2009/16/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57-100 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 23. dubna 2009 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 17. června 2009 | Nabývá účinnosti: | 17. června 2009 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (Úř. věst. L 131 28.5.2009, s. 57) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2013/38/EU, Text s významem pro EHP ze dne 12. srpna 2013, |
L 218 |
1 |
14.8.2013 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 |
L 330 |
1 |
10.12.2013 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 |
L 123 |
55 |
19.5.2015 |
|
|
L 315 |
61 |
30.11.2017 |
||
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/16/ES
ze dne 23. dubna 2009
o státní přístavní inspekci
(přepracované znění)
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Účel
Účelem této směrnice je pomoci zásadním způsobem snížit nevyhovující námořní dopravu ve výsostných vodách členských států
a) zvýšením dodržování mezinárodních právních předpisů a příslušných právních předpisů Společenství o námořní bezpečnosti, ochraně mořského životního prostředí a životních a pracovních podmínkách na lodích všech vlajek;
b) zavedením společných kritérií pro inspekce lodí státem přístavu a sjednocením postupů pro inspekce a zadržování, v návaznosti na odborné znalosti a zkušenosti získané na základě Pařížského memoranda;
c) zavedením systému státní přístavní inspekce v rámci Společenství na základě inspekcí prováděných v rámci Společenství a oblasti Pařížského memoranda, jehož účelem je provádět inspekce všech lodí v intervalu, který je odvozen od jejich rizikového profilu s tím, že lodě představující vyšší riziko se podrobí častějším a podrobnějším inspekcím.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) „úmluvami“ následující úmluvy spolu s protokoly a změnami těchto úmluv a souvisejících předpisů závazné povahy, v aktualizovaném znění:
a) Mezinárodní úmluva o nákladové značce z roku 1966 (LL 66);
b) Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (SOLAS 74);
c) Mezinárodní úmluva o zabránění znečišťování z lodí z roku 1973, pozměněná protokolem z roku 1978 k této úmluvě (MARPOL 73/78);
d) Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků z roku 1978 (STCW 78/95);
e) Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři z roku 1972 (COLREG 72);
f) Mezinárodní úmluva o vyměřování lodí z roku 1969 (ITC 69);
▼M1 —————
h) Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou znečištěním ropnými látkami z roku 1992 (CLC 92);
i) Úmluva o práci na moři z roku 2006 (MLC 2006);
j) Mezinárodní úmluva o omezení používání škodlivých nátěrových systémů proti obrůstání lodí z roku 2001 (AFS 2001);
k) Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy z roku 2001 (úmluva BUNKERS 2001);
2) „Pařížským memorandem“ Pařížské memorandum o porozumění o státní přístavní inspekci podepsané v Paříži dne 26. ledna 1982, v aktualizovaném znění;
3) „rámcem a postupy pro dobrovolný systém auditu členského státu IMO“ Usnesení A.974(24) shromáždění IMO;
4) „oblastí Pařížského memoranda“ zeměpisná oblast, ve které signatáři Pařížského memoranda vykonávají inspekce v rámci Pařížského memoranda;
5) „lodí“ každé plavidlo způsobilé k plavbě na volném moři, na které se vztahuje jedna nebo více úmluv a které pluje pod jinou vlajkou než pod vlajkou státu přístavu;
6) „součinností mezi lodí a přístavem“ součinnost, kdy je loď přímo a bezprostředně dotčena činnostmi, jež zahrnují pohyb osob nebo zboží nebo poskytování přístavních služeb na loď nebo z lodi;
7) „lodí v kotvišti“ loď v přístavu nebo v jiné oblasti spadající do jurisdikce přístavu, avšak nikoliv loď v úvazišti, která vykonává součinnost s přístavem;
8) „inspektorem“ zaměstnanec veřejného sektoru nebo jiná osoba řádně oprávněná příslušným orgánem členského státu k provádění inspekcí v rámci státní přístavní inspekce a odpovědná tomuto příslušnému orgánu;
9) „příslušným orgánem“ orgán námořní správy odpovědný za státní přístavní inspekci v souladu s touto směrnicí;
10) „noční dobou“ každá doba v délce nejméně sedmi hodin, vymezená vnitrostátními právními předpisy, která ve všech případech musí zahrnovat dobu mezi půlnocí a pátou hodinou ranní;
11) „počáteční inspekcí“ návštěva inspektora na palubě lodě za účelem kontroly souladu s příslušnými úmluvami a předpisy, zahrnující přinejmenším kontroly požadované podle čl. 13 odst. 1;
12) „podrobnou inspekcí“ inspekce, kdy loď, její vybavení a posádka jako celek nebo případně její části jsou za okolností vymezených v čl. 13 odst. 3 podrobeny důkladnému šetření zahrnujícímu konstrukci lodě, vybavení, obsazení posádkou, životní a pracovní podmínky a soulad s postupy lodního provozu;
13) „rozšířenou inspekcí“ inspekce, jejíž rozsah zahrnuje přinejmenším položky uvedené v příloze VII. Rozšířená inspekce může zahrnovat podrobnou inspekci, jsou-li k tomu zjevné důvody v souladu s čl. 13 odst. 3;
14) „stížností“ jakákoli informace či zpráva předložená jakoukoli osobou nebo organizací, která má oprávněný zájem na bezpečnosti lodě, včetně zájmu týkajícího se bezpečnosti či zdravotních rizik posádky, životních a pracovních podmínek a zabránění znečištění;
15) „zadržením“ formální zákaz lodi vyplout na moře z důvodu zjištěných závad, které jednotlivě nebo společně činí loď nezpůsobilou k plavbě na moři;
16) „příkazem k odepření přístupu“ rozhodnutí určené veliteli lodě, společnosti odpovědné za loď a státu vlajky, pod kterou loď pluje, v němž se oznamuje, že lodi bude odepřen přístup do všech přístavů a kotvišť v rámci Společenství;
17) „zastavením provozu“ formální zákaz lodi pokračovat v plavbě na základě zjištěných závad, které by jednotlivě nebo společně mohly znamenat ohrožení dalšího provozu;
18) „společností“ vlastník lodi nebo jakákoli jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce v nájmu typu „bareboat charter“, který od vlastníka lodi převzal odpovědnost za její provoz a který při převzetí této odpovědnosti souhlasil převzít veškeré povinnosti uložené Mezinárodním předpisem pro bezpečné řízení lodí a pro zabránění znečištění („předpis ISM“);
19) „uznanou organizací“ klasifikační společnost či jiný soukromý subjekt, které jménem správního orgánu státu vlajky plní povinnosti uložené právními předpisy;
20) „zákonným osvědčením“ osvědčení vydané státem vlajky nebo jeho jménem v souladu s úmluvami;
21) „osvědčením o klasifikaci“ dokument, vydaný uznávanou organizací, který potvrzuje soulad s kapitolou II-1částí A-1 pravidlem 3-1 úmluvy SOLAS 74;
22) „inspekční databází“ informační systém přispívající k provádění systému státní přístavní inspekce v rámci Společenství a týkající se údajů o inspekcích provedených ve Společenství a v oblasti Pařížského memoranda;
23) „osvědčením o práci na moři“ osvědčení uvedené v pravidle 5.1.3 úmluvy MLC 2006;
24) „prohlášením o dodržování pravidel pro práci na moři“ prohlášení uvedené v pravidle 5.1.3 úmluvy MLC 2006;
25) „plavidlem typu ro-ro pro přepravu cestujících“ plavidlo, které je vybaveno zařízením umožňujícím silničním nebo železničním vozidlům najet na loď a sjet z lodi a které přepravuje více než 12 cestujících;
26) „vysokorychlostním osobním plavidlem“ plavidlo, které je vymezeno v pravidle 1 kapitoly X úmluvy SOLAS 74 a které přepravuje více než 12 cestujících;
27) „liniovou dopravou“ řada plaveb plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostních osobních plavidel provozovaných tak, aby sloužily dopravě mezi dvěma nebo více stejnými přístavy, nebo řada plaveb z jednoho přístavu a zpět do stejného přístavu bez mezipřistání buď
i) podle zveřejněného plavebního řádu; nebo
ii) s plavbami tak pravidelnými nebo tak četnými, že tvoří zřejmou systematickou řadu.
Všechny odkazy v této směrnici na úmluvy, mezinárodní předpisy a rezoluce, včetně odkazů na osvědčení a další dokumenty, se považují za odkazy na uvedené úmluvy, mezinárodní předpisy a rezoluce v jejich platném znění.
Článek 3
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na každou loď a její posádku připlouvající do přístavu nebo kotviště členského státu za účelem součinnosti mezi lodí a přístavem.
Francie může rozhodnout, že přístavy a kotviště, na které se vztahuje tento odstavec, nezahrnují přístavy a kotviště nacházející se v zámořských departementech uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy.
Pro účely této směrnice se za inspekci považuje i inspekce lodě, kterou členský stát provede ve svých výsostných vodách mimo přístav.
Tímto článkem nejsou dotčena práva členského státu zasáhnout podle příslušných úmluv.
Členské státy, které nemají námořní přístavy a které mohou ověřit, že lodě, na které se vztahuje tato směrnice, tvoří méně než 5 % z celkového počtu jednotlivých plavidel, která za předchozí tři roky každoročně vplula do jejich říčních přístavů, se mohou od ustanovení této směrnice odchýlit.
Nejpozději ke dni provedení této směrnice sdělí členské státy, které nemají námořní přístavy, Komisi celkový počet plavidel a počet lodí, které vpluly do jejich přístavů za výše uvedené období tří let, a oznámí Komisi všechny následné změny výše uvedených počtů.
Tato směrnice se vztahuje také na inspekce plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel, které jsou prováděny mimo přístav či kotviště během provozu v rámci liniové dopravy v souladu s článkem 14a.
2. V případě lodí o hrubé prostornosti méně než 500 tun členské státy použijí příslušná ustanovení odpovídající úmluvy a v oblastech, na něž se úmluva nevztahuje, přijmou nezbytná opatření, aby dané lodě zjevně neohrožovaly bezpečnost, zdraví nebo životní prostředí. Při použití tohoto odstavce se členské státy řídí přílohou 1 Pařížského memoranda.
3. Při inspekci lodi plující pod vlajkou státu, který není smluvní stranou úmluvy, členské státy zajistí, aby zacházení s touto lodí a její posádkou nebylo příznivější než zacházení s lodí plující pod vlajkou státu, který je smluvní stranou úmluvy. Tato loď bude podrobena podrobné inspekci v souladu s postupy stanovenými Pařížským memorandem.
4. Rybářská plavidla, válečné lodě, pomocná námořní válečná plavidla, dřevěné lodě jednoduché konstrukce, státní lodě používané k neobchodním účelům a rekreační plavidla používaná k neobchodním účelům jsou vyňaty z oblasti působnosti této směrnice.
5. Opatření přijatá za účelem uplatňování této směrnice nesmí vést ke zhoršení stávající situace v jednotlivých členských státech, pokud jde o obecnou úroveň ochrany námořníků podle sociálního práva Unie v oblastech, na něž se tato směrnice vztahuje. Jestliže příslušný orgán státu přístavu zjistí při provádění těchto opatření jasné porušení práva Unie na palubě lodí plujících pod vlajkou členského státu, neprodleně o této skutečnosti uvědomí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi jakékoliv další příslušné orgány za účelem případného přijetí dalších opatření.
Článek 4
Inspekční pravomoc
1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření v souladu s mezinárodním právem, aby byly oprávněny provádět podle této směrnice inspekce na palubách cizích lodí.
2. Členské státy udržují vhodné příslušné orgány, jimž např. prostřednictvím náboru přidělí potřebný počet pracovníků, zejména kvalifikovaných inspektorů, pro inspekce lodí, a přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby tito inspektoři vykonávali své úkoly tak, jak stanoví tato směrnice, a zejména aby byli k dispozici pro provádění inspekcí vyžadovaných na základě této směrnice.
Článek 5
Systém inspekcí a každoroční inspekční závazek
1. Členské státy provádějí inspekce v souladu se systémem pro výběr uvedeným v článku 12 a s ustanoveními přílohy I.
2. Za účelem splnění svého ročního inspekčního závazku provede každý členský stát
a) inspekci všech lodí s prioritou I, uvedených v čl. 12 písm. a), které vplouvají do jeho přístavů a kotvišť, a
b) ročně celkový počet inspekcí všech lodí s prioritou I a II, uvedených v čl. 12 písm. a) a b), který bude odpovídat přinejmenším jeho podílu na celkovém počtu inspekcí, které se mají každoročně vykonat v rámci Společenství a v oblasti Pařížského memoranda. Podíl inspekcí každého členského státu se zakládá na počtu jednotlivých lodí vplouvajících do přístavů dotyčného členského státu v poměru k celkovému počtu jednotlivých lodí vplouvajících do přístavů jednotlivých států v rámci Společenství a oblasti Pařížského memoranda.
3. S ohledem na výpočet výše uvedeného podílu celkového počtu inspekcí, které se mají každoročně vykonat v rámci Společenství a oblasti Pařížského memoranda podle odstavce 2, se nezapočítávají lodě v kotvišti, pokud dotčený členský stát nestanoví jinak.
Článek 6
Podmínky dodržování inspekčního závazku
Členský stát, který neprovede inspekce požadované podle čl. 5 odst. 2 písm. a), splní svůj závazek podle uvedeného opatření, nepřesahují-li neprovedené inspekce
a) 5 % z celkového počtu lodí s prioritou I s vysokým rizikovým profilem vplouvajících do jeho přístavů a kotvišť;
b) 10 % z celkového počtu lodí s prioritou I jiných než lodí s vysokým rizikovým profilem vplouvajících do jeho přístavů a kotvišť.
Bez ohledu na procentuální hodnoty uvedené v písmenech a) a b) však členské státy upřednostní inspekce lodí, které podle informací z inspekční databáze vplouvají do přístavů v rámci Společenství zřídka.
Bez ohledu na procentuální hodnoty uvedené v písmenech a) a b), pro lodi s prioritou I vplouvající do kotvišť, však členské státy upřednostní inspekce lodí s vysokým rizikovým profilem, které podle informací z inspekční databáze vplouvají do přístavů v rámci Společenství zřídka.
Článek 7
Ujednání umožňující vyvážený podíl inspekcí v rámci Společenství
1. Na členský stát, ve kterém celkový počet lodí s prioritou I vplouvajících do přístavů přesahuje jeho podíl inspekcí uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. b), se hledí, jako že splnil svůj závazek, pokud tento stát provedl počet inspekcí lodí s prioritou I, který přinejmenším odpovídá takovému podílu inspekcí, a nevynechal více než 30 % z celkového počtu lodí s prioritou I vplouvajících do jeho přístavů.
2. Na členský stát, ve kterém je celkový počet lodí s prioritou I a II vplouvajících do přístavů nižší, než je jeho podíl inspekcí uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. b), se hledí, jako že splnil tento závazek, vykoná-li inspekce u lodí s prioritou I vyžadované podle čl. 5 odst. 2 písm. a) a inspekce přinejmenším u 85 % z celkového počtu lodí s prioritou I vplouvajících do jeho přístavů.
3. Komise prověří ve svém přezkumu uvedeném v článku 35 zejména dopad tohoto článku na inspekční závazek s ohledem na odborné posouzení a zkušenosti získané ve Společenství a v rámci Pařížského memoranda. Přezkum zohlední účel inspekce všech lodí vplouvajících do přístavů a kotvišť v rámci Společenství. Komise navrhne případně doplňková opatření za účelem zlepšení efektivity systému inspekcí prováděných ve Společenství, a bude-li to třeba, nový přezkum dopadu tohoto článku v pozdější fázi.
