(ES) č. 900/2008Nařízení Komise (ES) č. 900/2008 ze dne 16. září 2008 , kterým se stanoví metody analýzy a jiná technická ustanovení nezbytná k provádění dovozního režimu pro určité zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů (kodifikované znění)

Publikováno: Úř. věst. L 248, 17.9.2008, s. 8-17 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 16. září 2008 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 7. října 2008 Nabývá účinnosti: 7. října 2008
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 17. června 2015

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 900/2008

ze dne 16. září 2008,

kterým se stanoví metody analýzy a jiná technická ustanovení nezbytná k provádění dovozního režimu pro určité zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů

(kodifikované znění)

(Úř. věst. L 248 17.9.2008, s. 8)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 118/2010 ze dne 9. února 2010,

  L 37

21

10.2.2010

►M2

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 617/2011 ze dne 24. června 2011,

  L 166

6

25.6.2011

►M3

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/824 ze dne 27. května 2015,

  L 130

4

28.5.2015




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 900/2008

ze dne 16. září 2008,

kterým se stanoví metody analýzy a jiná technická ustanovení nezbytná k provádění dovozního režimu pro určité zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů

(kodifikované znění)



KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ( 1 ), a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (EHS) č. 4154/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví metody analýzy a jiná technická ustanovení nezbytná k provádění nařízení Rady (EHS) č. 3033/80, kterým se stanoví obchodní režim pro určité zboží vzniklé zpracováním zemědělských produktů ( 2 ), bylo podstatně změněno ( 3 ). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by mělo být uvedené nařízení kodifikováno.

(2)

Pro zajištění jednotného zacházení se zbožím, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 3448/93 ze dne 6. prosince 1993 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů ( 4 ) při jeho dovozu do Společenství, je třeba vymezit metody analýzy a jiná ustanovení technické povahy zohledňující vědecký a technologický vývoj.

(3)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex – odboru pro celní a statistickou nomenklaturu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



▼M2

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví:

a) metodiku a metody analýzy, které se použijí pro stanovení obsahu zemědělských produktů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 ( 5 ) nebo jejich specifických složek považovaných za začleněné v dováženém zboží ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1216/2009;

b) metody analýzy nezbytné k provádění nařízení (ES) č. 1216/2009, pokud jde o dovoz některého zboží, přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/1987 a prováděcího nařízení Komise (EU) č. 514/2011 ( 6 ) nebo – pokud metody analýzy nejsou k dispozici – druh analytických postupů, které je třeba provést, nebo princip metody, která má být použita.

▼B

Článek 2

▼M2

Výpočet obsahu

▼B

►M2  V souladu s definicemi uvedenými v poznámkách pod čarou 1, 2 a 3 přílohy III nařízení (EU) č. 514/2011 a v poznámkách pod čarou 1, 2 a 3 v části třetí oddílu I příloze 1 tabulce 1 v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87, které se týkají obsahu mléčné bílkoviny, obsahu škrobu/glukózy a obsahu sacharózy/invertního cukru/isoglukózy, se níže uvedené vzorce, postupy a metody použijí:

a) k provádění příloh II a III nařízení (EU) č. 514/2011;

b) ke stanovení obsahu mléčného tuku, obsahu mléčné bílkoviny, obsahu škrobu/glukózy a obsahu sacharózy/invertního cukru/isoglukózy pro účely výběru vhodné zemědělské složky, dodatečných cel z cukru a dodatečných cel z mouky v případě nepreferenčních dovozů podle přílohy I části druhé a části třetí oddílu I přílohy 1 nařízení (EHS) č. 2658/87: ◄

1.  Obsah škrobu a glukózy

(vyjádřený jako obsah 100 % bezvodého škrobu ve zboží uváděném na trh)

a) (Z – F) × 0,9,

není-li obsah glukózy nižší než obsah fruktózy, nebo

b) (Z – G) × 0,9,

je-li obsah glukózy nižší než obsah fruktózy,

kde:

Z

=

je obsah glukózy stanovený metodou uvedenou v příloze I tohoto nařízení;

F

=

je obsah fruktózy stanovený metodou HPLC (vysokoúčinná kapalinová chromatografie);

G

=

je obsah glukózy stanovený metodou HPLC.

Pokud je v případě písmene a) nahlášena přítomnost hydrolyzátu laktózy a/nebo jsou zjištěna určitá množství laktózy a galaktózy, odečte se před jakýmkoli dalším výpočtem množství glukózy, které odpovídá množství galaktózy (HPCL) od množství glukózy (Z).

