatel tyto nabídky odmítnout, aniž by nejdříve písemně požádal o upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za důležité.

Tato upřesnění se mohou týkat zejména

Pro účely odstavce 1 nejsou skupiny podniků, které byly vytvořeny za účelem získání zakázky, nebo jim příbuzné podniky považovány za třetí osoby.

Uchazeč uvede úplný seznam takových podniků ve své nabídce. Tento seznam je aktualizován po každé následné změně vztahů mezi podniky.

Oznámení o subdodávkách obsahují informace uvedené v příloze V a veškeré další informace považované úspěšným uchazečem za užitečné, případně po schválení zadavatelem.

Oznámení o subdodávkách se vypracovávají podle standardních formulářů přijatých Komisí poradním postupem podle čl. 67 odst. 2.

Členské státy mohou rovněž stanovit, že úspěšný uchazeč může splnit požadavek stanovený v čl. 21 odst. 3 nebo 4 zadáním subdodávky třetí osobě na základě rámcové dohody uzavřené v souladu s pravidly uvedenými v článcích 51 a 53 a v odstavcích 1 až 5 tohoto článku.

Subdodávky vycházející z takovéto rámcové dohody jsou zadávány za podmínek stanovených v dané rámcové dohodě. Mohou být zadány hospodářským subjektům, které byly původně jednou ze stran rámcové dohody. Při zadávání zakázek strany vždy navrhují podmínky, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými v rámcové dohodě.

Doba platnosti rámcové dohody nesmí překročit sedm let, s výjimkou zvláštních okolností, kdy se zohledňuje očekávaná životnost dodávaných výrobků, instalací či systémů a technické obtíže, které by mohly být způsobeny změnou dodavatele.

Rámcové dohody nesmějí být zneužívány ani používány způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval.

Členské státy mohou rovněž požadovat, aby dotyčná osoba podala nejprve návrh na přezkum u zadavatele. V tom případě členské státy zajistí, aby podání uvedeného návrhu na přezkum vedlo k okamžitému pozastavení možnosti uzavřít smlouvu.

Členské státy rozhodnou o vhodných komunikačních prostředcích, včetně faxu nebo elektronických prostředků, které mají být použity k podání návrhu na přezkum podle prvního pododstavce.

Pozastavení uvedené v prvním pododstavci neskončí před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy zadavatel zaslal odpověď, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy zadavatel zaslal odpověď, anebo deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení odpovědi.

Členské státy zajistí, aby opatření přijímaná v souvislosti s přezkumným řízením uvedeným v článku 55 stanovila pravomoci

V obou výše uvedených případech tyto pravomoci zahrnují pravomoc přiznat náhradu škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.

Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumnému řízení bere v úvahu pravděpodobné důsledky předběžných opatření pro všechny zájmy, které jím mohou být poškozeny, a veřejný zájem, zejména zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, a může rozhodnout, že nepřijme toto opatření, pokud by jeho nevýhody převážily nad výhodami.

Rozhodnutím nevydat předběžné opatření nejsou dotčena jiná práva navrhovatele.

S výjimkou případů uvedených v článcích 60 až 62 se účinky výkonu pravomocí uvedených v odstavci 1 tohoto článku na uzavření smlouvy po zadání zakázky řídí vnitrostátním právem.

S výjimkou případu, kdy je třeba rozhodnutí před přiznáním náhrady škody zrušit, může členský stát dále stanovit, že po uzavření smlouvy podle čl. 55 odst. 6, odstavce 3 tohoto článku nebo článků 57 až 62 je pravomoc orgánů příslušných k přezkumnému řízení omezena na přiznání náhrady škody osobám poškozeným protiprávním jednáním.

Pokud orgány příslušné k přezkumnému řízení nejsou soudy, musí své rozhodnutí vždy písemně odůvodnit. Navíc musí být v takovém případě přijaty předpisy zajišťující, že domnělé protiprávní opatření orgánu příslušného k přezkumu nebo domnělé vady při výkonu svěřených pravomocí podléhají soudnímu přezkumu nebo přezkumu orgánem, který je soudem ve smyslu článku 234 Smlouvy a který je nezávislý jak na zadavateli, tak na orgánu příslušném k přezkumu.

Členové tohoto nezávislého orgánu musí být jmenováni a jejich funkční období končit za stejných podmínek, které platí pro soudce, pokud jde o orgán, který je jmenuje, délku funkčního období a odvolání. Alespoň předseda tohoto nezávislého orgánu musí mít stejnou právní a odbornou kvalifikaci jako soudce. Rozhodnutí nezávislého orgánu jsou právně závazná způsobem stanoveným jednotlivými členskými státy.

Členské státy zajistí, aby orgány příslušné k přezkumnému řízení zaručily náležitou míru ochrany utajovaných informací nebo jiných informací obsažených v dokumentech zaslaných stranami a postupovaly v souladu se zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti v celém průběhu řízení.