Článek 8
Případy, kdy nedojde k inspekci určitých lodí
1. Členský stát se může rozhodnout pro odklad inspekce u lodí s prioritou I za těchto okolností:
a) pokud lze inspekci provést při příštím vplutí lodi do přístavu, který se nachází v totožném členském státě, za předpokladu, že loď mezitím nevpluje do jiného přístavu v rámci Společenství nebo v oblasti Pařížského memoranda a délka odkladu nepřesáhne 15 dnů, nebo
b) lze-li inspekci vykonat v jiném přístavu v rámci Společenství nebo oblasti Pařížského memoranda, do kterého loď směřuje, během 15 dnů, za předpokladu, že stát, ve kterém se takový přístav určení nachází, předem souhlasil s vykonáním inspekce.
Pokud bude inspekce odložena v souladu s písmenem a) nebo b) a je o ní učiněn záznam v inspekční databázi, nevykonaná inspekce se nezapočítává jako neprovedená inspekce u členských států, které rozhodly o odkladu inspekce.
Nicméně, pokud není vykonána inspekce lodi s prioritou I, v souladu s touto směrnicí nebude příslušná loď vyloučena z inspekce v dalším přístavu v rámci Společenství, do kterého vpluje.
2. Inspekce, která se z provozních důvodů u lodí s prioritou I neprovede, se nezapočítává jako nevykonaná inspekce, za předpokladu, že důvod pro neprovedení inspekce je zaznamenán v inspekční databázi, pokud došlo k těmto výjimečným okolnostem:
a) podle uvážení příslušného orgánu by provedení inspekce vedlo k ohrožení bezpečnosti inspektorů, lodě, její posádky, přístavu nebo mořského životního prostředí nebo
b) vplutí lodě do přístavu probíhá pouze v noční době. Členské státy však v tomto případě přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že lodě, které obvykle vplouvají do přístavů v noční době, jsou podrobeny příslušné inspekci.
3. Není-li inspekce vykonána u lodě v kotvišti, nezapočítává se jako nevykonaná inspekce, jestliže
a) je loď podrobena inspekci v jiném přístavu nebo kotvišti v rámci Společenství nebo oblasti Pařížského memoranda v souladu s přílohou I do 15 dnů nebo
b) loď vplouvá do přístavu pouze v noční době nebo délka pobytu lodi v přístavu je příliš krátká k řádnému provedení inspekce a důvod, proč nebyla inspekce provedena, je zaznamenán v inspekční databázi nebo
c) by podle uvážení příslušného orgánu provedení inspekce vedlo k ohrožení bezpečnosti inspektorů, lodě, její posádky, přístavu nebo mořského životního prostředí a důvod, proč nebyla inspekce provedena, je zaznamenán v inspekční databázi.
▼M1 —————
Článek 9
Hlášení o vplutí lodě
1. Provozovatel, zástupce či velitel lodě, která má podstoupit rozšířenou inspekci podle článku 14 a která směřuje do přístavu nebo kotviště členského státu, ohlásí vplutí v souladu s přílohou III.
2. Po přijetí hlášení podle odstavce 1 tohoto článku a článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel ( 1 ), příslušný přístavní orgán nebo subjekt nebo k tomu účelu určený orgán nebo subjekt postoupí tuto informaci příslušnému orgánu.
3. Pro jakoukoliv komunikaci podle tohoto článku se použijí, kdykoliv to bude možné, prostředky elektronické komunikace.
4. Postupy a formáty, které členské státy zavedou pro účely přílohy III této směrnice, budou v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2002/59/ES týkajícími se hlášení o lodích.
Článek 10
Rizikový profil lodě
1. Veškerým lodím, které vplouvají do přístavu či kotviště v členském státě, se v inspekční databázi přiřadí rizikový profil lodě, který určuje příslušnou prioritu pro jejich inspekci, interval inspekcí a jejich rozsah.
2. Rizikový profil lodě se určuje spojením těchto obecných rizikových parametrů a rizikových parametrů vyplývajících z minulosti lodě:
a) Obecné parametry
Obecné parametry vyplývají z typu, stáří, vlajky, zúčastněných uznaných organizací a výkonnosti společnosti podle části I.1 přílohy I a podle přílohy II.
b) Parametry vyplývající z minulosti lodě
Parametry vyplývající z minulosti lodě vyplývají z počtu závad a zadržení během daného období podle části I.2 přílohy I a podle přílohy II.
3. Komisi se svěřují prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení metodiky pro posuzování obecných rizikových parametrů týkajících se zejména kritérií státu vlajky a kritérií výkonnosti společnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.
Článek 11
Četnost inspekcí
Lodě vplouvající do přístavů či kotvišť v rámci Společenství podléhají těmto pravidelným nebo dodatečným inspekcím:
a) Lodě podléhají pravidelným inspekcím v předem určených intervalech podle jejich rizikového profilu v souladu s částí I přílohy I. Interval mezi pravidelnými inspekcemi se prodlouží, sníží-li se riziko. Pokud jde o lodě s vysokým rizikovým profilem, tento interval nepřekročí šest měsíců.
b) Lodě podléhají dodatečným inspekcím bez ohledu na dobu, která uplynula od jejich poslední pravidelné inspekce, za těchto podmínek:
— příslušný orgán zajistí, aby byla provedena inspekce lodí, pro které se použijí významné faktory uvedené v části II bodě 2A přílohy I,
— inspekce se může provést u lodí, na něž se vztahují neočekávané faktory uvedené v části II bodě 2B přílohy I. Rozhodnutí o provedení této dodatečné inspekce záleží na odborném posouzení příslušného orgánu.
Článek 12
Výběr lodí pro inspekci
Příslušný orgán zajistí, aby byly lodě vybírány pro inspekci na základě jejich rizikového profilu, jak je uveden v části I přílohy I, a v případě výskytu významných nebo neočekávaných faktorů podle části II bodu 2A a 2B přílohy I.
Příslušný orgán za účelem inspekce lodí
a) vybere podle systému pro výběr uvedeného v části II bodě 3A přílohy I lodě, u kterých se má provést povinná inspekce, označované jako lodě s „prioritou I“;
b) může vybrat podle části II bodu 3B přílohy I lodě, které mohou podléhat inspekci, označované jako lodě s „prioritou II“.
Článek 13
Prvotní a podrobná inspekce
Členské státy zajistí, aby lodě vybrané k inspekci v souladu s článkem 12 nebo článkem 14a byly podrobeny prvotní nebo podrobnější inspekci takto:
1) Příslušný orgán při každé prvotní inspekci lodě zajistí, aby inspektor alespoň
a) zkontroloval osvědčení a související doklady uvedené v příloze IV, u nichž se požaduje, aby byly na palubě v souladu s právními předpisy Společenství v oblasti námořní bezpečnosti a úmluvami týkajícími se bezpečnosti a ochrany;
b) případně ověřil, zda došlo k nápravě závažných nedostatků zjištěných při předcházející inspekci provedené členským státem nebo signatářským státem Pařížského memoranda;
c) se přesvědčil o celkovém stavu lodě a její hygieny včetně strojovny a ubytovacích prostor.
2) Pokud byly po inspekci uvedené v bodě 1 zaznamenány v inspekční databázi nedostatky, které je třeba odstranit v dalším přístavu, příslušný orgán tohoto dalšího přístavu může rozhodnout o tom, že nebude ověřovat skutečnosti uvedené v bodě 1 písm. a) a c).
3) Podrobná inspekce, včetně další kontroly dodržování souladu s požadavky lodního provozu, se provede, pokud se lze po inspekci uvedené v bodě 1 na základě zřejmých důvodů domnívat, že stav lodě nebo jejího vybavení nebo posádky podstatným způsobem nevyhovují příslušným požadavkům úmluvy.
„Zřejmé důvody“ existují, zjistí-li inspektor skutečnosti, které podle jeho odborného úsudku odůvodňují podrobnou inspekci lodě, jejího vybavení nebo posádky.
Příklady „zřejmých důvodů“ jsou uvedeny v příloze V.
Článek 14
Rozšířená inspekce
1. Následující kategorie lodí podléhají rozšířené inspekci podle části II bodu 3A a 3B přílohy I:
— lodě s vysokým rizikovým profilem,
— osobní lodě, ropné tankery, plynové nebo chemické tankery nebo lodě přepravující volně ložený náklad, které jsou starší než 12 let,
— lodě s vysokým rizikovým profilem nebo osobní lodě, ropné tankery, plynové nebo chemické tankery nebo lodě přepravující volně ložený náklad, které jsou starší než 12 let, v případě významných nebo neočekávaných faktorů,
— lodě, u kterých se má vykonat opětovná inspekce v návaznosti na rozhodnutí o odepření přístupu podle článku 16.
2. Provozovatel nebo velitel lodě zajistí, aby byl v provozním plánu vymezen dostatečný čas na vykonání rozšířené inspekce.
Aniž jsou dotčena kontrolní opatření vyžadovaná z bezpečnostních důvodů, loď zůstane v přístavu až do dokončení inspekce.
3. Příslušný orgán po přijetí předběžného oznámení od lodi, která se má podrobit pravidelné rozšířené inspekci, tuto loď vyrozumí, pokud rozšířená inspekce nebude vykonána.
4. Rozsah rozšířené inspekce, včetně rizikových oblastí, na něž se má vztahovat, je uveden v příloze VII. Komise může přijmout podrobná opatření k zajištění jednotných podmínek pro uplatňování přílohy VII. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.
Článek 14a
Inspekce plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v rámci liniové dopravy
1. Plavidla typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostní osobní plavidla během provozu v rámci liniové dopravy podléhají inspekcím v souladu s harmonogramem a dalšími požadavky uvedenými v příloze XVII.
2. Členské státy při plánování inspekcí plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostních osobních plavidel náležitě zohlední provozní a údržbový rozpis těchto plavidel.
3. Bylo-li plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo podrobeno inspekci podle přílohy XVII, zaznamená se taková inspekce v inspekční databázi a zohlední se pro účely článků 10, 11 a 12 a pro výpočet splnění inspekčního závazku každého členského státu. Tato inspekce se zahrne do celkového počtu ročních inspekcí provedených každým členským státem, jak stanoví článek 5.
4. Ustanovení čl. 9 odst. 1, čl. 11 písm. a) a článku 14 se nepoužijí pro plavidla typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostní osobní plavidla v rámci liniové dopravy, jež byla podrobena inspekci podle tohoto článku.
5. Příslušný orgán zajistí, aby plavidla typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidla, která podléhají dodatečným inspekcím v souladu s čl. 11 písm. b), byla vybrána k inspekci v souladu s přílohou I částmi II 3 A písm. c) a 3B písm. c). Inspekce provedené podle tohoto odstavce nemají vliv na interval inspekcí stanovený v bodě 2 přílohy XVII.
6. Inspektor příslušného orgánu přístavního státu může dát souhlas k tomu, aby byl během inspekce plavidla typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostního osobního plavidla doprovázen inspektorem státní přístavní inspekce jiného členského státu coby pozorovatelem. Pluje-li plavidlo pod vlajkou členského státu, přístavní stát může na požádání vyzvat zástupce státu vlajky plavidla, aby se k inspekci připojil jako pozorovatel.
Článek 15
Pokyny a postupy týkající se bezpečnosti a ochrany
1. Členské státy zajistí, aby jejich inspektoři dodržovali postupy a pokyny stanovené v příloze VI.
2. Pokud jde o bezpečnostní kontroly, členské státy použijí příslušné postupy, které jsou uvedeny v příloze VI této směrnice u všech lodí uvedených v čl. 3 odst. 1, 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ( 2 ), při vplutí do jejich přístavů a kotvišť, pokud neplují pod vlajkou státu přístavní inspekce.
▼M4 —————
4. Komise může přijmout podrobná opatření k zajištění jednotného uplatňování postupů uvedených v odstavci 1 a bezpečnostních kontrol uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.
Článek 16
Opatření k odepření přístupu některým lodím
1. Členský stát odepře přístup do svých přístavů nebo kotvišť každé lodi, která:
— pluje pod vlajkou státu, který se podle míry zadržených lodí nachází na černé listině přijaté v souladu s ustanoveními Pařížského memoranda na základě informací zaznamenaných v inspekční databázi a každoročně zveřejňovaných Komisí, a během předchozích 36 měsíců byla v přístavu nebo kotvišti členského státu nebo signatářského státu Pařížského memoranda více než dvakrát zadržena, nebo
— pluje pod vlajkou státu, který se podle míry zadržených lodí nachází na šedé listině přijaté v souladu s ustanoveními Pařížského memoranda na základě informací zaznamenaných v inspekční databázi, kterou každoročně zveřejňuje Komise, a během předchozích 24 měsíců byla v přístavu nebo kotvišti členského státu nebo signatářského státu Pařížského memoranda více než dvakrát zadržena.
První pododstavec se nevztahuje na situace popsané v čl. 21 odst. 6.
Odepření přístupu nabývá účinnosti, jakmile loď opustí přístav nebo kotviště, v němž byla zadržena potřetí a v němž byl vydán příkaz k odepření přístupu.
2. Příkaz k odepření přístupu lze zrušit pouze po uplynutí lhůty tří měsíců od okamžiku vystavení příkazu a po splnění podmínek podle odstavců 3 až 9 přílohy VIII.
Vztahuje-li se na loď druhý příkaz k odepření přístupu, je lhůta dvanáct měsíců.
3. Jakékoli další zadržení v přístavu nebo kotvišti v rámci Společenství má za následek odepření přístupu do jakéhokoliv přístavu a kotviště v rámci Společenství. Tento třetí příkaz k odepření přístupu je možné zrušit po uplynutí 24 měsíců od vydání příkazu a pouze v případě, že
— loď pluje pod vlajkou státu, který podle míry zadržených lodí není na černé ani šedé listině uvedené v odstavci 1,
— zákonná nebo klasifikační osvědčení lodi byla vydána organizací nebo organizacemi uznanými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) ( 3 ),
— loď je řízena společností s vysokou výkonností podle části I.1 přílohy I a
— jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 3 až 9 přílohy VIII.
Po uplynutí lhůty 24 měsíců od vydání příkazu je každé lodi nesplňující podmínky stanovené v tomto odstavci trvale odepřen přístup do jakéhokoli přístavu a kotviště v rámci Společenství.
4. Každé následné zadržení v přístavu nebo kotvišti v rámci Společenství po třetím odepření přístupu by mělo mít za následek trvalé odepření přístupu do jakéhokoli přístavu a kotviště v rámci Společenství.
5. Pro účely tohoto článku členské státy dodržují postupy stanovené v příloze VIII.
Článek 17
Zpráva o inspekci určená veliteli lodě
Po skončení inspekce, podrobné inspekce nebo rozšířené inspekce vypracuje inspektor zprávu podle přílohy IX. Velitel lodě obdrží kopii této zprávy o inspekci.
Je-li v návaznosti na podrobnou inspekci zjištěno, že životní a pracovní podmínky na lodi nejsou v souladu s požadavky úmluvy MLC 2006, inspektor neprodleně upozorní na nedostatky velitele lodě a sdělí mu lhůtu pro jejich nápravu.
V případě, že inspektor považuje tyto nedostatky za závažné, nebo jestliže tyto nedostatky souvisejí s možnou stížností podle přílohy V části A bodu 19, upozorní na ně inspektor rovněž příslušné organizace námořníků a majitelů lodí v členském státě, v němž je inspekce provedena, přičemž může:
a) učinit oznámení zástupci státu vlajky;
b) poskytnout příslušným orgánům nejbližšího nácestného přístavu příslušné informace.