2.  Obsah sacharózy, invertního cukru a isoglukózy

(vyjádřený jako obsah sacharózy ve zboží uváděném na trh)

a) S + (2F) × 0,95,

není-li obsah glukózy nižší než obsah fruktózy, nebo

b) S + (G + F) × 0,95,

je-li obsah glukózy nižší než obsah fruktózy,

kde:

S

=

je obsah sacharózy stanovený metodou HPLC;

F

=

je obsah fruktózy stanovený metodou HPLC;

G

=

je obsah glukózy stanovený metodou HPLC.

Pokud je nahlášena přítomnost hydrolyzátu laktózy a/nebo jsou zjištěna určitá množství laktózy a galaktózy, odečte se před jakýmkoli dalším výpočtem množství glukózy, které odpovídá množství galaktózy (HPCL) od množství glukózy (G).

3.  Obsah mléčného tuku

▼M3

a) Nestanoví-li písmena b) nebo c) jinak, stanoví se hmotnostní obsah mléčného tuku extrakcí petroletherem po hydrolýze kyselinou chlorovodíkovou.

▼B

b) Pokud je ve složení zboží uveden také obsah jiných tuků než mléčného tuku, použije se tento postup:

 hmotnostní procento celkového obsahu tuků se stanoví postupem uvedeným v písmenu a),

 pro účely stanovení obsahu mléčného tuku se použije metoda založená na extrakci petroletherem, jíž předchází hydrolýza kyselinou chlorovodíkovou a po níž následuje plynová chromatografie methylesterů mastných kyselin. Jestliže je zjištěna přítomnost mléčných tuků, vypočte se procento jejich podílu vynásobením procenta koncentrace methylesteru kyseliny máselné číslem 25 a výsledek se vynásobí celkovým hmotnostním procentem obsahu tuků ve zboží a vydělí se číslem 100.

▼M3

c) Je-li ve složení zboží, u něhož je účtován zemědělský komponent stanovený v druhé části a třetí části třídě I příloze 1 kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87, uveden obsah i jiných tuků než mléčných tuků a jejich obsah mléčné bílkoviny stanovený v souladu s odstavcem 4 tohoto článku je 30 % nebo vyšší a obsah mléčného tuku uváděného deklarantem je nižší než 6 %, použije se místo postupu stanoveného v písmenu b) následující postup:

 hmotnostní procento celkového obsahu tuků ve zboží se stanoví postupem uvedeným v písmenu a),

 pro účely stanovení obsahu mléčného tuku se použije metoda založená na extrakci petroletherem, jíž předchází hydrolýza kyselinou chlorovodíkovou a po níž následuje plynová chromatografie methylesterů mastných kyselin. Je-li zjištěna přítomnost mléčných tuků, vypočte se jejich procentní podíl vynásobením procentní koncentrace methylesteru kyseliny máselné koeficientem 50 a hodnota takto získaná se vynásobí celkovým procentním podílem tuků na hmotnosti zboží a vydělí se 100.

▼B

4.  Obsah mléčné bílkoviny

a) Nestanoví-li písmeno b) jinak, vypočte se hmotnostní obsah mléčné bílkoviny ve zboží vynásobením obsahu dusíku (stanovený Kjeldahlovou metodou) koeficientem 6,38.

b) Pokud jsou ve složení zboží uvedeny složky obsahující jiné než mléčné bílkoviny, použije se tento postup:

 celkový obsah dusíku se stanoví Kjeldahlovou metodou,

 obsah mléčné bílkoviny se vypočte způsobem uvedeným v písmenu a) tak, že se od celkového obsahu dusíku odečte obsah dusíku odpovídající jiným než mléčným bílkovinám.

Článek 3

▼M2

Klasifikace zboží

▼B

►M2  Pro účely provádění přílohy I nařízení (EU) č. 514/2011 a přílohy I nařízení (EHS) č. 2658/87 se pro klasifikaci tohoto zboží použijí tyto metody a postupy: ◄

1) Pro účely klasifikace zboží spadajícího do kódů KN 0403 10 51 až 0403 10 59 , 0403 10 91 až 0403 10 99 , 0403 90 71 až 0403 90 79 a 0403 90 91 až 0403 90 99 se obsah mléčného tuku stanoví metodou uvedenou v čl. 2 bodu 3 tohoto nařízení.

▼M2

2) Pro účely klasifikace zboží spadajícího do kódů KN 1704 10 10 a 1704 10 90 a 1905 20 10 až 1905 20 90 se obsah sacharózy včetně obsahu invertního cukru vyjádřeného jako sacharóza stanoví metodou HPLC; (invertní cukr vyjádřený jako sacharóza se vypočte jako součet stejných množství glukózy a fruktózy vynásobený koeficientem 0,95).