Za tímto účelem mohou členské státy udělit výhradní pravomoc pro přezkum zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti zvláštnímu orgánu.

V každém případě mohou členské státy stanovit, že se návrhy na přezkum zahrnující utajované informace mohou zabývat pouze ti členové orgánů příslušných k přezkumnému řízení, kteří mají k nakládání s takovými informacemi osobní oprávnění. Mohou rovněž stanovit zvláštní bezpečnostní opatření při registraci návrhů na přezkum, přebírání dokumentů a ukládání dokumentačních souborů.

Členské státy určí, jak mají orgány příslušné k přezkumnému řízení sladit ochranu utajovaných informací se zachováním práv na obhajobu, a v případě soudního přezkumu nebo přezkumu, který provádí soud ve smyslu článku 234 Smlouvy, se tak děje takovým způsobem, aby řízení jako celek bylo v souladu s právem na spravedlivý soudní proces.

K uzavření smlouvy v návaznosti na rozhodnutí o zadání zakázky spadající do oblasti působnosti této směrnice nesmí dojít před uplynutím lhůty alespoň deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, v případě použití faxu nebo elektronických prostředků nebo, v případě použití jiných komunikačních prostředků, před uplynutím lhůty alespoň patnácti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí o zadání zakázky zasláno dotčeným uchazečům a zájemcům, anebo deseti kalendářních dnů ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o zadání zakázky.

Dotčenými uchazeči se rozumějí uchazeči, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni. Vyloučení má konečnou platnost, pokud jim bylo oznámeno a nezávislý orgán příslušný k přezkumu je považoval za oprávněné, nebo pokud již nemůže být předmětem přezkumného řízení.

Dotčenými zájemci se rozumějí zájemci, kterým zadavatel neposkytl informace o zamítnutí jejich žádosti před oznámením o rozhodnutí o zadání zakázky dotčeným uchazečům.

K rozhodnutí o zadání zakázky zaslanému každému dotčenému uchazeči a zájemci se připojí

Členské státy zajistí, aby orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, považoval smlouvu za neúčinnou nebo aby její neúčinnost byla výsledkem rozhodnutí tohoto orgánu v kterémkoli z těchto případů:

Členské státy mohou stanovit, že orgán příslušný k přezkumu, který je nezávislý na zadavateli, nesmí považovat smlouvu za neúčinnou, i když byla zakázka zadána protiprávně z důvodů uvedených v odstavci 1, pokud tento orgán po posouzení všech důležitých skutečností shledá, že naléhavé důvody související s veřejným zájmem, v první řadě se zájmy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, vyžadují zachování účinků smlouvy.

Ekonomické zájmy na účinnosti smlouvy mohou být považovány za naléhavý důvod související s veřejným zájmem ve smyslu prvního pododstavce pouze v případě, kdy by neúčinnost vedla k nepřiměřeným důsledkům.

Avšak ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou zakázkou nepředstavují naléhavý důvod související s veřejným zájmem ve smyslu prvního pododstavce. Ekonomické zájmy přímo spojené se zakázkou zahrnují mimo jiné náklady vyplývající z prodlení při plnění zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou hospodářského subjektu plnícího zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími z neúčinnosti.

V každém případě nesmí být smlouva považována za neúčinnou, pokud by důsledky této neúčinnosti závažným způsobem ohrozily existenci širšího obranného nebo bezpečnostního programu, který má zásadní význam z hlediska bezpečnostních zájmů určitého členského státu.

Ve všech výše uvedených případech stanoví členské státy alternativní sankce ve smyslu čl. 61 odst. 2, které se použijí namísto sankcí uvedených výše.

Členské státy stanoví, že se odst. 1 písm. a) nepoužije, pokud

Členské státy stanoví, že se odst. 1 písm. c) nepoužije, pokud

Alternativní sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Alternativní sankce jsou

Členské státy mohou svěřit orgánu příslušnému k přezkumu široké pravomoci s cílem zohlednit všechny významné faktory, včetně závažnosti protiprávního jednání, chování zadavatele a, v případech uvedených v čl. 60 odst. 2, v jakém rozsahu zůstává smlouva v platnosti.

Uložení náhrady škody nepředstavuje vhodnou sankci pro účely tohoto odstavce.

Členské státy mohou stanovit, že návrh na přezkum podle čl. 60 odst. 1 je nutno podat

Do 21 kalendářních dnů po obdržení oznámení podle odstavce 2 sdělí dotyčný členský stát Komisi

Současně s přezkoumáním prahových hodnot ve směrnici 2004/17/ES stanoveným v článku 69 přezkoumá Komise rovněž prahové hodnoty stanovené článkem 8 této směrnice a přizpůsobí:

▼M7

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 66a, kterými se mění prahové hodnoty stanovené v prvním pododstavci.

Komise může poradním postupem podle čl. 67 odst. 2 změnit

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 66a, kterými se mění:

Členské státy do dne 21. srpna 2011 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Jejich znění sdělí neprodleně Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.