Pokud jde o záležitosti týkající se úmluvy MLC 2006, je členský stát, v němž je inspekce provedena, oprávněn předat kopii zprávy o inspekci, doplněnou o všechny odpovědi obdržené ve stanovené lhůtě od příslušných orgánů státu vlajky, generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce, aby mohla být přijata vhodná a účelná opatření k zajištění toho, že se takové informace zaznamenají a že na ně budou upozorněny strany, které by mohly mít zájem o využití příslušných opravných prostředků.
Článek 18
Stížnosti
Veškeré stížnosti jsou předmětem rychlého počátečního posouzení příslušným orgánem. Posouzení umožní určit, zda je stížnost odůvodněná.
Pokud tomu tak je, příslušný orgán stížnost odpovídajícím způsobem vyřídí, zejména zajistí, aby všechny osoby, kterých se stížnost přímo týká, měly možnost vyjádřit své připomínky.
Považuje-li příslušný orgán stížnost za zjevně neopodstatněnou, informuje stěžovatele o svém rozhodnutí a důvodech tohoto rozhodnutí.
Totožnost stěžovatele nesmí být vyzrazena veliteli lodě nebo majiteli dané lodě. Inspektor učiní vhodné kroky, aby zajistil důvěrnost stížností podaných námořníky, včetně toho, že zajistí důvěrnost při všech rozhovorech s námořníky.
O stížnostech, které nebyly zjevně neopodstatněné, a o následných opatřeních informují členské státy správní orgány státu vlajky, případně zašlou kopii Mezinárodní organizaci práce.
Článek 18a
Postupy pro řešení stížností v souvislosti s úmluvou MLC 2006 podaných na pevnině
1. Stížnost námořníka na porušení požadavků úmluvy MLC 2006, včetně porušení práv námořníků, je možné nahlásit inspektorovi v přístavu, do něhož loď námořníka vplula. V takových případech inspektor provede počáteční šetření.
2. Tam, kde je to vhodné, se počáteční šetření se zřetelem k povaze stížnosti zaměří i na to, zda byly dodrženy postupy pro projednání stížnosti na lodi podle pravidla 5.1.5 úmluvy MLC 2006. Inspektor může rovněž provést podrobnou inspekci v souladu s článkem 13 této směrnice.
3. Tam, kde je to vhodné, usiluje inspektor o to, aby byla stížnost vyřešena na palubě lodi.
4. Jestliže šetření nebo inspekce odhalí nesrovnalosti, které spadají do oblasti působnosti článku 19, použije se uvedený článek.
5. Pokud se nepoužije odstavec 4 a stížnost námořníka týkající se záležitostí upravených úmluvou MLC 2006 nebyla vyřešena na palubě lodi, oznámí to inspektor neprodleně státu vlajky a usiluje o to, aby ve stanovené lhůtě obdržel informace a plán nápravných opatření, který má předložit stát vlajky. Zpráva o jakékoli provedené inspekci se elektronickými prostředky předá do inspekční databáze uvedené v článku 24.
6. Nebyla-li stížnost vyřešena v návaznosti na opatření provedená podle odstavce 5, předá stát přístavu kopii zprávy inspektora generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce. Zpráva musí být doplněna o jakoukoli odpověď, kterou obdržel ve stanovené lhůtě od příslušného orgánu státu vlajky. Obdobně se informují příslušné organizace námořníků a majitelů lodí ve státu přístavu. Mimoto stát přístavu pravidelně předává generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce statistiky a informace týkající se stížností, které byly vyřešeny.
Tyto statistiky a informace se předávají za účelem zajištění toho, aby bylo možné na základě vhodných a účelných opatření vést záznamy o těchto informacích a aby na tyto záznamy mohly být upozorněny strany, včetně organizací námořníků a majitelů lodí, které by mohly mít zájem o využití příslušných opravných prostředků.
7. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku se Komisi svěřují prováděcí pravomoci, pokud jde o zřízení harmonizovaného elektronického formátu a postupu pro podávání zpráv o následných opatřeních přijatých členskými státy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.
8. Tímto článkem není dotčen článek 18. Čl. 18 čtvrtý pododstavec se rovněž vztahuje na stížnosti týkající se záležitostí upravených úmluvou MLC 2006.
Článek 19
Náprava a zadržení
1. Příslušný orgán se přesvědčí, že každá závada potvrzená nebo zjištěná inspekcí je nebo bude odstraněna v souladu s úmluvami.
2. V případě závad, které zjevně ohrožují bezpečnost, zdraví nebo životní prostředí, zajistí příslušný orgán státu přístavu, kde je prováděna inspekce lodi, zadržení lodi nebo zastavení provozu, během nějž se závady objevily. Příkaz k zadržení nebo k zastavení provozu nelze odvolat, dokud není odstraněno ohrožení nebo dokud tento orgán nestanoví, že loď může za určitých podmínek opustit přístav nebo že její plavba může pokračovat bez ohrožení bezpečnosti a zdraví cestujících nebo posádky, bez nebezpečí pro ostatní lodě, nebo aniž by daná loď představovala nepřiměřené ohrožení mořského životního prostředí.
2a. V případě, že životní a pracovní podmínky na lodi představují zjevné riziko pro bezpečnost, zdraví či ochranu námořníků, nebo v případě nedostatků, které představují závažné či opakované porušení požadavků úmluvy MLC 2006, včetně porušení práv námořníků, zajistí příslušný orgán státu přístavu, kde je prováděna inspekce lodi, zadržení lodi nebo zastavení činnosti, během níž se nedostatky objevily.
Příkaz k zadržení lodi nebo zastavení činnosti nelze odvolat, dokud nedojde k odstranění těchto nedostatků, nebo dokud příslušný orgán nepřijme plán opatření pro odstranění těchto nedostatků a není přesvědčen, že tento plán bude urychleně proveden. Předtím, než bude plán činností přijat, může inspektor konzultovat stát vlajky.
3. Při odborném posuzování, zda má být loď zadržena, uplatňuje inspektor kritéria stanovená v příloze X.
4. Pokud se v tomto ohledu při inspekci zjistí, že loď není vybavena fungujícím záznamníkem cestovních údajů o plavbě, je-li použití záznamníku podle směrnice 2002/59/ES povinné, příslušný orgán zajistí, aby byla loď zadržena.
Není-li takovou závadu možné odstranit bezprostředně v přístavu zadržení, může příslušný orgán lodi povolit, aby pokračovala v plavbě do opravárenské loděnice nejblíže k přístavu zadržení, kde mohou být závady bezprostředně odstraněny, nebo požadovat odstranění závad ve lhůtě nejvýše 30 dnů v pokynech podle Pařížského memoranda. Pro tento účel se použijí postupy uvedené v článku 21.
5. Za výjimečných okolností, kdy je celkový stav lodě zjevně nevyhovující, může příslušný orgán pozastavit inspekci lodě, dokud odpovědné osoby nepřijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby loď vyhovovala příslušným požadavkům úmluv.
6. Dojde-li k zadržení, uvědomí příslušný orgán neprodleně správní orgány státu vlajky, nebo není-li to možné, konzula nebo v případě jeho nepřítomnosti nejbližšího diplomatického zástupce státu písemně o všech okolnostech, za kterých byl zásah považován za nezbytný, včetně zprávy o inspekci. Dále jsou podle okolností informováni rovněž určení lodní inspektoři nebo uznané organizace příslušné pro vydávání lodních klasifikačních osvědčení nebo zákonných osvědčení podle úmluv. Je-li kromě toho lodi zabráněno v plavbě z důvodu vážného nebo opakovaného porušení požadavků úmluvy MLC 2006, včetně porušení práv námořníků, nebo proto, že životní a pracovní podmínky na lodi představují zjevné riziko pro bezpečnost, zdraví nebo ochranu námořníků, informuje o tom příslušný orgán neprodleně stát vlajky a vyzve jeho zástupce, aby se pokud možno dostavil, přičemž požádá stát vlajky, aby poskytl odpověď ve stanovené lhůtě. Příslušný orgán rovněž neprodleně informuje příslušné organizace námořníků a majitelů lodí ve státě přístavu, ve kterém byla inspekce provedena.
7. Touto směrnicí nejsou dotčeny další požadavky úmluv, pokud jde o postupy ohlašování a podávání zpráv týkající se státní přístavní inspekce.
8. Při výkonu státní přístavní inspekce podle této směrnice se vyvine veškeré možné úsilí, aby nedocházelo k nepřiměřenému zadržování nebo zpoždění lodi. Je-li loď nepřiměřeně zadržována nebo zpožděna, má majitel nebo provozovatel právo na náhradu veškeré způsobené ztráty nebo škody. Důkazní břemeno ve všech případech údajného nepřiměřeného zadržování nebo zpoždění je na majiteli nebo provozovateli lodě.
9. Aby se zmírnilo zablokování přístavu, může příslušný orgán povolit, je-li to bezpečné, přesun zadržené lodi do jiné části přístavu. Riziko zablokování přístavu se nicméně nezohledňuje při rozhodování o tom, zda má loď být zadržena, či naopak ze zadržení uvolněna.
Přístavní orgány nebo subjekty spolupracují s příslušným orgánem s cílem usnadnit umístění zadržovaných lodí.
10. Přístavní orgány nebo subjekty musí být informovány o vydání příkazu k zadržení při nejbližší příležitosti.
Článek 20
Právo na odvolání
1. Majitel nebo provozovatel lodi nebo jeho zástupce v členském státě má právo odvolat se proti rozhodnutí o zadržení nebo proti odepření přístupu, které vydal příslušný orgán. Odvolání nemá na zadržení nebo odepření přístupu odkladný účinek.
2. K tomu účelu členské státy zavedou a udržují vhodné postupy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy.
3. Příslušné orgány řádně informují velitele lodě o právu na odvolání podle odstavce 1 a o praktických opatřeních, která s tímto právem souvisejí.
4. Pokud je v důsledku odvolání nebo žádostí předložených majitelem či provozovatelem lodi nebo zástupcem některého z nich zadržení či příkaz k odepření přístupu zrušen či změněn:
a) členské státy zajistí, aby byla neprodleně odpovídajícím způsobem provedena změna v inspekční databázi;
b) členský stát, v němž byl vydán příkaz k zadržení či k odepření přístupu, zajistí, aby byly do 24 hodin od takového rozhodnutí informace zveřejněné v souladu s článkem 26 opraveny.
Článek 21
Postup následující po inspekci a zadržení
1. Pokud závady uvedené v čl. 19 odst. 2 nelze odstranit v přístavu inspekce, může příslušný orgán daného členského státu povolit dané lodi pokračovat do příslušné opravárenské loděnice nejbližší od přístavu zadržení, dle volby velitele lodě a příslušných orgánů, v níž lze provést následná opatření za předpokladu, že jsou dodrženy podmínky stanovené příslušným orgánem státu vlajky a schválené členským státem. Tyto podmínky zajišťují, že loď může pokračovat v cestě, aniž by ohrozila bezpečnost a zdraví cestujících nebo posádky, aniž by ohrozila ostatní lodě nebo aniž by představovala nepřiměřené ohrožení mořského životního prostředí.
2. Pokud k rozhodnutí poslat loď do opravárenské loděnice dojde pro nesoulad s rezolucí IMO A. 744(18), a to buď pokud jde o lodní dokumenty, nebo o nedostatky a závady ve struktuře lodě, příslušný orgán může požadovat, aby byla v přístavu zadržení provedena nezbytná měření tloušťky materiálu, než je lodi povolena plavba.
3. Za okolností podle odstavce 1 oznámí příslušný orgán členského státu v přístavu inspekce všechny podmínky cesty příslušnému orgánu státu, v němž se nachází opravárenská loděnice, a dále osobám uvedeným v čl. 19 odst. 6 a podle potřeby každému jinému dotčenému orgánu.
Příslušný orgán členského státu, který obdrží toto oznámení, informuje oznamující orgán o přijatých opatřeních.
4. Členské státy přijmou opatření, aby byl přístup do veškerých přístavů či kotvišť v rámci Společenství odepřen lodím uvedeným v odstavci 1, které pokračují v plavbě po moři:
a) které nevyhoví podmínkám určeným v přístavu inspekce příslušným orgánem kteréhokoliv členského státu nebo
b) které odmítnou vyhovět použitelným požadavkům úmluv tím, že nesměřují do stanovené opravárenské loděnice.
Toto odepření zůstane zachováno, dokud majitel nebo provozovatel lodě příslušnému orgánu členského státu, kde byla loď označena jako závadná, neprokáže, že loď plně vyhovuje všem použitelným požadavkům úmluv.
5. Za okolností uvedených v odst. 4 písm. a) je příslušný orgán členského státu, kde byly zjištěny závady, povinen neprodleně varovat příslušné orgány všech ostatních členských států.
Za okolností uvedených v odst. 4 písm. b) je příslušný orgán členského státu, kde se nachází opravárenská loděnice, povinen neprodleně varovat příslušné orgány všech ostatních členských států.
Před odepřením vstupu může členský stát žádat o konzultace se správou vlajky dané lodi.
6. Odchylně od ustanovení odstavce 4 může příslušný orgán daného přístavního státu povolit přístup do určitého přístavu či kotviště v případě působení vyšší moci nebo z důvodu vyšších bezpečnostních zájmů, v zájmu snížení nebezpečí znečišťování či v zájmu nápravy závad za předpokladu, že majitel, provozovatel nebo velitel lodě učinil dostatečná opatření k zajištění bezpečného vstupu lodi a tato opatření uspokojují příslušný orgán daného členského státu.
Článek 22
Odbornost inspektorů
1. Inspekce provádějí pouze inspektoři, kteří splňují kvalifikační kritéria uvedená v příloze XI a které příslušný orgán oprávnil k provádění státní přístavní inspekce.
2. Nemá-li příslušný orgán státu přístavu k dispozici požadovanou odbornost, může být inspektorovi daného příslušného orgánu nápomocna jakákoli osoba disponující požadovanou odborností.
3. Příslušný orgán, inspektoři provádějící státní přístavní inspekci a osoby, které jsou jim nápomocny, nesmějí mít žádný obchodní zájem ani v přístavu inspekce, ani na lodi podrobované inspekci, ani nesmějí být zaměstnáni nevládní organizací, která vydává zákonná a klasifikační osvědčení nebo která provádí šetření nezbytná pro vydání těchto osvědčení lodím, ani nesmějí vykonávat činnost jejím jménem.
4. Každý inspektor se prokazuje osobním dokladem v podobě průkazu vydaného příslušným orgánem v souladu se směrnicí Komise 96/40/ES ze dne 25. června 1996 o vytvoření jednotného vzoru pro průkazy inspektorů státní přístavní inspekce ( 4 ).
5. Členské státy zajistí, aby před udělením oprávnění k provádění inspekcí byla prověřena způsobilost inspektorů a jejich soulad s minimálními kritérii uvedenými v příloze XI a aby byla tato způsobilost posléze pravidelně prověřována v souladu se systémem odborného vzdělávání uvedeného v odstavci 7.
6. Členské státy zajistí, aby byli inspektoři náležitě odborně připraveni, pokud jde o změny systému státní přístavní inspekce, jenž je uplatňován ve Společenství, jak stanoví tato směrnice a změny úmluv.
7. Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje a prosazuje harmonizovaný systém Společenství pro odborné vzdělávání a hodnocení způsobilosti inspektorů státní přístavní inspekce členskými státy.