3) Pro účely klasifikace zboží spadajícího do kódů KN 1806 10 15 až 1806 10 90 se obsah sacharózy, invertního cukru a isoglukózy stanoví podle vzorců, metody a postupů uvedených v čl. 2 bodu 2 tohoto nařízení.

▼B

4) Pro účely klasifikace zboží spadajícího do kódů KN 3505 20 10 až 3505 20 90 se obsah škrobu, dextrinu nebo jiného modifikovaného škrobu, stanoví metodou uvedenou v příloze II tohoto nařízení.

5) Pro účely klasifikace zboží spadajícího do kódů KN 3809 10 10 až 3809 10 90 se škrobové látky stanoví metodou uvedenou v příloze II tohoto nařízení.

6) Pro účely klasifikace zboží spadajícího buď do kódu KN 1901 90 11 nebo kódu KN 1901 90 19 se rozlišení provede na základě suchého extraktu stanoveného sušením při teplotě 103 ± 2 °C do konstantní hmotnosti.

7) Pro účely klasifikace zboží spadajícího do kódů KN 1902 19 10 a 1902 19 90 se pro zkoušku na přítomnost mouky z pšenice obecné a semoliny v těstovinách použije metoda uvedená v příloze III tohoto nařízení.

8) Obsah mannitolu a d-glucitolu (sorbitolu) ve zboží spadajícím do kódů KN 2905 44 11 až 2905 44 99 a 3824 60 11 až 3824 60 99 se stanoví metodou založenou na HPLC.

Článek 4

▼M2

Zkušební zpráva

▼B

1.  Vypracuje se zkušební zpráva.

2.  Zkušební zpráva musí obsahovat zejména tyto údaje:

 veškeré údaje nezbytné pro identifikaci vzorku,

 použitou metodu a přesný odkaz na právní předpis, ve kterém je stanovena, nebo v případě potřeby podrobný odkaz na metodu popisující druh analytických operací, které je třeba provést, nebo použitelný princip metody uvedený v tomto nařízení,

 všechny činitele, které mohly ovlivnit výsledky,

 výsledky analýzy s náležitým ohledem na způsob, jakým jsou vyjádřeny v použité metodě, a na prostředky vyjádření podle potřeb celních nebo správních útvarů, které si analýzu vyžádaly.

▼M3

Článek 4a

1.  Do dne 17. prosince 2017 sdělí členské státy Komisi informace o výsledcích analýzy provedené v souladu s postupy stanovenými v čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 4 týkající se zboží s obsahem mléčné bílkoviny 30 % nebo vyšším stanoveným v souladu s čl. 2 odst. 4 a procleného v období od 17. června 2015 do 17. června 2017.

2.  Informace uvedené v odstavci 1 se podávají elektronicky a obsahují:

a) datum přijetí celního prohlášení,

b) množství dotčeného zboží,

c) sazební zařazení dotčeného zboží,

d) deklarovaný doplňkový kód a u zboží, u něhož byla použita metoda analýzy stanovená v čl. 2 odst. 3 písm. c), doplňkový kód použitelný na základě výsledků uvedené metody,

e) obsah mléčné bílkoviny stanovený metodou analýzy uvedenou v čl. 2 odst. 4,

f) metodu analýzy použitou pro stanovení obsahu mléčného tuku v souladu s čl. 2 odst. 3,

g) celkový obsah tuku stanovený metodou analýzy uvedenou v čl. 2 odst. 3 písm. a),

h) obsah mléčného tuku stanovený jednou z metod analýzy uvedenou v čl. 2 odst. 3,

i) v příslušných případech druh tuku, který není mléčný tuk, obsažený ve zpracovaném zemědělském produktu.

3.  Komise předloží na základě informací získaných od členských států v souladu s odstavci 1 a 2 členským státům zprávu o fungování postupu stanoveného v čl. 2 odst. 3 písm. c). Uvedenou zprávu Komise předloží do 17. června 2018.

▼B

Článek 5

▼M2

Závěrečná ustanovení

▼B

Nařízení (EHS) č. 4154/87 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M1




PŘÍLOHA I

Enzymatické stanovení obsahu škrobu a jeho rozkladných produktů včetně glukózy v potravinách s použitím vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC)

1.   Předmět

Tato metoda popisuje stanovení obsahu škrobu a jeho rozkladných produktů včetně glukózy v potravinách pro lidskou spotřebu, dále jen „škrob“. Obsah škrobu se stanoví kvantitativní analýzou glukózy vysoce účinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) po enzymatické přeměně škrobu a jeho rozkladných produktů na glukózu.

2.   Definice celkového obsahu glukózy a celkového obsahu glukózy vyjádřeného jako škrob

Celkovým obsahem glukózy se rozumí hodnota Z vypočítaná podle bodu 7.2.1 této přílohy. Představuje obsah škrobu a všech jeho rozkladných produktů včetně glukózy.

Obsah škrobu/glukózy podle definice v příloze III nařízení (ES) č. 1460/96 se vypočítá na základě celkového obsahu glukózy Z a jak je stanoveno v čl. 2 bodě 1 tohoto nařízení.

Obsah škrobů (nebo dextrinů), jak je uvedeno ve sloupci 3 přílohy IV nařízení Komise (ES) č. 1043/2005 ( 7 ), se vypočítá na základě celkového obsahu glukózy Z, jak je stanoveno v čl. 2 bodě 2.1 nařízení Komise (ES) č. 904/2008 ( 8 ).

Obsahem škrobu uvedeným v bodě 1 této přílohy se rozumí hodnota E vypočítaná podle bodu 7.2.2 této přílohy. Je vyjádřena v % (hm). Odpovídá celkovému obsahu glukózy Z vyjádřenému jako škrob. Tato hodnota E není v rozporu s výše uvedenými výpočty.

3.   Princip

Vzorky se homogenizují a rozpustí ve vodě. Škrob a jeho rozkladné produkty přítomné ve vzorcích se enzymatickou cestou přemění na glukózu ve dvou krocích:

1) Škrob a jeho rozkladné produkty se částečně přemění na rozpustné řetězce glukózy s použitím tepelně stálé alfa-amylázy při teplotě 90 °C. Pro účinnou přeměnu je nezbytné, aby byly vzorky zcela rozpuštěné nebo aby byly ve formě suspenze s velmi malými pevnými částicemi.

2) Rozpustné řetězce glukózy se přemění na glukózu s použitím amyloglukosidázy při teplotě 60 °C.

Produkty s vysokým obsahem bílkovin nebo tuku se vyčeří a přefiltrují.

Stanovení cukrů se provádí analýzou HPLC.

Jelikož během enzymatické úpravy může dojít k částečné inverzi sacharózy, provádí se stanovení volných cukrů rovněž analýzou HPLC, aby se vypočítal opravený obsah glukózy.

4.   Činidla a další materiály

Použijí se činidla uznané analytické třídy a destilovaná voda.

4.1

Glukóza, min. 99 %.

4.2

Fruktóza, min. 99 %.

4.3

Sacharóza, min. 99 %.

4.4

Maltóza monohydrát, min. 99 %.

4.5

Laktóza monohydrát, min. 99 %.

4.6

Roztok tepelně stálé alfa-amylázy (1,4-alfa-D-glukan-glukanohydrolázy) s aktivitou asi 31 000 U/ml (1U uvolní 1,0 mg maltózy ze škrobu za 3 minuty při pH 6,9 a teplotě 20 °C). Tento enzym může obsahovat malé množství nečistot (např. glukózy nebo sacharózy) a jiných rušivých enzymů. Skladování při teplotě asi 4 °C. Případně lze použít jiné zdroje alfa-amylázy, pokud poskytne výsledný roztok se srovnatelnou aktivitou enzymu.

4.7

Amyloglukosidáza (1,4-alfa-D-glukan-glukohydroláza) z aspergillus niger, prášek s aktivitou asi 120 U/mg nebo asi 70 U/mg (1U uvolní 1 mikromol glukózy ze škrobu za minutu při pH 4,8 a teplotě 60 °C). Tento enzym může obsahovat malé množství nečistot (např. glukózy nebo sacharózy) a jiných rušivých enzymů (např. invertázy). Skladování při teplotě asi 4 °C. Případně lze použít jiné zdroje amyloglukosidázy, pokud poskytne výsledný roztok se srovnatelnou aktivitou enzymu.

4.8

Dihydrát octanu zinečnatého, p.a.

4.9

Hexakyanoželeznatan draselný (K4[Fe(CN)]6.3H2O), extra čistý.

4.10

Octan sodný bezvodý, p.a.

4.11

Ledová kyselina octová, minimálně 96 % (obj.).

4.12

Tlumivý roztok octanu sodného (0,2 mol/l). 16,4 gramu octanu sodného (bod 4.10) se naváží do skleněné kádinky. Rozpustí se ve vodě a přelije do odměrné baňky o objemu 1 000 ml. Dolije se po značku vodou a pH se upraví na 4,7 pomocí kyseliny octové (s použitím pH metru (bod 5.7)). Tento roztok lze uchovávat při teplotě 4 °C po dobu maximálně 6 měsíců.

4.13

Roztok amyloglukosidázy. Připraví se roztok z práškové amyloglukosidázy (bod 4.7) s použitím tlumivého roztoku octanu sodného (bod 4.12). Aktivita enzymu musí být dostatečná a musí odpovídat obsahu škrobu ve vzorku (například aktivity asi 600 U/ml je dosaženo použitím 0,5 g práškové amyloglukosidázy s aktivitou 120 U/mg (bod 4.7) v konečném objemu 100 ml na 1 g škrobu ve vzorku). Roztok se připraví bezprostředně před použitím.