Článek 23
Zprávy lodivodů a přístavních orgánů
1. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby zajistily, aby jejich lodivodi doprovázející lodě do přístavů nebo z přístavů nebo působící na lodích připlouvajících do přístavu nebo při tranzitu v členském státě neprodleně informovali příslušné orgány státu přístavu nebo případně pobřežního státu, kdykoliv se při výkonu svých běžných povinností dozvědí o zjevných nesrovnalostech, které mohou být na újmu bezpečné plavbě lodě nebo které mohou představovat ohrožení mořského životního prostředí.
2. Pokud se přístavní orgány nebo subjekty při výkonu svých běžných povin ností dozvědí, že na lodi v jejich přístavu se vyskytly zjevné nesrovnalosti, které mohou být na újmu bezpečnosti lodě nebo které představují nepřiměřené ohrožení mořského životního prostředí, informují neprodleně příslušný orgán nebo subjekt daného přístavního státu.
3. Členské státy vyžadují, aby lodivodi a přístavní orgány nebo subjekty podali zprávu přinejmenším o těchto informacích, a to pokud možno v elektronické podobě:
— informace o lodi (název, číslo IMO, volací znak a vlajka),
— informace o plavbě (poslední přístav, ve kterém loď zastavila, přístav určení),
— popis zjevných nesrovnalostí zjištěných na lodi.
4. Členské státy zajistí, aby byla učiněna náležitá následná opatření, pokud jde o zjevné nesrovnalosti oznámené lodivody, přístavními orgány nebo subjekty, a provedou podrobný záznam o provedeném opatření.
5. Komisi se svěřují prováděcí pravomoci, aby přijala opatření k provádění tohoto článku, včetně harmonizovaných postupů pro podávání hlášení o zjevných nesrovnalostech od lodivodů, přístavních orgánů nebo subjektů a o následných opatřeních přijatých členskými státy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.
Článek 24
Inspekční databáze
1. Komise zřídí, udržuje a aktualizuje inspekční databázi, vycházející z odborných znalostí a zkušeností v rámci Pařížského memoranda.
Inspekční databáze obsahuje veškeré informace nezbytné pro zavedení systému inspekcí stanoveného touto směrnicí a zahrnuje funkce uvedené v příloze XII.
2. Členské státy přijmou vhodná opatření, která zajistí, aby informace o skutečném čase připlutí a odplutí všech lodí vplouvajících do jejich přístavů a kotvišť, společně s identifikací dotyčného přístavu, byly zaneseny v přiměřené lhůtě do inspekční databáze prostřednictvím systému Společenství pro výměnu informací na moři „SafeSeaNet“, uvedeného v čl. 3 písm. s) směrnice 2002/59/ES. Jakmile členské státy zanesly tyto informace do inspekční databáze prostřednictvím „SafeSeaNet“, jsou osvobozeny od poskytování údajů v souladu s bodem 1.2 a bodem 2 písm. a) a b) přílohy XIV této směrnice.
3. Členské státy zajistí, aby informace týkající se inspekcí prováděných v souladu s touto směrnicí byly zaneseny do inspekční databáze co nejdříve po vypracování inspekční zprávy nebo zrušení zadržení.
Členské státy zajistí, aby informace zanesené do výše uvedené inspekční databáze byly do 72 hodin schváleny pro zveřejnění.
4. Na základě inspekčních údajů poskytnutých členskými státy může Komise získat z inspekční databáze veškeré příslušné údaje týkající se provádění této směrnice, zejména údaje o rizikovém profilu lodi, o lodích, u nichž má být provedena inspekce, o pohybu lodí a o inspekčních závazcích jednotlivých členských států.
Státy mají přístup ke všem informacím zaneseným do inspekční databáze, které se týkají provádění inspekčních postupů podle této směrnice.
Členským státům a třetím státům, které jsou signatáři Pařížského memoranda, se zaručuje přístup ke všem údajům, které poskytly do inspekčních databází, a k údajům o lodích plujících pod jejich vlajkou.
Článek 25
Spolupráce
Každý členský stát zajistí, aby přístavní orgány nebo subjekty a další příslušné orgány nebo subjekty poskytly příslušnému orgánu odpovědnému za státní přístavní inspekci následující druhy informací, které mají k dispozici:
— informace oznámené v souladu s článkem 9 a přílohou III,
— informace o lodích, které neposkytly informace požadované touto směrnicí, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu ( 5 ), směrnicí 2002/59/ES a případně i nařízením (ES) č. 725/2004,
— informace o lodích, které vypluly na moře, aniž splňují články 7 nebo 10 směrnice 2000/59/ES,
— informace o lodích, jimž byl odepřen vstup či které byly z důvodu bezpečnosti vykázány z přístavu,
— informace o zjevných nesrovnalostech v souladu s článkem 23.
Článek 26
Zveřejnění informací
Komise na základě odborných znalostí a zkušeností v rámci Pařížského memoranda zpřístupní na veřejných internetových stránkách informace o inspekcích, zadrženích a odepření přístupu v souladu s přílohou XIII.
Článek 27
Zveřejnění seznamu společností s nízkou a velmi nízkou výkonností
Komise vypracuje a zveřejní na veřejných internetových stránkách informace o společnostech, jejichž výkonnost s ohledem na stanovení rizikového profilu lodě podle části I přílohy I byla po dobu tří měsíců nebo déle pokládána za nízkou.
Komisi se svěřují prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných opatření ohledně zveřejňování informací uvedených v prvním pododstavci, kritérií pro shromažďování příslušných údajů a četnosti aktualizace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 3.
Článek 28
Náhrada nákladů
1. Pokud inspekce podle článků 13 a 14 potvrdí nebo objeví nedostatky ve vztahu k požadavkům úmluvy a opodstatňující zadržení lodě, hradí všechny náklady běžného účetního období týkající se inspekce majitel lodě nebo provozovatel nebo jeho zástupce ve státu přístavu.
2. Všechny náklady související s inspekcemi provedenými příslušnými orgány členského státu podle článku 16 a čl. 21 odst. 4 hradí majitel nebo provozovatel lodě.
3. V případě zadržení lodě nese všechny náklady týkající se zadržení v přístavu majitel nebo provozovatel lodě.
4. Zadržení nesmí být zrušeno, dokud nebyly náklady zcela uhrazeny nebo dokud nebyla poskytnuta dostatečná záruka na úhradu těchto nákladů.
Článek 29
Údaje nezbytné ke sledování provádění
Členské státy poskytují Komisi informace uvedené v příloze XIV ve lhůtách stanovených v uvedené příloze.
Článek 30
Sledování souladu a výkonnosti členských států
Aby se zajistilo účinné provádění této směrnice a sledování celkového fungování systému státní přístavní inspekce Společenství v souladu s čl. 2 písm. b) bodem i) nařízení (ES) č. 1406/2002, Komise shromažďuje veškeré nezbytné informace a provádí návštěvy členských států.
Článek 30a
Akty v přenesené pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 30b, pokud jde o změny přílohy VI, za účelem doplnění na seznam uvedený v uvedené příloze dalších instrukcí týkajících se státní přístavní inspekce, které byly přijaty organizací Pařížského memoranda.
Článek 30b
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených tímto článkem.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 30a je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 20. srpna 2013. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 30a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 30a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 31
Výbor
1. Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízený článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ( 6 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko k návrhu prováděcího aktu, který má být přijat podle čl. 10 odst. 3, čl. 23 odst. 5 a čl. 27 druhého pododstavce, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
▼M1 —————
Článek 33
Prováděcí pravidla
Při stanovení prováděcích pravidel uvedených v čl. 10 odst. 3, čl. 14 odst. 4, čl. 15 odst. 4, čl. 18a odst. 7, čl. 23 odst. 5 a článku 27 postupem podle čl. 31 odst. 3 věnuje Komise zvláštní pozornost tomu, aby tato pravidla zohlednila odborné znalosti a zkušenosti získané během uplatňování systému inspekcí v Unii a aby vycházela z odborných znalostí v rámci Pařížského memoranda.
Článek 34
Sankce
Členské státy stanoví systém sankcí za porušení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění uplatňování těchto sankcí. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 35
Přezkum
Komise vyhodnotí uplatňování této směrnice nejpozději do 30. června 2012. Přezkum zahrne mimo jiné i splnění celkového inspekčního závazku Společenství stanoveného v článku 5, počet inspektorů státní přístavní inspekce v každém členském státě, počet provedených inspekcí a dodržování ročního inspekčního závazku jednotlivými členskými státy a provádění článků 6, 7 a 8.
Závěry tohoto hodnocení sdělí Komise Evropskému parlamentu a Radě a na jeho základě rozhodne, zda je nutné navrhnout změnu této směrnice nebo další právní předpisy v této oblasti.
Článek 36
Provádění a oznamování
1. Členské státy do 31. prosince 2010 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí.
Tyto předpisy provedou s účinkem od 1. ledna 2011.
2. Tyto předpisy přijaté členskými státy obsahují odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Obsahují rovněž prohlášení, že odkazy na směrnice zrušené touto směrnicí ve stávajících právních a správních předpisech se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.
3. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů přijatých v oblasti působnosti této směrnice.
4. Dále Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o pokroku při provádění této směrnice v členských státech, zejména se zaměřením na jednotné provádění inspekčního systému ve Společenství.
Článek 37
Zrušení
Směrnice 95/21/ES, ve znění směrnic uvedených v části A přílohy XV, se zrušuje s účinností ode dne 1. ledna 2011, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy XV ve vnitrostátním právu.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XVI této směrnice.
Článek 38
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 39
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
PRVKY SYSTÉMU STÁTNÍ PŘÍSTAVNÍ INSPEKCE SPOLEČENSTVÍ
(podle článku 5)
Do systému státní přístavní inspekce Společenství budou zahrnuty tyto prvky:
I. Rizikový profil lodě
Rizikový profil lodě se určí na základě kombinace těchto obecných parametrů a parametrů vyplývajících z minulosti lodi:
1. Obecné parametry
a) Typ lodě
Osobní lodě, ropné tankery a chemické tankery, lodě přepravující plyn a lodě přepravující volně ložený náklad se považují za lodě představující vyšší riziko.
b) Stáří lodě
Lodě starší dvanácti let se považují za lodě představující vyšší riziko.
c) Výkonnost státu vlajky
i) Lodě plující pod vlajkou státu s vysokou mírou zadržení ve Společenství a v oblasti Pařížského memoranda se považují za lodě představující vyšší riziko.
ii) Lodě plující pod vlajkou státu s nízkou mírou zadržení ve Společenství a v oblasti Pařížského memoranda se považují za lodě představující nižší riziko.
iii) Lodě plující pod vlajkou státu, u nichž byl v souladu s rámcem a postupy pro dobrovolný systém auditu členského státu IMO dokončen audit a případně navržena nápravná opatření, se považují za lodě představující nižší riziko. Jakmile budou přijata opatření podle čl. 10 odst. 3, stát vlajky lodě prokáže, že jsou dodržovány předpisy k provádění závazných nástrojů IMO.
d) Uznané organizace
i) Lodě, jimž bylo vydáno osvědčení od uznaných organizací, které mají nízkou či velmi nízkou úroveň výkonnosti ve vztahu k míře jejich zadržení ve Společenství a v oblasti Pařížského memoranda, se považují za lodě představující vyšší riziko.
ii) Lodě, jimž bylo vydáno osvědčení od uznaných organizací, které mají vysokou úroveň výkonnosti ve vztahu k míře jejich zadržení ve Společenství a v oblasti Pařížského memoranda, se považují za lodě představující nižší riziko.
iii) Lodě s osvědčeními vydanými organizacemi podle podmínek nařízení (ES) č. 391/2009, se považují za lodě představující nižší riziko.
e) Výkonnost společnosti
i) Lodě patřící společnosti s nízkou či velmi nízkou výkonností stanovenou podle počtu závad na lodích této společnosti a míry zadržení těchto lodí ve Společenství a v oblasti Pařížského memoranda se považují za lodě představující vyšší riziko.
ii) Lodě patřící společnosti s vysokou výkonností stanovenou podle počtu závad na lodích této společnosti a míry zadržení těchto lodí ve Společenství a v oblasti Pařížského memoranda se považují za lodě představující nižší riziko.
2. Parametry vyplývající z minulosti lodě
i) Lodě, které byly zadrženy více než jednou, se považují za lodě představující vyšší riziko.
ii) Lodě, které během inspekcí provedených v době stanovené v příloze II vykázaly menší počet závad, než je počet uvedený v příloze II, se považují za lodě představující nižší riziko.
iii) Lodě, které nebyly zadrženy v době stanovené v příloze II, se považují za lodě představující nižší riziko.
Rizikové parametry se zkombinují a vzájemně zváží tak, aby se s ohledem na relativní vliv jednotlivých parametrů na celkové riziko lodi určily tyto rizikové profily lodě:
— vysoké riziko,
— standardní riziko,
— nízké riziko.
Při určování těchto rizikových profilů je kladen důraz na parametry týkající se typu lodě, výkonnosti státu vlajky, uznaných organizací a výkonnosti společnosti.
II. Inspekce lodí
1. Pravidelné inspekce
Pravidelné inspekce se konají v předem stanovených intervalech. Jejich četnost se určí podle rizikového profilu lodi. Interval mezi pravidelnými inspekcemi u vysoce rizikových lodí nepřekročí šest měsíců. Interval mezi pravidelnými inspekcemi u lodí s jinými rizikovými profily se prodlužuje se snižujícím se rizikem.
Členské státy provádějí pravidelné inspekce u
— každé lodi s vysokým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci v přístavu nebo kotvišti v rámci Společenství nebo v oblasti Pařížského memoranda během posledních šesti měsíců. Vysoce rizikové lodě jsou způsobilé pro inspekci od pátého měsíce,
— každé lodi se standardním rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci v přístavu nebo kotvišti v rámci Společenství nebo v oblasti Pařížského memoranda během posledních 12 měsíců. Lodě představující standardní riziko jsou způsobilé pro inspekci od desátého měsíce,
— každé lodi s nízkým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci v přístavu nebo kotvišti v rámci Společenství nebo v oblasti Pařížského memoranda během posledních 36 měsíců. Lodě představující nízké riziko jsou způsobilé pro inspekci od dvacátého čtvrtého měsíce.
2. Dodatečné inspekce
Lodě, jichž se týkají následující významné nebo neočekávané faktory, jsou podrobovány inspekci bez ohledu na období, které uplynulo od jejich poslední pravidelné inspekce. Nutnost vykonat dodatečnou inspekci z důvodu neočekávaných faktorů je však ponechána na odborném uvážení inspektora.
2A. Významné faktory
U lodí, na které se vztahují následující významné faktory, se vykoná inspekce bez ohledu na dobu, která uplynula od jejich poslední pravidelné inspekce:
— lodě, kterým byla od poslední inspekce ve Společenství či v oblasti Pařížského memoranda z bezpečnostních důvodů pozastavena či odebrána klasifikace,
— lodě, které jsou předmětem zprávy nebo oznámení podaných jiným členským státem,
— lodě, které nelze nalézt v inspekční databázi,
— lodě, které
—
— na své plavbě do přístavu prodělaly srážku nebo najely na dno nebo na mělčinu,
— byly obviněny z údajného porušení předpisů o vypouštění škodlivých látek nebo odpadních vod nebo
— manévrovaly nepředvídatelným nebo nebezpečným způsobem a tím nedodržely opatření k vedení lodě přijatá IMO nebo bezpečné plavební praktiky a postupy.