4.14

Referenční roztoky. Připraví se vodné roztoky glukózy, fruktózy, sacharózy, maltózy a laktózy, které se běžně používají při analýze cukrů metodou HPLC.

4.15

Činidlo k vyčeření (Carrezovo činidlo I). Ve skleněné kádince se rozpustí 219,5 gramu octanu zinečnatého (bod 4.8) ve vodě. Přelije se do odměrné baňky o objemu 1 000 ml a přidá se 30 ml kyseliny octové (4.11). Důkladně se zamíchá a doplní po značku vodou. Tento roztok lze při skladování při laboratorní teplotě používat po dobu nejvýše 6 měsíců. K vyčeření lze použít i jiná činidla rovnocenná Carrezovu činidlu.

4.16

Činidlo k vyčeření (Carrezovo činidlo II). Ve skleněné kádince se rozpustí 106,0 gramu hexakyanoželeznatanu draselného (II) (bod 4.9) ve vodě. Přelije se do odměrné baňky o objemu 1 000 ml. Důkladně se zamíchá a doplní po značku vodou. Tento roztok lze při skladování při laboratorní teplotě používat po dobu nejvýše 6 měsíců. K vyčeření lze použít i jiná činidla rovnocenná Carrezovu činidlu.

4.17

Mobilní fáze HPLC. Připraví se mobilní fáze, která se běžně používá při analýze cukrů metodou HPLC. Při použití kolony s aminopropyl-silikagelem je např. obvyklou mobilní fází směs vody a acetonitrilu (pro HPLC).

5.   Přístroje a pomůcky

5.1

Běžné laboratorní sklo.

5.2

Skládané filtry, např. 185 mm.

5.3

Injekční filtry 0,45 μm, vhodné pro vodné roztoky.

5.4

Vzorkovací lahvičky vhodné pro automatický vzorkovač HPLC.

5.5

Odměrné baňky o objemu 100 ml.

5.6

Plastové injekční stříkačky, 10 ml.

5.7

pH metr.

5.8

Analytické váhy.

5.9

Vodní lázeň s termostatem s nastavitelnou teplotou 60 °C a 90 °C.

5.10

Přístroj HPLC vhodný pro analýzu cukrů.

6.   Postup

6.1    Příprava vzorku pro několik druhů produktů

Produkt se homogenizuje.

6.2    Dávka vzorku

Množství vzorku se odhadne podle údajů o přísadách a podle podmínek analýzy HPLC (koncentrace referenčního roztoku glukózy) a nepřesáhne:

image

Vzorek se naváží s přesností na 0,1 mg.

6.3    Slepé stanovení

Slepá zkouška se provede pomocí úplné analýzy (podle bodu 6.4) bez přidání vzorku. Výsledek slepého stanovení se použije při výpočtu obsahu škrobu (bod 7.2).

6.4    Analýza

6.4.1   Příprava vzorků

Vzorek se homogenizuje protřepáním nebo promícháním. Zvolená zkušební dávka (bod 6.2) se naváží do odměrné baňky (bod 5.5) a přidá se asi 70 ml teplé vody.

Po rozpuštění nebo vytvoření suspenze se přidá 50 mikrolitrů tepelně stálé alfa-amylázy (bod 4.6) a po dobu 30 minut se zahřívá na teplotu 90 °C ve vodní lázni (bod 5.9). Ve vodní lázni se co nejrychleji ochladí na teplotu 60 °C a přidá se 5 ml roztoku amyloglukosidázy (bod 4.13). U vzorků, které by mohly ovlivnit pH reakčního roztoku, se kontroluje pH a v případě potřeby se upraví na 4,6 až 4,8. Nechá se reagovat po dobu 60 minut při teplotě 60 °C. Vzorky se zchladí na laboratorní teplotu.

6.4.2   Vyčeření

Vzorky s vysokým obsahem bílkovin nebo tuku je nutné vyčeřit přidáním 1 ml Carrezova činidla I (bod 4.15) do roztoku vzorku. Protřepe se a přidá se 1 ml Carrezova činidla II (bod 4.16). Vzorek se znovu protřepe.

6.4.3   Zpracování pro analýzu HPLC

Vzorek v odměrné baňce se zředí po značku vodou, homogenizuje se a přefiltruje přes skládaný filtr (bod 5.2). Extrakt vzorku se jímá.

Extrakty se přefiltrují přes injekční filtr (bod 5.3) pomocí injekční stříkačky (bod 5.6) předem propláchnuté extraktem. Filtráty se jímají do lahviček (bod 5.4).

6.5    Chromatografie

HPLC se provádí způsobem obvyklým pro analýzu cukrů. Jestliže HPLC analýza vykazuje stopy maltózy, rozklad škrobu nebyl úplný a výsledkem je příliš nízká výtěžnost pro glukózu.

7.   Výpočet a vyjádření výsledků

7.1    Výpočet výsledků HPLC

Pro výpočet obsahu škrobu jsou zapotřebí výsledky dvou analýz HPLC, tj. cukry přítomné ve vzorku před enzymatickou úpravou („volné cukry“) a po enzymatické úpravě (jak je popsáno v této metodě). Je třeba provést i slepé stanovení, aby bylo možné provést opravu o cukry přítomné v enzymech.

Při analýze HPLC se plocha píku stanoví po integraci a koncentrace se vypočítá po kalibraci s referenčními roztoky (bod 4.14). Od koncentrace glukózy (g/100 ml) po enzymatické úpravě se odečte koncentrace glukózy (g/100 ml) zjištěná při slepé zkoušce. Nakonec se vypočte obsah cukrů (g cukru/100 g vzorku) s použitím navážky vzorku a výsledkem je:

1) Analýza HPLC před enzymatickou úpravou udávající obsah volných cukrů (g/100 g):

 glukóza G

 fruktóza F

 sacharóza S

2) Analýza HPLC po enzymatické úpravě udávající obsah cukrů (g/100 g):

 glukóza po opravě o výsledek slepé zkoušky (Ge cor)

 fruktóza Fe

 sacharóza Se

7.2    Výpočet obsahu škrobu

7.2.1   Výpočet celkového obsahu glukózy „Z“

Pokud je obsah fruktózy po enzymatické úpravě (Fe) vyšší než obsah fruktózy před enzymatickou úpravou (F), znamená to, že sacharóza přítomná ve vzorku se částečně rozložila na fruktózu a glukózu. To znamená, že se provede oprava o uvolněnou glukózu (Fe – F).

Z, konečný obsah glukózy po opravě v g/100 g:

Z = (Ge cor) – (Fe – F)

7.2.2   Výpočet celkového obsahu glukózy vyjádřeného jako škrob

E, obsah „škrobu“ v g/100 g:

E = [(Ge cor) – (Fe – F)] × 0,9

8.   Přesnost

V tomto bodě jsou uvedeny podrobnosti mezilaboratorní zkoušky týkající se údajů o přesnosti metody provedené na 2 vzorcích. Uvádějí požadavky na účinnost metody popsané v této příloze.

Výsledky mezilaboratorní zkoušky (orientační)

Mezilaboratorní zkouška byla provedena v roce 2008 za účasti evropských celních laboratoří.

Hodnocení údajů o přesnosti bylo provedeno podle Protocol for the design, conduct and interpretation of method-performance studies (Protokol pro koncepci, provádění a interpretaci studií účinnosti metod), W. Horwitz, (technická zpráva IUPAC), Pure & Appl. Chem., Vol. 67, No 2, s. 331–343, 1995.

Údaje o přesnosti jsou uvedeny v tabulce.



Vzorky

1:

2:

Z

vzorek 1

Z

vzorek 2

Počet laboratoří

41

42

Počet laboratoří po vyloučení odlehlých hodnot

38

39

Průměr (%, m/m)

29,8

55,0

Směrodatná odchylka opakovatelnosti sr (%, m/m)

0,5

0,5

Směrodatná odchylka reprodukovatelnosti sR (%, m/m)

1,5

2,3

Mez opakovatelnosti r (%, m/m)

1,4

1,4

Mez reprodukovatelnosti R (%, m/m)

4,2

6,6

▼B




PŘÍLOHA II

Stanovení obsahu škrobů nebo dextrinů či jiných modifikovaných škrobů ve zboží kódů KN 3505 20 10 až 3505 20 90 a obsahu škrobových látek ve zboží kódů KN 3809 10 10 až 3809 10 90

I.   PRINCIP

Škrob se kyselou hydrolýzou přemění na redukující cukry, které se objemově určují Fehlingovým roztokem.

II.   PŘÍSTROJE A ČINIDLA

1. Baňka o objemu 250 ml;

2. odměrná baňka o objemu 200 ml;

3. odměrná byreta o objemu 25 ml;

4. kyselina chlorovodíková o hustotě 1,19;

5. roztok hydroxidu draselného;

6. aktivní odbarvovací uhlí;

7. Fehlingův roztok;

8. roztok methylenové modři (1 %).

III.   METODA

Do baňky o objemu 250 ml vložte vzorek obsahující přibližně 1 g škrobu. Přidejte 100 ml destilované vody a 2 ml kyseliny chlorovodíkové. Uveďte obsah do varu a zahřívejte jej pod zpětným chladičem tři hodiny.