2B. Neočekávané faktory
U lodí, na které se vztahují následující neočekávané faktory, se může vykonat inspekce bez ohledu na dobu, která uplynula od jejich poslední pravidelné inspekce. Rozhodnutí o vykonání takové dodatečné inspekce záleží na odborném posouzení příslušného orgánu:
— lodě, které nedodržely platné znění Doporučení o plavbě přístupovými místy do Baltského moře IMO,
— lodě, které mají osvědčení vydaná bývalou uznanou organizací, jejíž uznání bylo od poslední inspekce ve Společenství nebo v oblasti Pařížského memoranda odebráno,
— lodě, o nichž lodivodi, přístavní orgány nebo subjekty hlásí, že mají zjevné nesrovnalosti, které mohou být na újmu bezpečné plavbě nebo mohou ohrozit životní prostředí podle článku 23 této směrnice,
— lodě, které nesplnily patřičné požadavky na ohlášení uvedené v článku 9 této směrnice, ve směrnici 2000/59/ES, směrnici 2002/59/ES a případně v nařízení (ES) č. 725/2004,
— lodě, jichž se týká zpráva nebo stížnost, včetně stížnosti na pevnině, podaná velitelem lodě, členem posádky nebo jakoukoliv osobou či organizací s oprávněným zájmem na bezpečném provozu lodě, životních a pracovních podmínkách na lodi nebo zabránění znečištění, pokud dotyčný členský stát nepovažuje zprávu či stížnost za zjevně nepodloženou,
— lodě, které byly zadrženy více než před třemi měsíci,
— lodě, u nichž byly nahlášeny závažné nedostatky, s výjimkou lodí, u kterých musely být nedostatky odstraněny do 14 dnů po odplutí, a nedostatků, které musely být odstraněny před odplutím,
— lodě, u nichž byly nahlášeny potíže s nákladem, zejména s nákladem škodlivým či nebezpečným,
— lodě, které byly provozovány takovým způsobem, že představovaly nebezpečí pro osoby, majetek nebo životní prostředí,
— lodě, o kterých je z důvěryhodného zdroje známo, že se jejich rizikové parametry liší od parametrů zaznamenaných, a proto představují zvýšené riziko,
— lodě, pro něž byl schválen plán opatření pro odstranění nedostatků uvedený v čl. 19 odst. 2a, ale jeho provádění nebylo zkontrolováno inspektorem.
3. Systém výběru
3A. Inspekce lodí s prioritou I bude probíhat takto:
a) Rozšířená inspekce se provede
— u jakékoliv lodi s vysokým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních šesti měsíců,
— u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší než 12 let, s běžným rizikovým profilem, které nebyly podrobeny inspekci během posledních 12 měsíců.
b) Počáteční nebo podrobná inspekce se případně provede
— u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší než 12 let, s běžným rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních 12 měsíců.
c) V případě významných faktorů
— se provede podrobná nebo rozšířená inspekce v závislosti na odborném uvážení inspektora u jakékoliv lodi s vysokým rizikovým profilem a u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší než 12 let,
— se provede podrobná inspekce u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší než 12 let.
3B. Pokud se příslušný orgán rozhodne provést inspekci lodi s prioritou II, použije se následující postup:
a) Rozšířená inspekce se provede
— u jakékoliv lodi s vysokým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních pěti měsíců,
— u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší než 12 let, s běžným rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních 10 měsíců, nebo
— u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší než 12 let, s nízkým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních 24 měsíců.
b) Počáteční nebo případně podrobná inspekce se provede
— u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, která je starší dvanácti let, s běžným rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních 10 měsíců, nebo
— u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, která je starší dvanácti let, s nízkým rizikovým profilem, která nebyla podrobena inspekci během posledních 24 měsíců.
c) V případě neočekávaných faktorů
— se provede podrobná nebo rozšířená inspekce v závislosti na odborném uvážení inspektora u jakékoliv lodi s vysokým rizikovým profilem a u jakékoliv osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, které jsou starší dvanácti let,
— se provede podrobná inspekce u jakékoliv lodi jiné než osobní lodi, ropného tankeru, plynového nebo chemického tankeru nebo lodi přepravující volně ložený náklad, která je starší dvanácti let.
PŘÍLOHA II
NÁVRH RIZIKOVÉHO PROFILU LODI
(podle čl. 10 odst. 2)
|
|
Profil |
||||||
|
Loď s vysokým rizikem (HRS) |
Loď s běžným rizikem (SRS) |
Loď s nízkým rizikem (LRS) |
|||||
|
Obecné parametry |
Kritéria |
Váhové body |
Kritéria |
Kritéria |
|||
|
1 |
Druh lodi |
Chemický tanker Plynový tanker Ropný tanker Loď převážející volně ložený náklad Osobní loď |
2 |
ani loď s vysokým rizikem, ani loď s nízkým rizikem |
Všechny druhy |
||
|
2 |
Stáří lodi |
všechny druhy > 12 let |
1 |
Všechna stáří |
|||
|
3a |
Vlajka |
BGW-listina |
černá – VHR, HR, M až HR |
2 |
Bílá |
||
|
černá – MR |
1 |
||||||
|
3b |
IMO-audit |
— |
— |
Ano |
|||
|
4a |
Uznaná organizace |
Výkonnost |
H |
— |
— |
Vysoké |
|
|
M |
— |
— |
— |
||||
|
L |
Nízká |
1 |
— |
||||
|
VL |
Velmi nízká |
— |
|||||
|
4b |
Uznaná v EU |
— |
— |
Ano |
|||
|
5 |
Společnost |
Výkonnost |
H |
— |
— |
Vysoké |
|
|
M |
— |
— |
— |
||||
|
L |
Nízká |
2 |
— |
||||
|
VL |
Velmi nízká |
— |
|||||
|
Parametry minulosti |
|
|
|||||
|
6 |
Počet závad zazn. při insp. během předch. 36 měsíců |
Závady |
Nezpůsobilá |
— |
≤ 5 (a alespoň při jedné inspekci provedené za předch. 36 měsíců) |
||
|
7 |
Počet zadržení během předch. 36 měsíců |
Zadržení |
≥ 2 zadržení |
1 |
Bez zadržení |
||
|
Lodě s vysokým rizikovým profilem (HRS) jsou lodě, které splňují kritéria celkového počtu 5 nebo více váhových bodů. Lodě s nízkým rizikovým profilem (LRS) jsou lodě, které splňují všechna kritéria parametrů nízkého rizikového profilu. Lodě s běžným rizikovým profilem (SRS) jsou lodě, které nejsou ani loděmi HRS, ani loděmi LRS. |
|||||||
PŘÍLOHA III
OHLAŠOVÁNÍ
(podle čl. 9 odst. 1)
Informace, které jsou poskytovány podle čl. 9 odst. 1:
Informace uvedené níže se předkládají přístavnímu orgánu nebo orgánu či subjektu určenému pro tento účel, a to alespoň tři dny před očekávaným připlutím do přístavu či kotviště nebo před opuštěním předchozího přístavu, očekává-li se, že plavba nepotrvá déle než tři dny:
a) identifikace lodi (jméno, volací značka, identifikační číslo IMO nebo číslo MMSI);
b) plánovaná doba trvání postoje v přístavu;
c) u tankerů:
i) sestava: jednoduchý trup, jednoduchý trup s oddělenými zátěžovými nádržemi, dvojitý trup,
ii) stav nákladních a zátěžových nádrží: plné, prázdné, inertní,
iii) objem a povaha nákladu;
d) plánované práce v přístavu či kotvišti určení (nakládka, vykládka, jiné);
e) plánované zákonné prohlídky a inspekce a podstatné údržbové a opravárenské práce, které mají být vykonány během postoje lodě v přístavu určení;
f) datum poslední rozšířené inspekce provedené v oblasti Pařížského memoranda.
PŘÍLOHA IV
SEZNAM OSVĚDČENÍ A DOKUMENTŮ
(podle čl. 13 odst. 1)
1. Mezinárodní výměrný list (1969).
2.
— Bezpečnostní osvědčení osobní lodě,
— Osvědčení o bezpečné konstrukci nákladní lodě,
— Osvědčení o bezpečnostním vybavení nákladní lodě,
— Osvědčení o bezpečnostním rádiovém vybavení nákladní lodě,
— Osvědčení o udělení výjimky, případně včetně seznamu nákladu,
— Bezpečnostní osvědčení nákladní lodě.
3. Mezinárodní osvědčení lodní bezpečnosti (ISSC).
4. Záznam o trvalém přehledu.
5. Mezinárodní osvědčení o způsobilosti pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů:
— Osvědčení o způsobilosti pro hromadnou přepravu zkapalněných plynů.
6. Mezinárodní osvědčení o způsobilosti pro hromadnou přepravu nebezpečných chemikálií:
— Osvědčení o způsobilosti pro hromadnou přepravu nebezpečných chemikálií.
7. Mezinárodní osvědčení o zabránění znečišťování ropou a ropnými produkty.
8. Mezinárodní osvědčení o zabránění znečišťování při hromadné přepravě tekutých škodlivých látek.
9. Mezinárodní osvědčení o nákladové značce (1966):
— Mezinárodní osvědčení o výjimce z nákladové značky.
10. Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami, část I a II.
11. Kniha záznamů o nákladu.
12. Doklad o minimálním bezpečném obsazení lodě posádkou.
13. Osvědčení nebo jiné dokumenty požadované v souladu s ustanoveními STCW 78/95.
14. Lékařská osvědčení (viz úmluva MLC 2006).
15. Tabulka rozpisu pracovního režimu na palubě (viz úmluvy MLC 2006 a STCW 78/95).
16. Záznamy o pracovní době a době odpočinku námořníků (viz úmluva MLC 2006).
17. Informace o stabilitě.
18. Kopie osvědčení o shodě a osvědčení o řízení bezpečnosti vydaných v souladu s mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění (SOLAS 74, kapitola IX).
19. Osvědčení o síle lodního trupu a o strojním zařízení vydaná příslušnou uznanou organizací (vyžadováno pouze, je-li loď klasifikována uznanou organizací).
20. Osvědčení o shodě se zvláštními požadavky na lodě přepravující nebezpečné věci.
21. Osvědčení bezpečnosti pro vysokorychlostní plavidlo a povolení provozovat vysokorychlostní plavidlo.
22. Zvláštní seznam nebo prohlášení o nebezpečných věcech nebo podrobný nákladový plán.
23. Lodní deník se zřetelem na záznamy zkoušek a cvičení včetně bezpečnostních cvičení a kniha pro zápis inspekcí a údržby záchranných prostředků a zařízení a požárních prostředků a zařízení.
24. Bezpečnostní osvědčení lodě pro zvláštní účely.
25. Bezpečnostní osvědčení pro mobilní mořské vrtací jednotky.
26. U ropných tankerů záznam o systému sledování a kontroly vykládky ropy pro poslední cestu se zátěží.
27. Poplachový rozpis, protipožární plán, a v případě osobní lodě plán kontroly poškození.
28. Palubní nouzový plán pro případ znečištění ropou.
29. Archiv zpráv o prohlídkách (v případě lodí na přepravu hromadných nákladů a v případě tankových lodí).
30. Zprávy z předchozích prohlídek státní přístavní inspekce.
31. V případě osobních lodí typu ro-ro informace o maximálním podílu A/A.
32. Doklad o povolení pro přepravu obilí.
33. Příručka pro zabezpečení nákladu.
34. Plán likvidace odpadků a kniha záznamů o odpadcích.
35. Systém podkladů pro rozhodování velitelů osobních lodí.
36. Plán spolupráce SAR pro osobní lodě plující po pravidelných trasách.
37. Seznam provozních omezení pro osobní lodě.
38. Knížka pro přepravu volně loženého nákladu.
39. Plán nakládky a vykládky pro přepravce volně loženého nákladu.
40. Osvědčení o pojištění nebo jakákoli jiná finanční záruka za občanskoprávní odpovědnost za škodu způsobenou znečištěním ropnými látkami (Mezinárodní úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za škodu způsobenou znečištěním ropnými látkami z roku 1992).
41. Osvědčení požadovaná podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky ( 7 ).
42. Osvědčení požadované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod ( 8 ).
43. Mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění ovzduší.
44. Mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění odpadními vodami.
45. Osvědčení o práci na moři.
46. Prohlášení o dodržování pravidel pro práci na moři, části I a II.
47. Mezinárodní osvědčení o nátěrovém systému proti obrůstání.
48. Osvědčení o pojištění nebo jiném finančním zajištění občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy.
49. Osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo případně prohlášení o souladu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ( 9 ).
50. Dokument o souladu vydaný podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES ( 10 ).
PŘÍLOHA V
PŘÍKLADY „ZŘEJMÝCH DŮVODŮ“
(podle čl. 13 odst. 3)
A. Příklady zřejmých důvodů pro podrobnou inspekci
1. Lodě uvedené v oddílu II bodu 2A a 2B přílohy I.
2. Kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami nebyla řádně vedena.
3. Během prohlídky osvědčení a ostatní dokumentace byly objeveny nepřesnosti.
4. Vyskytly se známky toho, že členové posádky nejsou schopni splnit požadavky týkající se dorozumívání na lodi podle článku 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků ( 11 ).
5. Průkaz způsobilosti byl získán podvodně nebo držitel průkazu způsobilosti není osoba, které byl průkaz způsobilosti původně vydán.
6. Velitel, důstojník či řadový námořník na lodi má v držení průkaz způsobilosti vydaný zemí, která neratifikovala STCW 78/95.
7. Doklady o nákladových a ostatních operacích nejsou bezpečně vedeny nebo nejsou v souladu se směrnicemi IMO, např. obsah kyslíku v přívodu inertních plynů do nákladních tanků je nad předepsanou maximální úrovní.
8. Velitel ropného tankeru nemůže předložit záznam o systému sledování a kontroly vykládky ropy pro poslední cestu se zátěží.
9. Chybí aktualizovaný poplachový rozpis, nebo členové posádky neznají své povinnosti v případě požáru nebo příkazu k opuštění lodě.
10. Po vyslání falešných nouzových signálů nenásleduje odpovídající postup pro jejich zrušení.
11. Chybí základní vybavení nebo zařízení vyžadované úmluvami.
12. Na lodi jsou nevyhovující hygienické podmínky.
13. Obecný dojem a výsledky zkoumání inspektora umožňují shledat, že existují závažná poškození nebo závady lodního trupu nebo lodní konstrukce, které mohou ohrožovat konstrukční nebo vodotěsnou neporušenost lodě nebo její schopnost vzdorovat počasí.
14. Informace nebo doklad o tom, že velitel nebo posádka nejsou obeznámeni se zásadními činnostmi lodě vztahujícími se k bezpečnosti lodě nebo zabránění znečištění, nebo že tyto činnosti nejsou prováděny.
15. Chybějící tabulka úprav pracovního režimu na palubě a chybějící záznamy o pracovní době a odpočinku námořníků.
16. Dokumenty požadované podle úmluvy MLC 2006 nejsou předloženy, vedeny nebo jsou vedeny nesprávně nebo předložené dokumenty neobsahují informace požadované podle úmluvy MLC 2006 nebo jsou z jiného důvodu neplatné.
17. Životní a pracovní podmínky na lodi nesplňují požadavky úmluvy MLC 2006.
18. Existuje důvodné podezření, že loď změnila vlajku, aby se vyhnula dodržování úmluvy MLC 2006.
19. Byla podána stížnost, podle níž určité životní a pracovní podmínky na lodi nesplňují požadavky úmluvy MLC 2006.
B. Příklady zřejmých důvodů pro kontrolu bezpečnostních aspektů lodí
1. Inspektor může určit zřejmé důvody pro další kontrolní bezpečnostní opatření během počáteční státní přístavní inspekce, např.:
1.1 ISSC není platné či vypršelo.
1.2 Loď je na nižší bezpečnostní úrovni než přístav.
1.3 Nebyla provedena cvičení týkající se bezpečnosti lodi.
1.4 Záznamy z alespoň posledních deseti rozhraní loď/přístav nebo loď/loď jsou neúplné.
1.5 Důkazy nebo pozorování, že spolu hlavní členové posádky nedokáží komunikovat.
1.6 Důkazy potvrzující, že v bezpečnostních systémech existují vážné závady.
1.7 Informace od třetích stran, např. zpráva či stížnost týkající se informací o bezpečnosti.
1.8 Loď má v držení následně vydané prozatímní Mezinárodní osvědčení lodní bezpečnosti (ISSC) a podle odborného posudku inspektora je jedním z důvodů, proč loď či společnost o takové osvědčení žádá, že se chce vyhnout plnému dodržení úmluvy SOLAS 74 kapitoly XI-2 a části A předpisu ISPS po uplynutí doby platnosti prozatímního osvědčení. Část A předpisu ISPS upřesňuje okolnosti, za nichž lze vydat prozatímní osvědčení.
2. Pokud se jedná o zřejmé důvody, jak jsou popsány výše, inspektor neprodleně informuje příslušný bezpečnostní orgán (pokud inspektor není rovněž řádně oprávněným bezpečnostním úředníkem). Příslušný bezpečnostní orgán poté rozhodne, jaká další kontrolní opatření jsou nezbytná, přičemž zohlední bezpečnostní úroveň v souladu s pravidlem 9 kapitoly XI úmluvy SOLAS 74.
3. Jiné zřejmé důvody, než jaké jsou uvedeny výše, jsou záležitostí řádně oprávněného bezpečnostního úředníka.
PŘÍLOHA VI
POSTUPY PŘI INSPEKCI LODÍ
(podle čl. 15 odst. 1)
Příloha 1 „Postupy státní přístavní inspekce“ Pařížského memoranda a tyto instrukce Pařížského memoranda v aktualizovaném znění:
— Instrukce 33/2000/02: Provozní inspekce na trajektových a osobních lodích,
— Instrukce 35/2002/02: Pokyny pro inspektora státní přístavní inspekce (PSCO) týkající se elektronických map,
— Instrukce 36/2003/08: Pokyny pro inspekci pracovních a životních podmínek,
— Instrukce 37/2004/02: Pokyny pro PSCO týkající se STCW 78/95 v platném znění,
— Instrukce 37/2004/05: Pokyny pro inspekci počtu hodin práce a odpočinku,
— Instrukce 37/2004/10: Pokyny pro PSCO týkající se bezpečnostních otázek,
— Instrukce 38/2005/02: Pokyny pro kontrolu záznamníků cestovních údajů o plavbě (VDR) prováděnou PSCO,
— Instrukce 38/2005/05: Pokyny týkající se přílohy I úmluvy MARPOL 73/78,
— Instrukce 38/2005/07: Pokyny týkající se inspekce systému hodnocení stavu (CAS) ropných tankerů s jednoduchým trupem,
— Instrukce 39/2006/01: Pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce týkající se Mezinárodního předpisu o řízení bezpečnosti (předpis ISM),
— Instrukce 39/2006/02: Pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce týkající se inspekce globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS),
— Instrukce 39/2006/03: Optimalizace kontrolního seznamu zákazů a oznámení,
— Instrukce 39/2006/10: Pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce (PSCO) týkající se kontroly zátěžových nádrží a simulace výpadku hlavní dodávky elektrické energie (zkouška vypnutí),
— Instrukce 39/2006/11: Pokyny pro kontrolu konstrukce lodí převážejících volně ložený náklad,
— Instrukce 39/2006/12: Kodex správných postupů pro inspektory státní přístavní inspekce,
— Instrukce 40/2007/04: Kritéria pro posuzování odpovědnosti prováděné uznanými organizacemi,
— Instrukce 40/2007/09: Pokyny pro inspektory státní přístavní inspekce týkající se souladu s přílohou VI úmluvy MARPOL 73/78.
PŘÍLOHA VII
ROZŠÍŘENÁ INSPEKCE LODÍ
(podle článku 14)
Rozšířená inspekce se týká zejména celkového stavu těchto rizikových oblastí:
— dokumentace,
— stav konstrukce,
— odolnost vůči povětrnostním vlivům,
— nouzové systémy,
— rádiová komunikace,
— manipulace s nákladem,
— požární bezpečnost,
— poplašná zařízení,
— pracovní a životní podmínky,
— navigační zařízení,
— záchranné prostředky,
— nebezpečné věci,
— hnací a pomocné zařízení,
— prevence znečištění.
S výhradou jejich praktické proveditelnosti nebo jakýchkoli omezení týkajících se bezpečnosti osob, lodě nebo přístavu rozšířená inspekce navíc zahrnuje prověření zvláštních položek rizikových oblastí v závislosti na druhu plavidla podrobeného inspekci stanoveného v souladu s čl. 14 odst. 3.
PŘÍLOHA VIII
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE ODEPŘENÍ PŘÍSTUPU DO PŘÍSTAVŮ A KOTVIŠŤ V RÁMCI SPOLEČENSTVÍ
(podle článku 16)
1. Jsou-li podmínky uvedené v čl. 16 odst. 1 splněny, příslušný orgán přístavu, v němž je daná loď potřetí zadržena, písemně informuje velitele lodi, že bude vydán příkaz k odepření přístupu, jenž nabývá účinnosti, jakmile loď opustí přístav. Příkaz k odepření přístupu nabývá účinnosti, jakmile loď opustí přístav po odstranění závad, které vedly k zadržení.
2. Příslušný orgán zašle kopii příkazu k odepření přístupu správnímu orgánu státu vlajky, příslušné uznané organizaci, ostatním členským státům a ostatním signatářským státům Pařížského memoranda, Komisi a sekretariátu Pařížského memoranda. Příslušný orgán rovněž neprodleně aktualizuje inspekční databázi o informace o odepření přístupu.
3. Ke zrušení příkazu k odepření přístupu musí majitel nebo provozovatel lodě předložit formální žádost příslušnému orgánu členského státu, který vydal příkaz k odepření přístupu. K této žádosti musí být přiložen dokument správy státu vlajky, vydaný po návštěvě řádně oprávněného inspektora na palubě, který uvádí, že daná loď plně odpovídá platným ustanovením úmluv. Správní orgán státu vlajky poskytne příslušnému orgánu důkaz, že návštěva na palubě proběhla.
4. K této žádosti o zrušení příkazu k odepření přístupu musí být případně přiložen také dokument klasifikační společnosti, která tuto loď po návštěvě inspektora z klasifikační společnosti na palubě klasifikovala, z nějž vyplývá, že tato loď odpovídá normám této klasifikační třídy stanoveným touto společností. Klasifikační společnost poskytne příslušnému orgánu důkaz, že návštěva na palubě proběhla.
5. Příkaz k odepření přístupu lodě do přístavu může být zrušen jen po uplynutí lhůty uvedené v článku 16 této směrnice a po opětovné inspekci lodě v dohodnutém přístavu.
Jestliže se dohodnutý přístav nachází v členském státě, může příslušný orgán tohoto státu na žádost příslušného orgánu, který vydal příkaz k odepření přístupu, povolit uvedené lodi, aby vplula do dohodnutého přístavu za účelem provedení opětovné inspekce. V takových případech nebude v přístavu manipulováno s nákladem, dokud nebude zrušen příkaz k odepření přístupu.
6. Pokud zadržení, jež vedlo k vydání příkazu k odepření přístupu, zahrnovalo závady ve struktuře lodi, příslušný orgán, který vydal příkaz k odepření přístupu, může vyžadovat, aby určité prostory, včetně nákladových prostorů a nádrží, byly zpřístupněny k přezkoumání během opětovné inspekce.
7. Opětovnou inspekci provede příslušný orgán členského státu, který vydal příkaz k odepření přístupu, nebo příslušný orgán v přístavu určení po dohodě s příslušným orgánem členského státu, který vydal příkaz k odepření přístupu. Příslušný orgán může vyžadovat, aby opětovná inspekce byla ohlášena až 14 dní předem. Tomuto členskému státu se předloží uspokojivé důkazy o tom, že loď zcela splňuje platné požadavky úmluv.
8. Opětovná inspekce spočívá v rozšířené inspekci, která musí zahrnout alespoň odpovídající položky přílohy VII.
9. Všechny náklady této rozšířené inspekce nese majitel nebo provozovatel lodě.
10. Jestliže výsledky rozšířené inspekce uspokojují členský stát v souladu s přílohou VII, je příkaz k odepření přístupu zrušen a společnost lodě je o tom písemně informována.
11. Příslušný orgán své rozhodnutí písemně oznámí také správnímu orgánu státu vlajky, dotyčné klasifikační společnosti, ostatním členským státům, ostatním signatářským státům Pařížského memoranda, Komisi a sekretariátu Pařížského memoranda. Příslušný orgán musí rovněž neprodleně aktualizovat inspekční databázi o informace o odepření přístupu.
12. Informace o lodích, kterým byl odepřen přístup do přístavů v rámci Společenství, musejí být k dispozici v inspekční databázi a musejí být zveřejněny podle článku 26 a přílohy XIII.
PŘÍLOHA IX
ZPRÁVA O INSPEKCI
(podle článku 17)
Zpráva o inspekci musí obsahovat alespoň níže uvedené body.
I. Obecně
1. Příslušný orgán, který tuto zprávu vypracoval.
2. Datum a místo provedení inspekce.
3. Jméno lodě podrobené inspekci.
4. Vlajka.
5. Typ lodě (jak je uveden v osvědčení o řízení bezpečnosti).
6. Identifikační číslo IMO.
7. Volací značka.
8. Hrubá prostornost (RT).
9. Celková nosnost (přichází-li v úvahu).
10. Rok stavby lodě podle data uvedeného na bezpečnostních osvědčeních lodě.
11. Klasifikační společnost nebo klasifikační společnosti, jakož i jiné organizace, které vydaly pro tuto loď klasifikační osvědčení, jestliže bylo vydáno.
12. Uznaná organizace nebo uznané organizace nebo kterákoli jiná osoba, která vydala pro tuto loď osvědčení v souladu s příslušnými úmluvami v zastoupení státu vlajky.
13. Jméno a adresa společnosti nebo provozovatele lodi.
14. Jméno a adresa nájemce odpovídajícího za výběr lodě a typ pronájmu v případě, že loď přepravuje hromadné kapalné nebo hromadné pevné náklady.
15. Konečné datum vypracování zprávy o inspekci.
16. Zmínka v tom smyslu, že podrobné informace o inspekci nebo zadržení mohou podléhat zveřejnění.
II. Informace o inspekci
1. Osvědčení vydaná v rámci uplatňování příslušných úmluv orgánem nebo organizací, která vydala dané (daná) osvědčení, včetně dne vydání a dne pozbytí účinnosti.
2. Části nebo prvky lodě, které byly podrobeny inspekci (v případě podrobné nebo rozšířené inspekce).
3. Přístav a datum poslední průběžné, výroční nebo obnovené prohlídky a název organizace, která tuto prohlídku provedla.
4. Typ inspekce (inspekce, podrobná inspekce, rozšířená inspekce).
5. Povaha závad.
6. Přijatá opatření.
III. Doplňkové informace v případě zadržení
1. Datum příkazu k zadržení.
2. Datum zrušení příkazu k zadržení.
3. Povaha závad opravňujících k vydání příkazu k zadržení (případné odkazy na úmluvy).
4. V náležitých případech informace o tom, zda uznaná organizace nebo kterýkoli jiný soukromý subjekt, který prohlídku provedl, má odpovědnost ve vztahu k závadám, které jednotlivě nebo společně vedly k zadržení.
5. Přijatá opatření.
PŘÍLOHA X
KRITÉRIA PRO ZADRŽENÍ LODI
(podle čl. 19 odst. 3)
ÚVOD
Pro určení, zda závady zjištěné během inspekce opravňují k zadržení dané lodě, použije inspektor kritéria uvedená níže v bodech 1 a 2.
Bod 3 obsahuje příklady závad, které samy o sobě mohou opravňovat k zadržení dotčené lodě (viz čl. 19 odst. 3).
Náhodné poškození při plavbě lodi do přístavu není důvodem k zadržení, pokud
a) jsou patřičně dodržovány požadavky obsažené v pravidle I/11 písm. c) úmluvy SOLAS 74, pokud se týká oznámení správnímu orgánu státu vlajky, určenému inspektorovi nebo uznané organizaci odpovídající za vydání příslušného osvědčení;
b) před vplutím do přístavu velitel lodě nebo majitel lodě poskytne orgánu státní přístavní inspekce údaje o okolnostech nehody a o způsobeném poškození a informace o nezbytném ohlášení správnímu orgánu státu vlajky;
c) jsou přijata vhodná nápravná opatření podle požadavku orgánu a
d) orgán se poté, co mu bylo ohlášeno dokončení oprav, ujistí, že byly opraveny závady, které byly zřejmým ohrožením bezpečnosti, zdraví nebo životního prostředí.
1. Hlavní kritéria
Při odborném posuzování, zda má být loď zadržena, používá inspektor tato kritéria:
Lodě nezpůsobilé pokračovat v plavbě po moři musí být zadrženy po první inspekci bez ohledu na to, jak dlouho zůstane loď v přístavu.
Loď je zadržena, jestliže jsou závady natolik závažné, že vyžadují, aby se inspektor vrátil a přesvědčil se, zda byly závady odstraněny před odplutím lodě.
To, že inspektor považuje za nezbytné vrátit se na loď, je měřítkem závažnosti závad. Tato povinnost však nevzniká v každém případě. Vychází se z toho, že orgán musí určitým způsobem ověřit, nejlépe další návštěvou, že závady byly před odjezdem lodě odstraněny.
2. Použitelnost hlavních kritérií
Při rozhodování o tom, zda závady zjištěné na lodi jsou závažné natolik, aby opravňovaly k zadržení lodě, posoudí inspektor, zda:
1. loď má odpovídající a platnou dokumentaci;
2. loď má posádku požadovanou v dokladu o minimálním bezpečném obsazení posádkou.
Během inspekce musí inspektor navíc zhodnotit, zda jsou loď nebo posádka schopny po celou nejbližší nadcházející cestu:
3. bezpečně manévrovat;
4. bezpečně manipulovat s nákladem, bezpečně jej přepravovat a kontrolovat podmínky jeho přepravy;
5. bezpečně obsluhovat strojovnu;
6. udržovat patřičný chod a řízení lodě;
7. účinně bojovat proti požáru v kterékoliv části lodě, bude-li to zapotřebí;
8. urychleně a bezpečně opustit loď, bude-li to třeba, a zajistit záchranu;
9. zabraňovat znečištění životního prostředí;
10. udržovat dostatečnou stabilitu;
11. udržovat neporušení vodotěsnosti;
12. navazovat spojení v nesnázích;
13. zajišťovat bezpečné a dobré zdravotní podmínky na lodi;
14. v případě nehody poskytovat co nejvíce informací.