Přeneste obsah baňky a zbytky kapaliny do odměrné baňky o objemu 200 ml. Ochlaďte a téměř úplně zneutralizujte roztokem hydroxidu draselného. Doplňte destilovanou vodou do 200 ml a přefiltrujte přes malé množství aktivního odbarvovacího uhlí.

Potom roztok nalijte do odměrné byrety a zredukujte 10 ml Fehlingova roztoku takto:

Do baňky s rovným dnem o objemu asi 250 ml nalijte 10 ml Fehlingova roztoku (5 ml roztoku A a 5 ml roztoku B). Protřepejte do vyčeření a přidejte 40 ml destilované vody a malé množství křemene nebo pemzy.

Postavte baňku na čtvercovou azbestovou desku s kruhovým otvorem uprostřed o přibližném průměru 6 cm položenou na drátěné síťce. Baňku zahřívejte tak, aby kapalina přibližně po dvou minutách přešla do varu.

Do vroucí kapaliny přidávejte z byrety postupně roztok cukru, až se modré zabarvení Fehlingova roztoku stane téměř nepostřehnutelným. Potom přidejte 2 nebo 3 kapky roztoku methylenové modři jako indikátor a dokončete titraci přidáváním roztoku cukru po kapkách, dokud nezmizí modré zbarvení indikátoru.

Pro větší přesnost titraci zopakujte za stejných podmínek, ale přidejte téměř všechen roztok cukru potřebný k redukci Fehlingova roztoku bez přerušení. Při této druhé titraci má k redukci Fehlingova roztoku dojít do tří minut. Udržujte směs ve varu přesně po dobu dalších dvou minut a současně během první minuty přidávejte po kapkách činidlo, dokud nezmizí modré zabarvení.

Hmotnostní procento obsahu škrobu ve vzorku se stanoví podle tohoto vzorce:

% škrobu = ((T × 200 × 100)/(n × p)) × 0,95

kde:

T

:

je množství bezvodé dextrózy v gramech odpovídající 10 ml Fehlingova roztoku (5 ml roztoku A a 5 ml roztoku B). Toto množství odpovídá 0,04945 g bezvodé dextrózy, jestliže roztok A obsahuje 17,636 g mědi na litr;

n

:

počet mililitrů roztoku cukru použitého k titraci;

p

:

hmotnost množství vzorku;

0,95

:

přepočítací koeficient dextrózy na škrob.

IV.   PŘÍPRAVA FEHLINGOVA ROZTOKU

Roztok A

:

V odměrné baňce rozpusťte v destilované vodě 69,278 g čistého krystalického síranu měďnatého (CuSO4 5H2O), neobsahujícího železo a doplňte obsah do 1 litru destilovanou vodou. Přesná koncentrace roztoku musí být ověřena kvantitativním stanovením mědi.

Roztok B

:

V odměrné baňce rozpusťte 100 g hydroxidu sodného a 346 g vinanu sodnodraselného tetrahydrátu (Rochellova nebo Seignettova sůl) v destilované vodě a doplňte na objem 1 litru destilovanou vodou.

Oba roztoky A a B se smíchají ve stejných množstvích bezprostředně před použitím. Za podmínek uvedených v části III se 10 ml Fehlingova roztoku (5 ml roztoku A a 5 ml roztoku B) úplně zredukuje množstvím 0,04945 g bezvodé dextrózy.




PŘÍLOHA III

Zjišťování pšeničné mouky nebo krupice v těstovinách

(Young-Gillesova metoda upravená Bernaertsem a Grunerem)

I.   PRINCIP

Extrakt vzorku těstovin určeného k analýze se získá extrakcí nepolárním rozpouštědlem.

Tento extrakt se podrobí chromatografii na tenké vrstvě silikagelu, aby se oddělily přítomné steroly, jejichž frakce vytvoří různé pásy.

Podle počtu jasně vybarvených pásů je možné určit, zda je zkoušený produkt vyroben výlučně z pšenice tvrdé, pšenice obecné nebo z jejich směsi. Je také možné stanovit, zda byla přidána vejce.