Je-li odpověď na kteroukoli z uvedených položek záporná při uvážení všech zjištěných nedostatků, musí být zváženo zadržení lodě. Kombinace závad méně závažné povahy může rovněž opravňovat k zadržení lodě.
|
3. |
Inspektorovi je nápomocen při uplatňování těchto hlavních zásad seznam závad seskupených podle příslušných úmluv a předpisů, považovaných za závažné do té míry, že opravňují k zadržení dotčené lodě. Tento seznam se nepovažuje za vyčerpávající. 3.1 Obecně Chybějící platná osvědčení a dokumenty požadované příslušnými právními nástroji. Nicméně lodi plující pod vlajkou státu, který není smluvní stranou příslušné úmluvy nebo neuplatňuje jiné příslušné právní nástroje, nejsou oprávněné mít osvědčení stanovená úmluvami nebo jinými příslušnými právními nástroji. Proto nepřítomnost požadovaných osvědčení sama o sobě nezakládá důvod k zadržení těchto lodí. Při uplatňování ustanovení o „nikoli příznivějším zacházení“ je však před odplutím lodě požadována podstatná shoda s požadavky. 3.2 Oblasti podle úmluvy SOLAS 74 1. Porucha řádného fungování pohonu lodě a ostatního hlavního strojního zařízení, stejně jako elektrických zařízení. 2. Nedostatečná čistota strojovny, nadměrné množství směsí mazadel a vody v podpalubích, izolace trubek včetně výfukového potrubí ve strojovně znečištěna mazadly, nesprávná činnost a uspořádání podpalubních čerpadel. 3. Porucha řádné činnosti nouzového generátoru, osvětlení, baterií a spínačů. 4. Porucha řádné činnosti hlavního a pomocného řídícího zařízení lodě. 5. Nepřítomnost, nedostatečná kapacita nebo podstatné narušení osobních záchranných pomůcek, záchranných člunů a spouštěcích zařízení. 6. Nepřítomnost, nevyhovující stav nebo podstatné narušení systému zjišťování požáru, požárních hlásičů, protipožárního vybavení, pevných zařízení k likvidaci požárů, ventilačních průduchů, požárních sprch, rychle se uzavírajících zařízení do té míry, že nemohou vyhovovat určenému použití. 7. Nepřítomnost, podstatné narušení nebo porucha řádné činnosti protipožární ochrany nákladní paluby na tankerech. 8. Nepřítomnost, nevyhovující stav nebo podstatné porušení světel, sestav pro signalizaci a zvukových signálů. 9. Nepřítomnost nebo porucha řádné činnosti rádiového zařízení pro tísňová volání a spojení v případě bezpečnostních událostí. 10. Nepřítomnost nebo porucha řádné činnosti navigačního zařízení s ohledem na pravidlo SOLAS 74 V/16.2. 11. Nepřítomnost opravených navigačních map nebo všech ostatních příslušných publikací pro plavbu nezbytných pro plánovanou plavbu s ohledem na to, že jako náhražka map může být použit systém elektronického zobrazování mapy a informací (ECDIS) schváleného typu. 12. Nepřítomnost nejiskřící výfukové ventilace čerpadel v nákladních prostorách. 13. Závažné závady v provozních požadavcích, jak je popsáno v oddíle 5.5 přílohy 1 Pařížského memoranda. 14. Počet, složení nebo kvalifikace posádky neodpovídá dokladu o bezpečném obsazení posádkou. 15. Neprovádění programu rozšířených inspekcí podle úmluvy SOLAS 74 kapitoly XI pravidla 2. 3.3 Oblasti podle předpisu IBC 1. Doprava látek, které nejsou uvedeny v osvědčení o způsobilosti, nebo chybějící informace o nákladu. 2. Chybějící nebo poškozená bezpečnostní vysokotlaká zařízení. 3. Elektrická zařízení nejsou vnitřně bezpečná nebo neodpovídají požadavkům předpisu. 4. Zdroje vznícení na ohrožených místech. 5. Porušení zvláštních požadavků. 6. Překročení nejvyššího povoleného množství nákladu na jednu nádrž. 7. Nedostatečná tepelná ochrana citlivých produktů. 3.4 Oblasti podle předpisu IGC 1. Doprava látek, které nejsou uvedeny v osvědčení o způsobilosti, nebo chybějící informace o nákladu. 2. Chybějící uzavírací zařízení v prostorách ubytovacích a obslužných. 3. Přepážky nejsou plynotěsné. 4. Vadné vzduchové uzávěry. 5. Chybějící nebo vadné rychle se uzavírající ventily. 6. Chybějící nebo vadné bezpečnostní ventily. 7. Elektrické instalace nejsou vnitřně bezpečné nebo neodpovídají požadavkům předpisu. 8. Ventilátory v nákladním prostoru nejsou schopné provozu. 9. Tlaková poplašná zařízení pro nákladní nádrže nejsou schopná provozu. 10. Zařízení na zjišťování plynů a toxických plynů jsou vadná. 11. Pro dopravu látek, které mají být utlumovány, chybí platné osvědčení o inhibitorech. 3.5 Oblasti podle LL 66 1. Značné plochy poškození nebo koroze nebo důlkové koroze lodní obšívky a s tím související výztuže palub a trupu, což ovlivňuje schopnost plavby po moři nebo možnost přibírat místní náklad, pokud nejsou provedeny řádné dočasné opravy pro cestu do přístavu s možností trvalých oprav. 2. Rozpoznaný případ nedostatečné stability. 3. Nepřítomnost nebo nedostatečné a nespolehlivé informace ve schválené formě, které rychle a jednoduše umožňují veliteli lodě zajistit nakládání a zátěž lodě tak, aby byla udržena bezpečnostní mez stability ve všech etapách a při měnících se podmínkách cesty a aby se zabránilo nepřijatelnému namáhání struktury lodě. 4. Nepřítomnost, podstatné narušení nebo závada uzavíracího zařízení, systému uzavírání lodních poklopů a vodotěsných dveří. 5. Přetížení. 6. Absence značky ponoru nebo nečitelnost značky ponoru. 3.6 Oblasti podle MARPOL 73/78, přílohy I 1. Nepřítomnost, vážné narušení nebo porucha řádné činnosti zařízení čištění ropou znečištěné vody, systému zaznamenávajícího a kontrolujícího vypouštění ropy nebo uspořádání poplachového systému 15 ppm. 2. Zbývající kapacita nádrže na odpadový a znečištěný olej nedostačuje pro určenou cestu. 3. Není k dispozici kniha záznamů o manipulaci s ropnými látkami. 4. Je připevněno neschválené vedení výpusti. 5. Složka zpráv o prohlídkách chybí nebo neodpovídá pravidlu 13G odst. 3 písm. b) MARPOL 73/78. 3.7 Oblasti podle MARPOL 73/78, přílohy II 1. Nepřítomnost příručky P&A. 2. Náklad není rozdělen podle kategorií. 3. Není k dispozici kniha o nákladu. 4. Jsou dopravovány olejovité látky, aniž by byly splněny příslušné požadavky nebo bylo příslušně pozměněno osvědčení. 5. Je připevněno neschválené vedení výpusti. 3.8 Oblasti podle MARPOL 73/78, přílohy V 1. Nepřítomnost plánu nakládání s odpadky. 2. Nepřítomnost knihy záznamů o odpadcích. 3. Zaměstnanci lodě nejsou seznámeni s požadavky na odstraňování/likvidaci odpadků obsaženými v plánu nakládání s odpadky. 3.9 Oblasti podle STCW 78/95 a směrnice 2008/106/ES 1. Námořník, který musí mít průkaz způsobilosti, jej nemá ani nemá povolenu výjimku z této povinnosti, ani nepředložil doklad o tom, že žádost o potvrzení průkazu způsobilosti byla podána u správy státu vlajky. 2. Důkaz o tom, že průkaz způsobilosti byl získán podvodně nebo že držitel průkazu způsobilosti není osobou, které byl průkaz způsobilosti původně vydán. 3. Nejsou dodrženy požadavky správy státu vlajky na bezpečné obsazení posádkou. 4. Systém palubní a strojní strážní služby neodpovídá požadavkům, které jsou předepsány pro loď správou státu vlajky. 5. Pro výkon strážní služby chybí osoba, která získala způsobilost k obsluze základního zařízení pro bezpečnou navigaci, pro bezpečnou rádiovou komunikaci nebo zabránění znečištění moře. 6. Není poskytnut důkaz o odborné schopnosti námořníků plnit přidělené povinnosti s ohledem na bezpečnost lodě a zabránění znečištění. 7. Neschopnost zajistit první strážní službu při zahájení plavby a následné vystřídání strážní služby osobami, které měly dostatečný odpočinek a jsou jinak způsobilé k výkonu strážní služby. 3.10 ►M1 Oblasti podle úmluvy MLC 2006 ◄ 1. Nedostatek potravin na cestu do příštího přístavu. 2. Nedostatek pitné vody na cestu do příštího přístavu. 3. Nepřiměřeně nehygienické podmínky na lodi. 4. Na lodi plující v oblastech, kde mohou být teploty extrémně nízké, není vytápění v nástavbě. 5. Nedostatečná ventilace v ubytovacích prostorách lodi. 6. Nadměrné množství odpadků, překážející zařízení nebo náklad nebo jiné okolnosti jsou příčinou nebezpečného stavu v průchodech a ubytovacích prostorách. 7. Zřejmé důkazy o tom, že zaměstnanci držící hlídku či jiní zaměstnanci ve službě na první hlídce či na následných hlídkách jsou unavení. 8. Podmínky na lodi představují zjevné riziko pro bezpečnost, zdraví či ochranu námořníků. 9. Nesoulad s předpisy představuje závažné či opakované porušení požadavků úmluvy MLC 2006, včetně práv námořníků, týkajících se životních a pracovních podmínek námořníků na lodi, jak jsou stanoveny v osvědčení o práci na moři dotčené lodě a v jejím prohlášení o dodržování pravidel pro práci na moři. 3.11 Oblasti, které nemusí odůvodňovat zadržení, ale kde například musí být dočasně pozastavena manipulace s nákladem Porucha řádné činnosti nebo údržby systému inertních plynů, řízení týkajícího se nákladu nebo strojního zařízení jsou považovány za dostatečné důvody k zastavení manipulace s nákladem. |
PŘÍLOHA XI
MINIMÁLNÍ KRITÉRIA PRO INSPEKTORY
(podle čl. 22 odst. 1 a 5)
1. Inspektoři musejí mít náležité teoretické znalosti a praktické zkušenosti s loděmi a jejich provozem. Musejí být kvalifikovaní pro prosazování požadavků úmluv a souvisejících postupů státní přístavní inspekce. Tyto znalosti a kvalifikace pro prosazování mezinárodních požadavků a požadavků Společenství musejí být získány prostřednictvím zdokumentovaných školicích programů.
2. Inspektor musí alespoň
a) mít vhodnou kvalifikaci od námořního úřadu či plavebního orgánu a náležité námořní zkušenosti jako osvědčený lodní důstojník, který má nebo měl v držení platné osvědčení o způsobilosti STCW II/2 nebo III/2, nebo
b) mít vykonanou zkoušku uznanou příslušným orgánem jako námořní konstruktér, strojní důstojník nebo inženýr námořnických oborů a pracovat v této funkci nejméně pět let nebo
c) mít odpovídající univerzitní diplom nebo řádné školení a být vyškolen a kvalifikován jako inspektor lodní bezpečnosti.
3. Inspektor musí
— ukončit minimálně jeden rok služby jako inspektor státu vlajky zabývající se inspekcí a vydáváním osvědčení v souladu s úmluvami nebo se podílet na monitorovací činnosti uznávaných organizací, kterým byly svěřeny úkoly ze zákona, nebo
— získat odpovídající kvalifikaci absolvováním alespoň jednoleté odborné přípravy v terénu za účasti na inspekcích prováděných v rámci státní přístavní inspekce pod vedením zkušených úředníků státní přístavní inspekce.
4. Inspektoři uvedení v odst. 2 písm. a) musí získat námořní praxi v rozsahu nejméně 5 let včetně období služby na moři jako palubní či strojní důstojníci nebo jako inspektor státní přístavní inspekce či jako jeho asistent. Tato praxe zahrnuje dobu nejméně dvou let na moři jako palubní důstojník nebo strojní důstojník.
5. Inspektoři musejí být schopni komunikovat ústně a písemně s námořníky v jazyce nejobvykleji používaném na moři.
6. Inspektory nesplňující výše uvedená kritéria lze rovněž uznat, pokud jsou zaměstnáni orgánem členského státu příslušným pro státní přístavní inspekci ke dni přijetí této směrnice.
7. Pokud inspektoři státní přístavní inspekce provádějí v členském státě inspekce uvedené v čl. 15 odst. 1 a 2, mají mít vhodnou kvalifikaci, jež zahrnuje dostatečné teoretické a praktické zkušenosti v oblasti námořní bezpečnosti. To obvykle předpokládá
a) dobré porozumění otázkám námořní bezpečnosti a způsobům, jakým se tyto otázky promítají do kontrolovaných operací;
b) dobré odborné znalosti bezpečnostních technologií a bezpečnostních postupů;
c) znalosti zásad, postupů a technik provádění inspekce;
d) odbornou znalost kontrolovaných činností.
PŘÍLOHA XII
FUNKCE INSPEKČNÍ DATABÁZE
(podle čl. 24 odst. 1)
1. Inspekční databáze zahrnuje alespoň tyto funkce:
— zahrnuje inspekční údaje členských států a všech signatářů Pařížského memoranda,
— poskytuje údaje o rizikovém profilu lodě a o lodích, u nichž má být provedena inspekce,
— vyjmenovává inspekční závazky pro jednotlivé členské státy,
— obsahuje bílou, jakož i černou a šedou listinu států vlajky podle čl. 16 odst. 1,
— obsahuje údaje o výkonech společností,
— určuje položky v rizikových oblastech, které mají být kontrolovány při každé inspekci.
2. Inspekční databáze musí mít možnost přizpůsobit se budoucímu vývoji a být propojená s jinými databázemi Společenství o námořní bezpečnosti, včetně SafeSeaNet, které poskytují údaje o skutečném počtu lodí vplouvajících do přístavů členských států, a případně i s příslušnými vnitrostátními informačními systémy.
3. V inspekční databázi se vytvoří hypertextový odkaz na informační systém Equasis. Členské státy přijmou podpůrná opatření, aby inspektoři konzultovali veřejné i soukromé databáze týkající se inspekcí lodí, přístupné prostřednictvím informačního systému Equasis.
PŘÍLOHA XIII
ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O INSPEKCÍCH, ZADRŽENÍCH A ODEPŘENÍCH PŘÍSTUPU V PŘÍSTAVECH A KOTVIŠTÍCH ČLENSKÝCH STÁTŮ
(podle článku 26 )
1. Informace zveřejněné podle článku 26 musejí zahrnovat toto:
a) jméno lodě;
b) identifikační číslo IMO;
c) typ lodě;
d) hrubou prostornost (RT);
e) rok stavby lodě podle data uvedeného na bezpečnostních osvědčeních lodě;
f) jméno a adresu společnosti lodě;
g) u lodí přepravujících hromadné kapalné nebo hromadné pevné náklady jméno a adresu nájemce odpovídajícího za výběr lodě a typ pronájmu;
h) stát vlajky;
i) osvědčení a zákonná osvědčení vydaná v souladu s příslušnými úmluvami a orgán či organizaci, které daná osvědčení vydaly, včetně data vydání osvědčení a data pozbytí platnosti;
j) přístav a datum poslední průběžné nebo výroční prohlídky pro osvědčení uvedená v písmeni i) a název orgánu či organizace, které tuto prohlídku provedly;
k) datum, zemi, přístav zadržení.
2. U lodí, které byly zadrženy, musejí informace zveřejněné v souladu s článkem 26 rovněž zahrnovat tyto údaje:
a) počet zadržení během předchozích 36 měsíců;
b) datum zrušení zadržení;
c) počet dní trvání zadržení;
d) důvody zadržení, vyjádřené jasně a výslovně;
e) v náležitých případech informace o tom, zda uznaná organizace, která prohlídku provedla, má odpovědnost ve vztahu k závadám, které jednotlivě nebo společně vedly k zadržení;
f) popis opatření přijatých v případě lodě, které bylo povoleno pokračovat v plavbě do nejbližší vhodné opravárenské loděnice;
g) jestliže byl lodi odepřen přístup do kteréhokoli přístavu nebo kotviště v rámci Společenství, důvody tohoto opatření, vyjádřené jasně a výslovně.
PŘÍLOHA XIV
ÚDAJE POSKYTOVANÉ V SOUVISLOSTI SE SLEDOVÁNÍM PROVÁDĚNÍ
(podle článku 29)
1. Členské státy poskytují každoročně nejpozději do 1. dubna Komisi níže uvedené údaje za předchozí rok.
1.1 Počet inspektorů působících v jejich zastoupení v rámci státní přístavní inspekce.
Tyto údaje musejí být sdělovány Komisi s použitím tabulky podle tohoto vzoru ( 12 ) ( 13 ).
|
Přístav/oblast |
Počet inspektorů pracujících na plný pracovní úvazek (A) |
Počet inspektorů pracujících na částečný pracovní úvazek (B) |
Přechod (B) na plný pracovní úvazek (C) |
Celkem (A+C) |
|
Přístav X/nebo oblast X … |
|
|
|
|
|
Přístav Y/nebo oblast Y … |
|
|
|
|
|
CELKEM |
|
|
|
|
1.2 Celkový počet jednotlivých lodí, které vpluly do jejich přístavů na vnitrostátní úrovni. Tento počet bude tvořen počtem lodí, na které se vztahuje tato směrnice, které vpluly do jejich přístavů na vnitrostátní úrovni a byly počítány pouze jednou.
2. Členské státy musejí
a) předkládat Komisi každých šest měsíců seznam vplutí do přístavů u jednotlivých lodí, kromě plavidel pravidelné osobní a nákladní trajektové přepravy, které připluly do jejich přístavů či oznámily přístavnímu orgánu nebo subjektu příjezd ke kotvišti, u každého pohybu lodí s uvedením jejich identifikačního čísla IMO a dne příjezdu a přístavu. Seznam se předkládá ve formě tabulkového procesoru, který umožňuje automaticky vyhledat a zpracovat výše uvedené informace. Tento seznam se poskytne do čtyř měsíců od konce období, s nímž dané údaje souvisejí,
a
b) předložit Komisi oddělené seznamy plavidel služeb pravidelné osobní a nákladní trajektové přepravy uvedených v písmenu a), a to nejpozději do šesti měsíců po provedení této směrnice a poté vždy, kdy v těchto službách dojde ke změnám. Seznam bude u každé lodě uvádět její identifikační číslo IMO, její název a trasu její plavby. Seznam se předkládá ve formě tabulkového procesoru, který umožňuje automaticky vyhledat a zpracovat výše uvedené informace.
PŘÍLOHA XV
Část A
Zrušená směrnice a její následné změny
(podle článku 37)
|
Směrnice Rady 95/21/ES (Úř. věst. L 157, 7.7.1995, s. 1) |
|
|
Směrnice Rady 98/25/ES (Úř. věst. L 133, 7.5.1998, s. 19) |
|
|
Směrnice Komise 98/42/ES (Úř. věst. L 184, 27.6.1998, s. 40) |
|
|
Směrnice Komise 1999/97/ES (Úř. věst. L 331, 23.12.1999, s. 67) |
|
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/106/ES (Úř. věst. L 19, 22.1.2002, s. 17) |
|
|
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/84/ES (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 53) |
pouze článek 4 |
ČÁST B
Seznam lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu
(podle článku 37)
|
Směrnice |
Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu |
|
Směrnice 95/21/ES |
30. červen 1996 |
|
Směrnice 98/25/ES |
30. červen 1998 |
|
Směrnice 98/42/ES |
30. září 1998 |
|
Směrnice 1999/97/ES |
13. prosinec 2000 |
|
Směrnice 2001/106/ES |
22. červenec 2003 |
|
Směrnice 2002/84/ES |
23. listopad 2003 |
PŘÍLOHA XVI
Srovnávací tabulka
(podle článku 37)
|
Směrnice 95/21/ES |
Tato směrnice |
|
Článek 1 návětí |
Článek 1 návětí |
|
Čl. 1 první odrážka |
Čl. 1 písm. a) |
|
Čl. 1 druhá odrážka |
Čl. 1 písm. b) |
|
– |
Čl. 1 písm. c) |
|
Článek 2 návětí |
Článek 2 návětí |
|
Čl. 2 odst. 1 návětí |
Čl. 2 odst. 1 návětí |
|
Čl. 2 odst. 1 první odrážka |
Čl. 2 odst. 1 písm. a) |
|
Čl. 2 odst. 1 druhá odrážka |
Čl. 2 odst. 1 písm. b) |
|
Čl. 2 odst. 1 třetí odrážka |
Čl. 2 odst. 1 písm. c) |
|
Čl. 2 odst. 1 čtvrtá odrážka |
Čl. 2 odst. 1 písm. d) |
|
Čl. 2 odst. 1 pátá odrážka |
Čl. 2 odst. 1 písm. e) |
|
Čl. 2 odst. 1 šestá odrážka |
Čl. 2 odst. 1 písm. f) |
|
Čl. 2 odst. 1 sedmá odrážka |
Čl. 2 odst. 1. písm. g) |
|
Čl. 2 odst. 1 osmá odrážka |
Čl. 2 odst. 1 písm. h) |
|
Čl. 2 odst. 2 |
Čl. 2 odst. 2 |
|
– |
Čl. 2 odst. 3 |
|
– |
Čl. 2 odst. 4 |
|
Čl. 2 odst. 3 |
Čl. 2 odst. 5 |
|
Čl. 2 odst. 4 |
– |
|
– |
Čl. 2 odst. 6 |
|
– |
Čl. 2 odst. 7 |
|
Čl. 2 odst. 5 |
Čl. 2 odst. 8 |
|
– |
Čl. 2 odst. 9 |
|
– |
Čl. 2 odst. 10 |
|
Čl. 2 odst. 6 |
Čl. 2 odst. 11 |
|
Čl. 2 odst. 7 |
Čl. 2 odst. 12 |
|
Čl. 2 odst. 8 |
Čl. 2 odst. 13 |
|
– |
Čl. 2 odst. 14 |
|
Čl. 2 odst. 9 |
Čl. 2 odst. 15 |
|
– |
Čl. 2 odst. 16 |
|
Čl. 2 odst. 10 |
Čl. 2 odst. 17 |
|
– |
Čl. 2 odst. 18 |
|
– |
Čl. 2 odst. 19 |
|
– |
Čl. 2 odst. 20 |
|
– |
Čl. 2 odst. 21 |
|
– |
Čl. 2 odst. 22 |
|
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec |
|
– |
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec |
|
– |
Čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec |
|
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 3 odst. 1 čtvrtý pododstavec |
|
– |
Čl. 3 odst. 1 pátý pododstavec |
|
– |
Čl. 3 odst. 1 šestý pododstavec |
|
Čl. 3 odst. 2 až 4 |
Čl. 3 odst. 2 až 4 |
|
– |
Čl. 4 odst. 1 |
|
Článek 4 |
Čl. 4 odst. 2 |
|
Článek 5 |
– |
|
– |
Článek 5 |
|
– |
Článek 6 |
|
– |
Článek 7 |
|
– |
Článek 8 |
|
– |
Článek 9 |
|
– |
Článek 10 |
|
– |
Článek 11 |
|
– |
Článek 12 |
|
Čl. 6 odst. 1návětí |
– |
|
– |
Čl. 13 bod 1 návětí |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. a) |
Čl. 13 bod 1 písm. a) |
|
– |
Čl. 13 bod 1 písm. b) |
|
Čl. 6 odst. 1 písm. b) |
Čl. 13 bod 1 písm. c) |
|
Čl. 6 odst. 2 |
– |
|
– |
Čl. 13 bod 2 |
|
Čl. 6 odst. 3 |
Čl. 13 bod 3 |
|
Čl. 6 odst. 4 |
– |
|
Článek 7 |
– |
|
Článek 7a |
– |
|
Článek 7b |
– |
|
– |
Článek 14 |
|
– |
Článek 15 |
|
– |
Článek 16 |
|
Článek 8 |
Článek 17 |
|
– |
Článek 18 |
|
Čl. 9 odst. 1 a 2 |
Čl. 19 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 9 odst. 3 první věta |
Čl. 19 odst. 3 |
|
Čl. 9 odst. 3 druhá až čtvrtá věta |
Čl. 19 odst. 4 |
|
Čl. 9 odst. 4 až 7 |
Čl. 19 odst. 5 až 8 |
|
– |
Čl. 19 odst. 9 a 10 |
|
Článek 9a |
– |
|
Čl. 10 odst. 1 až 3 |
Čl. 20 odst. 1 až 3 |
|
– |
Čl. 20 odst. 4 |
|
Čl. 11 odst. 1 |
Čl. 21 odst. 1 |
|
– |
Čl. 21 odst. 2 |
|
Čl. 11 odst. 2 |
Čl. 21 odst. 3 první pododstavec |
|
Čl. 11 odst. 3 první pododstavec |
– |
|
Čl. 11 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 21 odst. 3 druhý pododstavec |
|
Čl. 11 odst. 4 až 6 |
Čl. 21 odst. 4 až 6 |
|
Čl. 12 odst. 1 až 3 |
Čl. 22 odst. 1 až 3 |
|
Čl. 12 odst. 4 |
Čl. 22 odst. 4 |
|
– |
Čl. 22 odst. 5 až 7 |
|
Čl. 13 odst. 1 a 2 |
Čl. 23 odst. 1 a 2 |
|
– |
Čl. 23 odst. 3 až 5 |
|
Článek 14 |
– |
|
Článek 15 |
– |
|
– |
Článek 24 |
|
– |
Článek 25 |
|
– |
Článek 26 |
|
– |
Článek 27 |
|
Čl. 16 odst. 1 a 2 |
Čl. 28 odst. 1 a 2 |
|
Čl. 16 odst. 2a |
Čl. 28 odst. 3 |
|
Čl. 16 odst. 3 |
Čl. 28 odst. 4 |
|
Článek 17 |
Článek 29 |
|
– |
Článek 30 |
|
Článek 18 |
Článek 31 |
|
Článek 19 |
Článek 32 |
|
– |
Článek 33 |
|
Článek 19a |
Článek 34 |
|
– |
Článek 35 |
|
Článek 20 |
Článek 36 |
|
– |
Článek 37 |
|
Článek 21 |
Článek 38 |
|
Článek 22 |
Článek 39 |
|
Příloha I |
– |
|
– |
Příloha I |
|
– |
Příloha II |
|
– |
Příloha III |
|
Příloha II |
Příloha IV |
|
Příloha III |
Příloha V |
|
Příloha IV |
Příloha VI |
|
Příloha V |
Příloha VII |
|
Příloha VI |
Příloha X |
|
Příloha VII |
Příloha XI |
|
– |
Příloha XII |
|
Příloha VIII |
Příloha XIII |
|
Příloha IX |
Příloha IX |
|
Příloha X |
Příloha XIV |
|
Příloha XI |
Příloha VIII |
|
Příloha XII |
– |
|
– |
Příloha XV |
|
– |
Příloha XVI |
PŘÍLOHA XVII
Inspekce plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v rámci liniové dopravy
1.1. Před zahájením provozu plavidla typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostního osobního plavidla v rámci liniové dopravy, na které se vztahuje tato směrnice, členské státy provedou inspekci v souladu čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2017/2110 ( 14 ), aby zajistily, že plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo splňuje požadavky nezbytné pro bezpečný provoz liniové dopravy.
1.2. Jestliže je plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo nasazeno na linku, může dotčený členský stát zohlednit inspekce, které za posledních osm měsíců provedl některý členský stát pro jinou linku tohoto plavidla typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostního osobního plavidla, na kterou se vztahovala tato směrnice, pokud uvedený členský stát považuje tyto předchozí inspekce v každém případě za relevantní z hlediska nových provozních podmínek, a byly-li během těchto inspekcí splněny požadavky nezbytné pro bezpečný provoz liniové dopravy. Inspekce uvedené v bodě 1.1 nemusí být provedeny před zahájením provozu plavidla typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostního osobního plavidla na nové lince.
1.3. V případech, kdy je v důsledku nepředvídaných okolností naléhavě zapotřebí rychle uvést do provozu náhradní plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo s cílem zajistit pokračování dopravy na lince a kdy bod 1.2. není použitelný, může členský stát plavidlu typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostnímu osobnímu plavidlu povolit zahájení provozu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:
a) vizuální inspekce a kontrola dokladů nevyvolávají obavu, že dotčené plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo nesplňuje nezbytné požadavky bezpečného provozu a
b) členský stát provede inspekci stanovenou v čl. 3 odst. 1 směrnice (EU) 2017/2110 do jednoho měsíce.
2. Členské státy provedou jednou ročně, ale ne dříve než čtyři měsíce a ne později než osm měsíců po předchozí inspekci:
a) inspekci splňující mimo jiné požadavky přílohy II směrnice (EU) 2017/2110 a případně nařízení Komise (EU) č. 428/2010 ( 15 ), a
b) inspekci během provozu liniové dopravy. Tato inspekce zahrnuje položky uvedené v příloze III směrnice (EU) 2017/2110 a dostatečný počet položek uvedených v přílohách I a II směrnice (EU) 2017/2110 v závislosti na odborném uvážení inspektora, s cílem zaručit, aby plavidla typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidla nadále splňovala veškeré požadavky nezbytné pro bezpečný provoz.
3. Pokud plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo nebylo podrobeno inspekci podle bodu 2, považuje se toto plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo za prioritu I.
4. Inspekce v souladu s bodem 1.1 se považuje za inspekci pro účely bodu 2 písm. a) této přílohy.
( 1 ) Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10.
( 2 ) Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6.
( 3 ) Viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku.
( 4 ) Úř. věst. L 196, 7.8.1996, s. 8.
( 5 ) Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81.
( 6 ) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.
( 7 ) Viz strana 128 v tomto čísle Úředního věstníku.
( 8 ) Viz strana 24 v tomto čísle Úředního věstníku.
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).
( 10 ) Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55.
( 11 ) Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33.
( 12 ) Pokud inspekce prováděné v rámci státní přístavní inspekce představují jen část práce inspektorů, je nutno převést celkový počet inspektorů na počet rovnající se počtu inspektorů s plným pracovním úvazkem. Pokud tentýž inspektor pracuje ve více než jednom přístavu či více než jedné zeměpisné oblasti, musí se za každý přístav započíst odpovídající část pracovního úvazku.
( 13 ) Tyto údaje musejí být předkládány na celostátní úrovni a za každý přístav daného členského státu. Pro účel této přílohy se přístavem rozumí jednotlivý přístav nebo zeměpisná oblast, který nebo kterou má na starosti inspektor nebo tým inspektorů a která případně zahrnuje i několik jednotlivých přístavů.
( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2110 ze dne 15. listopadu 2017 o systému inspekcí pro zajištění bezpečného provozu plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v liniové dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES a zrušení směrnice Rady 1999/35/ES (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 61).
( 15 ) Nařízení Komise (EU) č. 428/2010 ze dne 20. května 2010, kterým se provádí článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES, pokud jde o rozšířené inspekce lodí (Úř. věst. L 125, 21.5.2010, s. 2).