II.   VYBAVENÍ A ČINIDLA

1. Homogenizér nebo mlýnek pro získání drti, která projde normalizovaným sítem o velikosti ok 0,200 mm;

2. normalizované síto o velikosti 0,200 mm;

3. odparka s vodní lázní pro odpařování za sníženého tlaku;

4. skleněná deska, hliníkový plech nebo jiná vhodná podložka o rozměrech 20 × 20 cm, povlečená tenkou vrstvou silikagelu. Musí-li být silikagelová vrstva připravena, je zapotřebí použít směs silikagelu s (přibližně) 13 % sádry a nanést směs vhodným zařízením ve vrstvě o síle 0,25 mm podle návodu výrobce;

5. mikropipeta pro odměření 20 mikrolitrů;

6. nádoba s víkem vhodná pro vyvíjení chromatogramů;

7. atomizér;

8. petrolether s bodem varu mezi 40 a 60 °C, před použitím předestilovaný;

9. bezvodý ethylether pro analýzu;

10. tetrachlormethan pro chromatografii, před použitím předestilovaný;

11. kyselina fosfomolybdenová pro analýzu;

12. 94 % ethylalkohol.

III.   METODA

Rozemelte asi 20 g vzorku pro analýzu, aby všechen prošel sítem. Vložte vzorek do Erlenmeyerovy baňky a překryjte jej 150 ml petroletheru. Ponechte stát při pokojové teplotě do příštího dne. Občas protřepejte.

Potom směs přefiltrujte na Büchnerově nálevce opatřené filtrační hmotou nebo na skleněném filtru. Takto získaný čirý roztok postupně přeneste do 100 ml odměrné baňky. Odpařte rozpouštědlo ohřevem baňky ve vodní lázni o teplotě 40 °C až 50 °C za sníženého tlaku. Po odpaření rozpouštědla pokračujte v zahřívání ještě deset minut.

Po vychladnutí baňky stanovte hmotnost extraktu. Zřeďte extrakt ethyletherem v poměru 1 ml ethyletheru na 60 mg extraktu.

Aktivujte tenké vrstvy tříhodinovým ohřevem na 130 °C. Nechte je vychladnout v exsikátoru nad silikagelem. Desky, které nebudete ihned používat, můžete skladovat ve stejném exsikátoru.

Kapku po kapce naneste 20 mikrolitrů čirého roztoku tak, aby se na vrstvě, nejlépe nově aktivované, utvořil pás v rovnoměrné šířce a délce 3 cm. Nechte rozpouštědlo odpařit.

Vyvíjejte chromatogram za normální teploty tetrachlormethanem v chromatografické nádobě, jejíž stěny jsou pokryté filtračním papírem namočeným ve stejném rozpouštědle. Rozpouštědlo přibližně po jedné hodině vystoupá do výše 18 cm. Vyjměte desku a nechte rozpouštědlo volně odpařit. Pro lepší oddělení pásů proveďte vyvíjení chromatogramu ještě jednou. Rozpouštědlo nechte znovu volně odpařit.

Pokropte tenkou vrstvu silikagelu 20 % roztokem kyseliny fosfomolybdenové v ethylalkoholu. Vrstva musí být zbarvená rovnoměrnou žlutí. Pásy vyvolejte pětiminutovým ohřevem pokropené desky při teplotě 110 °C.

IV.   INTERPRETACE CHROMATOGRAMU

Jestliže chromatogram jeví jediný hlavní, jasně zbarvený pás s hodnotou Rf přibližně 0,4–0,5, byla pro výrobu dotyčné těstoviny použita pšenice tvrdá. Jestliže se však objeví dva hlavní pásy o stejném jasu, byla surovinou pšenice obecná. Směsi pšenice tvrdé a pšenice obecné lze posoudit vyhodnocením relativního jasu obou pásů.

Jestliže se na chromatogramu vyskytují tři pásy (dva pásy ve výšce, kde se mají nacházet hlavní pásy pšenice obecné, a další pás mezi nimi), byla do těstoviny přidána vejce. Je-li v tomto případě střední pás jasnější než horní pás, byla použitou surovinou pšenice tvrdá. Je-li však horní pás jasnější než pás střední, byla jako surovina použita pšenice obecná.




PŘÍLOHA IV



Zrušené nařízení a jeho následná změna

Nařízení Komise (EHS) č. 4154/87

(Úř. věst. L 392, 31.12.1987, s. 19)

Nařízení Komise (ES) č. 203/98

(Úř. věst. L 21, 28.1.1998, s. 6)




PŘÍLOHA V



Srovnávací tabulka

Nařízení (EHS) č. 4154/87

Toto nařízení

Články 1 až 4

Články 1 až 4

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Přílohy I, II a III

Přílohy I, II a III

Příloha IV

Příloha V



( 1 ) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 392, 31.12.1987, s. 19.

( 3 ) Viz příloha IV.

( 4 ) Úř. věst. L 318, 20.12.1993, s. 18.

( 5 ) Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 10.

( 6 ) Úř. věst. L 138, 26.5.2011, s. 18.

( 7 ) Úř. věst. L 172, 5.7.2005, s. 24.

( 8 ) Úř. věst. L 249, 18.9.2008, s. 9.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU